icon Diskuzní fórum icon Firmy a výrobky

Vyhledávání

icon TZB-info icon Diskuzní fórum icon Firmy a výrobky

Diskuse ke článku: Praktický význam reflexních fólií při úsporách energie na vytápění

Reklama
Redakce @redakce před 11 roky09.10.2012 15:22:00
Diskuse ke článku: Praktický význam reflexních fólií při úsporách energie na vytápění

Plné znění článku: Praktický význam reflexních fólií při úsporách energie na vytápění

Anotace článku: Nejen na stavebním veletrhu, ale i jinde se lze setkat s prodejci reflexních fólií, kteří přesvědčují zákazníky o tom, že tento systém dokáže ušetřit velké množství energie. Dokonce nabízejí reflexní fólii jako náhradu tepelné izolace u neprůsvitných konstrukcí (např. pro zateplování podkroví). Rozhodli jsme se, že spočítáme vliv této reflexní fólie na úniky tepla z objektu. Tento článek se věnuje pouze tepelným ztrátám v zimním období z běžného domu. Nezabývá se otázkou omezení letního přehřívání, kdy může mít reflexní fólie význam ochrany proti sálavému teplu.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

MB Michal Bílek @michal.bilek

Na brněnské VUT bylo provedeno porovnávací měření reflexních izolací. U Lupothermu naměřili Lambdu i menší než 0,003…

před 10 roky

MB Michal Bílek @michal.bilek

Dobrý den, umístil jsem sem nové vlákno, kde jsem se pokusil vysvětlit a vypočítat, jak Lupotherm funguje.…

před 10 roky

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt960

Ale já vám skutečně neumím odpovědět, když neznám podmínky měření. Pobíhám dost dlouho s termovizí na to, abych věděl,…

před 10 roky

72 odpovědí

Zobrazit všechny reakce
MB Michal Bílek @michal.bilek před 10 roky02.06.2014 16:24:00

Na brněnské VUT bylo provedeno porovnávací měření reflexních izolací. U Lupothermu naměřili Lambdu i menší než 0,003 W/mK - více zde: https://forum.tzb-info.cz/128224-lupothe…

MB Michal Bílek @michal.bilek před 10 roky15.03.2014 21:57:00

Dobrý den,
umístil jsem sem nové vlákno, kde jsem se pokusil vysvětlit a vypočítat, jak Lupotherm funguje.
https://forum.tzb-info.cz/128224-lupothe…

Chci Vás všechny velmi požádat o Vaše názory. Záleží mi na nich.
Moc děkuji
Michal Bílek

MB Michal Bílek @michal.bilek před 10 roky29.08.2013 10:25:00

Počítal jsem něco jiného, než Ing. Kopecký z ČVUT a díky tomu mi vyšly jiné hodnoty. Nařkl jsem jej neprávem z podvodu.
Upozornil mě na to pan Zástěra.
Promiňte mi prosím i Vy ostatní, že jsem zde poškodil jméno Ing. Kopeckého a čest.
Celou svou omluvu jsem umístil i do diskuze k jeho článku:
https://forum.tzb-info.cz/9074-diskuse-k…

MB Michal Bílek @michal.bilek před 10 roky08.08.2013 13:45:00

Zde je stránka, kde je měření teplot ve struktuře ploché střechy, izolované pouze Lupothermem - http://www.lupotherm.eu/cs/mereni_teplot
Lze si zde nastavit i od-do, aby bylo možné sledovat, jak Lupotherm izoluje, když je nahoře v hydroizolaci přes 80°C.

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt960 před 10 roky08.08.2013 19:44:00

MB Michal Bílek @michal.bilekNikdo nezpochybňuje jeho tepelně izolační účinky při vysokých teplotách. U běžných izolacích jsou tyto účinky u vysoké i u nízké teploty stejné. Lupoterm však bohužel funguje na základě reflexe, kde je známá závislost na 4 mocnině rozdílu absolutních teplot, tedy při nižších teplotách je jeho tepelně izolační schopnost násobně snížena.
Roman Šubrt

JH Jiří Hejhálek @jiri.hejhalek před 11 roky12.06.2013 18:53:00

Díky laskavosti portálu tzb-info.cz vyšel text, který ukazuje, že výpočty autora pana Šubrta jsou chybné a tím i úvahy, které z nich autor odvozuje.

Autor počítal vlastně jen dvě veličiny. Chybně stanovil veličinu λekv. ≈ 0,0572 W/(m.K) pro mezeru tl. 3 mm. Ještě větší chybu udělal v určení veličiny λekv. = 0,1875 W/(m.K) pro mezeru tl. 3 cm.

