Diskuse ke článku: Nízkonákladový pasivní dům |
Autor článku: Jiří Svoboda
Plné znění článku: Nízkonákladový pasivní dům
Anotace článku: Je zřejmé, že ve stavebnictví jsou stále obrovské rezervy při stavbě jakýchkoli domů. To otevírá značné možnosti pro oblast výstavby pasivních domů. Pokud by se totiž výstavba pasivních domů opravdu zodpovědně zoptimalizovala a zjednodušila, mohla by být dokonce výrazně levnější než klasická výstavba, a pak by již snad plošnému prosazení pasivních domů nemohlo nic zabránit
přidat ke článku nový příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
|
| Příspěvky |
Předmět: Pár připomínek
Autor: Petr Kocián
Datum: 08.11.2011 00:29 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 107476
reakce na ... | Dobrý den pane Svobodo,
článek i komentovaná fotogalerie (jako i Váš web a informace na něm) mě zaujaly. Kromě připomínek již zde zmiňovaných a komentovaných bych měl ještě pár drobností, které mě napadly:
1) z fotek uvedených ve fotodokumentaci je zřejmé, že potrubí zemního registru je uloženo v betonu v minimální vzdálenosti od základové spáry. Jde o to, že promrzáním nedochází ke vzniku dilatační spáry a různé dilatace základové půdy a základu, ale ke zvětšování objemu základové půdy způsobené mrznutím vody v ní obsažené (objem se zvětšuje o 9-11% za vzniku sil velikosti 1,0-1,3kN/cm2) a dochází k nadzvedávání základu a poškozování celé stavby. Nicméně se tento systém (médiem je voda+glykol) používá v aplikaci tzv. energetických pilotů ( http://www.rehau.cz/747585DA14981B9AC1257124005BA082.shtml ). Ve Vaší aplikaci je zřejmě průtok vzduchu tak malý, že dotace tepla z podzákladí nedovolí pokles teploty pod bod mrazu. Situaci by navíc zlepšil zhutněný podsyp pod základovou spárou, který by znemožnil kapilární elevaci;
2) "Potrubí průměru 160mm a celkovou délkou 40m bylo pečlivě vyspádováno aby v létě vznikající kondenzát vytékal malou dírkou na začátku potrubí a nehromadil se v potrubí." Dírka má vyústění kam? Do půdy? Do kanalizace?
3) rozteče podlahového topení až 1 m výpočtem vyjdou, je doporučeno max. 300 mm. Při větší rozteči jde rozeznat vytápěná a nevytápěná část. Toto hledisko je samozřejmě individuální na uživateli, někomu to vadí, někomu nemusí.
S pozdravem
Petr Kocián
|
|
 | Předmět: Re: Pár připomínek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 08.11.2011 08:52 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105443
reakce na ... | Dobry den pane Kociane
1) Objem se takto zvetsuje, pokud se voda meni v led. V pripade porezni zeminy v niz jsou pory castecne vyplneny vzduchem expenduje led samozrejme do tech poru a az kdyz nemuze, pak expanduje cely material. Samozrejme podsyp, jak navrhujete, by situaci rozhodne neuskodil - je to bezpecne reseni - diky.
2) Dirka vede do piskoveho trativodu. V zime tam nema co kondenzovat a v lete ma byt beztak privod odstaven - neni potreba. Jen je problem s vyrobci rekuperacnich jednotek, ze moznost vypnuti jednoho ventilatoru neumoznuji a nechteji tuto moznost dodelat - viz me nekonecne diskuse s pracovnikem z Atrea.
3) Jasne, pri topeni ma nekde podlaha 23, nekde 25°C. Zatim si nikdo na to nestezoval. Porad lepsi nez vsude 27°C jako u bezneho domu.
|
|
| Předmět: Re (2): Pár připomínek
Autor: Petr Kocián
Datum: 08.11.2011 09:05 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 107476
reakce na ... | 1) Ono pokud bude průtok vzduchu velký, mohla by mrznout i voda obsažená v betonu. A pod základy je půda více stlačována, takže póry zde jsou, ale jsou malé, což napomáhá právě kapilární vzlínavosti a voda se tak dostává až do kontaktu s betonem.
2) Bál bych se realizace s takovým otevřením zemního výměníku do volného půdního prostoru.
|
|
| Předmět: Re (3): Pár připomínek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 08.11.2011 12:29 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105443
reakce na ... | 1) Pak se na to muzete divat i takto: voda v porech zamrzava velmi pomalu a to zamrzle rozhrani take postupuje velmi pomalu. V porech vznikajici led (ktery nabyva na objemu) vsak staci vytlacet vodu z poru pred sebou a tedy zadne napeti v zemine takto zamrzanim nevznika. Analogii je, kdyz date v zime do sudu naplneneho vodou na stojacku klacek - sud se neroztrhne, voda nacucanym klackem pomalu odteka.
