Před rokem jsem si koupil kotel ATMOS C22S dřevoplyn. Bohužel montážní topenářská firma byla velmi neseriozní a problémy s tím spojené řeším dosud. Můj hlavní problém je velký výkon kotle a nemožnost kvalitní regulace. Chtěl bych zapojit do okruhu AKUMULAČNÍ NÁDRŽ, ale vzhledem k velmi úzkému profilu schodišťové šachty nemohu do sklepa dopravit standartně vyráběné nádrže. Rád bych si nádrž vyrobil svépomocí svařením z plechů přímo na místě, ale nevím zda takto bude nádrž fungovat. Je nutné do nádřže vkládat vytápěcí výměník (hada z trubky pro vodu z kotle), nebo opravdu stačí jenom holá nádrž dostatečně zaizolovaná? Kde najdu nějaké plány, nebo nákresy nádrží? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, mohu mít na vás zkušenější jednu otázku - potřebuju aku nádrž pokud budu topit, včetně ohřevu TUV, kondenzačním kotlem do radiátorů + jeden okruh (koupelna) podlahovky a občas(podzim, jaro) si přitopím v kotli na tuhá paliva ? Topenář mi říkal že kvůli tomu kotli na tuhá je potřebná a to o objemu min. 1000l, ale proč ? Možná je to pro odborníky hloupá otázka, ale ptám se proto, že už přes 20let mám klasický plynový kotel v kombinaci s kotlem na tuhá paliva bez a aku nádrž nepostrádám. Co se přebytku při přitápění v kotli na tuhá paliva týká, tak je minimální (topím pouze dřevem), případně jej reguluju přívodem vzduchu. A akumulace teplé vody při pouhém přitopení např. v chladném večeru je nepotřebná. Předem děkuju za vaše názory.
Pročítam tuto diskuzi po častech už asi 3 týdny, jsou to pro mě velice přínosné informace, ale je jich strašne moc, takže se omlouvám jestli se zeptám na něco co už zde padlo. Mám v úmyslu vybudovat kotelnu: kotel na peletky + AKU nádrž + TUV - topení radiátorama (ne podlahovkaa). Dočetl jsem se zde o ekvitermní regulaci ADEX, která se skládá z ADEX Comfort, Adex MIDI a ADEX TTUV. Nebo regulace Cemotronic, která to má vše v jedné škatuli. Zajímalo by mě, jestli je potřeba použít Adex MIDI, když bych měl kotel Benekov R ? Jestli jsem to dobře pochopil, tak tyto kotle by měly mít regulaci zpátečky a nabíjení AKU už v sobě. Nebo je lepší použít všechno od ADEXu, aby se to nehádalo? Dále, jestli si to dobře pamatuji, tak jsem se tu dočetl, že pro AKU nádrž je problém se 4-cestným ventilem, že je lepší 3-cestný. Ale mám dojem, že tady někdo uváděl, že to provozuje i s tím 4-cetným. Tak jestli by jste mi mohli v kostce osvětlit rozdíl v regulaci pro zapojením s 3-cestným a 4-cestným ventilem? Rád bych ještě poprosil pana Kalinu, jestli by mohl znovu zveřejnit popis svého vytápění, protože ten odkaz http://193.179.133.10/akumulace je nefunkční a docela by mě to zajímalo.
Je mi to líto, ale sesypal se mi disk na serveru a tak jsem přišel o komplet data, protože zálohy jsou luxus :) . Bohužel teď nemám čas to psát znovu, snad v zimě, až se budu nudit. Konkrétní dotazy se budu snažit zodpovědět .
Tak jsem se dneska šťoural v zálohách a objevil jsem ztracenej WEB, tak tady je alespoň ta původní verze. Úpravy časem až bude čas http://193.179.133.10/akumulace
Předem děkuji za popis vašeho vytápění a hned bych měl nějaké dotazy: 1) Boiler máte přes samotíž, tzn. že by měl být výše než AKU. Píšete ale, že AKU máte až ke stropu. Jak to tedy funguje? 2) Vy ten boiler natápíte na 95°C ? Není to moc? 3) Píšete, že u AKU máte ješte 110l expanzku natlakovanou na 1 atmosféru. Ale na tom schematu máte otevřenou expanzku v obýtné místnosti. 4) Při výpadku el. proudu klemujete čerpadlo s termoventilem a sekundární čerpadlo. To jsou ruční ventily? Co když zrovna nejste doma nebo si nevšimnete, že došlo k výpadku el. proudu? 5) Kotlové čerpadlo spínáte při 75°C na stoupačce. Když je ale kotel odstavený a topí se z AKU kde je 95°C (nebo elektrokotlem), tak přece těch 95°C bude i na té stoupačce, tudíž se rozběhne i to čerpadlo a bude přes kotel míchat studenou vodu do stoupačky, což by nemělo, ne? A navíc se těch 95°C dostane až do kotle a bude se ochlazovat přes komín nebo jsem to chápu špatně? 6) Možná stupidní otázka, u toho elektrokotle se nemusí udržovat teplota zpátečky?
1. boiler nejede na samotíž, vodu do něj tlačí přez plovoucí zpětnou klapku čerpadlo v primárním okruhu, když se zrovna netopí a nabíjí se aku nádrž. Není to zrovna ideální, budu tam přidávat čerpadlo s zpětnou klapkou na pružinu, protože ta plovoucí občas zůstane vyset a pak se boiler vybíjí do aku nádrže. 2. Boiler se teoreticky nabíjí na 95°C, ale v praxi tam mám ztráty na vedení, takže spíš na 85°C. Termostat na el. spirálu mám na 65°C 3. To schéma je z doby, kdy jsem to stavěl s plastovou nádrží na otevřený systém. To se ukázalo jako neřešitelné, tak jsem přešel na nerez aku. nádrže a uzavřený okruh 4. Jsou to opravdu ruční ventily, topím jenom když jsem doma, takže výpadek proudu opravdu zpozoruju. Kdyby náhodou ne, je tam ještě dochlazovací smyčka 5. Termostat na 75°C je umístěn na přírubě kotle, pokud kotel vyhasne, tak se zavře termoventil a tudíž se tam teplá voda z AKU nádrže a elektrokotle nemůže dostat. 6. Nemusí, elektrokotel si řídí teplotu sám a navíc mu studená zpátečka nevadí. Hodlám ho ale v budoucnu doplnit o termoventil a to z důvodu, že při plném výkonu čerpadla nestíhá ohřát vodu na 90°C najednou a zbytečně tak promíchává vodu v aku nádrži
1. Na http://193.179.133.10/akumulace/akumulace.html píšete: "Pokud je kotel odstaven, proudí voda do boileru z akumulátorů samotížně ...". 2. Já myslím, že i těch 85°C je dost, ne? 5. Tomu nerozumím. Přece se ta voda s AKU nádrže dostane až do kotle, tzn. i na tu přírubu a i na vstup termoventilu, takže ten se otevře.
Mám ještě jeden dotaz, máte jeden topný okruh nebo více a jak regulujete teplotu v jednotlivých místnostech? Máte termohlavice?
1/ při odstaveném kotli se něco samotížně do kotle dostane, ale není to optimální a plovoucí klapka občas zůstane vyset a teploty v nádrži a boileru se vyrovnávají. Proto jsem psal, že to budu předělávat na čerpadlo a klapku s pružinou. To jak to mám teď není zrovna optimální 2/ Po pravdě je mi celkem jedno, jestli je boiler nahřátej na 60 nebo 80°C . Teplou vodu si stejně míchám v baterii se studenou 5/ Ne voda z AKU se do kotle přes termoventil opravdu nedostane. Kotel má po odstavení stabilně okolo 40°C Možná tam něco málo vlítne netěsností termoventilu, ale není to nějak tragický a dá se s tím žít. Samozřejmě pokud to někomu vadím může tam dát ventily a kotel odstavovat.
Mám jenom jeden topnej okruh a termohlavice nepoužívám. Dělaj pak bordel v proudu topné vody
Samozrejme že nepoteče, protože termoventil je při teplotě kotle pod 72°C přeplej do primarního okruhu kotle. Voda v něm maximalně cirkuluje ve směru kotel termoventil. Aby mohla voda z nádrží do kotle přitéct, musí z něj taky odtéct a to přez spátečku nejde, protože termoventil je v tu dobu přeplej směrem nahoru.
Radiátory jsou samozřejmě paralelně. Ještě jsem se nesetkal s tím ,aby je někdo zapojoval do série. Vytápím rodinný dům a nemám potřebu mít v každé místnosti jinou teplotu. Ba naopak když se mi obvodové zdivo naakumuluje na stabilních 22°C je to taky druh akumulace. Teplotu řídím termostatem na chodbě, která je nejchladnější
Tak tady budu potřebovat asi trochu školení. Takže termoventil začne otevírat když má na vstupu 72°C (vstup je ten přívod zvrchu). Primární čerpadlo začne běžet při 75°C na výstupu z kotle. Teď uvažujme situaci, že kotel topí do radiátorů i do AKU. V AKU postupně stoupá teplota až na 95°C kdy odstavíte kotel. Protože je ale potřeba stále topit, tak se okamžitě obrací směr a topí se z AKU. Primární čerpadlo stále běží a termoventil je stále otevřen, takže se začne ochlazovat kotel. A tam se právě začne míchat ta 95°C z AKU s např. 85°C z kotle, takže na vstupu směšovacího ventilu není 95°C, ale v tomto případě nějakých 90°C. Kotel bude dále chládnout až na těch 75°C (na vstupu směšovacího ventilu bude 85°C) a vypne se čerpadlo a uzavře termoventil. Takže přes kotel nic neteče a teplota na vstupu směšovacího ventilu opět stoupne na 95°C. Tím se ale přece začne i nahřívat voda v trubce směrem ke kotlu a termoventilu (ta teplá voda tam sice směrem ke kotlu nepoteče, ale začne se to prohřívat), takže nakonec stoupne i ta teplota na výstupu z kotle nad 75°C i termoventil se začne otevírat a celý primární okruh se spustí znovu. Toto je jen má laická teorie, takže se ptám, jestli se správná nebo ne.
A jak řešíte, když vám do jižní místnosti začne svítit slunce nebo v kuchyni začnete vařit, tak bez termohlavic tam musíte mít přetopeno, ne?
Na tohle už nemám sílu, neprovozuju žádný zázračný systém, ale odzkoušené zapojení, které doporučuje výrobce kotle Atmos. Na těch stránkách, jež jsem zveřejnil nedávám návod jak stavět topení, ale popisuji zde některé problémy se kterými jsem se setkal, aby chyby kterých jsem se dopustil já, nemuseli opakovat ostatní. Rozhodně tu nemíním živit debatu o tom jak co funguje. Věřte tomu, že tak jak to mám, tak to topí a nevidím žádný důvod tady vést nějakou obhajovací práci. Pokud tomu nevěříte, můžete si odzkoušet a nebo vymyslet nějaké jiné zapojení. Je to na každém jakou cestou se vydá. Trošku mi přijde, že vám nejde ani tak o to stavět nějaký podobný systém, ale spíš se chcete s někým dohadovat a to se mi zdá jako promrhaný čas. Úvahy o tom že když mi z jihu zasvítí sluníčko jsou fakt už úplně mimo téma a podobné teoretizování je opravdu stupidní.
Omlouvám se, určitě jsem svými dotazy nemyslel, že snad máte něco zapojené špatně a ani jsem neměl v úmyslu vyvolávat nějaké hádky. Pravdou je, že v tom prostě tápu, takže jsem jen chtěl pochopit jak to vlastně funguje, nic vím, nic míň. To s tím sluncem nebo kuchyní není z mojí hlavy, o tom tady někdo psal v jiném vlákně, že s tím má velké problémy, tak jsem se toho chtěl vyvarovat a zeptal se jaké s tím máte praktické zkušenosti. Chci Vám velice poděkovat, že jste se mi věnoval, hodně mi to přineslo, jen mě mrzí, že jsem Vás připravil o čas. Třeba Vám to jednou budu moci oplatit. Děkuji.
Dovolím si drobné úpravy provozních stavů. Patrona v ladomatu na 72 stC začíná otvírat nikoliv na 72 stC ale na cca 60stC. Dále patrona v ladomatu reguluje dle teploty na vstupu do kotle. Na akumulátoru se instaluje měření teploty ve spodní části. Pro automatické kotle je to zpravidla signál pro přechod do útlumu, pro ruční provoz je to informace o nutnosti ukončit přikládání aby bylo možno kotel bezpečně odstavit. Dobrá zkušenost s řešením ovládání provozu kotlového čerpadla nebo ladomatu je od spalinového termostatu. Zpravidla se nastavuje na teplotu cca 100stC. Během provozu se spaliny pohybují v oblasti nad 130stC. Pokud poklesnou pod 100stC je velká pravděpodobnost že v kotli již není oheň a po zapálení v kotli stoupá teplota spalin rychle nad 100stC. Teď k termohlavicím - vlivnost od dodatečného zdroje je dána TZ domu. To znamená že pokud je TZ cca nad 8 kW tak místní ohřátí se nijak zvlášť v tepelné bilanci neprojeví. Pokud je TZ na úrovni NED je vliv od dodatečných zisků tepla výraznější a je třeba ho řešit. Nutno si uvědomit co může dokázat okno tím správným směrem v malé místosti. Když to bude ve velkém obýváku tak se stejné okno tolik neprojeví. Obecně bude uvedený dům seřízen tak aby poskytoval uživateli pohodlí a jestli se někde nějaká místnost trochu ohřeje, však ona zase vychladne. Když si vemete cenu možných úspor a cenu speciální regulace zjistíte že návratnost je ve hvězdách.
Tak nějak to opravdu je. Nevím jak u ladomatu, ale já jsem u svého termoventilu měnil patronu z 60°C na 72°C, protože ta 60tka mi prodlužovala nabíjení akumulátoru. Kotel tak nestačil ohřát vodu na 90°C, protože ho vybitý akumulátor podchlazoval.
Když si vemete cenu možných úspor a cenu speciální regulace zjistíte že návratnost je ve hvězdách. - jenomze tohle odbornici,prodejci a vyrobci na TZB nechteji slyset. nesly by totiz na odbyt predrazene a mnohdy nefunkcni regulace. radeji se drzim hesla v jednoduchosti je krasa i kdyz to obcas prinasi urcity diskomfort.
Rozdíl v regulaci pro zapojení s 3-cestným a 4-cestným směšovačem principiálně není. U obou se natočením nastavuje nižší náběhová teplota topné vody směšováním s vratnou. Rozdíl je v hydraulické funkci. Zatímco u 4-cestného ventilu jsou vstupní a výstupní okruhy po jeho zavření plně odděleny, u 3-cestného to neplatí. 3-cestný má ale proto výhodu pro akumulační vytápění, že se vrací zpět do AKU pouze tolik studené, kolik odeberu horké z AKU a to přímo té nejstudenější vratné z těles. U 4-cestného jde i vratná z těles přes směšovač a tak se do AKU nevrací ta nejstudenější voda. Proto 4-cestný směšovač způsobuje při AKU vytápění větší promíchávání AKU a rychlejší převod jeho teplotního obsahu do nižších teplot. U 3-cestného naopak zůstává déle k dizpozici teplejší voda. Provozuji přes 20let AKU s 4-cestným směšovačem a zdá se mi, že zvláště pro současné nízkoteplotní podlahová topení je naopak vhodnější 4-cestný místo 3-cestného směšovače. Horkou vodu pro vytápění většinou nepotřebujeme a dřívější přeměna tepla uschovaného v AKU nám naopak sníží jeho tepelné ztráty. Podrobněji - viz můj příspěvek z 18.4.2009 z 01:01. Osobně si myslím, že 3-cestný směšovač nemá velké praktické opodstatnění vyjma malého jen špičkovacího AKU na málo dimenzované radiátory, kde je ta horká voda opravdu potřeba. Jinak si myslím, že 4-cestný směšovač přinese v reálné praxi více výhod než nevýhod a je i pro velkou většinu AKU vytápění vhodnější.
Myslím, že 4-cestný směšovač bude vhodnější, protože i já nemám podlahovku, ale dostatečně dimenzované deskové radiátory. 3-cestný směšovač by měl dle mého názoru opodstatnění pouze, kdyby byly radiátory málo dimenzované a potřebovaly proto horkou vodu, aby vytopily objekt nebo, kdyby byl AKU malého objemu a sloužil jen na špičkovou spotřebu v rámci dne a musel tak fungovat i v mrazech s potřebou horké vytápěcí vody. Viz i další důvody v mých předchozích příspěvcích. Jinak z dlouholetých osobních zkušeností považuji i pro AKU za výhodnější 4-cestný směšovač. Rovněž z toho důvodu, že když ho zavřu, tak jsou zavřené obě větve. To znamená, že plně uzavře AKU vzhledem k tělesům, zatímco 3-cestný zavře jen horkou větev. Nechci-li topit, nemusím zavírat šoupata AKU, stačí zavřít směšovač. V praxi ovšem toto praktikuji jen v zimě a jarních měsících, kdy se dotápí i při nočním poklesu a ztráty do těles přes zavřený směšovač tak nevadí. V současné roční době po ukončení podvečerního vytápění, kdy provádím noční poklesy úplným zavřením směšovače a celkovým vypnutím, zavírám současně alespoň i horní šoupě AKU nádrže, abych omezil ztráty do těles a trubek v kotelně během noci a dne, kdy je topení úplně odstaveno.
Studoval jsem vaše zapojení kotelny + to co jste mi napsal minule a vidím, že to máte zmáknuté. Pro mě ale ta ruční regulace je nepřípustná, takže se ještě zeptám, jak vidíte použití 3C vs. 4C ventilu z hlediska automatické regulace? Je mi jasné, že když se na regulaci použije nějaký PLC regulátor, tak tam naprogramovat půjde skoro vše. Ale co např. již zmiňovaný ADEX nebo Cemotronic? Ten by asi takto složitou manipulaci nezvládl, že?
Jenom takovou poznámku, ona se ta regulace celkem dost přeceňuje, každej mluví o mikroprocesorech, ekvitermu atd. V praxi vám k plné tepelné pohodě v pohodě stačí servo (je jedno jestli bude na čtyřcestném, nebo třícestném ventilu, tu už tady moc hezky rozebral pan Sedlák) a pokojový termostat. Ostatní věci jsou už jen třešnička na dortu. Čerpadlo si v létě každej méně sklerotickej uživatel dokáže protočit jednou za čas sám a kdo je línej jako já ho nechá neběžet přes léto, myslím tím sekundární okruh, v primáru si to hlídá příložnej termostat.
Ano, naprosto souhlasim. Nejak takto,pomerne jednoduse, bych si to predstavoval,snad jen ten ekviterm bych si asi dal. Ale kdyz jsem studoval kotelnu p.Sedlaka,kde ma topny proces rozfazovany na 6 sekvenci,kde rucne pridava na ventilech tu 2 otacky, onde zase 4 otacky a i ten 4cestak ovlada rucne,protoze automatika by mu v tom delala neplechu,tak to ja bych nezvladl. Od p.Sedlaka jsem se dozvedel,ze 4C by byl o neco lepsi nez 3C,ale pokud by to bylo vykoupeno tady timto rucnim rizenim,tak bych sel radeji do toho 3C.
Provozuju takhle 3 cestak jiz nekolik let a zodpovědně mohu prohlásit, že ekviterm by mi nic lepšího nenabídl, Zkoušel jsem i měnit teplotu vody pouštěné do systému podle počasí, ale nic mi to nepřineslo. V praxi mi nejlépe vyhovuje, když se servo otevře naplno a po vytemperování místnosti ho termostat zase vypne. I v mrazech mi to vycházelo zhruba tak 20 minut topení a hodina a půl pauza. Ekviterm bych nasadil spíš u podlahového vytápění, kde je nutné počítat s velkou setrvačností systému. U radiátorů je to celkem k ničemu. Vzhledem k tomu, že si ukládám všechny teploty jak venku, stoupačky, nádrží a kotle, tak to mohu klidně prokázat. Udržím pokojovou teplotu v rozmezí 21,5 = 22,5. Ten stupeň je holt citlivost pokojového termostatu.
No a to je právě funkce ekvitermu. Porovná venkovní a vnitřní teplotu a na jejím vzájemném poměru podle nastavené křivky Vám určuje teplotu vody v systému. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=6294&h=5&pl=39 Jak si myslíte že funguje ekviterm podle vás ?
právě proto píšu, že je to zbytečné, neboť setrvačnost stavby toto vše "vyrovnává". 4i-li například mezi teplotami během dne a mezi dny s lehkými výchylkami od -12 do 0°C by ekviterm upravovalk, a bez ekviternmu nastavíte "natvrdo" 29°C a s tím takové dny překonáte, pak když má přijít ochlazení tak přidáte ručně atp. 4-5x za zimu pak stačí přestavět
No tomu nerozumim, ale nebudu Vam to vymlouvat. Osobne s tim nemam primou zkusenost, ale vsude se uvadi jako nejvhodnejsi zpusob regulace nizkospadoveho systemu, jako je podlahovka ekvitermni regulace a vy to smahem vsechno vyvratite. Chapu ze se tak da topit a kdyz je vedro tak si otevrete okno. I to je zpusob regulace. U vytapeni drevem dokonce ani moc financne narocna, ale pri cenach energii, jako je plyn a elektrina myslim absolutne nepouzitelna.
Vy si zřejmě navíc neuvědomujete velkou "samoregulaci" nízkoteplotního vytápění. Čím více se k sobě blíží teplota topné vody a prostorová teplota tím klesá výkon. Takže nemusíte mít takové obavy. Bydlím v tom teprve 10 let, takže Vám mohu o tom doufám povídat. Pro radiátorový systém a nízkoakumulační objekty se ekviterm vyplatí
K tomu není co dodat, každý topí jak mu to vyhovuje. Někdo si vystačí s 20°C a někoho zase nerozhodí 50titisícová faktura. Každopádně podlahovka je to nejlepší možné řešení a pokud se zvolí vhodný zdroj a regulace, tak asi i nejekonomičtější. I když teď testuju klimatizaci s tepelným čerpadlem a zatím to vypadá jako ekonomicky velice výhodné. Pokud se to osvědčí, tak si tím doplním svůj systém. Zatím mám dřevoplyn s akumulací a jako zálohu elektrokotel, ale ten toho moc nenaběhá, páč je to ekonomická sebevražda. Jsem zvyklej protopit 10 tisíc a mít doma teplo, s elektrokotlem bych byl na těch 50ti a to se fakt nevyplatí.
Při výstavbě jsem k podlahovce ekviterm koupil (tepelné čerpadlo, směšovač), ale výsledek jsem nezaznamenal. TČ se stále zapínalo a vypínalo nezávisle na ekvitermu po několika minutách (vím, že to nebyla jeho chyba, uvádím jen pro zmínku, že jsem zkoušel i tuto možnost a jaká byla původní instalace). Potom jsem ze své vůle doplnil akumulační nádrž (odborník mi ji dokonce lehce rozmlouval jako zbytečnost a vyhozené peníze, v projektu nebyla, já děkuji vzdělávání na tzb.info). Ve složení podlahovka-akumulační nádrž-TČ-(ekviterm)-směšovač se funkce ekvitermu projevovala spíše záporně, protože zpomalovala vytopení místností. Proto je poslední roky odpojena. Směšovač slouží pouze jako pojistka, kdyby si uživatel nemoudře nastavil výstup z TČ nebo el. dotápění na teplotu vyšší, aby nezničil kabely v podlaze. Běžně funkci nemá žádnou.
Ekvitermní automatické ovládání směšovače ať 3-cestného nebo 4-cestného servopohonem je shodné. U mého AKU vytápění se 4-cestným směšovačem využívám ekvitermní regulaci s korekcí podle požadované teploty v referenční místnosti jak při provozu z nabité AKU, tak i při jeho natápění kotlem. Jelikož natápění AKU klasickým kotlem na tuhá paliva nemůže spočívat pouze ve škrtnutí sirkou, ale kotel je nutné několikrát "navštívit" ve fázi zatápění a pak při hoření doplnit palivo a roštovat, aby jel stále s pořádným výkonem, obsloužím přitom ručně i změnu v nastavení šoupátek a tlačítek po zátopu. Automatická regulace směšovače není nijak dotčena, pouze po dobu zatápění kotle dám nuceně zavřít tlačítkem v kotelně směšovač, abych neochlazoval roztápěný kotel hned do těles. Po náběhu kotle na teplotu tlačítko vypnu a servo již následně pracuje autonomně. V návaznosti na to otevřu šoupata pro nabíjení AKU - mixáž sání studené z AKU a horké z kotle - OBĚ NA STÁLOU ODZKOUŠENOU HODNOTU. Tím pak nabíjení AKU může následně pracovat automaticky po celou dobu natápění na jednoduchém principu - překročením 90°C kotle se sepne nabíjecí čerpadlo, které nasává 40°C z AKU a 90°C z kotle, tlačí do kotle mírný přebytek 65°÷70°C vratné, čímž vytlačuje 90°C z kotle do AKU, dokud kotlová neklesne na 85°C, kdy se čerpadlo vypne. A tak cyklicky až dokud kotel nesežere požadované množství paliva. Regulace směšovače nemá tedy s nabíjením AKU nic společného, kromě její požadované odstávky během zátopu. To, že zátop ještě zkrátím nahrazením 16°C vody kotle 40°C vodou z AKU a pak kotel při zátopu prohřívám trvalým chodem nabíjecího čerpadla, které v té době saje jen horkou kotlovou a vrací ji do vratné kotle, je jen bonus pro kotel a lze vynechat.
Takže to funguje i automaticky, ten ruční zásah je tam jen jako bonus navíc. A co ta šoupata, je potřeba je zavírat, resp. ty by se daly také zautomatizovat? BTW, jakou vy používáte regulaci? Můžete se o ní více rozepsat, resp. pokud jste to tu už někde popisoval, navést mě na ten příspěvek?
Podrobně jsem svoji regulaci popsal 1.2.2007 (+ popisy předtím od 30.1.2007). Šoupata AKU zavírám po dohoření kotle, kdy tím vlastně přejdu na noční pokles (nechám navolenou teplotu v místnosti) tak, že se bez dalšího přívodu tepla pouze dochladí kotel, směšovač se pak postupně otevírá a v plně otevřené poloze, když podkročí náběhová těles 37°C vypne čerpadlo. Druhy den pak zavřu vratné šoupě kotle, otevřu zase šoupata AKU a jedu několik dní z něj. Během této doby v hlavní sezóně šoupata nezavírám a při nočním poklesu uzavírá vodu jen směšovač. Navolím nižší teplotu, směšovač se zavře a v zavřené poloze běží čerpadlo, dokud neklesne náběhová těles pod 37°C a pak vypne. Sepne se zase při požadavku na dotopení teploty, kdy se pootevře směšovač. Doplnit na šoupata servo a zavírat je automaticky by samozřejmě taky šlo, ale s ohledem na ten kotel, ke kterému stejnak člověk musí, mě to k tomu dostatečně nezamotivovalo. Pro automatické ukončení činnosti kotle by to pak ještě znamenalo serva na dusivku kotle, a na komínovou klapku a spolehlivé automatické vyhodnocení, že kotel dohořel. A dále servo na zavření komínu nahoře, protože v době provozu z AKU komín nahoře zavírám, abych zamezil ztrátám tepla z kotelny přes zavřený kotel do komínu. Na komín chci servo instalovat.
Zdravim vsetkych kuricov.Uz asi 2 tyzdne citam toto forum je to velmi zaujimave lebo toho roku ma caka robit kurenie stavam novy dom asi 170 m2 obyvanej plochy.Pivnice pod polovicu domu 1 podlazie plus podkrovie.Chcel by som kurit drevosplynovacim kotlom atmos DC22S+Akumulacna nadrz 1000l neviem ci to bude ten vykon kotla stacit? Tepelne straty objektu som pocital priblizne 8kw/m2. Za odpovede velmi pekne dakujem.
Pokud to jenom trochu pujde, zvyste objem nadrzi. 1000l je na vas dum dobre na jare a na podzim, jak ale uderi mrazy, budete otrokem kotelny. 2000l je tak akorat a pokud budete mit moznost odstavit v prechodnem obdobi cast akumulace, tak i usetrite na dreve, nebo elektrice pokud mate jako zalohu elektrokotel.
Dakujem ! Ale bude k tomu stacit ten Atmos 22 kw ? lebo je moznost zeby som mohol dat tu maximalne 1500 l . 2000l asi nie kvoli malemu priestoru v pivnici. Kamarat kurenar mi tvrdi ze ju pri tych maximalnych mrazoch -15 az -18 tu AN nevykurim ani s 25kw kotlom.
Pred tim jsem mel 25G bez akumulace, termoventilu a s blbym kominem, vydrzel 6 let a dechtoval jako svin.. Za 27000,- jsem poridil jenom ten kotlovej svarenec 25GS a prezbrojil ho. Mam ho tusim 5 let, a komfort topeni je nesrovnatelnej. Popel vybiram jednou za mesic. to 25GSo je o rovnejch 100 kg těžší než jeho predchudce a vzhledem ke způsobu jakým v něm teď topím tipuji že by mohl 20 let vydržet, ale čas ukáže. zatím jsem u něj měnil pouze keramickej popelník, kterej se žárem rozpadl. Je fakt že byl dost předraženej, za kus šamotu 3500,- mi přijde hodně, ale kotel jinak super.
Kupuju krajinky borovice smr, balík za 500,- + 300 doprava 2 balíků a za rok propálím do 10000,- Tvrdý dřevo jsem zavrhl, moc dlouho hoří a výhřevnost je stejná
Je to asi tak, při -15 musíte do kotle 4x naložit, aby jste vytopil byt a nabyl akunádrž u mě 1800 litrů. To prostě neokecáte. Rozdíl je v tom, že buk a dub vám v tom bude na jedno přiložení hořet 4 hodiny, což když přijdu v 16:00 z práce tak naposledy musím ke kotli ve 4 hodiny ráno. Smrk a borovice hoří v mém kotli 2 hodiny, takže zatopím v 16:00 a v 22:00 přiložím naposled a až do druhýho dne topím z nádrží. Při teplotách okolo -5°C což je větší čast zimy mi stačí zatopit a jednou přiložit, takže mám v 18:00 padla a nemusím se o nic starat. To nemluvím o tom, že měkké dřevo ani na zátop neštípu, pouze ho vyskládám do kotle použiju jednu krbovou zápalku a jdu od toho. Ani neotvírám roztápěcí klapku
Jsou dva způsoby topení. Snaha o stáložárný provoz nebo provoz na plný výkon s ukládání přebytku do akumulátoru. Výkon kotle je vždy dán plochou na které se spalování odehrává a dále je rychlost spalování dána rychlostí uvolňování plyných složek z paliva. To znamená pokud topím do akumulátoru potřebuji menší kusy a pokud topím stáložárně vyhovují větší kusy. Při tzv stáložárném provozu sice chodím do kotelny méně často ale spalování se též odehrává za horších spalovacích podmínek s nižší účinností. V celku je provoz s vyšším spalovacím výkonem (do akumulátoru) ekonomičtější protože se odehrává s vyšší účinností.
Proč stále udáváte hodnotu 8kW/m2. Pokud by to znamenalo co je napsáno bylo by to ročně 1360 kWh. To asi bude nesmysl. Počítejme že máte tepelnou ztrátu 8 kW (tepelný výkon pokrývající tepelnou ztrátu objektu). To je teoreticky za den 192 kWh. Uvedenou energii dodá kotel o výkonu 22 kW za cca 9 hodin. To znamená že zbytek by se měl uložit do akumulátoru. To znamená 72 kWh je za dobu topení tepelná ztráta a zbývá uložit 120 kWh. Při tepelném spádu 50stC potřebujete akumulátor 2064 l. Teď si přepočítejte tepelnou ztrátu a v poměru k uvedeným 8 kW. Jak počítáte tepelnou ztrátu jedné místnosti?
Pán Jurčák, merná potreba 120 kWh/m2 ročne je strašne vysoké číslo na novostavbu... Buď máte niekde chybu alebo izolácie slabšie, než vyžaduje norma, alebo presklenú severnú stenu, alebo 50 vikierov alebo...
Dobry den, předem se omlouvám, že vám sem takhle lezu a všem děkuji za příspěvky. Nevěděl sem o topení vůbec nic a dneska mám doma Atmos s AN a to jen díky vám. A ted můj dotaz: Koupil jsem bytovku o čtyřech bytech a chtěl bych jim tam dát automatický kotel na uhlí, samozřejmě s regulací. Poradí někdo jak se to řeší? Je třeba na každý byt všechno zvlášt nebo to zvládne jen jeden např. Adex. Moc díky za radu...
regulace ano. Teoreticky by bylo možné vytápět prostory sumárně pouze ekvitermně (bez vlivu prostoru), ale je velká pravděpodobnost stížností obyvatel na komfort topení.
Lepší způsob je každý byt mít jako zónu s prostorovým přístrojem v referenční místnosti a byty vytápět např. ekvitermně s vlivem vnitřního prostoru (někdo je doma 20hodin denně, někdo 6hodin denně, někdo má děti a požadavek na vyšší teplotu v prostoru,....). Dále by bylo vhodné využít kotel také pro ohřev TUV - když bude kotel natopen. Vše záleží na investicích.
Bureš Pavel Slatina nad Úpou 241 Slatina nad Úpou 549 47 okres Náchod IČ: 71838309 tel.: 775226334
Ano to tak nějak chápu, ale budu porřebovat jen jeden např Adex komfort 6 a čtyři prost. termostaty (do každého bytu jeden) nebo i čtyři ty Adex...? Jde mi o náklady a větší pochopení toho systému. Poradte, vysvětlujte,, díky.
Dovolil bych si nabidnout ocelove nadoby ,jez mi zustaly z neuskutecneneho projektu, ke kteremu jsem se inspiroval zde na teto diskuzi. Jedna se o dve nadoby valcoveho tvaru , kazda o objemu 1000l, delka 2m , prumer 0,8m , sila steny 10mm , plocha dna o sile 0,8cm. Nadoby slouzily jako zasobniky na olej , nutno vycistit.Osobne jsem na jedne z nich delal tlakovou zkousku 7bar(opakovane 2x) a svary drzi , dna zustala mirne vypoukla.Cena 2500kc za kus,4000kc za obe.Okres F-M.Vaha jedne nadoby cca 400kg. Dekuji vsem za zajem , nadoby jsou PRODANE.
Nabízím 4ks stojatých nádrží z akumulačního vytápění průměr 70cm výška 190cm+topná tělesa,propojovací potrubí,teploměry,šroubení,odvzdušńovací ventilky,případně el. rozvaděč
Dobrý den. Dnes jsem se dočetl,že chcete prodat dvě nádrže.Jestli je ještě máte tak bych o ně měl zájem.Napište prosím jak by bylo možno se domluvit.Děkuji Szkatula
Měl bych jeden dotaz. Je lepší použít jednu větší AKU nádrž, např. 2000l nebo raději dvě menší 2x1000l nebo je to jedno ? Myslím z hlediska řízení, regulace, dynamiky systému, apod.
Vsechno ma pro a proti. Jedna nadrz bude mit mensi tepelny ztraty. Dve Vam zase umozni v prechodnym obdobi jednu odstavit a natapet pouze tu druhou. Je jen na Vas co je pro Vas rozhodujici. Ve vetsine pripadu rozhoduji prostorove moznosti a cena
Dobry den, pracovnik jedne pomerne zavedene topenarske firmy prohlasil, ze je to paskvil a ze to nebude spravne fungovat a ze tohle delat nebudou. Prosim tedy zucastnene o vas nazor. Z mnoha duvodu bych chtel mit v dome krome hlavniho topneho okruhu jeste jednu nezavislou vetev jen pro koupelny. Nechce se mi do tohoto okruhu davat cerpadlo, protoze se obavam nezadouciho promichavani vody v akumulacni nadrzi. Napadlo mne pouzit klasicky samotizny system. Aku nadrz by mela byt umistena ve sklepe, jedna koupelna je v prizemi primo nad nadrzi a druha koupelna je v podkrovi. Topna telesa v koupelnach by byla osazena programovatelnou termo hlavici. Schematko prikladam, navrh ohrevu TUV se take nelibil, nicmene ted je pro mne dulezitejsi ta koupelnova vetev. Diky za nazor. PM
Pokud bude boiler v místnosti nad akumulátorem stačí dát na vratnou větev topné vody RTL ventil a i při samotíži to dobře funguje. Ta kombinace s předehřevem v akumulátoru je skoro zbytečná. Pokud máte jako zdroj vody vlastní studnu tak si říkáte o problém se zanášením úsadami z tvrdé vody. Boiler se čistí výrazně jednodušeji než výměník. Samotížné radiátory. Celý problém je v připojovacích rozměrech. Nikdo vám nezaručí při malých připojeních správnou funkci topení. Je to možné nikoliv spodním připojením 1/2" ale standardním připojením vršek / spodek na radiátoru průměrem 3/4". Není to hezké ale funkční.
Bojler je zavesen take v suterenu, tzn. ze vrsky bojleru i planovane akumulacni nadrze by byly zhruba ve stejne vysce. Jinak ta myslenka s RTL ventilem je urcite zajimava, mohla by resit i preferenci mezi bojlerem a akumulacni nadrzi pri nabijeni. Ten predehrev jsem uvazoval pro obdobi mimo sezonu (obcasny zatop, resp. vyuziti zamysleneho solarniho ohrevu spodnim vymenikem), s tim, ze kazdy stupen predehrateho vstupu by snizoval el. spotrebu finalniho dohrevu.
Dobrý den pročetl jsem tuto diskuzi a nikde jsem nenarazil na problém ležaté akumulační nádrže. Máte prosím někdo zkušenosti s připojením ležaté akumulační nádrže viz. přiložený obrázek. Děkuji.
Provozuji nádrž naležato již třetí zimu. Ale mám jen připojení jedno nahoře a jedno dole. Nádrž je o objemu 3000 litrů. Naležato je z důvodu prostorových. Nemohu posoudit rozdíl mezi stojícími nádržemi a ležatými. Ale po problémech s celkovým zprovozněním systému, již nemám problémy. Topím Atmosem 30 dvě bytové jednotky ve starším domě bez zateplení.
Nemyslel jsem déle trvající problémy. Ale celkový rozběh. Sladění rychlostí čerpadel, nastavení tlaku expanzní nádoby atd. Po roce se opět přestala nádrž natápět. Po všemožných zkouškách a schánění iinformací, bylo nutné jen " vyšistit kotel ". Ale komplet. Prostě po 15 letech provozu nešel na 100 % výkon. Celý kotel rozebrat ( vše co šlo ) a co nešlo použil jsem kameru abych viděl všude. Po vyčištění opět OK !
Dobry den.Pisete,ze jste mel problem se zanesenym kotlem.Ja mam 7 lety Atmos C30S a posledni roky se mi take zda,ze nejede tak jako kdyz byl novy.Minuly tyden jsem menil odtahovy ventilator, protoze puvodni zlobil,a dost se to zlepsilo.Stale to ale neni ono.Pred sezonou jsem ho take cistil.Mel jsem vyndanou celou dolni keramickou spalovci komoru a i rostovou trubku s jednotlivymi segmenty.Drazky v segmentech jsem cistil rozbrusem,protoze byly zapecene.Stejne si ale myslim,ze do spalovacich trysek neni kvalitni privod vzduchu.Nevim jaky presne mate typ kotle,ale nesondoval jste take privod vzduchu do rostove trubky? Nevite kudy se tam dostava vzduch a jak tento privod vycistit? Pokud k tomu budete neco vedet,budu rad za kazde info. Diky.
Zdravím.Mám tentýž typ Atmose. Přívod vzduchu do roštové trubky je zezadu odbočka ze vzduchového kanálu který vede zároveň vzduch do vnitřku kotle.Zkuste tam nějak posvítit popř sáhnout,měl jsem to tam též přicpané.(Ještě pozn. doufám,že novější typy nedělají jinak,já jej mám již 11 let.)
Ležatou nádrž volím ze stejných (prostorových) důvodů. Nahřívaná by měla být Atmosem na dřevoplyn a vytápět 2 bytové jednotky v RD. Hodně se mluví o stratifikaci ale v případě ležaté nádrže se mi zdá spíše méně významná.
Dlouhodobě provozuji AKU nádrž sestávající ze dvou ležatých nádrží. Z hlediska praktických zkušeností nevidím žádný rozumný důvod, proč připojovat topný okruh skrz AKU nádrž. Má to jen nevýhody- delší prodleva od zátopu k teplým tělesům při vybitém zásobníku (musí být nejdříve horkou částečně naplněn zásobník), více armatur a větší ztráty ochlazováním zásobníku vývody, nejspíš tendence k promíchávání vrstev při kombinovaném odběru, kdy se natápí zásobník a současně je odebíráno teplo pro vytápění... Myslím, že výhodnější je dvoubodové připojení zásobníku- viz můj popis 18.4.2009 16:42, dále pak 19.3.2008 a schéma 6.3.2008.
Dobrý,čerpadlo ktoré nabíja nádoby 2000l mam na 3ke - spotreba 90W-známi mi odporúča čerpadlo vymeniť za silnejšie asi 120W,že vraj skôr nadrže natopím.Oplatí sa to vymeniť,alebo jake by malo byť silné čerpadlo na natápanie nadrže? Ďakujem za rady
Rychlost natápění nádrží při běžném čerpadle nezáleží na velikosti čerpadla, ale na velikosti výkonového přebytku kotle, který dodává teplo k natápění zásobníku. Jestliže třeba v mém případě topím cca 6 hodin kotlem 31kW, abych kromě cca 8÷10kW spotřeby vyhřál zásobník 3100 l, znamená to během těch 6h ohřevu prohnat kotlem cca 6000 l vody. Tak zásobník ohřeju z 40°C na 90°C. Ten dvojnásobný objem je způsoben zpětným odběrem 90°C vody z výstupu kotle, která je použita k temperaci vratné kotlové na 65°C z teploty vybitého zásobníku. Nabíjecí čerpadlo saje 40°C ze zásobníku a druhou větví 90°C z kotle, aby do vratné kotle tlačilo k ohřevu vodu již předehřátou na 65°C a netrpěl kotel. No a hodinové dopravní množství 1000 l poskytuje většina z běžných teplovodních čerpadel, protože je to do minimální tlakové ztráty - tedy do malého odporu okruhu nabíjení zásobníku.
Dovolím si doplnit pro větší názornost: výkon kotle 31 kW, spotřeba 5 kW ohřátí 40/90stC. 31-5=26 kW do akumulace. Doba topení 6,93 hod. Spotřeba 8 kW. 31-8=23 kW do akumulace. Doba topení 7,84 hod. Spotřeba 10 kW. 31-10=21 kW do akumulace. Doba topení 8,58 hod. Kotli je celkem jedno kam jde energie kterou vyrobí. Při provozu na plný výkon 31 kW, ohřátí 40/90 stC a teplotě vstupní vody do kotle 60 stC je průtok topné vody kotlem 888,6 l/hod. Přitom průtok mimo kotlový systém (součet dům+akumulátor) je 533,2 l/hod. Samozřejmě jsou to teoretické hodnoty. Topí se kdy je čas, nečeká se až je akumulátor úplně prázdný a kolik je ještě energie v akumulátoru je jenom na odhadu.
může mi prosím někdo poradit. Mám nádrže průměr 73cm, vysoké 2m plech 4mm s plochým dnem plech 5mm.Je třeba je nějak vyztužovat?Tlak v topném systému je asi 1,1 Děkuji za odpověď
Je to nutnost, jinak se vam ty dna roztrhnou. Mely by byt zapustene alespon o 6cm a na ne navarit ze silne pasoviny pavucinu v jejimz prostredku bude coulova trubka. To by Vam melo vyresit pnuti na viku.
Dobrý den,potřeboval bych poradit s připojením kotle Viadrus u26 a akumulační nádrží 1000l.Jedná se mi o nějaké jednodušší a levnější připojení.Připojení s ladomat 21 se mi zdá nákladné.Do připojení bych chtěl přidat i kombinovaný bojler.Měl jsem představu o zapojení přes jeden mechanicky ovládaný ventil,který bych přepínal buď na okruh do radiátorů od kotle a na okruh nádrže s kotlem.Nevím jestli to bude fungovat?
Dobrý den, já jsem dnes koupil ventil esbe VTC511 KVS9 70° - novinka, mám Atmos 32 KW. Dříve jsem měl nižší řadu ale ten měl KVS jen 3 a to nedostatečně odvádělo teplou vodu z kotle. Takže jsem zvědav jak to bude šlapat. Je nutno osadit zpětnou klapku od nádrže, jinak to topí zpátky do kotle. Náklady- 1500Kč ventil,200 klapka, čerpadlo předpokládám máte. S pozdravem Dvořák
Použil jsem standardní zapojení výrobce, jen s tím že jsem dal zpětnou klapku proti vracení teplé vody. Ohledně teploty kdy ventil otevírá jsem se řídil zkušeností švagra s Ladomatem kde má 72C. Je to pravděpodobně kvůli lepší funkci zplynování. Důležitý je průtok ventilu, dříve jsem měl VTC 311 a ten nedokázal rychle vyměnit nahřátou vodu v kotli.
72stupňů má za Ladomatem na vstupu do kotle. To je v pořádku. Ovšem nezapomeňte, že termostat u tohoto plnícího ventilu je pouze v hlavici A a ta je spojena s Aku nádrží a se zpátečkou ze systému vytápění. Tato teplota nebude dosahovat otevírací teploty ventilu a bude stále zavřený. Pojede pouze okruh zkratu kotle. Kromě toho se poruší tlaková ztráta na ventilu při takovém velkém kv a zřejmě i autorita ventilu ve vztahu k čerpadlu a Aku se Vám přestane plnit. A navíc ta zpětná klapka se svojí tlakovou ztrátou. VTC311 byla na místě. Nechci být sýčkem, ale dobře neděláte ve vztahu k výkonu kotle.
Já mám ventil ESBE TV-32 / 60 stupňů ve stejném zapojení a ten reguluje teplotu vody na vstupu do kotle na 55 stupňů. Jelikož je to stejný výrobek, jen novější model, tipnul bych si, že na vstupu do kotle bude teplota 65 stupňů. Nechápu, proč by to nemělo fungovat. Snad jen, že by ten ventil měl mít vyšší Kvs. Můj má 14
55 a 60 stupňů beru. 70 je moc. To bych raději ten ventil dal na vstup do nádrže až za zkrat kotle. Ventily termostatické s označením TV byly nahrazeny těmi novějšími s označením viz výše a ten důvod byl právě ve velkém kv. Vy ho máte pane Pělucha s kv 14 což odpovídá výkonu kotle kolem 150kW. tlaková ztráta minimální. U pana Dvořáka je to dnes kv 9 a původně mněl kv 3,2. Pro výkon kotle mu to bohatě stačilo. Tady se bude měnit podstatně tepelný spád.
Plnící ventil s termostatem, který jste koupil- tam je provozní teplota 70stupňů- se mi nejeví jako dobrý pro umístění do okruhu zpátečky od Aku do kotle s ohledem na jeho termostat 70stupňů. Tam bude cesta A-AB zavřená a až při 70-ti stupních se teprve začne otevírat a plně bude otevřený při 80-ti stupních, což mi u zpátečky do kotle připadá hodně. Pokud ho hodláte použít jako rozdělovací na výstupu kotle do Aku, cesta AB-A do Aku a cesta AB-B do zkratu kotle, tak s tím souhlasím, ovšem dejte pozor na rychlé přetopení kotle. Asi bych ho navíc přemostil 3/8" trubkou nejen z toho důvodu, ale hlavně pro odlehčení sedla ventilu při otevírání-dif. tlak.
A nebo místo perlitu použít drcenou skelnou vatu. Je to odpad při vyřezávání tvarů z vaty a tudíž za babku. Na ostravsku je taková firma např. ve Sviadnově v areálu bývalé šachty.
Přímo na nádrže s tenkou vzduchovou mezerou instalovat vrtsvu alobalu pro omezení tepelného vyzařování do izolace. Oddělovací vrstvičku jsem udělal skelnou tkaninou. Nyní je dostupná perlinka, která tuto funkci splní lépe. Pak alespoň 5cm izolace skelné vaty přitažené na nádrže například pomocí králičího pletiva. Pod pletivo opět oddělit a uzavřít další vrstvou alobalu. A zbytek - alespoň já jsem izoloval - 15÷20 cm drceného polystyrénu zasypaného do oplechovancího "akvária". Plechy podmazat tmelem, aby do a z izolace neproudil vzduch. Takto zaizolovaný zásobník má přijatelné ztráty i pro využití v týdenním cyklu v přechodných topných obdobích na jaře a na podzim.
Vyztužení plochého dna žebrováním můžete vidět na fotkách mého zásobníku u příspěvku ze dne 13.11.2008 této diskuze. Spodní nádrž má průměr 900 a horní 700mm.
Moje zkušenosti s nádržemi.Měl jsem el.akumulačni topení.Nádrže výška asi 190cm,válec průměr70cm z10mm plechu dna z 5mm rýhovaného plechu.Na zkoušku jsem je natlakoval na 12 atm(měl jsem obavu až budou zaizolované,aby nebyl problém) dna se vyboulila asi o 3cm a tak zůstala.Než jsem je loni po7letech demontoval nenastal žádný problém.Topení elektřinou se stalo luxusem.Všechny čtyři nádrže zatím mám.Budou na prodej.
Já bych nejraději prodal všechny čtyři najednou.Jsou k tomu topná tělesa po 6kw,termostaty ,teploměry,propojovací potrubí,případně el rozvaděč.Cena 20000kč
Dobrý den, řešil jsem podobný problém a nechtěl jsem z počátku moc investovat tak jsem sehnal obdelníkovou nádrž 0,7*1*2m*6mm kterou jsem dopravil do kotelny.Nárž fungovala 2roky ale stále byly problémy s těsností jak svárů tak kroucením ve šroubeních.Hranatou nádrž si nedělejte.Já to teď řeším tak že jsem koupil kulatou kterou rozřežu a potom svařím na místě.Shodou okolností mám teď 2ks 2,5m3.Jednu budu prodávat.V případě zájmu mě můžete kontaktovat .S pozdravem Dvořák
Dobrý den, mám prosbu, můžete mi někdo poradit? Stavím si akumulační nádrž o objemu cca 2,3m3 pro kotel Atmos DC32GS a chtěl bych do ní vložit jeden výměník pro solárko a druhý pro TUV, dále stratifikační trubku a el. patrony pro temperování v době nepřítomnosti. Nevím jak vyrobit stratifikační trubku, jestli soustavu odboček a kolen z HT trubek nebo použít upravenou ocelovou trubku a jakých průměrů? Z čeho vyrobit výměníky? Cu trubka, jedna nebo dvě paralelně, jaký průměr a jaká délka nebo nějaké vlnovce(kombiflex) a nebo žebrovanou cu trubku? Můžete mi někdo poradit s výběrem a kde se dají trubky levně koupit? Výměník 4m2 od f. Regulus je hezký, ale 15tisíc za něj nechci dát. Děkuji všem za rady.
Já našel levnýho prodejce celých nádrží. Ale nevím jestli stačí ocelová, nebo je lepší nerez. Přemýšlím o koupi. také nevím jestli stačí jeden výměník a celých 2000l hnát topným systémem(tlaková vyrovnávací nádoba musí být tak jako tak) nebo dát 2 výměníky(ale připlatit si 5000).
Presne odiaľ som kúpil aj ja aku-nádrž. Môžem len odporučiť. Spracovanie OK, jednanie OK, pán Linszter poradil a preložil do maďarčiny všetko čo som potreboval. Po aku-nádrž som bol priamo u nich na firme v maďarsku, a nemôžem povedať na nich krivého slova. Myslím, že vďaka svojim cenám majú budúcnosť. U nás na slovensku sa ceny pohybujú o niečo vyšie. No aj s dopravou sa mi to oplatilo.
Jako akumulační nádrž pro topení by u tlakového uzavřeného systému měla bohatě stačit ocelová nádrž. Topný systém se samozřejmě napojuje přímo, bez výměníku. Ty případné výměníky slouží pro natápění z alternativního zdroje (spodní - solární natápění) nebo odběru tepla ( horní TUV). Osobně si myslím, že je daleko lepší pro TUV instalovat samostatný kombinovaný bojler, jehož výměník bude ohřívaný přímo topnou vodou z aku nádrží. Bohužel to sice znamená vyšší tepelné ztráty, ale zase dlouhodobou záruku provozu. Bojler je možné (narozdíl od výměníku v aku nádržích) odkalovat a nezaroste vodním kamenem jako výměník v aku. U bojleru pak má smysl uvažovat o nerezu. Do aku nádrží bych tedy doporučil určitě instalovat spodní výměník pro alternativní solární natápění.
Mám dýnka 125cm a stočený a svařený plech síly 5mm, dále mám mufny 6/4" na el. patrony, 5/4" na vývody(vstup a výstup) ke kotli, 1/2 na jímky pro teploměry a čidla. Potřebuji ale vyřešit z čeho mám vyrobit spodní výměník pro solárko a jakou plochu(trubky CU, atd.), pak horní výměník pro další odběr(bazén, který zatím nemám, atd.) a jak vyrobit stratifikační trubku. TUV je řešena samostatným kombinovaným boilerem 80L(el.+kotel) a chtěl bych předřadit 200L boiler jen na solár. Ten 80L by dohříval jen kdyby nebyl 200L natopen.
Tady jsou popsány stratifikační trubice: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2799 Já jsem si to trochu zjednodušil (odkaz na fotky je někde v diskuzi), ale jak funguje ještě nemám ověřené.
Myslím, že stratifikační trubice nejsou vůbec potřeba, provedou-li se vstupy do nádrře dostatečně veliké, aby se zabránilo vysokým vstupní a výstupním rychlostem. Bez stratifikačních trubic řeší svoje nádrže i profesionální specializovaný výrobce a nemá s tím problémy. Všimněte si tzv. rohových vstupů - na nádrži je navařený nátrubek (např. 2") a do něho je pod 90°navařen vstup, např.1". http://www.feuron.com/de/produkte.16/warme-und-kaltespeicher.164.html
Odkaz na stratifikační trubku je fajn, ale je to teorie. Z čeho ji vyrobit tam nepíšou? Ocel nedo HT trubky? Jak mají vypadat vývody, jestli mají být jako nějaké kloboučky nebo jen dýra do trubky? Z čeho vyrobit výměník? Cu měkkou trubku nebo žebrovanou a jakou plochu? Stále nevím co přesně použít a kde to koupit nejlevněji.
Stratifikační trubice by měla mít vývody s lehce otvíratelnými klapkami. A nebo podle druhého obrázku v mém předešlém odkazu místo klapek speciálně tvarované talíře. Je to jen teorie, ale na internetu jsem nějaké přesnější návody nenašel. Jestli plast nebo železo záleží na vás a vašich možnostech. Já jsem trubici vyrobil z 1mm plechu, který se mi doma povaloval. Vyřezal jsem do trubky díry a žádné klapky tam nedával. Měl jsem strach, že by se časem zasekly a trubice by stratila svůj význam. Jak to bude fungovat zjistím až po instalaci solárních panelů. Někde jsem vyčet, že výměník TUV by měl mít plochu 2,4m čtverečních. Já jem použil 55m vyžíhané měděné trubky 15mm. Až po zprovoznění jsem zjistil, že tam vzniká tlaková ztráta. Lepší by byla trubka 22mm. Žebrovanou měděnou trubku jsem viděl na výstavě, ale nemám představu, jak se tvaruje. Asi nejlepší volba by byl nerezový vlnovec. Má větší styčnou plochu při stejné délce jako trubka a krásně se tvaruje. Odkaz na fotogalerku je v mém příspěvku z 9.3.2009
Zdravím. Mám dotaz do pléda ohledně Aku nádrží z Dražic. Našim prorezl elektrický bojler po 7 letech, protože prý měli kontrolovat anodu a nekontrolovali jí (jinak by prý vydržel bojler 15 let). Já mám topení dřevem (Atmos) a v 750l Aku mám plovoucí 200l bojler (Je to NADO 750). Nevím jestli u dřevem natápěných nádržích taky existuje nějaká anoda (nebo jiná ochrana) ale když jsme je dávali do sklepa tak sem si nikde žádné výměnné součástky nevšiml a vlastně na té nádrži zezhora byly jen dvě roury (dovnitř, ven) a nic víc. Ani topenáří nic neříkali, takže předpokládám že tyhle bojlery žádnou podobnou ochranu proti proreznutí nemají. Nemáte někdo informaci, jak by se dala prodloužit životnost bojleru? Že jednou prorezne, s tím jsem smířený, ale nerad bych se dočkal stejně nemilého překvapení jako naši (7 let je fakt málo). Mám nádrže zazděné, takže takováhle kalamita bude docela komplikovaný zásah do kotelny (bourání příčky, vytahování minerální vaty apod.). Byl bych rád, kdyby to přišlo co nejdéle. Někde sem viděl jednotky, které se montují před bojler a jsou do elektriky, prý nějak magnetizují nebo ionizují protékající vodu a měli by tak vodu změkčovat a zbabvovat agresivní vlastnosti, nevít někdo jestli to vážně funguje a jestli to zabrání i oxidace bojleru?
Je velký rozdíl mezi akumulační nádrží a boilerem na užitkovou vodu. Boiler na užitkovou vodu je chemicky ve velmi nepříznivém prostředí. Pokud používáte vodu ze studny při zahřátí se uvolňují rozpuštěné minerály které způsobují vznik korozního prostředí, ta chemie je velmi složitá. U akumulační nádrže je stav výrazně rozdílný. Když akumulátor napustíte a začnete topit postupně se uvolňují rozpuštěné plyny včetně kyslíku který je výrazné korozní činidlo.Po nějaké době se z náplně plyny odstraní za prvé odvzdušňováním topného systému a za druhé reakcí kyslíku s povrchovou vrstvou hlavně akumulátoru. Vznikne několik druhů kysličníků a pokud není žádný výrazný přívod kyslíku přetvoří se na kysličníky vyznačující se černou barvou a tím je celý korozní proces zastaven. Pokud nebudete vypouštět obsah topení celý chemický režim se usadí a nepokračuje. Spotřebováním kyslíku se v systému vytvoří tzv. alkalické prostředí ve kterém jsou korozní procesy zastaveny. Toto se děje v topných systémech s uzavřenou expanzní nádobou. Pokud máte otevřený topný systém musíte do topného systému nadávkovat chemikálie umožňující vznik alkalického prostředí.
Děkuji za podrobné rozepsání, ale vím jaký je rozdíl mezi akumulační nádrží a bojlerem. Asi to jen nevyznělo přímo, ale v první akumulační nádrži mám plouvoucí bojler 200l - je to nádrž NADO 750. A jde mi o ten bojler. Vím že nádrže mi neproreznou, protože jednak jsou (měly by být) zevnitř ošetřeny a vyloučený kyslík odejde automatickými odvzdušňováky (a nádrže jsem také pravidelně první dva měsíce odvzdušňoval). Jde mi o ten bojler, kterým samozřejmě protéká stále okysličovaná a jinak ošetřovaná voda z vodovodního řadu (ne ze studny) a tudíž je tam koroze předpokládaná. Potřeboval bych jen nějakým způsobem oddálit kompletní proreznutí toho bojleru. Pak se bude muset bojler zaslepit a budu muset pořídit externí (vyměňovat nádrž bude nemožné). Děkuji za případné info, jak toho docílit.
Ano nádrž vám neproreziví ale ten vnořený boiler jednou ano. Je to jen otázkou času v závislosti na kvalitě a složení vody pro TUV. A bohužel až ten boiler doslouží tak vám ještě než na to přijdete jako bonus zasviní topný okruh unikajícím korozí vzniklým bordelem a studenou vodou plnou kyslíku. Kvůli této pro mně nemilé vlastnosti jsem zastáncem průtokového ohřevu řešeného měděným či nerezovým trubkovým výměníkem. Samotné prorezivění oddálit bude asi trochu složitější. Můžete pro to udělat že osadíte na přívod studené vody nějakou úpravnu vody ale omezení toho kyslíku bude ale horší.
Mám kombinobaný bojler 125 l z Dražic v provozu od roku 1985. Kromě občasného odkalení s ním nic neprovádím. Na vstupním přetlakovém mosazném ventilu mám připáskovaný silný permanentní magnet. Totéž mám na vstupu vody do baráku u vodoměru a na hadici k automatické pračce. Z provozní zkušenosti u skleněného destilačního přístroje na vodu z chemické laboratoře vím, že vlivem magnetu na vstupu přístroje nedochází k tvorbě kompaktních usazenin na elektrodách, ale tvoří se z vodního kamene jen šupinky, které lze pak vypláchnout. Bojler mi zatím slouží kromě tělesa (keramické jímkové) , které jsem předloni musel vyměnit. V létě jedu na elektriku na cca 60°C, v zimě natápím bojler topením na 90°C. U automatické pračky mě ta magnetická úprava vody stačila na to, že jsem nikdy neměnil v pračce těleso (30let) - a to i bez změkčovadel z reklamy. Dle mého názoru v případě topného systému s tlakovými expanzkami nehrozí ze strany topného systému žádná obava z koroze. Je tam stále jedna voda, ve které je po odvzdušnění minimum vzduchu. Když jsem po cca 20 letém provozu měnil kotel, byl zkorodovaný ze strany ohniště (přesněji řečeno za šamotovou deskou - zřejmě letním rosením v době mimo provoz), ale z vnitřní strany topného systému byl naprosto netknutý. Zevnitř byl jen zarostlý vodním kamenem, protože jsem z pohodlnosti v začátcích několikrát napustil akumulační nádrž (3100 l) tvrdou vodou z vodovodu bez úpravy a kámen se pak samozřejmě vysrážel v kotli. Myslím, že pro ochranu topného systému naprosto stačí použít do něj dešťovku a dále, jestliže ještě instalujeme automatické odvzdušnění a odkalení. Při výměně kotle jsem ho nainstaloval a nyní mám topnou vodu úplně čistou. Koncentruje mikrobublinky při zahřátí vody v kotli a odpustí je pryč, takže se zpětně nerozpouštějí ve vodě po ochlazení v tělesech. Černé svinstvo - čtyřmocné oxidy železa se již netvoří vůbec a odkalení zbytek svinstva postupně z vody odstranilo.
Děkuji za info, permanentní magnet je asi to co jsem někde viděl na netu, možná to byl ekvivalent na elektřinu, takže elektromagnet, ale jestli to vážně takhle funguje tak super. Ještě bych poprosil o info ohledně toho odkalení, nevím co to je a jak se to případně používá. Jestli se to musí montovat rovnou k bojleru, jsem ovšem ztracen, protože nádrže jsou už zazděné a zaizolované. Ale zajímalo by mě to, protože mám v systému té vody fakt dost (2350 l v aku nádržích + 22 radiátorů + 350m trubek většinou d15) a protože rekonstrukce domu probíhala již s namontovaným topením, vypoušěl a napouštěl jsem některé větve i několikrát a pokaždé z toho tekla černota a usazeniny a to už po měsíci topení.
Pro odkalení a odvzdušnění se používá buď kombinovaná armatura (pro větší dimenze) nebo samostatné SPIROVENT-AIR a SPIROVENT-DIRT (dimenze pro RD). Tyto komponenty se montují do topného systému, nikoliv na bojler. Na následujícím odkazu TZB naleznete odkazy na ww stránky s katalogy a způsobem použití jak v angličtině tak i v češtině (včetně videa): http://www.tzb-info.cz/t.py?t=11&i=109310 Další stránky včetně dodavatelů najdete vyhledáním SPIROVENT na webu.
Opakované napouštění akumulačních nádrží tvrdou vodou znamená vždy postupné vysrážení kamence z celého objemu vody v kotli! Je to tedy s ohledem na celkový objem vody daleko horší než u topného systému bez zásobníku! Proto po svých zkušenostech pro AKU systémy doporučuji: ZÁSADNĚ FILTROVANOU DEŠŤOVOU VODU.
Moc Vám děkuji za info. Vím že to nebezpečí při proreznutí nádrže tam je a že mi to pak zasviní celej systém. Bohužel majitel fy kde jsem kotelnu objednával mě na tuhle "maličkost" neupozornil a řekli mi to až topenáři, co mě čeká, ale to už byly nádrže ve sklepě usazený, takže bohužel. Jinak to opakované napouštění se týkalo vždy jen jedné větve v baráku. Nádrže jsem samozřejmě nenapouštěl opakovaně, to by mě účet za vodu sežral :)
Děkuji ještě jednoju za informace, ten spirovent s odkalovačem vypadá perfektně, určitě ho na jaře namontuju. Za kotel se mi ještě vejde, zazděné jsou až nádrže.