Výrobci reflexních fólií měří v akreditovaných zkušebnách hodnoty λekv. ≈ 0,027 W/(m.K).

Více v článku Praktický význam reflexních fólií při úsporách energie na vytápění - Reakce na stejnojmenný článek

Jiří Hejhálek

MB Michal Bílek @michal.bilek před 11 roky12.04.2013 15:16:00

Posílám zde odkaz na výpočet provedený podle pana Ing. Pavla Kopeckého CSc z ČVUT Praha, z rozborem jeho chyb vyplývajících z jeho odhadů a domněnek. Měl by ho číst každý, kdo chce reflexní folie posuzovat: https://forum.tzb-info.cz/9074-diskuse-k…

I článek pana Šubrta obsahuje zcela zavádějící informace A TO V ZÁSADNÍ ROVINĚ. Jeho posouzení více reflexních vrstev v kombinaci s minerální vlnou zcela staví na hlavu použití více-vrstvých reflexních izolací. Jejich účinek ROSTE S ROZDÍLEM TEPLOT - je tedy přepychem, cpát za 10 reflexních folií ještě 30cm vlny, které naprosto (početně) rozhodí výpočet.

ALE STAČÍ VLNU Z VÝPOČTŮ VYHODIT, čímž se rozdíl teplot na reflexních foliích okamžitě projeví a výsledky se ihned dostaví. Jeho úvaha, kombinovat reflexní folii s minerální vlnou a to navíc až za reflexní folií je způsob, v praxi naprosto nevhodný (z hlediska přehřívání střechy v létě) a celý jeho článek je tak k ničemu.

Mezi největší nesmysly patří - cituji pana Šubrta:
1) Tepelná vodivost je závislá na teplotě, ovšem pro běžnou stavení praxi lze závislost zanedbat, neboť výrazně větší odchylky v hodnotě tepelné vodivosti vznikají nerovnoměrností při výrobě či vlhkostí materiálu.
ad 1): Pokud zanedbáme závislost tepelné vodivost na teplotě, pak zcela záměrně ignorujeme vliv sálání, šířící se v dutinách a vzduchovým mezerách v izolaci, kdy vlivem větší teploty roste i podíl sálání. Sálání se šíří v minerálních vlnách od vlákna k vláknu a v polystyrenech od buňky k buňce i uvnitř ní (buňky jsou duté) a to rychlostí světla. Z toho vyplývá fakt, že běžnými izolacemi se teplo šíří především sáláním.
Tvrzení "odborníka" pana Šubrta kryje tak zásadní věc, jako že izolační účinek minerálních vln je v létě pod rozpálenou střechou podstatně horší než v zimě, nad interiérovou teplotou. Otázkou zůstává, proč to tvrdí, pokud je to takový odborník. Zůstaňme u toho, že to není záměr - mýlit se může každý.

2) Dalším "omylem" (který však už musím nazvat "blábolem"), který vypouští pan Odborník do světa: Při tloušťce od cca 15 mm výš už není rozhodující jakou má přesně vzduchová vrstva tloušťku, neboť její tepelný odpor je konstantní.
ad 2) Už na střední škole se děti učí, že čím větší je proudění, tím větší je ochlazování stěn. Tato závislost je dokonce kvadratická (tedy s druhou mocninou rychlosti). Je-li mezera uzavřená a teploty protilehlých stěn se liší jen nepatrně, může být termický pohyb vzduchu mnohem pomalejší, než u výrazně užších mezer, kde jsou teploty stěn rozdílné velmi výrazně.
V závislosti na rychlosti proudění vzduchu v mezeře se projevuje i vliv sálání. Tvrzení pana Šubrta, ze kterého při méně pozorném čtení vyplývá, že sálání se šíří pouze ve vakuu, by pak byla už úplná schválnost, jak dělat z lidí idioty. I malé dítě ví, že když se bude opalovat na sluníčku a na zemi bude téměř bezvětří, tak mu bude teplo, přestože pár kilometrů od povrchu země se může honit vítr i rychlostí 160km/hod. Takže formulace, ze které vyplývá, že sálání se šíří pouze ve vakuu může být jen zbožným přáním vlnařů a polystyrénářů, kteří jsou vděční za takové tvrzení od "odbormíka" pana Šubrta a dost bych se divil, kdyby tuto formulaci nevymysleli společně už dříve.

Dnes se hledají metody, jak dokázat, že něco nemůže fungovat. V roce 1985 vydal kolektiv pracovníků M. Halahyje učebnici s názvem Stavebná tepelná technika, akustika a osvětlenie. Myslím, že by mělo být povinností, aby dnešní "odborníci" tyto vědomosti, v knize obsažené, záměrně nebo z vlastní hlouposti, neignorovali.