2) Co spatneho tam asi muze byt? V zasade se lze bat Mikulase i v lete. Samozrejme, pokud uvedete jakekoliv sebemensi realne riziko, pak jsou ty obavy opravnene. Nekdo si ale treba z hliny a slamy postavi cely dum a navic hlinene omitky napusti syrovatkou.
|
|
| Předmět: Re (4): Pár připomínek
Autor: Petr Kocián
Datum: 08.11.2011 13:08 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 107476
reakce na ... | Ještě bych se chtěl zeptat, proč jste nepoužil jako izolační vrstvu slámu? Určitě jste to zvažoval, zajímaly by mě Vaše názory na toto téma.
Děkuji
|
|
| Předmět: Re (5): Pár připomínek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 08.11.2011 16:29 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105443
reakce na ... | Predne ma slama o polovinu horsi izolacni vlastnosti nez vata a take se strasne spatne aplikuje - velmi pracne je hlavne prirezavani. Kdybych to vse secetl a podtrhl, pri stejnych tloustkach izolaci mne investice a provoz takoveho slameneho domu vyjde draze - tedy hledisko je ciste ekonomicke.
|
|
Předmět: Několik dotazů
Autor: Jiří Vajgl
Datum: 22.10.2011 20:55 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 107272
reakce na ... | Včera jsem objevil popis domu v pdf a velmi se mi líbí.
Chtěl bych se zeptat na několik věcí. Odpovědí jsem hledal v této diskusi, ale nenašel a snad by pomohly i ostatním. Nejsem stavař, tak mne případně opravte.
1. Základy mají být v nezámrzné hloubce. Pokud bude v základu zemní výměník, bude u vstupu vzduchu do potrubí základ i jeho okolí promrzat. (Někde jsem viděl i grafy) Porucha statiky se pak možná po letech projeví. Takže bych do základů zemní registr nedával, nebo aspoň ne celý. Je má úvaha správná?
2. Koncepce větrání i vytápění se mi moc líbí. Jen se mi nechce věři tomu, že kdybych topil jen dřevem (jednorázově 1x za 2 dny, kmna s teplovodním výměníkem) 10kg dřeva, tak by stačila akumulace tepla jen do podlah. Navíc je dost obtížné najít interiérová kamna (kotel) s výměníkem (min 2-3kw do vzduchu, 8-10kw do vody), protože když budou v obytné místnosti, tak se tato místnost téměř okamžitě přetopí (údaje od skutečných uživatelů ale nemám - nikho takového neznám a nikde jsem toto nenašel). Jediné co mě napadá je dát kamna s výměníkem (kotel) mimo obytnou místnost - do kotelny, která se na čas topení může i přetopit. Jak by se dalo přehřívání obytné místnosti s kamny s teplovodním výměníkem zabránit?
3. Není mi zcela jasné jak se provádí regulace v jednotlivých větvích podlahového topení? Jsou někde termostatické ventily? A jaké jsou vejvětší dosažitelné rozdíly v jednotlivých místnostech (např. ložnice-koupelna)? Jinak řešení rozvaděče z fitinek je GENIÁLNÍ.
PS.: Smekám před autorem. Tolik výborných nápadů jsem snad ještě nikdy pohromadě neviděl. Moc se mi líbí např. betonování základové desky s "posuvným bedněním". Hned jsem dostal chuť něco stavět.
|
|
| Předmět: Re: Několik dotazů
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 24.10.2011 09:42 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105443
reakce na ... | Dobrý den pane Vajgle
1. Na zemní výměník v základech samozřejmě existuje celé spektrum názorů počínaje těch totálně zamítavých a konče plně smířlivými. Já mám ten názor, že betonové pasy a základová deska tvoří celek, jehož pevnost je mnohem vyšší, než je únosnost zeminy pod ním. Pokud by v případě promrzání přece jen k nějaké dilataci zeminy pod základy došlo, bude deformace kompenzována v zemině, nikoliv v základech. Jsem přesvědčen, že tento vliv je minoritní oproti jiným možným vlivům a pohybům základů vůči podloží a tudíž je riziko takového řešení plně přijatelné s tím, že kdyby k něčemu došlo, rozhodně to nebude mít nějaké destruktivní následky.
2. Já kapacitu domu převádím na kubíky vody s tím že vím, že 1kWh ohřeje kubík vody o asi 1°C. Kubík betonu a plných cihel odpovídá asi 1/2 kubíku vody, kubík velox desky a dřeva asi 1/4 kubíku vody. Nechť máte v domě 12 kubíků betonu, 16 kubíků dřeva a veloxů a 10 kubíků cihel, které jsou ve styku s vnitřním vzduchem, pak to odpovídá asi 15 kubíkům vody, které teplotu stabilizují. Jelikož je v zimě potřeba topný výkon pro celý dům kolem 1kW a pokud budete jednou za 48 hodin topit po 8 hodin výkonem asi 6 kW, bude Vám při takovém režimu kolísat teplota o cca 2 °C. Vadí-li Vám to takto, musíte zatápět denně a obden topit, až když je venku tepleji. Rozhodně bych se nebál toho, že když zatopíte ve velkém obýváku spojeným s kuchyní a necháte otevřené dveře do dalších místností, že bude obývák nějak nepříjemně přetopen (v něm můžete mít naopak zavřené podlahové topení).