Prosím o radu mám problémy s topením mám systém dle atmos č.13 komplet dopojeno mědí průměr 28.když zatopím nejde mi to do domu nádrž natopím z nádrže taky topím ale když jedou oě čerpadla tak mi to do domu nejde a o nějakém ukládání přebytečného tepla nemůže být ani řeč ani při odstavené nádrži mi to do domu netopí jen trochu asi 30stupnů na kotli 85 měl jsem tu už 4 topenáře a nikdo neví proč.čerpadla se nějak hádají nebo co filtry čisté črpadla ok nastavovali jsme různé rychlosti na obou čerpadlech a pořád nic už 2 měsíce s tím bojujem.před tím s duomixem a bez nádrže mi to fungovalo super a bylo přetopeno ted musím topit plynem(ještě dodám že nemám ladomat ale termoventil esbe 65stupnů kvs 3,2a trojcestný ventil též esbe kvs6,3nádrž regulus 1000l) předem děkuji za jakékoliv nápady.beran
mám podobný problém...7let Atmos kombi..zapojení s termoventilem(60°C) bez aku nádrží...směšovač označen 0-10...do minulé zimy mi to chodilo v pohodě,směšovač dán cca na 1-3 dílky a voda na kotli 80-90°C a do topnýho řádu šlo 40-60°C podle nastavení,víc jsem nemusel nastavovat.Letošek je včudu,nemohu narvat do topného řádu víc než40°C...vše vyzkoušeno a nic...do řádu mi vlítne teplo až když směšovač dám na max.,ale jakmile tím jenom cuknu zpátky jde mi zase voda 40°C.......jen ten termoventil nebyl rozebranej...může to být tím?
Prosím o radu mám problémy s topením mám systém dle atmos č.13 komplet dopojeno mědí průměr 28.když zatopím nejde mi to do domu nádrž natopím z nádrže taky topím ale když jedou oě čerpadla tak mi to do domu nejde a o nějakém ukládání přebytečného tepla nemůže být ani řeč ani při odstavené nádrži mi to do domu netopí jen trochu asi 30stupnů na kotli 85 měl jsem tu už 4 topenáře a nikdo neví proč.čerpadla se nějak hádají nebo co filtry čisté črpadla ok nastavovali jsme různé rychlosti na obou čerpadlech a pořád nic už 2 měsíce s tím bojujem.před tím s duomixem a bez nádrže mi to fungovalo super a bylo přetopeno ted musím topit plynem(ještě dodám že nemám ladomat ale termoventil esbe 65stupnů kvs 3,2a trojcestný ventil též esbe kvs6,3nádrž regulus 1000l) předem děkuji za jakékoliv nápady.beran
Taky jsem měl problém s tím, že čerpadlo se točilo a do radiátorů teplá voda nešla. Ani zkušený instalatér na problém nemohl několik hodin přijít. Až druhý den otce napadlo čerpadlo odvzdušnit a už to jelo. U našeho čerpadla se povolil šroub uprostřed krytu.
Mám to samé zapojení a žádný problém. Pouze jednou mi odešlo čerpadlo u kotle a to byl mazec, než jsem na to přišel. Než tu začnu pouštět nějaká moudra. Napište prosím jestli používáte termohlavice u radiátorů a jestli tam máte i ten boiler s čerpadlem a zda používáte k regulaci tricestaku servo ovladane termostatem
No asi Vas nepotesim, ale s termohlavicema Vam to chodit nebude. Pomahal jsem jednomu cloveku rozchodit akumulaci a chovalo se to priserne. Ve chvili, kdy Vam do topneho okruhu vlitne horka voda, termohlavice se zavre a vzhledem k tomu, ze je mate vsude to zacne cyklovat. Navrhuji Vam pro zacatek 1. Sundat vsude termohlavice 2. cerpadlo u kotle nastavit na stupen 3 3. cerpadlo v topnem okruhu nastavit na stupen 1 4. vsechny termostaty nastavit do polohy kdy pobezi obe cerpadla pri jakekoli teplote. 5. Zatopit v kotli a ohrat ho na provozni teplotu. 6. Na trojcetnem ventilu najit polohu kdy bude kotel natapet pouze nadrz, okruh topeni musi byt studeny. 7. Oznacit si tuto polohu. 8. Prenastavit trojcestny ventil o 45° , do polohy, kdy bude topit pouze topny okruh a nebude se ohrivat nadrz.
Toto je zakladni nastaveni. Pro dalsi funkci se neobejdete bez serva a pokojoveho termostatu. Jinak se to neda uregulovat. Samozrejme muzete nekde namontovat i termohlavici, treba v loznici a podobne, ale v kazdem pripade musi byt zarucen volny prutok vody v systemu. Mit vsude hlavice je velmi spatne. Tento system se primarne ridi servem, jinak to nebude nikdy fungovat. Co se tyce nastaveni priloznych termostatu, tak jeden bych umistil hned za vystup z kotle a ovladal s nim cerpadlo u kotle a to tak, aby seplo az kdyz se voda na vystupu ohreje na 70°C. Zrychlite tim nabeh kotle. Druhy termostat by mel byt na stoupacce topneho okruhu a nastaven tak, aby sepnul cerpadlo pri 35°C . To Vam zaruci, ze cerpadlo nepobezi v lete kdyz se netopi. Dale bych Vam doporucoval vymenit membranu v termoventilu za membranu na 72°C. Rychleji se Vam dobije zasobnik a usetrite spoustu dreva a kotel bude mene dehtovat. Mam naprosto shodne zapojeni jako vy a tady se muzete podivat jak to se servem a pokojovym termostatem krasne funguje. http://193.179.133.10/Teplomer/
Jeste na zaver bych vam doporucil vsadit pred plovouci zpetnou klapku u kotle ventil a mit ho v zavrene poloze. Pouzit ho pouze pri vypadku proudu, aby se kotel stacil uchladit.
Dobrý den. Musím se zapojit do debaty, protože: mám podobný systém - Atmos, Ladomat, nádrže, trojcestný ventil, servo řízené Adexem bez venkovního čidla, pokojový termostat přenosný. Všude mám termohlavice, pouze tam, kde je termostat je nechávám otevřené a vše funguje jak má. Pravda je, že teplotu vody do topení a ukládání přebytků řídí Adex a skoro si nedovedu představit, že by to šlo ručně. Přeji všem úspěšný rok 2010. Mulač
U Vas je to jneco jineho, vy mate servo rizene regulaci, jez si hlida teploty zpatecky a podod. Navic jak pisete, tam kde neni hlavice je termostat a to je vlastne tan hlavni bod jez vam ridi system. Pan to mel pred tim prez 4cestnej ventil, jez mel trvale nastaven v nejake poloze. Dnes ma akumulaci, u niz se nabijeni a vybijeni ridi tricestnym ventilem. Hlavice mu v tom delaj chaos. Nejprve je potreba to rozchodit hole, bez jakychkoli dalsich regulacnich prvku, aby si overil ze je to funkcni. Potom si nekde dat i ty hlavice. Sam je take nekde mam (podkrovi), ale jinak to mam rizene pres obycejny termostat za 800,- Prispevek tipu mam hlavice, ADEX a funguje mi to mu opravdu moc nepomuze.
Já bych se taky přidal. Mám po baráku 22 radiátorů s termohlavicema a zatím nemám ekviterm (nejdřív sem si chtěl systém osahat ručně, abych to pak vybral správně). A voda mi nikde necykluje a ruční regulace trojcesťáku je docela v pohodě. Před roztopením kotle jej mám na stupeň 4 (z pěti) a do radiátorů mi jde 55 - 60 °C, když se kotel rozjede stahuju to na 2 - 3 (podle zimy venku) a nádrže (3*750l) se mi natopí za jedno až dvě naložení a přitom stále jde do stoupaček do baráku 55 - 60 °C voda. Termohlavice mám nějaké levné, žádná extra třída.
Jedinýj problém co řeším je nevytápění první nádrže, ale to sem zjistil že se dá vyřešit servo ventilama na nuceném průtoku první nádrží (obsahuje bojler, takže má výstup topné v polovině, ne nahoře a tím se z ní voda nevytlačuje, pokud není oběh nuceně honěn přez tuto nádrž). Tohle vychytám zjara a pak se teprve budu chystat pro instalaci ekvitermu.
Proto bych byl opatrný s tvrzením že s termohlavicemi to běhat nebude. Běhá to celkem pěkně.
p.Kalino děkuji za přízpěvek je to moc zajímavé v sobotu jsem domluven s jedním pánem tady z diskuse že se mi na to podívá osobně a já mu hodně věřím že to roozhýbe Váš přízpěvek mu dám přečíst v podstatě se mi zdá že se ubíráte podobným směrem já pořád hledal nějakou krpu v zapojení ale tam je vše ok.
Jeste na jednu vec si dejte pozor. Trojcestnej ventil se da instalovat v ruznych variantach zapojeni a tomu musi odpovidat i montaz stitku. Je docela mozne, ze Vam ho topenar pridelal do jine polohy nez zapojil ventil. V tom pripade se nelze ridit stupnici, protoze to samozrejme ukazuje kravinu. Prostudujte si funkci a montaz ventilu, pokud vam k tomu nechal papiry. Jinak musite vyzkouset vsechny 4 varianty umisteni stitku. Docela to cloveku pak dokaze zamotat hlavu a hleda problem tam kde neni
Jo jasně. Jen jsem reagoval na mírně zavádějící informace kde na těch stránkách píšou o "nerezových akumulačních nádržích". Přitom je to nejspíš jen ten výměník. Ta cena nevypadá špatně. Akorát jsem se v kontaktech celkem nic kromě divného telefoního čísla a jména nedozvěděl.
Prosil bych Vás o radu. Konečně jsem dodělal aku nádrže a topenář je zapojil.Ale nějak to nefunguje, teda podle mne.Nebo jsem od toho čekal víc. Pokusím se popsat zapojení a pokud mi budete někdo ochoten potvrdit správnost zapojení,budu rád.Neb jsem fakturu ještě neplatil :)
Jedná se o kotel Atmos 25GS s aku 2x 440l. Kotlový okruh je řešen regulačním ventilem ESBE,čerpadlo a příložný termostat na trubce. Do okruhu na topnou je přidán 3 cestný ventil VRG131, dále pak vede jedna topná a jedna vratná do nádrží.Zapojené vstup topné z vrchu pod dýnkem, výstup dole nad dýnkem.Všechny 4vývody osazeny kulovým ventilem.průměr mědi je 28mm. Okruh topení do domu je řešeno dalším čerpadlem zapojeným na větvi za VRG směrem po topné. Včera jsem měl 1 pokus nabíjení.Nahoře bylo 95, dole 84.Prostřední teploměr bude později. (nebyl skladem).Vypnul jsem kotel, na vstupu topné do domu nastavil 55st. cca ve 23hod.Ráno po 8 jsem koukal na teploměry a nahoře bylo nějakých 62 a dole 48st. a do domu šlo 44st. Topení v domku je radiátory a všude nainstalované hlavice. Tak nevím jestli mám malé nádrže a nebo jsem je málo nabil, ale po cca 9 hod tohle.To jsem je nemusel asi dávát. Prosil bych o radu jestli je to zapojené dobře.Nebo kde může být chyba.Rád případně doplním další info. kontakt na mne krutadavid(zavináč)centrum.cz děkuji
Nevim přesně co se vám nezdá,ale pokud hádám dobře,tak máte zhruba toto zapojení http://www.atmos.cz/czech/images/zapojeni/13.gif a z toho vyplývá,že jste nastavil těch 55°C ručně na třícestném ventilu a tudíž pokud se ventil nebude regulovat servem,tak bude jiná teplota topné vody při plném nabití nádrží a jiná při téměř vybitých. Nabité byly dostatečně,ale druhá věc je jejich objem.Nevím jaký máte barák(jak velký,jak zateplený),ale já bych si myslel,že by chtělo ještě jednou tolik objemu (dle Atmose pro váš kotel 1500-2000l). Od toho se samozřejmě také odvíjí doba,po kterou můžete brát teplo z nádrží. Doporučuji automatické řízení třícestného ventilu(servo+regulace),bez toho to je na pytel a případně zvětšit nádrže.
Tu automatiku plánuji později s ekvi regulací.(výbrán předběžně Adex comfort06 + pokojový termostat) Bohužel topenář po zapojení neměl už dost času aby to vysvětlil, že se staví v týdnu.Tak jsem se divil té teplotě do domu a koneckonců je to jasné.Pak mě zarazil ten rozdíl teplot nahoře a dole.Dům je starší, postaven z 45 cihel okna palst. Tak to vidím ještě na alespoň jednu 440l.
Bohužel se mi ale vyskytl další problém a to z odtahem spalin.Kotel pokud je zavřen, tak se dusí.Musím nechat mírně otevřena plnící dvířka.Do teď to přitom fungovalo bez problémů.Cca 2 měsíce.
Jsou dvě příčiny "dušení" kotle. Buď je to nízká teplota na vstupu do kotle nabo je nedostatečný přísun čerstvého vzduchu do místnosti kde je umístěn kotel. Kotel má dost velkou spotřebu čersrvého vzduchu a je třeba mu umožnit volnou cestu.
Atmos ma u ladomatu termoventil na 72`C, U sveho systemu sem musel taky vymenit membranu 65 za 72`C. Pokud by tam byla 65, tak bys aku nadrz ohrival na 2x
Kotel Vam neohreje najednou vodu o 30`C, takze pri spatecce 65`C dostanete na vystupu pri vybite aku nadrzi tak neco okolo 75 a voda v systemu bude muset obehnout 2x dokola aby se nadrze natopily na 90
to kazdopadne, klidne se podivejte na muj system, dneska jsem si sice hral s cidlem doma na radiatoru, ale i tak je videt jak se nadrze nabiji. Mam 25GS a 1800l zasobniky http://193.179.133.10/Teplomer/
Dobry den pane Kalino. Jestli se mýlim,tak mě opravte,ale ja si myslim,že by to mohlo chodit i s tou patronou 65°,protože teplotu vody do nádrží určuje termostat,který řídí kotlové čerpadlo.Termopatrona zabrání pouze podchlazení kotle.Jinak ja mám laddomat,ten měl osazenu patronu 72° a ja ji vyměnil za 78°,protože se mi nabíjecí teplota zdála nízká,ale to je jiný případ než má pan Kruta,mě laddomat běží podle spalinového termostatu,tudíž téměř pořád po dobu topení.
PS: Jinak,moc se mi líbí váš teploměr,mám něco podobného ze stránky,kterou jste uvedl,ale nemám to na webu.Mohl byste napsat,jaký soft požíváte,na čem to běží a jak jste to dostal na web? díky.
Na stahovani pouzivam program DS18xx, jez mi bezi jako slusba na winXP. Data jsou ukladana ja textovy soubor ktery kazde 2 min. kopiruju na linux server kde mam pustenej www a php server. Na nem je napsan jednoduchy programek v php (to je ta stranka s obrazkem systemu). Graf vytvarim v programu GNUPLOT jez je soucasti kazde linuxove distribuce a spousti se kazdych 5 minut. Vsechno mi bezi na pocitaci v praci, doma mam pouze prevodnik ethernet/RS232 kterej taha data s cidel. Je to vlaste virtualni seriovy port. Jinak s tou patronou je to opravdu tak jak pisu a neni to z moji hlavy. Poradili mi to technici od vyrobce kote ATMOS.
já právě to čerpadlo nastavil kolem 75st,aby nedocházelo k ochlazování kotle.Tak že se okruh vypne a zapne pokud se teplota přiblíží 80st.Stávalo se že jsem šel kouknout na kotel a bylo tam po 70st.Jako by to kotel neutáhl,ale připisuji to k problému s odtahem..
Na vaši "hračku" :) jsem již taky narazil.Moc se mi to líbí,ale bohužel nejsem tak technicky zdatný abych si to vyrobil sám.Jinak jako ukázka jak to vše funguje je vynikající.Dokonce koukám jak se pohybují teploty. Jinak se zeptám topenáře na tu patronu a budu se modlit aby vše seřídil.Myslím tím spuštění čerpadla v kotlovém okruhu a seřízení čerpadla pro bytový okruh. Ještě se chci zeptat na pokles v aku nádržích pokud jsou nepoužity.Resp. o kolik klesá teplota a za jak dlouho.Já nádrže obezdil a newím jestli jsem to udělal dobře.Za 6 hod mi klesla teplota nahoře o 4st a dole o 6st.
Poklesu teplot v aku nadrzi se neubranite. Ja je nemam zrovna nejlepe izolovane. Vyhledem k tomu, ze jsem zapasil s prostorem, tak jsou az ke stropu, takze mi topi podlahu na chodbe a v koupelne. Vlastne aniz bych chtel tak mam doma podlahovku a je to fakt prijemny. Pokud by chtel nekdo neco podobneho jako mam ja, tak existuje krabicka Poseidon a ta to zvladne taky, ba i trochu vic http://www.hw-group.com/products/poseidon/poseidon_1250_cz.html
Jo. to jsem četl :) Já mám nad nádržema podlahu studenou.Nedal byste mi na sebe kontakt?Kdybych náhodou realizoval to zapojení.Můj je když tak krutadavid(zavináč)centrum.cz .Teď ale ještě musím doplnit servo a vybrat ekvitherm.Zatím chodím ovládat ručně a to není přesné.
Ja jsem ekviterm zavrhl, je to moc penez za neco co se dost blbe nastavuje. V pohode si vystacim s pokojovym termostatem a jak vidite, teplotu mam doma stabilni. Ekviterm by mi nic prevratneho neprinesl. To servo je u aku nadrzi nutnost. Jinak to nedava moc smysl.
To odpovídá i mému poznatku. Mám nádrž 1000l a bez používání mi nahoře klesá teplota o 1 st. cca každé 2-3 hodiny. Izolovanou ji mám 10cm polyuretanem, zaizoloval jsem poctivě i všechny výstupy z nádrže, kam se teplo roztahuje, ale moc se mi pokles srazit nepodařilo. Kdesi jsem četl, že pokles je 2 st/24h. Ale to je utopie...
Ten pokles teploty závisí jednak na izolaci, ale i na tvaru a objemu AKU nádrže. Nižší ztráty nejsou žádná utopie: U mé 3100 l nádrže bez odběru: 1.6.2010 - 01:00 hod 76,0-79,6-86,2-89,7-90,3°C teploty zdola nahoru 1.6.2010 - 19:40 hod 67,7-79,3-83,3-85,6-87,5°C teploty zdola nahoru Spodní teplota je příložné čidlo na výstupní trubce, takže není plně vypovídající.
A to ještě skutečné ztráty AKU jsou nižší, protože část tepla uniká přes zavřená 2" šoupata AKU a zavřený směšovač - tedy do těles a kotelny. Ale jsou to taky ztráty, které závisí na řešení rozvodů v kotelně a jejich dimenzích a izolacích. Takže těch 10cm jednovrstvé polyuretanové izolace je dle mého názoru pro 1000 l nádrž nedostatečná izolace. Je to jako se svetry do zimy. Nežli jeden tlustý svetr je lepší několik tenších vrstev, mezi kterými izoluje i vrstva vzduchu - nepřímý kontakt izolace. Pro AKU navíc vhodné doplnit rozhraní reflexní ALU vrstvou, která kromě snížení vyzařování zamezí přenosu tepla difuzí vzduchu. A nejvíce ztráty omezí teplota nádrže - tedy opět - 4cestný směšovač dříve převede AKU na celkově nižší teplotu oproti 3cestnému, který drží déle vršek AKU horký. Daní za to ovšem je, že tu horkou nemáme tak dlouho - ale my ji ani po drtivě dlouhou dobu topné sezóny tu horkou ani nepotřebujeme!
Jinými slovy za 18,5 h pokles o necelé tři stupně. To je velmi slušné. To já jsem min. na dvojnásobku. Jsem poměrně dost pracovně vytížený, neměl jsem čas s izolací nějak experimentovat. Koupil jsem co bylo na trhu - Dražice NADO 1000, součástí byla i zmíněná 10cm polyuretanová izolace. Na to jsem odkazoval ve slově "utopie", výrobce mi řekl, že za 24 h by teplota v nádrži (bez odběru) neměla klesnout o 2-3 st. Což je utopie. Realita je tak 10 st. Samozřejmě pokud to zaizolujete tak, jako to máte Vy, pak to utopie není.
V zimě mě ztráta až tak netrápí, natápím ji hlavně teplov. krbem a co z ní uteče, stejně zůstane v domě, protože ji mám šikovně v obytném prostoru. Horší je to teď, když se netopí. Jelikož mám uvnitř i vestavěný 100 l zásobník na TUV, horní část nádrže i v létě natápí plyn. kotel. Což leze do peněz. Na udržení horní části nádrže na teplotě 60 st je potřeba 1m3 plynu denně - cca 12 Kč, za rok by to dělalo 4400,00 Kč. Co myslíte, je z hlediska úniku tepla z nádrže lepší udržovat kvůli TUV vyšší teplotu nádrže, třeba na 70 st., nebo raději na nižší - jen na 55 st., což na TUV stačí?
Určitě těch 55°C, budete mít nižší ztráty. Jinak 4400, pokud je to za pul sezony, tak to je dost. Já mám kombinovaný dražice 200l a na elektřině to vychází cca 500,- měsíčně
Ne ne, to je za celý rok, 12Kč/den x 365 dnů = 4440 Kč. V zimě to samozřejmě není až tak ztráta, protože únik vytápí dům. V letním období to ale ztráta je, min. těch 2200,- Kč může dělat. Je to daň za to, že v zimě si zase ohřeji vodu levně dřevem přes teplovodní krb. Vše má hold svá pro a proti. Možná to šlo vymyslet lépe, ale to bych si musel vzít projektata, protože topenáři žádnou invenci neprojevili, co jsem si nenavrhl sám na základě hodin strávených u čtení diskuzních fór, to jsem neměl.
Teplotu snížím na 55 st. a uvidím. Mám v horní části jímkový senzor a takové zařízení, které umožňuje, že pl. kotel natopí horní část nádrže na 60 st. a pak čeká, až teplota spadne na 50 st. Je to proto, aby kotel nezapínal každou chvíli, ale jel v ideální účinnosti delší dobu. V mém případě jede 20 kW pl. kotel cca 20 min, aby horní část nádrže natopil z 50 na 60 st. Srazím to tedy na 55 st. a měl by jet poloviční čas. Uvidím podle plynoměru, jak moc to pomohlo.
pane Kalina nepredpokladam,ze jako lachtan se koupete i pres noc.jinak lachtani jsme taky,ale pokles pres noc v bojleru mi dela cca 6st.ted uz mam solarka (teplo zdarma) a dalsi zimu bude v provozu uz TC.takze TZ bojleru uz me fakt nezajimaji.uvedl jsem pouze zkusenost a praxi. koneckoncu v zime se teplo z bojleru neztrati (je soucasti vytapene plochy domu) ale v lete me to stvalo kdyz jsem neml solar.ted uz me TZ ztrata bojleru nezajima.
zminil jsem se o tom jako o zkusenosti.jinak se do vasi diskuze vubec nemontuji i kdyz AN 750l nerez mam taky.jenze TZ meho objektu je pouze 1,8kW a to je uplne v jinych dimenzich nez resite vy (vseobecne vsichni). preji vam uspech a snizeni kazde kWh.
To je v pohodě, já ho v noci dobíjím. Tepelný ztráty taky neřeším, prostě jsou a nedá se s tím nic dělat. Jenom jsem odpovídal na dotaz, jestli je lepší ho nahřejvat na 70°C nebo 60°C.
Nevim jestli mate na kotli odtahový ventilátor spalin,ten by mohl pomoci. Někdy ale ani ten nepomuze.Je nutne aby měl komín dostatečný tah,všechna dviřka na komině těsna a jak pise kolega výše,možnost přísunu vzduchu do kotelny.Dále je potřeba kotel čistit (vedle spalovací komory,za ní a svislá zadní žebra,prostě teplosměnné plochy).Nevím jak je to u vašeho kotle,ale já mám Atmos C30S a vím,že je také potřeba mít čistý průchod za dolní keramickou spalovací komorou.Tam se lze dostat víčkem dole nad zemí (u mého kotle).Pokud vám to fungovalo,tak tak to snad bude nějaká hloupost.
kotel má odtahový ventilátor.V kotelně mám otevřeno okno asi na půl.Okno je tak 40x40cm. nechávám otevřeny i dveře do sousední garáže.Dvířka mám jedny a ty jsem už dříve musel utěsnit, neb mi nima při sepnutí ventilátoru šel kouř do garáže.Kotel večer odstavím a zkusím vyčistit vzadu a ventilátor.Popel a násypku čístím ob den.Přemýšlel jsem jestli není problém v komínu - malý tah.Když teď padly mrazy.Zkusím zítra někde sehnat kominíka a uvidím.
Jen pro info ze stránek Atmosu. Tah komína musí dosahovat předepsaných hodnot (21 - 35 Pa podle typu kotle)
* Malý tah komína zkracuje životnost kotle - kotel více dehtuje, zanáší se a kouří do prostoru při přikládání řešení: vyvložkovat komín, nebo umístit na komín speciální nástavec, nebo odtahový ventilátor * Velký tah komína zvětšuje spotřebu paliva vyšší komínová ztráta - nižší účinnost kotle - špatné spalování - kotel nemusí dosahovat požadovaný výkon) řešení: umístit škrtící klapku do kouřovodu mezi kotel a komín (omezovač tahu)
tak kominík to trochu vyřešil.Vynesl jsem 5 kbelíků něco jako tvrdého dehtu.Zjisti, že firma co opravovala střechu a komín dala hlavu na komín poněkud uhnutě na jednu stranu a tím zmenšila průměr komínu a pak se to od vrchu začalo hromadit.Vzal jsem příklepovku a při -5st jsem odvrtával hlavu.
Přátelé,čtu vaše příspěvky, mám ATMOS 18S a 1000l aku + bojler na vodu 400l (dvě topné spirály - jedna solárka) + kondenzační plynový kotel (když není nikdo doma) - na zpátečku z bojleru jsem dal termoventil a mám problém s jeho průtokem, dost se zhoršil a proto se ohřívala voda do sprchy pomaleji, tak jsem rozšířil trubku na 5/4 a dal na ni větší ventil a zase ji zúžil a je to lepší. Nevíte někdo o ventilech, které průtok nezhoršují? Asi elektrické - prostě 0 nebo 1... Díkec
Na výstupu z kotle je příložný termostat a s ním spínám to servo. Kohout bych doporučil dát na šroubení aby ho bylo možno v případě potřeby jednoduše vyměnit.Jednou mi začal kapat. Jinak to chodí bez problémů
Díky moc, to neznám. Ale ještě problém, když budu to servo řídit z Atmosu, v případě, že mi sepne záložní kotel plynový Buderus, servo se neotevře. Co s tím?
Moji topenáři nejsou schopni více udělat, potřeboval bych nějaké frajery na východě Prahy, protože teď stavím nový RD a tam bude situace zcela jiná a složitější: -kotel elektro záložní 16kW -teplovodní krbová vložka 12kW -kotel atmos 25kW -aku nádrže 2x 1000l -kombi bojler (vložka, krb a atmos na jedné spirále, solárka na druhé) celý RD řízen elektricky systémem Ego-n (pohybová čidla, vypínače, rolety, topení atd.) Dokázal by mi někdo pomoci?
Podle toho obrázku vám stačí zachovat to stávající ovládání, a servo napojit místo toho ventilu. A pokud je ten stávající ventil na na 230V tak použít servo také na 230V. Já už to 24V měl a vzal jsem si napájení z regulace pro čtyrcesťák u kotle. Servo je dost drahé,chce to prolézt inzerci,případně kovošroty,občas se něco najde. Viz http://www.aukro.cz/item867732006_komextherm_servopohon_mk_cs_230v.html
Mám originál (drahé jako svi...) od Buderusu a ty mají kabát 12cm silný v plastovém obalu uvnitř takový šedý jakoby trvdší molitan na zip, takže to jen dáte na nádrž a zapnete. Je to super řešení, ale není to levné.
Tak jsem svuj system doplnil o tresnicku na dortu. Ted mam topeni kompletne pod kontrolou http://193.179.133.10/Teplomer/ Naklady na porizeni tehle paradicky jsou 400,- . O vykendu dodelam jeste cidlo na kotel
Používám v kotelně také čidla DS18xx, používám program LogTemp. http://www.mrsoft.fi. Kotel Atmos C18s se čtyřcestným ventilem a regulací KTR Adex Penta
Log temp je asi to nejlepsi co jsem nasel, bohuzel mi nekomunikuje s virtualnim seriovym portem TIBBO, proto pouzivam ten DS18xx od stejneho programatora z finska
Já mám taky Logtemp,vše ok,akorat by to chtělo taky ten web.Ja jsem v tomhle směru laik.Nevite jak vidět přes internet ty teploty v Logtempu.Bohužel nemám pevnou IP adresu(mám wifi),takže bez nějakého prostředníka(serveru) to asi nepůjde.
úplne jednoduše. Zalozis si na nejakem freehostingovem serveru stranku. Ve Wordu nebo v openoffice si vytvoris dokument, do ktereho vlozis obrazek s grafem jez ti generuje logtemp. Dokument by se mel jmenovat index.html . Ten pak spolu s obrazkem grafu vlozis na svou stranku a v log tempu si nastavist ftp klienta ktery ti bude v pravidelnych intervalech kopirovat obrazky s grafy na www server.
Dobry den. Mě se to stejným způsobem podařilo také rozběhat,ale nefunguje to stoprocentně. Po startu systému mi naběhne Logtemp a začne každých 15s odesílat index.html ,ale po nějaké době přestane FTP odesílat,přestože Logtemp funguje normálně. Jakou máte verzi?Ja mám 2.21.0.78.
Ispirovan touto diskuzi jsem si take poridil LogTemp a cidla DS18B20, ale po dnesni instalaci jsem trochu znejisten. Cidla ukazuji o cca 8-13st.C mene nez teplomery na Laddomatu. Neresil jste nekdo take neco podobneho?
Myslím, že je velice důležité umístění čidla. Teploměry v ladomatu jsou přímo v kapalině. Vy máte čidla pravděpodobně na potrubí. Už tím vzniká chyba. Dále musí být čidlo k trubce perfektně přitlačené s použitím teplovodivé pasty. Nehledě k tomu, že čidlo je zalité v plastu, což je perfektní tepelný izolant. Takže namazat, pevně přitáhnout, omotat alobalem a pak celé zaizolovat. Určitě se to projeví na menší chybě měření.
Dobrý večer, mám novou instalaci Atmose a tří aku nádrží a učím se s tím sžít :) Mám tam Laddomat, a pak ještě pod oběhovým čerpadlem směšovací třícestný ventil. Co mě zajímá je, jeslti má pro mne smysl ekvitermní regulace, když mám barák rozdělen na tři samostatný bytový jednotky, v nichž každý bude topit podle svýho, ale okruh je jen jeden (resp. čerpadlo co to honí je jen jedno a okruhy jsou dva, ale nehodlám topení předělávat na samostatné okruhy a oddělení i toho jednoho by přišlo na příliš změn v sytému. V bytech máme všude termohlavice (kromě záchodů, koupelen apod) takže nevím, jestli mi ekviterm něco vyřeší a jak by vlastně takové řízení muselo probíhat, když budou tři samostatně oddělené byty. Díky za případné rady.
Dobrý den,před dvěma lety jsem řešil podobnou otázku jako vy.Nakonec jsem ekvitermní regulaci naistaloval a nelituji toho.Daleko lépe využiji naakumulované teplo do nádrže.Byty se nepřetápí a vše funguje jak má.Vytápím RD se dvěma byty.Kotel Verner kombinovaný na peletky a kusové dřevo.
Chcem sa opýtať,ako mate vyriešené odstavenie čerpadla (pri Ladomate @ ESBE)-po prehorení dreva-či musí byť komínový termostat -ak ano ,nemate nejaku schému, ako to prepojiť s priložným čidlom na spínanie čerpadla na výstupe horucej vody od kotla-neviem to nejak najsť.Dakujem
Najjednoduchšie je asi použiť dva nezávislé termostaty. Spalinovým ovládať Ladomat a príložným obehovku. Ja to mám takto zapojené a funguje bez problémou aj keď zatiaľ bez AKU-nádrže.
Přemýšlím nad tím, zda by se pro úsporu tepelné izolace a hlavně prostoru dalo využít nádoby, kde by akumulační médium nebyla voda ale například železo nebo litina. Prakticky by měl stačit cca pětinový objem.
Jsem laik (v linux žargonu lama) a jen přemýšlím. Nenapadá mne žádný argument proč by to nebylo možné, takže prosím argumenty k vyvrácení mé blbosti. Pominu argumenty koroze, které je třeba řešit inhibitory nebo úpravou vody všude.
Ne to by opravdu nešlo, měrná tepelná kapacita vyjádřená v objemu a ne hmotnosti je pro železo (litinu) cca 3,75 [kJ m−3 K−1] a vodu 4,2 [kJ m−3 K−1]. Kde jste vzal ten pětinový objem?
Děkuji, to je ten správný argument. Fakt jsem si myslel, že epelná kapacita je dána hmotností, protože se říkalo o litinových radiátorech, že akumulují teplo, ale tedy ne hmotností ale pouze objemem.
Akumulaci materiálů máte nepř. zde http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=58&h=38&obor=1 Tam vidíte, že voda v akumulaci vede :-) Mimochodem v ceně vody a jiného materiálu je taky trošku rozdíl. Ale existuje možnost použití materiálu, který bude mít v určitém rozsahu teplot díky změně skupenství větši akumulaci. Např. parafín. Ale tam pak budete mít trošku problémy s předáním tepla a s velkou změnou jeho objemu. Jinými slovy díky výrazné akumulaci, ceně a jednoduchosti provedení zatím voda vede :-)
V akumulacii vedie šamot, pretože ho možno zohriať na vysokú teplotu a cena akumulačného zariadenia je nižšia ako pri vode. Čo viem, tak šamot možno použiť len na sálavé alebo teplovzdušné vykurovanie, príp. hypokaust. Takže treba upresniť, že voda vedie v akumulácii pre vodné vykurovanie a prípravu teplej úžitkovej vody. PS: Neblbnite s parafinom. Ste ako male deti.
Těch podstatných argumentů je poněkud víc. Zatímco voda teče, železo ani litina nikoliv, takže bez komplikovaných výměníků to nepůjde. Kolik stojí jeden kg vody a kolik stojí jeden kg železa. Kolik by teda stál jeden kubík takové aku nádrže?
Zdravím a omlouvám se za přidání dotazu, i když diskuse je obsáhlá.Ale někde po 2hod jsem se ztratil.
jsem malinko v koncích.Řeším právě výrobu aku nádrže a chtěl bych od Vás slyšet názory.
Jde o to jestli vyrobit víka ze 3mm plechu a obvod ze 4-5 mm a nebo to celé udělat z 5mm.Podle topenáře co jsem oslovil, stačí 1 varianta.Můj názor je 5mm.Ale nerozumím tomu.Platí pravidlo čím víc, tím líp.Průměr bude 900mm a celková výška tak 1900mm.Přemýšlel jsem o dvou menších,ale to jsou náklady navíc.
Dále by mě pak zajímalo jak to zapojit.Mám kotel Atmos DC25GS + radiátory. Teď zapojeno s termoregulačním vent.Na krátkém okruhu je přivřen ventil a na zpátečce do kotle je čerpadlo.K systému je zapojen plyn. kotel jako záloha a expanzka (typuji tak 30l) Topenář navrhl na nádrž na vstup i na výstup 1" návarky a na teploměry 1/2".Propojit to chce trojcestným ventilem se servopohonem.Tady už jde spíš o to co by jste mi doporučili dát do sestavy.Ať pak můžu porovnat s tím co mi navrhl.Pak už jen řekl ať si vyberu jak to budu regulovat. Tak by mě zajímali postřehy nebo reakce na ekviterm.Teda spíš co koupit.Našel jsem Adex komfort k03, cemotronic, komextherm....lépe řečeno se o tom tady někde psalo.nenašel jsem cenu cemotronicu. Vím že to je asi široký dotaz,ale uvítám každou radu..
Řekl bych že stačí ty 3mm. Ty 3mm plechu Vás přežijou. Dříve prohnijou chyby ve svárech než ten plášť. A doporučil bych Vám si koupit hotová vypouklá víka. Lepší než rovná, ty blbě roznášejí tlaky a jsou potom sváry extrémně zatěžovány.
Vypouklá budou určitě a díky této diskusi jsem pochopil proč.Topenář říkal, že pokud v tom není vzduch a nepoužiju elektrické nahřívání, že teda stačí na ty víka 3mm.A co si myslíte o plášti???
No myslel to tak, že když tam není vzduch,tak ta koroze je pomalejší.To nahřívaní jsem nepochopil tak to nebudu rozepisovat. Nádrž bude tlaková.S tlakem do 2,5...to mi pak vypustí pojistný ventil u expanzky.
Pokud ještě uvažujete o akumulačních nádržích demontoval jsem čtyři nádrže o pruměru asi70cm výška asi190cm.Víka 5mm válec tl.10mm.Zkoušeny jsou na tlak 12atm.Jsou 4ks celem za 16000kč
Ja myslim ze je to super cena, za ty penize poridite tak jednu 750l . Skoda ze jsem takovou nabidku nedostal kdyz jsem to stavel. Koupil jsem 4 nerezaky za 26000,- z 6mm . Dokazete si predstavit tu manipulaci s nima
Prosil bych o radu. V doporučovaných schématech od výrobců kotlů se vyskytuje prakticky stejné zapojení, kdy jedno čerpadlo (kotlové) nabijí AKU zásobník a druhé okruhové čerpá vodu od zásobníku k radiátorům. Moje otázka zní: Lze použít jednoduché (průtočné) zapojení AKU zásobníku do soustavy tak, aby bylo použito jen jedno čerpadlo (viz. můj přiložený náčrtek)? Vysvětlím princip jak a proč si představuji provoz: 1.) Po zátopu v kotli bude topná voda 100 %-ním průtokem vedena zkratem mimo AKU nádrž přes trojcestný ventil do systému z důvodu rychlého nahřání radiátorů a také kvůli dosažení pož. teploty na vratce ke kotli nad 50°C. 2.) Po dostatečném nahřátí systému na teplotu nad cca 80°C bych ruční trojcestný směš. ventil nastavil tak, aby cca 10...15...20% (zjistil bych provozem nebo výpočtem směšovací rovnicí) průtoku proudilo přes zásobník a tudíž ho i nabíjelo. 3.) Po posledním přikládání dřeva do kotle bych ruční trojcesťák nastavil na 100% průtok přes AKU zásobník a využil tak naakumulované teplo ze zásobníku na zvýšení délky distribuce tepla k radiátorům. Nechci řešit v této chvíli objemy, výkony atd. Jde mi o princip zda tento systém může s jedním čerpadlem a ručním trojcesťákem tímto výše popsaným způsobem vůbec fungovat (jestli jsem něco podstatného neopoměl)? Jinak se jedná o kotel na pevná paliva bez jakékoliv automatiky (ruční přikládání). AKU nádobu uvažuji poloviční než dle doporučovaných výpočtů a to zdůvodu jednak prostoru a taky z důvody, že chci hlavně zabezpečit odvod přebytku tepla (ochránit soustavu od přetopení), alespoň trochu prodloužit dobu využití energie a hlavně provozovat kotel na jmenovitý výkon. Nejedná se mi o komfort, ale spíše o takovou menší nutnost. Děkuji za každou radu či příspěvek.
Právě o to mi jde. Teď topím jen přímo do radiátorů bez jakékoliv akumulace a výkon kotle je nadměrný. Chci pouze to přebytečné teplo ukládat během vytápění a využít ho až na konci. Do radiátorů chci topit pořád během celé doby kdy přikládám do kotle. Možná jsem se správně plně nevyjádřil - nevadí mi přetopení domu, ale přetopení jako překročení bezpečné teploty soustavy. Topit do radiátorů chci vždy jmenovitým výkonem kotle po celou dobu topení. Běžně topím cca 5 hodin za den a po té kotel ještě asi 1-2 hodiny dotápí (dohořívá). objem soustavy je nyní ovšem malý. Spočíal jsem si, že akumulací bych dotápění mohl prodloužit o cca 2-2,5 hodin a navíc to hlavní o co mi šlo: výrazně bych ukládáním přebytku tepla z kotle snížil riziko překročení teploty soustavy nad 90°C.
Pokusím se udělat rozbor toho co se bude dít. Zatopíte a pravděpodobně půjde všechen výkon do radiátorů to znamená jako když zde žádná bečka není - OK. Po nějakém čase zjistíte že už je dům nahřátý a je třeba teplotu topné vody do radiátorů trochu snížit (časem získáte zkušenost jaká teplota radiátorů je vhodná pro danou venkovní teplotu) Začne se plnit akumulátor ale protože teplá voda stoupá samovolně vzhůru vytvoří se v akumulátoru samovolná cesta mezi spodním vstupem a horním výstupem a řádově po několika minutách začne proudit z akumulátoru teplá voda (ne na parametrech výstupu z kotle) a opět stoupá teplota na vstupu do radiátoru. Teď co se bude dít s kotlem. Dle zapojení se předpokládá standardní průtok přes kotel to znamená že po zatopení stoupá teplota na výstupu z kotle současně s teplotou na výstupu z stoupá též teplota vratné vody a zatím je vše OK. V okamžiku kdy začnete část topné vody prohánět akumulátorem vychladí se též teplota vratné topné vody ale kotel je na plném výkonu a jeho ochlazením se změní též podmínky na výstupu z kotle po straně spalin. Ochlazením kotle způsobí pokles tahu komína a s největší pravděpodobností pokud kotel nezačne kouřit tak určitě začne dehtovat. Z těchto důvodů je nutné zajistit kotli stálé podmínky a raději obětovat ještě jednu oběhovku která Vám tyto problémy odstraní.
Pokud budu uvažovat oněch na začátku zmíněných 15% průtoku pro nabíjení (tzn. průtok přes AKU nádobu), tak dle směšovací rovnice i v případě, že budu z nádoby ,,tahat,, zpočátku 30°C vodu problém nebude. M celkem = M obchoz + M aku // 900 x X = 765 x 80 + 135 x 30 // X = 72,5 °C // Což při tepelném spádu delta T na radiátorech 15°C dělá na vratce do kotle 57,5 °C což je pořád více než předepisuje výrobce (nad 50°C). Pořád nikde nevidím problém.
Směšovací rovnice platí v oblasti turbulentního proudění. Toto proudění dosáhnete v potrubním systému nikoliv v akumulační nádobě. Můžete pojmenovat čísla která jste ve výpočtu uvedl?
900 l/h celkový průtok otop. soustavou. 135 l/h je oněch 15% z celkového průtoku, které pustím přes AKU nádobu a které samozřejmě projdou i přes trojcestný ventil. 765 l/h je zbytek průtoku který projde zkratem kolem nádoby do druhého hrdla trojcestného ventilu a smísí se s oněmi 15% jdoucí přes AKU nádobu. 80 °C je uvažovaná teplota na výstupu z kotle a taky procházejíc obtokem. 30°C je teplota která se zpočátku bude nacházet v AKU nádrži a bude po otevření trojcesťáku vytlačována tím 15%-ním průtokem (tato teplota je uvažována jako horší případ). X (°C) - hodnota směsi z obtoku a AKU nádrže za trojcestným ventilem, kterou počítám. K té směšovací rovnici: stejný objem prochází za různé rychlosti z AKU nádrže do potrubí před směš. ventil, tudíž myslím, že rovnici můžu bez problému použít.
V potrubí, v trojcesťáku je vše OK ale nebude to fungovat v nádrži je sice možno udělat nádrž ve které bude ohřev v celém objemu ale nejsem si jist zda by to fungovalo v každém okamžiku. Protože uvažujete pouze s ručním ovládáním tak při topení ztrávíte hodně času "štelováním" trojcesťáku.
S tou nádrží si taky nejsem úplně jistý, ale doufám, že se za těch 5 - 8 hodin co běžně topím celý objem prohřeje i v případě, že tam opravdu nebude ideální proudění. Nevím, doba by na to měla být dostatečná. Trojcesťák přestavím na danou (zjištěnou) polohu při druhém nebo třetím přikládání do kotle a na plný průtok přes AKU ho přestavím při posledním přiložení - to by problém být neměl (stejně musím jít přiložit). Navíc nastavovat trojcesťák budu pokaždé na začátku do stejné polohy.
Chcete vytapet dum, nebo hledate hracku pro Vas volny cas, kdy chcete necim tocit, pobihat z mista na misto a delat nesmyslne veci, na ktere jiz byla davno vymyslena technika, ktera je podstatne spolehlivejsi nez Vas lidsky faktor?
Kdyby byl rok 1960, mlcel bych, ale dnes je 2009 !!! Nechte si poradit od Vládi z Valach.
Vytápět dům. Pohnout dvakrát ručním trojcestným kohoutem za celý den když už jdu zrovna ještě navíc přiložit mě opravdu snad až tolik neotráví. Nač bych potřeboval 2 čerpadla, ovládaný ventil...., když si skoro stejně vystačím tímto způsobem. Jasné - konfort absolutno to není, ale zase je to blbuvzdornější. Navíc to hlavní oč mě šlo a to je ochránit kotel. Žádný komfort jsem nechtěl, ale to už jsem vše psal výše. Zatím provozuji tuto soustavu bez akumulace a vadí mi pouze to nebezpečí překročení teploty. Touhle jednoduchou akumulací bych to měl vyřešit a ještě získat nějaký ten komfort navíc. Jinak poradit si nechám, ale chtěl jsem se poradit o tomto systému, který již spoustu let používám např. v chlazení. V topenařině jsem se s tímto ještě nesetkal. Je mi jasné že systém doporučovaný výrobci kotlů je správný, ale na to jsem se neptal. Chtěl jsem jenom poradit, zda stím někdo již nemá zkušenost z praxe.
o právě o tu ochranu kotle jde zejména. Systém by neměl být závislý na tom, že špatně ohadnete poslodní přikládku nebo zaspíte, zapomenete, někde se zdržíte a pod. Tady nejde o komfort v tom někam nemuset zajít a pohnot páčkou, to zvláne každý, jde o to, že se stáváte otrokem takového systému, který musíte sám hlídat a kontrolovat. Nemůžete naládovat kotel, co se do něj vejde a vypadnout z domu, protože regulace není automatická, ale vyžaduje vaše vizuální kontrolu teploty vody v akumulační nádobě nebo i někde jinde a taky ruční nastavení trojcestného ventilu. Proč máte provádět monitoring systému vizuálně vy sám, když na to jsou dnes už relativně běžné regulační systémy.
Ještě jedna věc: nechci do radiátorů měnit teplotu v závislosti na venkovním vzduchu (ekviterm), ale řešit tepelnou pohodu délkou zátopu nebo četností (v teplejších obdobích např. ne každý den, ale topit obden). Jak jsem psal výše chci topit na jmenovitý výkon v každém období, abych zajistil stálé ideální podmínky pro kotel (a bez regulací a dalších čerpadel). Jinak moc děkuji za příspěvek.
Dobrý den. Pročítal jsem debatu a Vaše řešení mě zaujalo.Mám stejný problem a tak se ptám,jak to nakonec dopadlo.Zapojil jste aku. nádrž podle Vašeho schema nebo nakonec vyhrálo druhé čerpadlo. Děkuji za info. s pozdravem Fiala
Teplotu vratné vody řeší směšovací ventil u kotle, to není potřeba řešit jinak, ani to není vhodné. Uvedené řešení má jedno podstatné slabé místo, které spočívá v nutnosti ručního ovládání, což není zrovna šikovné řešení. Stejně tak mě přijde šílená teplota topné vody do radiátorů 80 stupňů. Nevím zda máte tak špatně dimenzované radiátory, ale při tak velkém tepelném spádu dochází k přesoušení vzduchu, velkému proudění, což má za následek víření prachu. Není to příliš efektivní z dalších důvodů. Vhodnější teplota je tak 40- 50 stupňů. Taky mne udivuje, že vám nevadí přetopení domu. Mě by to teda vadilo. Určitým řešením by bylo dát akumulační nádrž přímo na zpátečku a radiátory osadit termoventily. Ty se při natopení místností uzavřou a teplá voda pak pokračuje dál až do akumulační nádrže. Zpočátku tedy bude přes akumuluční nádrž proudit chladnější voda ochlazená z radiátorů, až se dům natopí bude na vratce teplá voda, takže to bude fungovat automaticky a jednoduše. V okamžiku kdy půjde teplá voda už i z akumulačky do kotle, tak by měl kotel vypnout, protože je nahřátý dům i akumulačka.
Nic takového jsem nikdy nepsal. Máte to poněkud popletené. Pokud se domníváte, že voda musí nutně projít všemi radiátory, tak to by nikdy nefungovala regulace.
Zatím je stále debata o zapojení na obrázku z 1.10.09 a tam je vše v sérii. Autor předpokládá že bude topit kotlem o plném výkonu několik hodin a potom bude čerpat energii z akumulátoru. Přes několikeré upozornění tomu asi nevěří proto si to musí vyzkoušet a podle výsledku se dále zařídit.
Jak jsem psal už výše - nepřetápění řeším délkou a četností zátopu. Termostatické ventily samozř. mám. Akumulačka na vratce je zajímavé řešení, ale bohužel takhle by to nefungovalo. Když se Vám uzavřou TRV, tak nic do vratky a tudíž do AKU nádrže proudit nebude, leda kdyby se instaloval přepouštěcí ventil. Ruční ovládání?? - dvakrát za celé topení pohnou páčkou kohoutu? To snad není až taková hrůza, když už musím přikládat manuelně kotel.
To se dá řešit jednoduše. Na některý z radiátorů, obvykle nějaký malý, třeba na chodbě, se neumístí termovntil. Malý radiátor dům nepřetopí, může topit trvale a zároveň zajistí jakýsi bajpas i bez přepouštěcího ventilu
To Vaše zapojení je nesmysl, energie se hromadí trochu jinak než voda. Zpátečku z AKUnádrže v žádném případě nelze připojit na stoupačku kotle. Vůbec nemá smysl popisovat jak by se to celé chovalo. Píšete že to chcete dělat kvůli optimálnímu běhu kotle, ale nemáte tu ani vyřešenu teplotu vratné vody do kotle. Ten bude trpět nízkoteplotní korozí a bude dehtovat. Raději přestaňte experimentovat a držte se předepsaného zapojení. Na stránkách www.atmos.cz jsou všechny možné způsoby zapojení. Cokoli jiného je nesmysl. Co šlo vymyslet již bylo vymyšleno a nic jiného už neobjevíte.
Právě proto jsem tady, že mě zajímá aby ostatní dle svých názorů popsali co by to dělalo. To, že mi napíšete, že je to nesmysl a nenapíšete podrobný rozbor a vysvětlení mě bohužel neuspokojí. Nechci Vás do ničeho nutit, ale bych bych moc rád za Vaše technické vysvětlení. Vratná voda do kotle? Vy jste asi nečetl předchozí příspěvky, kde jsem popisoval kolik procent výkonu (průtoku) hodlám akumulovat. Viz. příspěvek výše výpočet směšovací rovnice pro zabezpečení teploty vratné vody do kotle nad 50°C jak předepisuje výrobce kotlů. Jinak nechci nic nového opravdu vymýšlet. Tento typ zapojení (akumulace průtokem) se používá běžně v chlazení k zabezpečení proticyklace chladících jednotek. Je to celkem jednoduchý princip akumulace: zvětšením objemu soustavy se prodlouží doba setrvačnosti. Samozřejmě i v chlazení se používá podobný systém jako doporučují výrobci kotlů (tzv. dvouokruhový) neboli příprava chladící (topné) vody a distribuce chladící (topné) vody. Kdy v primárním okruhu (příprava) má být vždy větší průtok o cca 5-10% oproti sekundárnímu okruhu.
Vy chcete z akumulační nádrže udělat chladič, ale tím kotli ublížíte víc než jeho přetopením. Myšlenka je sice dobrá, ale bez trojcestného termoventilu se neobejdete. Ten právě zajišťuje optimální teplotu vratné vody do kotle. Ta nesmí být pod 60°C jinak dochází k podchlazování kotle, kondenzaci dehtů a tim pádem k nízkoteplotní korozi a to je největší zabiják kotlů na tuhá paliva. Nejméně to vadí litinovým kotlům, ale u oceláků je to jejich smrt. Každopádně si tím spíš ublížíte, než aby Vám to pomohlo. Přitom pořizovací náklady dvouokruhového systému jsou v tomto případě již zanedbatelné. je to o cca 5000,- dražší, ale náklady na nový kotel se pak prodraží. Škoda peněz za takovou hračku
Máte pravdu. Teď už mi to došlo samotnému. Proč bych měl chránit litinový kotel (sice teprve 2 roky starý) stojící 20 000,- něčím co mě bude stát o dost více. Chyba jak už to bývá je tedy v prvopočáteční myšlence. Za ty peníze můžu uvažovat na každých tak 10 let nové dva kotle. Přijdu tím sice o větší komfort který skýtá akumulace, ale budu topit jako doposud bez problémů. Děkuji všem za příspěvky.
Souhlasim s panem z prispevku 02.10.2009 19:56,ze dle tohoto schematu, pokud vam zavrou vsechny termoventily,tak obeh vody bude zastaven a teplo z kotle nebude kam odvadet.Musely by byt nektere radiatory neregulovane termostatickymi ventily. PS: Nejsem zadny odbornik,je to jen muj laicky nazor.
Váš názor je vcelku správný. Jinak se to řeší opravdu ponecháním některých těles na plný průtok např. koupelny, kde vyšší teplota místnosti nevadí. Jde to ještě zabezpečit přepouštěcím ventilem, kdy při uzavírání TRV stoupá diferenční tlak v síti a ten je právě tímto ventilem přepuštěn buď do vratné větve nebo zpět před čerpadlo. Používá se to jako ochrana čerpadla proti zajištění minimálního průtoku. Já mám plně otevřený koupelnový žebřík (samozřejmě bez TRV)+ jeden záměrně poddimenzovaný radiátor na chodbě.
Dobrý den, celou výměnu názorů jsem si pčetl až dnes, proto poněkud opožděná reakce. Podle mého názoru si instalací akumulační nádrže "zvětšujete" vodní prostor kotle. V principu to není až tak špatné, jistě si hodně instalatérů či projektantů vzpomene na časy se samotížnými systémy. Přikládám schema, podle kterého by mohl systém podle Vašich představ fungovat. Kotel je samotížně připojen na akumulační nádrže (jejíž střed musí být minimálně 0,5 m nad středem kotle) a potrubí 6/4" až 2". Po zatopení v kotli a dosažení teploty (cca 45°C) začne voda samotížně cirkulovat. Z akumulační nádoby je samostatně napájen systém vytápění (ručně nebo později ekvitermně řízený směšovač). Zkrat od zpátečky topného systému ke kotli slouží k přechodnému rychlejšímu zatápění. Způsob topení v kotli (stálý jmenovitý výkon není možný ohledně tepelné potřebě objektu vzhledem k venkovní teplotě) budete muset vyzkoušet. Rovněž tak budete muset častěji čistit kotel od dehtu.
Dobrý den Pane Říha Vaše schéma je velice jednoduché a trefné. Myslím, že z něho bude mít spoustu čtenářů radost. Potřeboval bych od Vás poradit, jak by jste do Vašeho schématu zapojil ohřívač vody s topnou vložkou, který bude ohříván samotížně a umístěn nad akumulační nádobou. Prosím o zakreslení do schématu.
Máte pravdu je to jednoduché. Také jsem to měl takto zapojené před cca 22 lety. Propojení akumulátoru s kotlem přes samotížný systém. Spodek kotle o cca 35 cm níže než akumulátor. Během prvních dvou zim se ukázaly potíže s nastoupáním teploty na výstupu z kotle. Tím došlo k neprohřátí komína se všemi nepříjemnostmi. Pokud jsem byl u kotle dalo se přivřením armatury na výsupu dosáhnout nastoupání teploty na výstupu z kotle a tím se kotel normálně rozhořel. Druhý problém vznikal při naplnění akumulátoru na cca 60% kdy začal klesat samotížný efekt a nepomáhalo ani otevření armatury na vstupu do kotle. První úpravou byla instalace oběhovky doplněné ovládacím termostatem umístěným na výstupním potrubí z kotle. Byl zaznamenán pokrok hlavně s úpravou spalování a akumulátor se již dokázal nahřát na 100%. Nevýhodou bylo kolísání teploty na výstupu z kotle v rozmezí cca 20stC. Instalací recirkulační oběhovky se problémy kompletně odstranily.
Děkuji za poklonu. Připínám doplněné schema pro samotížný ohřev TUV. Možností různých variant zapojení je spousta, důležité je dodržet co nejvyšší převýšení středů akumulačky a kotle - čím větší, tím lepší.
Pane Vy mi koukáte do kotelny. Mám pouze drobný doplněk. Na vratce z boileru je umístěn RTL ventil který zajišťuje aby se vracela topná voda na cca 40 stC. Boiler mám o cca 0,5 m výše než je akumulátor.
Dobrý den Předem děkuji za Vaše reakce a Panu Říhovi za doplněné schéma. Budu na tom podobně jako vy. Pan Říha taktéž nakoukl do mojí budoucí kotelny. S tím RTL ventilem (s oddáleným čidlem) jsem původně počítal, ale nejsem si jistý zda odpor ventilu nebude pro samotížku zbytečně velký. Také bych se chtěl ujistit zda je lepší zpátečku od ohřívače TUV zapojit přímo do spodní části akumulační nádoby a nebo zda (jak jsem již v mnoha případech viděl) do zpátečky ÚT.
Samotíž má jednu výhodu a to že není vázaná časem. Abych si odstranil problém s teplejší TUV instaloval jsem vanovou termobaterii do koupelny. Kde jsou malé děti nebo dlouhodobě nenocný (bohužel náš případ) je to opravdu výborné. Otevření TUV kdekoliv v domě je teplotě v koupelně skoro neznatelné. Než byl instalován RTL ventil docházelo k ochlazování celého obsahu akumulátoru. Teď je RTL ventil nastaven na teplotu cca vratné vody z podlahového topení. Akumulátor se nahřívá na 80-85 stC.
Drobné doplnění. Pro kotle Viadrus je vhodnější sledovat teplotu spalin (cca 150 stC) a od pokojového termostatu překlopit trojcesťák tak aby cesta z akumulátoru byla zavřená.
dik za radu reguláciu 3cest. je na pláne - Adex, alebo doporučíte niečo iné? otázka laika:prečo je výhodnejšie cirkulovať vodu v radiátoroch a privierať ventil, ako zastaviť čerpadlo do radiátorov? z hladiska tepelnej pohody to je asi vhodnejšie, ale straty tam musia byť vyššie - keď su riadiátory v chodbách a iných len temperovaných miestnostiach ktoré výrazne schladia "obehovú" vodu?
Taky by mě zajímaly zkušenosti ostatních. Mám nádrže 2x1500 litrů s výměníkem pro ohřev TUV. Teď v létě topím jednou týdně na ohřev TUV (na kolektory zatím nejsou finance). Po natopení nádrží je nahoře 90 a dole 85 stupňů. Po týdnu je nahoře 60 a dole 40 stupňů. Voda se používá ve dvou bytech pro 4 dospělé a jedno mimino.
Při ohřevu TUV vodou z nádrže je její ochlazování samozřejmé. Velmi důležitá je dobrá tepelná izolace nádrží. Také by bylo dobré uzavřít přívod do otopné soustavy, aby bylo zamezeno případnému samotížnému oběhu.
Vzhledem k tomu, že topná větev bojleru je v dimenzi např. 1", je vhodné zavírat oba konce těsně u bojleru. Samotížný oběh může nastávat u 1" i jednou trubkou. Z hlediska tlakového namáhání topné vložky (především u vytápění dvojitým pláštěm bojleru)je zase nutné ponechávat jedno ze šoupat topného přívodu k bojleru nepatrně pootevřené, aby se mohly vyrovnat dilatační rozdíly objemu topné vody. Zavírat obě topná šoupata na bojleru je z hlediska tepelných ztrát vhodné u kombinovaného bojleru i při letním provozu na elektřinu(jedno zavřené úplně a jedno nepatrně nedovřené).
DObrý den, mám podobné zkušenosti s AKU nádrží. Mám nainstalovanou nádrž Regulus 1000l a vytápím ji kotlem Dakon DOR 20. Koupil jsem neizolovanou nádrř a sám izoloval: Nádrž jsem obalil dvěma vrstani vaty Isover o tl 10cm, Pak kolem nádrže vyrobil dřevěný rám, který jsem vyplnit polystyrenem o tl5 cm, rohy jsem vyplnil zbyzky vaty ze zateplení podkroví a nakonec na rám přišrouboval zbytka OSB pro jeho stužení. Vršek nádrže jsem ještě vycpal zbytky vaty cca 30cm vysoký. Po 5 dnech chladnutí mám u vrchu nádrže 65 a dole 50. Lepší zateplení asi nevymyslým i tak jsem spokojený, protože když přijedu na chlalupu mám teplo. Dovedl jsem to k dokonalosti a oběhové čerpadlo pouštím SMS pomocí GSM modulu. S pozdravem
Tak zkuste přiškrtit ještě víc. Po nahřátí termoventilu na 60 stupňů začne přisávat studenou ze spodu nádrže a tím se zase ochlazuje. Ještě možná záleží na průřezu potrubí. Já mám vstupy do kotle a nádrží ve 2 coulech a prostřední přívod na termoventil jenom půlcolku a ještě napůl přiškrcenou.
idem montovat dve valcove nadrze - zasobniky s plochym dnom. povodne som planoval polozit ich na betonovu platnu. neviem vsak ci tam nebude velka strata. prosim o radu ako to riesit. dakujem
Jsou dvě možnosti buď uděláte izolační beton například perlitobeton nebo ustavíte nádrže na kříž z I profilu cca 150 mm a tento kříž doplníte izolací. Bude sice docházet ke ztrátám vedením I profily ale kdy je ve spodní části akumulační nádrže vyšší teplota.
Mezi I profil a nádrž by se dala vložit ještě nějaká tvrdá nevodivá hmota (plast s vyšší teplotní odolností) nevím jestli texgumolit by to vydržel. Kov na kov raději ne. Kyzlink
pan Jiří Pělucha moje zapojenie sa podoba na vase prosim vas moje nadrze budu priemer 750 -(dvere) x 2000. dna budu z 8mm stena 5mm budu sa vyrabat tento tyzden preto ze budu ulozene priamo na beton tak som neuvazoval s rebrami. myslite ze je nutne dat rebra? mam este par otazok co sa tyka izolacie prosim nemohli by ste mi dat telefonny kontakt? ak ano prosim poslite mi ho na mail
Nevím jaký tlak budete mít v nádrži ale pozor na rovné dno!!! Neznám z hlavy výpočet ale 8mm plech se mi jeví jako velmi slabý, ploché dno je šíleně namáhaná součást a naprosté většině lidi ( není jich tu málo) se ploché dno při natlakování i přes hmotnost nádrže vydulo! Nechte si to pro jistotu od nějakého strojaře spočítat. Já mám klenutá dna takže jsem to neřešil.
