Diskuze ke článku: Nízkoteplotní koroze kotle

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuze ke článku: Nízkoteplotní koroze kotle

Reklama

Redakce @redakce před 22 roky

Diskuze ke článku: Nízkoteplotní koroze kotle

Plné znění článku: Nízkoteplotní koroze kotle

Anotace článku: Ochrana kotle proti nízkoteplotní korozi je problém, který je třeba řešit u všech kotlů, kde není žádoucí podkročení rosného bodu spalin. Řešením může být způsob zapojení kotle se směšovací armaturou, obtokové čerpadlo nebo i jiné opatření.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

PM Petr Měchura @petr.mechura256

Omlouvám se, ale až nyní jsem zjistil, že existuje diskuse k tomuto tématu. Takže již před léty jsem prokázal jak svou…

před 6 roky

ČJ Čelko Jozef @celko.jozef

Zdravím . Dostalo sa Vám odpovede?

před 14 roky

KH Karlos Holz @karlos.holz

Zdravim,ja mam krbovou vlozku s vymenikem a zadny smesovaci ventil tam nemam,je fakt ze my to pripojovala topenarska…

před 14 roky

21 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

PM Petr Měchura @petr.mechura256 před 6 roky

Omlouvám se, ale až nyní jsem zjistil, že existuje diskuse k tomuto tématu. Takže již před léty jsem prokázal jak svou praxí tak i následným výpočtem, že termostatický trojcesný ventil není k zamezení nízkoteplotní koroze vůbec třeba, pokud topíte pevnými palivy na plný výkon kotle, tedy do akumulace. A můžete klidně topit vlhkým dřevem nebo hnědým uhlím s běžnou 30% vlhkostí, nic vám kondenzovat nebude. 13 let tak topím teplovodním krbem 34 kW do akumulace 2560 litrů a komín je čistý a krb též bez jakýchkoliv známek koroze, a to i při zpátečce 30, ale ani při 5 oC nic nekondenzovalo. A následně i italský výrobce krbů, největší v Evropě na základě toho povolil teplotu zpátečky na 30 oC. Blíže v mém článku Topenářský axiom konečně prolomen, který strhal všechny rekordy na webu cz.biom - přes 60 000 čtenářů (zadejte hledat podle jména - napište Měchura a už ho najdete i s bohatou diskuzí. Na TZB info byl po zásahu některých výrobců kotlů bohužel neuveřejněn - chápu, TZB žije z reklamy a tak bohužel nemůže publikovat co si zadavatelé nepřejí...

JB Jaroslav BRABENEC @jaroslav.brabenec před 15 roky

Mám tento kotel a technici firmy, která mi nyní dělala výměnu
radiatoru a rozvodů mi říkali, že u litinových kotlů nízkoteplotní koroze nehrozí a regulaci co mám , je prý zbytečná .
Mám totiž asi tři roky zapojený vlastní regulátor a ten hlídá teplotu kotle a zapíná oběhové čerpadlo . Při natápění kotle je regulátor vypnutý , spíná se automaticky při teplotě na kotli 50 °C a zapíná oběhové čerpadlo při teplotě 68 °C a jelikož je regulace velice přesná , vypíná čerpadlo při 60°C . Časy natápění topného systemu se postupně zkracují a chod čerpadla se postupně prodlužuje až do doby, kdy čerpadlo stále běží . Potom nastává druhý stav, kdy je voda v otopném systemu nahřátá a začne vypínat plynový kotel asi 72 °C a čerpadlo stále běží . Takto regulace funguje , dokud je požadavek z termostatu na topení . Pokud není nutno topit , vypne se hoření kotle , regulátor nechá běžet čerpadlo do "vychlazení " kotle na 60 °C a pak čerpadlo vypne . Postupným chladnutí kotle se regulátor sám při teplotě 54 °C vypne .
Je možné takto zapojený regulátor dále provozovat ?
Děkuji za názor.

RS Robert Seifert @robert.seifert před 16 roky

Máme zakoupena krbová kamna s výměníkem a chystáme se je nainstalovat. V příručce pro instalaci je doporučeno následující schéma: Na vstupu do výměníku je před čerpadlem termostatický směšovací ventil ESBE TV 25-60 °C, který podle všeho smíchává vodu vracející se z okruhu s teplou vodou jdoucí z výměníku. (viz obr). Podle dostupných informací je však ventil ve směru vstup horké vody - výstup do kamen (na schématu ventilu 3-1) otevřen stále a druhý (2) se pouze přimíchává. Podle mého laického názoru půjde voda z výměníku cestou nejmenšího odporu a vrátí se do něj zkratkou přes ventil a do radiátorů se vůbec nedostane. Je někde chyba v mé úvaze, nebo se příručky mohu držet a vše bude fungovat?