3. Podlahové topení je zaregulováno natvrdo a v průběhu roku není potřeba nic měnit, protože ve všech místnostech je přibližně stejná teplota (rozdíly max. 1°C - to je standardní charakteristika pasivního domu). Naopak, chcete-li mít v ložnici výrazně chladněji, není toho možno v pasivním domě dosáhnout - je třeba si pořídit tenší pokrývku.
Děkuji za diskuzní příspěvek.
|
|
| Předmět: Re (2): Několik dotazů
Autor: Jiří Vajgl
Datum: 24.10.2011 15:45 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 107272
reakce na ... | Děkuji za odpovědi.
Chtěl bych se ale ještě ujistit, zda jsem správně pochopil, že ani v pasivním domě, ve kterém není vzduchotechnika s cirkulací vzduchu a přiváděný vzduch se neohřívá, není možné v jednotlivých místnostech dosáhnout rozdíné teploty (tedy všude je max+-0.5°C).
Z textu o domě v Popicích (vzduchotechnika bez cirkulace a přihřívání vzduchu) jsem usoudil, že v jednotlivých místnostech kam se přivádí čerstvý vzduch je možné nastavení nestejných teplot:
"... kdy např. v ložnici nebudeme vůbec topit a v koupelně budeme
držet teplotu o něco vyšší než ve zbytku domu."
Je-li to tak, a máte-li nějaké aktuální údaje o teplotách v ložnici-koupelně, můžete je prosím uvést?
Děkuji J.V.
|
|
| Předmět: Re (3): Několik dotazů
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 24.10.2011 16:00 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105443
reakce na ... | Pasivní dům je vlastně velmi dobře zvnějšku zaizolovaná krabice, kde se vevnitř může šířit teplo jako v jiných domech. Jelikož je pasivní dům asi 5x lépe izolován než běžný dům, můžeme zónováním docílit jen asi pětinocých rozdílů teplot než je možné v běžných domech. Tyto vlastnosti pasivního domu umožňují strašně jednoduchou regulaci teplot jedním prostorovým termostatem třeba v obýváku a vyváženost otopné soustavy také nehraje roli. Nevěřte tedy, prosím, těm, co říkají, že regulace teplot v pasivním domě je náročná věda.
Pouze odhaduji, že když v koupalně slušně topíte a v ložnici nikoliv, dosávnete teplotního rozdílu v mrazech tak asi 2°C. Změřeno to nemám a musel bych o to majitele požádat.
|
|
| Předmět: Re (4): Několik dotazů
Autor: Petr Ševčík
Datum: 24.10.2011 16:46 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 100168
reakce na ... | Pane Svobodo,
uvidíte s odstupem času, zda Vaše rozhodnutí byla, či nebyla správná. Pustil jste se do menšího experimentu, což přináší jistá rizika, ale na druhou stranu je možné se dobrat k něčemu pozitivnímu, možná i převratnému.
Nyní Vám nezbude, než sbírat data a my potom budeme moc rádi, když se s námi o ně podělíte. Sám plánuji výhledově domek postavit, i když asi jen menší. Takže stále sbírám data.
I když to zní možná jako klišé, krize všechno zarazila. Sice jsou levnější služby i materiál, ale je také méně peněz, než by bylo potřeba. Budu muset svou vlastní realizaci ještě o několik let posunout. Bohužel.
Držím Vám palce (nebo pěsti, chcete-li :-)) a děkuji za to, že jste byl ochoten jít s kůží na trh a podělit se s ostatními o svoje zkušenosti. To je právě co, co tento server potřebuje.
S pozdravem Petr Ševčík
|
|
| Předmět: Re (4): Několik dotazů
Autor: petr kocina
Datum: 24.10.2011 17:21 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105454
reakce na ... | mohu potvrdit slova pana Svobody.
sice nebydlim v patrovem dome,ktery ma lepsi pomer A/V,ale v placce (bungalov - 133m2).
rovnez jsem kdysi spavali v loznici,kde byla nizka teplota oproti jinym mistnostem.dnes to povazuji za diskomfort.velice rychle si clovek zvykne na teplotu v loznici okolo 20st.
rozdil teplot v mem dome kde se topi a netopi ( vodni podlahove topeni) je maximalne 2st pri mrazech -10st a nize.
topne obdobi v techto domech zacina obvykle pri prumernem dennim poklesu teplot pod 5st (rovnez jsem musel nahodit TC zeme/voda na 2 dny.teploty rano poklesly k -3st a denni se vysplahaly maximalne k 5-7st).letosni rijen je teplotne extremni a pred par dny padaly 40 lete rekordy.z leta rovnou do zimy.