To ani náhodou, klenutý dna se dělaj kvůli tomu, aby se tlak roznesl rozovnoměrně. Proto se nedělaj tlakové nádrže hranaté. Ty žebra nejsou sice ideálí, ale pokud se to udělá dobře, tak to bude fungovat. Hodně záleží na tom, jak bude ta nádrž široká. Čím bude mít menší průměr, tím menší tlaky budou na víko působyt. To je taky důvod toho, že když vidíte někde tlakový zásobník na technický plyn, ve kterém je třeba kapalný kyslík, tak bude příšerně vysoký a celkem úzký. Opravdu to nepodceňte, jde o zdraví a následné náklady na opravu budou taky značné. Určitě to děláte kvůli tomu, že nádrže s klenutým dnem jsou dost drahé, tak je potřeba ty žebra dobře nadimenzovat, aby se Vám to později neprodražilo.
ano viem preco sa robia klenute dna zial dno z takym priemerom mi nevedia vyrobit a kupovat ho sa mi nechce preto som sa dal tazsou ale lacnejsou cestou. dakujem za rady dufam ze to nielen vydrzi ale ze to aj bude fungovat.
možná píšu pozdě, ale přesto: Před cca 30 lety jsem viděl, že pěkně klenutý tvar ze železného plechu lze poměrně snadno vyrobit, když do vhodného svařence natlakujete vodu, tlak mnohem vyšší, než bude provozní. Chce to zajisté patřičnou dávku opatrnosti při práci, ale řádně odvzdušněná nádoba naplněná vodou není schopna naakumulovat mnoho energie. Spíš hrozí řezací vlastnost úzkého vysokotlakého vodního paprsku...Takže při tlakování být v jiné místnosti, pak zkontrolovat, že tlak v nádobě neklesá, odtlakovat a kontrolovat výsledek. Ostatně tak se dělají tlakové zkoušky nádob. (Pochopitelně s tlaky, které trvale nedeformují zkoušenou nádobu...) No a takto vyboulenou, tedy i tlakově odolnější nádobu (než hranatou, či s plochým dnem, navíc z materiálu s tloušťkou stěny dna stejnou jako je ostatní plášť ) postavit na korkovou izolaci (10cm?), pod ní beton. Stěžejní otázka je, proč mít tak vysoký tlak v nádobě, že dochází k deformaci 8mm Fe stěny? Proč nepoužít jako akumulátor beztlakou nádrž? Zdraví Touš
Dobrý den, chci si koupit kotel na dřevo, tedy asi splynovací a k tomu samozřejmě aku nádrže. Bude o výkonu 50 kW (tepelná ztráty lehce nad 40 kW), ale napadlo mě, že bych koupil hned 60 kw a o 2000 l větší akumulačku a po nabití bych topil jen akumulací - tedy že bych topil je jeden den a druhy by jela akumulace.A tady je ten problém - kolik by bylo třeba akumulačního objemu na objekt se ztrátou 40 kW a jak dlouho by se natápěl kotlem který by jel na plný výkon o výkonu 60kW a zda to je vůbec možné...?
Celý problém s návrhem je že jste neudal způsob topení. Pokud by to bylo podlahové topení při teplotním spádu 60stC by pro Váš topný systém bylo nutno instalovat akumulátor o cca 20m3, pokud by to bylo radiátorové topení tak by to bylo cca 2x tolik. Nejsou podrobnější informace.
Jde o radiátorové, teplotní spád 60 C a nucený oběh. Jak to tak vuidím tak to je neuskutečnitelné. Opravdu by se to pohybovalo v takových číslech? Přece dům bude bude vytopený a bude se jen udržovat teplota...
psal jste jeden den topit jeden den žít z akumulace. Při maximálním výkonu 40 kW potřebuji pro každou hodinu 40x860/60=573 l. Pokud chci jeden den topit kotlem a jeden den topit z akumulace to znamená mezi provozy kotle bude pauza cca 36 hodin. To znamená 573x 36= 20640 l. Lepší by byla úvaha při denním topení v pauze topit z akumulátoru. To znamená při spotřebě 40 kW je nutno pro 24 hodin celková spotřeba 24 x 40 to je 960 kWh. To znamená při výkonu kotle 60 kW je nutno topit 16 hod. To znamená akumulovat spotřebu za 8 hod. Tato spotřeba je 8x40 to je 320 kWh. Pro 320 kWh je akumulace při 60 stupních teplotní diference cca 4600 l.
Počítáte s tím, že ne celou zimu je mráz 20°C? Potom když budete v mrazech topit stále, tak stejný výkon Vám bude stačit na většinu část zimy den topit, den z akumulace.
Nechci Vám do toho mluvit (nestíhám vše číst), ale připadá mi to poněkud zmatené. Hovořit o ztrátě a uvádět kW, je jaksi mimo. Když ztráty, tak kWh, jde o energii. Když bych se měl o nečem rozhodovat, tedy o výkonu kotle a objemu akumulace, pak bych se pokusil nejdříve určit celkovou tepelnou ztrátu objektu třeba v kWh/K. Pak si můžete poměrně dobře spočítat i potřebnou energii v aku při uvažovaném rozdílu vnitřní a vnější teploty včetně času vyčerpání aku a nutnosti zas přitopit. Pokud by Váš dům topil do okolí s výkonem 40kW (což je dost podezřelé, protože to také závisí na teplotním gradientu), pak by to i při 60kW výkonu kotle znamenalo prakticky průběžné topení (kotel v závislosti na přikládání také nejede vždy na plný výkon, ten kolísá). Srovnejte si do latě výpočty (i fyzikální jednotky) a uvidíte, že to nebude tak horké. A pokud jsou ztráty objektu velké, je na zvážení přiměřené zateplení. Přeji hezký den P.S.: Teď vidím, že jsem asi odpověděl na nesprávném místě,...
Objekty jsou zaizolovány dobře. Dvě budouvy jsou novostavby NED a k tomu starý, ale poměrně kvalitně zaizolovaný dům. Těm číslům moc nerozumím, projektant mi do výpočtu tepelých ztrát v závěru uvedl, že výkon kotle na dřevo by měl být 50 kW...
Je tam jista disproporce. I ja jsem zacinal na kcal. ALE...860 kcal je 1 kW, pokud je to/hod, tak je to 1 kWh.Ostatni uz je spravne...a jde o slovickareni.V pripade konstanty 860 se jedna o hodnotu " mechanicky ekvivalent tepla".
v případě zakoupení akumulační nádrže, Nám dovolte abychom Vám nabídli z naši nabídku produktů. Jsme výrobci nerezových a ocelových ohřívačů vody a akumulačních zásobníků. Prezentaci našich výrobků můžete shlédnout na www.rolf.cz. V případě zájmu nás můžete kontaktovat pro nezávislou nabídku pro vaši požadovanou akumulační nádrže na .
Dobrý den, mám svépomocí vyrobenou aku nádrž bez výměníku. Průměr nádže 880mm, výška asi 3000mm, s klenutými dny. Ve středu spodního dna mám varcečku (společná) a ve středu horního výstup. Vstup pro natápění je z boku asi v 2/3 výšky. To vše 5/4" roury. Aby nevznikaly proudy přesadil jsem tyto roury asi 150mm do vnitř a překryl kloboukem z trubky 2". Přesto vzniká v nádži proudění a nejsem schopen využít plné kapacity akumulace. Teplotu měřím třemi příložnými čidly na plášti a na výstupu z aku a na vracečce. Buhužel máme v domě 70m2 podlahuvky tudíž nemohu příliš snížit průtok v systému, jinak bych tu podlahovku "neprotlačil" Naštěstí jsem pro strýčka "Příhodu" udělal u horního dna přírubový spoj s pláštěm, takže se do nádrže bez větších problémů dostanu. Prosím o radu: Jak rozbýt proudění uvniř nádrže? Jaké kdo máte zkušenosti? Určitě nechci dělat uvnitř výměník. Dík za radu.
Co by se stalo kdybych dal stratifikátor na výstup? Je to pro mne výrazně jednodušší pro úpravu. Aku je v zemi a musím vléz do vnitř a v hloubce 3m po hlavě toho moc neuděláte a nevymyslíte. I když v případě nutnosti by se řešení našlo. Kyzlink
Ha, ha ještě, že 1.4. už bylo. Kontrolní otázka - která voda vám více promíchává obsah, ta co teče dovnitř a nebo ta co teče ven. Ale mohl by jste umístit ještě jeden na nabíjecí přívod, tam by mělo umístění své opodstatnění. Případně můžete být perfekcionista a dát stratifikátory na všechny přívody a vývody. (ať máte ode mne taky nějaký apríl) Jinak pro zamezení velkých osových rychlostí výtoku z nádrže stačí víčko, které jste naznačil, že už tam je.
U mě to je tak že mám v aku dole cca 30 stupňů a z radiátorů se vrací i 60 a stratifikátor dole zabraňuje míchání. Ve vašem případě stačí vyrobený stratifikátor prostě jen položit na dno.
To mne celkem uklidňuje, zkuste mi trošku přiblížit rozměry toho vašeho (stratifikátoru) i vůči aku. Díky moc, vydám se touto variantou. Jeví se jako nejůčinější i dokonce nejednodušší. Kyzlink
Min 200mm kouřovod dlouhý 1m, Flexou nařezat okýnka, vyhnout plech cca 3cm ven a z boku dovařit trojúhelníčky plechu, poklici o min.5cm větším průměru než trubka navařit s 1cm mezerou.
Nechápu stále tu úpěnlivou snahu mít horký zásobník. Přes 20let provozuji akumulační vytápění - kotel na uhlí/4cestný směšovač. Napojení na topný okruh - buď dodává teplo kotel nebo zásobník (žádné topení kotlem skrz zásobník). Vývody z 3000 l zásobníku - úplně nahoře - 2" náběhová, úplně dole 2" vratná. Nemám nejmenší problémy s nabíjením i když je zásobník ze 2 ležatých nadrží = 100% stratifikace. Nanabiju-li ho úplně a je velký mráz, nevadí mi, že spodních 40°C mi "zničí" a promíchá třeba vratná 55°C z těles a tím dříve mi klesne horních 90°C na třeba 70°C. S bohatěji dimenzovanými tělesy jsem návrhovou 90°C topnou vodu skoro nikdy nepoužil, pouze snad na rychlé přechody na vyšší požadovanou teplotu v místnosti (a na rychlejší vytápění bojleru). Staré výpočty výkonu těles pro 90°C/70°C/-15°C předpokládaly 16hod topnou dobu a pak přirážky na zátop, na chladné stěny apod. S takto spočítaným výkonem topných těles + nuceným oběhem s rozdílem náběhová /vratná těles 5°max 10°C při zásobníkovém vytápění s nočním poklesem jsou vlastně tělesa s rezervou. Proto pro běžné zimy stačí po většinu topné sezóny topná voda do cca 65°C ( po valnou většinu doby méně). Proto považuji jen za naprosto zbytečné ztráty činit opatření, abych měl k dispozici co nejdéle topnou vodu 90°C nahoře v zásobníku. Promíchání není nijak dramatické a rychlé a naopak z hlediska ztrát zásobníku dřívějším poklesem horní teploty "vinou" jeho promíchání dochází, zdá se, k opačnému efektu - návratu tepla zpět do zásobníku z předtím vyhřáté izolace ( v tomto období jsou vlastní poklesy teploty zásobníku nízké). Nejsou to žádné dohady, protože teplotu měřím elektronicky s přesností 0,1°C ponornými čidly ve čtyřech výškách zásobníku + jedním příložným čidlem na spodním hrdle zásobníku a ostrou stratifikaci při nabíjení jsem si ověřil v začátcích i na natopeném zásobníku na čelech bez izolace. Jedině v těch pro ČR extrémních situacích, kdy je přes týden neustále -15°C až -20°C to znamená, že holt musím třeba topit ob den, protože mi ta horká opravdu dřív dojde, než u 3cestného směšovače. Tolik zkušenosti ověřené letitou praxí. Podrobnosti - viz mé předchozí příspěvky.
Dbrý den, děkuji za podělení se s letitými zkušenostmi. Mám ale trošku odlišný systém. Především máme nízkoenergetický dům a na výstupu mi stačí bohatě voda 40st.C proto ovšem nemůžu kotel na tuhá paliva (20kW) pusti přímo do systému. To vše ještě více podporuje vaši teorii, ta pro mne platí ale v ostré sezóně, v tomto přechodvém období kdy potřebuji natápět jen TUV mne štve že aku vydrží tak na 3 dny pak mám v aku ještě spousty teplé vody a já z ní nedostanu teplejší vodu jak 40st.C (v té době horní čidlo ukazuje 66 a prostřední 50st.C) a ta na dostačného množstvi vody v TUV na večerní koupání rodiny nestači. Čerpadlo k TUV pak honí vodu, míchá s aku a problém se prohlubuje mám spoustu poloteplé vody ale žádnou užitečnou.... A právě proto abych nemusel topit v tomto počasí přípiš často (sice krátce) ale třeba jen 1x týdně pořádně. Kyzlink
Možná, že hlavní problém problematického vybíjení je, že máte vstup i výstup proti sobě. Tak, jak je ideální pro rovnoměrné proudění radiátorem nebo slunečním kolektorem nebo i duplikátorem u bojleru na teplou vodu připojení v protilehlých rozích přes úhlopříčku, a jiný způsob znamená nerovnoměrné proudění, bude něco na tom asi i ve Vašem případě. Já mám úhlopříčné připojení provedeno jak u každé ze dvou nádrží zásobníku, tak i u topného dvojitého spodku kombinovaného bojleru. Viz moje schéma z 6.3.2008 a fotky z 13.11.2008. Při nabíjení zásobníku jsem se při odkrytém čelu nádrží divil situaci, jak je 1 cm výškově od sebe čelo 60°C a pod ním 30°C, přestože se prstem dotýkám železného čela silného 10mm. Takže naprosto rovnoměrné plnění. Mám teplotní záznamy odečtené do grafů během nabíjení zásobníku, kde je vidět prudký nárůst teploty v krátkém čase, když postupně 90°C rozhraní klesá dolů a horká nahrazuje 40°C vodu. Natápění TUV mám samotížné s ejektorovým připojením vratné bojleru, které jakoby nahrazuje čerpadlo v okruhu natápění TUV. Ohřev bojleru funguje dobře jak při nabíjení zásobníku, tak při jeho vybíjení při vytápění objektu a ejektor na to plně stačí. Je-li zásobník cca 55°C, natopím bojler na 50°C, což plně dostačuje. V tomto období třeba vyhřeju zásobník jednou za více než týden a pak z toho ubírám postupně jak pro topení, tak i pro ohřev TUV. Horší situace ale je, když již není skoro potřeba topit do objektu a je tento okruh plně odkázán na samotíž. Tam to znamená již dosažitelný rozdíl cca 10°C a navíc nikoliv otevřít bojlerový okruh jen na 6hodinové večerní přitopení, ale dlouhodobě třeba i víc než přes noc. To již ztrácí celkově efekt, protože jsou ztráty trubkami k bojleru neúnosné nebo teplota v zásobníku stačí na přitopení, ale nestačí na ohřev TUV a plýtvám tak zásobníkovým teplem na bojler. Pak přecházím na letní elektrické vytápění bojleru ( a to i opakovaně podle teploty zásobníku a počasí). Nebo to přestanu hlídat a jedu na elektro u bojleru již stále.
Hlavní problém jste myslím popsal - uložení ve středu proti sobě. Bouhužel se mi to původně jevilo jako velmi vhodné. Aku jsem udělal ze starého parního výměníku, tloušťka stěny je 8mm (u nových se používá 6mm s tím že 5mm je výpočtových a 1mm je na orezavění) jenže ten výměník měl už za sebou spoustu pracovních cyklů tudíž jeho pevnost už není původní a jakýmkoli svárem děláte "vrub" do pláště který může být potencionálním problémem. Nejbezpečnější místo pro takový svar je právě vrchol klenutého dna, kdekoli jinde je to daleko horší. Museli jsme zavařit několi původních vstupů, jeden se použil pro nátápění. A jelikož z nedostatku místa mám nádrž na stojáka ale pod úrovní podlahy (kotle a otopného sytému)musel jsem udělat jako tlakovou nádrž s tím že je na věky a už ji nevyndám. Jak jsem již psal udělal jsem přírubovy spoj mezi horním dnem a pláštěm. Takže vypsustím vodu, odpojím kotel, otevřu dekl, odhrabu perlit, odělám víko a přidám stratifikátor. Jelikož je tato operace maličko složitější snažím se zjistit maximu a nevyrobit novou chybu. Klobouky které jsem nasadil na všechny vyústění jsou prostě málo. Odstranění ale klobouku na vracečce je dosti velký problém, vyset za nohy v takové nádrži nedá mnoho možností. Tudíž musím nachystat startifikátor jehož vnitřní průměr překryje klobouk, nasadit na vracečku a někde ve výšce rozepřít mezi stěny aby se náhodou při napuštění nenahnul ke stěně. V každém případě děkuji za vaše informace a rady, je vidět že máte tuto problematiku zmáknutou velmi dobře. Já sem jen nadšenec se strojařským vzděláním. Kyzlink
Jako inspiraci bych bral i provedení a konfiguraci bojlerů na TUV, které mají uprostřed topné těleso, studený vstup s kloboukem při jedné straně, trubku na odvod horké vody při druhé straně nahoru. Tam to je vnitřkem nahoru z konstrukčních důvodů. Z funkčních důvodů je táhnout výstup horké vnitřkem dolů u zásobníku nesmysl. Jinak ještě k tomu výškovému rozvrstvení. Krátkodobě může být ostrá hranice. Dlouhodobě to ale čela nebo plášť (podle toho, zda je nádrž na výšku nebo naležato) rozvedou do vody tak, že rozvrstvení je plynulé přes celou výšku. Čím slabší stěny nádrže, tím může být hranice ostřejší. Takže, dle mého, další argument proti 3cestnému směšovači, protože "míchání" v nádrži dělají i dobře tepelně vodivé stěny nádrže.
A ještě jsem si vzpomněl. Při vypouštění a napouštění velmi doporučuji používat tutéž vodu a čerpadlem tam a zpět do sudů nebo alespoň výhradně měkkou děšťovku. Při výměně kotle po 20 letech jsem zjistil, že byl uvnitř zanesen kamencem z tvrdé vody. V začátcích jsem měl totiž problémy se spolehlivostí čidel a tak jsem celou soustavu z pohodlnosti několikrát vypustil a napustil vždy novou vodou z vodovodu. Vysrážení solí z CELÉHO OBJEMU tvrdé vody proběhne vždy na "tělese", což je v našem případě kotel. Nyní již tuto chybu nedělám. A po doplnění SPIROVENT mikrobublinkového odvzdušnění a odkalení jsem po letech konečně odstranil tvorbu černých úsad v topné vodě, což je vlastně rez ze želesa soustavy vznikající neustálým koloběhem nedoodvzdušněné vody z kotle do těles a zpět. Vzduch tam dodáváme i u uzavřené soustavy minimálně vždy při doplňování vody.
Nevím jak se to jmenuje ale vím jak to má vypadat. Váš problém je v relativně velkých vstupních rychlostech a malém průměru akumulátoru. Místo klobouku vytvořte T kus s rameny až k obvodu nádrže. Na koncích ramen opět T kusy již vodorovně a mezy T kusy vytvořte věnec. Nemusí být kulatý stačí lomit pomocí kolínek. Ve spodní části věnce navrtejte otvory o průměru cca 5 mm. Jejich celkový průřez by měl být cca 3x větší než průřez vstupní roury. Tím se výstupní rychlost sníží na třetinu a hlavně proudění se nasměruje dolů. Nedělat otvory směrem ke stěně. V akumulátoru musí být takové rychlosti které jsou menší než rychlosti vyrovnávání teplotních vrstev samotíží. Jinak teplotní rozhraní v akumulátoru se může ustálit v rozmezí 10 - 13 cm při teplotním rozdílu 60-70stC.
Díky za zajímavou radu ale co je to teplotní rozhraní? Když nádrž natápím je rozdíl na teplotách příložných čidel až 30 st.C a to jsou čidla asi 80 cm na sebou tudíž stratifikace je asi dobrá, blbnout to začne při vybíjení. Čidlo 70 cm pod vrcholem hlásí 65 st.C, čidlo ve středu hlásí 60 st.C a z výstupu teče sotva 50 st.C. Rozměry samotné nádrže byly dány tím co jsem sehnal (starý výměník z kotelny) Domníval jsem se že jeho tvar je vyhovující, někde jsem se dočetl že ideální je úzká trubka ale to bude asi ňáká ta teórie. Co ten stratifikátor? To opravdu stačí svislá navrtaná trubka? Ale jak ji navrtat? Kyzlink
Při vybíjení akumulátoru vytlačujete studenou topnou vodou teplou z akumulátoru. Vemu extrém - voda vstupuje v ose ve spodní části bez vestavby. Vstupující studená voda vstupuje nějakou svojí rychlostí do teplého obsahu akumulátoru. Proti této rychlosti působí jako brzda rychlost poklesu studené vody v teplém prostředí. Ve vrstvě mezi teplou a studenou vodou se postupně vyrovnávají teploty. Může se stát že rychlost studené vody je taková že se dostane až do výstupního hrdla i když v nádobě po obvodu je ještě teplá topná voda. Vy jste udělal na vratném potrubí stříšku ale rychlost proudění se snížila nepatrně. Protože vzdálenost ke stěně je minimální přichází studená topná voda ke stěně ještě s dostatečnou rychlostí a vlastně svým prouděním uzavírá teplou vodu uvnitř zásobníku. Teplotní rozhraní je vrstva ve které se ustálí přechod z jedné teploty do druhé za minimálních rychlostí. U velkých nádrží 100 - 150 m3 se rozdíl mezi teplou a studenou vodou 30 / 130 stC urovná ve vrstvě cca 15 cm. Pokud v nádrži není žádné proudění a je slušně izolovaná vydrží tento stav i několik dní.
Myslím, že částečně by mohlo pomoci udělat vracečku z boku a ne ze dna a co největší průměr. Já to tak mám a žádný problém nepozoruji, horká zůstává nahoře. Mám ale dvě nádrže, tím se rychlost proudění samozřejmě zmenší. Vstupy 2", bez dalších opatření.
Dobrý den, Prosím o radu, mám 2xaku nádrž připojení čtyř bodově, kotel Viadrus U26 6čl. Při prvotním zatopení dlouho trvá než se teplá voda dostane do radiátoru,musí se natopit horní část nádrže,pak to radiatori vysaji opět nejde tepla voda do raiatoru a takhle se to opakuje než se natopí nadrž alespon do 1/4,moc zdlouhavé. Řešil někdo tehle problém? kontakt:
Z tohohle nikdo nic nevymyslí. Kotel, akumulačka a radiátory, to má kde kdo. O regulačním systému jste neprozradil ani ťuk. Váš problém je určitě v regulaci, takže to nejdříve musíte popsat. Pak Vám snad někdo poradí. Regulace topení s akumulací musí po natopení kotle nejdříve obsloužit radiátory a následné přebytky tepla odvádět do akumulace, a když už je i akumulace plná, mělo by to odstavit kotel. No a pak následuje vybíjení akumulace do radiátorů.
Dobrý den, nabízím dvě akumulační nádrže. Jedna o objemu 1 000 litrů. Rozhodl jsem se je prodat z důvodu nevyužití, jelikož sem koupil větší. Kdybyste měli zájem, prodávám jednu za 2 500,--Kč. Pište na e-mail: nebo volejte na telefon: 724473515
Dobrý den , mám problémy s přetápěním kotle a samozdřejmě i s dehtováním ,kvůli nedostatku místa nejsem schopen dát do systému větší nádrž než o objemu 800l od rugulusu. Bude to stačit , nejde mi o akumulaci ale o ustálení kolísaní teploty. Je dobré dát do systému i řízení ADEX Comfort 06 , nebo to jde vyřešit i jinak , nechci při konzultaci s topenářem na něj hledet jak padlej s marsu. Díky.
Dobrý den, je tady mezi vámi někdo, kdo by byl ochoten vyrobit podle mých podkladů část nebo celek jednoduchého prototypu zařízení (přípravek) na významné zvýšení účinnosti plynového ohřevu vody, ať už pro spotřebu nebo vytapění? Podmínkou ale je, aby měl sám takovou potřebu snížit náklady za plyn a měl možnost přístupu k běžnému dílenskému vybavení (vrtačka, ohýbačka, nůžky na plech, ...příp. mít možnost soustružení apod.). Jeden prototyp vyrobeného zařízení by pak mohl bezplatně užívat pro vlastní potřebu. V případě zájmu mi, prosím, napište na adresu atw(zavinac)volny(tecka)cz
Nevím sice co chcete "vyvádět", ale buďte hodně opatrný. Když Vám to nedá, nechte si vyrobit potřebné díly a laborujte sám (inspirujte se třeba stavbou Nautilu, každý díl byl vyroben jinde, aby nevzniklo podezření a nedošlo k prozrazení ☺). Plynové kotle samy o sobě nejsou zcela dokonalé, jako ostatně nic. Zásah do konstrukce je z bezpečnostních důvodů nepřípustný (a návazná zařízení také musí splňovat normu). Kdyby třeba navíc došel k úhoně i někdo jiný, raději nedomýšlet ... Nikdo Vám nic nedá a v lepším případě můžete doživotně platit. ☺ No, hodně štěstí.
Dobrý den. Několik let jsem pročítal tuhle diskuzi a nechal se inspirovat vašimi nápady a zkušenostmi, až jsem konečně taky zprovoznil akumulační nádrž. Skládá se ze dvou válcových nádrží s plochým dnem o průměru 116cm, výšce 150cm a celkovém objemu 3000l. Válce jsou postavené na výšku. V jednom je dole výměník pro solární kolektory se stratifikační trubicí, nad ním malý výměník pro předehřev TUV a v horní půlce výměník TUV. Nádrže jsem musel dostat do sklepa přes 80cm dveře. Proto je každá nádrž ze dvou půlek svařená až na místě. Snažil jsem se co nejvíc využít tabulí 5mm plechu 150x300cm. Topení a ohřev TUV už mi funguje víc jak měsíc. Na kolektory zatím nejsou finance. Děkuji všem, kteří mě inspirovali. Pokud máte nějaký dotaz, rád odpovím. Zde je odkaz na fotogalerku: http://adorter.rajce.idnes.cz/Akumulacni_nadrz/
Dobrý den. Jsem na tom hodně podobně už 3 rokem sleduji tuto diskuzi a planuji akumulaci jak pro TUV ze solaru tak pro vytapění přes atmos dřevoplyn s vykonem 25KW.Aku nadrže již mam 2 * 1000litru ze šrotaku za rozumnou cenu a vdobrem stavu i ze třemi puvodnímy vyvody. Jen vaha je horší 450kg kus :o)).Ale hlavní muj dotaz směřuji na výměníky z mědi chtěl bych se zeptat na postup výroby a ohybaní a cca cenu na kterou vás to vyšlo abych vědel plus minus na co se připravit. Diky Tom. PS. pěkné fotky hodně inspirují diky
Měď jsem koupil zrovna když byla navrcholu za 12000 bez DPH. Ale kdo mohl vědět, že nepůjde ještě výš. Jsou tam dvě 50m kola vyžíhané 15mm trubky. Větší průměry šly ohýbat dobře, na ty menší jsem si udělal ohýbačku. Ale kvůli tlakové ztrátě bych už šel radši do větších průřezu trubky. Asi 22mm by bylo optimální. Anebo jsem viděl nerezový vlnovec. Ten má větší styčnou plochu, takže celková délka by byla ještě kratší.
Ještě jsem se chtěl zeptat jestli jste neuvažoval použít Laddomat ikdyž je to v podstate stejna sestava komponentu jen dražší? A ještě jestli jste neuvažoval oddělit obě nádrže od sebe. Jestli nebude problem Objem 3000l při ohřevu přes solarni panely když bude mala intenzita slunečního záření. A vytopení přechodné doby ( podzim zima ) Jestli by nestačilo 1500l odpojit 1 nádrž a jet jen na 1. diky
Kvůli ceně jsem o laddomatu neuvažoval. Jak se bude chovat ohřev přes solární panely se teprve uvidí, ale doufám že stratifikační trubice splní svůj účel a ohřátá voda vystoupá rychle nahoru. A čím menší nádrž, tím častěji musíte topit.
Ano to souhlasim že čím vice vody tím větší akumulace a tím menší počet zatápění. Ja planuji 2* 1000l ale nevím jestli je mam na stalo propojit jako vy nebo.? Nechat možnost odpojení šoupětem na přivodu i vývodu. Zdá se mě že udržet vodu od solaru v 1000l se stejným počtem kolektoru je lepší než nahřívat obě 1000l nadrže.Při spotřebě cca 200l vody o teplotě cca 50 stupnů Pokud ovšem solarem nahřeju při velké intenzitě slunka obě tak pochopitelně mě tato akumulace tepla vydrží déle. Ale ta možnost uzavření každé zvlašt se může možná někdy hodit? Možná? Jsou to jen nápady než to ddám dohromady at mám vše promyšlené pak už stím nehnu .díky T
V každém případě si myslím, že je lepší nádrže oddělit, respektive obě napojit přes kuláče na topné i zpátečce. Teprve až provozem zjistíte, jestli nebude lepší na léto jednu odpojit, a to už by mohlo být pozdě něco předělávat. Ještě bych měl jeden dotaz: proč není filtr před čerpadlem? Já mám ládomat, tam to jinak nejde, ale pokud je to zvlášť z komponent, tak by bylo lepší dát filtr těsně před čerpadlo. Jednak nebrzdí svým odporem samotížku, zadruhé může mít menší dimenzi (ne na samotíž, ale podle čerpadla) a zatřetí filtruje i bordel z kotle. Velké množství vody se točí přes kotel a zkrat a pokud se něco uvolní na krátké větvi, tak to jde mimo filtr.
Ten filtr je schválně před plovoucí zpětnou klapou. Měl jsem strach aby se v ní neusazoval bordel. Klapa je nerozebíratelná. Čerpadlo jde rozebrat a vyčistit velice lehce. Samotížka je odzkoušená. Při natopeném kotli nám odešlo čerpadlo (bylo trochu starší) a vpohodě se samotížně vychladil.
Doporučuji nerez trubky. Samoohebné, perfektní práce, mám je z krb.výměníku do akum.nádrže.Vlastní pokládka bez nutnosti odborníka.Možno i jako výměník do nádrží viz. http://www.solarpower.cz/default.asp?p=trubky Hodně úspěchů při práci.
Moc hezká ukázka, co umí šikovné ručičky - i když ne všichni mají možnost si něco takového sami udělat. Gratuluji!! Jenom malou poznámku na okraj. Proč jste instaloval dvě tlakové expanzní nádrže po 280 litrech, když by Vám bohatě stačila pouze jedna?
Ty dvě nádrže po 280l/3bar mě vyšly na 11600Kč. Jedna nádrž 500l/6bar byla nejlevnější myslím za 16000Kč. Dlouho jsem nepřemýšlel :-) A pokud myslíte proč tolik litrů, podle výpočtů mi vyšlo myslím 520l. A i teď mi tlak kolísa o 50kPa. Ale to je podle výrobce naprosto vpořádku
Vycházel jsem ze vzorečků dvou různých firem a vyšlo mi to stejně. Pan Sedlák má taky nádrž 3000l a expanzomaty má stejné jako já. Ale jak říkáte, teď už nic nezměním.
Jestliže by pan Pělucha instaloval poloviční expanzku, samozřejmě by se dostal do výrazně větších tlakových rozdílů mezi studeným a teplým stavem. Aktuální mantinely kotlů nevím, ale dříve byl horním limitem tlak 170kPa, pojišťovacího ventilu u kotlů s konstrukčním tlakem 250÷300kPa jako imperativ výrobců kotlů. Na tento tlak si myslím, že by s jednou expanzkou asi nevystačil. U mého systému 3100 litrů, 2x280 l expanzky, počáteční tlak 550kPa/40°C mám pro koncových 90°C 110kPa (dříve jsem se správně fungujícím kotlem nabíjel na 94°C). Zbývá rezerva na objem při dalším zvýšení teploty. Nenastane žádný krizový stav, jestliže chci zásobník nabít na 100% a vložím do kotle více paliva, protože spotřeba tepla pro současné vytápění objektu s nabíjením zásobníku je různá. Pak bez žádných problémů lze se systémem pokračovat v nabíjení zásobníku do vyšších teplot a nehrozí mantinel ze strany tlaku v systému. Panu Pěluchovi dvě expanzky 280 l plně schvaluji a při instalaci jedné by dle mého názoru ušetřil na nesprávném místě.
Instalace expanzní nádrže, její správné nastavení a funkce jsou hezky demonstrovány pod www.pneumatex.ch/german/EXPlic_nat.html. Ťuknout na STATICO. Výpočet velikosti expanzní nádrže je odvozen od objemu celého systému, jeho maximální teplotě a tlakových poměrů (statická výška ....).
Mam jedenu pripominku. Pouzil jste tam tak jako ja kulaky s kridelky. Vrele Vam doporucuji s nima nemanipulovat. Velmi lehce se poskrabe ten tesnici silon a vzhledem k tomu ze hridelka nema ucpavku jez se da dotahnout, budou Vam kolem ni tect. Letos jsem musel kvuli tomu odstavit jednu nadrz a v lete budu menit vsechny ventily, protoze ani jeden netesni a pri plnem vybiti vsechny tecou. Projevilo se to po druhem roce topeni a dnes je to jiz neunosne. A jeste jedna vec. Ta plovouci klapka je dobra kdyz se pred ni da ventil aby se dala odstavit a pouzit pouze jako nouzak pri vypadku proudu
Není mi jasný účel, proč máte zásobník vřazený mezi kotel a topný okruh. Oddaluje to náběh systému při nabíjení vybitého zásobníku. Já mám jako nazávislé dva vstupy do směšovače topného okruhu - kotel nebo zásobník (viz mé předchozí příspěvky). Při roztápění kotle mám zásobník zcela uzavřený, nejdříve ohřeju kotel, pak dovolím otvírat směšovač (a již tedy vytápím tělesy) a teprve nakonec aktivuji nabíjení zásobníku. I to znamená nejdříve ohřátí samotného objemu kotle a i to se mi nelíbí jako zpoždění do cca 30min, podle rychlosti náběhu kotle na výkon. Táhnout všechnu teplou vodu přes zásobník musí tento čas náběhu značně prodloužit a vyloučí možnost použít kotel bez zásobníku. V mém zapojení lze třeba v přechodném období provozovat systém i se zavřeným zásobníkem. Pak stačí spálit v kotli trochu dřeva - ohřát jen kotlovou vodu na podvečerní přitopení - bez zásobníku. Možná pro tento případ nejspíš počítáte a režimem temperace zásobníku kolektory ( což je jistě lepší, než zatápět v kotli), nicméně v zimě takto zapojený systém náběh znatelně prodlouží.
V nádrži mám výměník TUV, takže nepočítám s tím, že někdy nechám nádrž vychladnout. Ještě mi neklesla teplota navrchu nádrže pod 60 stupňů. A kdyby byla náhodou nádrž vychladlá a potřeboval bych jenom trochu přitopit do radiátorů, tak zapnu plynový kotel.
Dobrý den, mohl bych požádat o zveřejnění schematu zařízení tak, jak je máte zapojené a jeho funkci popisujete? Myslím, že se určitému času nabíhání systému při "rozjezdu" kotle nevyhnete, ať máte zásoník či nemáte. Jako jediný systém, kdy Vám teplota v otopném systému nabíhá rychle po zatopení v kotli, si umím představit systém pouze s jedním čerpadlem (kotlovým), které zároveň slouží jako čerpadlo otopného okruhu. V tomto případě je však výstupní teplota do systému vždy rovna výstupní teplotě z kotle. Ale to asi nebude Váš případ, protože píšete o směšovači topného okruhu.
Ze schémat je dobře patrné, že pro náběh mého systému stačí pouze ohřát vodní objem kotlového tělesa - z předtemperované výchozí teploty (teplota jako zásobník)na použitelných cca 70°C, kdy přecházím nejdříve na vytápění těles a teprve až následně začne rovněž i nabíjení zásobníku. Samozřejmě, že ohřát cca 60 litrů vody v kotli určitou dobu musí trvat. Mohu si tedy dovolit větší vybití zásobníku - samozřejmě je to omezené venkovní teplotou, aby těch konečných 40°C ještě k něčemu bylo. Jestliže ale vřazujete zásobník mezi kotel a tělesa, dobu náběhu jen výrazně prodloužíte a nevidím v tom zapojení žádnou další výhodu. Já jsem při návrhu svého systému vycházel z toho, že pro směšovač je jednou zdrojem tepla zásobník a podruhé je zdrojem tepla kotel. A to mi společně se čtyřcesným směšovačem umožňuje jak provoz samostatně na jednotlivé zdroje, tak i provoz kombinovaný, kdy kotel současně topí do systému i nabíjí zásobník a bojler.
Přesně tak jak píše pan Sedlák. Ještě bych dodal, že je lepší nádrž napojit na "sběrač" ve středu horního víka. Jinak dojde k tomu, že při nabíjení nádrže přívodem z boku (většinou těsně pod klenutým víkem) jde horká voda nejdříve nahoru, ale při vybíjení tam nad odvodní trubkou zůstane nahřátá a nevyužitá. Nic ji dolů nedostane. Já to tak mám( http://www.technik.bloguje.cz/633532-opet-o-topeni.php ), ale na podzim jsem montoval regulaci na podobný systém ovšem s napojením z boku nádrže a to jsem se tedy divil, co se to děje. Jěště bych dodal, že i když výrobce automatiky píše, že řídí nejdříve nabíjení topného systému a po natopení teprve ukládá přebytky do aku, tak to samozřejmě funguje, ale není to žádná speciální funkce. Je to přirozené proudění kapaliny. Po nahřátí kotle jde určité množství horké vody do sběrače a toto si "vycucne" čerpadlo topného systému, protože je trojcesťák otevřen a voda v topném systému studená. Po nahřátí systému a zvýšení teploty zpátečky se trojcesťák pomalu přivírá a čerpadlo u kotle tlačí vodu do nádrží. I když nebude žádná automatika a budete si trojcesťák řídit ručně, tak to bude fungovat taky tak. Nechápu proč výrobci čehokoli pořád dělají z lidí blbce.
Já mám v podobném systému zapojený regulátor Adex a ten skutečně řídí podle dvou teplotních čidel trojcesťák tak, aby nedocházelo k přisávání studené vody z nádrží do doby než je z kotle větší výkon než je potřeba do topení. Má to i řadu dalších funkcí, zatím se mi to zdá velice dobré.
Nejdulezitejsi na regulaci je, jestli Vam doma dokaze udrzet pokojovou teplotu na nastavene hodnote a to mi doma splnuje i termosta za 800,- Ekvitermni regulace u kotlu na pevna paliva je tahani penez z kapes zakaznika. Je to budouci zdroj poruch a problemu jenom kvuli pocitu, ze mam topeni rizene elektronikou za 10000,- a efekt nikde. Zadnej ekviter za Vas ohen nerozdela, drevo nebo uhli nenahazi a dokonce ta mrcha ani neprilozi. Panove nezapomente, ze v jednoduchosti je krasa. A z regulovat doma teplotu by mela umet i manzelka.
To se velice pletete,že je ekvitermní regulace je akorát táhání peněz z kapes zákazníků.Používám ekv.s týden.programátorem od Komextermu a mohu říci,že komfort vytápění a úspora energie je vyšší než u pokojového termostatu a to zejména u kotle na tuhá paliva /automat/
Jsem téhož názoru jako Vy. Navíc lze ekvitermní regulaci kombinovat s terostatickými radiátorovými ventily a eventuálně i s prostorovým termostatem. Samozřejmě je to věc názoru, ale sugestivně tvrdit, že je ekvitermní regulace taháním peněz z kapes bych si rozhodně netroufal.
U automatických kotlů, kde se výkon kotle reguluje množstvým paliva má samozřejmě ekviterm své opodstatnění, ale u kotlů jako je třeba ATMOS 25GS a jemu podobných, kde je žádoucí, aby kotel jel na plný výkon po celou dobu hoření je ekviterm nesmysl. Míchat si teplotu vody z nádrží do topení podle počasí venku se mi jeví jako luxus, když můžu ventil automticky zavřít nebo etevřít a tím udržet doma požadovanou teplotu. Pokojové termostaty mají samozřejmě taktéž denní a týdenní program. Navíc každá sebelépe izolovaná nádrž Vám stejně za 3 dny vychladne, i když z ní nebudete žádné teplo odebírat a největší úspora paliva není v ekvitermní regulaci, ale v kvalitě komínu, provedených rozvodech, zateplení budovy a množství vody ve dřevu. Kde kdo si nechá namontovat ekvitermní regulaci, kterou ani neumí obsluhovat, ale dřevo na tři sezony dopředu má málokdo. Co se týče termoventilů na radiátorech, tak tam platí všeho z mírou. Pokud budu mít v otopné soustavě dva v ložnici, tak se zas tak moc neděje, ale pokud je nasekám na všechny radiátory, tak jsem si zavařil na pěknej problém, protože se mi budou hádat s servem na tricestnem ventilu a udrřet stabilní nabíjení a vybíjení akumulační nádrže v takovém provozu je nemožné. To se nebavím o tom co to provede z kotlem který na takové změny nedokáže reagovat. Ekviterm ano, ale pouze u automatických kotlů nejlépe spojených s podlahovým vytápěním. U kotlů na kusové palivo jež mají velkou setrvačnost určitě NE.
V naší diskuzi předpokládám, že se jedná o systémy s kotli na pevná paliva a akumulačními nádržemi. Jak správně píšete, u většiny neautomatických kotlů je vložení akumulační nádoby velkým přínosem (právě vzhledem k výkonu kotle vůči odběru soustavy) a je většinou výrobců vřele doporučováno, ne-li předepisováno. Komfort ekvitermně řízené soustavy se s "komfortem" soustavy s prostorovým termostatem nedá srovnat - kdo to nezažil, ten to nepochopí. Teplotní stratifikace v akumulační nádobě má rovněž svoje velké kapacitní přednosti, zvláště, je-li v horní části nádrže umístěn i ohřev TUV. U dobře izolovaných budov (a těch je asi stále více) se bude ve většině jednat již o nízkoteplotní systémy a nemusí to být zrovna podlahovka. Hádání termostatických ventilů se servem třícestného směšovače jsem u správně dimenzovaných a provedených ekvitermních soustav ještě nezažil. U laicky sestavených soustav je to dost možné, i když i tam tomu může zabránit přepouštěcí ventil, umístěný za čerpadlem otopné větve mezi přívodem a zpátečkou.
To by mně zajímalo, jak se podle Vás, pane Kalino, má topit do AKU nádrží. Sám si v příspěvku protiřečíte. Pokud má kotel jet na plný výkon, tak musí jet na plný výkon. Natopí aku nádrže a pak se nechá vyhasnout. Jinak to nejde. Ekviterma nemá až tak moc co do činění s kotlem, ale řídí vybíjení AKUnádrží do systému, kdy se ohřívá voda do radiátorů jen na kolik je potřeba. Čím je teplota zpátečky vyžší, tím se víc přivře třícesťák, ručně jen těžko dosažitelné. Pokud jsou místnosti vytopené a termostatické hlavice zavřené, tak se žádné teplo neodebere. Podstatně to prodlouží využití akunádrže. S třícesťákem se to rozhodně hádat nebude, to se vám jen nedaří ruční regulace. No než jsem to sepsal tak už reagoval kolega, není co dodat.
Ještě k panu Mulačovi. To co popisujete je vypínací funkce při nedostatku zdroje tepla. To dělá každá ekvitermní regulace. Já zmiňuji speciální funkci "přednostní nahřátí topného systému a teprve poté ukládání přebytků do aku nádrží". Adex to má na svých stránkách. To je jako by jste napsal při prodeji š120, že má speciální funkci nejdříve nahřeje hlavu motoru a teprve přebytky chladí do chladiče.
Možná jsem to napsal trochu blbě, ale myslím, že mluvíme oba o tom samém. Byla tady ale debata o náběhu topení po zatopení a tam právě se uplatní funkce o které jsem psal. Samozřejmě je to jen na dobu, než výkon kotle převýší potřeby topení, pak jdou přebytky do nádrží. Pokud jsou nádrže studené tak to určitě náběh zrychlí. Docela pochybuji, že by se to dalo nějak optimálně uregulovat ručně. Jinak - nemám venkovní čidlo, takže se asi nedá mluvit o ekvitermní regulaci. Nebo se pletu? Zdravím všechny topiče.
Používám standartní zapojení doporučované Atmosem a vše funguje plně automaticky i bez ekvitermní regulace. Vystačím si s dvěma relátky i s kontrolou proti přetopení. Doma mám stabilní teplotu řízenou programovatelným termostatem a propálím 9000,- ročně. Tak by mě strašně zajímalo, co by mi lepšího přinesla ekvitermní regulace. S těma termohlavicema jsem neměl problém já, já žádné nepotřebuji ani nepoužívám, ale jeden pán jež mě požádal, abych mu pomohl rozchodit topení. Píšu to proto, aby si lidé rozmysleli jestli vrazí 10000,- do regulace, ktera jim nic noveho neprinese, a nebo radej zainvestujou do noveho komina, ci vetsi nadrze. Ekvitermni regulace u kotle s akumulaci je stejna kravina jako auto na hybridni pohon. Spotreba a vykon bude stejnej jako u klasickeho spalovaciho motoru, ale budu mit auto nabouchane akumulatorama, ktery budu muset po 5ti letech vymenit. Takze je to spis vec viry, nezli nejakeho prinosu.
Pokud nastavujete teplotu otopné vody ručně na směšovací armatuře, neděláte nic jiného, než že tuto teplotu nastavujete rovněž v závislosti na venkovní teplotě - tudíž ekvitermně. Zatímco u pravé ekvitermy je teplota nastavována plynule, ručním přestavováním je teplota nastavována skokově. Pochybuji, že při venkovní teplotě +10°C ženete do radiátorů vodu o teplotě 70°C a více (= výstupní teplota z kotle). To, že jste musel u souseda rozchodit systém svědčí o tom, že mu systém instaloval buď nějaký laik, nebo naprostý ignorant. Ono se opravdu nevyplatí šetřit na nesprávném místě - viz Vaše problémy s kulovými uzávěry.
Rucne nenastavuji nic o smesovaci armaturu se stara servo, ktere je rizene pokojovym termestatem. Sice jsem tam implementoval funkci, jez mi umoznuje rizeni o kolik se ma ventil otevrit, ale v provozu jsem nezpozoroval, zadny prinos. Takze je to jak pisete. I kdyz je venku +10 tak proste pustim teplou vodu do radiatoru pokud to tak vyhodnoti pokojovy termostat. Proste to topi jenom chvili a pak se zavre. Ten clovicek co jsem mu pomahal mel projekt a stavela mu to firma certifikovana Atmosem. pouze mu nenastavili spravne hodnoty vykonu cerpadel, blbe nainstalovali jednu zpetnou klapku, no a termohlavice jsem mu doporucil zdemontovat, protoze mu pri natapeni otaceli smer vody v nadrzi.
Kdyz se otevrel 3cestny ventil aby zacaly topit radiatory, tak po 3 minutach se termohlavice na radiatorech zavrely (mel je stazene)a varici voda ze spatecky se vracela spodem do nadrzi. Samozrejme ze kdyz se tricestak zavrel, tak se nadrz nabijela normalne. Dochazi tam prave ke konfliktu kdy termostat rekne servu ze ma topit, ale hlavice je ohrata a horka voda ze stoupacky se nema kde ochladit, cimz se vlastne otaci smer vody v nadrzi. Horka jde ze spoda a voda se tak promicha, coz je nezadouci.
1.Pokud byly termostatické hlavice zavřené, tak kudy se vracela ta horká voda? Respektive přes co? 2.Kdyby byla instalována ekvitermní regulace, tak při zvyšující se teplotě zpátečky se třícesťák sám přivře a voda v nádrži se nebude míchat tak moc. Ono by vlastně k tomu s ekvitermou nemohlo ani dojít, protože ta by nepustila tolik tak horké vody do systému. Pořád vycházíte z toho vašeho zázračného, levného a jednoduchého systému, který máte doma. Já Ekvitermu zatím nemám, nejsou ještě vyčleněné chechtáky, ale zdaleka mi to nedělá takové zmatky jako Vám. Mám termostatické hlavice všude kromě koupelny. V místnostech na jich jsou téměř stále zavřené, ale v místnostech kam slunce nesvítí se normálně topí. Tedy normálně třeba 45-55°C podle nastavení třícesťáku. A nevím co by jste dělal, až by si u vás dítě šáhlo na právě ohřátý radiátor na vašich 70-90°C. Už posledně, kdy jste si na mně stěžoval, jste tady vypouštěl jeden blud za druhým. Měl by jste si po sobě nejdřív přečíst co píšete a zamyslet se nad tím. Čte to tady spousta laiků, kterým poskytujete zavádějící informace. To že se vám něco někde přihodilo tak a onak, nemusí ještě znamenat že je chyba tam, kde jste zasáhnul a "spravil to". Je sice smutné, že instalační firma něco nedotáhne do konce, stává se to poslední dobou dost často, ale neodbornou "opravou" jste tomu nešťastníkovi moc nepomohl. On tomu rozumí ještě míň jak vy a určitě vám to pochválil, jak mu to teď funguje, ale neví že by to mohlo fungovat jinak a lépe. Vy za to samozřejmě vinu nenesete, snažil jste se pomoct bližnímu jak nejlépe umíte, ale kdyby se ten nešťastník obrátil na odborníka dopadlo by to úplně jinak. Na můj příspěvek zřejmě zareagujete, i když vám napíšu, že nemáte. Přesto vám oznamuji, že tady na TZB končím. Protože s takovými jako vy se nedá diskutovat. Utloukl by jste mně svými mylnými argumenty a já nemám chuť vám stále něco vysvětlovat. Přeji Vám hodně úspěchů nejen zde na fóru, ale i ve vašem životě. Slunce v duši. Technik.
Samozřejmě že termostatická hlavice nesmí být na radiátoru v místnosti kde je čidlo pokojového termostatu. I kdyby všechny hlavice zavřely, tak tento radiátor topí do doby vypnutí termostatu. Napsal jsem to trochu zjednodušeně aby to bylo pochopitelné. Dát termohlavice na úplně všechny radiátory je pěkný amatérismus. A když termohlavice nemáte, tak po sepnutí prostorového termostatu Vám topí všechny radiátory bez ohledu na teplotu v té které místnosti?
Ano mam starou zateplenou vilku, takze i obvodove zdivo je vlastne akumuluce. Pokud budu davat termohlavice, tak pouze do podkrovi, kde jsou loznice. Jinak mam v celem dome stejnou teplotu. Termostat mam umisten v miste, kde se nevyskytuji radiatory.
Nesouhlasím s panem Kalinou, že ekvitermní regulace je nesmysl. Přináší výhodu topné vody přizpůsobené aktuální potřebě vytápění objektu. Takže snižuji ztráty v rozvodech topení ( nejsou zbytečně horké trubky) a v místnostech nevytápím horkým vrškem radiátoru (škrcení termostatickou hlavicí) nebo cyklením stylem topí-netopí, ale celou plochou radiátorů stabilně. A to funguje samozřejmě i u systému se zásobníkem a kotlem na pevná paliva. Jen holt musím v den, kdy se mi to hodí nebo v den, kdy již zásobník svou teplotou nestačí na vytápění objektu nechat sežrat kotli dávku paliva. Nabíjení zásobníku samozřejmě musí probíhat s nezávislou automatickou regulací ( s občasným zásahem topiče, aby kotel palivo plynule zbaštil). Zásobník, který vychladne sám za 3 dny je nedostatečně izolovaný. Použití trojcesťáku ve vytápěcím okruhu poskytuje sice delší dobu teplejší topnou vodu ze zásobníku (za cenu jeho vyšších ztrát) zatímco použitím čtyřcestného ventilu se ztráty zásobníku zmenší, protože se dříve promíchá na nižší teplotu. Bazírování na 3 cestném ventilu topného okruhu při akumulačním zásobníku s kotlem na pevná paliva považuji proto po dlouholetých praktických zkušenostech za spíše kontraproduktivní. Za zvrácenost pokládám ale ekvitermní regulaci holou bez vazby na teplotu v místnosti a odkázanou na nějaké ladění křivek, tak jako to praktikoval byť třeba mikroprocesorem Komexterm i v nedávné době. Nenechali si vysvětlit, že základem je skutečná teplota v místnosti a ne složitě nepřímo docilovaná nějakými charakteristikami, které nepostihnou ani oslunění ani vítr. Já jsem si udělal před 20lety analogový regulátor, který vychází z jediné ekvitermní závislosti 20°C venku / 20°C topná....-15°C venku / 90°C topná. Tento vztah pak modifikuji vazbou na rozdíl mezi předvolenou a skutečnou teplotu referenční místnosti tak, že chyba teploty 1°C dělá cca 15°C korekce topné vody. K vyhodnocení teplotního rozdílu používám pilu s periodou 10s. Malý rozdíl žádaná/skutečná teplota v místnosti neudělá nic, při větším rozdílu (překročení pásma hystereze ) nastane 0,5s pulz směšovače / 10s pauza. Zvětšuje-li se rozdíl dále, pulzy se prodlužují plynule až na 5s chod / 5s pauza. Ještě větší rozdíl znamená trvalý chod směšovače. Tímto způsobem docílím jak rychlého přestavení při změně požadavku, tak zároveň stabilitu v ustáleném stavu. Měření teplot provádím diodovými ponornými čidly s převodníky +100°C=+10V ; -50°C=-5V. Termohlavice mám taky, ale třeba v koupelně nebo v kuchyňce, kde případně jen přiškrtí podle potřeby základní ekvitermní regulaci - teplo z cizích zdrojů.Tam je to podobné jako v paneláku, kde základní regulace je ekvitermní podle vnější teploty a doplňková je termohlavicí. Referenční místnost samozřejmě termohlavici nemá, protože se podle ní a podle čidla vnější teploty nastavuje teplota topné vody. V referenční místnosti se udržuje stabilně požadovaná teplota celou plochou radiátorů a bez jakýchkoliv cyklů, protože průběžně plynule reaguje na vnější i vnitřní vlivy nebo relativně rychle reaguje na změnu požadavku uživatele. Naproti tomu si po letitých praktických zkušenostech myslím, že automatika pro nabíjení zásobníku může spočívat pouze ve dvojici termostatů na kotli a jednom nabíjecím čerpadle. Zvláště sleduji-li zde diskutované problémy s Laddomaty. Mám tento regulační okruh sice trochu složitější, ale v zásadě by stačily ty dva termostaty. Horní teplota na signalizaci přetopení (následek špatně otevřených ventilů topičem po zátopu kotle) a pracovní nastavený na cca 90°C, který zapne nabíjecí čerpadlo zásobníku a odčerpá tak cyklicky horkou vodu z kotle do zásobníku. Nabíjecí čerpadlo pak při natápění zásobníku cyklicky saje přes dvě samostatná pevně ručně nastavená šoupata studenou vodu ze zásobníku a horkou vodu z kotle, aby tak natlačilo při svém sepnutí do kotle vodu cca 70°C a tím odčerpalo ostatní horkou vodu z kotle do zásobníku. Žádné složitosti s Laddomatem, kdy uživatel bádá, co se mu v systému děje. Situaci tak zvládne průhledně jednoduché schema s jednoznačně definovanou činností. Viz schema mého topného systému ze dne 06.03.2008 v této sekci.
Ve Vasem pripade s Vami souhlasim, protozeze vite co delate. Tyto znalosti ma ovsem malo zde diskutujicich. Pak je to hlavne o tom ze potrebuju topit, bez toho abych premyslel, jak kde co nastavit, aby to spravne fungovalo. Vetsina lidi bude spokojena s tim, ze zatopi a bude mit doma teplotu jakou si predstavuje. Potom je skupina ktera si z toho udela konicka a svuj system si vypipla do dokonalosti a ma radost ze funguje. No a pak je tu treti skupina co vymysli perpetum mobile, neustale do neceho stoura a vysledky jsou pouze teoreticke. Vsem co se mnou nesouhlasi se omlouvam. Snazim se pouze pomoct lidem, kteri se dostanou do situace jako ja, aby neopakovali stejne chyby. Dnes topim tak, jak jsem si predstavoval a o zadnych upravach jiz neuvazuji.
Pane Sedláku prosím proč je žádoucí snižovat ztráty z rozvodů trubek? To teplo přece zůstane v domě a v současnosti stavěné domy mají navíc vedení tepelně izolované.
I když jsou trubky izolované, mají ztráty. Jsou-li pod nepodsklepenou podlahou, unikne část ztrát do podloží. Jsou-li vedeny sklepem, vytápějí ztráty tato většinou technická podlaží nežádoucím způsobem - chceme skladovat jablka apod. v nikoliv zbytečně teplém sklepě. Vytápějí třeba kotelnu, kde topit nepotřebujeme apod. Většinou totiž nikdo nechce a nebo ani nelze vést trubky jen vytápěnými prostory domu. Navíc měrné ztráty maloobjemového potrubí jsou relativně vyšší než třeba bojleru s objemem 100 l a ten je na tom zase hůř než zásobník s 1000 l. Vyplývá to z prosté skutečnosti, že objem roste s třetí mocninou rozměrů, zatímco plocha (která je zdrojem ztrát) roste jen s druhou mocninou. Takže část ztrát určitě uteče mimo potřebnou zónu. A základním určujícím faktem pro ztráty je rozdíl teplot. Rozdíl mezi 5°C pod podlahou a 45°C v trubkách je 40°C. Budou-li trubky mít 90°C, bude rozdíl 85°C a tedy ztráty více než dvojnásobné. Velkou část topné sezóny stačí topná voda nižších teplot a tak i z důvodů snížení ztrát v rozvodech je výhodné pouštět do rozvodů nižší teplotu vody sníženou na potřebnou hodnotu směšovačem.
Dosaďte si do vzorového výpočtu konkrétní hodnoty. http://vytapeni.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=44&h=38&obor=5 Je tam i tepelná ztráta neizolovaného potrubí. Teplotní pokles závisí rovněž i na rychlosti protékající vody (kg/s ... u vody litrů/s) - rychleji protékající vodu ochladí stejné ztráty o méně stupňů.
delta T [°C]= P[W]/(m [kg]*4187[J/kg*°C]) teplotní pokles = Výkon tepelných ztrát /(sekundový průtok v litrech * měrné teplo vody)
Podle mne je více logické zapojení akumulačního zásobníku na zpátečce, tedy akumuluji jenom to, co nespotřebuji v soustavě a pak jen dohřívám na požadovanou teplotu na výstupu.
Dobrý den, mohu se zeptat, proč jte ve schématu použil jednu zpětnou klapku "bez pružiny"? Mám podobný systém a přestože mám zpětnou klapku (s pružinou), vrací se mi teplá voda z nádrže ke kotlu. Uvažuji spíše o elektroventilu, přesto mě to ale zaujalo. Díky.
Po cca jednom roce se umně projevila závada. Nejsem schopen natopit Akunádrž. Bližší popis problému: Kotel ATMOS 30, systém s nuceným oběhem ( čerpadlo Grundfos 24 - 40 ), aku nádrž 3000 litrů, dvojbodové zapojení, laddomat a třícestný ventil. Před závadou: Zatopil jsem v poledne, na nádrži uprostřed 50 C°, ve 20 hod jsem jkončil s topením a na nádrži 80 C°. To mně stačilo druhý den na 8 hodin topení, potom jsem zatápěl. Při topení a nahřívání nádrže šlo do radiátorového okruhu 60 C°. Teď: Topím , do radiátorového systému jde vše v pohodě, ale do nádrže šla teplá voda maximálně spodem ze spátečky. Již několikrát jsem mněl celý laddomat rozebraný a nic. Tento problém nastal, když na dvě hodiny vyply elektriku a vše šlo na samotíž. Čerpadlo na laddomatu je na 3 a do bytu na 1. Patrona v laddomatu je na 72 C°. Prosím tímto o nějaké nápady rady atd. Děkuji
Tak todle se mi stalo taky, nemam sice ladomat ale 3cestak s patronou na 72°C. Podle toho co pisete, tak Vam odeslo cerpadlo v Ladomatu. Ten grunfos co mate na stoupacce je nesmrtelnej, ale v tom Ladomatu je bohuzel mrcha. Pri vypadku proudu se nejspis prehralo. Ted bezi na snizeny vykon, nebo vubec ne a ten grunfos i kdyz je nastavenej na snizenej vykon Vam ho pretlaci.
To si taky tak drobet myslím. Sice sem čerpadlo z laddomatu ( dále jen Wilo ) vyndal a zkoušel jeho sílu jen tak v ruce. Zastavím ho, ale jen opravdu když zaberu. Patrona na 72 C°stupňů je nová a na zpětnej klapce jsem dal pojičťovací váleček, abych vyloučil samoivolné otevírání při nefunkčnosti čerpadla. Již jsem zjišťoval náhradu za Wilo, ale nejsem schopen najít. Tak teď skusím někde sehnat snad na půjčení od prodejce Atmos a uvidím. Vždyť nic jinýho snad nemůže zkolabovat. Přesto děkuji za podporu mé myšlenky. Kdyby jste někdo věděl o náhradě za Wilo, dejte vědět. Děkuji
Pokud se volně točí, ale nejede, zkontrolujte, zda do něj jde šťáva. Pokud je napojené na kotel, je možné, že vypadl havarijní termostat (pokud tam je) a čerpadlo není napájeno. Kotel pak topí jen vlastním tahem komína.
Pokud by jste chtěl vyměnit čerpadlo na ládomatu, mám obavu že to nepůjde za jiné, ale jen opět za wilo. Myslím si, že je to standartní stator s rotorem uložený do litinového odlitku, který má stejné osazení jako originál wilo příruby. Běžně jsem měnil u čerpadel s vyjetýma ložiskama jen tuto část - stator s rotorem. Grundfos má asi naschvál jiné osazení a na ladomat nasadit nepůjde. U ostatních značek předpokládám to samé.
Ještě jsem dostal informaci od prodejce Atmos, že by problém mohl být s expanzkou. Že při případném přetomení bych mněl znovu natlakovat expanzomat dle původích hodnot k danému systému. Tak to ještě o víkendu zkusím.To čerpadlo bude asi v pohodě. Jsem ho porovnával s novým.
Ještě bych zkusil odvzdušnit nadrze, jestli tam nahodou neni vzduchova kapsa. Staci trochu blbej sklon privodu a je vymalovano. Pak by tomu nasvedcovalo ze se to stalo po vypadku proudu. Predpokladam ze kotel varil. Vzduchova bublina je fakt previt.
Kotel nevařil, respektivě mněl okolo 100 C°. A na vrchní trubce k nádrži, mám odvzdušňovák. Ten var kotle asi pojmula nádrž přes pojistný ventil v Laddomatu. I ten prodejce má domněnku na vzduchovou kapsu. Je to boj, uvidím o víkendu. Přesto děkuji za každý nápad.
Tak jsem opět natlakoval expanzomat. A nic. Poslední možnost už je opravdu jen špatný chod čerpadla v laddomatu na 3 rychlostní stupeň. Když jsem zapnul jen natápění nádrže, tak to fungovalo správně. Jen to čerpadlo v ladd. ( WILO ) netahá vodu z nádrže. Teď to budu řešit s prodejcem. Mám ještě rok záruku, tak jsem zvědav.
Jestli se čerpadlo točí, čili nic, by mělo jít poznat... I přepínání jednotlivých stupňů je dobře slyšitelné. Zkuste jiný stupeň. Mám 50kW kotel s Laddomatem a stíhá (při vyšší teplotě) i na 1. stupeň...
PROBLÉM VYŘEŠEN !!! mám ATMOS combi 30. Stáří 13 let, čištěn klasicky a jednou za rok vyčištěn komplet. Ale je to málo. Projevilo se snížení výkonu. Takže kotel nestačil vytápět barák a zároveň nabíjet aku. Po poradě s prodejcem a zároveň fandou do tohoto systému, jsem provedl vyčištění všech vzduchových kanálů. pak se projevilo totální zlepšení. Teď už to chodí. A hlavně vyčištění trubky, která drží lamely pomohlo.
Po vyndání ventilátorů ( mám starý typ kotle ), vyčistit velký prostor směrem vzhůru kde je výdech do prostoru hoření. To je v poho. Ale potom je směrem ke komínovému vývodu úzká štěrbina ( cca 1 cm ) a ta vede k trubce procházející a rozvádějící vzduch do lamel v prostoru hoření. To byl problém. Na protahovací elektrikářské péro jsem navázal něco jako brusnou houbu a prostrkával jsem takto udělanou štětku všude kde se dalo. Zároveň bylo nutno vyčistit trubku pro rozvod vzduchu do roštovacích lamel a samotné lamely. Ta se prostě po povolení plechů a jednoho šroubu vytáhne. Ale bacha. Na spodní šamot dát něco aby padající lamely ten šamot nerozbily. Nejlepší je ten šamot taky vyndat a vyčistit i prostor za ním. Na obrázcích je tak drobet vidět ten bordel. Nakonec po zatopení a zapnutí ventilátorů byl opět hukot jako dřív !!!