JM Jozef Matejicka @jozef.matejicka527 před 16 roky

RS Robert Seifert @robert.seifertAno mate pravdu. Do skratu je treba este namotovat ventil.
Pomocou neho potom zvysite odpor skratu tak, aby bol priblizne rovnaky, ako je odpor radiatorov.
P.S.: Som tiez laik, ale takto to funguje.

ČA Čajak @cajak před 20 roky

Mám závesný turbo kotol kotol Protherm Tiger 24 KTO a tiež ma zaujímala otázka nizoteplotnej korózie výmenníku, nakoľko ma na to upozornil servisák lebo som kúril len na 50-60 st.C. Na môj dotaz priamo u výrobcu Protherm (CZ) mi bolo technickým pracobníkom mailom odpovedané, že u závesných kotlov ako mám ja tento problém nehrozí nakoľko výmenník je medený, a že tento problém majú len kotle s ocelovými alebo liatinovými výmenníkmi. Môžem tomuto tvrdeniu výrobcu veriť, aký je názor iných odborníkov?

MA Marek @marek před 21 roky

Článek je pěkný,ale měl bych také jeden návrh.Mám dakon DUA 24 TURBO (má vlastní čerpadlo),chci na jeho výstupní a vstupní potrubí nainstalovat zkratovací ventil.Před a za ventil umístít "T" kus a z jeho odboček napájet otopný systém (tato úprava umožní snažší cirkulaci vody přes zkratovací ventil).Regulace bude spočívat v tom,že budu měřit teplotu vody na zpátečce až dosáhne teplota vody 60°C, začne se přes servopohon přivírat ventil a tím připojovat topný okruh (voda jde snažší cestou přes ventil než přes radiátory).Tato úprava není ideálním řešením,protože se bude vždy nějaká voda přimíchávat z radiátorú.Pro hovoří minimum armatur,žádné další čerpadlo,nízká cena,značné omezení kondenzace při spouštění.
Zajímal by mě váš názor.Děkuji za odpověď.

JB Jiří Bašta @jiri.basta217 před 21 roky

MA Marek @marekVáš nápad považuji za dobrý, nicméně se domnívám, že má mnohá úskalí. Aby ventil ve zkratu plnil správně svoji úlohu musí mít odpovídající autoritu. Tím si však rozhodíte hydrauliku potrubní sítě otopné soustavy a může se Vám stát že soustava bude v přechodném období nedotápět či přetápět a za přibližně jmenovitých podmínek bude její tepelný výkon nedostačující. Otázkou je rovněž, jakou máte na kotli a u soustavy regulaci, neboť ta se může s tímto opatřením "hádat". Vzhledem k tomu, že se jedná o kotel DUA 24 tak Vám doporučuji tento zásah neuskutečnit, neboť nízkoteplotní koroze se na něm projeví při správném složení otopné vody minimálně a jeho životnost zůstává i bez této ochrany proti nízkoteplotní korozi standardní.

JS Josef Sedlák @josef.sedlak před 22 roky

Již 15 let mám v provozu v RD zásobníkové topní s kotlem ETKA 31 na tuhá paliva s ohřevem 3000l vody. Čerpadlo původně instalované s ohledem na výškové situování zásobníku pro jeho nabíjení ( nasává ze zásobníku studenou vodu a tlačí ji do kotle) jsem byl s ohledem na tepelné namáhání kotle nucen doplnit přisáváním horké kotlové vody. Tím je při automatickém nabíjení zásobníku dosaženo míchání zásobníkové vody (cca 35°C ) a kotlové 85÷95°C tak, že vratná kotlová se pohybuje mezi 58÷72°C.
Dokonce stačí po většinu doby nabíjení zásobníku konstantní nastavení dvojice šoupat v sání čerpadla ze zásobníku a z kotle ( nemám v jeho sání směšovač a motorické ovládání). Podle toho, že jsem nezjšťuji z kotle při vymetání korozní produkty, usuzuji, že kotel je proti korozi dobře zajištěn. Podle výkonu kotle pak dochází k cyklickému ( někdy i trvalejšímu) chodu zásobníkového čerpadla a kotel je tak provozován v poměrně malém rozsahu teplot. Analogový regulátor spíná čerpadlo zásobníku při překročení náběhové kotlové nad 94°C, vypíná při 89°C.
Je-li vratná kotlová nad 73°C a náběhová má o 10°C diferenci,nečeká se pro sepnutí čerpadla na dohřátí kotle. Při teplotě vratné pod 64°C sepne čerpadlo jedině při překročení náběhové nad 94°C. Teplota je měřena ponornými diodovými čidly s převodníky s výstupem 100°C=10V.
Smyčka řízení serva směšovače podle okolní teploty a požadované teploty v místnosti funguje nezávisle.
Z osobní zkušenosti bych doporučil pro směšování vratné kotlové místo dvojice šoupat trojcestný směšovač jako jednu armaturu.