Nevěřte tedy, prosím, těm, co říkají, že regulace teplot v pasivním domě je náročná věda. - v dome bydlim pres 3 roky (letos jsem poprve najel podlahovku) a veskerou teplotu v dome zajistuje mechanicky termoventil ( regulacni rozsah 20-40st) na vstupu do podlahy.momentalne nastavena teplota 29st.za mrazu ji zvednu na 32st.vic jsem do podlahy jeste nepustil.teplota v dome po ranu byla vzdy okolo 22st.letosni zima mi napovi vice.cim mene elektroniky a sofistikovanych ridicich modulu v dome tim lepe.nema se co porouchat.
koupelnu mam uprostred domu,pres kterou mi jdou 3 podlahove okruhy.ve dvou okruzich se topi trvale.v koupelne je vyssi teplota o cca 1st.
rekuperace je zaklad pasivniho domu.nedovedl bych si to bez ni ani predstavit.lidi si neuvedomuji,ze v techto utesnenych domech musi vetrat !!!!!ono se to nezda,ale musi zajistit trvale vetrani okolo 15-20m3/hod na osobu.vice je spatne a mene rovnez.
|
|
| |
| Předmět: Re (6): Několik dotazů
Autor: petr kocina
Datum: 24.10.2011 19:09 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105454
reakce na ... | cekam uz jen na zkusenosti z vaseho domu a Juraje Gradoše :-)
stavbam pasivnich domu svepomocne zdar :-),za levny peniz hooodne muziky.aspon nas nemusi trapit nejake dluhove problemy EU.
|
|
| |
Předmět: dovétek k pasivnim domům
Autor: petr kocina
Datum: 04.07.2011 17:25 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105454
reakce na ... | muzem na zacatku pristiho roku porovnat pasivni domy co se tyce jejich celkovych spotreb s domem dcery v kategori B.
jiste mate zaznamy i z domu v Popicich.neverim,ze se budou markantne od sebe odlisovat i kdyz nemate vypocet TZ.muj odhad je okolo 1,8kW +-10%.
dodal bych fakta i zaznamy.jeden dum se nachazi na Slovensku a ma stejnou TZ jako mam ja.
srovnani 5 domů by uz mohlo byt zajimave vcetne charakteristik staveb a chovani uzivatelu domu,vcetne vytapene teploty.
klidne to muzete zpracovat do grafů.ocekavam,ze rozptyl bude do 15% a nikoli 100% a vice jak se mi tu snazi nekteri podsouvat svymi nesmyslnymi vypocty.poctaru je na TZB hooodne malo.
bez techto srovnani skutecnych domu,se jen tezko podari presvedcit sirokou obci verejnou.zajimave to bude i s provezm solar,TC a bez.neverim tomu,ze ten kdo v pasivu bydli,plytva s energii - v techto domech to ani nelze,jinak by se upek.
|
|
Předmět: K ČLÁNKU
Autor: Pavel Kříž
Datum: 17.06.2011 06:38 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den pane Svobodo,
již delší dobu, čas od času naražím na Vaše aktivity a docela se zájmem sleduji Vaše počínání v pasivní výstavbě. Kdysi jsme pravděpodobně byli v kontaktu kvůli kotvení silnějších desek EPS. K Vašemu povzdechu nad výstavbou pasivních domů a její potimalizací- to je především věc trhu - když bude poptávka bude i nabídka. Pasivní výstavba výrazně levnější, než klasická výstavba asi obecně nikdy nebude. Mohou být levnější určité typy domů. Jistě jste slyšel o slaměných domechc a ruzných podobných alternativách. Trochu dělá potíž stanovit cenu "klasické" výstavby. Pokud se na bydlení podíváme opravdu kritickým pohledem, tak samostatně stojící rodinný dům není ani ekonomicky ani ekologicky výhodný. Zabírá spoustu místa a jeho obálka je v poměru k podlahové ploše značně větší oproti bytovým domům.
Ale zpět k tématu článku - Vy jako svépomocný stavebník máte oproti profesionálům výhodu v používání různých "fíglů" které ne zcela odpovídají platným předpisům. Pro zabudování čehokoli do stavby by měl být materiál pro ten účel certifikován. Nejsem si jist jestli má například odpadní potrubí certifikaci pro vedení čistého vzduchu. Ne že by to nešlo, jen chci upozornit, že projektant musí občas uvažovat i o těchto věcech a někdy raději volí dražší, ale certifikovaná řešení.
Ještě jsem chtěl krátce reagovat na zakládání na Ytongu. Můj názor je, že je to vhodná alternativa odstranění tepelného mostu u základu, pokud je správně provedena. Možná jsem špatně hledal, ale nikde jsem nenašel foto Vašeho řešení, takže se vyjadřuji pouze v obecné rovině. Pro představu lze konstatovat, že ytong má 2x horší lambdu, než EPS, takže jeho izolační schopnost opovídá poloviční tloušťce EPS.