No a to mám dřevo suchý, dva roky leží naštípaný pod střechou. To se nashromáždilo za šamotama. Právě podobně se prach shromažďoval v přívodu vzduchu k lamelám a jak ztuhnul, tak jednoho dne se odlepil, spadl a celý to ucpal.
Dobrý den, velice mě zaujala vaše diskuse týkající se akumulačních nádrží.Já se o ně zajímal už asi před 5 lety , bohužel to tenkrát byla celkem novinka...Topenáři v okolí o tomto systému neměli ani tušení a tak jsem to celkem vzdal.Bohužel na umístění nádrží nemám moc místa , zajímal jsem se o výrobu nádrže na míru.Nakonec jsem od toho ustoupil.. Zajímal by mě názor , na tuto sestavu. Mám doma starý kotel Dakon myslím 24 kw, který časem přijde vyměnit za litinový. Topení samotížné s otevřenou expanzní nádobou.Na toto topení byl napojený klasický kombinovaný bojler 200L . Ten už je několik roků v pánu , nyní pro ohřev TUV používám druhý bojler na elektřinu .Napadla mě myšlenka instalace asi 500L bojleru místo starého. Ten by se nahříval spolu s topením , fungoval by jako malá akumulační nádrž.Z tohoto bojleru bych teplou vodu propojil do elektrického bojleru , kde by se mohl v případě malé teploty dohřát elektřinou. Ten 500l bojler by byl napojený jen samotížkou jako ten původní ,přes noc a nebo ráno by mě mohl sloužit jako aku nádrž a přitápět do radiátorů.Zajímal by mě váš názor , jestli má cenu dělat tuto sestavu....
Dobrý den pánové. Provozuji sestavu Atmos 32+akumulační nádrž 1800l+laddomat 21+podlahové topení+adex comfort 06+pokojový termostat+venkovní čidlo. Téměř vše funguje bez problémů, kromě toho, že po vyhasnutí kotle v něm zůstane teplá voda. Doplním, že nádrž je naležato a skoro celým objemem nad kotlem. Předem děkuji za rady a připomínky.
Netuším, co byste rád slyšel. Celkem snad skoro standardní sestava. Že zůstává v kotli nějakých dejme tomu 80 až 100 litrů teplé vody, necítím jako takový problém, aby byl řešen třeba smostatným vybíjecím okruhem (nebo řízením), který po ukončení topení v kotli odchladí přednostně jeho obsah a pak přenechá činnost okruhu vybíjení akumulačních nádrží. Já to nechávám v klidu dotopit kotelnu. Laddomat, no s tím zkušenost nemám, ale topenář se tomu u mě obloukem vyhnul a raději volil regulační jednotku THEMA, prakticky prvotinu jihomoravského výrobce. Řídí kotel, dva topné okruhy, akumulaci, TUV a nyní jsem zprovoznil poslední část - elektrokotel (7,5 kW patrony v každé nádrži). S podlahovým topením jsem se svěřil do rukou ADEX Comfort 03K. Vše to nyní spokojeně maká, až na netěsnost kouřovodu na vstupu do komína (není kdy to dodělat). Přeji hezký den a spolehlivé topení ☺.
Dobrý den.Mám podobnou sestavu-Atmos DC40SX a tři akumulační nádrže 800 litrů = 2400 litrů řízenou Adexem Comfort 06. Máte pravdu, po vyhasnutí kotle se v primárním okruhu drží dlouho topná voda nad 60 stupňů. Navíc dlouho běhá čerpadlo které vypíná až teplota klesne pod 60.Vím,že tento problém jde vyřešit spalinovým termostatem zapojeným do serie s kotlovým. Mne ale trápí jiná věc. Kotel mi boucha. Nemáte s tímto problémem někdo zkušenosti? Měl jsem velký tah komína,ale ten už jsem snížil komínovou klapkou se závažím z 35pa na požadovaných 24pa. Bouchne to hlavně když je kotel natopený a vypne ventilátor. Prosím o drahocenné rady protože zachvíli se budu bát chodit do kotelny.
Průřez sání či komína neodpovídá výkonu kotle. Zkrátka se tam hromadí plyn, který díky absenci kyslíku nemůže být kontinuálně spalován. Takže já bych zkusil vyčistit kotel a přestal si myslet, že komeníci tu jsou jen od toho, aby nosili štěstí ;)
Ještě dotaz: Proč jste s tak velkou kapacitou nádrží snížil tah komína? Tam přeci netřeba dosahovat velkých útlumů. Kupříkladu já topím zpravidla na maximální výkon kotle a když dojde k přebytku, tak ho raději na den odstavím.
Mívám občas stejný problém. Hlavní příčinou je nadměrné zplynování. Prostě je to plynový hořák. Plyn a kyslík musí být v patřičném rozmezí poměru a množství, při kterém správně vyhoří. Běžně si vše doreguluje kotel. Přiměřenost vývoje plynu závisí především na hrubosti dřeva. Čím drobnější dřevo, tím více plynu. Čím hrubší dřevo, tím méně plynu. To je základ. A abych nezapomněl, když už máme odzkoušen správný poměr hrubosti paliva ve vztahu k naplnění násypky, ještě musíme dávat pozor na možnost ucpání trysky zhroucením vyhořívajícího obsahu (opatrněji přikládat). Zas to může omezit vyhořívání plynu a přebytek jde tam, kde ho nechceme, a zas to začne blafat. Po kotelně pak lítá popílek a spousta smradu, a co je horší, i „oblíbený“ oxid uhelnatý. Takže použijte hrubší dřevo a jemnější přihazujte přiměřeně a mělo by být po problému.
Děkuji za rychlou odpověď.Myslím že jste snad uhodil hřebíček na hlavičku. Snad to bude příčina toho drobného dřeva.Včera jsem naštěstí nebyl u toho když to blaflo, ale táta opravdu před tím přiložil hodně drobného dřeva co našel po zemi.Dnes topíme většími kusy . Zatím jsem byl v kotelně 2x a pes pohodlně odpočíval za kotlem a v kotelně nebyl kouř.To je znamení že se nic zatím nedělo,ale nechci to zakřiknout.Tah komína jsem musel snížit, protože by to blafalo i při velkých kusech dřeva. Stejně Atmos upozornuje že velký tah komína zvyšuje razantně spotřebu paliva.Mojich 24 pa je akorát.Jěště se Vás zeptám na spotřebu paliva. Jak velkou máte ztrátu objektu a kolik toho denně stopíteb a kolik plnometrů to dělá za rok.Já spálím dvě kolečka denně v tomto počasí.Mám sestavu od začátku topné sezony a sonduji kolik musím nadělat dřeva. Zatím mám zásobu tak 120 metrů.Ještě jednou děkuji za pomoc. Jsem aspoň o něco klidnější když vím, že na to nejsem sám. Díííííííííííík.
Budu rád, když to opravdu pomůže. Mělo by. Je tady v diskusi zajímavá zkušenost s destruktivním výbuchem plynu s kotlem ATMOS, který polámal komín Schiedel zdola nahoru (diskuze http://www.tzb-info.cz/t.py?t=11&i=108228&start=0#text8 ). Bezpečnost nade vše. Musíme si být vědomi toho, že prakticky topíme právě plynem, a ten se vzduchem tvoří silně hořlavou, výbušnou směs. Nejkritičtější je čas, než se obsah násypky změní na žhavé uhlíky. Poměr těkavých hořlavých složek, kyslíku a spalin v soustavě od kotle do komína (při různých okolnostech) navíc není homogenní, a nějaký ten separátní „výbuch někde“ prohodí nestejnorodou směs kamkoli, kudy může. Něco zasmrdí, ale něco zas může bouchnout kdekoli jinde. My se snažíme topit, tedy chceme klidné kontinuální hoření s dostatečným výkonem. Toho dosáhneme v našem případě především řízením rychlosti plynování (skladba hrubosti paliva s ohledem na přiměřený vývoj plynu). Když vyhoří plyn z nejtěkavějších složek dřeva, pokračují žhavé uhlíky. Pak už jen rozumně přikládat.
Spotřeba paliva. Rovnice o řadě neznámých, takže u sebe zavadím jen o některé vstupní hodnoty. Snad tady někde na portálu jsem viděl orientační spotřebu pro rodinný domek kolem 25 kubíků na rok. Já ztápím za zimu do 15 kubíků, ale to berte jako plácnutí do vody. Nechal jsem si přivézt 15 kubíků smrku a zhruba stejný objem po částech ve tvrdém dřevu a ještě tu byl nějaký ten kubík z demolice starého objektu. Topím třetí zimu. Nyní jedu zkušebně od soboty první týden na elektřinu (dřeva zbývá kolem 4 kubíků - na spotřebu to asi zní docela nevěrohodně). Přiznejme si ale relativně teplé zimy, a poněkud mírnější oblast Polabí.
Ztráty objektu. K nim jsem se zatím nepropracoval, ale díky elektřině (zkušebně topím od soboty) vím 55kWh / 24hodin, interiér 21°C, venku 6°C (výjimečně se stabilní teplotní spád udržel po několik dní). Objekt celkem slušně zateplen. Spotřeba je orientačně známa už po první zimě. Je v tom sice spousta parametrů, ale spotřebované kubíky jsou zpravidla jasné. Pak stačí ohodnotit průběh zimy a dát si to do souvislosti. Jednoduché a účinné. V každém případě, čím větší zásoba dřeva pod střechou, tím lépe. Atmos chce přiměřeně suché (jinak kotel předčasně prožere rez, nehledě na zubožený komín), a to zpravidla dříve než tak za tři roky prosychání nemáme (závislé i na druhu a zpracování). DODATEK. Svitlo trochu ve věži, a pokud mě selský rozum nezrazuje, tak celkovou tepelnou ztrátu objektu, není třeba složitě počítat. Těch 55kWh denně dotápělo dům po tři dny při mimořádně teplotně konstantních hodnotách vně i uvnitř objektu a repasovaný 3F-elektroměr měřil pouze odběr topných patron. Na každou hodinu tak připadá ztrátový výkon 2,292 kW. Protože ale tato hodnota souvisí s teplotním gradientem, v tomto případě 15°C, nezbývá než to podělit 15. Tak dostaneme 153 W/K, a když to ještě podělíme úplnou "obálkou" objektu 455 m2 (obvodový plášť+střecha+podlaha přízemí), máme 0,336 W/m2K.
Dobrý den pane Košino. To jste mne tedy trochu vystrašil. Myslím tím ten výbuch a následná destrukce komínu. To si ani nedokáži představit. Utržená kouřovka a kotel naložen palivem. Hrůůůůza.Snad nás nic podobného nepotká. To ani nemůžu říct před zbývající částí rodiny. Musel bych chodit přikládat sám.
Buďte v klidu, není to zas až tak horký. I u plynu se můžete udusit. Osobně topím v ATMOSU již přez 10 let a nikdy se mi to nestalo. Todle může nastatat, když se topí NONSTOP a kotel nejede na plný výkon. Já mám akumulaci a vždy nechám kotel vyhořet a potom při zátopu smetu popel do spalovací komory. Začal jsem topit pouze měkým dřevem, mám mnohem rychleji nahřáté nádrže a o polovinu nižší spotřebu než u tvrdého dřeva a téměř žádný dehet. Na nahřátí akumulátoru 2000l mi stačí zatopit a jednou přiložit. Za letošní sezónu jsem vybral teprve 2 kýble popela. I s ohřevem vody mě to vyjde na 9000,- za sezónu a to nechodím do lesa, ale beru odpad (krajinky) z pily. Balík za 500,- Kč. Pokud před každým zatopením vymetete popel a strhnete dehet, tak vám to nikdy nebouchne. ATMOS 25G a komím čistím jednou za sezónu. Samozřejmě zateplenej a vyvložkovanej.
Kotel samozřejmě čistím skoro každý den. Komín také čistíme několikrát za sezonu. Jak už jsem uvedl mám i nerezovou komínovou klapku která zajištuje přesný tah komína 24pa. I po těchto opatřeních mi to pšouchlo (při přiložení drobného paliva).Teď jsem přiložil větší kusy a stejně kotel po přiložení nehoří klidně (houpe). Je to normální?
To je dost velkej kotel. Máte správně nadimenzované přívody ? Dělalo Vám to i před montáží klapky do komína ? Co teplota spalin ? Nastavuje se mezera v pravo na zadní části kotle a to podle tahu komína. Co na to říkají v Atmosu ? Ti technici dokáží celkem slušně poradit
Mluvil jsem i ze samotným Cankařem. Poradil právě tu klapku do komína na omezení tahu z 38pa na 24 pa. Před montáží klapky to dělalo taky a asi častěji. Těžko říci , to by musel člověk sedět u kotle a pozorovat co dělá a na to nemám už odvahu.Přivody mám určitě dimenzované dobře. Projekt mi dělal pan Říha ze Sivartu a jsem s funkcí akumulace spokojen.Kotel je napojen 6/4 trubkami.Po montáži té klapky to zatím pšouchlo jen jednou , ale těžko říci.Dolazení táhlem zezadu to zkusit taky můžu, ale to je prý jen na drobné dolazení. Já mám táhlo povytáhlé asi na 8mm od úplného doražení(zavření). Podle p. Cankaře by to tyto kotle dělat neměly DC 40SX je prý povedený model.Ta klapka v komíně se při topení dost pohupuje. Nevím třeba je to normální.
Řekl bych, že ta regulace tahu komína má zásadní problém, reaguje příliš rychle na změny, prostě šup sem, šup tam, tedy jak říkáte "houpe". Tím se celý systém rozkmitává. Potřebuje vhodné tlumení (zpomalit), přiměřeně zvolna přivírat a otvírat. Nevím jak to je konstruované, ale možná by ta klapka zasloužila zásadně konstrukčně překopat a vzít v také úvahu, že chci nejen pozvolnou regulaci, ale také umět si poradit i s nějakým tím nenadálým pšouknutím do komína.
Souhlasím, ta klapka může být problém, ale ještě bych se zaměřil na tu regulaci. Mohla by zavírat vodu do kotle a ten by se pak mohl přehřívat. Pokud je systém dobře nadimenzovaný, nemělo by docházet u nenabytých akumulátorů k vypnutí ventilátoru. Kotel musí jet na 100% bez snížení výkonu. Jeli někde něco přiškrcené, dochází ke snížení výkonu a nahromadění plynů jež neshoří a explodují .
Možná myslíte jinou situaci, ale nezvládám číst vše. Vypnutí ventilátoru při nenabitých akumulátorech (spíše plně nenabitých). Mě ho vypíná regulace až v tomto stavu. Reaguje na to, že kotel je už na 100°C a nádrže zvolna překročily 80°C. Vypnutím ventilátoru se regulace pokouší omezit další zvyšování výkonu a přetápění kotle. V poslední době se už ani nesnažím za každou cenu nabíjet akumulaci na maximum (zvláště v období, kdy ještě není až taková zima). Čím vyšší gradient teploty, tím větší ztráty zejména z akumulačních nádrží (sice je mám v užitečně temperovaném prostoru, ale tak moc ho temperovat není nutné), proto je natápím shora dolů jen na úroveň vratné vody, to je 60°C. Předpokládám, že se takto ušetří i nějaké to palivo i za cenu zatápění za jeden až dva dny. Topení v kotlích na pevná paliva, vyjma paliva typu peletek, je tak trochu alchymie a je mnohem náročnější sladit všechny prvky. Máme alespoň co dělat ...
Natopit akumulátory na doraz je opravdu zbytečné. Dochází pak ke snižování výkonu, kotel se dusí, dehtuje a zbytečně se ničí. Pokud je velký tah komína tak, to pak způsobuje to nahromadění plynů a navíc zapíná dochlazovací smyčka. Já mám 25GS, takže to částečně ureguluju tím, že mi otevře naplno servo a jde to do radiátorů, ale ani ty to pak nestíhají uchladit. Mám to vyřešené tak, že mám na nádrži 4, čidla teploty a jakmile se na třetím od zhora zvedne teplota na 70°C, přestávám topit. Spotřeba je minimální a na nahřátí mi při této zimě stačí jednou deně zatopit a maximálně jednou přiložit. Nemám téměř žádný popel a ani dehet. Pokud se kolega snaží nabít akumulátory na doraz, tak se vůbec nedivím, že mu to při takovém výkonu kotle bouchá. Předimenzovaný kotel je sice super na rychlost nabíjení, ale pak je asi opravdu problém ho udržet na uzdě.
Každý akumulátor by měl mít minimálně dvě lepší jsou tři měření teploty. Dále by měla být měřena teplota topné vody na vstupu do kotle. Tyto informace jsou vlastně důležité jak a kdy topit kotlem. Definovat ukončení topení je o zkušenosti s danným systémem. Něco k regulaci tahu komína. Pro názornost 1 Pa je tlak odpovídající 0,1 mm vodního sloupce. V domácích podmínkách takřka neměřitelné. Tak že diskuze o regulaci tahu no nevím. Podstatně vypovídající je měření teploty spalin na výstupu z kotle. Uvedu dva příklady. Kotel natápí akumulátor a má nízkou teplotu topné vody na svém vstupu (30-40stC). V tomto případě kdy vývin plynů ze spalování je sice velký ale má nízkou teplotu dochází ke ztrátě komínového tahu se všemi doprovodnými jevy (tvorba dehtu, usazování sazí, kouření z komína, bafání při přikládání a pod). Drudý případ je kotel provozovaný na plný výkon, teplota topné vody na vstupu do kotle na standardní úrovni (60-65stC). V tomto případě je provoz kotle bez problémů. Při provozu kotlů na hnědé uhlí stačilo udržovat teplotu na výstupu z kotle a vstupní teplota bývala nezajímavá. U moderních kotlů je třeba dodržovat i teplotu na vstupu jinak se do spalovacího procesu dostává nepředehřátý vzduch který při svém ohřevu ve spalovacím procesu odebírá energii přímo z plamene a tím klesá i jeho teplota. Následně plyny vzniklé při spalování za nižších teplot obsahují jiné složení spalin. Závěrem pro informaci o kvalitě spalování je více vypovídající teplota spalin. Této teplotě vždy odpovídá nějaký tah komína. Konstrukce kotlů vždy vychází z teploty na výstupu. Zde vzniká největší ztráta spalovacího procesu a tou je ztráta komínová. Kotle s odsávacím ventilátorem sice odstraní spaliny ale nedokážou při nízké teplotě vstupní vody nastavit vždy stejné spalovací podmínky.
Ono to dehtování kotle je třeba posuzovat především s ohledem na zbytkový obsah vody (podporuje dehtování významným snižováním teploty ve zplynovací komoře, které je způsobeno značným odebraným skupenským teplem odpařující se vodou). O korozi nemluvě (svého času proběhla zpráva, že velice tenká vrstvička vody má vlastnosti silné kyseliny a ta už umí nastartovat razantní korozi). Ruku na srdce. Kolik lidí má jasno, jak dlouho které dřevo musí prosychat, aby bylo zralé do Atmosu a dá mu na to i čas? Tvrdé, snad kromě břízy, přichází o vodu výrazněji déle než měkké a v každém případě je radno ho držet pod větraným zastřešením, jo a raději raději zakládat alespoň rozštípnuté kuláče. Přidusení kotle tak moc nevadí jen pokud už dřevo vyhořelo do stavu "koksu". Prostě včas skončit s přikládáním. "Bouchání" tady je zpravidla jediná příčina, a to větší vývin plynu než kolik ho může průběžně v klidu vyhořet. Tohoto nepříznivého stavu se nedosáhne jinak, než nepřiměřeným přiložením v nevhodnou dobu. Efekt umocní drobnější dřevo. Marná sláva, přikládání do kotle je také součást regulace, a pokud dobře nefunguje je čas vyměnit kotelníka ☺.
Jen tak pro zajímavost. Mám před sebou tabulku výhřevnosti biopaliv s proměnným obsahem vody. ......obsah vody%.....výhřevnost Mj/kg...měrná hmotnost kg/m3 Polena.....10................16,4.................375 Polena.....20................14,28................400 Polena.....30................12,18................425 Při spalování dochází nejtrve k vývinu různých uhlovodíků pomocí tzv suché destilace. V dalším kole dochází ke spalování uhlíku na CO2, pokud je k spalovacímu procesu nedostatek O2 je výsladkem pouze CO.
Já jsem se asi zpočátku nevyjádřil přesně. Rozhodně ten problém není v přetápění kotle. Na vztupu zpátečky do třícestného ventilu na primárním okruhu mívám až na vyjímky okolo 40 stupňů. Nádrže 3 X 800 litrů nadoraz nenatápím.Zatápíme každý den okolo 17 hod a topíme tak do 22 hod.Na nádržích mám tři teploměry .Na prvních dvou ze shora bývá 85 a na dolním okolo 65. Kotel po většinu času jede tak na 85 a ventilátor prakticky nevypíná.Tak obrovské ztráty jsou způsobeny tím, že spodek baráku je z kamene cca 80cm a horní patro z cihel týnka jen 30cm. Musím příští rok patro zateplit. Před chvílí jsem přiložil. Na kotli je 82 a zase "houpe". Těžko se to popisuje.Zahučí chvilka ticho zase zahučí a pořád dokola.Přiložil jsem čtyři kuláče a nahoru trochu drobného dřeva.
Vzhledem k vasí komplikované regulaci mě už akorát napadá vyhodit tu klaplu a dát tam místo ní brzdu, i když u topení na tuhá paliva je každá rada drahá. Každý systém se chová trochu jinak a závysí to na konkrétních podmínkách. Ve Vašem případě jednoduchou pomoc asi nenajdete. I když jste udělal vše pro to ,aby to bylo super, tak né každý topenář je dobrý elektrikář a totéž platí o projektantech. Většinou platí, že v jednoduchosti je síla. Nechci být nějaký zpátečník, ale možná časem zjistíte, že obyčejný ladomat, nebo třícestný termoventil Vám za mnohem menší peníz udělá lepší službu, než komplikovaná regulace. Vím o čem mluvím. Dělám v telekomunikacích, ale topení jsem si musel navrhnout a více méně i postavit sám. První pokus s firmou certifikovanou u atmosu skončil katastrofou. Kotel vydržel 6 roků. Je to smutné že to takhle říkám, ale v čechách je jen velmi málo firem, jež by v této oblasti byly profesionály. A pkud se nějaká najde, tak má tak malé kapacity, že se nedokáže prosadit na trhu, protože nedokáže uživit lidi co používají hlavu. Každopádně držím palce a věřím, že to dokážete vyřešit sám i když to bude ještě něco stát.
Jak jsem psal již výše - nechápu proč při objemu akumulačních nádrží 2400l a následné tepelné setrvačnosti soustavy používáte tak "sofistikovanou" regulaci kotle, která to "houpání" způsobuje. Je ale nabíledni, že když palivo ohřejete na vysokou teplotu, kdy vyvíjí nejvíce hořlavého plynu (kotel hučí) a pak mu zavřete vzduch (kotel ztichne), tak dojde k hromadění dřevoplynu a po znovuotevření přístupu vzduchu (či analogicky komínu) dojde v nepříznivé situaci k výbuchu.
Třícesťák řídí elektonická regulace KTR Adex MIDI. V době svátků to ani jednou nepšouchlo,asi to nebude tak horký. Je to asi opravdu hlavně v přikládání. S každým kotlem je potřeba se naučit topit. Nepřikládám už tolik drobného dřeva a kur. Kotel běží klidně a teplota je kolem 84 Pokud je někde problém , tak určitě ne v regulaci. Atmos opravdu nění stavěný na drobný dřevní odpad.
No já topím jedině drobným smrkovím a borovicovím dřevem a v životě mi to nebouchlo. Pokud se má kotel čím ochlazovat tak hoří plynule na plný výkon. Zkontrolujte si nastavení čerpadel, je docela možné, že Vám čerpadlo v okruhu topení přetlačí čerpadlo za kotlem, čímž dojde k přehřátí kotle a následnému snížení výkonu a opětovnému otevření přívodu vzduchu a následnému výbuchu. Vzniká to tak že čerpadlo v topném okruhu má vyšší výkon než čerpadlo za kotlem a při přepnutí serva se otočí směr vody v nádrži i když kotel ještě nevyhasl.
Chcel by som vas poprosiť či by ste mi vedeli poradiť ohladom kotla ATMOS DC 25 S.Mam to zatial zapojene bez akmulačných nadrži.Vedeli by ste mi poradiť ako zapojiť tento kotol na nadrže ? Dakujem za ochotu moj
Ona chyba bude opravdu v regulaci. Kotli je celkem jedno čím v něm topíte pokud to není výrazný rozdíl v kvalitě paliva. Když je kotel na kusové dřevo tak s pilinami bude bouchat. Velikost dřeva ovlivňuje spalovací výkon. Lépe řečeno čím větší povrchová plocha paliva tím větší spalovací výkon. Pokud se kotel uklidnil, dostal se skoro náhodně do rovnovážného stavu. Na kotli je též vzduchová klapka ovládaná od teploty v kotli. Až opět začne kotel bouchat zvedněte zadanou teplotu na termostatickém regulátoru. Tím se odstraní destabilizující korekce která ovlivňuje vlastní kotlovou regulaci. Výkon kotle by měl určovat průtok topné vody. Vlastní regulátor nemá žádnou informaci o poloze regulační klapky a proto má tendenci se rozkmitávat místo aby se po třech regulačních vlnách ustálil. Pokud bude kolísání výkonu trvat je nutno upravit nastavení prvků P1 (pásmo klidu) a prvku P3 (krokování). Při nastavování těchto prvků je třeba postupovat systematicky. Nejdříve si poznačte výchozí stav aby bylo možno vrátit prvky do původní polohy. V dalším kroku zvětšit pásmo klidu pomocí prvku P1. Po provedení zapsat novou polohu a vyčkat jak se kotel bude chovat. Pro stabilizaci je nutno počítat s dobou minimálně 1,5 hodiny. Zde se nic neurychlí. Rozšířením pásma klidu umožníte kotli aby se ustálil na nových parametrech. Pokud se neustále přestavuje trojcesťák tak se mění i parametry topné vody na vstupu do kotle následně se mění teplota na výstupu a celý děj se opakuje. Ještě jednou upozorňuji zapisovat změny v nastavení a jak se to projevilo. Další veličina je prvek P3 (krokování). Je třeba si uvědomit že kotel má obsah 90l. Při standardním výkonu oběhovky 1000l/hod dojde k výměně topné vody za cca 6 minut. To znamená teoreticky bych měl počkat na změnu polohy trojcesťáku těch 6 minut. Sledování změn na kotli po změně polohy prvku P3 bude ještě delší.
Mám kotel Atmos DC32S, topím měkkým jehličnatým dřevem, vlhkost dřeva 15%,systém bez akumulační nádrže. Vše šlape jako hodinky. Vzhledem k vysokým tepelným ztrátám domu (vytápěcí plocha 300 m2, starší okna) máme i tomu odpovídající spotřebu,kotel máme první rok, zatím to odhaduji na 40 prms dřeva za celý rok. Teď v zimě se stává, že ráno bývá v domě teplota 18°C, při topení celý den však vyleze až na 29°C, kotel ale nechci dusit v útlumovém režimu. Právě z těchto důvodů příští rok uvažujeme o přikoupení akumulačních nádrží se zabudovanou vnitřní nádrží pro přípravu TUV. Jakou velikost nádrží doporučujete? Stačila by jedna tisícilitrová nádrž pro vytopení domu na 1 den a pro stabilizaci tepelného režimu v domě? Nebo je absolutně nutné mít alespoň 2000 l ?
Další otázka se týká paliva - momentálně topíme dřívím v ceně 600 Kč/prms. Dostala se mi nabídka získat dřevní odpad (odřezky z pily) za 150 Kč/prms. Výrobce však povoluje topit s tímto palivem pouze v obsahu max 10% ve směsi s poleny. Z jakých důvodů se nedoporučuje topit ve zplyňovacím kotli výlučně tímto palivem? Jaká rizika mohou vyplývat z toho, když budu v kotli ATMOS topit pouze dřevním odpadem?
Podle mých zkušeností 1000l bude stačit na stabilizaci, nikoli však na celodenní vytápění. Odřezky mají při stejném objemu mnohem větší plochu než polena. Proto rychleji hoří a vydávají tedy vyšší teplotu. Jinak 29oC je opravdu hodně :-)
Prostý návrh velikosti nádrže. Nevdříve je třeba znát tepelnou spotřebu domu. Dále tepelný výkon kotle. Ten je max 32 kW ve Vašem případě. Protože neznám spotřebu Vašeho domu tak řekněme 12 kW, 14 kW, 16 kW. Podotýkám že to jsou nástřely. Tak že 12 kW za den spotřebuje 288 kWh,14 kW za den spotřebuje 336 kWh, 16 kW za den spotřebuje 384 kWh. Váš kotel má výkon 32 kW to znamená pro spotřebu 288 kWh musí být v provozu na plný výkon 9 hodin, pro spotřebu 336 kWh musí být v provozu 10,5 hodiny, pro spotřebu 384 kWh musí být v provozu 12 hodin. Teď je třeba se rozhodnout pro využitelný teplotní spád. Navrhuji i když mne budou ostatní kamenovat 50stC. Kapacita akumulace pro spotřebu 12kW - 32(výkon kotle)-12(spotřeba domu)x9(doba provozu kotle) to odpovídá 3096 l, pro spotřebu 14 kW to odpovídá 3250 l, pro spotřebu 16 kW to odpovídá 3302 l. Pokud použijete menší nádrž je nutno časově rozložit provoz kotle tak aby provozu z nádrže odpovídala její tepelná kapacita. Ten přepočet z potřebné akumulace na litrový obsah nádrže je výkon do akumulace x doba x 860 / 50. To číslo 860 je převodní konstanta pro 1 kWh. Pokud budete topit kusovým dřevním odpadem a ne pilinami bude Vš kotel trochu živější možná mu klesne trochu účinnost. Je to dáno tím že při stoupajícím výkonu stoupá též komínová ztráta. A při spalování kusového dřeva se bude vyvíjet více plynu. Kotel bude mít tendenci zvyšovat teplotu na svém výstupu. Je možno vhodnou regulací toto omezit.
Určitě bych nevolil kombinovanou nádrž a to z důvodů, že čerstvá voda je zabiják všech nádrží, raději si kupte kombinovaný boiler, mohu doporučit Dražice, vyjde něco okolo 10 tisíc a 10 let by mohl vydržet. Samotné nádrže pak budou nesmrtelné. Při Vašem výkonu kotle a tepelných ztrátách bych volil tak něco okolo 3000 litrů
Děkuji za Vaše reakce. Pochopil jsem, že 1000l akumulační nádrž schopná pojmout a vydat 170 GJ tepla je maximálně s to překlenout mrazivou noc do časného rána, kdy je nutno znovu zatopit, i tak to je lepší než nic. Později tedy přikoupím nádrže až na 3000 l. Ohledně topení dřevním odpadem to chápu následovně: dřevní odpad vzhledem k jeho vysokému poměru volné plochy vůči hmotnosti produkuje ve zplyňovacím kotli plyny mnohem vyšší rychlostí než kusová polena. To vede sice na jedné straně k vysokému výkonu kotle, na druhé straně i ke snížené účinnosti spalování, protože se vyvíjené plyny nestačí při tak rychlém vývinu dokonale spálit. Jakým způsobem lze hoření dřevního odpadu regulovat? Ještě více škrtit přívod vzduchu? Nepovede topení dřevním odpadem k vyššímu dehtování ?
K akumulační nádrži se zabudovanou vnitřní nádrží - proč je čerstvá tvrdá voda jejím zabijákem? Z důvodu tvorby vodního kamene? Ten se ale musí tvořit v každé nádrži, ve které se připravuje TUV..? Momentálně máme starý kombinovaný 250 l bojler se částečně poškozeným tepelným výměníkem, ten je připojen na sekundární kotlový okruh, co jde i do domu. Vše by fungovalo bezvadně, ale to by v současném zastaralém výměníku nesměly být malé trhlinky, kterými prosakuje do topného systému vysokotlaká voda z vodovodního řádu a zvyšuje nám tlak až ke 3 atmosférám, proto musíme čas od času upouštět vodu ze systému a udržovat tak tlak v předepsaným mantinelech. Proto chceme tento starý bojler co nejdříve odstavit a začít používat nový způsob přípravy TUV.
Nejsem z oboru, ale tak si říkám při vysokých teplotách spalin by se vyplatil ten výměník na kouřovod, vím každý ho zatracuje ale tady by měl možná své místo. Při vhodném zapojení třebas na teplejší vodu. Topení odkorama si náramně pochvaloval na vebu majitel splyňovacího kotle, má někde i webové stránky. Osvědčily se mu víc než odřezky z parket nebo kusové dřevo.
Já topím dřevním odpadem z měkkého dřeva a je to mnohem lepší než kusovým. Nádrž se mi mnohem rychleji ohřeje a kotel nedehtuje. Důležité je mít dobře nadimenzované trubky a čerpadlo, aby se kotel stačil ochlazovat. S tím boilerem je to lepší hlavně kvůli pořizovacím nákladům. Je mnohem levnější vyměnit boiler než celou kombinovanou akumulační nádrž, jejíž životnost bude limitovaná ptávě tím výměníkem TUV.
mohu doporučit Dražice - vrele doporucuji.nejlepsi na trhu. 2 x 120l uz mame od roku 1995 a slouzi bez problemu do dnes :-) ani jedna zavada na nich nebyla.
Rovněž doporučuji externí kombinovaný bojler a rovněž Dražice. Provozuji 125 l bojler Dražice bez problémů již 23 let. Mám ještě verzi s topným duplikátorem místo současně dodávaného trubkového hada. Vzhledem k jeho velké ploše duplikátoru a k ejektorovému připojení vratné v mém ÚT se i celkem rychle ohřeje. Kromě občasného odkalování vodního kamene a zvenku na přetlakovém ventilu instalovaných magnetů pro magnetickou úpravu vody mě pouze loni potkala výměna topného tělesa. Vzhledem k jeho uložení v jímce - bezproblémová záležitost. Těleso v jímce má rovněž výhodu menší tvorby vodního kamene vlivem menší povrchové teploty na styku s vodou.
Regulace hoření dřevního odpadu. Proboha jenom nic neškrťte. A pokud Vám to nedá, tak přiškrťte občas jen kotelníka. Ten je totiž tou rozhodující regulační jednotkou hoření dřevního odpadu, která musí mít potřebnou inteligenci (schopnost průběžně s citem vyhodnocovat a řešit aktuální provozní situaci) a musí spolupracovat se zbytkem regulační soustavy. Tohle je totiž rovnice o mnoha neznámých. Automatický kotelník Vám bude spolehlivě fungovat jen s drobným palivem typu peletek apod., a to i bez akumulace.
Po přečtení čtrnáctidenního přírůstku diskuze mi to nedá nejít zas tak trochu od piky. Mám zplynovací kotel ATMOS 22kW na dřevo, akumulaci do 1500 litrů a jednotku „staré“ elektronické regulace Thema. Bez ohledu na to, během topení kusovým dřevem procházíme tři fáze, a to náběh, ustálený provoz a dohořívání. Při náběhu si zajistíme dostatek žhavého materiálu v okolí trysky (pokud topíme měkkým, vyplatí se vkládat sem tam poleno tvrdého ke spolehlivějšímu udržení, pokud třeba zavčasu nepřiložíme) pro řádné nažhavení vyvíjeného plynu před vstupem do trysky (bude se kvalitně spalovat při vysoké teplotě a nebudeme zbytečně čudit z komína). Konec náběhu je charakterizován zhruba 80°C na výstupu kotle a 60°C u vratné vody. To je začátek ustáleného provozu při jmenovitém výkonu kotle. Topíme do objektu a s ohledem na hrubost paliva přikládáme tak, aby se udržoval zhruba na jmenovitém výkonu spojeném s ustáleným hořením a optimální účinností. Přebytek tepla následně regulace odvádí do akumulace. Dohořívání nastává před dobitím akumulace na požadovanou teplotu, obvykle postačí rozmezí 60-80°C. Při vyšší teplotě se už obvykle hlásí regulace kotle ve snaze omezit výkon proti přetápění. Rozumný kotelník ale zavčasu omezí nebo ukončí přikládání.
A teď se vrátím k topení hlavně drobným dřevním odpadem. Přikládat přiměřeně méně a častěji s ohledem na hrubost (a ne narvat komoru co to dá). Škoda že ATMOS nemá vyřešen průhled do horní komory. Zvláště v tomto případě by to umožnilo mít pohotově pod kontrolou stav vyhoření a ne to naslepo každou chvíli otvírat. Riziko nadměrného vyhoření žhavého materiálu omezovat odpovídajícím vkládáním hrubých kusů tvrdého. Celé kouzlo je v tom, že přiměřeným přikládáním zamezíme nadměrnému zplynování a tím golemskému blafání kotle. Přiznám se, že se mi výjimečně také podaří nepřiměřeně přiložit nebo spadne velký kus na trysku a omezí příliš její průchodnost, a pak si to i pšoukne do kotelny.
To je má tříletá zkušenost s ATMOSEM. Obávám se, že tady na fóru občas dáváme do nesprávných souvislostí jednotlivé regulační okruhy a jejich funkce, a tak si často za problémy můžeme sami. Špatně sestavené systémy se ale také nedají vyloučit.
Jo ale ještě něco zásadního, už jen pro připomenutí. Topit suchým dřevem. Nejen pro lepší výhřevnost a minimální dehtování, ale i pro delší životnost kotle a dobrý stav komína.
Dobrý den,mohl by jste mi poslat zapojení,mám automatický kotel a řeším zapojení aku,nádoby v kombinaci s podlahovkou a radiátory.Pokud mi nějaké schéma pošlou i ostatní budu jen rád.Děkuji Synek
Zdravím všechny a prosím o radu. Mám kotel Atmos c18 a udělal jsem si akumulační nádrž na 1100litrů o rozměru hloubla700xvýška1200xšířka1300. Nádrž je za 4 plechu svařena CO ,na ploše provrtaná po 30cm a vložená 10 kulatina a na konci zavařená. Napustil jsem vodu s tím,že ji natlakuji na 3,5 bar. S deformací jsem počítal,ale už při 2,5 bar se mě nádrž protrhla přes kulatinu a pěkně mě to ohodilo. Nevzdám se a dám další výztuhy a jdu do toho znova. A těd mám dotaz-provozní tlak mám 1,5 bar,nádrž opravím a nevím na kolik ji zkušebně natlakovat. Stačí tak na 3 bar??? Víc se opravdu bojím,pokud někdo máte zkušenosti mooooc děkuji,ale vzdávat se nechci a chci to úspěšně dořešit. Člověk až hledí,co ten tlak dokáže. Děkuji předem mail mob 777234729
Na Vašem místě bych to přehodnotil, já se o něco podobného pokoušel a po třech pokusech jsem si raději sehnal kulaté. Největší problém nebudete mít se samotným natlakováním, ale s tlakem vody v sytému. Jde o síly v tunách, jež působí na plochu. nádrže. Si vemte, že Vám to ruplo se studenou vodou. Nechci ani domyslet co by se stalo s vařící. Hranatá nádrž je hazard se životem. Taky jsem si myslel že to vyřeším, ale fyziku neojebete
zdravím a děkuji za odpověď,tady se dočtu,že se takové nádrže provozují a funguje to. Je to fakt boj a souhlasím s Vámi,je to o život,ale ještě jeden pokus tomu dám a potom to vzdávám. Dík
Držím palec, kdyby Vás to zajímalo, tak tady je link na můj pokus s otevřeným systémem, řachlo to okamžitě po připojení k systému, a to jsem to tlakoval na 3 atmosféry a drželo to. http://193.179.133.10/akumulace/
Mam dve podobne 750l nadrze (1000x1500x500mm) zapojene paralelne svarene z 5mm plechu a dve nejvetsi protilehle plochy mam pospojene asi 12ti kulatinami.Provozuji otevrenou soustavu a testoval jsem to na 1,8 atm nez jsem nadrze pripojil.Urcite bych touto cestou neradil jit pri uzavrenem systemu neb tam je tlak jeste vetsi.Radeji si sezente nadrze valcove s klenutymi dny nez se stane nejake nestesti.
Přiznám se, že mi běhá mráz po zádech z diskuze o hranatých tlakových nádobách. Hází se tady "tunami tlaku" a diletantsky se medituje (diletantsky = myslím bez odborné přípravy a přiměřené profesionální praxe; to aby se někdo náhodou zcela neurazil). Nenašel by se tady někde opravdový profesionální konstruktér tlakových nádob, aby srozumitelně vysvětlil šetřivým všeumělům typu "A je to!" jak se věci mají, jak se rozkládají síly a proč ideálním tvarem tlakové nádoby je právě koule? Jo a taky něco ke koeficientům bezpečnosti a podobně. Hranatými "sámo-dómo" ohrožujete nejen sebe, ale i svou rodinu. Cokoli může selhat, a to i po delší době a v nejméně vhodném čase. Najednou bude po radosti z "dobře vykonané práce" a úspory. Přeji hezký den ☺.
Nedá mi to, abych se nepřipojil k příspěvku pana Košiny. Kdyby bylo tak jednoduché, vyrobit tlakové hranaté nádrže, byl by trh těmito nádržemi zaplaven. Žádná z nabídek renomovanýc výrobců tlakových zařízení však takové nádrže neobsahují, vždy pouze "beztlakové hranaté nádrže". Asi vědí proč !!!!
Ani otevřená expanzní nádoba nic nevyřeší, já to tak zkoušel a hranatá akumulační nádrž se roztrhla okamžitě když jsem jí připojil k otevřenému systému a to jsem měl vodní sloupec 5 metrů, tudíž v systému bylo 0,5 A. Mohlo by to fungovat jedině v případě, že bych jí měl umístěnou na půdě a honil to čerpadlama, což je dost náročné na regulaci a předtava, že mám nad hlavou kvádr o 2 tunách taky nic moc.
Jestli jsem dobre videl na vasich strankach,tak jste experimentoval s hranatou nadrzi ale z plastu a to si myslim je trochu rozdil oproti zelezu.Ani se nedivym,ze vam to ruplo.Ja samozrejme nez jsem se pustil do hranate nadrze,tak jsem si sehnal reference.Kolega z prace takovouto nadrz s uspechem provozuje jiz 15 let a zatim nemel zadnou havarii.Dle jeho zkusenosti jsem nadrz svepomoci svaril,pridal vyztuhy a doufam,ze mi take nejaky ten rok vydrzi.Zatim jedu letos druhou topnou sezonu s otevrenou soustavou.Do uzavrene bych do toho nesel.Co se tyka komfortu topeni,tak se to se stavem pred nadrzemi neda srovnat.Co se tyka valcovych nadrzi,tak samozrejme jejich vyhody jsou jasne.Nicmene kazdy nema moznost si nejakou sehnat ze srotu,ci si ji koupit za nekolik desitek tisic.
No jen pár takových malých poznámek k cenám. 1. Sami topenáři používají raději nádrže 750 litrů, protože jsou o dost výhodnější v přepočtu ceny na litr. Takže to je jeden tip na úsporu pro amatéry. 2. Pád dolní čelisti jsem zaznamenal jako "poradce" svého známého při realizaci akumulace do dvou 750 litrových nádrží, když topenář poskytl dvě nepoužité nádrže za cenu jedné jen s tím, že mu zůstaly z předchozí zakázky.
Řekl bych, že nás spotřebitele už výrobou počínaje pěkně tahají za nos. Díky neschopnosti výrobce dosáhnout patřičné sériovosti a tím výrazného zlevnění my na konci retězce platíme v podstatě nehoráznou cenu za kus zkruženého svařeného plechu. Číňan by to zvládl se ziskem i za třetinu a naši výrobci by šli spolehlivě tam (no vždyť víte kam), jako je tomu v jiných odvětvích. To je ta naše nízká produktivita a vysoká režie. My se snad u nás nikdy nenaučíme efektivně makat a půjdeme ekonomicky prostě tam. Stačí se jen dívat kolem. Spí se na starých vavřínech a tradice zaniká a my platíme nesmyslné částky nebo vymýšlíme riskantní projekty, ve kterých můžeme přijít nejen o vlastní pozadí. Jako kdyby nebylo v životě dost jiných starostí.
Dobry den, nemohl by jste naznačit cenu za aku nádrž. 2*750l jen pro zajímavost abych veděl v jaké relaci se pohybují mě nabízel topenář 2*1000l s izolaci za cca 50tis.Což se mě dát nechtělo .Tak jsem to vyřešim trochu jinak. T
Moc toho už nemám. Z prvotní nabídky 01/2007 jsem vyčetl typ PS800 13.800,- za 750 l bez daně (ve finále na faktuře po výjimečné slevě to bylo jen 6.000,- bez daně). Chce to zkusit aktuálně dohledat na internetu.
Když to rozpitvám, tak mi vyšly tyto položky při výrobě tlakových aku nádrží: Aku nádrže rozpis Hluboce klenuté dno DIN 28011 600/5 4ks 7 996,80 Kč plech 2000/1000/5 3ks 3 840,00 Kč Doprava hutní mat 119,00 Kč střižení a stáčení plechů 2 500,00 Kč nátrubky 100,00 Kč elektrody 900,00 Kč svařování 4 000,00 Kč Doprava nádrží 400,00 Kč Celkem 19 855,80 Kč
Takže jedna nádrž o cca 550l mě vyšla na 9927,9 Kč vč DPH. Proti výše zmiňovanému odkazu jsem ušetřil několik stokorun a DPH, které by v případě dodávky firmou včetně montáže představovalo 5%. Kdybych to byl tušil, tak bych pořídil originální nádrže od výrobce. Jedinou výhodu kterou teď mám je síla plechu 5mm. Jakou tam mají originál výrobci netuším.
Pokud mluvíte v cenách s daní, pak by Vás v hrubém přepočtu přišly dvě sériové nádrže asi na 31.400,-. Máte tak v kapse úsporu dobrých 11.400,-. (Kecám 8.500,- obě by byly celkem asi 28.560) Když znovu připomeneme, že zakázková kusová výroba je vždy citelně dražší než sériová, jsme opět u toho. Těch 7.140,- za nádrž (6.000,- bez DPH "sleva od topenáře") je nejspíš opravdu cenou od sériového výrobce. Proč by měl topenář dotovat zákazníka, jen potřeboval uvolnit sklad a ne prodělat. A že to není vtip, mě utvrzuje následující zkušenost. Můžete koupit jako amatér nejmenovanou regulační sadu k trojcestnému ventilu včetně serva za zhruba 4.500,-. Pokud budete profesionální topenářsku firmou, dostanete to samé z nějakých 1.500,- !!! A držte se, takto to nastavil výrobce. Přeji hezký den a dále už raději "no comment"
Vážení zůčastnění,marže nastavená pro odborné firmy je správná.Z ních firmy pokrývají vedlejší náklady, které nejsou a nemůžou byti účtovány zákazníkům(na každou technologii jsou požadovány osvědčení odborné způsobilosti,úřední zkoušky.....),které solidní firmy mají(ne však vždy to platí).Těžko jako zákazník budete chtít topenáři zaplatit příspěvek na tzv.státnice,které musí obnovovat každé dva roky,pro tu kterou skupinu odbornosti.
No žijem v kapitalismu, možná se to bude zdát někomu jako vypočítavost, ale pokud si pořizuju něco v řádu desetitisíců, prostě se u výrobce zaregistruji jako dealer a sleva je na světě. Jenom u topení jsem takto ušetřil okolo 50000,- O zateplení ani nemluvím. Firmám pak platím pouze za práci. Myslím tím zedníky, topenáře už doma nechci ani vidět.
je to věc názoru.do doby ,než někomu dojde trpělivost a přestane se handrkovat s tzv.firmami a začne si provádět práce sám. v tom případě upřímnou soustrast.nechci domyslet následky.potom bych rád viděl ty nádherné práce některých odborníků této(nejen)diskuze.vidím to na některých fotografiích kterými se chlubíte.
No ono hlavně u topenářských firem je to dost tragédie. Doba kdy se připojil kotel k radiátorům je dávno pryč, ale bohužel 80% firem nic jiného neumí. Sám jsem toho příkladem. Po všech těch peripetiích jsem si to nakonec musel naštudovat sám a vše předělat. Topenářů, jež zvládají černé řemeslo a dokážou i implementovat regulaci je jak šafránu. Nedávno jsem byl u pána, jež si nechal udělat akumulaci, zaplatil za projekt a nakonec mu nedokázali ani nastavit čerpadla a plovoucí zpětnou klapku mu instalovali kolmo a bez čerpadla. O tom, že mu tam měli dát servo a termostat ani nemluvím.
Nedá mi to, abych se nepřipojil malou rozvahou (a zkušenostmi z praxe). Cena hotového díla se skládá zhruba ze tří částí, a sice z ceny materiálu včetně dopravy, z ceny montážních prací a z DPH. Každá solidní firma by měla zákazníkovi takovýmto způsobem své výkony předložit. Ceny materiálu jsou pro informaci konečného zákazníka běžně dostupné jak tzv. prodejní (katalogové) ceny. Realizační firmy nakupují materiál buď přímo od výrobce nebo od velkoobchodu s určitými rabaty, jejichž výše jsou závislé od velikosti obratu (ročního), popř. umění obchodního vyjednávání. Tyto rabaty, buď celé nebo jejich část, může realizační firma přenechat zákazníkovi. Nebo nemusí - v tom případě si vytváří velký zisk z prodeje materiálu. Druhá položka, cena montážních prací, by měla odpovídat násobku počtu hodin, potřebných ke zhotovení díla, a hodinové sazby. Hodinové sazby se skládají z několika složek, např. hodinový plat montážního pracovníka, sociální přirážky, režie a zisk ... Jako je první položka, tj. cena materiálu, dostatečně kontrolovatelná, tak je položka za montážní práce „pohledem do skleněné koule“. Profesionální, dobře technicky vybavený montér je schopen odvést kvalitní dílo často za polovinu času, který potřebuje nekvalifikovaný montážník za často nekvalitně odvedenou práci. Ideálním případem je možnost srovnání nabídek minimálně tří odborných montážních firem, zakládajících se na jednotném zadání. Toto jednotné zadání by mělo být úkolem projektanta, jehož úkolem je navrhnout optimální řešení podle představ a přání zákazníka. Úspory na materiálu a montážních pracech potom často daleko převyšují výdaje za projektové práce, nehledě na to, že správně realizovaný a seřízený systém pracuje spolehlivě a úsporně k plné spokojenosti zákazníka.
Pane Říha, naprosto s vámi souhlasím. Pouze bych dodal, že je ještě hodně položek, které se v praxi neúčtují. Např. diety, čas strávený v autě, likvidace a odvoz demontovaných materiálů, různé konzultace s projektanty či správci inženýrských sítí, "výpomoc" při zajišťování stavebního povolení či zřizování plynové přípojky, vypracování potřebných protokolů pro kolaudaci /tlakové zkoušky/ , přepočty tepelných ztrát a tepelných výkonů různých zařízení /např. na základě změny v projektu/, doložení atestů k jednotlivým materiálům a zařízením, topné zkoušky atd.
Přesný výpočet neznám, ale selský rozum a základy fyziky ze základní školy říká, že kapalina se rozpíná rovnoměrné do všech stan a tudíž nejideálnější tvar je koule, kde jsou všechny síly roznesené rovnoměrně po celé ploše. Z toho vyplývá, že pokud zhotovíte hranatou nádobu, tak nejvíce namáhané plochy budou ty, jež jsou kolmo ke středu a nejméně ty nejvzdálenější s největším úhlem. Při tom vzniká značná páka působící u hran jež způsobuje deformaci materiálu. Je to jako když vemete 1,5 metrový pajcr a budete páčit předmět vážící několik tun. Pokud ho budete zvedat páčit blízko onoho předmětu tak s ním ani nehnete, ale čím ho uchopíte za vzdálenější konec, tím lehčeji budete onen předmět nadzvedávat. Stejný princip je i u kladky atd. Pokud se najde někdo kdo to má nakreslený i s výpočty, tak to bude jeden z nejplodnějších příspěvků tady, ale z vlastí zkušenosti vím, že to většinu lidí tak jako mě kdysi stejně neodradí. Málo kdo má takovou představivost, aby si uvědomil jak ohromné síly zde působí. Možná snad někomu pomůže, že u akumulačních nádob jde o stejné síly jako u brzdového válce v autě. Váha vody v soustavě Vám tlačí na stěny aku nádrže a několikrát se znásobí plochou stěn. Ještě jeden podobný příklad. Takový hever jako je panenka Vám taky zvedne několikatunový kolos i když pumpujete jednou rukou a při tom ty dvě nádoby v panence jsou stejně propojené jako akumulační nádrž a topná soustava.
PS: no už vidím, jak se do mě zase opře technik technik
Souhlas. Navíc drobnost: válec může být z ohnutého plechu a roura svařena jen jednou, pokud není tažená (snad nepíši blud, opravte mě). Kvádr má těch svarů mnohem více a je tudíž větší pravděpodobnost neštěstí.
to nejde vyuzivat techto nadrzi jen na akumulaci tepla?? bez tlaku. jen se ptam jsem v tomto naprosty laik. sice mam AN nadrz na 2,5 MPa (nerez) a tyhle starosti by me zajimat nemuseli. i tak mi to neda kdybych to potreboval resit nekde jinde bez takoveto nadrze.
Jde, ale musel by jste jí mít v nejvyšším bodě topné soustavy, což přináší komplikovanou regulaci nabíjení a vybíjení. Navíc na to musíte mít dimenzované stropy
Proč by nádrž nemohla být ve sklepě, beztlaká, klidně i otevřená, s hadem jako výměníkem uvnitř? Už to tu někdo publikoval, dokonce použil levné plastové 1000-litrové nádrže v koši a víkem dovnitř zavedl měděného hada napojeného na topnou soustavu. Petr
Jenže to je právě chyba. Tyhle svařované nádrže se používají ZÁSADNĚ jako beztlaké a bývají doplněné výměníky. Pak nemusíme řešit případné škody vzniknuvší při jejich rozpadu ;)
Omlouvám se, ale reagoval jsem na původní dotaz a tam se domnívám, že věc je jasná. Procházet si 800 názorů je sice často zajímavé (a zpravidla to tak dělám), ale tady jsem si prostě nemohl pomoci. Ale zároveň to nebylo nic proti Vám. Jen mi odpověď na Váš příspěvek přišel jako nejjednodušší ve smyslu srozumitelnosti. Já prostě nerad píši slohová cvičení tam, kde to není zjevně třeba.;)
To je jasný, já už tu strávil spoustu času přesvědčévání lidí se pouští do něčeho co je velmi riskantní a ve většině případů to špatně dopadne. Sám jsem si tím prošel
Pokud jste dobře četl, otevřená aku. nádrž s hadem jako výměníkem. Prostě jen blok vody a had jako zdroj/spotřebič tepla. To sice nevyteče, ale pro pružnost systému je potřeba had s velkou plochou.
tuhle diskuzi budu muset nastudovat az to bude pro me aktualni. diky za ni vsem.proto se taky knicemu nevyjadruji. mate ale pravdu.jsem zvedav na reakce odborniku.
Pokud si zapamatujete, jak se počítají tahy na lano a závěs při zatížení ve středu tak možná přijdete na to proč to skoro vždycky bouchne. Přidal jsem obrázek a tedy tah v laně = F/cos(alpha/2) tah na závěs = F * tg(alpha/2) Z obojího vyplývá, že při Alpha=180° je tah nekonečný, takže rovná deska namáhá svár na konci silami, které ten svár nemůže nikdy vydržet. Navíc ty síly působí pro svár nejhorším možným způsobem tedy rozlamováním.
a kdyz to bude půl kruh bez svaru?? ten tlak by mel byt skoro stejny jako ve vasem bode.nebo se mylim. mam takovou nadrz.půl kruh nahore i dole a je to valec. kdyby prasknul tak me to nevadi.v tech mistnosti mam kanalizaci pro vsechny tyto pripady.maximalne bych oplakal dvere.ktere jsou tesnici a vodu by do baraku pustit nemely :-)a kdyby tak je tam dlazba a dalsi dvoje tesnici dvere.jedny ven a druhy do baraku.
Průběh namáhání dna se dá znázornit vektorově. Protože jsou problémy sehnat tvarované dno používá se náhražka spočívající ve vložení rovného dna do roury a vyztužení cca 10 - 12 paprsky. Protože je problém vyvařit střed nahrazuje se rourou ke které jsou jednotlivé paprsky přivařeny. To znamená že cca do průměru 600mm se použije vnitřní roura 150 mm, šířka žeber cca 200 mm. Když se podíváte na příslušné dno tak žebrovaná výztuž by měla být o cca 30% větší. Omlouvám se ale je to pouze nástřel. Obvodový plášť je namáhán pouze na tah v obou směrech. U hranaté nádrže je třeba počítat se spojitým zatížením které při vektorovém znázornění vychází velmi nepříznivě. Tuhá hranatá nádrž by musela být zhotovena z "plechu" alespoň 15 mm silného. Při standardních tlacích pro tlakové nádoby pro akumulaci 3,5 bar působí na čtverec 30x30cm 3150 kg spojitého zatížení. Pokud si pamatuji tak obyčejná ocel má pevnost 35 kg/mm2, to znamená při bezpečnosti 0,8 minimální průřez 112,5mm2. To znamená že táhlo o průměru 10mm je namáháno 1,5x silou větší než může unést. ( někomu praskl svar) Pane Kocina dodavatelé se jistí větší bezpečností tak že můžete být v klidu pokud Vám bude dobře fungovat expanzka. Informativní výpočet : provozní tlak(bar) x plocha(cm2)= síla působící na dno v kg, obvod v mm x síla plechu v mm x 0,8 x 35 = maximální možné zatížení v kg. Tak nějak se to počítalo za mých mladých let. Tu kanalizaci určitě nevyužijete.
Podle výpočtu nevychází náhrada klenutého čela žebry až tak dramaticky. Žeber stačí 8 a jejich max. výška 100/30mm pro průměr 900mm nádrže při tloušťce 10mm. Ověřeno včetně tlakové zkoušky na 300kPa a s měřením průhybu středu žebrovaných čel hodinkami. Průhyb při maximálním tlaku činí 0,84mm = 0,093% rozpětí u čela s přírubou pro tělesa ( má proto jen 7 žeber). Zásobník s žebrovými výztuhami čel funguje bez problémů jako tlakový systém přes 20let - viz připojené fotky zadní strany zásobníku s propojovacím kolenem mezi nádržemi a přední strany zásobníku s tlakoměrem odloženým na žebra během jedné ze zkoušek.
Přiznám se že jsme tak před lety mnohými dělali nádrž na 6 bar. Nikdo to nepočítal, byla to jen taková citovka a drží to, asi jsme to trochu přepískli. Dna nebyla k mání.
Rada:mam 2000l zasoník vody + normalne kurenie-11-radiatorov a tlak pri 30°c je 0,8 ale pri teplote 90°C a v strede nadob asi 73°C mi narastá tlak v systéme cez 2,5bar.Expanzomaty su napojené na spiatočke pri kotle -t.j už za čerpadlom.- čerpadlo tlačí vodu do kotla a zaroveň aj do expanzomatu,kedže je na tu spiatočku napojený.Nemôže to byť príčina? Potom som zistil ,že po vyhasnuti kotla (kotlove čerpadlo nešlo pri-TV-72°C)tlak zostal nezmenený -cez 2,5 bar Objem expanzomatov je spolu:230l-čo by malo stačiť
Odpusťe topný systém tak aby v něm byl menší tlak než v expanzomatu. Dále vycházejte z výšky Vašeho topného systému. Při otevřeném topném systému v nejvyšším místě zvyšujte tlak v expanzomatu dopouštěním vzduchu. Až přestane vytékat voda z topného systému je to informace že v expanzomatu je pouze vzduch a žádná voda. V dalším kroku uzavřete odvzdušnění a začněte doplňovat topný systém vodou při současném sledování tlaku v expanzomatu. Jakmile se zvýší tlak v expanzomatu o 0,2-0,3 bar ukončete doplňování. To je konec přípravy pro zatopení. Mělo by to stačit. Ozvěte se jak jste dopadl.
Expanzomat se musí tlakovat v nepřipojeném stavu, což znamená že musí být připojen dvěma ventily. Jedním se odpojí od soustavy a druhým se z něj vypustí voda. Pokud to má někdo jinak, tak v případě havárie se na něj pojišťovna vyprdne. Je pravda, že většina topenářů to má na háku a připojí expanzomat jedním ventilem. To je bohužel realita našich firem. Pokud si člověk něco nechává stavět, tak si k tomu musí ještě naštudovat příslušnou literaturu a vše si ohlídat. Jinak spláče nad výdělkem
To mi prosím vysvětlete, jaký vliv má existence nebo neexistence nějakého ručně ovládaného ventilu na plnění pojišťovny v případě havárie na bezobslužném zařízení.
Jednoduchý, stejný jako revize komínu a hromosvodu. Pokud nebudete mít výpustný ventil u expanzomatu (a věřte, že je to stejný prohřešek jako když nepoužijete v topení nebo u boileru pojišťovací ventil), nebudete moc na něm udělat revizní zkoušku. Expaze se totiž musí každý rok odpojit od systému a zkontrolovat tlak. Může se totiž stát, že vám z ní uteče vzduch a pak ztratí svou funkci. Případný výbuch bude totiž pojištovna prověřovat a pokud zjistí že montáž nesplňovala bezpečnostní předpisy, tak bude minimálně krátit plnění.
Musím říct, že co tady píšete je holý nesmysl! Tak zaprvé, aby se neroztrhl systém je tam pojišťovák. Expanzomat má jinou funkci. Systém může v případě poruchy expanzomatu fungovat i bez něj. Akorát v systému neudržíte tlak. Po ohřátí odteče přebytek vody pojišťovákem a po ochlazení jste bez vody. Za druhé, Ještě jsem se za dobu své praxe nesetkal s uzavíracím a vypouštěcím ventilem u expanzomatu. Vždycky je třeba při roční revizi expanzomatu najít vhodné uzávěry a systém oddělit od expanzomatu a upustit tlak vody. Dělám to už víc jak deset let. A když tam není opravdu žádný ventil, nezbývá než upustit tlak v systému pod tlak vzduchu v expanzomatu. I s tím jsem se již setkal. Upustím tlak v systému na 0,5 bar a dofoukám expanzomat na standartních 1,1 bar. Pojišťovák je na 2,5 bar. Za třetí, provozovatele systému nemusí vůbec zajímat, jakým způsobem revizní technik revizi expanzomatu dělal. Důležitý je pro něho papír o provedené revizi! Spousta lidí nemá vůbec páru na co který ventil je a nemusí je to vůbec trápit!
I pojišťovák může selhat. Jak píšete, nikdy jsem se za 10 let nesetkal s vypouštěcím ventilem. A to je to o čem píšu, každej topenář se na to vyflákne a při tom je to investice do 100,- Pak si můžete tlak překontrolovat i když je systém natopený. To co popisujete vy je stejné, jako když budu odvzdušňovat radiátor přes šroubení. Somozřejmě i to je možnost, ale odvzdušňovákem je to pohodlnější. Jinak tady je odkaz na správné zapojení expanzomatu, když už jste se s tím nikdy nesetkal. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2510#cooliris
Ta odvolávka je velice zajímavá akorát tam schází že oddělovací armatura musí být zajištěna proti nechtěnému uzavření. Nejvhodnější jsou kuláky s blokací polohy. Jinak jestliže pojišťovací ventil topného systému je nastaven standardně na 3 bar potom jmenovitý provozní tlak je 2,5 bar, předepsaný tlak pro tlakovou zkoušku je 3,75. Toto jsou tlaky pro běžné topné systémy.
Je to tam napsaný, TABULKA Č.1 Chtěl jsem se zeptat, jaké máte zkušenosti s kulákama, já zřejmě použil dost nevhodný typ, protože u akumulačních nádob mi občas z ničeho nic přestanou těsnit a dá to dost práce je přesvědčit aby nekapaly. Jsou coulový se silonovým kulákem. Budu je muset vyměnit za něco jinýho. Je zajímavé že to dělaj poouze ty u nádrží. U kotle jsou v pohodě a přitom je to stejný typ. Díky
To je na výměnu. Některé kuláče ani nejdou rozebrat aby šla vyměnit ucpávka. To bývají "O" kroužky a ty jsou háklivé na čistotu hřídelky. Drobné znečištění nebo koroze způsobí poškození těsnící plochy na kroužku.