PS Ing. Pavel Sirko) @ing.pavel.sirko.889 před 22 roky

Dobrý den, mysím, že jiní vymýšlejí za nás. Osobně jsem se tímto dlouho trápil do doby, než jsem osobně otestoval regulaci Landis - Albatros, a to včetně sledování rosných procesů nad spalovací komorou. Regulace čerpadlo prostě v kritické době odpojí, a to nikoli dle prosté teploty, ale dle teploty v závislosti na čase (integrál). Všem doporučuji pořídit manuál k regulacím RVA a prostudovat. Je to lepší než přednášky. Pozor. Nejsem z fy Landis ani nejsem nijak touto firmou honorován.... Teprve po prostudování manuálu jsem vše pochopil. Vřele doporučuji.

L. L.Stašek @l.stasek před 22 roky

PS Ing. Pavel Sirko) @ing.pavel.sirko.889Souhlasím s článkem. Třetí topnou sezonu používám regulaci Albatros ( RVA 63 242 )a jsem velmi spokojen.

MS Ing Milan Svitana @ing.milan.svitana před 22 roky

Chcel by som sa podakovat za informacie, ku ktorym som sa snazil dlhsiu dobu dopracovat. Mam vsak k tejto teme par dotazov:
1. Odstrani sa negativum regulacie 4-cestnym ventilom, pouzitim dvoch 3-cestnych ventilov? Pretoze prave pri nabehu sustavy je vysoka poziadavka na vyhriate vykurovacie medium, ako na strane obtoku, tak na strane sustavy. Primarne moze byt regulovana len jedna z nich, potom je to ale podobne s pouzitim 4-cestnej armatury. Podobny efekt by vytvorila 3-cestna zmiesavacia armatura vo vratnom potrubi - co sa mi zda, ako najlacnejsie riesenie. Ake su rozdiely medzi tymito sposobmi?
2. Vami uvedene sposoby ochrany kotlov neriesia orosovanie stien kotla pri nabehu sustavy, minimalne od zapnutia po ohriatie objemu vody v obtoku a samotnom kotli. Da sa to chapat ako zanedbatelnu zalezitost?
3. Pri uvedenej scheme s vyuzitim termohydraulickeho rozdelovaca, je mozne namiesto rodelovacej 3-cestnej armatury v privodnom potrubi pouzit aj zmiesavaciu 3-cestnu armaturu? Bol by v tom nejaky rozdiel?
4. Klasicky argument verejnosti - kotol ma dlhorocnu zaruku, koroziou sa sice jeho zivotnost skrati, ale jeho funkcna doba je dost dlha. Preto sa javi jednoduchsie nezvysovat pociatocne investicne naklady na ochranu proti nizkoteplotnej korozii. Aky vpliv ma nizkoteplotna korozia na zivotnost teplovodnych kotlov v praxi, a aka je navratnost investicnych nakladov na ochranu proti korozii.
Ing Milan Svitana