PS: Co se táká vysokého školství - tam samozřejmě výzkum v oblasti pasivní výstavby probíhá i z hlediska různých alternativních materiálů, ale jde spíš o technické, než ekonomické hledisko.
|
|
| Předmět: Re: K ČLÁNKU
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 17.06.2011 11:20 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 101572
reakce na ... | Dobrý den pane Kříži
Těší mne, že se mi ozýváte. Jistě víte, že stavebnictví je nesmírně konzervativní obor a je - li třeba něco prosadit, je třeba změnit myšlení nejen zákazníků (kterí jsou soustavně masírováni ve smyslu současného stavu), ale změnit i myšlení VŠ učitelů, projektantů, developerů, stavebních firem... Rozhodně si nemyslím, že optimalizaci vyvolá poptávka - vždyť ti lidé nemají vůbec představu, co mohou chtít, a jsou drsně ovlivňováni reklamou firem. Tady opravdu nezbývá než vyvinout něco nového a lepšího a na základě vyšších parametrů výkon/cena to na trhu prosadit. Koneckonců tak to funguje běžně v jiných oborech včetně těch výrazně méně konzervativních.
Samozřejmě, že samostatně stojící RD (nejlépe ještě s věžičkami a vikýři) je z energetického hlediska nevhodný, ale toto je požadavek trhu, který je třeba respektovat a čestně se s tím vypořádat. A jen si představte tu impotenci stavební praxe -dodnes nemáme u nás jediný panelák zateplený na pasivní standard, který by mohl být dán za vzor, a kolik projektantů něco takového okamžitě zavrhne z důvodu nerealizovatelnosti nebo přílišné drahoty. Já jsem naopak přesvědčen, že něco takového je ekonomicky optimální řešení, ale nevlastním panelák, abych to mohl ukázat.
Uznávám výhodu fíglů, ale projektant vzduchotechniky dá ty kanalizeční roury klidně do zemního registru a pak má ostych použít je při rozvodech po domě, protože na to nejsou certifikované? Trochu vychýlená logika. A nebo platí nepsané pravidlo, že pokud na něco certifikované výrobky neexistují, použiji při řešení necertifikovaný výrobek, ale pokud na něco certifikovaný výrobek existuje, automaticky po něm sáhnu? Je to jen sichr firmy - prásknu tam certifikovaný výrobek - ať to zákazník i s chlupy zaplatí a firma se tak vyhne (v podstatě nekonečně malému) riziku. Používání certifikovaných výrobků není nutnost, ale pohodlnost firem tvrdě zaplacená zákazníkem. Ale to jsme v začarovaném kruhu - projektant výrobek pro jistý účel nepoužije, protože nemá certifikát, výrobce výrobku drahý certifikát nepořídí, protože výrobek k tomu účelu není používán.
Detail Ytongu vidíte na obr. 4 v článku. Samozřejmě jakýsi tepelný most tam zůstane, ale řešení je vlastně zadarmo, tak proč ho nepoužít? Právě o to mi od začátku do konce jde - nabádat k dobrým řešením za stejnou cenu či dokonce levnějším, než jsou běžná.
O výzkumu na vysokých školách jste se vyjádřil velmi kulantně, když si to přeložím do své řeči, plně s Vámi souhlasím.
|
|
| Předmět: Re (2): K ČLÁNKU
Autor: Pavel Kříž
Datum: 17.06.2011 16:12 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, s těmi paneláky to také nechápu, že to ješte nikdo neudělal (nebo o tom alespoň nevím). Přítom je to snažší než jakákoli jiná stavba. Je pravda, že donedávna spousta lidí i z oboru, když vidí tloušťku izolace 15cm tak se chytá za hlavu a strašně se diví proč tolik...
Bohuže s certifikací je to tak, že NESMÍTE použít do stavby výrobek který nemá certifikaci, resp. prohlášení výrobce o shodě. Plyne to ze zákona. Trubky byl jen takový příklad. spíš jsem měl na mysli ostatní materiály. Samozřejmě, kde není žalobce není ani soudce. Ovšem představte si firmu která nějaký takový výrobek použije a bude investorem žalována. Stejně tak jako si pravděpodobně nenecháte v autě vyměnit olej za levnější zcela jiný, než doporučuje výrobce je to i se stavebními materiály. Někdy to lze, ale chce to znalost problematiky a nelze doporučit obecně.
Já se ve stavebnictví pohybuji a situace je taková, že projektanti většinou navrhují na požadavek normy a kousek navíc. Pokud investor staví pro sebe někdy chcě zateplení větší. Pokud je to developer, chce cenu co nejnižší a pak ještě 10%dolu...
Já se snažím vyhovět zákazníkovi a pokud možno přesvědčit ho na výhodnější variantu (pro něj). Ale je stavba rodinného domu je dost osobní záležitost a důležitou roli tam hraje pocit. Například já se lehce nepříjemně cítím v sádrokartonových, nebo lépe řečeno lehkých příčkách, někomu to nevadí...
Shodou okolností v tuto dobu stavím pro sebe a použil jsem ytong na místo pěnoskla k izolaci stěn od základů a myslím že je to řešení vhodné...