S tím jsem se už smířil, ale co místo nich, je mi jasný, že pokud tam dám ty samý, tak se to bude opakovat a průser je že musím kompletně vypustit systém, z čehož nejsem vůbec nadšenej.
Je to stále opakující se téma - KVALITA! Opravdu se vyplatí zakoupit poněkud dražší originální výrobek, než se stále zlobit s kopíemi ala "Made in China".
Zdravím páni. Tak som ten problém vyriešil od názoru p.Václava Kalinu Datum: 31.10.2008 15:35 a t.j. po odpojení expanzomatov znížený tlak v expanzomate z 1,5 bar na 1,0 bar. Ten tlak tam bol nastavený od výroby(aj na štítku to píše ),tak som si myslel,že to tak ma byť. Dopustil som system a vyrovnal tlak tiež na 1,0,ako v expanzomate.Po natopení sa tlak pohyboval do 1,4 bar. Ďakujem Vam za Vašu pomoc pri odstranení problému Skusim ešte upraviť tlak tak,aby v expanzomate bol vyžši o 0,2 bar,ako píše Vlado z Valach,asi znižim tlak v systeme na 0,8 bar a malo by to byť OK
Tak to je super, těch 0,8 v sytému by mělo stačit. Pokud by jste měl problém se zavzdušňováním, tak to zvedněte na 1 a na expanzomatu 1,2. Jinak malej trik, poklepáním na expanzomat se rychle zjistit kolik je v něm vody.
Desatero pro montáž a instalaci expanzní nádoby s vakem Datum: 29.3.2002 Autor: Alois Matěják předseda ATZ Deset zásad, aneb zkrácený návod na montáž, instalaci a provoz Expanzní nádoby s membránou. ........................ 7. Na expanzní potrubí (proveď co nejkratší) osaď uzavírací armatury s vypouštěním těsně před nádobou................
Jedna věc je, že s oddělovacím ventilem a vypouštěcím ventilem je kontrola tlaku v expanzomatu a revize tlakové nádoby snadnější. Ty 2 ventily ale nemají provozně-bezpečnostní funkci, tak se tu neohánějte pojišťovacím ventilem. To je jiná kategorie. I bez těchto 2 propriet není problém potřebné kontrolní úkony provést, a proto je Váš výkřik ohledně pojišťovny zcela mimo realitu.
Nezbývá mi, než Vám popřát, aby jste nemusel nikdy nic s pojišťovnou řešit. Realita je většinou dost šokující. Jinak ventil k expanzomatu musí být zajištěn proti nechtěnému zavření (takže mají provozně bezpečnostní funkci)Ale dohadujeme se tu jak malé děti, spíš by mě zajímalo, jestli se Ondrovi Lučkaiovi podařilo vyřešit ten problém s tlakem a kde byl zakopanej pes. PS: expanzomat se používá i u boileru a nahrazuje se jím pojišťovací ventil - výhodou je zamezení nechtěného úniku vody při nabíjení bileru.
Opět blábol jako vrata. Expanzomat u boileru nemůže, ani nenahrazuje pojišťovák. Pojišťovák tam být MUSÍ !!! Expanzomat u boileru slouží k tomu, aby při nahřívání TUV a tepelnému roztahování vody tato neodtekla do kanalizace (přes pojišťovák), ale shromažďovala se v expanzomatu a po otevření kohoutku s teplou vodou a poklesu tlaku se zase vrátila do systému TUV. Ovšem pojišťovák, který POJIŠŤUJE proti nárůstu tlaku a následné explozi tam být musí tak jako tak. To by vám teprve pojišťovna dala! Nebo spíš nedala! Ten expanzomat je ale potřeba natlakovat na správný tlak vzduchu podle zkutečného tlaku v systému vody. Někdy bývá problém pokud není osazen tlakoměr.
Podle toho co píšete to vypadá, že nemáte v expanzomatu žádnej tlak. Minimální hodnota je 0,8 Atmosfér. Řešení je . 1. zavřete přívodní ventil do expanzomatu. 2. vypusťte voddu z expanzomatů. 3. Natlakujte expanzomaty na 0.8 až 1A (zkontrolujte těsnost ventilků, jestli neuchází vzduch, případně je vyměňte) 4. Otevřete přívodní ventil do expanzomatů. 5. V nejvyšším bodě topné soustavy otevřete ventil a dopusťte vodu do systému do doby, než začne vytékat. 6. Uzavřete ventil a dorovnejte tlak v systému na úroveň tlaku v expanzomatů.
Tlak v systému by měl být za studena roven výšce nejvyššího bodu plus něco málo navíc. To znamená při výšce 8m tak 0,8A + 0,1A= 0,9A. Je mi divné, že Vám tlak stoupne nad 2,5A to už by měly otevřít pojistné ventily. Pokud nefungují dobře, mohlo by to explodovat !!!!!!. Já mám nádrže o stejném objemu a expanzomat 110l natlakovaný na 0,8 atmosfér. Při plně nabytém systému mám tlak 2,2A. Ještě jednou upozorňuji, že nejmenší možný tlak expanzomatů je 0,8A v nepřipojeném systému.
Dovoluji si trochu oponovat, není technicky opodstatněna podmínka minimálního tlaku v expanzomatu. Jsou systémy kde rozvody dosahují výškového rozdílu 2m a to může být minimální tlak v expanzomatu s tím že je vždy tento minimální tlak o cca 0,1-0,3 zvýšit natlakováním topného systému aby byla zachována expanzní rezerva pro vychladnutí systému pod teplotu při které byl nastavován.
Právě že je, pokud budu mít nastavený přetlak expanzomatu na 0,4A , tak se mi membrána velmi rychle stlačí a prudce naroste tlak a to z důvodu, že bude plná vody a ta se moc stlačovat nedá. 0,5A je přípustný maximálně tak, když je expanze umístěná v nejvyšším bodě topné soustavy. I při nízkopodlažních stavbách s sloupcem vody do 2 metrů se expanze nastavuje na minimálně 0,8 - 1A . Samozřejmě, že pokud expanzi předimenzujete, tak si můžete dovolit i menší tlak, ale nedává to žádný smysl. Je mnohem lepší mít tlak v nenatopené soustavě okolo 1A, než aby hrozil podtlak a to z jednoho praktického důvodu. Čím větší tlak vody v soustavě, tím se zvyšuje bod varu a snižuje možnost zavzdušnění. Při podtlaku vám bude voda vařit klidně už při 80°C a o to asi nikdo nestojí.
Nerad bych slovíčkařil. Topný systém má např. od expanzní nádoby výšku 4m vodního sloupce. Pokud je v expanzní nádrži tlak odpovídající této výšce je expanzní nádoba bez vody. Proto tvrdím že po nastavení rovnovážných tlaků a po uzavření odvzdušnění je třeba doplněním topného systému zvýšit tlak v expanzní nádobě o 0,2 bar. Tím dosáhnu toho že při poklesu teploty v topném systému pod teplotu která byla v okamžiku seřizování je stále dostatek topné vody pro doplnění. Pokud je topný systém vychlazený na pokojovou teplotu tak optimální tlak v topném systému v místě expanzní nádoby je vodní výška + 0,2 bar. Při zvyšování tlaku ve studeném stavu se okrádám o expanzní kapacitu. Nevidím důvod.
Jenže nebudete mít v expanzi dostatečnou rezervu vzduchu. Pokud se něco ztratí a vy si párkrát doplníte vodu do sytému, může se Vám stát, že v expanzi bude už jenom voda a malér je na světě. Jinak by se k tomu měl spíš vyjádřit někdo, kdo se zabývá projektováním. Vše co tu píšu mám načtené a potvrzené na mém systému. Proto jsem také uváděl ony dva odkazy z kterých jsem čerpal při stavbě svého topení.
Opět se pletete. Pokud budete mít v expanzomatu tlak vzduchu 0,4 bar a natlakujete systém na např. 0,5bar, tak další nárůst tlaku už způsobí jen teplotní roztažnost vody. Voda nabude na objemu při stejném delta T o stejné množství, ať už se rozpíná z 0,5 bar nebo z 1,5bar. Tudíž do expanzomatu nateče stále stejné množství vody jako kdyby jste provozoval expanzi a systém na vyšším tlaku. A po ochlazení voda opět zmenší svůj objem a vyteče z expanzomatu a jsme zase na počátečním stavu. Je to samozřejmě jen teorie. Já sám doporučuji v systémech tlak od 1 baru z důvodu vyššího bodu varu vody. Ale viděl jsem už pár starých systémů se starými plechovými radiátory a ty byly provozovány s tlakem kolem 0,5 bar. Jen je nutno dávat pozor na čerpadlo, které na sání vytváří podtlak a tím snižuje tlak vody a můžou vznikat různé problémy. Ale teoreticky to možné je.
Pro všechny diskutující. Zkuste si otevřít: www.pneumatex.com a potom si kliknětě na cs a dále naSelctP!. Tam je možno vypočítat expanzní zařízení. Pro animaci se můžete podívat na: www.pneumatex.ch/german/EXPlic_nat.html Doufám, že to klapne.
Zdravím páni. Tak som ten problém vyriešil od názoru p.Václava Kalinu Datum: 31.10.2008 15:35 a t.j. po odpojení expanzomatov znížený tlak v expanzomate z 1,5 bar na 1,0 bar. Ten tlak tam bol nastavený od výroby(aj na štítku to píše ),tak som si myslel,že to tak ma byť. Dopustil som system a vyrovnal tlak tiež na 1,0,ako v expanzomate.Po natopení sa tlak pohyboval do 1,4 bar. Ďakujem Vam za Vašu pomoc pri odstranení problému Skusim ešte upraviť tlak tak,aby v expanzomate bol vyžši o 0,2 bar,ako píše Vlado z Valach,asi znižim tlak v systeme na 0,8 bar a malo by to byť OK
expanzomat bych natlakoval na 1,3 násobek hydrostatického tlaku soustavy. Myšleno za studena. Vypouštět ji není potřeba. Ostatně je to jen konstanta ...:)))
Dobrý den, diskuze zde je strašně zajímavá, už proto že to budu řešit v nejbližší době. Potřebuju vytopit dva byty 120m a 55m. Spocital jsem si ze tepelna ztrata celkem bude cca 24kw při -10 st Celsia. Mame veliky sklep a jine prostory kolem domu, ktere by bylo mozno pouzit na akumulacni nadobu. Je nejake schema zde uvadene resitelne i s tim, ze natapet se nebude kotlem, ale krbem s teplovodnou vlozkou? Napr. Aquador RS 32 ma tepelny vykon do natapene vody 27 kw. Moje predstava je ta, ze kdyz budu doma, coz je vetsinou jenom v noci a o vikend, tak budu topit co to da a kdyz budu v praci, zena hodi do krbu obcas poleno. To nocni a vikendove natapeni bych chtel aby naakumulovalo dostatek energie na dohrati toho, ze krb nepojede naplno, kdyz v nem bude topit zena. Myslite ze je to pouzitelny system a ze neskoncime s rampouchama na radiatorech ve chvili kdy prijedu domu o hodinu pozdeji nez se planovalo? :) Pro uplnost jeste v soucasne dobe to tahne nejakej stacionarni kotel, s asi dost velkym vykonem, ale kdyz sepne, vsem ve vsi zakolisa dodavka plynu, takze ten bych rad odstavil, popr. jej rucne oduzavrel a v pripade nutnosti jej pouzival jen na vykryvani extremnich pripadu. Jeste bych si dovolil jeden dotaz ohledne akumulacnich nadob. Jaka je naakumulovana energie v zavislosti na objemu? Da se to nejak vypocitat, napr. ze 1000l nadrz naakumuluje 100kWh energie? Dekuji moc za odpovedi, velice mi to pomuze a jsem ochoten diskuzi jeste vice rozvest, vcetne prip. podrobnejsich planu apod.
1) kapacita - 1000 l při ohřátí o 20 stC odpovídá 23 kWh při ohřátí o 40 stC to je 46 kWh 2) topný výkom krbové vložky - při výhřevnosti cca 14 Mj/kg dřeva dostanete z polena které váží 3 kg (to je kus) cca 3,8 kWh. To poleno Vám nebude hořet samo tak že náplň krbu bude sice 10 kg dřeva ale co s výkonem který ten krb vyzáří do prostoru. Tady bych byl velmi opatrný. 3) spotřeba domu / výkon kotle. Při jakém koliv topení musí být rovnováha mezi výkonem a spotřebou. Pokud uvažuji s 24 kW při -10 stC. Měl bych uvažovat s tímto výkonem jako trvalým. To znamená že dům si veme za 24 hod 576 kWh. Teď se rozhoduji jaký bude teplotní spád. Určíme si 40 stC. Počítám s reálnou dobou topení 6 hod a vyjde mi že musím topit kotlem o výkonu 100 kW a musím uložit energii do akumulátoru o velikosti cca 9,5 m3. Toto předpokládá denní topení. Pokud bych chtěl natopit na pracovní týden budu topit kotlem 5x déle a též musím mít 5x větší akumulátor. Doporučuji nejdříve zateplit a následně uvažovat o změně topného systému. Ta krbová vložka je dobrá věc ale v domě bydlí lidé a nemohu počítat s velkým množstvím dřeva do krbu a při tom nebudu mít takovou spotřebu právě v místnosti kde se bude topit krbem. Nutno rozmyslet.
Dekuji moc za odpoved, ale mohl bych poprosit o podrobnejsi vysvetleni? 1) ohrati o 20/40stC znamena ze do akumulatoru se nenahriva voda treba na 90stC? Myslel jsem ze se tam natlaci max. mozna teplota a tim to pak primichavanim do studene vody z vratneho obehu posila postupne do topneho obehu treba tech 50-60stC potrebnych k tomu aby se radiatory rozehraly. 2) pokud je u krbu uvedeno ze da 34kw z cehoz 27kw jde do vody 4kw do prostoru a 3kw do vetraku (do komina) znamena to ze je to jenom max. mozna ucinnost a pri topeni drevem ji nejsem schopen dosahnout? ten vypocet vyhrevnosti dreva vypada velice verohodne, ale to by pak nemelo smysl porizovat krb s velkou ucinnosti, protoze bych v nem musel topit napalmem abych dosahl uvadeneho vykonu? 3) tady v tech vypoctech se nejak ztracim. Podle vypoctu (X = V(objem) x ΔT(rozdil teploty uvnitr a venku) x K (koeficient budovy) (Kcal/h) (Převod kcal/ na kW: 1 kW = 860 kcal/h) mi vychazi ze tepelna ztrata bude 24kW. Myslel jsem, ze pokud budu mit kotel/krb/halogenovy zarice apod. s jmenovitym vykonem stejnym, jako mi vyslo, tak tim zajistim vytopeni v pripade tech -10stC venku. A proto ze uvazuji, ze takova situace je jen omezenou cast zimy, chtel bych prebytecne teplo v teplejsich obdobich ukladat pres den, kdy se topi a pouzivat jej na dotapeni v noci, popr. kdyz jedem na vikend pryc. Rozumim ze v -10 zadne teplo neulozim, ale to je pripad kdy zapojim na pomoc plynovy kotel (a krb obchvatnu :) ).
Jeste nechapu co je mysleno tim teplotnim spadem? To je o kolik vychladnou radiatory (resp. medium v obehu) za hodinu?
Pokud chcete použít krb jako akumulaci, tak jedinou možností, která trochu funguje je neakumulovat do vody, ale zvolit takovou konstrukci, kde bude krbová vložka obklopena cihlami z akumulačních kamen, jež na akumulují přebytečné teplo a to pak rozvést vzduchotechnikou. Pro tento účel se mi ale jeví mnohem lepší použít kachlovou pec. Viděl jsem to v provozu a funguje to náramně. Bohužel v obou těchto případech máte velmi omezenou možnost nějak účiněji regulovat teplotu v objektu. Krb je dobrý tak na občasné přitápění, spíše jako druhý záložní zdroj tepla. Je to spíše estetická záležitost a hodí se třeba na chalupu, kde jsme jen občas a potřebujeme rychle zatopit.
To jsme si nerozumeli, ja nechci pouzit krb k akumulaci ale k topeni. Vzhledem k tomu ze krbova vlozka, kterou mam v planu pouzit mi do -10stC podle vypoctu objekt vytopi (je to stjene jako by tam byl kotel na tuha paliva, jenom to nebude mit tak velky zasobnik a pro udrzeni vykonu budu muset castejs prikladat) tak neresim rozvod tepla po objektu, ale uchovani prebytecneho tepla v dobe kdy neni onech zminovanych minus deset. K tomu bych chtel vyuzit samostatnou akumulacni nadrz. Na vybudovani pece a tahani rour po baraku opravdu nepomyslim. Samozrejme ze v pripade ze nedospeju k uspokojivemu reseni udelam to tak jako ostatni, tj, kotel na tuha paliva akumulacka a hotovo. Me jde jen o to, jak by slo vyresit to nahrazeni kotle krbem. A uplne puvodni dotaz znel, jak si spocitat velikost aku nadoby aby mela smysl na vykryti denniho topeni zenou, ktere nebude intenzivni, ale typu obcas hozeni polinka aby to nevyhaslo.
Omlouvám se za nejasnou odpověď. Standardní ohřátí / ochlazení topné vody se počítá 20 stC. U radiátorového topení to je 85/65 stC. Protože výpočet výkonu topení se odvíjí od maximálních tepelných ztrát. To znamená že všechny ostatní výkony jsou pod těmito hodnotami. Standardně vyráběné kotle počítají s těmito teplotami. Akumulační nádrž se používá převážně pro provoz při vyšších venkovních teplotách kdy je požadavek na tepelný výkon menší než výrobcem kotle doporučený minimální výkon kdy kotlům klesá účinnost a kotel by měl pracovat mimo svoji pracovní oblast. Každá akumulace sebou přináší ztráty způsobené únikem tepla z akumulátoru. To je daň. Dá se to omezit nikoliv tomu zabránit. Krb - zde se dá vždy topit dle okamžité spotřeby. To znamená pokud má místnost menší maximální ztráty než je výkon krbu tak při provozu na maximální výkon místnost přetápím. Jinak krb 34kW spotřebuje při tomto trvalém výkonu 8,6 kg dřeva to je při měrné váze 400 kg/m3 obsah cca 20 l. To je třeba zvážit. Využití topné vody: pro názornost snižováním teploty topné vody klesá výkon radiátorů. Zhruba je třeba počítat že při cca 60 stC na vstupu klesá výkon radiátorů asi na 40%. Ovíjí se to od teploty v místnosti. To znamená že se v radiátorech ochladí topná voda o cca 8 stC. To je za předpokladu že v topném systému proudí konstantní množství topné vody. Pokud jsou radiátory osazeny termoventily dochází ještě k většímu vychlazení až na cca 30 stC. Návrh: pro ustálení topného systému bych si dovolil navrhnout akumulační nádrž o obsahu do 3 m3. Při běžném provozu se do této nádrže vejde běžné topení krbem po 5 hodinách denně. Dále bych použil plynový kotel o výkonu 25 kW. Tento kotel by pracoval dle naplnění akumulátoru teplem s tím že by ponechával dostatečný prostor pro provoz krbu. Celý systém může pracovat naprosto automaticky. Pokud k akumulátoru přišijete ještě ohřev užitkové vody tak jste s celkovou kalkulací někde jinde.
Supr, dekuji moc za odpoved, ted to pro mne bylo konecne srozumitelne. Teplou vodu k tomu sit nebudu. Nechci to pretahnout a v baraku jsou bojlery a nocni proud, takze to zatim budu resit takto. Jestli bych v budoucnu chtel usetri i zde uz bych pomyslel i na kolektory, ale to je tak hudba sklonku meho zivota :) Kazdopadne dekuji za podnety, kotel s timto vykonem tam je a verim ze topenar s tim co jsem doposud nastudoval a s Vasim dovolenim z Vas, co mi tu radite vytahal :) bude schopen vse zrealizovat. Ted jen sehnat 3kubikovou nadrz za prijatelnou cenu, protoze ty 100tis. polozky co jsem nekde zahledl me desi. Automatizace by nemusela byt problem. Jeste jednou dekuji a kazde dalsi napady vitam :) Jinak co se tyce ruznych zapojeni, kdo ma zajem mrknete na stranky ATMOSU, je tam asi 41 typu propojeni kotlu v ruznych kombinacich i s aku nadrzema, urcite se to bude hodit i jinym aspon jako odrazovka, kdyz ne jako konkretni reseni.
Ještě taková drobnost. Až budete normálně topit a venku bude okolo -5 stC vemte si obyčejný teploměr a zjistěte si jaká je teplota u stropu v horním patře. Pokud zjistíte velký rozdíl mezi podlahou a stropem (20 střed místnosti, 17 podlaha a více jak 35 u stropu) je to signál pro zateplení. Pravděpodobně máte sedlovou střechu a půdu. Tam 20 cm isolace nikomu vadit nebude a opravdu se budete divit co to udělá.
Pokud jde o umístění akumulačních nádrží, zmiňujete se o sklepu a okolí domu. Není ale od věci zvážit efektivnější umístění. Akumulační nádrž je, přes veškerou izolaci, docela výkonným radiátorem úměrně k natápěcí teplotě. Sám mám garáž 3x9m a v ní dvě akumulační nádrže po 750 litrech. Při vnější izolaci domu 10 cm polystyrenu zde takto neklesla teplota pod 19°C.
Považuji za rozumné optimalizovat řešení od zateplení objektu přes akumulaci tepla a přiměřenou regulační soustavu s možností použití více tepelných zdrojů. Celé je to spíše zadáním pro zkušené profesionály.
Dekuji velice za napad. Nemam sice v objektu garaz, ale bude tam jedna mistnost, kde by se aku nadrze snesly a jeji vytopeni by bylo zadouci. U nas bohuzel zatepleni domu neni mozne, ma dobovou fasadu a jeji rekonstrukci bych nezaplatil a udelat si z prvorepublikove vilky kostku se mi nechce. Navic je tam presazena strecha (mansarda) a tam by se to muselo buhvi jak resit (mozna strikanou izolaci, ale fakt nevim). Nezatracuji zatepleni domu uplne (okna menit budeme) ale mozna nekdy v budoucnosti. Fasada je v perfektnim stavu a navic finance nejsou v nasem pripade bezedne. Kazdopadne zvazim umisteni nadrze to tech. mistnosti, ale zase to bude daleko ke krbu a kotli, nevim jestli to nebude problem (a taky o patro vys nez je kotel, ten by ale do aku nadrze netopil, tak by to vadit nemelo).
"Daleko ke kotli", no marná sláva, hotová dispozice má svá omezení. Nicméně dost důležitou částí je dobře navržená regulační soustava, která si umí pohrát s více tepelnými zdroji. Co je navíc, žene do akumulátoru a současně respektuje aktuální potřebu tepla v objektu. Ta by se také měla vhodně umístit. Vzdálenější umístění akumulačních nádrží není problém (stejně se používá nucený oběh s čerpadlem), stačí řádně izolovat zejména horké potrubí, a to i průchody zdmi (to jsem dodělával za topenáře, kteří provrtali zeď a protáhli holou trubku). Jo a nezapomenout na nosnost podlahy. Něco váží nádrž a voda co litr, to kilo. Pokud jde o zateplení, dost dělají okna. Tam by se mělo začít. Dalším kandidátem u starších objektů je střecha.
Na ty trubky dam pozor, dekuji za upozorneni. strecha je v poradku a hlavne je tam puda, takze na pudu pujde na zem vypln (nevim jestli vata nebo polystyrenova drt) a na to OSB desky. Okna budeme delat taky, takze jediny nezatepleny problem bude ta 40ka plna cihla, ale to se neda nic dela, uz sem to myslim psal vyse. Fasada je dobova a pekna a nicit ji zateplovanim se mi nechce, navic na to nezbyde. Takze mozna nekdy v budoucnosti a to budu muset usetrit i na nejakyho umeleckyho stukatera :) Ty nadrze asi prijdou, bohuzel, preci jen do sklepa, predstava 3t na podlaze mi nedela dobre a zbourat si barak kterej doplatim az v sedesati se mi nehodi :D
zdravim vedel by mi niekto povedat ake hrubetrubky potrebujem aby stihali odoberat teplo s 31 kw splynovacieho kotla ? lebo som sa napojil colovim plastom na 2 colovy samotiazny system normalne ako na scheme z duomixom a a neviem dostat do spiatocky 60 stupnov lebo duomix reaguje njeko divne z ked je na 3ke4ke kotol sa prekuruje a ked ho dam na 8 tak kotol v pohode ale radiatory zerave a spiatocka okolo 40 ,, tak ci to mam cele prerobit dik za odpoved
Ladomat je dobrá věc ale pokud použiju dvě oběhovky, dva příložné termostaty, dvě zpětné klapky dosáhnu stejného výsledku. Pokusím se to popsat a vysvětlit. Původně jsem uvažoval natápět akumulátor samotíží. Neosvědčilo se pro to že kotel byl trvale podchlazen a následovaly s tím spojené potíže (dehtování, kouření atd). Osadil jsem kotel termostaem na výstupu, který řídil první oběhovku, která na svém výtlaku má zpětnou klapku, umístěnou na vstupu do kotle. Dále jsem propojil výstup z kotle přes druhé oběhové čerpadlo se zpětnou klapkou na svém výtlaku se vstupem do kotle za zpětnou klapku na výtlaku první oběhovky. Za připojením druhého čerpadla na výtlak prvního jsem umísti druhý příložný termostat. Jak to celé funguje termostat na výstupu z kotle (nastavený na 85stC)ovládá první oběhovku od překročení nastavené teploty. Druhou oběhovku ovládá druhý příložný termostat (nastavený na 60 stC) který klidovým kontaktem zapíná druhou oběhovku a pohyblivým kontaktem zapíná první oběhovku. To znamená pokud je teplota na vstupu do kotle nižší než 60stC druhá oběhovka recirkuluje obsah kotle, pokud teplota na vstupu do kotle stoupne nad 60 st druhá oběhovka vypne a zapíná oběhovka první. Pokud teplota na výstupu z kotle stoupne nad 85 stC startuje první oběhovka a druhá stále funguje od teploty na vstupu do kotle. Pokud dojde k výpadku el. energie tak kotel zavře vzduchovou klapku od nárůstu teploty, zároveň přes oběhové čerpadlo a zpětnou klapku zatím vždy proudilo dostatek vody z akumulátoru samotíží a kotel se uchladil. Výkon kotle 29 kW. Teplota na sání první oběhovky (výstup z akumulátoru) se pohybuje mezi 26 - 35 stC, vstup do akumulátoru 85 stC. Kotel je provozován při natápění akumulátoru na plný výkon po dobu cca 3,5 až 4,5 hodiny dle venkovní teploty (výkon topení domu se odečítá od výkonu kotle). Všechny rozvody v 1"
no to znie zaujimavo aale neviem si to predstavit keby bol njaky obrazok by to pomohlo teras som dal cerpadlo na spiatocku do kotla kotol mam v pohode aale do radiatorov viem pustit iba 80 stupnov a neviem to rglovat som uvazoval namontovat aku nadrz mam sice len cca 600l ale n vyrovnavanie staci a spravit 2 obehy z duomixom kotlovy a radiatorovy dalo by sa to potom regulovat akurat netusim ci by sa to njako nebilo o vodu v zasobniku diki Fus
Máte vše na samotíž? Pokud máte připojen kotel ke čtyřcestnému směšovači (asi 2" ?)pouze 1-coulovými trubkami, je to velmi malá dimenze. Kotel o výkonu 31 kW by měl být v tomto případě připojen rovněž trubkami 2". Čtyřcestný směšovač by měl být dostatečně vysoko nad kotlem. Pokud máte přesně nadimenzovaný celý samotížný systém, mohlo by to potom pracovat správně.
no samotiazny bol ale som musel prestahovat kotolnu a nedalo sa to na neho napojit tak aby ostal zachovany tak som to pripojil 1"trubkami a uvazujem ze cele to prerobim lebo to ide z 2 colu na col a zase nespet akurat neviem ake maju byt hrube trubky ci to colkla utahne 12 radiatorov diki FUs
Zhotovil jsem doma akmulační nádrž ve tvaru kvádru o rozměru 1000x1000x2000mm z plechu tl.5mm (svařovaná MIGem). V centrální části je zpevněna 4-mi příčkami z L 50x50x5mm. Bude napojena na kotel Viadrus Hercules 26 - 5 článkový 22kW. Nebude tam nějaký problém z tlakem (aby se nějak moc nevydouvala)? Do okruhu bych dal expanzomat 200l. A bude kotel stačit ? Topím dřevem.
minimálně Vám bude slušně pumpovat, jestli to vydrží sváry, záleží na tom, jak moc jste si dal záležet. Největší nápor však bude na horní víko. Čím větší plocha, tím větší tlak na ní bude působit. Každopádně bych nechtěl bejt u toho, když to nabyté řachne. Doufám, že jí máte někde kde Vám voda vyteče a nebudete jí muset odčerpávat ze sklepa. Mám zkušenosti s podobnou, sice plastovou, ale je to neřešitelné. Jak píšete, je již hotová, takže Vám držím palce, ať to dobře dopadne. Já to předělal na 4 kulatý. Ale někdo tu psal, že podobnou provozuje. Určitě bych ale vyztužil hlavně ten vršek. Možná by byl dobrej tvar jehlanu, aby se to rozneslo.
Síla působící na boční stěnu bude závislá od přetlaku. Např. 0,1 MPa (1 atp) bude na 20 000 cm2 působit sumární sílou 20 tun. Proto v praxi se nádoby tlakové dělají zásadně zkružované a víka bombírované a to na základě příznivější napjatosti v materiálu (podle Mohra). Když už to hranaté musí být, tak to protkat mnoha tyčkami třeba 20 (stačí pr. 10 mm) aby se namáhání co nejvíce rozložilo a nevznikaly příliš velké vybouleniny. Svár není až tak moc namáhán. protože je ta síla rozložená na několik metrů. A ještě jedna rada. Pokud chcete mít jistotu, že to "neřachne", tak venku na prostranství se to zaslepí a natlakuje vodou na tlak 3x větší než provozní a když to neteče, tak to nějakou dobu určitě vydrží. A když by to teklo, tak to neřachne, pokud tam není nějaký velký vzduchový polštář. Jinak v praxi se všechny důležité nádoby nově vyvíjené nebo před provozem hydraulicky natlakují a tím zkouší. Mnohdy se zjistí nějaké vlasové trhlinky nebo netěsnosti, které se přebrousí a převaří
Neco podobneho mam doma.Letos zacinam druhou sezonu.Mam doma delane,co-ckem svarene 2 nadrze 750l o rozmeru 50x100x150cm z 5mm plechu (viz obrazek).Samozrejme jsem je vyztuzil a to tak,ze jsem provrtal po svareni na protilehlych plochach 100x150cm 12 otvoru a strcil do nich 10 kulatinu a zavaril ji.Po zkusenosti si myslim,ze by to jeste sneslo vyztuzit i ostatni plochy,protoze se po napojeni na otopny system castecne vyboulily.Ale to se nechalo cekat a zase to neni tak hrozne.Zalezi take na jakem systemu to budete provozovat.Ja mam otevrenou expanzku 150l,cca do 10m vysoko,takze tlak mam kolem 1 atmosfery.Samozrejme jsem nadrze po svareni zkousel,nez jsem je nastehoval do kotelny.Napustil jsem je vodou a pak jsem do nich kompresorem natlakoval zhruba 1,8 atmosfery.Samozrejme se projevily netesnosti ve svarech,ktere jsem opravil.Rozhodne bych ale hranate nadrze neprovozoval s uzavrenym systemem,neb tam je tlak vyssi.Kolegove z fora vam jiste reknou presne jaky,ale typoval bych kolem 2,5 atmosfery.
Pánové chcem sa Vas opýtať,či by nebolo lepšie dať nejaké časové rele na čerpadlo od nadrži . Po zatvorení 3-cestného ventila od izbového termostatu by ešte bolo v chode čerpadlo na cca.1-2 min a tým by sme využili lepšie premiešanie teplej vody v radiatoroch-(niekedy ich mam teplé,len do polovice)a tým ziskali viac tepla. Možno sa mýlim -skuste poradiť. Ďakujem
dobry den mam otazku bude mi fungovat aku. nadz na 10 000 az 15 000 litru moznost natopeni pres vymenik a smesovac.kotel ma vikon 40 kw a topeni bude u rodineho domu.
Pro nádrž 15000 l při ohřátí o 30 st C potřebujete topit bez jakékoliv spotřeby 13 hod. Při trvalé spotřebě 10 kW budete topit 17 hod. Teoreticky budete mít pauzu 2 dny.
Vážený pane, odpověděl jste sice hezky, ale to vybíjení zásobníku nějak nehraje s jeho kapacitou. Tepelná kapacita zásobníku: Q=m*c*deltaT=15000*4187*30=1884150000 Joule Q=1884150000/3600=523 375 Wh = 523,375kWh
doba natápění t=Q/P=523/40=13 hod doba vybíjení při spotřebě 10kW 523/10=52,3 hod
Natápění zásobníku přes výměník bude se mi ale zdá dost problematické. Samotížný výměník by byl rozměrný a nucený výměník představuje riziko při výpadku elektřiny nebo čerpadel (jedná-li se o kotel na tuhá paliva).
len trosku pritlacte lebo je tu kopec VIRTUALNYCH ludi co sa snazia na vsetko uplatnit vzorce.....pre take objemy vody ako chcete musite v prvom rade popremyslat nad sposobom akumulacie a tvarom a umiestnenim rozvadzacieho vymennika.....pri objeme 15.000litrov mate aj velku plochu na straty vyzarovanim ale samozrejme musite ratat aj rozvrstvenim......nic ine ako nuteny obeh by som nedoporucil......
dekuji za odpoved hodlam mit dva okruhy jeden bude kotel dum s tlakem vody do 2.5 baru a nadrz valec max 1,5 baru.jak velka nadrz expanzni.bude to nucenym deskovym vymenikem a prehrati budu resit pomoci samo tizneho bajpasu.nadrz hodlam natapet na 90 az 95 c.teplotu vody jak teplou tak studenou mi bude hlidat smesovac a servo.mate nejake jine reseni.vypadek proudu je tak jednou za tri roky.
Parametry s kterými je třeba počítat. Vycházím z toho že chcete mít oddělený kotel od akumulátoru a natápět akumulátor na 90 stC. Deskové výměníky se vyznačují minimálními teplotními rozdíly na rozdím od výměníků trubkových. To znamená že pro dosažení teploty na vody v akumulátoru musí být spátečky primární (kotlové strany) na stejné úrovni jako výstup z výměníku na akumulátorové straně. To znamená že mi vychází takový to oběh kotel 90/110 stC na výstupu z výměníku 90 stC. Běžné kotle na tuhá paliva počítají s teplotním spádem 20 stC při plném výkonu. Tomu odpovídá nějaká teplota spalin na výstupu z kotle. V okamžiku když začnu zvyšovat teplotu na vstupu i na výstupu z tohoto kotle začne se zvyšovat teplota spalin protože je nemá co ochladit a tím výrazně roste i tzv komínová ztráta, a teplotě spalin je nutno přizpůsobit vlastnosti komína. Standardní teplota topné vody na vstupu do kotle je 70 stC. Dále pokud jsem to pochopil tak počítáte opět přes výměník využívat naakumulované teplo z akumulátoru. Nějak mi to nehraje s dimenzemi výměníků protože jedny parametry jsou při provozu kotle a druhé při akumulačním provozu. Prosím o prominutí pokud jsem nepochopil celý systém.
dekuji za krasnou odpoved moc si ji vazim a vas take.po cteni mnoha prispevku jsem dosel k zaveru ze to nebude ono,akuu nadrz bude tlakova stejne jako cely system,nadrž je testvana na tlak 6 baru.jen mala otazka jak velkou expanzni nadrž.jaky je vypočet,nekdo tvrdi že tři procenta objemu.V jaké části systému má být expanzní nádrž napojena?
Dle parních tabulek je pro teplotu 20 stC měrná váha vody 998,3212 kg na m3, pro teplotu 90 stC je měrná váha 965,1250 kg na m3 to znamená že při 15000 l dojde při teoretickém ohřátí o 70 stC k zvětšení objemu o 497,9 l z toho mi vychází pro dostatečnou rezervu 2 tlakové expanzní nádrže po 280 l. Doporuřený minimální tlak v expanzních nádržích je výškový rozdíl v m vodního sloupce od expanzní nádrže k nejvyššímu bodu topné soustavy. Nutno dobře propočítat protože tlak v expanzní nádrži vzroste cca 7x. Pokud budete chtít nižší maximální tlak je třeba zvětšit expanzní objem. Ale to až dle konkrétních údajů.
Ještě jsem zapoměl upřesnit připojení. U uzavřených topných okruhů je vhodné připojovat expanzní nádrž před oběhové čerpadlo případně pokud je oběhové čerpadlo na výstupu z kotle tak ještě před kotel. Je to z důvodu snížení tepelného namáhání vaku v exp. nádrži, výrobci sice tvrdí že běžná topná voda tomu nevadí ale proč zvyšovat namáhání.
Je to možná jeden důvod místa připojení expanzek, ale u tak velkého zásobníku by se nemělo zapomínat taky na ztrátu tepla v expanzce. Vysvětlím - mám tlakový zásobník 3100 l a dilataci mám dvěma expanzkami po 280 l. Jednu z nich mám napojenu na vratnou kotlovou a druhou na vratnou zásobníku, tak aby i po uzavření armatur byla vždy dilatace zajištěna ať je zdrojem tepla kotel nebo tělesa v zásobníku. Při této dimenzi mám 50kPa / 40°C zásobníku a 110kPa / 95°C zásobníku. Při natápění zásobníku pak dochází k tomu, že zásobníková expanzka se plní vodou 40°C a kotlová expanzka se plní 65°C vodou z vratné kotle a tak vlastně do ní dilatovaný objem vody jsou ztráty, protože než může vodu vrátit do oběhu, vychladne. Proto doporučuji velké expanzky napojit pouze na vratnou zásobníku = nejstudenější voda v systému a pro případ topení v kotli se zavřeným zásobníkem mít u kotle malou expanzku pro objem kotel + tělesa. Jiné připojení expanzek zapříčiní pouze zbytečné ztráty. Mé zapojení včetně funkce jsem popisoval v této sekci 6.3.08. Taky jsem původně uvažoval s výměníkem a nakonec jsem jako lepší realizoval variantu s jednou vodou a tlakovými expanzkami. I proto, že tak využiju plně teplotní rozdíl a lze pracovat mezi 40÷95°C zásobníku, což znamená kapacitu cca 200kWh/3100 l.
S problémem připojení expanzní nádoby je vhodné počítat již při výrobě akumulátoru. Je vhodné při návrhu akumulátoru počítat s místem které se nezúčastňuje topení a působí jako kalník. V tomto prostoru je celkem stálá minimální teplota a připojení expanzní nádoby je vhodné do tohoto místa. Pokud je vytápěný dům o více podlažích není problém umístit expanzní nádrž na vyšším místě a tak snížit tlakové poměry v expanzní nádrži. Jedná se zde vždy o využití tlaku vodního sloupce.
Zdravím všechny. Právě jsem nainstaloval nádrže 2x750l, zdá se, že vše funguje. Než je zaizoluji rád bych osadil nějaké měření, abych věděl, jak se nádrže plní. Nádrže mají teploměr jenom dole a nahoře, představoval bych si ještě alespoň jeden nebo dva další body. Zatím jsem neobjevil nic za rozumnou cenu - stačí informativní měření. Poradíte mi někdo? Děkuji předem.
jedná se o to aby pripadny výměník ve smyslu had mel dostatečnou predavaci kapacitu, myslim tim plochu. předpokládám že vyrobená nádrž nebude tlakovaná. pokud máte kotel také ve sklepě a nebyl by z tlakem vysoko položeného kotle problém, je samozřejmě lepší přímo nechat proudit do nádrže vodu z kotle.jinak bych radši doporučil dva okruhy, tj. u nádrže mít deskový tepelný výměník a dvě čerpadla.a zrejme dalsi vymenik pro okruh topeni.velkoobjemova tlakovana nadrz je zas o dost konstrukcne slozitejsi a cenove podstatne drazsi. nechával jsem si pro obdobny system kombinovany jeste se solarem zhotovovat lamínátovou akumulační nádrž,ta vydrží nafurt. kdybyste mel dotazy rad zkusim poradit.
Dobrý den. Vidím, že na v této poradně se člověk může hodně dozvědět. Mám Atmose 25 zplynovací na dřevoplyn. Výrobce udává minimální objem aku nádrží 1500-2000 l. Zajímalo by mě zda je lepší koupit jednu 2000 l a nebo dvě 1000 l nádrže vzhledem k vytápění, akumulaci a udržování tepoty a následnému odebýrání tepla. Je lepší více menších objemů, nebo jeden větší? Nejsem žádný odborník, tak doufám , že jsem to dobře vysvětlil. S díky Hlavsa.
Z hlediska ztrát zásobníku a nákladů na izolaci je samozřejmě lepší jedna velká nádrž než dvě menší. Dvě menší nádrže mohou umožnit montáž i do již existujícího prostoru, kam by velkou nádrž bez stavebních úprav nebylo možné dostat. Dvě nádrže poskytují teoretickou možnost samostatného vybíjení resp. samostatného nabíjení za předpokladu ovládání jejich výstupních armatur. Reálný přínos v tom ale z hlediska mých dlouholetých zkušeností s akumulačním vytápění nevidím a přednost bych vždy dal jedné větší nádrži, která bude mít nižší ztráty a menší celkový zastavěný prostor. Větší část topné sezóny není potřeba k vytápění horká voda. Proto jde především o to uchovat vyhřátý zásobník s minimálními ztrátami na větší počet topných dní. Jako například v současném přechodném období. Při kombinovaném ohřevu zásobníku třeba se solárem je hledisko nízkých ztrát zásobníku ještě důležitější. Samozřejmě za předpokladu, že objem zásobníku vzhledem k tepelným potřebám objektu takové vícedenní vytápění z hlediska tepelné kapacity umožňuje a nejedná se o menší zásobník, který by sloužil pouze k vyrovnávání tepelných potřeb v rámci jediného dne nebo dvou navazujících dní.
Zdravím Vás Mám priložné čidlo s termostatom na výstupe tep.vody z kotla a neviem presne pri akej teplote vody ma spínať čerpadlo pri TV ESBE-(primárny okruh). Niekto píše::1)že lepšie je už od 40°C--(nevychladi potom AN ked už dohorieva drevo?) _:zopína až pri 90°C Môžte poradiť? Dik
Doporučoval bych nastavit termostat na výstupu z kotle (pro zapínání kotlového čerpadla) na min. 60°C. Tak zamezíte zbytečné cirkulaci vody kotlem při náběhu po zatopení a tím i nebezpečí koroze na spalinové straně kotle. Pokud kotel vyhasne, čerpadlo se zastaví při poklesu teploty v kotli pod 60°C (plus/mínus spínací diference). Energetická nádrž by se neměla vybíjet, protože při vyhasnutí kotle nastává, až do zmíněného vypnutí čerpadla, stoprocentní cirkulace přes kotel, tj. výstup z kotle - termosměšovač - vstup do kotle.
Chcel by som sa Vas opýtať,aké hrubé polená davate do kotla.Či je výhodnejšie tenšie cca 10x10 alebo 15x15cm.prave mi doviezli drevo a začina topiť prvu sezonu dik
Pokud topíte do akumulátoru tak jsou pro rychlejší hoření a tím dosažení plného výkonu lepší co nejmenší průřezy. Pokud chcete tzv. dlouhodobější hoření tak větší průřezy. Vlastní výkon spalování je dán povrchovou plochou paliva.
Vážení- Chcem sa opýtať, ako má byť napojený TV od ESBE . V priloženom letáku je schéma ,ked je termopatrona na 60°C,tak TV ma byť napojený na spiatočke,ale pri termopatrone 72°C má byť TV na výtlaku kotla.Mám to napojené na spiatočke a nádobu mi natápa len na 80°C.Mám dať TV-72°C na výtlak kotla,aby som dosiahol teplotu v nádobe 90°C. Na výtlaku nie je termostat ochladzovaný studenou vodou z nádrži a tak by voda z kotla (90°c)mala byť v nádrži tiež 90°C Môžte mi poradiť? Ďakujem.
Já to mám zapojené na zpátečce viz. http://193.179.133.10/akumulace/Kotelna.jpg a topí mi to na teplotu co si nastavím na kotli. Pokud se nenabíjí nádrž na požadovanou tepotu, je možné, že Vám propouští servoventil. Možná není v klidu plně uzavřen. Taky záleží na tom, jak máte dlouhé trubky k nádržím a jak dobře jsou odizolované.
Podle mého názoru máte příliš silné kotlové čerpadlo. Pokud můžete (podle typu čerpadla), zkuste snížit jeho otáčky (nižší stupeň). Pokud to nejde, zkuste sešrtit průtok přivíráním armatury u čerpadla. Např. máte-li výkon kotle 20 kW a rozdíl teplot mezi vstupem do kotle (72°C) a výstupem (80°C), máte průtok kotlem cca 2.150 kg/h. Snížením výkonu čerpadla na např. 1.000 kg/h dosáhnete teploty na výstupu z kotle cca. 89 °C. Za zkoušku to stojí ;-).
3cesťak z nadrži je zatvorený dobre.Skusim znížiť výkon čerpadla z pôvodných 3 na 2.Dnes je u nás slnečno tak nenatopím,ale v najbližšej dobe odskúšam. --1.)Neviem či sa nepredlži celkový čas natápania do nádrži.--2.)Ako by natápal kotol s napojeným TV na výtlak z kotla,čo vy na to?
Zdravím všechny. Chtěl bych Vás, zde diskutující odborníky, poprosit o radu ohledně zapojení AKU nádrží k dřevozplynujícímu kotli. Měl bych totiž k dispozici sestavu 9 kusů naležato umístěných nádrží (každá 240 litrů), které jsou ale zapojeny do série a nikoli paralelně, jak je doporučováno téměř ve všem co jsem kde našel. Je to vůbec možné takto provést? Zároveň by mne zajímalo jak co nejjednodušeji provést zapojení za použití mých stávajících komponentů. Mám za svým kotlem servomotorem ovládaný čtyřcestný ventil, který bych, pokud možno rád využil. V různých schématech, která jsem našel, je ale zapojení aku nádrží pomocí dvou třícestných ventilů. Je mi tedy můj čtyřcesťák na nic? Předem děkuji za odpověď. Pokud bude něco k poslání (schéma apod.), můžete na můj e-mail:
Po 20leté zkušeností používání vytápění s akumulační nádrží složenou ze dvou ležatých sériově propojených nádrží a čtyřcestného směšovače bych Vaše komponenty nezatracoval. Třícestný směšovač přináší podle mne jen zdánlivou výhodu pozdějšího promíchání vody v akumulační nádrži při vybíjení za cenu mnoha rizik s nesprávnou cirkulací. Zdánlivou proto, že horkou vodu potřebujeme jen při extrémních mrazech (což nenastává často) a jinak vyšší teplota zásobníku znamená pouze vyšší ztráty. Čtyřcestý směšovač má cirkulaci průhledně jednoduchou a spolehlivě funkční včetně funkce "přepojovací" armatury pro roztápění kotle. Při průběžném poklesu teploty v zásobníku vybíjením pomocí čtyřcestného směšovače jsem při vyhodnocování teplotních poklesů dospěl k názoru, že nastává dokonce efekt vracení tepla z izolace do zásobníku. Jestliže ponechám zásobník bez odběru chladnout a nebo ho vybíjím s jeho celkovým rychlejším poklesem teploty, tak jsou při nižších teplotách jakoby menší ztráty. Vysvětluji si to tak, že část tepla z nahřáté izolace se vrátí zpět, jestliže se zásobník odběrem ochladí, ale nevrátí se zpět, když je udržován trvale na vysoké teplotě. Pro 3m3 zásobník mám 5m3 izolace, kde v přímém kontaktu se zásobníkem je vnitřní vrstva čedičové vaty a ve volnějším kontaktu je vnější vrstva drceného polystyrénu v zaplechované krabici pro zásobník. Jestliže bude dodržena zásada zapojení taková, že horká náběhová je na přivrácené straně ke kotli a studená vratná bude napojena z nejvzdálenějšího místa - jakoby napojení radiátoru do úhlopříček (obdobně jak mám připojeno vytápění bojleru - viz schéma z 6.3., Tiechelmann u kolektorů), mělo by plnění být rovnoměrné. U mého zásobníku mám ověřeno, že se při nabíjení plní rovnoměrně s velmi ostrou hranicí horká-studená. Bez nějakého vícebodového zapojení a bez jakýchkoliv usměrňovacích terčů uvnitř zásobníku. Co se týče trojcestného směšovače pro nabíjení zásobníku, sledováním diskuzí na TZB se mi zdá, že opět nemá nijak kladný efekt oproti zdánlivě primitivní temperaci vratné kotlové pomocí pevného nastavení dvojice šoupat, která naopak navíc poskytuje možnost regulace dopravovaného množství škrcením (nesmí to být kuláky). Po celou dobu nabíjení pak prakticky nabíjecí automatika pouze spíná nabíjecí čerpadlo na základě překročení teploty v kotli. Podrobný popis - viz mé předchozí příspěvky v této sekci, zejména 18.1. a 6.3 včetně schéma propojení.
Nabízím 4 akumulační nádrže, svařené z 3 mm plechu, rozměr jedné cca 60 x 180 x 100cm. Propojené přes příruby. Připojené jsou na topnou vodu přímo, původně samotížný okruh kotel-nádrž, později primární okruh za kotlem a nucený oběh. V jedné nádrži namontován šnek na přípravu TUV. Možno vidět v provozu, měním systém topení na TČ. Přenechám za demontáž a cenu šrotu.
Váženi:potreboval by som radu od Vás ,ako mate riešený výpadok elektriny.Ja by som chcel dať nejaku UPS s vačšou bateriou, aby to vydržalo (primarne čerpadlo/napajat aspon 3 hod.može aj viac. Neviem, či sa da kupiť samostatne UPS+ vačšia bateria--alebo poradte ,aký typ UPS a baterie by stačilo zakupiť. Ďakujem
Používám tento měnič: http://www.tipa.eu/cz/produkt/04230417-menic-napeti-24v|230v-600w-cz-plus-nabijecka-autobaterii-max.2a/ akorát 12Voltový,dobíjení 2A( na tomto odkazu 24V, 12V momentálně není skladem) mám u něj hermetický bezúdržbový aku 12V/45Ah, při čerpadle 46W + 10W regulátor směšovače je výdrž okolo 7 hodin. Pozor v případě jeho koupě důkladně vyzkoušet zda přepíná při výpadku sítě na aku,měl jsem s tím problém, po reklamaci a výměně to již běhá bez problémů
Nekupuj UPSku. Zajdi si tam, kde je opravují, oni ti dají nebo za babku prodají nějakou neopravitelnou krabici (t.j. bez baterie). Ostatní je od pana Kaliny prima nápad.
Jenže UPS má dobíjení stavěné na kapacitu aku který v ní má být v originále, aku vyšší kapacity nebude schopna v rozumném čase dobít(jestli ho bude vůbec schopna dobít), měl jsem tu UPS 350VA aku 4Ah, dobíjecí proud je většinou 1/10 kapacity což je zde 0.4A, aku o kapacitě 45Ah by se dobíjel po dobu 4.5 dne.
A jak často máte výpadky ? I kdyby se dobíjela týden, tak v tom zas takový problém nevidím. Jde o to jak dlouho Vám vydrží běžet z baterky. Doporučuji UPSku BACK 600, 350 je celkem málo. Jinak z tou UPSkou je to odzkoušený. Většina ISP si takto zálohuje body.
Výpadky naštěstí nemám,ale když se podíváte to na to počasí, tak je lepší mít aku nabitý co nejdříve, zařizení které mám doma je popsáno výše, potom nastoupí elektrocentrála, i když ta mě sežere:)
Taky nevidím důvod předělávat něco co funguje. Ta rada byla pro ty co to nemaj ošetřený a jetá UPSska se dá dnes splašit i zadarmo. Já osobně nezálohuji, mám to postavený tak, že mi to funguje i samotížně, akorát musím otočit dvěma ventilama a přenastavit třícesťák. Vzhledem k tomu, že topím až když přijdu domu, tak mě to nijak neomezuje. Výpadek proudu jsem neměl snad 10 let a každou baterku bych musel po 5 letech vyměnit, abych měl jistotu. V práci mám takto zálohované telekomunikační uzly a pokud dojde k problému, tak v 80% odejde elektronika zdroje a pouze ve 20°% je to zapříčiněno výpadkem proudu. Tam je ale napájení na přímo z baterek bez měničů. Bohužel u převodu 24V na 230V si akorát vyrobíte zdroj poruch a samozřejmě zvýšíte spotřebu, takže tu UPSku opravdu jen tam kde jsou výpadky časté a nejde to řešit jinak (dochlazovací smyčka, samotíž atd.)
S použitím UPS to nebude tak jednoduché. Konzultoval jsem to s firmou co nám dělá servis UPS ve firmě a použít klasickou počítačovou UPS nelze. I když má parametr výkonu dostačující, většinou má velmi malý akumulátor, který udrží dodávat požadovaný příkon pár minut než se počítač sám vypne. Tak do 5 minut. Vyměnit akumulátor za silnější nelze. Čím má baterka větší kapacitu, tím má menší vnitřní odpor a vytáhne si z dobíjecího zdroje větší proud. Pokud je zdroj měkký klesne napětí a dobíjecí proud na minimum, ale pokud je zdroj dostatečně tvrdý, tak v lepším případě shoří pojistka na primáru v horším usměrňovač. Je třeba podotknout že baterky v malých UPS (350 či 600VA) mají akumulátor v řádu Ah a gelový, který má jiné parametry. Když tam dáte baterku ze škodovky (45Ah) máte minimálně 10x větší nabíjecí proud. Tuším že někde tady na diskuzi je téma přímo UPS pro kotelnu.
Jasně že jo, jedná se o ISPka. Na baterku jel naposledy 6 hodin v kuse. Jedinej problém kterej jsem u něj zaznamenal byl ten, že se mu UPSKA nechytala na náhradní napájení s DA agregátu, jež jsem mu půjčoval a to mám DA Phoenix-Zeppelin. Ze sítě pak fungovala normálně
Ona tisícovka už není "malá" UPS a nevím jestli není digitální. Pokud má řízený nabíječ, dodá jen proud na který je stavěná, neshoří, jen se prodlouží čas potřebný na dobití větší baterky. Kolik ale taková UPS stojí? Myslím, že zájemci o zálohování čerpadel většinou řeší i co nejnižší cenu. Ti co cenu neřeší si koupí tak velkou UPS aby jim pokryla časově jejich potřeby a nesnaží se bastlit z relativně dostupných zdrojů.
UPSKy se dělí na SMAR a BACK. Rozdíl je pouze v tom, že BACK pimárně jede ze sítě a svůj měnič přepíná až při výpadku proudu, kdežto SMART má měnič stále aktivní a umí vyrovnávat i poklesy sítě a proto je dražší. Co se týče dobíjení, obojí je elektronické. Samozřejmě že SMART podporuje software na monitoring apodobně. Jinak starších UPSek by měl být dostatek. Většinou se ve firmách likvidují když odejdou baterky. Málokdo je je totiž mění. Ten kdo dělá v IT nebo telekomunikacíchm, by neměl mít problém ji splašit i zadarmo.
S UPS bude ještě jeden problém, ne všechny jsou v případě potřeby ochotny zapnout napájení z aku při ručním spuštění, potřebují výpadek síťového napájení
Občas topenie do kotla musím nechat na rodinu a tak som sa len chcel poistiť pri výpadku elektriny.Tá UPS od opravy a dobrá batérie je celkom dobrá volba.(zaujímavý je tiež menič ).U nás málokedy vypadne elektrina,ale čo ak predsa ???? Ďakujem Vám za rady
Návrh je zajímavý ale, UPS s jinou baterkou (s větší kapacitou a případně jinou technologií-gelová-louhová-s kyselinou) je docela nebezpečná, ta je stavěná právě na tu konkrétní baterku, která je uvnitř. Je lepší poradit se s elektrikářem, koupit nabíječku s měničem pak podle toho baterii a pak tohle provozovat. Vůbec nejlepší je UPS s originální baterií, občas, tak jednou měsíčně jet v provozu na ní a každé dva roky baterii vyměnit. Spočítejte si, jaké máte čerpadla , elektroniku(spotřebu) a dobu vyhoření kotle a podle toho UPS koupit. Další možnost je koupit benzinový generátor se starterem a provozovat tohle přes relé, které odpojí síť a připojí generátor, počítám, že 800W by to spravilo a do 5000 Kč by se člověk mohl vejít. Výhoda tohohle řešení je, že se na to dají napojit další spotřebiče (nouzová světla) v domácnosti. Jinak V. Kalina má pravdu je to zdroj poruch v každém případě.
Pokud dáte místo slabší baterie silnější, nic tím nezkazíte. Opačně by mohlo samozřejmě dojít k destrukci baterie (taky je třeba si uvědomit, že při dobíjení bat. se uvolňuje vodík, takže pokud si někdo dá do kotelny akumulátory s kyselinou o kapacitě 300Ah, mohl by si zadělat na jiný problém). Co se týče toho nápadu s DA to si určitě asi děláte srandu. Pokud máte tip na jakýkoli generátor s se startérem do 5000,- tak to sem napište odkaz. Za ty peníze si ho koupím třeba i kvůli ledničce. Jinak asi by se tu měli ojevovat praktické rady. Teoretického plácání je tu fakt až moc.
Ještě já mám jeden praktický poznatek. U mého kotle je instalované řízené čerpadlo a s UPSkou, která má měnič s tangenciálním průběhem neběželo. (Asi triakové řízení) S verzí s prokládanou sinusovkou čerpadla O.K., jen problém s ionizačním čidlem, které výrobce zapojil tak, že měří proud mezi čidlem a N-vodičem sítě a předpokládá propojení v rozvaděči mezi PE a N vodiči, které při přepnutí na UPS nefunguje. Jinak v jiné diskuzi se upozorňuje, že UPS-ky pro počítače mají galvanické spojení mezi baterií a sítí, což potřeba vyřešit z hlediska bezpečnosti.
je to z vojenských starých zásob na štítku je VELTECHNA Čakovice rv 1975 výkon 7,5 kVA. Dělali se i 3,5kVA Je to stabilák dvouhrnec na benzín cca 2000ot. Mám to 5 let, po určitých úpravách celkem chodí. Nahazování na baterku i našlapáváním. Trošku problém se stykači, ale dá se řešit. Dost to žere.
Napojil som nadoby podla Atmos ,ale s Termovemtilom od ESBE a po otvorení ventilu mi nadoby natapa nie vrchom ,ale spodom-čerpadlo smeruje do kotla--Je to možné?
Vážení, chystám se budovat ve starším RD nový topný systém a dle informací z této diskuse, po prostudování schémat od Atmosu a po konzultaci s topenářem jsem vytvořil svůj návrh (viz obrázek). Rád bych znal názor odborníků, kteří sem přispívají, na toto řešení. Popíšu sem své myšlenkové pochody (doufám, že ne zcela pomýlené) jak si představuji, že by měl systém fungovat. Zátop. Teplota vody stoupá na 60 oC, spíná čerpadlo kotlového okruhu. Při dosažení 65 oC u termoregulačního ventilu začíná ventil připouštět studenou vodu ze zpátečky a horká voda směřuje do systému. U akumulační nádrže je příložný termostat, který při 80 oC spíná oběhové čerpadlo topného okruhu. Směšovací ventil (řízený pokojovým termostatem) je od posledního topení plně otevřen. Čerpadlo topného okruhu „tahá“ horkou vodu z kotle a nikoliv vodu z akumulační nádrže (předpokládám). První se tak natopí radiátory a akumulační nádrž zatím čeká. Po natopení místností začíná směšovací ventil přivírat, termoregulační ventil potřebuje více vody z topného okruhu k dochlazení zpátečky na 65 oC a v důsledku toho začíná do kotle proudit studená voda ze spodku nádrže. Přebytky horké vody se ukládají do nádrže. Po vyhasnutí kotle vypne čerpadlo kotlového okruhu, od kotle přestane proudit horká voda a čerpadlo topného okruhu začíná „tahat“ horkou vodu z vršku nádrže. Při poklesu pod 40 oC vypíná i čerpadlo topného okruhu. Abych se vyhnul potřebě dalšího čerpadla kvůli bojleru, je navržen k zapojení napřímo a jeho natápění by se řídilo manuálně kulovým ventilem. Dimenze potrubí a další záležitosti bych nechal na topenáři. Prosím o radu, zda by systém fungoval, jak jsem to popsal nebo jestli jsou mé představy pomýlené.
1/ ten bojler vám asi topit moc nebude - voda si najde cestu okolo - menším odporem. Vhodnější by bylo ho zapojit do kotlového okruhu (teplá-studená a řízený ventil ho bude zavírat) 2/ Aku nádrž je lépe zapojit 3. bodově nebo 4. bodově, aby jste se vyhnul přetahování čerpadel o vodu (nádrž pak slouží jako anuloid) u vás to drží 3-cestný ventil ale viz. bod 3 3/ Jak budete mít vyřešenu otázku výpadku el.proudu? Pokud vypne proud zastaví se čerpadla, pak nemáte zaručen žádný odvod tepla z kotle, to by vám soudný topenář měl rozmluvit. (jakmile začnete laborovat se zpětnými klapkami jste zpět u bodu 2 - přetahování čerpadel u 2-bodového zapojení)
Děkuji za reakci. Co se týče toho bojleru, chápu to tak, že zapojit ho stejně, ale do kotlového okruhu. Nenastane tam ale stejný problém s vysokým odporem? Opravdu bych se rád vyhnul potřebě dalšího čerpadla, platby na účet ČEZu jsou jedním z mých nejneoblíbenějších výdajů. Dvoubodové zapojení akumulační nádrže jsem volil proto, že jsem předpokládal, že se jedná o způsob, který dostane horkou vodu nejrychleji do radiátorů, aniž by se musel natápět vršek nádrže a to je jeden z mých hlavních požadavků. Nemám možnost umístit větší nádrž, a tak potřebuji mít rychle po zátopu vodu v radiátorech, když se vrátím po delší pauze domů, kdy už je voda v akumulační nádrži ochlazená. Navíc jsem pokukoval po akumulačních nádržích od Atmosu, které jsou cenově asi nejvýhodnější a ty mají dle schémat jen jeden horní vchod 5/4 ´´ a jeden spodní, což v podstatě jiné než dvoubodové zapojení neumožňuje. Musím se přiznat, že to přetahování čerpadel příliš nechápu a se zpětnými klapkami taky nelaboruju. Selským rozumem jsem došel k tomu, že když si kotlový okruh potřebuje vzít chladnou vodu ze systému přes termoregulační ventil na dochlazení zpátečky na cca 65 oC, vezme si ji buď ze spodku nádrže (je-li systém natopen a nepotřebuje-li tolik horké vody z kotle na udržení potřebné teploty – směšovací ventil je tudíž uzavřen) nebo z topného okruhu (je-li směšovací ventil otevřen a horká voda proudí do topného okruhu a stejné množství se jí vrací ke kotli) případně v určitém poměru dle polohy směšovacího ventilu. Za těchto předpokladů jsem neviděl žádný důvod k tomu, proč by se měla čerpadla přetahovat. Doufám, že to je srozumitelné. Dále jsem pochopil, že proti případnému výpadku elektrického proudu se dá v zásadě „bojovat“ 3 způsoby: samotížným okruhem (např. okruh s radiátory na půdě), který se při výpadku otevře a horká voda s v něm ochlazuje, nějakým ochlazovacím zařízením, které do systému připouští studenou vodu z vodovodního řadu (Viadrus něco takového dodává i pro případ přetopení kotle, ale u mě je to nemožné, mám vodu ze studny a výpadek tudíž přeruší i dodávku vody) nebo UPSkou, která po určitou dobu udrží čerpadla v chodu. Vzhledem k tomu, že budu vytápět pouze přízemí a s půdní vestavbou počítám tak na rok 2024 J, je u mě v podstatě možné pouze řešení UPSkou eventuelně tím samotížným okruhem s několika dočasnými radiátory na půdě, což by ale bylo zřejmě dražší a o peníze jde až v první řadě. Mohl by systém za těchto předpokladů fungovat nebo je to dvoubodové napojení nádrže problematické v každém případě? Děkuji velice za Vaše reakce. Rád bych měl systém nejen plně funkční, ale zároveň mu chci rozumět.