JB Ing. Jiří Bašta, Ph.D. @ing.jiri.basta.ph.d902 před 22 roky

MS Ing Milan Svitana @ing.milan.svitanaVážený pane inženýre, pokusím se alespoň částečně zodpovědět Vašte otázky.
1) Použití čtyřcestné klapky či ventilu je možné s tím, že budeme mít čidlo teploty zpátečky jdoucí do kotle (ochrana kotle) a čidlo teploty vody vstupující do soustavy (regulace OS). Rovněž pro dobrou regulační schopnost čtyřcestné armatury je nutné čerpadlo jak v primárním, tak v sekundárním okruhu ("před i za čtyřcestnou armaturou"). Při běžných provozních podmínkách je rozdíl v použití čtyřcestné nebo třícestné armatury vzhledem k ochraně kotle minimální. Při náběhu kotle ze studeného stavu však rozdíl je.
Kotel začne pracovat a čerpadlo spíná se zpožděním až po prohřátí kotle. Třícestná armatura obtoku kotle je téměř plně otevřena do btoku kotle. Třícestná atmatura soustavy je plně otevřena do soustavy. Dochází k náběhu soustavy.
U čtyřcestné armatury dochází při mírném otevření armatury pro vstup do soustavy i k mohutnému přiměšování chladné zpátečky ze soustavy a rovněž přepouštění této zpátečky do zpátečky jdoucí ke kotli. Do soustavy tak proudí poměrně chladná voda, která se ještě ochladí. Při použití čtyřcestné armatury tak dochází k výraznému prodloužení doby náběhu soustavy.
Třícestná směšovací armatura na zpátečce u obtoku kotle je rovnocenné řešení s třícestnou rozdělovací armaturou na přívodu. Dávám Vám zcela za pravdu, že je to varianta příznivější především s ohledem na pořizovací náklady.
2) Orosování kotle u kotlů o výkonu stovek kW již není zanedbatelná záležitost vzhledem k pořizovací ceně kotle. Ochranu proti tomuto jevu řeší regulace ovládající chod čerpadla kotle. Čerpadlo zapíná až po prohřátí kotle se spožděním po zapnutí hořáku. Pokud je třeba čerpadlo opět vypíná a zapíná.
3) Rozdíl z hlediska funkčnosti při použití třícestné směšovací či rozdělovací armatury v dobře dimenzovaném obtoku kotle téměř není. Rozdíl je v rozložení tleků, čož nám při dobře navržených armaturách podle Kv hodnoty regulační schopnost neovlivní.
Rozdíl, někdy významný je v ceně armatur. Obecně lze říci (jsou i výjimky), že vzhledem k ceně je výhodnější používat třícestné směšovací armatury.
4) Na dotaz v bodě 4 nejsem schopen odpovědět, neboť odpověď by vyžadovala znalost určité věrohodné statistiky o životnosti kotlů při různých ochranách proti korozi a rovněž by se muselo zohlednit i množství dalších provozních vlivů. Obecně se doporučuje ochrana proti nízkoteplotní korozi u kotlů konstrukčně řešených tak, že toto nebezpečí hrozí s výkonem nad 100 kW. Osobně se domnívám, že by to mělo být i u kotlů s o něco nižším výkonem, neboť zvýšení nákladů o směšovací armaturu a další armatury (zpětná klapka, kohouty) a potrubí obtoku je k celkové investici zanedbatelné.

JB Ing. Jiri Bašta, Ph.D. @ing.jiri.basta.ph.d903 před 22 roky

O čtyřcestném regulačním ventilu jsem se nezmínil, jelikož nepatří do samotné ochrany kotle, ale do celkové regulace výkonu otopné soustavy spolu s částečnou možností ochrany kotle proti nízkoteplotní korozi. Čtyřcestný ventil je řízen především podle požadavků soustavy a ochrana kotle je až druhotná. Omlouvám se tudíž za neúplnost příspěvku, ale neměl řešit ochranu kotle v součinosti s regulačními možnostmi výkonu soustavy. Příspěvek je jen jakousi úzkou částí týkající se zajištění ochrany kotle jako takového. Čtyřcestný ventil je tudíž rovněž vhodný, ale nezajistí plnou ochranu kotle a pokud ano (je nastaven na přednostní požadavky ochrany kotle), tak neplní správně regulační úlohu vzhledem k soustavě.
Naprosto nemohu souhlasit s tvrzením, že "trojcestný ventil jenom škrtí". Trojcestný směšovací či rozdělovací ventil se chová jinak. Pouze "škrtí" jen dvoucestný regulační ventil. Zhruba lze říci, že trojcestný např. směšovací ventil neprovádí kvantitativní regulaci změnou průtoku, ale kvalitativní - směšováním, tj. změnou teploty vody za ventilem.

MV Ing. Milan Vávra @ing.milan.vavra před 22 roky

Praxe mi ukazuje, že pokud volím motorický pohon rozhodně vhodnější pro celkovou hydrauliku i regulaci se jeví čtyřcestný směšovací ventil, trojcestné ventily pouze škrtí a to otevírá diskuzi například o rázech a hluku ve vztahu k dalším čerpadlům v systému. V případě cenové nenáročnosti lze využít trojcestný termostatický ventil ESBE, za určitých okolností funguje i na samotíž.
Ing. Milan Vávra

PN Pavel Novák @pavel.novak před 16 roky

MV Ing. Milan Vávra @ing.milan.vavraOmlouvám se za pozdní reakci jen by mě zajímalo za jakých okolností může termostatický trojcestný ventil pracovat i v samotížném režimu.

PV Pavel Vrba @pavel.vrba216 před 22 roky

reakce na clanek Autor: Ing. Jiří Bašta, Ph.D.

Ochrana kotle na tuhá paliva proti nízkoteplotní korozi řesená směšováním 3 cestným ventilem mě vede k dotazu jak je řešený tepelný dojezd kotlů ( zejména se mi jedná o kotle CARBOROBOT a EKOEFEKT ) když zavře směšovací ventil nebo vypadne přívod elektřiny do regulátoru.

Proč nepoužívat raději 4 cestný ventil, který dovoluje trvalý průtok vody kotlem?

Dekuji
Ing Pavel Vrba