Výzkum na Vš - připadá mi, že chybí propojení výzkumu s praxí, nebo spíš, že je nedostatečné...
PS: Někde v diskusi píšete, že nemáte štítek- ten je snad ke stavebnímu povolení povinný.
|
|
| Předmět: Re (3): K ČLÁNKU
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 20.06.2011 08:58 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 101572
reakce na ... | Dobrý den
Vyjděme tedy z toho zemního registru. Existuje na jeho vybudování vůbec nějaký certifikovaný výrobek?
Tady pak mohu špekulovat, jak je to s těmi příhradovými vazníky, co používám. Vyrobemy jsou ze dřeva s parametry splňujícími normu pro stavební konstrukce a slepeny certifikovaným lepidlem dle návodu a staženy certifikonanými svorníky. Může to firma použít či nikoliv?
Když byla stavba tuším v r. 2007 ohlašována, eneregetický štítek zjevně nebyl třeba. Tu ať se nikdo na mne nezlobí, ale není to jen prostředek, jak z lidí vytáhnout peníze a někomu je přihrát do kapsy? Kdyby třeba aspoň platilo, že pro domy, kdy je z projektu zřejmé, že jsou blízké pasivnímu standardu (např. splňují požadavky normy na tepelnou chranu pro pasivní dům), ten štítek není potřeba, pak by to aspoň nějak motivovalo pasivní domy stavět.
|
|
| Předmět: Re (4): K ČLÁNKU
Autor: Pavel Kříž
Datum: 20.06.2011 13:26 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 100055
reakce na ... | Dobrý den, můžeme spekulovat o tom, co je a co není možné použít. Já Vám sděluji, jaký je právní stav a projektant za projekt ručí až dosmrti. Není se pak co divit, že jsou někteří opatrní.
Co se týká štítku - nemyslím si, že by přinesla povinnost ho mít nějaké zásadní změny. Pro stavby RD svépomocí význam nemá. Pro státní a obecní výstavbu by mělo platit, že bude prováděna v nějaké úsporné třídě a zde bych jeho opodstatnění viděl, stejně tak jako u bytových domů...
Motivace stavět pasivní domy - no bez štítku není žádný doklad, že se o pasivní případně NED jedná. Spíš bych viděl problém v tom, kdo může štítky vydávat. Je to pouze malé množství lidí. Myslím, že práva vystavit štítek by měl mít každý projektant.
|
|
| Předmět: Re (5): K ČLÁNKU
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 21.06.2011 10:15 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 101572
reakce na ... | Z toho, co mi tu říkáte o jištění projektantů, to vlastně znamená stop jakéhokoliv vývoje ve smyslu - na trhu jsou nějaké výrobky a materiály a vymysleme koncept domu, který je optimálně využije, neboť je zřejmé, že projektant nic pro daný účel necertifikovaného nepoužije. Pak jsou v zásadě dvě možnosti - buď na vývoj zcela rezignovat, nebo jej dělat amatérsky. Je zjevné, že VŠ ani firmy, které se pasivními domy ohánějí, do toho tímto způsobem nepůjdou.
A ruku na srdce. Docela si myslím, že získat na něco certifikát, je jen o tom, zaplatit příslušnou částku - každý kdo ji zaplatí, na svůj výrobek certifikát dostane a může se jím ohánět. Copak toto je zárukou dávající projektantu jistotu, že se něco na stavbě nepokazí? Jiná věc je pak samozřejmě argumentace u soudu. Ale primární zájem projektanta by mělo být, že to bude fungovat, tudíž se to k soudu vůbec nedostane. A tady tedy funguje certifikát, myslím, čistě formálně - pouhé odevzdání peněz - něco jako investice do reklamy.
Pro vydání štítku by měl být na internetu volně stažitelný program a každý projektant by pod výpočet dal pak jen razítko. Myslím, že názor na ty energetické specialisty jsem již na TZB-info vyjádřil jinde. Jejich přínos je často negativní - neusilují většinou vůbec o nějakou optimalizaci a posvětí razítkem i zcela zoufalá řešení.
|
|
| Předmět: Re (6): K ČLÁNKU
Autor: Pavel Kříž
Datum: 22.06.2011 23:19 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 100055
reakce na ... | Ale tak to přece není v žádném oboru, že by si mohl na trh každý dodat cokoli. Vždy je potřeba prokázat nezávadnost a funkčnost výrobku a myslím že je to tak správné. Myslím, že byste nebyl šťastný, kdyby poraviny nemusely splňovat určité parametry a běžný nákup by byl sázkou o loteie. Stavebnictví je obor, kde může jít o životy, tak je opatrnost myslím na místě. S výzkumem to ale nesouvisí, ten lze provádět nezavisle na běžné výstavbě.
Co se týká certifikátu samozřejmě to nějaké peníze stát bude, protože je potřeba provést konkrétní měření, která by měla odpovídat deklarovaným hodnotám.
|
|
| Předmět: Re (7): K ČLÁNKU
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 04.07.2011 15:00 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105443
reakce na ... | Ano byl bych nešťastný, kdyby mi bylo z nakoupených potravin špatně.