Přetahování čerpadel (o vodu): je to jednoduché, pokud vám jedno čerpadlo má honit vodu v okruhu kotel-AKU a druhé AKU-topení potom, jestliže na společném bodu (vrch a spodek AKU) bude "snadnější" nabrat vodu s druhého okruhu pak si ji čerpadlo nabere. U vás pokud bude opravdu 3-cest. ventil tak ten nepustí vodu je-li zavřen, pouze po zapnutí 2.okruhu dostane ránu, neboť se zvětší průtok a přimíchávání studené vyvolané tlakem 2.čerpadla a bude muset opravit úhel otevření. Pokud by jste chtěl zálohu pro výpadek samotíží okolo 3-cest. a čerpadla by jste dal plovoucí zpětnou klapku, pak by vám ji 2.čerpadlo pootevřelo a 3.ces.ventil by neměl jak regulovat. Jinak pokud budete zálohovat UPS-kou, pak jen mít dostatečnou kapacitu, aby stihl kotel dohořet než to zapnou. Toto vaše řešení bude jen mít jeden nedostatek po náběhu 2.čerpadla (studený dům a málo roztopený kotel) se nacucne kromě teplé z kotle i chladnější z vršku AKU pokud vám klesne teplota směsi pod 80°C vypne termostat 2.čerpadlo a takto budete cyklovat dokud se nevytvoří jakási rovnováha teplot a objemů. To je způsobeno úhlem otevření 3-cest.ventilu, který umožní dodávat do topného (AKU+topení) okruhu jen tolik vody, aby se odvedlo teplo kotlem vytvořené (než naběhne kotel na plný výkon chvíli to trvá), ale objem vody čerpané 2.čerpadlem je zpočátku velký (topení vychladlé, dům taktéž) a ten se doplní z AKU, proto vznikne cyklování, které v podstatě uzpůsobí rychlost oběhu v 2.okruhu možnostem 1.okruhu. Pokud by místo termostatu 2.okruhu bylo řízení otáček 2.čerpadla byl by to vymáknutý systém. Ohřev TUV opravdu je to problém, ale pokud ho zapojíte paralelně k AKU (bude se nabíjet a vybíjet jako AKU (plovoucí ZK by mohla pomoci od vybíjení do AKU nebo topení) s tím, že to bude až po natopení domu a přivření 3-cest.ventilu okruhu topení. Viděl jsem i bojler TUV zapojený v okruhu kotle, ale tam zase zpomaluje náběh kotle (bere teplo na ohřev v době po zátopu, kdy chcete mít brzo teplo doma), a později je zase přetápěn při plném výkonu, jedině mít nějaké šikovné řízení s el.ventilem, který by byl nejprve zavřený, a pak otevřel dokud se v bojleru nedosáhne nastavené teploty a pak zase zavřel.
Pokud jsem to správně pochopil, tak při výpadku proudu nefunguje samotíž z kotle přes akumulační nádrž pokud není kolem trojcestného ventilu a kotlového čerpadla udělán „obchvat“ se zpětnou klapkou. Přes čerpadlo prostě samotíž nefunguje. Pokud tam však tento „obchvat“ je, hrozí u 2bodového napojení nádrže „vycucnutí“ horké vody z kotle čerpadlem topného okruhu a to právě díky tomuto „obchvatu“. Toto by mělo vyřešit 3bodové zapojení akumulační nádrže. Nádrže Atmos mají v horní části vstup 5/4˛ z boku a 5/4˛ z prostředku horního víka. Tyto vstupy by se daly pro 3bodové zapojení použít (viz obrázek). Zůstávají mi tu 2 otázky. Bude samotížný oběh fungovat, i když budou nádrž i kotel postavené na stejné úrovni (vstup do nádrže je samozřejmě výš než výstup z kotle) při použití trubek o dimenzi 5/4˛, což je dimenze otvorů do akumulační nádrže? A co se stane v případě, kdy vypadne elektřina, když kotel ještě topí a nádrž je již natopená? Trubky mezi kotlem a nádrží budou poměrně krátké a obávám se, že se voda nestihne ochlazovat natolik, aby fungovala samotíž a aby se dostatečně rychle ochlazoval kotel. Zdá se mi, že v tomto případě je UPSka důležitou pojistkou. Dále jsem přemýšlel nad tím cyklováním, když topný systém potřebuje více horké vody, než je kotel schopen dodat, a tak si tahá vodu studenou vodu z nádrže. Nevím jestli by to byl problém i v případě 3bodového zapojení (viz obrázek), ale napadlo mě, že by se snad dalo čerpadlo topného okruhu zapojit s nějakým zpožďovačem, který by ho spínal až řekněme 15 minut poté co by přišel impuls od příložného termostatu umístěného na výstupu horké vody z nádrže. Jsem laik, ale šikovný elektrikář by si s tím snad poradil. Řešením by možná také bylo umístit příložný termostat přímo na nádrž do takové výšky, kdy už je v nádrži tolik horké vody, že je schopna „uspokojit“ studený systém. To by se asi muselo odzkoušet. Nicméně vzhledem k výše uvedenému nevím, jestli není jednodušší zapojit nádrž 2bodově, bez „obchvatu“ trojcestného ventilu, s UPSkou a zpožděním náběhu čerpadla topného systému.. Mám totiž takový dojem, jestli si přesně na toto 3bodové zapojení nestěžoval v této diskusi Miluna antiatmos a když nad tím přemýšlím, přijde mi, že zde hrozí stejné nebezpečí – že si čerpadlo topného okruhu vycucne vodu z kotle namísto vodu ze zpátečky pod nádrží. Bojler jsem ve své malůvce nechal na původním místě, ačkoliv jste mě od tohoto řešení zrazoval kvůli vysokému hydraulickému odporu. Ohřev teplé vody bych si rád řídil ručně např. zavíráním kulového ventilu dle očekávané potřeby. Ještě mě napadlo, že by se dala topná voda donutit proudit skrz bojler tak, že by se umístil kulový ventil mezi odbočky k bojleru (viz obrázek) a po natopení místností na požadovanou teplotu by se voda do systému pustila jen přes tento bojler. Po jeho natopení by se odstavil a systém by fungoval, jako kdyby tam bojler nebyl. Není to úplný nesmysl? :)
Zpětná klapka - ano takhle to funguje, ale pro samotíž se používají trubky 6/4 nebo více redukované u nádrže, ale pokud to máte opravdu vedle tak to bude fungovat i s 5/4. Pokud budete mít natopenou AKU nebudete už asi moc topit - spíše bude jen dohořívat kotel. Jinak ta UPS je jistota, není vám zima, když zhasnou, ale chce to mít spočítané, jak dlouho to vydrží běžet, u nás není 1 hodina OFF žádný problém. Potřeba odvodu tepla záleží také na kotli, mnohé novější bez proudu hoří spíše na minimum, bez ventilátorů apod., takže dochlazujete jen zpožátku max.výkon a s časem klesá k minimálnímu výkonu. Já mám pořád v hlavě, že jsem schopen odejít z domu, když kotel hoří, takže pro mne by musela být záloha 100%. Jiní mají třeba jiné zvyky, tak to neberte tak doslovně. 3.bodové zapojení - tím, že si 2.čerpadlo tahá vodu z AKU nepřetahuje se s kotlovým, ale cyklování to neřeší (když kotel nedodá dostatek tepla pro potřebu otopu, musí se občas zastavit čerpadlo topení), dokonce náběh topení je pozdější, musí se nejprve vytopit vrchní část nádrže. ohřev TUV - dva ventily to vyřeší, ale nesmíte zavřít oba najednou ( :-) ), pokud budete ohřívat TUV do topení vám zpočátku moc tepla nepůjde. Jinak není to automat, ruční obsluha vám časem poleze na nervy. Možná by existoval 3.cest. ventil s vnější teplotní sondou pro napájení bojleru.
Ten výpadek elektrického proudu je opravdu problém. Asi to bude chtít otestovat, jak to stíhá chladit tou samotíží a případně doplnit UPSku. Kdyby to ale fungovalo, bylo by to fajn. UPSka znamená další výdaje. Z domu totiž občas odcházím i v době, kdy je potřeba topit. Ačkoliv je pravda, že teď nemám svůj prastarý kotel proti tomuto vůbec chráněn a taky s tím žiju J. Jinak Hercules U 26 nemá žádný ventilátor, tudíž výpadek proudu vůbec „nepozná“. Rozumím, že takto zapojený bojler je zcela závislý na manuálním ovládání, ale to mi nevadí. Rád kolem toho skáču a jestli mě to přestane bavit, tak to nechám nějak upravit. Díky moc za informace. Pokusím se dohnat topenáře, ať se k tomu vyjádří. Ještě snad jednu laickou otázku. Jak to je s materiálem a dimenzemi potrubí? Představu mám takovou, že primární okruh a potrubí od kotle k nádrži a od nádrže ke kotli by měl být udělán z bezešvých ocelových trubek 5/4 nebo 6/4 a za nádrží směrem k bojleru a směšováku už může být slabší měď?
No viděl jsem tu fotky kotelen kompletně v mědi. Měď je hladší má menší průtočný odpor. Světlosti se volí podle průtoku, tak aby rychlost proudění v potrubí nezpůsobovala turbulence.
Tak nějak jak jste to popsal to funguje.....mám atmose 1. sezonu, kotelnu včetně topení v domě jsem si navrhnul sám ( je jasné že jsem si o tom předtím něco nastudoval ). Musím říci, že jsem spokojen. Kotel Atmos D20, AKU nádrž od Regulusu a adex komfort 03, trojcesťák ESBE ovládaný servomotorem, pokojový termostat a venkovní čidlo. Topení funguje perfektně k mé plné spokojenosti. Regulace je na úrovni plynového vytápění.
Dobrý den,jelikož mne zajímá vytápění pomocí zplyňování a v dohledné době mne čeká úprava topného systému v R.D., tak by mne zajímalo několik podrobnějších informací. 1.jak velkou máte akumulační nádrž 2.za jakou dobu tuto nádrž nabijete (kolik kotlů musíte spálit) 3.jak dlouho s nabitou nádrží topíte 4.máte podlahové topení či radiátory 5.máte po prvé topné sezoně nějaké negativní poznatky Vycházím z předpokladu, že máte správně nadimenzovaný kotel (20 kw),což je i můj případ. Je mi jasné , že Vaše poznatky nelze 100% aplikovat na můj dům, ale při investici do nové kotelny je každý poznatek přínosem. Děkuji
odpověď na Vaše otázky: 1, 1000 ltr 2, dle venkovní teploty 1-2 naložení 3, dle venkovní teploty 12 - 30 hodin, záleží také na jakou teplotu chcete referenční místnost vytápět 4, velkoplošné radiátor 5, negativní poznatky....žádné, jen jsem vyměnil čerpadlo u okruhu bojleru TUV za elektromagnetický ventil, vodu stíhá protláčet kotlové čerpadlo, navíc nevíří vodu v aku-nádrži.
Dobrý den, také jsem letos namontoval Atmose s AN. Potřeboval bych provoz s někým zkonzultovat. Máte Ladomat, nebo něco jiného? Byl by ste tak laskavý a poslal mně nějaké foto zapojení na e-mail: . Děkuji
Dobrý den, mám velice podobný systém jako máte vy, jen s tím rozdílem, že není tlakový,ale otevřený. Kotel Viadrus U22D. Hodlám to ale předělávat, zatím jen sbírám info. Nevím přesně co tam mám špatně udělané. Nádrž mám jednu na 3000 litrů a právě asi největší problém mi dělá to, že dlouho trvá než začnu topit do domu, nejdřív se musí ohřát vrchní vrstva nádrže. Druhá věc co se mi nelíbí je to, že když je nádrž nahřátá a kotel vyhasne, myslím že mi jde teplá vodeze zpátečky opět i do kotle a tam doslova teplo vyletí komínem... A ještě poslední dotaz- já nemám propojení mezi zpátečkou z domu a čerpadlem, čili tam nemám ten třícestný ventil. K čemu vladtně slouží? Já to mám přímo, čili komplet oruh . Je možné že je chyba v tom? Já tam mám i tu zpětnou klapku jako paraleru k čerpadlu a trojcesťáku u kotlového okruhu - právě kvůli té samotížce. Ale do kotle mi jde méně teplá voda,než by měla jít právě díky tomu trojcesťáku, tak nevím je -li špatný ten, nebo mi to přisosává právě přez tu klapku studenou vodu z nádrže? Jaké máte zkušenosti vy?
Aby nebylo nutné nejdříve natopit zásobník, musí být zamezeno samovolnému samotížnému okruhu mezi zásobníkem a kotlem. Nabíjení zásobníku musí být regulováno v závislosti na teplotě kotle. To znamená, že tato regulace funguje jako termostat, který udržuje kotel na teplotě. Po dosažení pracovní teploty kotle - nad 80°C je nejprve prioritou otevření směšovače do topného okruhu těles a teprve až potom se kotel nebude stíhat uchladit do topného systému, tak teprve zasáhne regulace nabíjení zásobníku - překročení teploty kotle (např.90°C)= vyvolá řízené odčerpání části horké vody z kotle do zásobníku. Nejsnadněji tak, že se nasaje nabíjecím čerpadlem ze zásobníku studená voda a natlačí do vratné kotle a tím dojde při propojeném zásobníku a kotli k vytlačení horké z kotle do zásobníku. Aby ale nedostával kotel teplotní šoky a nebyl ve vratné větvi nepřístojně ochlazován, musí nabíjecí čerpadlo zásobníku nasávat nejen studenou ze zásobníku, ale taky horkou z kotle a takto předehřátou vodu teprve tlačit do vratné kotlové! K temperaci= nastavení teploty předehřáté vratné ze zásobníku do kotle lze využít buď samostatný trojcestný směšovač nebo jako v mém případě plně dostačuje ruční pevné nastavení dvojice šoupat prakticky po celou dobu nabíjení zásobníku. Mixuje se totiž stále 90°C horká kotlová a 40°C studená ze zásobníku, takže stačí nastavit hydraulické poměry v sání nabíjecího čerpadla zásobníku prakticky napevno na odzkoušenou hodnotu ( musí to být šoupata a nikoliv kuláky). Podrobné schéma, jak to funguje u mého topení je v mém příspěvku z 6.3.08, popis v následujícím nebo i v předchozích příspěvcích v této sekci. Obrázky mých schémat je lepší si z ww stránek této sekce uložit k sobě do PC a pak prohlížet prohlížečem u sebe ve vhodnějším rozlišení než je přímo na ww stránce, kde je buď jen příliš podrobné měřítko nebo zase moc málo podrobná velikost obrázku. Je-li nabíjení nucené čerpadlem, je pak výrazně omezeno nebo zamezeno zpětnému vytápění kotle vodou ze zásobníku (podle zapojení). Nicméně po ukončení topení v kotli musí být zamezeno cirkulaci vody do kotle ze zásobníku úplně. U mého topení to řeším ručním uzavřením velkého šoupěte ve vratné kotle. To je pak úplně zavřené po celou dobu následného vytápění z naakumulovaného zásobníku a otevírám ho až před dalším zátopem v kotli.
Děkuji moc za příspěvek.Zalistuji tedy a prohlídnu Vaše zapojení.S tím trjcestným ventilem,který rozděluje nabíjení nádrže podle teploty to je výborný nápad,vypadá to velice jednoduše a musí to být účelné! Jen nebude pak zamezeno samotížnému oběhu v případě vypnutí proudu? A existuje vůbec takový ventil? Zkusím si tedy namalovat schema a vložit sem a poprosil bych kdyžtak o doplnění. Ještě poprosím o vysvětlení, proč je nutné propojení vratné větve trijcestným ventilem s topením,i ještě před aku nádrží? Děkuji.
Zkusil jsem namalovat (no spíš upravit to výše uvedené) schéma, v něm mám několik nejasností a dotazů. Bude to vůbec fungovat? Navíc chtěl bych se vyhnout tomu "ohřívání kotle" po jeho vyhasnutí, ale aniž bych ho jakkoliv nechanicky zavíral (chci se vyhnout riziku, že příjde nezasvěcená osova a zatopí v zavřeným kotli... Prosil bych Vás o rady. Děkuji.
Celou záležitost můžete řešit jednoduše a elegantně vřazením správně dimenzovaného trojcestného směšovače na výstupu z nádrže do systému. Směšovač by měl být řízený jednoduchou ekvitermní regulací a postačí pouze jedno čerpadlo namísto zamýšlených dvou a nějakého "mozku", který by zajišťoval jejich přepínání. Znamená to mít nádrž připojenou trojbodově: 1)vstup od kotle, 2)výstup do otopného systému, 3)vstup ze systému/výstup do kotle. Plovoucí zpětná klapka se liší od jiných tím, že v ní není zabudovaná zpětná pružina a tudíž je jeí hydraulický odpor malý, umožňující případnou samotížnou cirkulaci. Klapka "plave", tzn. při provozu čerpadla je jeho tlakem zavřená, mimo provoz čerpadla je umožněn průtok vody od nádrže do kotle (za určitých hydraulických podmínek). Není mi jasný Váš záměr použít energetickou nádrž současně jako expanzní - to by bylo možné pouze za předpokladu, že veškeré rozvody by byly o něco níže, než je vrchlík nádrže a voda by expandovala ve volném horním prostoru nádrže.
Děkuji za vysvětlení a za radu. Určitě Váš názor vezmu v potaz. Realizace bude asi až začátkem září,tak zatím ještě budu přemýšlet a sbírat dobré rady. Ještě jen odpověď proč otevřený systém - původně kvůli ceně nádrže,netlaková přišla před těmi asi 10ti lety na necelých 10tis Kč.Samozřejmě splňuji podmínku,že vrchí hladina studené vody je výše než nejvyšší topné tšleso (mám přízemní dům).
Zapomněl jsem na to hlavní: takže když bych to nechal zapojené tak jak je to ve schematu, ale místo těch dvou čerpadel tam dal trojcestný ventil, mohlo by to fungovat? Tříbodově zapojenou nádrž mám, zak jak popisujete. Může ale být vstup do nádrže omezen tím termostatem (a vyrábí se vůbec něco takového?), aniž by byl omezen samotížný okruh kotel - nádrž -kotel? A ještě asi dotaz jako od úplného laika - ekvitermní regulace, co si pod tím mám přesně představit? To je něco, co snímá teplotu v domě z prostorového čidla, zároveň taky na výstupu z nádrže a na výstupu z kotle a tyto teploty porovnává a podle toho reguluje ten trojcestný ventil co má pouštět do topení? Nebo regulace pak je jen tím, jestli čerpadlo běží, nebo ne a tím topím, nebo netopím - potom tedy by teoreticky stačilo,aby ta regulace jen porovnávala teploty na výstupu z nádrže a na výstupu z kotle a podle toho pouštěla vodu buď z jednoho, nebo z druhého. A ještě jeden dotaz - je nutné - případně proč - mít propojenou vratnou větev s topnou ještě mezi nádrží a čerpadlem (čili tím pádem 4-cestný ventil (nebo ještě jeden 3-cestný). Ale nějak mi uniká proč to občas ve schematech vidím. Děkuji.
Dvě čerpadla klidně vynechte, s trojcestným ventilem vám to bude fungovat zcela určitě. Termostat na vstupu do nádrže směrem od kotle nemá žádný význam, protože kotlový (primární) okruh pracuje teplotně i výkonově zcela nezávisle na otopném (sekundárním) okruhu. Laicky řečeno - kotel energetickou nádrž nabíjí, otopná soustava nádrž vybíjí.
Ekvitermní regulace řídí teplotu otopné vody podle určité teplotní křivky – ta se na regulátoru nastavuje podle zvolené (projektované) teploty otopné vody při nejnižší venkovní teplotě, např. +75°C při –15°C. Venkovní teplotu a teplotu otopné vody (za směšovací armaturou) snímají čidla a regulátor potom vyhodnocuje, zda skutečná teplota otopné vody odpovídá teplotě vypočtené (např. +43°C při +5°C) a dává impulzní povel pohonu buď k otevírání nebo přivírání směšovací armatury. Případné další čidlo umístěné v referenční místnosti působí jako korekční, tj. upravuje otopnou křivku podle momentální potřeby. Výhodou ekvitermní regulace a trojcestné směšovací armatury je to, že se do nádrže vrací optimálně vždy co možná nejmenší množství s co možná nejnižší teplotou vratné vody z otopného systému.
Samotížně by měl oběh mezi kotlem a nádrží fungovat za předpokladu, že střed akumulační nádrže (mezi vstupem a výstupem ke kotli) bude dostatečně výše než střed kotle a světlost propojovacího potrubí bude dostatečně velká.
Čtyřcestné směšovače: opět poněkud zjednodušeně řečeno - používají se jako ochrana kotlů především u systémů, kde je u kotlů předepsaná minimální teplota kotlové vody +50°C a výše a kde je mezi kotlem a otopnou soustavou přímé spojení, tj. bez akumulační nádrže.
Nakonec poznámka k vašemu dalšímu příspěvku. Doporučoval bych poohlédnout se po doborné topenářské firmě i ze širšího okolí. Skutečný topenář by měl problému opravdu rozumět víc, než vy jako laik. Je to něco jako rozdíl mezi zubním lékařem a kovářem ;-).
Chcete-li se dozvědět více, podívejte se na www.sivart.ch
Dobrý den Prosím o posouzení schéma zapojení a o upřesnění průměrů vedení ,jesti CU 28 nebo CU 35 a jeký je Váš názor na použití usporných čerpadel WILO jak v primárním okruhu tak na výstupu do systému.Děkuji Petr
Dobrý den, myslím, že je schema v pořádku a systém by měl fungovat bez problémů. Poněkud bych zpochybnil použití filtrů, neboť hrubé nečistoty, které by mohly teoreticky poškodit směšovače, zůstanou sedimentované na dně energetické nádrže. Kuláč č.4 umístěte na vratné potrubí z otopného okruhu ještě před odbočku ke směšovači. Tak budete moci, v případě potřeby, vypustit energetickou nádrž bez potřeby vypouštět celý systém, rovněž tak vyměnit směšovač nebo čerpadlo. Pro propojení mezi kotlem a nádrží bych upřednostňoval Cu35, do systému by mělo stačit Cu28. Srdečně zdravím.
Takové schéma, jak jste nakreslil fungovat dobře nebude. První věc je akumulační nádrž-expanzní nádoba. Jak již správně reagoval pan Říha, musela by mít hladinu nad všemi ostatními rozvody. Pak se ale jedná o zásobník někde na půdě nebo pod stropem, z čehož plyne celá řada dalších nevýhod. Otevřená expanzka= rozpouštění vzduchu a větší koroze, zásobník nahoře= nutná dimenze stavební konstrukce na takovou zátěž + nemožnost samotížného topení z vyhřátého zásobníku. Okrajovou možností je na dole umístěný zásobník připojit tělesa tzv. podtlakovým způsobem, jak zde před časem taky jeden přispěvatel propagoval. Všechny tyto nevýhody jsem vzal jako natolik pádné, abych se před 25lety rozhodl realizovat svůj systém s 3100 l zásobníkem jako tlakový. A provozní zkušenosti mi daly jen za pravdu. Mám pro vytápěcí okruh použit čtyřcestný směšovač, který je řízen ekvitermním regulátorem doplněným předvolbou teploty v referenční místnosti. Souhlasí-li požadovaná teplota v místnosti s teplotou dosaženou topnou vodou podle ekvitermní regulace, neprovádí se žádná korekce teploty náběhové vody. Rozdíl 1°C teploty v místnosti od požadované vyvolá změnu teploty náběhové vody o 15°C. V praxi to znamená, že nemusím ladit nějaké ekvitermní křivky a přesto mám stabilní a rychle dosaženou teplotu v místnosti jakou potřebuji. Samostatný regulační okruh je automatika nabíjení zásobníku, která zjednodušeně řečeno funguje jako termostat = při překročení 90°C v kotli sepne čerpadlo nabíjení zásobníku a odčerpá horkou z kotle. Pouze je potřebné měření teploty s rychlou reakcí, aby takové řízení fungovalo. Ve skutečnosti při plném výkonu kotle nabíjecí čerpadlo pracuje většinu doby a kotel tak ohřívá cca 70°C vodu tlačenou do jeho vratné větve na cca 90°C odebírané jednak do zásobníku, jednak na vytápění bojleru, dále jako vstup do čtyřcestného směšovače topného okruhu a nakonec i pro předehřev 40°C vody vybitého zásobníku na těch 70°C tlačených do zpět kotle. Narozdíl od směšovače topného okruhu, kde musí regulace pomocí serva směšovače provádět zásahy, jsou po převážnou dobu nabíjení zásobníku poměry stabilní a stačí proto jednorázové nastavení poměru mezi nasáváním studené ze zásobníku a horké z kotle, aby nabíjecí čerpadlo tlačilo do vratné kotle vodu cca 65°C÷70°C - bez serva. Buď samostatným trojcestným směšovačem nebo jako v mém případě lapidárně pouze dvojicí ručně nastavených šoupat na celou dobu 6hodin nabíjení zásobníku. Šoupata navíc poskytují možnost omezit resp. naregulovat škrcením množství vody dodávané čerpadlem do kotle. Zásobník mám napojený dvoubodově a teplo do systému buď dodává nahřátý zasobník (vratné šoupě kotle je uzavřeno) nebo teplo dodává kotel, který současně nabíjí zásobník a bojler. Myslím, že zavírání kotle se nevyhnete. Riziko oapomenutí obsluhy otevřít šoupě řeším sirénou při překročení teploty kotle. Topit v kotli nemůže kdokoliv a právě zásobníkem lze topení přesunout na příhodnou dobu. Na šoupě lze aplikovat jako servo stěračový motorek, jak jsem to provedl já. Pro 1" stačí stěračový motorek ze škodovky, pro 2" už je potřeba z autobusu. Taky si myslím - jak jsem popisoval ve svých dřívějších příspěvcích, že nevýhody trojcestných směšovačů převažují za nad výhodami a právě pro kotel na tuhá paliva bych doporučil směšovač čtyřcestný s jednoznačne definovanými hydraulickými parametry a to, že jeho vinou dojde k míchání vody v zásobníku a dříve poklesne jeho maximální teplota bych bral spíše jako výhodu z hlediska ztrát. Po většinu topné sezóny stejnak není super horká topná voda potřeba. Další podrobnosti včetně popisu jsou v mých předchozích příspěvcích.
Děkuji moc za dobré nápady. Opravdu se mi líbí Váš nápad se šoupátky - a eventuelní regulaci stěračovými motorky, určitě to budu promýšlet. Jinak jak jsem výše odpovídal, systém je netlakový a splňuji podmínku,že hladina v nádrži je nejvyšší bod v domě, mám přízemní dům. Ještě nad tím musím asi hodně popřemýšlet a sesbírat co nejvíce takových názorů a nějak si vše sesumírovat a ušít co nejlíp. Ještě bych opravdu rád vymyslel nějaký tip jak se vyhnout tomu zavírání kotle - ještě jednak pro to, že přijíždím domů většinou kolem 18 z práce,a pak přikládám naposled když jdu spát a to by v tu dobu musel kotel již být studený,abych ho mohl zavřít a v noci mi právš to opracně naakumulované teplo nešlo ven... A zároveň jednou z hlavních podmínek je funkční samotížka kotel - nádrž. A vše navíc s minimálním lidským zásahem do okruku. Asi toho chci moc,ale třeba to nějak půjde...
Jinak na to Vaše schema jsem se díval, ale přiznám se že asi nějak letmo,protože jsem ho zatím plně nepochopil. Chvíli se do něj zahloubám... Jsem téměř laik, ale nemám kolem sebe nikoho,kdo by mi s tím poradil (a topenáře jsem zatím taky nenašel,který by tomu rozuměl o moc víc než já sám...) tak jsem moc vděčný za takovéto diskuze.
Chtěl bych dále realizovat natápění aku solárem, asi vakuovýma trubicema. Ale prý to nedá to správné teplo. Když na výstupu z vakuové trubice je např 150 stupnů. Neříkejte mi že to pomocí výměníku nenatopí aku třeba na 85 stupňů. Neřešil to tu prosím už někdo. Rád na toto téma podiskutuji.
Dobrý den pane Buček. Dotaz pana Lukáše Brychlece je z roku 2002 takže asi už nebude potřebovat váš nákres. Já Vám však za něj předem děkuji. Oceňuji ale vaši pomoc ostatním. S pozdravem Karel Blažek.
Je to parada. Chcem sa opytat na te adex co vam to riadi. Opiste mi prosim podrobne funkciu ako to kuri . Aj ja mam nieco podobne ale zatial to riadi len Izbovy termostat a trojcestak je na pevno.Prosim poradte mi regulator.Dakujem.
Dobrý den a děkuji.Já jsem měl to štěstí že znám výborného topenáře a naskytla se mi možnost za pár korun pořídit aku nádrž. On mě na ten nápad se starou nádrží na vodu přivedl.Jinak na řízení jsem přišel po pročtení mnoha diskuzí.Rozhodl jsem se pro řízení adex comfort 03,které se používá k vybíjení aku nádrží podle pokojového termostatu. Zatím topíme první sezonu,tak že na hodnocení je brzo,ale rozhodně toho nelituji.Řízení pracuje jak má a podle mých zkušeností ho zapojí i šikovný elektrikář. Internetové stránky výrobce řízení www.ktr-adex.cz tam je vše popsané podrobně.
Dakujem za odpoved. Mam este jednu otazku akym sposobom kurite ked sa nadrž vybije. Lebo viem že ked je nadrž vybita tak bud sa kuri do nadrže alebo do kurenia. Ako to riesite vy. Prosim rozpiste mi to.Dakujem
Dobrý den. Systém je zapojený na dva okruhy.Kotlem topím pouze do nádrže a řízení používám pouze pro vybíjení nádrže.Dva okruhy propojené nádrží.TO znamená že je potřeba vždy po zátopu počítat s určitou časovou rezervou než se natopí vrch nádrže ze kterého odebýrám teplou vodu do topného systému. V mém případě jde zhruba o hodinu a půl +/- . Nádrž nevybíjím pod 45stupňů.Teplotu topné vody z nádrže do radiatorů mám na řízení nastavenou na 55stupňů což zajištuje třícestnný ventil.Vše záleží na zapojení, já musím topit vždy přes nádrž.
Dakujem za podrobný rozpis pane Martin Rajmond. Pomohli ste mi.Ja mam tiez atmos dc 22 a aku nadrž 750l. zatial nemam riadiacu elektroniku na vybijanie nadrže. Poradili by ste mi aku elektroniku , ci to moze byt adex 03 tu co mate aj vy? Prosim napiste mi cenu v akej sa to da zohnat. Mam to podobne zapojene. do radiatorov mi riedi vodu tiež trojcestak ktori by som chcel regulovat. Mam tiež izbovy termostat.Velmi pekne dakujem za odpoved.Petrik
Dobrý den.Já jsem objednal adex comfort 03k přímo od výrobce www.ktr-adex.cz na jejich stránkách najdete vše potřebné.A podle mých zkušeností vám určitě poradí.Každý výrobek mají dokonale popsaný i s příklady různých zapojení.Za řízení jsem zalatil 3.690kč + ventil esbe 2.315kč.Toto řizení vám zapojí i šikovný elektrikář jako to bylo i u mne.Na závěr-jsou i jiná řízení na trhu, takže závěrečné rozhodnutí bude na vás.Já mám adex první topnou sezonu a jsem s ním velice spokojený.Mohu vám ho za sebe jenom doporučit.
Mám ATMOS 30s, nádrž 3000l. Po vybití nádrže ( klesne li teplota na 40 stupňu ), zatopím a do radiátorového okruhu topím rovnou a zároveň natápím nádrž. To si řídí Laddomat 21. Kolikrát zatopím i dříve, prostě když mám chuť a čas. A regulaci jsem teď nainstaloval Adex Comfort 06. O něco lepší jak 03 a cenově skoro stejně.
Dobry den. Chcem vas pochvalit pane Martin Rajmond za skvele foto. Konecne niekto ukazol aj prax a foto lebo teoria sa casto lisi od praxe. Este raz vam velmi pekne dakujem. Velmi ste mi pohohli p. Petrik
Dobrý den, kotel atmos DC25s. V kotli zatápím když teplota topné vody v nádrži klesne na 47 stupnů.Na jedno naložení a tři přiložení natopím nádrž na 85 stupnů.Vybíjení nádrže řídím pokojovým termostatem , nastaveným na 22,5 stupně. Topím do dvou bytů.Praxe- venkovní teploty do -10 zatápím každý den odpoledne. Teploty pod -10 topím celý den,z větší části bez ventilátoru.Teploty neklesají pod +10 ,je potřeba k večeru přitopit, nádrž vydrží dva dny třetí zatápím.Průměr nádrže 1120mm.
Dobry den to vypada moc dobře mám 2 dotazy. 1. kolik taková sranda váží prazdná.? jak jsou silné stěny. 2,vevnitř neni asi použit žádný výměník nebo tak? je tam tedy přimý vstup a přímý výstup?
Nádrž váži okolo 500kg.Stěny jsou silné 2-3 mm.Výměník v nádrži není a do nádrže jsou dva vstupy a z nádrže dva výstupy z boků .Tedy dva samostatné okruhy.Kotel-ládomat-nádrž a nádrž-topný okruh.Řízení adex comfort 03- třícestný ventil-pokojový termostat.
jeste me prosím napadla jedna otazka stěny jsou silne 2-3mm jaky tlak asi vydrží nebo jaký tlak nejvetsí může u vás nastat viděl jsem na fotce přizemía apatro takze odhadem do 0,15Mpa co myslite diky T
Dobrý den. Na nádrži byla provedena tlaková zkouška na 2,5 bar vzduchem, pro zjištění netěstností svárů před montáží na určené místo.Při montáži byli použity dvě expanze 80 litrů+jedna expanze 50 litrů která zůstala ze staré topné soustavy,ze začátku se tlak pohyboval mezi 0,3 - 2,0 bar.Při prvních dnech provozu se ukázalo že bude potřeba soustavu doplnit. Byla přidána ještě jedna expanze 80 litrú.Po této úpravě a ovzdušnění celé topné soustavy se tlak ustálil mezi /0,8 - 1,5 bar/ - /47stupňů - 85stupňů/ na nádrži.
prosim ješte jeden dotaz co me po delši době napadl. Jaky má nadrž vnitřní povrch ošetřilste jej nečím nebo to nebylo potřeba určitě záleží na původním stavu a na co byla nádrž užita diky .T
Vnitřní povrch nadrže byl zkorodovaný . Koroze byla odstraněna pouze mechanicky.A do topné vody byl aplikován přípravek TOPEKOR který by měl chránit topení před vnitřní korozí v průběhu dvou topných sezon.Potom bude muset být zřejmě dodán znovu.Vše ukáže praxe.
Dobrý den, chystám se udělat aku nádrž z velkého bojleru(1000 litrů), máte někdo zkušenosti s položením nádrže na ležato(nedostatek místa na výšku)- nebude problém s nabíjením a vybíjením nádrže. Děkuji za radu.
Přes 20let provozuji tlakový 3100 l zásobník sestávající z dvou válcových nádrží umístěných naležato nad sebou - rovněž ze zástavbových důvodů. Při jeho výrobě jsem musel pouze řešit problém tepelných dilatací nádrží. Na straně připojení do soustavy mám nohy na podlaze pevně a na odvrácené straně jsou na válečcích posuvně. Protože nádrže leží na sobě, jsou propojeny kolenem na odvrácené straně (tam jsou nohy horní nádrže se spodní nádrží sešroubovány) a na straně výstupů do topného systému má horní nádrž nohy suvně na spodní nádrži. Takto jsou nádrže při nabíjení plněny rovnoměrně. Ležaté umístění se při krátkodobém 6hod procesu nabíjení zásobníku nijak neliší od svislého umístění. Mám odzkoušeno, že i při tloušťce čela ocelové nádrže 10mm zůstává ostrá hranice 90°C teploty horké a 40°C teploty postupně nabíjeného zásobníku (20 mm výškově od sebe). Po dokončeném nabíjení se teplotní rozvrstvení jednak dlouhodobě ustálí a postupně rovnoměrně vyrovná, ale zejména k tomu pak dojde následným odběrem topné vody při vybíjení. Na výstupu mám 4cestný směšovač, který toto promíchání ještě (narozdíl od 3 cestného) podporuje. Z praktického provozu je ale má zkušenost taková, že se mi jeví oproti klasickému doporučení použít pro zásobník 3cestný směšovač aplikace 4cestného naopak jako výhodnější, protože klesá postupně teplota zásobníku jako celku a snižují se tak jeho průběžné ztráty. Skutečnost, že nezůstává vysoký výškový teplotní rozdíl v zásobníku (jako u 3 cestného směšovače)znamená, že nejteplejší 90°C horká voda je k dispozici po kratší dobu a to může poněkud vadit pouze při extrémních mrazech -15°C, což nastává zřídka. Takže jako nevýhodu ležatých nádrží bych viděl jen nutnost řešit jednorázově jejich dilatační ustavení. Rychlejší výškové vyrovnání gradientu teplot v důsledku velké styčné plochy teplotních vrstev vody nepovažuji ze shora uvedených důvodů za nevýhodu. Nevýhodou v případě jedné ležaté nádrže pak ještě je, že z hlediska rovnoměrného plnění je zapotřebí provést spodní výstup nádrže dlouhým vedením ze strany odvrácené od topné soustavy.
Dobrý den!Sehnal jsem nádobu na 1000 litrů a bohužel mě tam taky na výšku nevleze.Chtěl jsem se zeptat jestly už to máte zapojené a jestly to funguje i když nádoba leží.Jsou s tím mějaké potíže?Máme kompletně nové topení(kotel VIADRUS U26) a tepla až moc tak bych to chtěl zkusit připojit.Díky za odpověď
Základem mého tlakového zásobníku jsou dvě ležaté nádrže vnější délky 3150mm. Jeho konstrukce vycházela především z dispozičních možností umístění zásobníku a z dosažitelných komponent. Klenutá víka jsem nahradil svařovanou konstrukcí s rovnými zapuštěnými dny a výztužnými žebry. S ohledem na dobu vzniku před více než 20 lety a jeho svépomocnou výrobu nemám sestavnou výkresovou dokumentaci, ale skicy dílčích uzlů. Budete-li mít další zájem o skicy některých uzlů, mohl bych je buď naskenovat nebo případně překreslit. Nejspíš budou ale Vaše dispoziční možnosti jiné než byly v mém případě a tak nebudou výkresy plně přenositelné. Mohu Vám ale zodpovědět e-mailem Vaše další případné dotazy.
Některé detaily jsem již uvedl v mých předchozích příspěvcích k tomuto tématu: 18.02.2004 28.01.2007 30.01.2007 01.02.2007
V přiložených výkresech a fotkách je schéma mého dlouhodobě provozovaného zásobníkového topení. S vytápěním bojleru po změně napojení nabíjecí větve nemám žádný problém jak při nabíjení zásobníku, tak i při jeho vybíjení-kdy je ale aktuální teplotou zásobníku limitovaná dosažitelná teplota bojleru.
Při pohledu na schéma jen nemohu pochopit, jak to probíhá, při skončení topení a využití tepla ze zásobníků? Kdy se zapíná a vypíná nabíjecí čerpadlo zásobníků (označené "Zásobníkové čerpadlo")? Díky za vysvětlení.
Na přiložených schématech jsou podrobně jednotlivé topné fáze. Od doby, kdy jsem změnil způsob napojení nabíjecí větve na vratnou kotlovou, fungují jednotlivé režimy činnosti správně. Předtím jsem měl klasický BYPASS se zásobníkovým čerpadlem obchvacujícím Š2" vratná zásobník. Při chodu pak čerpadlo tlačilo 2" vstupem vratná zásobník vodu pod ejektor bojleru. Pak část vody šla správně dolů do kotle, ale část šla nahoru proti srsti taky do ejektoru, takže se bojler natápěl při nabíjení zásobníku o to pomaleji, o co byly delší intervaly chodu nabíjecího čerpadla zásobníku. Nyní jde vždy voda nasměrována kolenem do vratné kotlové jen dolů do ejektoru a ten pak dobře přisává rovněž i vodu z duplikátoru bojleru, který je proto správně vytápěn.
Děkuji za obšírný popis - skvělý materiál. Jak jsem ze schémat pochopil, ventily u jednotlivých fází činnosti jsou převážně nastavovány ručně, to by při mé roztržitosti byl asi problém. Proto jsem s velkými ručními zásahy nepočítal a nemohl jsem přijít na to jak to funguje. Teď jsem plně v obraze.
Ono to s těmi velkými ručními zásahy není tak horké. Holt, když mám topit kotlem, tak musím otevřít šoupě kotle. U kotle se taky musí otevírat zátopová klapka a je s nim víc práce než, že při "jeho návštěvě" udělám ještě zásah šoupětem - především při zátopu. Pak již to jede několik hodin ve stejném stavu samo. To, že na začátku nejprve otevřu 2" šoupě vratné kotle dřív, než zavřu 2" šoupě vratná zásobníku dříve a ještě ho předtím přiotevřu, mě předehřeje kotel během přípravy na zátop a současně dám povel k zavření směšovače. No a po zapálení nechám honit vodu kotlem během roztápění. Zkraje, než se kotel rozjede, k němu stejnak musím asi 3x během první 0,5hod a tak podle aktuální teploty postupně povolím otevření směšovače, nechám otevřít bojler (viz fotka v příloze) a, když překročí 80°C, pootevřu šoupě sání ze zásobníku a přepínače přepnu na automat. Jako pomůcku mám optickou signalizaci vedle každého z přepínačů na panelu. Když vedle bliká LEDka, je přepínač v nucené poloze - třeba nuceně zavřený směšovač, když vedle přepínače svítí zelená LED, je přepnuto na automat. Když je kotel na teplotě navalím ho plný uhlí (cca 40kg) a pak ho musím navštívit vždy tak po 1÷1,5 hod k doplnění paliva a roštování než sežere svých 70kg. Teplotu z čidel měřím digitálním voltmetrem, který přepínačem přepnu na příslušné měrné místo. Zapomenuté šoupě vidím buď na špatné teplotní reakci nebo na optické signalizaci v místnosti. Když by přesto došlo chybnou manipulací k překročení teploty kotle 103°C, spustí se siréna. Totéž nastane, je-li rozdíl mezi dvojicí čidel náběhové kotle větší než 10°C nebo vypadla ochrana čerpadla nebo proud. Podle jednoho z čïdel se spíná čerpadlo, podle druhého se hlídá překročení teploty. Takže proti lidskému činiteli to mám signalizačně zajištěno. Zásah ale musím udělat sám, protože jsem se ještě nedokopal k motorickým pohonům ostatních šoupat. Nedávný dlouhodobý výpadek proudu při Emmě mě náhodou právě překvapil při plně rozjetém kotli.Musel jsem tak nechat samotížně nabíjet zásobník otevřením velkého šoupěte. Nejvíce mi při výpadku scházelo rychlé měření teploty pomocí čidel.Klasický teploměr na kotli je proti mým čidlům neuvěřitelně pomalý. Obnovení dodávky proudu mě ale vysvobodilo a v klidu jsem dotopil.
Pane Sedlák ve Vašem schématu zapojení (příspěvek ze dne 6.3.08) jste uvedl dobu vytápění 7hod. Můžete prozradit jak velký dům vytápíte, popřípadě jak máte zateplen dům, nebo dobu vytápění z aku nádrže při venkovní teplotě 0°C. Nemám představu o využitelnosti naakumulovaného tepla. děkuji za jakékoli info. J.
Vytápím malý domek - 3 obytné místnosti, klasika 45cm plná zeď bez zateplení, instalovaná trubková desková tělesa cca 16kW. Při 0°C vydrží nabitý zásobník tak na 3÷4dny. Tepelná konstanta zásobníku 3100 l je 3,6kWh/°C, což znamená možnost naakumulovat cca 200kWh pro teplotní spád 95°C/40°C, který lze u tlakového systému využívat. Pod 40°C je to pro běžná tělesa "mrtvé teplo", které lze využít jen při podlahovém topení s nižší teplotou topné vody. Pro podlahové topení by využitelné naakumulované teplo bylo vyšší vzhledem k nižší možné konečné teplotě vybitého zásobníku.
Pri porizeni Atmose DC32 jsem si nechal namontovat Ladomat/dotace SFZP-taky dobra skusenost/s tim,ze dodatecne poridim akumulaci.PO cca 3letech diky kapajicimu kul.ventilu se zaviranim na sroubovak/nedoporucuji,nyni tece jiz druhy/nad Ladomatem doslo ke spaleni motoru,kotel 2roky nyni bez problemu bezi na jedno cerpadlo.Pri navstevach Aqvathermu mi sdelil opakovane majitel montazni firmy a sam monter kotle/mimo jine jednoho casu nejlepsi montazni firma ocenena a pritel Cankare ml./ze dnes osobne nedoporucuje Ladomat z duvodu zuzeneho prutoku doAn a vysoke ceny!
Dobrý den pánové a dámy. Nějak se ta diskuze na téma AN nehýbe. Můj systém je Atmos32, AN 1500l zapojená 6-ti bodově(dva topné okruhy), laddomat. Myslel jsem že vše nějak funguje, ale dnes jsem při topení zjistil, že teplota na zpátečce ke kotli na laddomatu ukazovala 55°c, a to celkem pravidelně po cca 10minutách tak na minutku. Jinak se drží na cca 70°c. Nemáte někdo s něčím podobným zkušenosti.
Na jakou rychlost máte nastavené čerpadlo ládomatu? Vypadá to, že vám termopatrona z nějakého důvodu cykluje. Otvírá, otvírá a náhle jí množství vody ze spátečky od nádrží ochladí zpátečku do kotle. Rychle se zavře a teplota zpátečky ke kotli zase stoupne. Mně jede ládomat na trojku a když jsem na zdejší doporučení zkoušel dát dvojku takto divně mně to kolísalo. Jakou máte výstupní teplotu z kotle, respektive vstupní do ládomatu od kotle? Vypíná vám termostat ventilátoru, nebo běží stále?
Na jakou rychlost máte nastavené čerpadlo ládomatu? Vypadá to, že vám termopatrona z nějakého důvodu cykluje. Otvírá, otvírá a náhle jí množství vody ze spátečky od nádrží ochladí zpátečku do kotle. Rychle se zavře a teplota zpátečky ke kotli zase stoupne. Mně jede ládomat na trojku a když jsem na zdejší doporučení zkoušel dát dvojku takto divně mně to kolísalo. Jakou máte výstupní teplotu z kotle, respektive vstupní do ládomatu od kotle? Vypíná vám termostat ventilátoru, nebo běží stále?
Čerpadlo na laddomatu mám na trojku. Teplota na výstupu z kotle (teploměr v jímce v trubce k nádrži) ukazuje stále 90-95°c na laddomatu horní cca 80-85°c. Mě se teda zdá, že se otevírá (plovoucí) klapka a funguje samotíž. Protože když se na teploměru zpátečky na laddomatu ukáže těch nešťastných 55, tak teploměr v jímce k nádrži stoupá na cca 100°c. ještě připomínám že mám nádrž čtyř bodově. Při tomto je také zajímavý zvuk - čerpadlo laddomatu začne být jako kdyby zavzdušněné a kotel začne vařit. Ventilátor zapínám zatím manuálně a většinou je vypnutý.
Pokud se vytváří vzduchové bubliny, může to být právě ten problém. Při vlítnutí bubliny do čerpadla se stratí průtok, teplota na kotli jde nahoru, a buď se hned samotížně dostává studenější voda do zpátečky, nebo po vytlačení bubliny z čerpadla a opětovném protáčení vody je termopatrona otevřená protože jde na ni 100°C a než se stačí dorovnat tak se zpátečka podchladí. Hlavní příčina je ale ta bublina. Jaký máte tlak vody na kotli? Máte uzavřenou soustavu s expanzomatem, nebo otevřenou expanzku?
Mám uzavřenou soustavu s expanzkou 140l. Tlak před zatopením cca jedna atmosféra? 100kpa nebo já nevím jaké jsou to jednotky, ale po natopení nádrže je tam 1,8 nebo teda 180kpa.
No já jsem si toho všiml právě až když byla nádrž natopená z 2/3 a tlak těch 1,8. Možná je taky problém v topné vodě, která je zatím "nová" ještě jsem celou nádrž neměl natopenou. V tomto RD zatím nebydlíme a proto topíme pouze proti zamrnutí a to se ta nádrž moc nevyužije (při natopení se hned vycucne). Pojišťovák nevím na kolik mám, ale nic z něj zatím nevylétlo.
Přímo výrobce ládomatu v návodu doporučuje, že pokud nastanou problémy se zavzdušňováním, zejména u čerstvě napuštěných systémů, tak vyměnit termopatronu za náhradní (já ji měl přibalenou) a ta otvírá tuším při 72°C. Ta co je tam z výroby otevírá při 78°C. Je to sice pár stupňů, ale mohlo by to pomoci. Jinak já mám malou expanzi, takže jsem experimentoval s různými tlaky a v mém kotli VIADRUS 5článků se mi tvoří bubliny i po roce provozu a to do tlaku 1,2bar. Když začínám topit od 1,3 tak je to dobré, je slyšet jen šustění menších bublinek a od tlaku 1,5 bar je voda v klidu. Mám ale pojišťovák na 2,5 bar. Pokud by jste se chtěl podívat na moji kotelnu a topení můžete tady: http://www.technik.bloguje.cz/633532-opet-o-topeni.php Ze skušenosti ze servisu plynových kotlů, zejména závěšáků, jsem doporučoval provozovat tyto kotle s průtokovým výměníkem (malý objem vody) od tlaku 1,5bar za studena do 2 bar za tepla. V kotlích je standartně pojišťovák na 2,5bar. Při nižších tlacích se právě projevovala hlučnost způsobená téměř varem nebo vytvářením bublin. Můj topenář mi chtěl dát taky jen 1,8bar pojišťovák, ale na můj nátlak mi dal 2,5bar.
Dobrá než budu zase topit (někdy v novém roce) zkusím vyměnit tu termopetronu. Jinak váš blog mám pročtený a je to super inspirace. Jinak topení je už můj koníček. Zrovna přemýšlím o vylepšení regulace. Mám dva topné okruhy - podlaha a radiátory. Oboje samostatně a soběstačné pro vytápění.
Tak jsem dneska vyměnil termopatronu 78 za 72 a výsledek mě vůbec nepotěšil. Teploty při výstupní teplotě z kotle cca 80°c na laddomatu byly (horní 68 zpátečka ke kotli 63 a k nádrži 20), což asi odpovídá termopatroně 72°c. Opět se mi ale stalo po pravidelných intervalech následující (horní 72 zpátečka ke kotli 48 a k nádrži 14). Asi to prostě při otevření chvíli trvá, než termopatrona zareaguje a kotel se podchlazuje. Pokud tohle ale dělá normálně (SNAD NE) tak ten laddomat stojí za "prd"! Další špatná zkušenost se 72 je, že se nádrž plní vodou cca 80°c což při 78 bylo pěkných 95°c. Asi tam zítra vrátím tu 78. ALE MŮJ PROBLÉM S TEPLOTOU ZPÁTEČKY JSEM STÁLE NEVYŘEŠIL!!!
To je nějaký divný. Teplotou "horní 68" myslíte vrchní teploměr na ládomatu? Ta by měla stoupat až na 72 a pak teprve by měla termopatrona začít otevírat. Pokud jede čerpadlo ládomatu a na výstupu z kotle je 80 tak by mělo být i 80 na horním teploměru na ládomatu. Jede vám vůbec to čerpadlo ladomatu? Není kouslý, nebo zacpaný? není ovládáno nějakým termostatem?
Ještě jednou jsem si pozpátku přečetl naši diskuzi a zajímalo by mně jak je zapojené čerpadlo ládomatu. Je z kotle? Nedochází při vašem vypínání ventilátoru (píšete že ho máte většinou vypnutý) i k vypnutí čerpadla ládomatu? To že čerpadlo jede by mělo jít slyšet. Obzvláště pokud tam lítají bubliny. Čerpadlo může být i "sedlé" a stačí mu pomoct. Pokud se na čerpadlo podíváte z čela má uprostřed stříbrný kulatý šroub. Zapněte čerpadlo a odšroubujte ho. Trošičku poteče voda ale nebude stříkat nebojte se. Uprostřed je díra cca 8 mm tam by se měla točit osa rotoru. Zkuste tam vstrčit čroubovák a pokud se netočí tak s ním zkuste otáčet až pojede samo (stále musí být pod proudem, tedy zaplé). Opravdu to vypadá jako by nejelo.
Souhlasím. Jen bych dodal, že ty teploty na laddmomatu ukazují kdo ví jak. Ta litina se celá nahřívá a pěkně to kecá. Laddomat zapínám zástrčkou do elektriky hned při zátopu a vypínám po dohoření. Koupil jsem spalinový termostat, ale ještě nezapojil. Čerpadlo maká na 3.
Mě ty teploměry ukazují přesně a i celkem rychle reagují. Přesně jde vidět, jak teplota z kotle dosáhne 78°C (ukazuje teploměr na ládomatu) ozve se lehké zadrnčení - to otevřela termopatrona a teploměr na zpátečce od nádrží jde z dosavadních cca 40 během 5s dolů na 20 které jdou z nádrže. Teploměr na zpátečce do kotle se ustálí na 80 a teploměr přívod od výstupu kotle jde až na těch 90. Více zde: http://www.technik.bloguje.cz/636165-prakticke-zkusenosti-s-topenim-kotlem-viadrus-s-akumulacnimi-nadrzemi-a-ladomatem.php Tady to mám celkem rozpitvané.
Mě se laddomat zdál perfektní až do té doby než jsem uviděl to kolísání teploty zpátečky. Na vaše stránky jsem kouknul a myslím, že mám novější nebo starší laddomat (soudím podle fota). Zítra to ověřím. Dofám, že až ten svůj systém zcela zkompletuji (SNAD EKVITERM, SERVO, ASI ADEX KOMFORT 06)tak od něj budu moci občas odejít :-))). Omlouvám se, že moje reakce tak trvala, ale nějak u nás (na vysočině) celý den "padá" elektrika. Samozřejmě děkuji za vaše rady a připomínky.
Dobrý den, Jaké vlastně máte zapojení, používáte pro regulaci do topení 3cestný směšovač, zkuste ho uzavřít a topit pouze do nádrže,jestli to bude stále zlobit.Pokud ne,tak bych to typoval na silné čerpadlo do topení,které přetlačí laddomat při více otevřeném 3cv.Nastavte laddomat na 3 a do topení na 1.
Zkusit to může, ale nemyslím si, že systém má vliv na primární okruh ladomatu, obzvláště když je napojen na nádrž šestibodově (dvě větve a kotel). Na té nádrži by se měly tlakové diference vyrovnat.
Ano nádrž mám zapojenou šestibodově. To s tím vypnutím topného okruhu mohu vyzkoušet, ale nejspíš to nebude tím. Čerpadlo na topném okruhu podlahovky je na výtlaku a tím je asi možnost tlačení vody laddomatem zase menší. Radiátory jsem ještě nespustil (jsou demontovány kvůli malování). Na podlahovce je 3cestný termoventil.
Dneska jsem vrátil do laddomatu termopatronu 78. Také jsem vyměnil teploměry na laddomatu a zjistil (už to tu také někdo psal) že ukazují cca o 10°c méně, než ty které mám v jímkách (pasují tam přesně). Zatopil jsem a i při vypnutém čerpadle podlahovky zpátečka ke kotli na laddomatu cykluje. Jenom s tím rozdílem, že teplota nepadá na 55°c, ale 55+10=65°c, což je asi v pohodě. Také teplota na výstupu z kotle a teplota horní na laddomatu ukazují stejnou teplotu 95°c.
Takhle kolísá teplota s regulací ADEX PENTA + 4cestný ventil u kotle Atmos C18S( akum. nádrže nemám), měřeno čidlem DS18B20 na seriovém portu PC Legenda: hnědá- kotel sv.modrá- TUV tm.modrá- zpátečka kotel růžová- výstup radiátory zelená- zpátečka radiátory
Pravděpodobně je to dáno tím jak je v regulátoru nastaveno krokování serva 4cest. ventilu, na teploměrech v kotelně není tohle kolísání víceméně až tak znát
1m za ventilem,za oběhovým čerpadlem. Dle doporučení výrobce,cituji z návodu: Doporučuje se umístit co nejdále od směšovacího ventilu,nejlépe až za oběhové čerpadlo.
Co nejdále... to je nedobré doporučení. Ale 1m za ventilem, hned za OČ, je OK. a) Asi tedy máte nastavené hodně široké pásmo necitlivosti, aby se ten ventil moc často nehýbal. Jestli tomu je tak, pak se ten ventil v cca 7,5 min. intervalu vždy trošku zkoriguje.
b) Jestli naopak pořád trošku jezdí, tak Vám to kmitá a je potřeba s tím něco udělat.
Další vliv bude mít snaha regulátoru udžet 65st na zpátečce z kotle.Obrázek je z doby zatápění ve vychladlém baráku,takže je dost velký odběr tepla a kotel trošku nestíhá
Také jsem měl podchlazenou zpátečku ke kotli a stalo se to,když čerpadlo na laddomatu mělo malou rychlost a čerpadlo systémové bylo silnější a přes zpětnou klapku v laddomatu podchlazovalo kotel.Čerpadlo laddomatu musí jet na 3.
Toto se tady řešilo trochu níž, nebo možná hodně níž. Pokud máte akunádrže a správně dimenzované potrubí nemůže systémové čerpadlo přetlačit čerpadlo v ládomatu, hydraulicky se to vyrovná přes ty nádrže (nebo nádrž jednu). Pokud nemáte nádrže nepatří tam ládomat. Pokud máte špatně dimenzované potrubí, bohužel....
Rád bych přiložil názor " kladný " na Laddomat 21. Jelikož jsem k Atmosu 30 nainstaloval nádrž 3000 l, tak jsem dle odborníků použil i Laddomat 21. Zatím ještě nádrž nepoužívám, ale i přes to používám Laddomat. A i při běžném topení mi tento ventil ušetří 1 až dvě plné přiložení denně. A teplo na kotli drží stálou teplotu okolo 85 stupňů. Ale prosím o radu. Při otevření okruhu do nádrže mně špatně topí okruh do radiátorů a připadá mně že voda jde do nádrže jak horem tak i spodem, nebo spíše spodem se málo nasává směrem k laddomatu a ke kotli. Poradíte prosím někdo. Zapojení mám dle ATMOSU. Tlaková nádrž,expanze 200l., třícestný směšovač, laddomat. Někdo se ptal, kde sehnat různé snímače teplot, regulátory a pod. Není to levná záležitost, ale dají se sehnat ( neříkám koupit, )všude tam kde jsou vstřikovací lisy na plast. Např jeden z výrobců takovýchto přístrujů má české stránky : www.jumo.cz .
Tak tady je jasně vidět kde je zakopaný pes. Pokud se nádrž natápí horem i spodem, znamenáto, že systém cykluje. Horem natápí kotel nádrž ve chvíli kdy má seplý termostat ventilátoru a dodávaný výkon kryje jak potřeby topného systému tak přebytky tlačí do nádrže. Jak dosáhne vypínací teploty (85) výkon se sníží, a protože se termopatrona v ládomatu snaží udržet teplotu zpátečky, klesá průtok z kotle ven mimo ládomat a otopný systém si začne nabírat vodu z AN. Stejné množství které si vezme z vrchu nádrže se musí odspoda do nádrže doplnit. A protože jste zapl ventily od nádrže zřejmě během topení, spodem do nádrže se Vám dostává voda o teplotě zpátečky z topného systému. Podle mně je jedno jestli máte nádrž napojenou dvou- tří- nebo čtyř-bodově. Problém u většiny uživatelů s ATMOSY bude zřejmě v nízké teplotě topné vody. Termopatrona v ládomatu smíchává topnou z výstupu z kotle se zpátečkou od AN+systému a snaží se udržet cca 80 stupňů. Pokud na výstupu kotle je jen 85 stupňů patrona přimíchá jen malé množství a stejně malé množství odchází v podobě topné vody do systému+AN. A pokud si systém vycucne víc smíchá si výstupní 85 vodu z kotle s vodou z nádrží. Pokud se zavřou ventily od nádrží, otopný systém přetlačí zpětnou klapku v ládomatu, vychladí zpátečku pod 80, kotel topí víc a snaží se udržet na výstupu 80-85, které má nastavené na termostatu ventilátoru. Jako-by to topí líp, ale v podstatě jste vyřadili ládomat z funkce. Jako řešení pro všechny vidím přidat na termostatu na kotli alespoň na 90 stupňů(pokud to jde). Zkuste vypnout topení (zavřít třícesťák) a sledujte co dělá kotel při topení pouze do nádrží. Zpátečka by se měla ustálit kolem 80 stupňů a ventilátor kotle by měl stále běžet bez přerušení = 100% výkon. Dejte termostat na max a uvidíte na jaké teplotě se kotel stabilizuje (90). Pokud to takto pojede, počkejte až se natopí část nádrže (min 30-40cm) a zapněte automatiku topení nebo pootevřete třícesťák při ručním řízení. Sledujte teplotu do topení. I když má systém jen 10kW umí si ze studeného stavu vzít třeba pětinásobek. Jde o delta T. Neboli rozdíl teplot. Není dobré otevřít trojcesťák na 5, aby vám při studené zpátečce (20) dával do topení 50-60. Snadno vám odebere veškerou vodu co dává kotel + ještě vycucne nádrž. Poznáte to že začne klesat teplota od nádrží. Po chvíli i teplota do systému. Lepší je dát třícesťák nejdřív na 3 kdy do systému pude při zpátečce 20 třeba jen 35-40 stupňů, ale až se začne zpátečkou vracet teplejší voda ze systému, zvedne se i teplota do topení (třícesťák stále na3). U samotížného systému topení, s předimenzovanými tělesy a značným objemem vody v systému sice nedojde k ohřátí zpátečky vůbec nebo až za hodně dlouho, nadruhou stranu by měla stačit nižší topná teplota vzhledem k velikosti radiátorů.
Ještě ke způsobu napojení nádrží na systém a zdroj - kotel + ládomat. Jak jsem psal výše, podle mně je jedno jestli je nádrž napojená dvou- tří- nebo čtyř-bodově. Podle okamžitého výkonu kotle jde určité množství horké vody z primárního okruhu ládomat-kotel. Pokud je toto množství větší než kolik si topný systém odebere přes trojcesťák přebytek se ukládá do AN. Pokud je množství horké vody z primárního okruhu menší, systém si doplní průtok z nádrží (většinou je menší odpor než klačit se přes zpětnou klapku do kotle). Pokud je nádrž alespoň částečně nahřátá vycucne toto teplo. Pokud je nádrž studená ochladí si systém vstupní teplotu do trojcesťáku což může mít další neblahé důsledky. Pokud kotel zapíná a vypíná ventilátor, čímž mění okamžitý výkon, mění se i proudění vody z a do AN. Voda se může různě míchat a podobně. Pokud se odstaví AN, pak může čerpadlo topného systému negativně ovlivnit funkci ládomatu a dojde ke snížení teploty zpátečky. Jak jsem psal jinde na tomto servru ládomat bez nádrží je nesmysl. I když bude čerpadlo topného systému na malý výkon a čerpadlo ládomatu naplno vždy dojde k přetlačení zpětné klapky v ládomatu. čerpadla netlačí proti sobě, ale jde o paralelní chod dvou čerpadel přes kotel, který má velmi malý odpor. Jediná možnost kdy by dvoubodový způsob mohl negativně ovlivňovat funkci kotelny je v případě nedostatečného okamžitého výkonu kotle a zároveň podstatně většího odporu okruhu do nádrží. Jednoduchým zvýšením výstupní teploty kotle a tím pádem zvýšení výkonu kotle natrvalo na 100% by měla kotelna fungovat i v tomto případě bezchybně. Pokud nemůžete nebo nechcete topit na 90 stupňů, je bezpodmínečně nutné vyměnit termopatronu v ládomatu za nižší. Alespoň těch 72 stupňů, ale stačilo by do 60. Nu a nakonec pokud by jste chtěli dosáhnout stejných parametrů a průtoků jako s termoventilem ESBE, stačí si do ládomatu objednat a namontovat termopatronu na stejnou teplotu (65) a třeba i vyměnit čerpadlo za slabší :-) .