Kdyby se hlavy študované přestali chovat tak arogantně a trochu se zamysleli selsky, došly by k poznání, které je nad slunce jasné: okolo kosmonauta UVNITŘ skafandru je vzduch o atmosférickém tlaku. Žádné vakuum. A přesto je tento člověk, bezprostředně obalený vzduchem, chráněn obálkou o tloušťce jen několik málo centimetrů od teplot okolo -200°C. Pokud by TMG (vícevrstvá reflexní izolace skafandrů) nefungovala, pak by musel mít kolem sebe 200 - 300cm vlny - to by mě zajímalo, jak by se v takovém skafandru dokázal pohybovat...

JH Jiří Hejhálek @jiri.hejhalek před 11 roky30.10.2012 12:45:00

Dobrý den,
zatímco první ze dvou článků o "vlivu reflexních fólií na součinitel prostupu tepla, které redakce v krátké době dostala k publikování," byl technicky přesný, i když neobjevný, tento nelze považovat ani za nepodařenou školní práci, plnou chyb a nepravd. Nikoliv náhodným cílem obou je zanechat dojem, že vlastnosti reflexních fólií jsou obecně jsou horší, než deklarují výrobci. Články se liší ve svých závěrech: Podle Pavla Kopeckého (první článek) nemohou fólie dosahovat lepších hodnot, než je součinitel tepelné vodivosti samotného vzduchu (≈ 0,024 W/(m‧K)). Podle pana Šubrta (tento článek) nemohou docílit lepší hodnoty než 0,0572 W/(m.K), prakticky docilují o něco méně než 0,1875 W/(m.K). To je ale podstatný rozdíl! Kde je pravda, aneb kde asi udělali pánové autoři a recenzenti chybu?
První, technicky přesný článek neuvažoval možnost, že vzduch v mezerách může interagovat s tepelným zářením. Tato interakce, pokud existuje, je jiná při reflexních, resp. sálavých okrajích mezery, a projevuje se více se zvětšující se tloušťkou mezery, viz článek www.stavebnictvi3000.cz/v4348
Na článek pana Šubrta jsem reagovat recenzí na tři strany A4, která podrobně rozebírá největší chyby a nepravdy, uvidíme, jestli ji tento portál zveřejní.

RŠ Roman Šubrt @roman.subrt960 před 11 roky30.10.2012 14:21:00

JH Jiří Hejhálek @jiri.hejhalekVážený pane, děkuji za vaše vyjádření k článku. Asi nemá smysl, abych reagoval na celý váš elaborát, se kterým osobně nemám problém. Pro hodnocení vlivu emisivity má obrovský význam, a na tom se jistě shodneme, emisivita použitých materiálů. V mých výpočtech bylo uvažováno s emisivitou 0,1, v článku Ing. Kopeckého, PhD. 0,05. Tím jsou i dána rozdílná zjištění. V tomto článku je také prokázáno, že jakékoliv násobení reflexní fólie nemá na výslednou hodnotu tepelného odporu vliv.
Význam reflexních tepelných izolací je především v tom, že přidávají tloušťku tepelně izolační vrstvy vzduchu do konstrukce, přičemž dochází ke zvětšení tepelného odporu této vzduchové vrstvy o radiační složku, nikdy však nemůže být hodnota tepelné vodivosti reflexní fólie pod cca 0,24 W/(m.K)), této hodnoty lze dosáhnout, pouze pokud by emisivita reflexní fólie byla nulová a pokud by mezera mezi reflexními fóliemi byla vyplněna pouze nehýbajícím se vzduchem, v okamžiku, kdy zde jsou i další materiály (plast), je tato tepelná vodivost vyšší. (Přitom deklarovaná emisivita je 0,15.) Tepelná vodivost vzduchové dutiny bez uvažování radiační složky je v úrovni u tlouštěk 3 mm okolo 0,04 – 0,05.
Můj článek se věnuje praktickému významu reflexních fólií a porovnání, jak by stejná konstrukce vypadala bez použití reflexních fólií. Tvrdím:
- použití dostatečné vrstvy tepelné izolace tak, jak je dnes běžné je rozhodně lepší, než použití vrstvené reflexní fólie o tl. 30 mm. V konstrukcích o dostatečné tloušťce tepelné izolace je vliv reflexních vrstev minimální,
- vzhledem k tomu, že v konstrukci může dojít k oxidaci reflexní vrstvy a v konstrukci mimo vzduchové dutiny je i plast nikdy nemůže dojít k tomu, že by tepelná vodivost byla nižší, než 0,024 W/(m.K)

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.