Ale my se tu třeba bavíme např. o použití kanalizačních rour pro vzduchotechnické rozvody (sám jste to načal). Ty musejí být těsné a samozřejmě ani nemohou uvolňovat žádné chemické látky. A na to jistě certifikát mají. Z jakého důvodu by tedy nemohly býti použity pro rozvod vzduchu? Jedna věc je certifikát vlastností a jiná certifikát na použití. Pokud tedy certifikát vlastností vyhovuje požadavkům na nějaké použití, myslím, že by použití nemělo nic bránit. Jinými slovy, chutná-li mi jíst k certifikovanému řízku certifikovanou rýži, mohu tak činit, byť jsou jako příloha k řízku certifikované jen brambory.
Jiná věc je, že certifikované výrobky mohou být stejně špatně použity jako ty necertifikované a škody jsou pak stejně vysoké. Těmto obvyklejším vadám certifikace vůbec nepomůže.
Prosím, řekněte mi, jak by se tedy měl podle Vás provádět výzkum, jakými cestami by se měl vlastně ubírat, kým by měl být prováděn? Dle mého, vlastní stav stavebnictví ani intenzita výzkumu a vývoje udávající rychlost zlepšování stavu stavebnictví vůbec neodpovídá současným požadavkům. Nebo jste spokojen se stavem, kdy na zeď lepíme 10 cm polystyrénu a energetickou náročnost budovy honíme instalacemi FV panelů na střeše?
Vždyť za pár let budeme mít (zaplať Pán Bůh) povinnost stavět všechny budovy v pasivním standardu a pak se prověřená, odzkoušená, jednoduchá a levná řešení budou moc hodit. Druhého Fischera už asi nenajdem, aby nám v Bruselu vyjednal další výjimku - to považuji za obrovskou nehoráznost, co si tehdy vymohla naše stavební lobby.
|
|
| Předmět: Re (8): K ČLÁNKU
Autor: petr kocina
Datum: 04.07.2011 15:38 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105454
reakce na ... | docela by me zajimalo,ktera firma jako prvni vymyslela pasivyni dum.mam dojem ze zadna !
vsechno to slo z pocatku systemem pokus omyl + vypocet.teprve na zaklade zkusenosti jednotlivcu kteri byli prukopniky se toho firmy chytli.pasivni domy se zacinaji stavet jen a jen z duvodu trvale stoupajicich cen energii.
s tou FV to byl pekny priklad.
|
|
| Předmět: Re (9): K ČLÁNKU
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 04.07.2011 16:10 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105443
reakce na ... | Koncept pasivního domu, myslím, vznikl jako výsledek čistě badatelského projektu prof. Feista před více než 20 lety. Tehdy zjevně projekt nebyl motivován ani ekonomicky ani asi příliš environmentálně - prostě šlo o to, co je možné postavit, jak daleko lze s úsporami energie pomocí pasivních opatření jít. Myslím, že tu byly kombinovány výpočty s experimenty a zjevně již mnohé nesrovnalosti mezi experimenty a výpočty zavdávaly k přemýšlení o konceptu a jeho optimalizaci. Zde je třeba podotknout, že pasivního standardu bylo dosaženo s okny s obyčejným trojitým zasklením s U=2 (dnes jsme na tom s U "běžně" 3x lépe) a s představou, že v domě je třeba permanentně vyměňovat 0.5 objemu vzduchu za 1 hod.
Dnešní možnosti oken a rozumnější požadavky na výměnu vzduchu, pokrok v rekuperačních jednotkách i zlepšení parametrů izolací, to vše spolu s drastickým navýšením cen energií s chmurným výhledem do budoucna dává vynikající předpoklady pro pasivní výstavbu. Bohužel to 99.9% běžných lidí, stavebních firem, projektantů či učitelů na stavebních fakultách zatím nepochopilo. Pasivní dům je chápán jako byznys, kde si některé firmy uplatní maximum svých výrobků. Bohužel, to jsou řešení velmi vzdálená optimu.
|
|
| Předmět: Re (10): K ČLÁNKU
Autor: petr kocina
Datum: 04.07.2011 17:06 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 105454
reakce na ... | ano mate pravdu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Energeticky_pasivn%C3%AD_d%C5%AFm
a s představou, že v domě je třeba permanentně vyměňovat 0.5 objemu vzduchu za 1 hod. - s timto ale nesouhlasim a potvrdila to i ATREA.pri takto vysoke vymene vzduchu dochazi k extremnimu vysuoseni domu v zimnim obdobi.ti co topi v obycejnych domech krby-kamny by mohli vypravet.bohate dostacujicich je 20m3 na osobu i tech 25m3 na osobu je moooc.zjistil jsem si to u dcery v dome.bohuzel nema moznost jit s vymenou vzduchu pod tuto hodnotu a minimalni vykon u jeji jednotky je 100m3/hod (ohriva odpadnim vzduchem TUV - diskuze okolo toho uz probehla,nebyla to stastna volba za 300 000kc).dum ma kategorie B,tak jsem zvedav na tu jejich spotrebu po roce bydleni.ma rovnez drevostavbu pouze na EE.vytapena plocha 121m2 s teplovodnim podlahovym vytapenim (sucha podlahovka).kdyby chtela pasiv musela by si priplatit 600 000kc.ekonomicky nenavratny.ten dum byla cenova darda i kdyz musim rici,ze je kvalitne postaveny - to se jen tak nevidi.chybicky se projevi az za 3-5 let provozu stavby.