Dobrý den krásně jste to pane "technik" rozepsal Vaše poznatky jsou obrovské , ale nesouhlasím s Váma v jedné věci ato že je jedno jaký je způsob zapojní jestli dvou tří nebo čtyř bodový. pokud bude 4bodové zapojení tak jen stačí mít na ladomatu rychlost vetší než na čerpadle do systému a potom buduli brát normální topný režim ,že třícest mám manualně nstaven třeba na 5 tak ladomat musí dávat víc vody než si vezme otopný systém a tím pádem mi jede ladomat pořád stejně , jelikož si bere pořád stejnou vodu ze spoda nádrže a nemíchá se mu tam postupně teplejší a teplejší voda vracející se ze spátečky
Kde berete jistotu, že vám dá ládomat větší množství vody než si vezme systém přes třícestný ventil? Nezáleží jestli máte čerpadlo ládomatu naplno nebo na dvojku, ale na tom, jaký okamžitý výkon má kotel. Nezapomeňte že ze zpátečky AN bere ládomat cca 30 stupňů vodu a do AN dává 85 stupňů. To máte delta T 55 stupňů. Jaké je průtočné množství při výkonu kotle 30 kW vám jistě páni teoretici spočítají. No a systém si vezme při nastavení třícesťáku na 5 poloviční množství průtoku čerpadla systému topení. Opět vám kolegové teoretici napíší kolik dává 25/4 na 1 stupeň při zanedbatelném odporu topení. Nezapomeňte že čerpadlo ládomatu honí vodu ve smyčce kotel-ládomat-kotel a jen nepatrné množství vody přimíchá termopatrona ze zpátečky AN a stejně malé množství odejde do AN.
Pane technik vaše dedukce jsou jistě správné, ale to nevadí že ten ladomat by tolik vody nedal , (ikdyž dle mého názoru a mých poznatků co jsem zatím vypozoroval u sebe , tak to hravě zvládne), pokud nebude v nádrži dostatek teplé vody tak termostat, který já mám umístěn na trubce co jde od aku k třícestu , by měl čerpadlo vypnout a tím nedojde k vysávání studené vody z aku nebo teplé z kotlového okruhu , tudíž patrona v ladomatu je pořád otevřená naplno a kotel dává pořád dostatečné množství teplé vody. Je pravda , že to jakoby cikluje ale to jen do doby než se začne vracet teplejší voda ze sátečky (cca40 stupňů). Toto jsou mé poznatky a takto mi to nějak funguje.
Ve vašem případě to funguje dobře právě díky regulaci, která si hlídá teplotu do trojcesťáku, jak píšete. Málokdo ze zde si stěžujících na nefunkčnost to tak ale má a především těm byly směrovány moje rady. V podstatě jste potvrdil to, co jsem o průtocích psal. Vaše čerpadlo topení případně trojcesťák se zapíná a vypíná aniž by jste musel cokoli ovlivňovat, ale pokud tam někdo tu regulaci nemá, může mít právě problém s dosažením požadovaných teplot. A pokud se ještě přidá problém s palivem či nízkou teplotou kotle, nepomůže ani dvanácti bodové připojení (pokus o vtip).
Ano to bude ten největší problém , že to málo kdo ví kde by měl být ten či onen termostat a hlavně co na něm má být závislé. To booo neví jak obyč topenář ale ani elekrotechnik a technici od atmosu , ti by měli mít povinné hodiny studovat tyto diskuze, aspon ty co jsem poznal já. A proto nám samoukům holt nezbyde nic jiného než pozorovat a pročítat pořád dokola a ono to pak sice vypadá , že okolo toho musíme pořád poskakovat a že neděláme nic jiného , jak tu někdo psal a zkrátka komu se nestane topení koníčkem tak jak mě tak mu to nikdy přádně topit nebude
Problém je v tom, že elektrikář většinou neví nic o topení, topenář nic o regulaci atd. Zastřešit by to měl schopný projektant, který rozkreslí nejen hydrauliku včetně armatur, ale i rozmístění jímek na čidla a příslušnou automatiku. Najít schopného projektanta ale může být taky problém. Nejbezpečnější varianta je nechat udělat projekt topenářem a ještě před realizací ho nechat zpracovat firmou na měření a regulaci. Ti by to měli zvládnout. Spíš mě zaráží nevědomost lidí od Atmose - osobní zkušenost ze školení, kde člověk od atmosu jako školitel nevypadal nato, že rozumí tomu o čem mluví. Pak se nedivme topenářům za jejich veledíla. Ale pro váš klid vás mohu ujistit, že v ostatních příbuzných oborech je to podobné. Dělám 13 let servis na plynové kotle, kde musíte znát topení, elektriku, vodu, plyn, komíny a vzduchařinu. Občas jen žasnu čeho jsou rádoby servisní technici schopni. Asi nejsilnější zážitek jsem měl s cca 50-ti letým vodo topo instalatérem, který nenamontoval pojišťovací ventil na studenou vodu před boiler zabudovaný v kotli. Položka řádově 150kč a on se se mnou hádal, že tam být nemusí. Majitel měl štěstí, že ještě nezaplatil konečnou částku, jinak by se pojišťováku asi nedočkal.
Lepší elektrikář si poradí s topením i vodou. V principu jsou tyto obory příbuzné. Všechno teče od někud někam a dopravuje se energie. V opačném směru je to ale horší. Každý si myslí, že čím složitější regulace, tím lepší výsledky (viz ekvitermy a podobné šílenosti na systémech kde nemaj co dělat) . Ono to tak ale není. Pokud mám blbě zateplenej objekt, tak mi ekviterm situaci spíš zhorší než zlepší. To samé platí o topení. Sebelepší a sebedražší kotel mi nepomůže, když budu mít odfušovanou soustavu a komín v havarijním stavu. Je to jako dělat nové omítky na domu do kterého teče střechou a je vlhký od základu.
U elektrikáře je problém v tom slovíčku "lepší". Těch moc není. Jinak s tou podobností s Vámi souhlasím. Jsem elektrikář a topení mě přesně podle proncipů elektriky vysvětloval můj spolupracovník projektent topení. Odpor je stejný, napětí se dá přirovnat k tlaku a proud k průtoku. Dá se říci že funguje i přirovnání Ohmova zákona U = I * R. (doufám že to mám dobře) A s problémem zateplení máte taky pravdu. Tak jak píši i v tomto článku http://www.technik.bloguje.cz/622068-jake-jsou-skutecne-naklady-na-vytapeni-ruznymi-palivy.php prodejcům vyhovuje velká stráta starých objektů, to je potom krásná návratnost, ale kdyby člověk polovičku peněz co vrazí do tepelného čerpadla vrazil do zateplení tak o návratnosti TČ nemůže být řeč. O regulaci platí, že čím menší stráty objektu tím je větší potřeba regulace, aby nedocházelo ke zbytečnému přetápění a naopak. Jinak co se ekvitermy týče, myslím že ipletace například do plynových kotlů přinesla obrovské úspory. Pokud se dá řídit přímo výkon hořáku dle požadované teploty topí kotel jen tolik kolik má. Málo který uživatel plynového kotle chodí snižovat teplotu na termostatu kotle při oteplení. Naopak při ochlazení a nedostatečné teplotě si přidá hned. Jde sice opět jen o ošetření lidské lenosti ale efekt to má. No a u vybíjení AN má ekviterma taky svoje opodstatnění. Ovšem pokud je správně ošetřena. Zatím vlastní zkušenosti nemám, ale člověk co jsem mu namontoval zde již zmiňovaný regulátor Cemotronic ke kotli Atmos s ládomatem a nádržemi si to pochvaluje. I zde jsem si dovolil malou úpravu a čerpadlo ládomatu napojil ze spalinového termostatu kotle.
O návratnosti investice do tepelného čerpadla nemůže být ani řeč. půl miliónu za 10 let životnosti čerpadla protopí fakt málo kdo. Jediné co snad může fungovat a to jenom v přechodném období je klimatizace. Ceny už jsou na úrovni ledničky a životnost stejná. Do plus pěti stupnů je účinnost hlavně nových invertorů vynikající.
To je celkem dobrej nápad, ale mnohem lepšího výsledku dosáhne tím, když čerpadlo Ladomatu budete spínat termostatem na stoupačce hned u kotle, případně oběma spojenýma do serie. Výsledek bude ten, že to bude fungovat plně automaticky a navíc se vám dostane kotel na provozní teplotu mnohem dříve a ještě tím zamezíte podchlazování kotle při zátopu. Voda v kotli bude cirkulovat až když se ohřeje v jeho horní části na 70°C. Při spínání pouze spalinovým termostatem se bude neustále promíchávat až do doby, než stoupne na teplotu kdy jí pustí termopatrona do systému. Náběh kotle je tak znatelně delší a zkracuje se jeho životnost.
V principu ano, ale jeden podstatný rozdíl tam je :-) Když chcete, aby vám svítila žárovka, tak stačí zmáčknout vypínač. U toho vytápění mnohdy nestačí roztopit kotel a pustit čerpadlo, ale to sám víte asi nejlépe. Jinak přeji diskutujícím příjemné prožití vánočních svátků a pokud možno v teple.
Já bych řekl že je to stejné. Když otočíte kolečkem na radiátoru napájeného z dálkového topení tak se nemusíte taky o nic starat. Stejně jako u žárovky. Když doma řídíte kotelnu je to jako by jste řídil malou elektrárnu :-) . Klidné vánoce a bezproblémový chod "malých elektráren" přeje Všem technik. P.S.: Trochu jsem zdokumentoval a podrobněji popsal svoji jadernou elektrárnu: http://www.technik.bloguje.cz/633532-opet-o-topeni.php
Děkuji všem výše radícím. Vyzkouším teď mezi svátky. A snad to nějak rozběhnu. Jen budu mít drobet obavy abych ten kotel neuvařil. Né, že by vypadl proud ( jako elektrikář jsem si poradil ) , ale ten kotel před namontováním laddomatu měl na výstupu vodu maximálně 70 °c. Takže na devadesát není zvyklej. A ještě jednou díky za tuto diskuzi. Jelikož se mi topení stalo koníčkem tak v budoucnu třeba taky něco přidám do vínku.Taky všem přeji pěkné svátky a šťastný vstup do Nového roku.
možná mám štěstí ale namontoval jsem několik akumulačních systémů na několik druhů kotlů (doma mám Verner a 2x 1000 litrů nádrž, dvě topné větve řízené tříbodovým regulátorem a samostatný bojler 300l na TUV) a zatím žádná reklamace. Bohužel jsem nucen konstatovat, že nejlépe je kotle hlídat na zpátečce elektronicky na třícestném ventilu. Jak potom zapojíte akunádrž je jedno jestli 2,3 nebo 4 bodově. Akunádrž nutno zapojit paralelně přes Tichlmana (je moožno případně doplnit další) a nádrž pak vyrovná rozdíly v průtocích vody. Ještě se občas dělá chyba v chybějící klapce na zkratu mezi výtlakem kotle a třícestným ventilem
vážení, pokud se muho zúčastnit diskuse, tak natápění bojleru jsem vyřešil pomocí 2 termostatů zapojených do serie a tím k řízení nabíjecího čerpadla bojleru, tzn. jeden je umístěn na odbočce k AN nastavený na cca 85 (lépe na 90st.c), ten rozhoduje o tom, zda je čím natápět a druhý do serie za ním v bojleru, ten rozhoduje o tom, zda je potřeba nabíjet (nastaven na cca 60 st.C) a dokonce za ním je RELE k vypnutí nuláku pro ohřev elektrikou. za 2 termostem je nabíjecí čerpadlo bojleru buď s zpětnou klapkou s pružinou nebo zónovým ventilem, tzn. čerpadlo běží pouze ve chvíli, kdy je čím natápět a zda je potřeba natápět. regulaci systému jsem řešil nejlevněím způsobem, tzn. na trojcestný směšovač servo, řízené pokojovým termostatem landis REV 33, který má FUZZY logiku a umí krokově ovládat servo. pouze fázi do termostatu ovládám dle příložáku, který řídí systémové čerpadlo a vše funguje absolutně super a regulace je sakumpikum za cca 5000 včetně termostatů které tam stejně jsou potřeba. pozn. k debatě o akumulaci: řešit akumulaci dle vrstvení u kotle na tuhá paliva je naprostý nesmysl, AN natopím za cca 4 hodiny z 30st.C na 95 st.C a kotel nechám vyhasnout a zatopím až ve chvíli, kdy mi energie z nádrže již nestačí, což je dle tepelných ztrát aktuálních po např. 2 dnech.....
schéma je přiloženo. nákres zapojení serva je ve 2 provedení, protože např. belimo motor nemá zavírací a otevírací elektrický vstup samostatně, proto je nutno toto řešit přes relé.
Vážený pane, aku nádrž je prakticky pouze ocelový sud plný kotlové chcete-li systémové vody. výměník v ní vložený se používá spíše k ohřevu TUV (je umístěn v horní části nádrže) nebo jako ohřev dalším zdrojem tepla (solárko a ten je umístěn ve spodní části nádrže). u aku nádrže dále je AN je podstatná věc kam s tlakem na stěny, proto se doporučuje válcová nádrž s vypouklým dnem a stropem, jinak musíte řešit nějaké výstuhy, materiál klasický plech o tl. min. 3mm kvůli životnosti a tuhosti. nátrubky doel a nahoře pro vstup a výstup, dopojení do systému musí být mezi kotlový okruh a systémový okruh. Pro kotel DC22S jak píšete doporučuji objem 1500-2000l, pokud bude objem menší, doba vatápění z nádrže se zkrátí, pokud bude objem veliký, bude trvat velmi dlouho než se nádrž natopí (rychlost nabíjení je dána aktuální spotřebou tepla do systému - do nádrže jde "přebytečné" teplo..... systém zapojení doporučuji dodržet dle zapojení na webu Atmosu, protože je to nejjednodušší způsob a hlavně funkční... pokud z toho zapojení vyhodíte byť jen jednu věc, stane se systém nefunkční... popište mi prosím problém s kotelm....
Pane Kalina, prosím o radu. Pokud jste měl taky takový problém. Při otevření okruhu do nádrže mně špatně topí okruh do radiátorů a připadá mně že voda jde do nádrže jak horem tak i spodem, nebo spíše spodem se málo nasává směrem k laddomatu a ke kotli. Poradíte prosím někdo. Zapojení mám dle ATMOSU. Tlaková nádrž,expanze 200l., třícestný směšovač, laddomat. Děkuji. e-mail:
Je to stále se opakující problém. Pokud máte systém zapojený podle schema A, budete mít se systémem starosti (větší nebo menší) asi pořád. Doporučuji zapojení přinejmenším 3-bodové (schema B) nebo ještě raději 4-bodové (schema C). Ekvitermní regulaci považuji za nejlepší (dá se vhodně nastavit jak pro radiátorové, tak i podlahové vytápění - včetně prostorového termostatu), i když mnoho dopisovatelů ji odmítají (stále nikdo pořádně nevysvětlil proč, možná ohledně ceny?). U radiátorových systémů s termostatickými radiátorovými ventily a s vyšší teplotou otopné vody nezapomínat na přepouštěcí ventil nad čerpadlem.
Souhlasim s panem Rihou, vetsinou je to ale bohuzel o prostorech. Ja mam nadrze jinde nez kotel a 4bodovym zapojenim bych spise tratil nez zjiskal. Takze pouzivam zapojeni ATMOS a vse funguje jak ma. Nepouzivam ladomat ale ventil ESBE.
Problém vidím v tom, že se takováto zařízení pořizují spíše živelnou formou, bez pořádné přípravy, němčina na to má přiléhavý výraz "basteln", což znamená "neodborně, jak se to právě hodí". K pořádné přípravě patří v první řadě zjištění skutečného výkonu a provozních teplot otopné soustavy. Z této skutečnosti se dále odvíjí volba oběhového čerpadla, směšovací armatury, způsob regulace. Dále potom volba velikosti a typu kotle, kotlového okruhu (Laddomat, ESBE, OSTACO), energetického zásobníku, způsobu zapojení. Bohužel jsou zařízení pořizována s tím, že to "nějak bude fungovat". Fotografie některých účastníků to dokazují. Pozdější hledání nápravy je dost těžké a mnohdy i málo úspěšné. Samozřejmě, že je i dvoubodové připojení funkční (jako ve Vašem případě), ale vyžaduje přesné dimenzování a nastavení - což není ve většině případů uskutečněno. PS. Přestavba původní samotížné soustavy na "čerpadlovou" je dost náročná akce - soustava pracuje značně odlišně a musí být odborně nově hydraulicky vyvážena. Tedy ne pouze zabudovat "nějaké" čerpadlo do ochozu.
Ad "Přestavba původní samotížné soustavy na "čerpadlovou" je dost náročná akce" - ono se totiž může stát, že soustava má záporný hydraulická odpor, neboli obíhá i bez čerpadla a tudíž i sebeslabší čerpadlo může způsobit průtok silně převyšující průtok okruhem kotel-laddomat. Jinak musím souhlasit a možná to také pramení z nepochopení celého principu, že systém s AKU je prostě zdroj (kotel) spojený s AKU tak aby bylo možno maximální výkon dostat do nádrží a z tohoto celku se pak napájí otopný systém. Tomu musí odpovídat dimenze připojení a síla oběhových čerpadel. A porovnávat výkon čerpadel podle elektrického příkonu je také velmi zcestné.
Jeden nápad - co kdyby se u takto všelijak vytvořených propojení pomocí 1" a 6/4" rour vytvořil přímý propoj pomocí 2" (nebo více) mezi laddomat a AKU u teplé i studené. V té změti by to vytvořilo dostatečnou dopravní kapacitu pro oběh kotel-aku a stávající připojení by pak sloužilo jako napájecí pro topení. (Cenu a technické provedení však ať si probere každý sám)
Buďte v klidu, já si původně vždy objednaval tzv odborníky. Výsledek byl však ten, že hodně peněz fušeřina a honem rychle přivařit kotel jinde. Naštěstí se pak začalo dělat s mědí a já zjistil, že vlastně ty machry k ničemu nepotřebuju. Kolega stavěl barák, měl projekt, všechno zpočítaný. Vrazil do toho pul mile a dneska topi v krbu. Tomu rikam investice. Pokud je nekdo trochu zrucnej a nema v hlave seno tak diky i takovýmto diskusim se vetsinou dopracuje k lepsim vysledkum. Staci k tomu selsky rozum.
NO, nebudu vám to rozmlouvat, on by si člověk mohl nakonec i sám vyoperovat slepé střevo, když bude trochu zručný :-) Já zase tvrdím, že dobře navržená OS, tedy nejenom hydraulicky, ale především koncepčně, se vždy vyplatí. To , co funguje u Tondy, již nemusí fungovat u Lojzy :-) Ale asi máte pravdu, pokud vaše dílo budete porovnávat s nějakou fušeřinou.
Děkuji za malou podporu. Mám oběh změdi čerpadlový od profifirmy. Instalaci nádrže mně dělala ta samá firma co před třemi lety topení. Samozřejmě na moji otázku jestli to už někdy dělali. Odpověděli, že na tom nic není. A asi ne. Až na to co si teď nezjistím a nedodělám, tak mít nebudu. Udělali, kotel topí, radiátory hřejou, ale nádrž je mi zatím na ....! Tak proto moje dotazy.
Dobrý den,také musím souhlasit s panem Říhou. Letos jsem řešil podobný problém. Koupil jsem kotel atmos dc25s a řešil jakou pořídit akumulační nadrž kde a za kolik. Měl jsem to štěstí že otec v restituci získal cisternu na vodu 2400litrů, tak byla na světě akumulační nádrž.Další problém nastal s připojením nádrže ke kotli a ovládání jejího vybíjení.Po pročtení různých diskuzí mimojiné i této jsem se rozhodl pro 4-bodové zapojení.Dva samostatné okruhy kotel-ladomat-nádrž a nádrž-topný systém.Vybíjení nadrže řídí adex comfor 03 přes třícestnný směšovací ventil ESBE spolu s pokojovým termostatem.Expanze 290litrů.Praxe - Máme dvougenerační rodinný dům po rekonstrukci, zateplení,nová okna,vchodové dveře,radiatory s termoventily vedení komplet v mědi. Zatápím každý den zhruba v 17 hodin na tři přiložení nabiju nádrž zhruba na 85stupńů spolu s topením do bytu.Teplotu na termostatu mám nastavenou na 22stupńů. Zatím vše funguje jak má ale problém s ládomatem mám také,budu řešit po topné sezońe.
Prosím asi pana Říhu o radu. Mám čtyřbodové zapojení podle c)jen s tím rozdílem,že zpátečka ke kotli(na té je připojena expanze) a vratná voda od radiatorů jsou nad sebou, níž je právě vratná od radiátorů nemělo by to být obráceně? Ještě prosím ten přepouštěcí ventil, asi jste o něm už psal,ale já to nenašel, jakou má funkci, is tam nemám? díky Jindra
Myslím, že Vaše zapojení by nemělo mít na funkci systému podstatný vliv. Důležité je připojení expanze, mělo by být co nejblíže k akumulační nádrži a tím je akumulační nádrží vytvořen hydraulický nulový bod soustavy. Funkce přepouštěcího ventilu je posána např.: http://www.ivarcs.cz/?page=_lexikon
Je pravda že cena hraje roli vždy a všude, Nádrž je z kompresoru pozink, a výstupy a vstupy jsem tam po dvou měl.Ale bohužel pan topenář " odborník " prohlásil že to stačí napojit na jeden vstup a výstup. Takže ladím a ladím a sned ji někdy natopím.
Dobrý den pane Říha, vytvořil jsem schéma zapojení pro můj budoucí domek, ale nejsem si plně jist se zapojením AKU nádží dle Tiechelmana, našel jsem v této diskuzi zapojení od Vás, ale nezdá se mi ten křížový spoj na přívodech.Chtěl bych kotel Atmos DC 22S, zatím nevím o nějakém lepším splynovacím kotli na dřevo Chci provozovat 2 Aku nádrže z prostorových důvodů, a 2 bodové zapojení se mi také nezdá moc vhodné zda funguje bezchybně, Ladomatu se chci také vyhnout obloukem. Samostatně čerpadlo a ESBE 3-cest ventil na primáru řízení ADEX MIDI, 2x AKU tiechelman zapojení, okruh UT směšovaný nízkoteplotní, a ohřev TV do OKC SOL 300 NTRR, ovládá regulace ADEX KOMFORT 06KB. Jako záložní chci použít plynový kotel asi THERMONA 17 KDZ, napojen na okruh UT a TV dle schématu. Potřeboval bych zkontrolovat zapojení zda je v pořádku a zda to bude fungovat. Co se týče vazby mezi kotlem na pevná paliva a plynovým kotlem tak ručně bych zavřel příslušné kulové uzávěry na UT. a Provozoval vždy vědomě jen jeden zdroj a druhý by byl jen v pohotovostním režimu. Děkuji
Nevím jestli je to přímo Váš případ, ale napadá mě. 1. Čerpadlo na Ladomatu musí být nastaveno na vyšší výkon než čerpadlo do radiatoru. V případě že nepoužíváte ladomat ale ventil ESBE jako ja, nastavte na cerpadle u kotle stupen tri a do radiatoru stupen 1. 2. Zkontrolujte zpetnou klapku u Ladomatu 3. Overte jestli mate tricestny ventil ve spravne poloze. Pokud si tam nedate stitek jeste pred jeho montazi, tak se muze stat, ze ho mate ve spatne poloze a opak nefunguje tak jak ma. Da se totiz namontovat tremi ruznymi zpusoby a podle toho musite namontovat i servo. Nekdy vam to muze pekne zamotat hlavu.
Dobrý den. Pánové, na jakém principu funguje ta stratifikace. Na odkazu (myslím technik technik) uvádí že svojí AN vyrobenou svépomocí opatřil uvnitř kouřovodem (asi průměr 150m) ve kterém jsou vyřezány otvory v různých výškách. Něco takového se snažím také vložit do nádrže. Máte s tímto někdo další nějaké zkušenosti. Také chci umístit do AN měděný had pro případné napojení solárního systému. CCA 50m ve spodní části nádrže (rovněž technik technik). Tahle diskuze je super, jenom to ponocování u ní už tak super není (říká manželka).
Ne já stratifikaci nemám. Ale na mých stránkách mám odkaz na www.dum.skvor.com kde stavitel má to o čem píšete. Stratifikace se používá pro umístění teplé vody ze zpátečky do patřičného teplotního patra. Jde o to, že voda jako topné médium se v AN vrství dle teplot. Pokud budete mít vrch nádrže natopený na 90 stupňů a v dolní části jen 25 stupňů, tak pokud vám od spodu do nádrže začne natíkat voda ze zpátečky od topení cca 40 stupňů smíchá se s tou 25 stupňovou a máte jen 30 (té 25 stupňové je hodně). Pokud by byla stratifikace, tak by ta 40-ti stupňová vystoupila trubkou až do výšky cca 40 stupňů a tam by vytekla do prostoru nádrže. Lépe se pak využije teplo uložené v nádrži. To samé pokud zapne čerpadlo nahřívání boileru dostane se po chvíli na teplotní spád 80/60 a do zpátečky vám to tlačí 60-ti stupňovou vodu. Ta se zamíchá a zchladí ve spodní části, ale při stratifikaci se uloží až ve vyšším patře s teplotou kolem 60-ti stupňů.
Děkuji. Skutečně jsem vše viděl na tomto odkazu. Jaké s tímto má pan "skvor" zkušenosti. Když budu chtít něco podobného (trubka průměr 200mm tl. 5mm) umístit do mé svépomocí vyrobené AN (průměr 1200mm výška 1600mm tl. 5mm s klenutými dny), jaké mám udělat díry a po jakých výškových mezerách? Má být tato trubka z vrchu a ze spodu uzavřená?
Ještě prosím o nákres vyústění a zaustění všech otvorů do AN, včetně jejich dimenze.
Teké se mi zdá, že v případě připojení topného okruhu mezi kotel a AN, může vznikat protiproud v samotížné cirkulaci(laddomat)?
Dobrý den, myslím, že se stratifikací nemusíte moc zabývat. Na toto téma bylo již mnoho zkoumáno a platí především pro větší systémy solárního ohřevu užitkové vody. Pro energetické zásobníky pro účely vytápění zcela postačuje, je-li dbáno na umístění a dimenze (rychlosti proudění u vtoku a odběru) přípojů zdroje tepla (kotle) a topného systému.
Dobrý den, dva zajímavé články tu měl pan Kramoliš a Matuška.
Stratifikační (vrstvený) zásobník Jedná se o zásobník, ve kterém dochází ke gravitačnímu rozvrstvení vody podle měrné váhy, tedy teplot. Jednotlivé vrstvy si pak dále udržují rozdílné teploty, neboť tepelná vodivost vody je relativně nízká. Při posuzování účinnosti zásobníků (poměr odebírané energie k energii získané ze slunce) bylo zjištěno při srovnatelných poměrech, že strafitikační zásobník má účinnost vyšší (47%) oproti homogennímu zásobníku (43%). Uváděný stratifikační zásobník byl pouze třívrstvý. U vícevrstvého (event. kontinuálního) zásobníku vychází účinnost ještě vyšší.
Zajímavé posouzení zásobníků bylo provedeno ve středisku Solar Energy Research Centra ve Švédsku (SERC). Do každého zásobníku byla přiváděna energie z 10 m2 kolektorů stejné výroby (označení SOL). Dohřívání na požadovanou teplotu el. energií je označeno EL. Solární pokrytí z celkové potřeby energie je označeno SF a udává % podíl solární energie tab. č. 2.
Z výsledku testu je vidět, že nejlépe obstál zásobník s nejlepším vrstvením. Proto je tomuto jevu věnována zvýšená pozornost a vzniká mnoho konstrukčních provedení tzv. vestaveb.
K tepelnému vrstvení dochází tehdy, je-li teplá voda ukládána do správné části zásobníku a odběr je prováděn vždy ze spodní části. Tepelné rozvrstvení se udrží tak dlouho, dokud nedojde k promíchání vrstev. Výměna tepla mezi vrstvami je ztížena vlivem malé tepelné vodivosti vody.
Rozhodující vliv na tepelné vrstvení zásobníku mají pochody probíhající při nabíjení a vybíjení, tedy vhodná konstrukce přívodu a odvodu teplé vody.
Nabíjení zásobníku solární energií vnitřním výměníkem ve spodní třetině výšky je snadno realizovatelné, ale má tu nevýhodu, že prouděním ohřáté vody dochází vždy také k promíchání vrstev. Proto byla vyvinuta tzv. vrstvicí nabíjecí zařízení, což je trubková vestavba, kterou stoupá voda jako komínem tak dlouho, dokud nedosáhne vrstvy o stejné teplotě.
Tepelné ztráty zásobníků výrazněji zvyšuje přirozené proudění top. média do rozvodů, kde se ochlazuje a stejným potrubím (ve spodní polovině průřezu) se vrací zpět do zásobníku. Dá se tomu zabránit jednoduchým řešením buď armaturou, nebo potrubním termosifónem. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1950#cooliris
Na obr. 2 jsou uvedeny různé typy řízení stratifikace. První způsob (vlevo) je řízení stratifikace ovládanými ventily na základě porovnávání teploty v dané vrstvě zásobníku a teploty přiváděné teplonosné látky. Přívodní potrubí s ventily do zásobníku je nutné dimenzovat s ohledem na nízkou vstupní rychlost a konstrukčně řešit tak, aby přiváděný proud nenarušil teplotní rozvrstvení objemu zásobníku. Jednodušším způsobem bez nároku na regulaci a elektrickou energii jsou samočinné trubkové vestavby, které pracují na základě rozdílu hustot mezi přiváděnou teplonosnou látkou z výměníku a vrstvami akumulačního zásobníku. Teplonosná látka o hustotě ρ (kg/m3) je přiváděna vždy pod vrstvu, která má nižší hustotu. Trubkové vestavby (uprostřed) jsou levné prvky, zpravidla z plastového PVC potrubí. Odbočky jsou často vybaveny velmi lehkými plovoucími zpětnými klapkami, které zabraňují znehodnocení teploty přiváděné teplonosné látky přisáváním z dolní chladnější části zásobníku. Speciální talířové vestavby (vpravo) mají toto vyřešeno vlastní konstrukcí (přirozená-gravitační zpětná klapka). U trubkových vestaveb je důležité udržet nízkou rychlost v přiváděcím potrubí pod 0,1 m/s, aby nebylo teplotní rozvrstvení narušeno účinkem kinetické energie proudu. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2799
Ještě jsem vám našel kontakt na pana Kramoliše : firma Petr Kramoliš adresa Slavíkova 6143, 708 00 Ostrava telefon +420 596 927 121 fax +420 596 923 265 kontaktní osoba Petr Kramoliš obor činnosti projekční činnost http://www.apexeuro.cz/doporucujeme.php
Díky všem za inspiraci. Hodlám instalovat ke kotli DOR 20 akumulaci (2 x 750litorvé nádrže z komexthermu) a inspirovali jste mě k jednomu experimentu. Hodlám do přívodního potrubí do akku nádrží hned za kotel do stoupacího potrubí nainstalovat termostat z auta, který otevírá průtok při cca 80°C. Slibuji si od toho nabíjení nádrží samotížně maximální teplotou s dobrou stratifikací vody v akku (nádrže budou v patře nad kotlem, takže vývod z kotle půjde svisle přímo k nádržím. Teplo do systému se bude odebírat přes 4cestný míchací ventil (trojcestné nemám rád) z rozdělovačů u akku nádrží.
Natápění akumulačních nádrží samotížnou cirkulací je velmi lákavá idea. Bohužel se přitom zapomíná, že do kotle proudí chladnější vody ze spodních částí akumulačních nádrží a kotel tak pracuje ve velmi nepříznivém režimu. Výrobci kotlů na pevná paliva vyžadují zajištění teploty vratné vody do kotle minimálně 60-65°C.
Udělal jsem pro kotel samostatnou vnitřní cirkulaci, viz obrázek. Neměla by se projevit na vnější hydraulice. Čerpadlo bude zapínané od termostatu na zpátečce, umístěným na přívodní kotlové rouře za přírubou.
Zaujima ma tiež termostat z auta a z akého? Neporozumel som ako to cele zapojite,ved potrebujete napojiť 3 body na kolobeh vody.Nepišete ďalej ako ste pokročili.
KONKRÉTNĚ JÁ CHTĚL VYUŽÍT SAMOTÍŽNÉ CIRKULACE POUZE V PŘÍPADĚ VÝPADKU EL.ENERGIE.ŘEKL BYCH ŽE JE NEHOSPODÁRNÉ KDYŽ DÍKY VÝPADKU PROUDU SEPNE CHLADÍCÍ OKRUH A TEPLOU VODU POUŠTÍ DO ODPADU.NEBO KOTEL UZAVŘE PŘÍVOD VZDUCHU A POTŘEBA DOCHLEZENÍ JE MINIMÁLNÍ?
Dobrý den, pan Říha má pravdu, že by se vám do kotle mohla vracet studená voda. Pokud by vám tento problém nastal, fy Verner dodává tzv. "termoventil" /samočinná mísící armatura/, který zajišťuje samotížné vytápění akumulační nádoby. Zároveň pak chrání kotel před nízkoteplotní korozí. Kdysi tuto armaturu vyráběla i nějaká firma poblíž Bruntálu, tuším.
možná by šlo ušetřit celý regulátor u kotle. Trojcestný ventil je jednodužší řídit mechanickou patronou a je to i levnější a spolehlivější. Čerpadlo se dá řídit z kotle za pomoci spalinového termostatu. Mám takový dojem, že na nových atmosech už je standartně. Ten spolehlivě odstaví čerpadlo po snížení teploty spalin, což značí, že dřevo už shořelo. Od teploty je to problém při natopení celé nádrže na 80 stupňů + vrchní části třeba na víc. Pak by s úspěchem šlo využít adex pouze na vybíjení AN za slušné peníze. Stále mi ale chybí možnost ohřevu TUV v boileru. Jde také o nezanedbatelnou úsporu peněz za elektřinu.
Dobrý den.Po přečtení většiny článků se na vás obracím s prosbou o radu. Chystám se rekonstruovat kotelnu ve dvougeneračním rodinném domě. Hodlám použít kotel Atmos na dřevoplyn 40 kW společně se třemi akumulačními nádržemi o objemu 800 litrů. Z vašich příspěvků jsem se pokusil vybrat pro mne to nejlepší. Tímto bych vás chtěl poprosit o shlédnutí přiloženého schématu a zodpovězení pár dotazů. 1. Bude systém fungovat v případě výpadku elektrické energie samotížně? Myslím tím natápění akumulačních nádrží. Samozřejmě že vím, že ochrana proti přetopení se zajišťuje speciálním ventilem. Připadá mi vhodnější, když v době kdy je kotel plně naložen, já nejsem doma a vypadne elektřina, aby soustava topila samotížně přes ochoz do akumulačních nádrží. 2. Je potřeba vstupy do nádrží osadit regulačními ventily typu Topball kvůli rovnoměrnému natápění jednotlivých nádrží? Ochranu zpátečky kotle Ladomattem jsem nevolil z důvodu špatné reference nestranných osob. Regulace ADEX Midi společně se záložním zdrojem ADEX ZZ-1 zajistí otevření třícestného ventilu v případě výpadku elektrické energie. Viz.www.ktr-adex.cz
3. Myslíte, že volba regulace prostorovým termostatem, společně s ekvitermním čidlem, kterou doporučuje firma KTR, je vhodná?
Zbytečně si to komplikujete, ekvitermní regulace u kotle na tuhá paliva je dobrá asi tak jako ASR u Trbanta. Ztráty v kotli a akumulačních nádržích jsou tak velké, že ekvitermní regulace to nijak významně neovlivní, akorát celý systém zkomplikuje a v případě nějaké špičky v napájení si nějaký ten den nezatopíte. Pokud potřebujete schema zapojení, tak na www.atmos.cz najdete všechny možnosti. Zajímalo by mě, jaké negativní ohlasy máte na Ladomat. Nemám s ním žádné zkušenosti, používám z historických důvodů zapojení s termoregulačním ventilem a vše funguje tak jak má. Celé se to dá uregulovat +/-1°C jedním servem a pokojovým termostatem. Nebude to stát víc jak 5000,-
Regulátor ADEX Comfort K je určen pro soupravu ADEX Kombi, která sestává z regulátoru ADEX MIDI a ADEX Comfort K. Tato souprava je určena pro soustavu s akumulačním zásobníkem a kotlem na tuhá paliva. Regulátor ADEX MIDI zajišťuje optimální teplotní provozní podmínky kotle, regulátor Comfort K zabezpečuje nabíjení a vybíjení akumulačního zásobníku podle dodávaného výkonu a požadovaného výkonu do otopné soustavy.
Regulační souprava se vyznačuje oproti jiným regulátorům možností přímého vytápění při přemostění zásobníku. Nevzniká tak prodleva po zátopu, potřebná k nabití zásobníku. Regulátory přednostně zajistí ohřev objektu, přebytky výkonu kotle ukládají do zásobníku a po vychladnutí kotle zajistí vytápění akumulovanou energií ze zásobníku.
Celý provoz je plně automatický a nevyžaduje žádné ruční přepínání režimů.
Typové vlastnosti:
ADEX MIDI
* ovládá třícestný ventil podle teploty vratné kotlové vody * automaticky odstaví čerpadlo při poklesu kotlové teploty pod nastavenou hodnotu ADEX Comfort K * havarijně otvírá směšovací ventil, překročí-li kotlová teplota nastavenou hodnotu * zajišťuje přednostní dodávku tepla z kotle do objektu * vyhodnocuje vybití akumulační nádrže * ovládá směšovací ventil podle chování pokojového termostatu * automaticky přechází do letního režimu i zimního režimu
Ano v tomto případě ještě adex stačí i když jsou to vlastně dva regulátory, ale kde je mnou zmiňovaný boiler na TUV? zajímavá by byla i informace o ceně těchto dvou ragulátorů adex dohromady vč. pohonu 3cv.
cemotronic řeší vše v jednom a přišel na něco kolem 6.000,- včetně čidel. Pohon jsem myslím použil esbe koupený zvlášť. stejně jste nezodpověděl jak je to s řízením boileru na TUV?
To máte pravdu. A k tomu boileru. Někdy bývá v jednoduchosti síla, takže bych možná volil :
Elektronický termostat
Popis:
Elektronický termostat ADEX TTUV se skládá z řídícího modulu TTUV1, spínacího modulu TTUV2 a teplotního čidla.
Řídící modul TTUV1 zajišťuje nastavení vypínací teploty termostatu a diference (rozdílu) mezi vypínací a zapínací teplotou termostatu. K nastavení těchto parametrů slouží dva samostatné nastavovací prvky.
Spínací modul TTUV2 zajišťuje napájení termostatu TTUV a obsahuje výstupní relé s přepínacím kontaktem. Spínací modul je vestavěn do plastové krabičky se síťovou vidlicí.
Teplotní čidlo se dodává s přívodem 180 cm.
Určení:
Tento typ termostatu byl vyvinut pro potřeby nabíjení zásobníku TUV s cílem omezit četnost spínání nabíjecího zdroje - většinou plynového kotle. K tomu se využívá nastavení rozdílu mezi zapínací a vypínací teplotou cca 30°C
Svou univerzálností najde termostat TTUV uplatnění i v řadě dalších aplikací.
Elektronický termostat ADEX TTUV slouží k udržování teploty ve zvoleném rozmezí ovládáním zdroje tepla pomocí přepínacího kontaktu relé. Volbou velikosti rozmezí vypínací a zapínací teploty lze předurčit četnost spínání zdroje tepla.
Díky přepínacímu kontaktu relé lze nalézt i aplikace na chlazení nebo odvětrávání.
Popis funkce:
Při dosažení nastavené teploty na připojeném čidle termostat TTUV vypne výstupní relé. Při poklesu teploty o nastavenou diferenci dojde k sepnutí výstupního relé.
Technické parametry:
Napájení 230V/50Hz
Příkon elektroniky max. 1 VA
Rozsah nastavení vypínací teploty 40-90°C
Rozsah nastavení diference 5 - 40°C (obr.1)
Zatížitelnost kontaktu relé max. 8A/250V pro odporovou zátěž
Krytí IP 40
Elektrický předmět třídy II
Rozměry š x v x h 55 x 64 x 82 mm (bez síťové vidlice a nastavovacích prvků)
Ano další regulátor další peníze další komplikace.... Po kliknutí na vámi zadaný odkaz na cemotronik jsem se dostal do menu, kde stačí v sekci Regulační systémy kliknout na ekvitermní regulace a na následující stránce kliknout na podtržený nápis PTVM-AT-AKU. Nic víc. Že by jste měl takovou smůlu, že zrovna ve chvíli kdy jste se chtěl informovat o konkurenčním regulátoru měli stránky mimo provoz? To je prostě pech.
při dřívějším hledání na netu jsem ještě objevil tuto regulaci, která naví umí řídit elektro ohřev aku nádrží, ale neumí boiler. Použití výstupu pro čerpadlo kotle není vhodné pro ladomat, spíná moc pozdě, až je teplota kotle výš než teplota nádrže. http://www.bmr.cz/main.htm?0 A pokud by si někdo chtěl zkusit vyrobit vlastní ekvitermní regulátor tak může juknout tady: http://www.alpov.net/elektronika/emir_pe.pdf
Smůlu jsem měl,ale nehledej v tom nic jiného :-) Opravu mi včera nešel otevřít link, který uvádíte dole. Dnes je to v pořádku, již mám dokument uložený. Rád na to kouknu.
Na podklady jsem se díval , ale nenašel jsem tam nic, co by Adex nenabízel. Navíc u Adexu se dá nastavit i tzv. vliv budovy, což pěkně popisuje na svých stránkách pan Máca : http://www.mybox.cz/valter/vliv.htm Zajímavé je i využití tzv. sálavé složky otopných těles. Znamená to, že pokud máte dům vytopený na požadovanou teplotu, a jedná-li se o těžký dům s akumulací, může se stát, že vám voda v OT vychladne a sálání se tak vytratí. Regulátor Adex to však umí částečně eliminovat. Stejně ale děkuji za doporučení, určitě to nabídnu jako alternativu.
Ještě vám doporučím jedny stránky, jejichž autor se regulací zabývá a především ho to baví. Třeba tam něco zajímavého naleznete.:
Pane Stoll, kde máte tedy řízení nabíjení TUV? U adexu jsou to dva regulátory + malá krabička pro boiler, pozornější najdou ceny výše a umí si je sečíst dohromady a ten cemotronic to má vše v jedné škatuli. Samozřejmě že obsahuje mnoho proměnných, kterými se dá regulace přispůsobit domu, zdroji tepla atd., a má i vnitřní čidlo s nastavitelnou korekcí vlivu na vnitřní teplotu. Byl jsem dolaďovat na jedné instalaci dvakrát, a po předání opravdu dobře napsaného návodu majiteli si již všechna nastavení koriguje sám. V provozu zatím jen dvě topné sezóny, ale bez jakýchkoli problémů! Takže pro ty co se jim to nechce hledat: cemotronic je jedna hlavní škatule + čidla (včetně vnější teploty a vnitřní teploty)+ malá ovládací škatulka s displejem, která může být kdekoli do 100m od hlavní škatule (a píše vše v češtině na dvouřádkovým displeji) dohromady cca 6.500,- (vč DPH) No a adex který je podle p. Stolla stejný: dva regulátory, snad vřetně čidel + malá krabička pro ohřev TUV, taky včetně čidel dohromady kolem 7.000,- a to ještě nevím jestli vč.DPH.
Nemáte někdo tip na digitální teploměr, jež by snímal teploty v nádrži, veneku a uvnitř. Já v současné době používám 4 bezdrátová čidla, ale to je nouzovka. Potřebuji alespoň 6 čidel s výstupem RS232, nebo ethernet za rozumnou cenu. Už jsem se sice rozhodl , že to postavím sám, ale pokud by se našlo něco hotového tak tomu dám přednost. Zatím se mi jako nejrozumnější varianta jeví teploměr DALLAS 1821.
Tato varianta, kterou jsem uvedl, je jedna z možných. Na termostatu je totiž možné nastavit dvě teploty, což jiné termostaty nenabízí. Samozřejmě , že je možné nabíjení boileru provádět stejným způsobem jako u Cemotronicu, tz. vypínáním a zapínáním čerpadla pro nabíjení boileru. Já vás neodrazuji od vašich zkušeností a od výrobku, se kterým jste spokojen. Také nejsem dealer od KTR. Je však pro mě pozitivní, še firma KTR je schopna nám vymyslet a vyrobit jakoukoliv regulaci, leč může být požadavek od zákazníka velmi specifický a netradiční.
Ano, asi jste ještě neviděl průmyslový terostat kterému se nastavuje jak požadovaná teplota, tak diference. A funguje i bez napájení. Ovládat nabíjení boileru z aku nádrží termostatem, třeba i s nastavitelnou diferencí je nesmysl. Zajímalo by mně čím a jak topíte doma a jak nahříváte boiler? Dám vám příklad z praxe: Boiler bez cirkulace se nechá nahřát při natápění aku nádrží na 65 stupňů. Po nějaké době odebírání teplé vody z boileru vám odspodu natíká studená voda o teplotě 10 stupňů. Čidlo vašeho termostatu je umístěné asi v 1/3 odspodu v boileru. Většinou je to limitováno jímkou instalovanou od výrobce. Takže vaše čidlo i s nastavením maximální diference sepne čerpadlo, které začne honit vodu z aku nádrží. Pokud chceme blokovat nahřívání při vychladlé nádrži musíme doplnit další termostat..... Přesto pokud je v aku nádrži dejme tomu 40 stupňů je polovina boileru nad vaším termostatem stále ještě nahřátá na 65 stupňů a topná spirála, která začíná někde ve 2/3 od vrchu vychladí horní část a mírně ohřeje spodní část boileru. Což je kontraproduktivní. pokud nastavíte ten další termostat na aku nádrži nad 60 stupňů pak by to snad mohlo fungovat. Ale jak jsem psal, to už jsou další dva termostaty navíc a ještě problém s korektním nastavením. Výhoda cemotroniku je právě v tom, že je vše v jedné škatuli a na ohřev boileru je určitý algoritmus, využívající již použité snímače teplot výstupní teploty kotle, akumulační nádrže a navíc teploty v boileru. Funguje to podobně jako diferenciální regulátor pro soláry, který pokud je v solárech o delta t vyšší teplota než kolem předávací spirály, spustí se čerpadlo.
Vaše tvrzení se mi zdá velice zavádějící. Musím v tomto dát za pravdu panu Říhovi, že není možné něco doporučovat paušálně. Vůbec nemám v úmyslu preferovat jednoho výrobce na úkor výrobce jiného. Ať si každý zvolí to, co je přiměřené jeho finančním i technickým možnostem. U fy KTR je mi sympatické, že jsou ochotni splnit jakýkoliv požadavek /netvrdím však , že takto nemohou reagovat i u ostatních výrobců/. Příklad : Zákazník chtěl během týdne temperovat objekt pomocí elektrokotle. Dále měl vizi, že v pátek přijede a zatopí v kotli Atmos. V té chvíli se el. kotel odpojí a během víkendu již nereaguje /až na některé stavy/. V neděli, po vyhasnutí kotle, opět el. kotel začne vytápět na teplotu dle prostorového termostatu. A podmínka byla, aby to fungovalo automaticky.
Některé další výhody Adexu jsem již uvedl :
Řízení teploty topné vody – udržovací teplota Podle rytmu spínání pokojového termostatu vypočítá regulátor potřebnou teplotu topné vody. Vypočítanou teplotu topné vody udržuje pomocí směšovacího ventilu. Viz též odstavec „Jak pracovat s pokojovým termostatem“ v kapitole 4. Uvedený způsob regulace zajišťuje stabilní tepelnou pohodu v místnostech. Pokud však bývá pokojový termostat vypnut příliš dlouho (jaro, podzim nebo velké snížení teploty na pokojovém termostatu), může regulátor vypočítat natolik nízkou teplotu topné vody, že se ztratí sálavá složka radiátorů (podlahy) potřebná k udržení tepelné pohody. Tomu lze čelit zvolením provozu s udržovací teplotou. Volba se provádí konfiguračním přepínačem SW4 – viz odst. 3.5. Je-li zvolen provoz s udržovací teplotou, nedovolí regulátor, aby při vypnutém pokojovém termostatu klesla teplota topné vody pod cca 36°C u radiátorů a cca 20°C u podlahového topení. Tuto teplotu udržuje regulátor tak dlouho, dokud znovu nesepne pokojový termostat a řídící program neurčí novou, vyšší teplotu topné vody. Je-li v provozu s udržovací teplotou pokojový termostat vypnutý déle jak 12 hodin (u podlahového topení déle jak 24 hodin), přejde regulátor do letního režimu. Při provozu bez udržovací teploty přejde regulátor do letního režimu, je-li pokojový termostat vypnutý déle jak cca 40 minut.
Volba druhu otopné soustavy Konfiguračním přepínačem SW2 (odst. 3.5) lze volit program pro řízení radiátorového nebo podlahového topení. Přepnutím na podlahový systém jsou přestavěny výpočty na velmi setrvačnou soustavu s omezením teploty topné vody na 50°C.
Vyprazdňování kotlů Regulátor může pracovat v režimu tzv. vyprazdňování kotle. V tomto režimu kontroluje regulátor teplotní spád na kotlovém tělese. Je-li teplotní spád malý (např. vypnutý hořák, dohořívá palivo apod.), otevře regulátor směšovací ventil a vypustí zbytkové teplo z kotle do topné soustavy, požaduje-li to pokojový termostat. Příklady využití této funkce: a) Odčerpání zbytkového tepla z kotle po dohoření paliva. Vhodné pro kotle na tuhá paliva s přerušovaným provozem. b) Kontrolujeme -li regulátorem teplotu vratné kotlové vody u plynového kotle s malým obsahem vody (např. závěsný kotel), zabrání tato funkce nežádoucímu rozkmitání teploty v kotlovém okruhu při zhasnutí hořáku kotle. Režim vyprazdňování kotlů lze aktivovat přepínačem SW1 – viz odst. 3.5.
Ohledně přípravy TUV se můžete rozhodnout pro několik řešení.
ADEX TTUV Určení: Tento typ termostatu byl vyvinut pro potřeby nabíjení zásobníku TUV s cílem omezit četnost spínání nabíjecího zdroje - většinou plynového kotle. K tomu se využívá nastavení rozdílu mezi zapínací a vypínací teplotou cca 30°C Svou univerzálností najde termostat TTUV uplatnění i v řadě dalších aplikací. Elektronický termostat ADEX TTUV slouží k udržování teploty ve zvoleném rozmezí ovládáním zdroje tepla pomocí přepínacího kontaktu relé. Volbou velikosti rozmezí vypínací a zapínací teploty lze předurčit četnost spínání zdroje tepla. Díky přepínacímu kontaktu relé lze nalézt i aplikace na chlazení nebo odvětrávání.
Pro použití s regulátory ADEX NUMIRA se dodává pouze řídící modul TTUV1. Modul TTUV1 se nasune na konektorovou vidlici přijímače RAT na desce plošného spoje regulátoru ADEX NUMIRA.
Na svorky TU lze zapojit místo propojky kontakt spínacích hodin. Termostat TTUV a spínací hodiny pak pracují v sérii. To znamená, že je-li jeden z nich rozepnutý, nenahřívá se TUV.
Technik : Ano, asi jste ještě neviděl průmyslový terostat kterému se nastavuje jak požadovaná teplota, tak diference. A funguje i bez napájení. Ovládat nabíjení boileru z aku nádrží termostatem, třeba i s nastavitelnou diferencí je nesmysl. Zajímalo by mně čím a jak topíte doma a jak nahříváte boiler?
Uváděl jsem výhodu termostatu ADEX TTUV oproti standardním termostatům jako např.
Nikde jsem však neuvedl, že bych toto řešení doporučoval pro vaši soustavu, a už vůbec ne, že bych chtěl TUV ohřívat z akumulační nádrže. Uvedený termostat uvítají především majitelé kotlů plynových, což je popsáno výše.
Technik: Výhoda cemotroniku je právě v tom, že je vše v jedné škatuli a na ohřev boileru je určitý algoritmus, využívající již použité snímače teplot výstupní teploty kotle, akumulační nádrže a navíc teploty v boileru. Funguje to podobně jako diferenciální regulátor pro soláry, který pokud je v solárech o delta t vyšší teplota než kolem předávací spirály, spustí se čerpadlo.
Adex to umí také z jedné „krabice“. Algoritmus cemetronicu neznám, takže nemohu nic posuzovat. Věřím, že to bude dobrý výrobek, jinak by si ho takový „šťoura“ /v dobrém slova smyslu/ nepořídil :o) Na druhou stranu pan Liška, výhradní zástupce fy Verner, používá Adex. Takže bych netvrdil , že jeden výrobce je „ON“ a druhý „shit“ :-)
Pane Stoll, pokud by jste nás nezahrnoval spoustou textu, který občas není k tématu, tak by jste se do toho sám nezamotal. Vlákno začíná dotazem na kotelnu s akunádržemi a většinou o tom i dále diskutujeme. Proto stále předpokládám ohřev TUV z akunádrží!
Apropó nezmínil jste čím topíte doma a jak ohříváte Boiler. Opravdu by mně zajímaly vaše vlastní zkušenosti víc než všechny odkazy které jste zde uvedl. Pracovat s vyhledávačem v internetu umím taky. Děkuji.
Proč se to snažíte mít všichni našlapané elektronikou, na regulaci boileru Vám stačí plovoucí zpětná klapka za 100,-Kč. Pokud je Voda v kotli teplejší než v boileru, tak teče přes klapku samotížně. V opačném směru tomu zabrání klapka. provozuji to takto již 3. roky a žádný problém
Je to primitivni pres kontakt pokojoveho termostatu otvirate a zavireta servo tricestneho smesovaciho ventilu. Jiz jsem to v teto diskuzi popisoval, vyhledejte me prispevky. Jinak pracuji na strankach kde to do podrobna popisi vcetne nakresu a vsech zaludnosti. Za par dni tu uverejnim odkaz. Jinak na Vasi diskusi je uved pod moji reakci. Je to ale ve fazi rozpracovani, takze sposta chyb preklepu atd. Muzete na to mrknout, ale je tam tak 1/5 informaci.
Kontaktoval jsem firmu,která má bohaté zkušenosti s instalacemi kotlů atmos s ak.nádržemi.Tvrdí,že ladomat má ve spojení s ak.n. nevýhodu v tom,že pokud je kotel vyhaslý a otopná voda jde z nádrží ,neodstaví kotel.Otopná voda tak proudí přes zpětnou klapku v ladomatu do kotle.Tím se ztrácí okolo 2 až 3 KW.Bohužel je jmenovaná firma z druhé strany republiky a tak je jen občas otravuji telefonicky s dotazy.
Čerpadlo je třeba po ukončení spalování zastavit (automaticky nebo ručně) ještě z jednoho důvodu. Teplá voda v nádrži by se totiž jinak smísila se studenou vodou z radiátoru a teplota by klesla na uzavírací teplotu patrony. Je-li voda v nádrži zahřáta na 90°C a patrona se uzavírá při 75°C, potom pokud se čerpadlo nevypne, teplota vody v celé nádrži klesne na tuto hodnotu.
Samotížná cirkulace při výpadku proudu Dojde-li při spalování k výpadku proudu, spustí se automaticky přes snadno otevíratelný zpětný ventil samotížná cirkulace, a to za předpokladu, že teplota vody v nádrži je nižší než v kotli. K samotížné cirkulaci dochází díky hmotnostnímu rozdílu lehčí teplé a těžší studené vody. Pokud je celá nádrž zahřáta až k samému dnu, je samotížná cirkulace minimální a kotel i tak může „začít vařit“. Tento var lze zastavit tak, že přímo na dno kotle pomocí plnicího kohoutku soustavy vpravíme menší množství studené vody. Při delším výpadku proudu lze celý dům vytápět samotížnou cirkulací, je-li na to uzpůsobeno vedení potrubí a jednotlivé dimenze." Intenzita spalování by měla odpovídat výkonu, který lze převést do akumulační nádrže pomocí samotížné cirkulace.
Pan stoll má pravdu, ale píše o něčem jiném. Zpětná klapka v ládomatu je nadlehčována pružinou a je tedy v klidu otevřená, aby nekladla odpor při výpadku elektriky pro samotížný provoz. Po zapnutí čerpadla ladomatu toto působí proti klapce tlak a zavře ji. Normálně to udělá ranu jako když malým kladívkem praštíte do potrubí. Proto při vypnutí čerpadla po natopení nádrží a vyhoření paliva může dojít k obrácenému proudění a horká voda z nádrží samotížně natíká z vrchu do kotle, zde se ochladí prouděním vzduchu do komína a studená proudí proti otevřené zpětné klapce do spodku nádrží. Pohyb je tak pozvolný že nedojde k uzavření zpětné klapky nadlehčené pružinou. Ze stejného důvodu není vhodné použití plovoucí zpětné klapky pro ohřev TUV v boileru. Vše co píšu jsem zjistil praktickým provozem a ručím za pravdivost. Po zkončení topení a vyhoření veškerého paliva ručně vypnu čerpadlo ladomatu a ručně uzavřu ventil na zpátečce mezi AN a ládomatem.
Toto,co pisete o samotiznem proudeni z nadrze zpet do kotle po jeho vyhasnuti a vypnuti cerpadla laddomatu,mohu potvrdit.V sobotu jsem pripojil nadrze ke kotli a tento neduh jsem take zjistil.Bohuzel nevim jak jej odstranit.Vas zpusob,zavrit ventil k nadrzi,je sice funkcni,ale kdybych chtel zacit automaticky vybijet nadrze,treba v noci nebo druhy den,tak bych musel zase zpet k nadrzi a ventil otevrit,coz mi prijde dost neprakticke.Zatim jsem ve fazi testovani,a s timto problemem jsem nepocital ,ale dost me stve.Kdyby nekdo vedel co stim,dejte prosim vedet. Diky Pavel
Zajímala by mně konstrukce vaší plovoucí zpětné klapky! Již jste ji zmiňoval pro nahřívání boileru. Nechtěl jsem to rozpitvávat, zřejmě by tam mohlo dojít ke stejnému jevu, záleží ještě na prostorovém, respektive výškovém rozmístění toho boileru vůči AN.
Nádrže i boiler jsou ve stejné výšce na úrovni přízemí. Boiler je připojen paralelně k nádržím, zpětná klapka je na stoupačce před boilerem. Trupky jsou taženy po stropě, takže v nejvyšším místě je odvzdušňovací automat. Samotný kotel mám ve sklepě domu. Nepoužívám Ladomat, ale termoventil ESBE na 72°C. viz http://193.179.133.10/akumulace/akumulace.html
Pěkně popsané. Mám dotaz ohledně ovládání třícestného ventilu pokojovým termostatem. To servo je ještě něčím řízené aby se otevřelo do určité polohy, nebo se otevře na 100%. Nejsem slaboproudař a z toho schématu to nejsem schopen vyčíst. Pokud se otevře na 100% proudí vám do topení 95 stupňů horká voda?
Otevření serva řídím lineárním potenciometrem 10K. Na něm si nastavím otevírací napětí 0-10V, které se pak přivádí přes pokojový termostat na servo. Do budoucna bych chtěl toto spínací napětí řídit podle venkovní teploty. Ale i při plně otevřeném servu jsem schopen udržet v bytě nastavenou teplotu +/-1°C. Jak bude trocha času tak tu regulaci popíšu podrobně
Jednoduše geniální. Nešlo by k tomu potenciometru nějak paralelně či seriově připojit nějaké odpůrky a čidlo teploty na topné trubce? Vpodstatě to teď řídíte stejně jako já ručně(nastavení3cv), ale pokud nastavím ventil na 3, tak při studeném topném systému mám teplotu nízkou a po nahřárí a zvýšení teploty zpátečky se zvedá i teplota do topení. Nešlo by takto jednoduše řídit 3CV na konstantní teplotu do topení? Většinou stačí korekce teploty do topení jednou za den podle počasí. Takto by se to samo uregovalo i při částečném vyčerpání horké vody z AKU nádrže, kdy výstupní teplota klesá na 60 až 40 stupňů a je potřeba ventil otevřít víc.
Mám to v plánu, ale teď řeším elektronické snímání teploty nádrží doma a venku na WEB. Bez nějakého delšího pozorování se nemá cenu do toho pouštět. Navíc i když pustím do radiátorů vodu o 95°C, tak po vytemperování bytu mi pokojový termostat servo zavře, takže mi koluje v topení jen voda co tam natekla, dokud se nevychladí. Má to sice delší setrvačnost topení, ale jak jsem již psal, udržím teplotu +/- 1°C. U Ladomatu, jež používáte Vy mě zarazila ta zpětná klapka, jež umožní vodě z nádrží temperovat kotel při jeho odstavení. To se u mě neděje, mám pouze klemu s plovoucí klapkou na termoventilu pro případ výpadku proudu, ale ta je zajištěna ventilem který bych musel přepnou ručně. Stejně když topím tak jsem doma. Jinak je to celé plně automatické
Dobrý den, četl jsem tu spoustu tipů na téma co s boilerem, co s laddomatem, stratifikací, řízením ... Chtěl bych do vaší diskuse přispět s řešením, které mám v praxi ověřené, které je z hlediska řízení poměrně nenáročné a je možné ho budovat jako stavebnici. Použil jsem akumulační nádrž (AN) s vestavěnými výměníky pro TUV a solár. Výměníky pro TUV jsou dva, zapojené v sérii, pro dostatečný ohřev TUV i při nižších teplotách v AN (stačí horní polovina AN s teplotou 50st.C) Výměník pro solár jsem osadil s delším výhledem (životnost nádrže je cca 30 let a kdo ví jak se budou vyvíjet ceny energií). Zatím topím pouze kotlem na TP - první den večer topím v kotli, druhý den topím z nádrže, třetí den opět v kotli. Pokud klesne venkovní teplota trvale pod nulu, topím v kotli každý den večer 2-3 hodiny. Otopná soustava domu je spínána inteligentním prostorovým spínačem, vstupní teplotu do topného systému udržují ventily ESBE, místní regulaci řeším běžnými termohlavicemi na radiátorech - jednoduché, levné. Po vánocích chci dodělat topení elektropatronami - pro případ že bychom nebyli doma. K tomu ještě pořád není zapotřebí žádná složitá regulace, stačí dva pracovní a jeden havarijní termostat + stykače. Do budoucna uvažuji jako hlavní zdroj tepelné čerpadlo (TČ), proto jsem volil velikost nádrže kompromisně mezi potřebami kotle na tuhá paliva a TČ - 800l. Tepelné čerpadlo opět stačí jednoduché, bez inteligence pro řízení otopné soustavy - pracuje v režimu zapnout/vypnout podle hystereze teplot v akumulační nádrži (větší nádrž také podstatné snížuje počet startů TČ a tím i prodloužuje životnost TČ). Tady už se vyplatí osadit regulaci k dobíjení nádrže, aby se zároveň nespínalo TČ a elektropatrony. Proč jsem nepoužil raději čtyřcestný ventil se servem, ale Laddomat a uzavírací ventil? 1. Takováto regulace je jednodušší a levnější. 2. Ryziko přetopení kotle při vypnutí elektřiny je podstatně nižší (čtyřcestné ventily snižují účinnou výšku pro samotížnou cirkulaci). Stratifikace v nádrži je díky dostatečnému počtu vývodů výborná. Nádrž mi vyrobila firma STEP Trutnov, kterou mohu doporučit pro dobré jednání i cenu. Hezký den Pavel Doleček
Pokusím se teoreticky vysvětlit tento nepříjemný jev. Jestliže je v Laddomatu vypnuto čerpadlo, automaticky se otevře zpětný ventil v tělese Laddomatu (tlačná pružina). Tím se propojí kotel s energetickou nádrží formou spojených nádob. Je-li výšková osa středu kotle přibližně v úrovni výškové osy středu energetické nádrže, může se z kotle stát "otopné těleso". Navíc u otopných soustav, které jsou k energetické nádrži připojeny dvoubodově (tj. výstup kotel - nádrž - výstup systém a zpátečka systém - nádrž - zpátečka kotel/Laddomat/), může docházet i k částečné cirkulaci vratné vody ze systém přímo do Laddomatu a kotle tlakem systémového čerpadla. Systémy kotlů s termostatickým ventilem ESBE a zpětnou klapkou v ochozu by tento problém - díky jejich hydraulickému odporu neměly mít. Zkuste mírně pouzavřít kulový kohout ve šroubení Laddomatu na vstupu od nádrže a tím nasimulovat mírný odpor.