okna ma rovnez trojskla (aspon v necem si nechala poradit).
pokrok v rekuperačních jednotkách - me by spis zajimali skutecne provozni parametry,nikoli parametry udavane vyrobcem.moje rekuperacni jednotka ma ucinnost 65-70% a to se zde bere bezne jako naprosto nedostacujici.proto by me zajimali skutecne ucinnosti profi vyrobku.to by bylo velice zajimave tema.bohuzel se kazdy drzi marketingu vyrobce - on to proste deklaruje a nikdo uz nezkouma,jestli to pravda je ci ne.teplosmennou plochu mam pres 70m2.
to vše spolu s drastickým navýšením cen energií s chmurným výhledem do budoucna dává vynikající předpoklady pro pasivní výstavbu. - to by musela energie do 3 let zdrazit minimalne o 50%,teprve pak by to melo vyznam.koneckoncu nas pristi rok ceka opet narust o 10%,stejne jako letos.predpokladam,ze to kazdy rok poroste o 10% minimalne 3-4 roky.
Bohužel to 99.9% běžných lidí, stavebních firem, projektantů či učitelů na stavebních fakultách zatím nepochopilo. - nepochopilo a nepochopi do te doby,dokud energie nezacnou byt stejne drahe jako voda !!energii nahradim - vodu nikoli.voda bude VEEELKY problem.dum mam k tomu pripraveny a rybnik se hodi ,alespon k zalevani zahrady (holt mam paskvil a vlhkou zmrseninu :-) ).nastesti mam pod pozemkem vodu - jako jediny v lokalite.dum mohu prepojit na darlinga,vse mam pripraveno.
Pasivní dům je chápán jako byznys, kde si některé firmy uplatní maximum svých výrobků. - bohuzel to je holy fakt.pokud budete propagovat pasivni domy s takovou porizovaci cenou jako jsem poridil i ja,budete v brzke dobe odstrizen od TZB :-(.firmy totiz razi heslo,ze pasiv musi byt vzdy drazsi i kdyz opak je pravdou.
TZB server je ziv z inzerentu stavebni lobby - neni to nezavisly stavebni server.
me traba solar a TCzeme/voda vysly na castku 250 000kc.hodne lidi si za tuto castku neporidi ani jedno z techto systemu.dotace nepocitam.
|
|
Předmět: potopa zaplava
Autor: petr kocina
Datum: 16.06.2011 15:56 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 104814
reakce na ... | priklad z nedavne praxe.
mate dum pojisteny?? nemam - to nevadi my vam z rozpoctu vyplatime 150 000kc - STATNIHO !!!!
vy mate dum pojisteny?? - tak nedostanete nic - BYL JSTE MOC CHYTREJ.
mate dum pasivni?? - ano mam - tak budete platit na danich jak mourovatej - vcetne slunce a zeme !!!
neplatite dane z plynu,uhli,dreva, minimalne za EE ..............
a jestli si poridite FV,tak tu vam radne omastime !
nepochybujte o tom,ze nas to ceka.
|
|
Předmět: dovetek
Autor: petr kocina
Datum: 16.06.2011 15:29 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 104814
reakce na ... | vy jste zarnym prikladem jak se to ma delat.toto zde propaguji uz nejaky ten patek a dostalo se mi jen a pouze nadavek !!!
bohuzel firmy a stat z vas radost nemaji !!! chapete tu pointu,proc vas nikde nechteji o spolupraci??
vase technologie vystavby je prilis jednoducha a maximalne usporna jak z hlediska technologie ,tak i z hlediska provozu po dobu minimalne 50 let.
dokazete si predstavit kolik firmy a hlavne stat prijdou o penez !
|
|
| Předmět: Re: dovetek
Autor: Jiří Svoboda
Datum: 16.06.2011 15:56 odpovědět upozornit redakci |
uživatel: 101572
reakce na ... | Ale tady přece nejde o zájmy státu či zaběhaných firem. Ty přece nemohou ovlivnit, zda si na takové PD založím vlastní firmu a začnu tyto domy stavět. Ti mohou jen masírovat zákazníky a pomlouvat můj systém. Ale to jsou běžné metody v každém byznysu.
Mám obavu, že vše je schováno v inteligenci průměrných lidí, kteří si nedokáží spočítat elementární ekonomiku a nechají si cokoliv nakukat. Zkušenost to, bohužel, velmi potvrzuje.
|
|
|