Jaký je rozdíl mezi zpětnou klapkou v ladomatu a zpětnou klapkou v ochozu ESBE ventilu? Jak je konstruovaná a funguje ta u ládomatu vím a popsal jsem to výše, ale pokud se obě nazývají plovoucí, jaký je v nich tedy rozdíl? Pokud je vámi zmiňovaná klapka v klidu zavřená dokáže ji samotížný oběh otevřít? A pokud je v klidu otevřená dokáže ji zpětný samotížný chod zavřít? Děkuji za vysvětlení.
Rozdíl je v tom, že u ladomatu ji otvírá pružina, kdežto plovoucí je zavírána zpětným proudem (princip vzduchové klapky u digestoře. Navíc tím, že není součástí ventilu jí máte šanci ručně odstavit vřazením kulového ventilu, jež je za provuzu vypnut a jež se otvírá ručně pouze v případě výpadku napájení, nebo poruše čerpadla. Samozřejmě to samé musíte udělat u čerpadla v sekundérním okruhu topení, jinak by se Vám pouze nahřívali nádrže a nemohl by jste topit.
Jestli jsem to správně pochopil tak samostatná zpětná klapka se musí montovat ve vodorovné poloze? Pokud ne tak z jakého materiálu (jaké hmotnosti) je přímo ta klapka, že ji samotížný proud otevře?
Přesně tak musí se montovat ve vodorovné poloze, osobně ale doporučuji ji montovat mírně šikmo proti směru toku vody, tak aby se zavřela i trochu gravitací (nepřehnat to). Zamezí se tím nedovření klapky jejím znečištěním. Jinak celá klapka je mosazná o průměru 1" . Je to vlastně Tčko jež má z vrchu ucpávku na které je přidělána ona zmíněná klapka. Stojí 100,-Kč a maji jí opravdu všude.
Tak to je další důvod proč místo ladomatu dát sestavu z jednotlivých komponent. Ta klapka je asi nejpádnější důvod. Pokud pominu možnost výběru čerpadla (dříve jsme řešili) tak kulové ventily na ladomatovým šroubení jsou dost lagricové a nevím jak dlouho vydrží fungovat. Obyčejné kuláče jsou proti tomu sto a jedna. Další výhodou je možnost vřazení kuláče jen pro klapku (viz. p Kalina), ale pokud funguje bez problémů namusí tam být. Škoda že jsem se k takovýmto informacím nedostal dříve. Rozhodoval jsem se mezi oběma variantami a ladomat tenkrát zvítězil. Dnes by to bylo asi jinak:-).
Napadlo mě, nešla by ta klapka u Ladomatu zablokovat vložením pružiny v opačném směru a překlenovat celý ladomat tak, jako to mám u u mého zapojení. PS s kulákama si nedělejte iluze co se týče jejich životnosti. Vždy na začátku topné sezóny je přemlouvám aby netekli. Nějak jim nesvědčí změna teplot a trvalé přepnutí, zřejmě se vytlačí silon. Zejména těm u nádrží. Všem doporučuji používat alespoň ty s ucpávkou u ventilu aby se dali dotáhnout.
Teď mě napadlo ještě jedno řešení Vašeho problému a je myslím nejelegantnější. Nechte Ladomat tak jak je, ale vsaďte plovoucí zpětnou klapku na výstup teplé vody z kotle, před vstup do třícestného ventilu a nádrží.Tím zajistíte, že teplá voda z kotle bude proudit pouze jedním směrem a kotel se nebude chovat jako radiátor když vyhasne. Jsem přesvědčen že se takto eliminuje ta necnost Ladomatu. Akorát doufám, že jsem něco nepřehlédl. Je mi totiž divný, že to nenapadlo výrobce. Když tak to pro jistotu konzultujte u Atmosu. Já s tím Ladomatem nemám žádnou zkušenost, ale nenapadá mě nic co by tomu mělo bránit
Technik jednoho našeho výrobce regulátorů mi napsal tuto připomínku :
"Takže pak zůstává v platnosti připomínka, že Laddomat tam bude bez akumulační nádrže jen na okrasu, neboť je vybaven plovoucí zpětnou klapkou, kterou si čerpadlo topného okruhu otevře a kotel tak nebude chráněn proti podchlazení."
Tak to se sakra pletete, ta pružina klapku nadzvedne okamžitě, jak vypne čerpadlo. Podle mě je to alibistická konstrukce Atmosu. Zřejmě nemají důvěru k životnosti použitého čerpadla. Je totiž jasné, že kdyby použily Grunfos, tak se nikdy nevejdou do ceny za jakou to prodávaj. Když si to totiž poskládáte sám s kvalitními prvky, tak budete mít problém abyste se do té ceny vůbec dostal.
Ještě mne napadlo, že potíž bude asi s oběhovým čerpadlem topného okruhu a zapojením AKU nádrží pokud totiž zapojíte AKU nádrže na T-čka tak, že z jedné strany je kotel a na druhou jde voda k topení pak asi při otevření 3-cesťáku bude ztráta tlaku na "zahnutí" vody v T-čkách dostatečná aby zdvihla zpětnou klapku v laddomatu a neštěstí je na světě. Takže pro mladé konstruktéry pokud chcete mít T-čka pak topný okruh musí jít přímo do AKU nádrže a kotlová ať si "zahýbá", mírně se tím zhorší samotížná cirkulace, ale ta je jen pojistkou při vypnutí proudu.
Firma Verner doporučuje ve svých podkladech jejich patentovanou třícestnou směšovací armaturu s termoventilem TAV. Tedy trochu jiný systém.
Zpětný ventil od firmy Meibes, která se dá vložit do šroubení, má již tlakovou ztrátu danou odporem tlačné pružiny. Je určený spíše do šroubení na výstupních hrdlech oběhových čerpadel. Pro účely eventuální samotížné cirkulace v případě výpadku el. proudu u kotlů na PP ne příliš vhodné.
No a v čem si myslíte, že může být "patentovaná třícestná směšovací armatura s termoventilem TAV" jinačí než 3-cestný termoventil ESBE. A podle doporučeného zapojení čerpadla s injektorem má ještě asi dost velký průtočný odpor, takže hádám je tam ještě zpětná klapka - nikoliv plovoucí.
Součástí Vernerovy třícestné armatury, určené do systémů s akumulačními nádobami, je zpětná klapka. Dimenze přípojů 2“ umožňuje, při správném umístění dle návodu výrobce, samotížnou cirkulaci do výkonů 25 kW. Nad tyto výkony Verner doporučuje kotlové čerpadlo – podrobněji viz návod http://www.verner.cz/blob.php?id=0430ad5db08d88
Termoventily ESBE (ale i Termovar) jsou určeny do systémů s oběhovými čerpadly. U těchto výrobků je možnost volby výstupní teploty (např. Termovar) 45°C, 55°C, 61°C, 72°C, 80°C a tím, současně s určením správného kotlového čerpadla i optimálního řešení s ohledem na výkon kotle a způsob jeho provozování.
Než jsem se dostal k odpovědi, tak již bylo téměž vše řečeno jinými diskutujícími. Přesto:
Zpětná klapka má stejnou funkci jako zpětný ventil, tedy zajišťuje průtok média jedním směrem, respektive nepřipustí průtok směrem opačným. Liší se konstrukčně. Na sedlo dosedá klapka, která je otočně ukotvena. Často neobsahuje žádnou pružinu a díky malému tření v uložení a velké vlastní ploše reaguje na směr průtoku média. Vyznačuje se menší tlakovou ztrátou než zpětný ventil.
Zpětný ventil zajišťuje průtok média jedním směrem, respektive nepřipustí průtok směrem opačným. Konstrukční variantou je zpětná klapka. Zpětný ventil sestává z kuželky dosedající na sedlo. Kuželka je k sedlu přitlačovaná většinou pružinou. Tlak média v propustném směru způsobí odtlačení kuželky od sedla, vzniklým průřezem pak proudí médium.
A nemůže docházet k tomu, že se zanese nečistotou hřídelka jež drží zpětnou klapku ? Podle té Vaší fotky mi přijde, že je hodně lehká a přeci jenom je to v nejnižším místě soustavy. Máte tam vsazený filtr ?
Ano filtr tam mám. Po vymontování jsem zkoušel jak chodí a žádný odpor nekladla. Chodila velmi hladce. Tenký povlak černého kalu byl jen na kolečku klapky a na dosedacím břitu, ale oska byla čistá. Na obrázcích to patrné není, ale v původním rozlišení originální fotky to vidět je. Co mě ještě napadlo, tak nevím, jestli byla klapka dobře nasazena. Mosazný díl tvořící sedlo klapky musí těsnit v litinovém bloku. Při vyšroubovávání se točil celý mosazný díl. Pružina je na něm pevně nasazena a druhý konec byl pevně zaklesnut do zátky. Při zašroubovávání bylo nutné vyvinout silný tlak proti pružině a točením chytit závit. Pak se při zašroubovávání opět mosazné sedlo točilo v usazení bloku. Možná se jakoby zabrousilo a je to OK. Budu dále sledovat.
Ale, pane "technik technik" vy jste ten návod z termoventiler.se asi nečetl celý, že? Tam je popis funkce klapky vysvětlen -> v případě výpadku proudu umožňuje samotížný okruh kotel - AKU nádrže. Proto je tak lehounká a snadno otvíratelná, dokonce v návodu je náčrt jak toto probíhá. Jenže pokud máte hydraulicky špatně provedené připojení AKU nádrží a topného okruhu vlivem mírného diferenčního tlaku (mezi okruhem kotle a okruhem topení) se pootevře tato zpětná klapka a umožní se prostup studené vody do okruhu kotle a tím snížení teplot na kotli (např místo 75/85°C dole/nahoře na 50/60) což už nemusí stačit na řádné nabíjení AKU nádrží, nehledě na vliv na provoz kotle. Jinak nevěřte topenářům, že tohle není možné, sám jsem měl jeden problém kterému nechtěl topenářský mistr věřit dokud si na ty trubky nesáhl a nezjistil, že ta teplá voda skutečně jde trubkou, kterou nemá. Naštěstí si sebou vzal projektanta a ten rychle pochopil, že za určitých okolností i 1m trubky může způsobit diferenční tlak který je schopen roztočit vodu, dnes už vědí oba kam umístnit první i druhé T-čko aby toto nenastalo.
Pane Sladký, odpověď v níž je odkaz na demontovanou klapku z ládomatu se nezabývá problémem podchlazování kotle při topení, ale naopak natápěním kotle z aku nádrží po vyhasnutí. Jde o odpověď na příspěvek p. Říhy ze dne 4.12. 11:11. Bohužel to tady je tak nepřehledně řazené že člověk musí trochu hledat než najde k čemu se příspěvek váže. Já když zatopím, tak do 2min zapnu čerpadlo ládomatu (na kotli je tak 30-40), které mám na trojku, a po asi pěti až deseti minutách mám na výstupu z kotle 85 - 90 stupňů dokud v kotli nevyhasne. A i když otevřu trojcestný ventil na 100% a dám čerpadlo topení na trojku (provozuji jen na jedničku), tak mi nádrže spolehlivě fungují jako vyrovnávač tlaku a k přetlačení zpětné klapky v ládomatu nikdy nedošlo. Ani když pustím ještě čerpadlo pro natápění boileru. A to mám nádrže napojené na odbočky T a trojcesťák v ose hlavní trubky! Samozřejmě že mám primární okruh kotel - nádrže dimenzovaný na samotíž, takže vyspádované a 6/4", jen u ládomatu zredukované na 5/4". Podrobnosti budu mít i s fotkama v připravovaném článku na mém blogu www.technik.bloguje.cz .
Takže oproti stavu, který jste popisoval: Autor: technik technik Datum: 01.12.2007 11:24 je dnes (po rozborce/sborce) stav O.K. a zpětná klapka funguje jak má t.j. po zapnutí čerpadla Laddomatu žádné rány a po dohoření a vypnutí čerpadla Laddomatu žádné proudění AKU-kotel? Pokud ano asi skutečně byla někde buď nečistota bránící uzavření talířku klapky a nebo špatně dosadlá celá klapka. Ono to vypadá, že těleso klapky je navíc odkalovačem, umístěno dole a v podstatě by tudy neměla protékat voda. Asi by měl výrobce zapsat občasné odkalení do plánu údržby zařízení (ve stejných intervalech jako čištění filtrů u čerpadel).
Ja mam se zpetnym proudenim problem stale .Myslim si ale,ze bude spise ve spatnem pripojeni nadrze ke kotli.Kdyz se podivate do manualu od laddomatu na stranu 6,tak z prostorovych duvodu jsem nadrze pripojil jako na druhem obrazku od spoda.Pise se u nej: Pozor! Je-li radiátor zapojen takto, vyplývá z toho velké riziko v souvislosti s uchováním tepla v kotli a/nebo se snížením tepla dodávaného do radiátorového okruhu.
Zpetne proudeni mi pravdepodobne dela cerpadlo do topeni,ktere ze zpatecky tlaci teplou vodu pres zpetnou klapku v laddomatu,cimz ohriva kotel a nadrz se tim padem rychleji vybije.Trochu jsem to eliminoval tim,ze v utlumovem rezimu mi cerpadlo do topeni nebezi,ale stejne,jakmile zacnu topit,tak problem je zpet.Asi mi nezbyde nez to zapojeni predelat,i kdyz nevim jak.Moje zapojeni viz priloha.Kdyby vas neco napadlo,dejte vedet.Diky
Změnil jsem poněkud náčrtek, jak by to mohlo být. Vedení je trochu upravené tak, aby byl vliv Laddomatu poněkud menší. Velkou roli hrají průměry potrubí a tím i hydraulické poměry. Kde máte napojenou expanzní nádrž? Podle náčrtku to vypadá, jako by se jednalo o původně samotížnou soustavu (ale třeba ne?). Zkuste značně přiškrtit (ne zcela uzavřít)kulový uzávěr ve vstupním šroubení Laddomatu na zpátečce od systému a nádrží a tím simulovat hydraulický odpor. Nebojte se, čerpadlo Laddomatu je dost silné. Vyzkoušejte funkci při provozu kotle a potom s vychladlým kotlem.
Pane Řího, děkuji za vaši radu a i návrh změny zapojení.Máte pravdu,jedná se původně o samotížný systém s tím,že otevřená expanze je na jedné topné větvi,a to na té,co vede nad nádržemi (viz obrázek).Původní zapojení se 4cv jsem se rozhodl předělat na laddomat,3cv a dvě aku nádrže po 750l a to z více důvodů. 1.kvalitnější regulace topné vody 2.využití výkonu kotle(atmos c30s),nedehtování... 3.možnost přebytečné teplo akumulovat a využít později 4.ochrana kotle proti přetopení(hl. při výpadku proudu)
Moje dojmy jsou zatím 50/50,protože se mi všechny body nepodařilo úplně splnit.První dva mám jakž takž vyřešené,nebo půjdou snadno dořešit.Třetí bod zatím nic moc.Kotel se mi nedaří ohřát na více než 75st.,pravděpodobně laddomat hrne vodu do kotle,co to jde a promíchává vodu v nádrži,což není dobré.Ještě se mi je nepodařilo natopit na víc než 75st.Možná se to teď zlepší,protože jsem dle vaší rady přivřel kohout na vstupu zpátečky do laddomatu,teplota do nádrží stoupla,ale moc jsem to neověřil,protože kotel již dohoříval,uvidím zítra. Snad se zlepší i to zpětné proudění od čerpadla topení.A co se týká posledního bodu,tak tím jsem vyloženě zklamán,protože když vypnu napájení oběma čerpadlům,tak se kotel začne po chvíli přehřívat,i když otevřu zkratovací kohout čerpadla a 3cv do topení.Vypadá to,že laddomat má velký odpor přes plovoucí klapku a nepustí do kotle tolik vody,kolik je potřeba.Se starým zapojením s 4cv jsem ventil otevřel na 7 a mohl jem normálně topit samotíží.Asi budu muset udělat zkratovací kohout i na laddomat,což mě docela štve,protože to znamená opět ruční zásah při výpadku proudu.Záložní zdroj použít nechci,takže zbýva dochladovací ventil z vodovodního řádu.Kdyby vás ještě něco napadlo,budu rád za každý podnět. Ještě jednou děkuji za radu a každopádně dám vědět,jak to dopadlo s přiškrceným kohoutem na laddomatu.
Ad "4.ochrana kotle proti přetopení(hl. při výpadku proudu) " když jste to zkoušel "vypnu napájení oběma čerpadlům" neběžel vám v kotli ventilátor? (Samotíž u Laddomatu funguje jen na část výkonu) Při výpadku proudu by se i vypnuly veškeré ventilátory v kotli a ten by neběžel na 100% výkonu.
Dobrý den pane Zika. Ještě by mne zajímalo několik údajů: 1) jaké máte systémové čerpadlo (typ, nastavení-výkon) 2) jaký máte 3-cestný směšovač (typ, dimenze, pohon) 3) jakou máte regulaci otopného systému (typ, radiátorový systém, podlahovka ??) 4) znáte instalovaný výkon Vašeho otopného systému? 5) jak máte provedený přípoj otevřené expanzní nádoby, obíhá přes ní voda? 6) píšete, že se Vám kotel neohřeje na víc než 75°C, jakou patronu máte v Laddomatu - 78°C? Myslím, že všeobecně (nejenom u Vás) je problém v hydraulice systému a v tom, že přípoje otopného systému leží mezi kotlem a nádržemi. Jak jste si jistě všiml, ani návod Laddomatu tento způsob přípojů nedoporučuje. Další problém vidím v tom, že je Laddomat příliš silný (velké oběhové množství) a rozdíl teplot mezi vstupem a výstupem z Laddomatu příliš malý (např. 78-84°C). Osobně jsem zastáncem přesného dimenzování jak kotlového čerpadla, tak i termostatického směšovače, v závislosti na výkonu kotle (Laddomat je podle mého vkusu příliš "univerzální" a tudíž ne příliš vhodný. Velmi důležité je správná volba dimenze směšovací armatury do otopného systému - v naprosté většině jsou směšovače voleny příliš velké a jejich směšovací schopnost je tím značně omezena. Rovněž tak jsou často volena neúměrně silná oběhová čerpadla ...
Dobrý den pane Řího. Posilám vám popis mého systému + pár fotek
1. Systémové čerpadlo Grundfos,nastaveno 1 2. 3cs Komextherm MIX BP DN 20 nebo 25 (nejsem si jistý), koupil jsem ho použité,takže typ přesně nevím. Pohon Komextherm MK-B 24VAC 3. Regulace Komextherm RVT-HT (upravena pro servo 24VAC) Patrový rodinný domek (klasický Kosík s jehlanovitou střechou),10 dvacetpětičlánkových plechových radiátorů 4. Výkon systému neznám,vím jen,že dům má velké tepelné zráty (žádné vnější zateplení a hl.špatná okna,kudy jsou největší ztráty). 5. Expanzní nádoba je připojena jednobodově na jedné teplé větvi na půdě,tzn.že přes ní voda neobíhá. 6. V laddomatu mám pravděpodobně patronu 72st.,laddomat je nastaven na 3,protože když snížím na nižší rychlost,tak asi dojde k tomu,že tlak na klapku v laddomatu je menší a tím ji voda ze systému nadlehčí dojde k podchladení. Když přivřu ventil na laddomatu,teplota kotle povyleze na 80st. ale do nádrží více jak 75-80 nedostanu.Koukal jsem štítek čerpadla laddomatu a je silnější než systémové. Nádrže se mi ještě nepodařilo natopit.Dnes ráno jsem zatopil v 10h,z nádrží šla voda 40st a v bytě bylo 20,5st. teď je 19:30 a teplota stále pod 80st.Je fakt,že je dnes poměrně zima,takže se dost tepla spotřebuje do bytu,pouštím do systému 55st.
Nic ve zlém, ale je to dost velká změť. Bohužel není dostatek teploměrů, které by ukázaly skutečný stav. Podle počtu instalovaných těles bych odhadoval tepelné ztráty na téměř 29 kW (dříve se dimenzovalo na samotíž 90/70/-15°C), ale možná o něco méně. Čerpadlo UPS 25-40 bude zřejmě stále ještě dost silné - i na 1.stupeň. K Vašim informacím bych potřeboval vědět ještě další: 1) Jaké jsou teploty na Laddomatu, vstupní od kotle, vstupní od nádrží, výstupní do kotle. Výstupní z kotle, měřená na vstupu do Laddomatu, by měla být identická s teplotou před vstupem do směšovací armatury. Pokud ne, přimíchává se voda ze zpátečky (nádrží) 2) Jaká je teplota zpátečky od těles (nikde jí nevidím), je to důležité! 3) Jaký typ kotle máte, čím topíte, jedete na plný výkon? 4) Jak funguje regulace? Ekvitermně (venkovní čidlo, příložné čidlo prostorové čidlo?)? Máte nastavenou křivku č.5, podle ní by měla být teplota do systému cca 65°C, ale možná díky denní korekci bude těch 55°C. 5) 3-cestný směšovač je 1" a podle fotky ve střední poloze. Podle mého názoru nemají filtry (před systémovým čerpadlem a před Laddomatem) žádné opodstatnění - měl byste vyjmout sítka.
Chápu,že je to změť,ale přesně tak se to celé chová. V součastném stavu je přiškrcen vstupní ventil od nádrží. 1. čerpadlo laddomatu na 1(3) teplota od nádrže 59(62),do kotle 62(68),do laddomatu z kotle 80(80),do nádrže 80(75) 2. na zpátečce teploměr nemám,ale odhaduji teplotu na 45-50st 3. kotel atmos c30s,topím dřevem+ trochu uhlí,kotel jede naplno. 4. regulace je ekvitermní,čidlo na stoupačce,čidlo venkovní 5. filtry byly v doporučeném zapojení
Nemate schema zapojeni, tohle je dost neprehledne, ale jenom tak odhadem. Nadrze na vyssi teplotu asi moc nenetopite, je do dano tim, ze mate otevrenou expanzi, takze nizky tlak v systemu. Pri teplote nad 90°C by se Vam zacala voda varit. Pokud je to mozne, doporucuji expanzi na pude zrusit a prejit na tlakovy system, ale nevim jak s tema Vasema akumulatorama, ty jsou hranaty, bude to asi pekne pumpovat. Druha vec, cerpadlo na ldomatu by melo byt nastaveno na vyssi vykon, nez cerpadlo do topeni. Jinak se Vam bude neustale natapet system a do nadrzi toho moc nedostanete. A za treti, s tim ekvitermem pri Vasem zatepleni a tepelnych ztratach - jdete na komara kanonem. Mnohem lepsiho ucinku by jste dosahl tim, kdyz ten ekviterm vyhodite a budete otvirat servo u smesovace pokojovym termostatem za par stovek. Doufam ze jsem dobre koukal, mate ty nadrze izolovany ?
Dobry den, posilam sve schema.Tlakovy system s temito nadrzemi nepripada v uvahu,protoze by to asi nevydrzeli.Testovaliu jsme je na 1,6 atmosfery.Vic bych s hranatejma neriskoval.Co se tyka izolace,tak jsou obaleny 5cm skelne vaty + 5cm polystyrenu+obal z 10mm osb desek.Regulaci ekvitermni mam proto,protoze jsem ji dostal zadara,takze jsem ji vyuzil.V ni si myslim problem neni.Problem je v zapojeni.Z prostorovych duvodu jsem to zapojil jako na obrazku a tlaky v okruzich jsou nevyvážené.Kdyz vybijim nadrze a kotel je jiz vyhasly,tak se zpateckova voda snazi dostat pres klapku v laddomatu do kotle a tim se kotel pri provozu take nevyhreje na vic jak 80st. Mozna,ze by skutecne pomohla zmena zapojeni,jak kreslil pan Riha nebo zkusit zablokovat zpetnou klapku v laddomatu.
Nejdřív bych na Vašem místě zkontroloval zpětnou klapku, jestli není zanešená. Pisatel Technik Technik měl přesně s tímto také problém a po její rozborce mu vše začalo fungovat jak má. Pak bych se nejspíš podíval na termoventil Ladomatu. Je to přeci jenom termostat a ten se může pokazit. Taky zkontrolujte po zátomu jestli se Vám neohřívá stoupačka ještě předtím než zapne ladomat. Pokud to tak je, tak máte problém s termopatronou. Nová stojí 700,- pokud je stejná jako u ventilu ESBE.
Asi vás moc nepotěším, ale zpětná klapka zřejmě fungovala od počátku dobře. Opět jsem měl natopené nádrže na oblíbených 100 stupňů a ze zvyku jsem po vyhasnutí a vychlazení kotle zavřel ventil na zpátečce od nádrží do ladomatu. Přesto druhý den odpoledne byla trubka od nádrží ke kotli teplá dle odhadu tak 45 stupňů. Systém to ovlivnit nemohl, protože je napojen z druhé strany sběrných trubek a přes zpětnou klapku ani termopatronu se to tlačit nemohlo, protože tam byl zavřenej vantil na zpátečce. Po zkoumání kam až je trubka teplá jsem došel ke zjištění, že teplá voda jde z expanzomatu. Mám expanzomat napojený na výstupu z kotle přímo na primárním okruhu ládomat-kotel. Při natápění nádrží se rozpínající voda tlačí do expanzomatu a má teplotu 85-90 stupňů. Mám vakovou expanzi, takže voda je v gumovým pytli obalená vzduchem, který je jak známo izolant a voda tudíž vydrží velmi dlouho teplá. Při natápění systému z nádrží ochlazujeme topnou vodu, kterážto se smršťuje a doplňuje se vodou z expanzomatu. Teplá voda z expanzomatu pomalinku natíká cestou nejmenšího odporu do systému a ohřívá mi zmiňovanou trubku. Pokud má někdo expanzku na zpátečce, ale hned u kotle kde je 75-80 stupňů (mezi ladomatem a kotlem) dělá to to stejné, akorát je teplá topná i zpátečka kotle (u mně jen topná a studený kotel). Tolik asi ke zpětné klapce v ládomatu.
Tak mne ještě napadá, zda máte směšovač nastavený správně (koupil jste jej starší). Podle fotky máte polohu Zavřeno vlevo a polohu Otevřeno vpravo. Je správně nastaveno srdíčko ve směšovači?.Podívejte se na: http://www.komextherm.cz/cz/aa/mix_a_duomix.pdf
To je určitě snímek z doby, než pan Zíka instaloval nádrže. Jak je ze snímků patrné, řekl bych, že je instaloval teprve nedávno. Spíše by mne zajímalo, jak starý je ten Laddomat, co je tam zabudovaný. Jestli je nový, měla by u něj být jedna náhradní termostatická patrona (72°C nebo 78°C). S tou zpětnou klapkou máte možná pravdu, stálo by to za překontrolování.
Máte pravdu,4cv je staré původní zapojení,které jsem předělal teprve před čtrnácti dny.Laddomat jsem koupil nový přes kamaráda instalatéra,který ho koupil ve velkoobchodu,ze kterého bere materiál.Já jsem se také divil,že tam ta náhradní patrona není,ale bylo mi řečeno,že to je vše, co mu v obchodě dali.Je fakt,že v dodávce byl manuál k laddomatu,kde na 8 straně byl vyretušován řádek "Přibalen je termostat...",v originále je tento řádek vidět.Klapku každopádně zkontroluji.
Ad "byl vyretušován řádek "Přibalen je termostat..."" - takhle se dělají akční nabídky cena nižší o 500,- a chybí příslušenství za 700,- ach jo a jak říká ten starý vtip "...a nezabil by jste je pane soudce".
Nevím jestli otázka byla směřována přímo na mě, ale neodpustím si odpovědět. ad1: Samotíž bez elektřiny by mohla fungovat v případě, že budou trubky správně dimenzované a dobře propojené a také že hladina studené vody v nádrži bude výš než horní výústka kotle. Pokud tedy stojí kotel vedle nádrží samotíž funguje jen do natopení poloviny nádrží. Stejně ale nádrže budete natápět jen relativně krátkou dobu a musíte přikládat. Kotel jede na plný výkon a násypka po určité době vyhoří (cca 1hod). Většinou se topí když jste doma a akumulace se využívá právě pro dobu kdy doma nejste. ad2: určitě není zapotřebí speciálních ventilů. ani není bezpodmínečně nutné nádrže zapojit "do kříže". Pokud použijete dostatečně dimenzované potrubí funguje samotížný jev a hladiny nahřáté vody se drží v jednotlivých nádržích na stejné úrovni. Vyzkoušel jsem, že když mi zůstala jedna nádrž do poloviny nahřátá a druhá byla zcela studená (předtím odstavená) nejdříve se dotopila polovina studené nádrže a pak se obě dotopily současně. Studená byla ta dál od kotle. ad špatné reference na ladomat: měl jsem tu čest zůčastnit se školení firmy atmos pro instalační firmy a mám dojem že ani sám školitel nepochopil funkci ládomatu (nebo nechtěl mařit čas vysvětlováním topenářům). Zapojení na stránkách atmosu pod označením b. a c. nedoporučoval z důvodu špatných zkušeností. On totiž ládomat je určen na nabíjení AN a né na ochranu zpátečky. Zapojení b. a c. je samozřejmě dobře, ale jak už to v čechách bývá řemeslníci rádi vnášejí do díla vlastní "zlepšováky" aniž by si uvědomovali důsledky. Ve schématu je na otevřenou expanzku napojená topná i zpátečka mezi dvěma regulátory a expanzka funguje jako vyrovnávací nádrž nebo anuloid. Pokud se připojí jen jednou trubkou, nebo se použije uzavřený systém s expanzomatem, čerpadlo topení přetlačí zpětnou klapku v ládomatu a zpátečka je studená a kotel dlouho nemůže zvýšit teplotu. Při zapojení s akumulačními nádržemi funguje vše perfektně. ad3: regulátory firmy adex nejsou špatné, ale zrovna u AN ve spojení s bojlerem to není nejlepší řešení. Úspěšně jsem u známého instaloval regulaci firmy cemotronic PTVM - AT - AKU. Je ušitá na míru atmosu, umí řídit ladomat a kotel za využití spalinového termostatu v kotli a navíc umí řídit natápění boileru. Řízené vybíjení AN přes trojcestný ventil podle ekvitermní křivky je obohaceno korekcí dle vnitřní teploty. Digitální ovládání může být až 100m od řídící části. Takže můžete systém řídit a kontrolovat třeba z obýváku. Provoz akumulačních nádrží bez řízení trojcestného ventilu do topení si neumím dost dobře představit.
měl jsem na mysli stránku: http://www.atmos.cz/instalace.phtml?czech a základní čtyři zapojení a b c d. Možnost dalších 42 zapojení je jen rozpitvání základních čtyřech s malými odchylkami.
Dobrý den, chtěl bych přispět se svojí zkušeností s Laddomatem ve spojení s akumulační nádrží. Přednost Laddomatu - samotížná cirkulace při výpadku elektřiny - se může stát i nectností. Po vyhoření paliva totiž kotle za nějakou dobu zchladnou na teplotu v kotelně, Laddomat již dávno stojí a samotížná cirkulace začne probíhat obráceně (za předpokladu plně natopené nádrže na stejné výšce jako je kotel). Doporučuji proto do primárního okruhu vřadit servo, které se zavře se spožděním - cca 20 minut po zastavení Laddomatu a otvírá zároveň se spuštěním Laddomatu. Můj kotel - Viadrus U26 - patří k jednodušším a méně účinným, než je zmiňovaný ATMOS. Je ale spolehlivější a nenáročný na údržbu. Zapínací teplotu Laddomatu mám nastavenu na 70 st.C. V každém případě Laddomat vřele doporučuji!
Dobrý den,vlastním kotel viadrus U 26 5 článek.Abych využil přebytečné teplo uvažuji o instalaci aku nádrží.Celá soustava doposud perfektně funguje na samotíž.Bude mi tato soustava také fungovat na samotíž,pokud budou nádrže umístěné v těsné blízkosti kotle?Popřípadě nemáte nějaké zjednodušené schema zapojení celého systému?
Dobrý den, způsob regulace je pěkně popsán na linku :
obr. 2 - princip zapojení doporučeného firmou Atmos
Primární okruh s nuceným oběhem je zakončen konstrukčním blokem LADDOMAT21. Jedná se o litinový odlitek se zabudovaným čerpadlem primárního okruhu, termoventilem (chrání zpátečku kotle před podchlazením), plovoucí zpětnou klapkou (v případě výpadku elektrické energie se přes ní vytvoří cirkulační okruh kotel-AN), třemi kulovými ventily a třemi teploměry. Toto zařízení je sice nákladnější než sestava z jednotlivých dílů, naopak přínosem jsou malé rozměry a jednoduchá montáž. Čerpadlo primárního okruhu je spínáno spalinovým termostatem kotle, který po vyhasnutí kotle odstaví spolu s odtahovým ventilátorem spalin i cirkulaci primárního okruhu. Je vhodné doplnit spalinový termostat paralelně zapojeným termostatem 95°C zabudovaným na výstupu z kotle, který v případě vyhasnutí kotle a ohřátí vody od žhavého popele nad nastavenou teplotu odvede teplo do AN. Samotížný sekundární okruh v němž je zapojena AN a ohřívač TUV, je na rozdíl od předchozích zapojení, zakončen třícestným míchacím ventilem ovládaným servomotorem. (Po zahřátí kotle na provozní teplotu, dojde přes termoventil v Laddomatu k plynulému propojení sekundárního a primárního okruhu, čímž se i sekundární okruh stane okruhem s nuceným oběhem) . Okruh ohřívače TUV je osazen zpětnou klapkou (bránící ochlazení ohřívače TUV zpětnou cirkulací do topného systému) a čerpadlem TUV. Čerpadlo je spínáno dvěma seriově zapojenými termostaty, termostatem TUV a termostatem přívodu teplé vody do sekundárního okruhu. K chodu čerpadla dojde jen za podmínky, že teplota vody jdoucí z kotle do sekundárního okruhu je vyšší než nastavená teplota (v mém případě 75°C) a termostat TUV je sepnut. (S výrobcem regulátoru jednám o úpravě programu, která by nahradila druhý termostat výstupem z meřením teploty kotlové vody, motor čerpadla TUV by pak spínalo nevyužité relé v regulátoru ADEX) . Terciální okruh s nuceným oběhem pracuje sejně jako sekundární okruhy předchozích zapojení 1. a 2. Čerpadlo je spínáno regulátorem ADEX. Nahrazení čtyřcestného ventilu třícesným ventilem, zabraňuje promíchávání vody v akumulační nádrži.
Praktické zkušenosti: U tohoto zapojení topné soustavy došlo k zásadním změnám. Přesto, že jsem použil akumulační nádobu jen o objemu 750L (izolace 16cm isoveru) a nedodržel tak doporučení firmy Atmos, která doporučuje k mému kotli s dvojnásobný objem AN, předčily výsledky má očekávání (množství energie uložené v AN o objemu 750L je při teplotním spádu 95°C - 35°C asi 50kWh). Investice ve výši cca 45 tis. Kč vynaložená do III. etapy v nebykla v žádném případě špatnou investicí, už jen pro vyšší komfort topení, tepelnou pohodu a bezpečnost provozu. Regulace se dostala na úroveň plynového nebo elektrického topení, odpadly problémy s vyhasnutím či přehřátím kotle, pokud bylo teplo kam "ukládat", nevystoupila teplota kotle nad 80°C, teprve po zahřátí celého obsahu AN na 80°C, začala teplota kotlové vody stoupat výš a AN se vyhřívala na vyšší teplotu. Spotřeba paliva a způsob topení je následující: Na podzim při teplotách 0°C až +10°C postačovalo spálit 3-5 smrkových polen a malou lopatu uhlí, vše shořelo za cca 3 hodiny (při zatopeni kolem 17 hod. dohořelo palivo v kotli kolem 20 hod). Následující noc se teplem uloženým v AN udržovala teplota v bytě na 18°C, přes den se dům vytápěl na 20-22°C. Bylo-li přes poledne slunečno, vystačil obsah AN vytápět byt až do dalšího dne, kdy se opět zatopilo kolem 17 hod. Byla-li v poledne zima, bylo nutno zatopit již ten den kolem 17 hod. Při teplotách kolem -10°C jsme zatápěli kolem 16-17 hod., topilo se až do 22 hod., poté se z tepla uloženého v AN vyhříval byt do dalšího dne (noc 18°C, den 20-22°C), kdy jsme kolem 16-17 hod opět zatápěli. Při větších mrazech se samozřejmě spotřeba paliva zvýšila. Vzhledem k zatím nestandardním teplotám letošní zimy, se neodvažuji říci, kolik paliva tuto sezónu spotřebuji. Porovnání letošní spotřeby paliva s minulou sezónou je z uvedeného důvodu nesmyslné.
Do budoucna plánuji zveřejnit podrobnější informace technického rázu, doplněné o fotografie a schémata zapojení.
Děkuji, tento link je již na internetu velmi dlouho a i já se inspiroval zde popsanými zkušenostmi. Cemotronic obhajuji právě proto, že odpadne další termostat na topné vodě a zapojení termostatu boileru. Adex by mně uspokojil, kdyby přidal další vstup pro čidlo boileru a výstup pro čerpadlo boileru. Tak to cemotronic má. Jinak proti adexu nic nemám a beru ho jako solidního průkopníka na českém trhu.
Pan Říha uvádí, že čerpadlo zapíná při 60 st.C na kotli :
"Předmět: Re: Problemy s regulaci nabijeni zasobniku kotle ATMOS Autor: Vladimír Říha Datum: 16.08.2006 11:22 Váš problém může mít několik příčin: a) Spínání čerpadla termostatem na vratce není vhodné. Laddomat by měl být ovládán termostatem umístěným v kotli nebo na výstupu z kotle. Tzn. Laddomat je uveden do provozu až v okamžiku, kdy teplota v kotli dosáhla požadované minimální teploty (např. 60°C). Laddomat potom udržuje konstantní teplotu zpátečky do kotle a přebytečná energie je ukládána do energetického zásobníku."
Já ale také domnívám, že by tomu tak mělo být až při teplotě nad 80 st.C.
Dobrý den pane Stolle. Ta fotografie asi nebude z nějaké české montáže, že ne? Jinak je vidět, že se Atmos pomalu lepší a jeho některá schemata jsou již použitelná, viz Vás první link na www.atmos. S tou zapínací teplotou máte pravdu, i když bych zásadně doporučoval zapínání a vypínání pomocí spalinového termostatu. Srdečně zdravím
Dobrý den pane Říha, opravdu se nejedná o montáž v Čechách, také mě překvapil ten Atmos. O zapínací teplotě Laddomatu jsem si to přečetl, takže si tak trochu hraji na chytrého, osobní zkušenosti mi v tomto chyběly. Raději jsem vždy doporučoval řešení pomocí trojcestných ventilů s pohonem a nadřazenou regulací. Jsem proto rád, když se mohu něco přiučit od těch zkušenějších :-) Také srdečně zdravím.
PS: Když má chlapec takovou dílničku a šikovné ruce, to s eto montuje :-)
Vážení zájemci a diskutující. Nedá mi to, abych se opět nepřihlásil s několika poznámkami ohledně způsobů připojení kotlů na pevná paliva do otopného systému. Existuje mnoho různých schemat a doporučení, jak kotel připojit – s Laddomatem nebo jiným typem, s energetickou nádrží (jednou, dvěma ...) nebo bez ní, s různými regulačními systémy, jak řešit ochranu kotle proti přetopení, jak řešit ohřev TUV, zapojení s dalším tepelným zdrojem atd. atd. Názory se mohou lišit. Velmi často - téměř slepě - je při realizacích používáno schemat doporučovaných firmou Atmos. A to bez ohledu na to, o jaký kotel (výrobce, konstrukce, výkon) a jaký systém (radiátorový, podlahový) se jedná. Také nabídky výrobců regulačních systémů se předhánějí v tom, co jejich regulace umí a jaké má přednosti oproti konkurenci. Další kapitolou jsou stavebníci, kteří se snaží realizovat systém svépomocí na základě informací, které získali samostudiem podkladů a diskuzí typu „udělej si sám“. Často jsou k tomuto kroku přinuceni finanční situací (avšak „nejsem tak bohatý, abych si mohl pořizovat laciné věci“), nebo prostě tím, že v jejich okolí nenaleznou solidního a zkušeného dodavatele. Otopné systémy nelze paušalizovat i když se zdají být podobné jako vejce vejci. Co vše se musí zohlednit? Velikost skutečné celkové potřeby tepla (tepelné ztráty, ohřev TUV), zdroj paliva (dřevo, uhlí ...), jak velký zdroj tepla (typ, výkon), komín, energetická nádrž (ano/ne/množství) a její velikost a způsob připojení (2-, 3- nebo 4-bodové), eventuální záložní zdroj (elektro ?), otopný systém a otopné plochy (radiátory, podlahovka), způsob regulace otopného systému (ruční, prostorovým termostatem, ekvitermně ...), velikost oběhových čerpadel (kotlový a otopný systém), typ a velikost směšovacích armatur (kotlový okruh, otopný systém), velikost a umístění expanzní nádoby (!!!) ... a mnoho dalších faktorů. Na těchto stránkách se, bohužel, často setkáváme s voláním o pomoc. Tedy ve fázi, kdy se něco nepovedlo. Někdy to může být pouhá maličkost, někdy chyba, která se dá napravit, jindy však katastrofální chyba. V každém případě je vždy nejlepší včas si přizvat odbornou (!) poradu. Investor si tím zajistí nejen dobře fungující systém, ale často i nemalou finanční úsporu.
V dalším pokračování si dovolím připojit diskuzní příspěvek se schematickým neutrálním návrhem systému (ne paušálním !), podle kterého by se mohli potenciální zájemci orientovat.
Ahoj, na jar mám v pláne spraviť presne rovnaký systém ako máte vy, ale s mojim kúrenárom riešime ten problém, že Viadrus nemá reguláciu, a tým pádum pri nakúrení nádrží pri nedohorenom kotli vznikne prebytok tepla, ktorý treba odbúrať. Ako som čítal, máte to poriešené tým, že Vám to pri dosiahnutej teplote zavrie ventil do nádrží a prejde na vykurovanie radiátorov. U mňa vznikne ten problém, že máme v celom dome inštalovanú podlahovku - 130 m2 /dve podlažia/, dom je zateplený 20 cm EPS, podkrovie 28 cm nobasil, okná 0,7 . Chcel by som sa opýtať ako riešiť nadbytočné teplo z kotla, keď už nádrže budú nabité, keďže do podlahovky môžeme pustiť max.30 stupňov. Tiež by som sa chcel opýtať, či nemáte strach nádrže nabíjať na 120 stupňov, či to nie je moc nebezpečné, a akú veľkú máte vvyrovnávaciu nádržku,kúrite drevom alebo uhlím? ďakujem pekne za prípadné riešenie, každopádne perfektná stránka, postupy, klobúk dole, s pozdravom tom
Příspěvek je to velmi zajímavý a poučný, ale má několik háčků: 1) Ne každý má přítele topenáře, který mu může zajistit stočení tabulí plechu o síle 5 mm a vše odborně svařit včetně klenutých den a nátrubků ... 2) Ne každý si může dovolit experimentovat (viz články jako reakce na příspěvek), nemá na to čas, možnosti, odvahu ... 3) Ke způsobu zapojení kotle k nádržím i systému od nádrží bych měl přece jenom několik zjednodušujích připomínek (dimenze potrubí kotel-nádrže, proč Ladomat - když je možné jednodušeji), způsob ručního provozování, regulace. Není mi například dost jasné, jak systém reaguje při plně natopených nádržích, které jsou kulovými kohouty od systému odpojeny a kotel předává svůj výkon včetně výstupní teploty 85°C - pomocí Ladomatu - přímo do systému. Jak se v tomto případě systém chová, notabene když zavírají termostatické ventily na radiátorech? Podle mne musí zůstat alespoň jedna nádrž stále otevřená a přebírá funkci bypasu pro kotel. 4) K otázce pana Tkáče. Existuje několik možností zajištění kotle proti přetopení: a) vychlazovací smyčka v kotli (nebo vychlazovací výměník na výstupu z kotle) b) v dolní části akumulační nádrže umístit termostat, který při překročení nastavené teploty (např. 80°C) sepne varování (blikající žárovku, bzučák). V případě použití ekvitermní regulace (což bude Váš případ)je možno současně k tomuto termostatu přes relé připojit odpor s odpovídající hodnotou, který je paralelně připojen k venkovnímu čidlu a simuluje sníženou venkovní teplotu (např. -15°C). Regulace v tom případě otevírá směšovací ventil a přebytečná energie kotle je odváděna do systému = pozor, nouzové řešení, kotel nutno odstavit! Máte-li dotazy, obraťte se na www.sivart.ch
ad 1)myslím si, že nádrže by mohl zvládnout i průměrný topenář, který je vaší instalační firmou a jde jen o to "chtít". Není to zas taková věda jak se zdá. Většina topenářů má svářecí zkoušky a někteří dokonce umí i hezky vařit. Pokud nedokáže nádrž navrhnout měl by pomoci projektant topení. Občas se najde i takový, který tomu opravdu rozumí. ad 2)pokud někdo chce topit tuhými palivy (v jiném případě AN nemá smysl) musí počítat s tím, že se bude topení věnovat trochu více. Přípravou paliva počínaje a řízením topné soustavy konče. Každý systém s AN je tak trochu unikát, takže i naučení ovládání se musí obětovat nějaký čas. A pokud chci systém dobře znát a umět využít jeho různých vlastností, musím při učení občas trošku zaexperimentovat. Pokud si někdo myslí, že si nechá od firmy namontovat kotel na dřevo s AN a ono to bude fungovat samo, je na velkém omylu. Je to úspora peněz vykoupená spoustou času. A pokud někdo čas na topení nemá, ať si nechá namontovat plyn nebo radši elektriku a pak to samo fungovat bude. ad 3)1. dimenze potrubí kotel - AN je z důvodu samotížné funkce a pro stabilizaci proudění. 2. Jestli jste nepochopil funkci ladomatu těžko vám vysvětlím proč tam je. Ale pokusím se. Ládomat lád(uje auto)mat(icky) do nádrží 85stupňů. To znamená, že nenahřívám nádrže postupně jak to jde samo, ale během pěti minut od zatopení mám na kotli 85 stupňů a těmi začínám od vrchu nádrže nabíjet. Voda se totiž velmi dobře vrství a přechod 85 - 20 stupňú je vysoký cca 2cm a pomalu klesá ke spodku nádrže. Můžu i během natápění AN topit přes trojcestný ventil do topení (třeba 45 stupňů) a nebo natápět bojler. Nebo vše dohromady. 3. Pokud topím kotlem přímo do systému s oddělenými nádržemi, je samozřejmě ládomat odstavený, ventil na zkratu zavřený, třícestný ventil do topení otevřený na 100 % a vodu honí přes kotel čerpadlo topení. Kotel má vlastní regulátor tahu, který funguje velmi dobře. V RD mám dva žebříky bez termostatické hlavice v koupelnách, jeden podlahový konvektor v obyváku před balkonovýma dveřma taky bez hlavice, a jeden radiátor v kuchyni za linkou taky bez regulace. Vzhledem k velikosti kotle a tepelným ztrátám RD to není ideální řešení, ale spíš jen nouzové dochlazení kotle. Nicméňe to funguje. závěr: ovládání soustavy není zrovna nejjednodužší a vyžaduje i určitou míru plánování a předvídavosti. Musím si rozmyslet kdy a jak budu topit s ohledem například šichet v práci, volna a pod. Již jsem zasvětil do řízení i mou inteligentní manželku, která si umí pustit jednu či přepnout druhou nádrž do topení. Uřídit celý systém automaticky je trochu problém i pro velmi inteligentní a rozsáhlou regulaci. Chybí ji totiž parametr předvídání a plánování s kterým já kalkuluji. Posledním regulačním prvkem tak zřejmě bude jen regulace třícestného ventilu do topení na požedovanou/ekvitermní teplotu do topení. Děkuji, žádné dotazy na vás nemám, za tisíc korun si radši koupím fiskarsku sekyrku:-).
Děkuji za Vaši reakci. Funkci Laddomatu samozřejmě znám velice dobře (pro ty, kteří chtějí vědět více: http://www.termoventiler.se/default.asp?webb_ID=190&webbsida_ID=169). Moje poznámka byla namířena pouze v tom smyslu, že Laddomat stojí přibližně 7.800,- Kč, kdežto kombinace čerpadla Wilo RS25/4 + termostatický ventil ESBE TV25/72 + plovoucí zpětná klapka + 3 teploměry + drobný materiál + montáž přijde přibližně na 5.000 Kč. Takže byste si mohl koupit fiskarské sekyrky 2 až 3. K tomu je elektrický příkon čerpadla Wilo RS25/4 oproti Laddomatu podstaně menší a k tomu máte ještě možnost měnit otáčky čerpadla - podle toho, jaké palivo právě používáte. Takže ono se opravdu vyplatí přizvat si k ruce odborníka. Pokud možno včas. Přizváním zkušeného odborníka se dají ušetřit ne pouze tisíce, ale dokonce desetitisíce (mnohokráte potvrzeno) a zamezit zklamání z nefunkčního díla.
opravdu jste mě rozesmál! Na ládomatu mám čerpadlo wilo RS 25/6 které má tři rychlosti a výkony 93-67-46. Náhodou mám vámi zmiňované rs 25/4 na topení a na okruhu TUV. Výkony 25/4 jsou 65-46-30. Matematika ZŠ: kolik ušetřím, když místo 93W budu spotřebovávat jen 46W (25/4 na 2) po dobu čtyř hodin denně, 222 dní topné sezóny a ceně elektřiny 5kč za 1000W? Kolem dvou stovek za celou topnou sezónu. A proč si asi myslíte, že tam ti chytří pánové z firmy AF dávají 25/6, když by mohli ušetřit a dát tam jen 25/4? Já provozuji na nejvyšší rychlost a když jsem zkoušel dvojku kotel se mi nerovnoměrně zahříval a způsoboval problémy se zavzdušňováním a lokálním přehříváním. Opravdu si od vás asi radit nenechám. Nejde jen o spotřebu elektřiny ale i o parametry průtočného množství vody při určitých odporech v systému. Výhoda Kompaktního Ladomatu oproti sestavě z jednotlivých komponent je i potřeba zastavěného prostoru a ta v mém případě hrála dost důležitou roli. Omlouvám se za narážku s investicí peněz do sekyrky. Samozřejmě, že každému doporučuji kvalitní projekt jak na topení tak na kotelnu s možností úspory finančních prostředků v řádech desetitisíců, ale vyprovokovala mne věta z vašich internetových stránek 1000,- Kč za zodpovězený dotaz. Možná jsem již nebyl pozorný (ve 2 hodiny ráno) a špatně to pochopil.
Alespoň je legrace. Ale nyní vážně. Na Vašem linku „Domeček“ z 22.06.2007 jsem na jedné z fotografiií viděl, že máte na vstupu do Laddomatu z otopného systému 28°C, na vstupu od kotle 84°C a na výstupu do zpátečky kotle 78°C. To by znamenalo, že při DeltaT=6K ženete kotlem při jeho výkonu 30kW=4300 kg/h, při výkonu 25kW=3580 kg/h, při 20kW=2870 kg/h a při 15kW stále ještě 2150 kg/h. Jak je vidět, konstantní výkon čerpadla značně ovlivňuje rozdíl teplot na vstupu a výstupu kotle v závislosti na momentálním výkonu kotle (palivo ...). Podle mého názoru je Laddomat značně předimenzovaný a ani snižování jeho otáček nevede při jeho koeficientu kvs14 (údaj výrobce) k žádoucím výsledkům. I nadále jsem toho názoru, že správně dimenzovaný termostatický směšovač a odpovídající čerpadlo vede k mnoho lepší a klidnější funkci ochrany kotle i nabíjení akumulačních nádob. A co se chytrých pánů z firmy TV (výrobce Termoventiler AB) týká, v jejich technických datech pro Laddomat je psáno, že se dá použít univerzálně pro všechny kotle až do výkonů 80 kW – poněkud značný rozsah, nemyslíte? Jak píšete, že máte při snížení otáček problémy se zavzdušňováním (?!) a nerovnoměrným zahříváním a lokálním přehříváním – není problém někde jinde?
Jaký je zkutečný výkon kotle opravdu nevím. Topím tři roky vzducho suchým tvrdým dřevem. Teplota do zpátečky kotle je držena termostatem, takže je víceméně konstantní zhruba 80 stupňů. Delta T je opravdu do deseti stupňů a při snížení rychlosti čerpadla narůstá. Zvyšuje se tedy i výstupní teplota z kotle (95 stupňů) a stím rostou i moje problémy se zavzdušňováním. Jak jsem psal v některé jiné odpovědi, mám malou expanzku a při roztápění startuji s tlakem kolem jednoho baru. Neznám přesnou teplotu varu vody při tomto tlaku ale již se chystám instalovat ještě jeden expanzomat stejného objemu a zvýšení startovacího tlaku (za studena). Snad to moje problémy odstraní a já přejdu na dvojku rychlost.
"2. Jestli jste nepochopil funkci ladomatu těžko vám vysvětlím proč tam je. Ale pokusím se. Ládomat lád(uje auto)mat(icky) do nádrží 85stupňů. To znamená, že nenahřívám nádrže postupně jak to jde samo, ale během pěti minut od zatopení mám na kotli 85 stupňů a těmi začínám od vrchu nádrže nabíjet. Voda se totiž velmi dobře vrství a přechod 85 - 20 stupňú je vysoký cca 2cm a pomalu klesá ke spodku nádrže. Můžu i během natápění AN topit přes trojcestný ventil do topení (třeba 45 stupňů) a nebo natápět bojler. Nebo vše dohromady."
Ano, to by potvrzovala i tato zkušenost :
"Přestavba topení na akumulaci
Po dlouhém pátrání na internetu jsem se stejně vrátil k doporučenému zapojeni od ATMOSu, pouze s tím rozdílem, že jsem se nechtěl zbavit již předtím použitých prvků, což byly dvě čerpadla, termoregulačního ventil ESBE, a třícestného směšovacího ventilu. Byl jsem si vědom toho, že zapojeni s Ladomatem je jednodušší, ale po konzultaci s techniky od ATMOSU jsem všechny prvky využil, pouze s tím rozdílem, že jsem vyměnil membránu v termoventilu, která byla původně na 60°C za membránu na 72°C. Důvod je ten, že pokud bych zde nechal původní membránu, docházelo by k tomu, že kotel najednou dokáže ohřát vodu pouze o 20°C, čímž by docházelo k promíchání vody v akumulátoru a vodu v akumulačních nádobách bych tak ohříval na 2x. Princip popíšu později." http://193.179.133.10/akumulace/nadrze.html
Ohledně Landomatu bych ještě doplnil jednu důležitou zkušenost :
Autor: Josef Antony Datum: 18.11.2007 23:23 odpovědět upozornit redakci nahoru Problém jsem vyřešil. Celé to bylo v tom, že přesto, že byl Ladomat nový, byla tam vadná termostatická patrona. Po výměně vše funguje jak má. Smutné je, že žádný topenář na to nepřišel, ani ne rádoby odborník vyškolený od Atmosu. Přišel jsem na to sám, selským rozumem, vyučený automechanik. Pokud má někdo podobný problém, berte na zřetel, že musíte vodu v kotli ohřát víc než na 78 stupňů, aby otevřela patrona a voda mohla cirkulovat. A pozor!!! Neřiďte se teploměrem na Ladomatu!!! Neukazuje správnou teplotu. Ale o dobře 10 stupňů víc. http://www.tzb-info.cz/t.py?t=11&i=105682
ano je tam přesně ta chyba o které jsem psal. Topenáři se budou do krve hádat, že je to tak jak je na doporučovaném schématu. Ale chybí tam ta nejdůležitější věc a to je expanzní nádrž s napojením topné i zpátečky přes kterou se stabilizují průtoky dvou čerpadel. Tak jak to je to nemůže nikdy dobře fungovat. Ladomat je pro nabíjení nádrží (odtud název) a né pro ochranu zpátečky kotle. Bohužel to výrobce dostatečně nedokáže obhájit a má z toho jen problémy. Pro systém bez nádrží je ideální čtyřcestný ventil a boiler na primární větvi (u kotle).
ad přebytek tepla po natopení AN: nádrže se nanabijí v určitou chvíli, ale dosáhnou natopení na 85 stupňů a dále je možno je nabíjet po cca 10-ti stupňových cyklech. Při nabíjení nádrží chodím přikládat co půl hodiny a při určitém natopení přestanu přikládat a nechám vyhořet. Problém je ve chvíli, kdy žhavé už dává tak malý výkon, že rozdíl teplot zpátečka topná je minimální, ale kotel nelze "odstavit". Já to řeším tak, že zavřu přívody do nádrží, aby se nevychlazovaly a pustím trojcestný ventil topení na plno. Regulátor tahu na kotli nastavím na 60 stupňů. Případně ještě pustím čerpadlo ohřevu bojleru. Kotel se cca po 15 minutách schladí na 60 stupňú a dohoří zbytek v kotli. Po vyhoření ručně pouštím teplo z AN do topení přes třícestný ventil. Můžu hned nebo s pauzou. ad 120 stupňů na nádrži: tuto teplotu jsem dosáhnul jednou při zkoušce "co to snese". běžně končím na 95 občas, když chci aby bylo co nejvíc uloženého tepla končím na 110 stupních což je při tlaku 2,5 bar v pohodě. ad vyrovnávací nádržka: pokud máte na mysli expanzomat, tak mám vakový o objemu 85 litrů. Protitlak vzduchu je na 0,8bar, voda za studena 1bar, po natopení nádrží na 95stupňů tlak 2,5bar. Pokud natápím na víc, nebo mi tlak přelízá ručně odpustím vodu a po vychlazení nádrží ručním čerpadlem vrátím do systému. Expanzka byla počítaná na spád 20/80. Plánuji přidat druhou o stejném objemu. Topím pouze dřevem, dub, smrk. Letos zřejmě dojde i na uhlí.
Jsem z toho vaše popisu poněkup paf. Mám kotel Atmos, AN na 2800 l, Laddomat, ale nedokážu si představit, že kolem tohoto systému běhám jako vy. Vždyť si proboha tento systém pořizujeme kvůli pohodlí a ne proto abychom kolem toho pořád lítali a něco nastavovali a otvírali.
No já právě nemám atmos. Ten vám část práce ušetří tím, že si sám zapíná nebo vypíná ventilátor. Pokud je systém funkční stejně musíte jít občas do kotelny přiložit. Do nádrží se topí jen relativně krátkou dobu (3-4hodiny) a pak už se topí z nádrží. Když si dáte slušnou regulaci, po vyhasnutí v kotli se nemusíte o nic starat. Pokud chcete pohodlí pořiďte si plynový kotel. Do kotle na tuhá paliva někdo musí přikládat, připravit palivo, zatápět, regulovat a řídit ....
Dobrý den. Po pročítání této diskuze jsem se rozhodl instalovat kotel atmos 32 podlahové vytápění+radiátory a akumulační nádrž 2000l. Jelikož jsem ještě systém příliš nevyzkoušel (v RD ještě nebydlíme, ale vytápíme pro lepší pohodu při práci) nevím zda bude plně fungovat. Ale můj hlaví dotaz je, zda není nádrž (průměr cca 80cm, délka 4m) uložená na ležato rychleji prochlazována než, kdybych ji předělal na dvě menší a umísti na stojato. Má to vzhledem k dalším nákladům význam? Moc děkuji za odpověd.
Matematicky by to mělo být jedno, ale vzhledem k promíchávání obsahu nádrže bude ležatá "méně akumulovat". Zkuste se inspirovat tady: http://www.veronica.cz/energie/solar/kramolis2/akumulace_srdce.html jestli by nešlo alespoň upravit vtoky aby lépe nastávala stratifikace v nádobě
Děkuji pánové za vaše odpovědi. Je mi jasné, že plocha teplé vody v nádrži na ležato je větší než na stojato, ale proč se teda dělá bojler na ohřev TUV také i na ležato. Celý systém už týden provozuji a i s nádrží bez izolace to celkem funguje. Jenom ve sklepě (14x4,5m) mám asi tak 40stupnů.
Zatím sháním dvě dna a tu moji "nešťastnou" ležatou předělám na dvě menší stojaté.
Myslím že porovnávať nádrže pre výrobu TUV a AKU nie je účelné.U nádrže pre TUV by podľa mňa mala byť zabezpečená stratifikácia,tá však nie je potrebná pre účely akumulácie, s výnimkou použitia TČ.
Nádrž se dá svařit také z polipropilenových desek 8cm a věřte funguje to. A co se týče výměníku Firma dražice dělá spousty výměníků do akumulačních nádrží stačí použít ten. abyste ovšem popřípadě uchladil systém tak to chce nádrž alespoň 2 kubíky. Nádrž ovšem nebude tlaková. ke zlepšení akumulace doporučuji vyskládat žulové kostky křížem aby mezi nima byli mezery.
Dobrý den, velmi mě zaujal váš příspěvěk. Beztlaká akumulační nádrž natápěná výběníkem má spoustu výhod...Jsou to asi nízké náklady na samotnou nádrž, dále odpadající nutnost použití velké expanze....Plánuji dělat pokusy (zatím) s plastovou nádrží 1m3 ve tvaru kvádru. Již před časem se v tomto foru objevil praktický příspěvek týkající se této problematiky, onen pisatel dokonce přikládal fotografie měděného "šneka" a psal že to funguje bez problému. Myslím, že právě správný návrh natápěcí spirály,v závislosti na výkonu kotle a objemu nádrže, je stěžejní. Pokud by tento článek četl někdo, jenž má praktické zkušenosti....prosím o jakékoliv informace. Děkuji
Dobrý den, možná by vás mohli zajímat zkušenosti z výrobou plastové nádrže :
Problém č.2, jakou nádrž použít. Vchod do sklepa je pouze 80cm a výška stropu 180. Všechny vyráběné nádrže byli moc vysoké a navíc i řádně drahé. Napadlo mě nechat svařit nádrž z plastu. Dělaj se z toho septiky a člověk, jež je vyrábí tvrdil, že ty jeho vydrží bez problému tlak 3 atmosféry a teplotu 110°C. Měl jsem vyzkoušeno že s otevřenou expanzí na půdě to bude 0,6 atmosféry. Nechal jsem si tedy na místě svařit nádrž o rozměru 1,5 x 3 x 1m. 1 metr byla výška a objem tedy 3000 l. Zespoda jsem nádrž odizoloval tvrzenou vatou a usadil na dřevotřískovou desku. Od zdi jsem ji oddělil sádrokartonem s 5cm mezerou a 16cm polyesteru, jež mi zbyl ze zateplení. Přívodní trubky jsou o průměru 28mm a délce cca. 30m. Vše proběhlo v pohodě ajá jsem začal nádrž napouštět. Povolil jsem vzdušník a cca za 1 hodinu byla nádrž plná. Mám doma slabý tlak, takže používám domácí vodárnu od Grunfosu která dává 4. atmosféry. Poté co byla nádrž plná, jsem otevřel ventily ke kotli a začal napouštět systém. Po několika minutách se ozvala rána a z nádrže se začala valit voda. Štěstí že je sklep nad úrovní terénu, takže voda mohla vytéct ven. Čerpat jí od kotle by bylo horší. Zavolal jsem zmíněného človíčka ten tvrdil, že jsem jí musel přefouknout. Nicméně jí znovu svařil a já šel do druhého kola. Teď jsem nejprve napustil nádrž, tu jsem uzavřel a poté napustil systém topení. V tu dobu jsem měl otevřenou expanzi a budík ukazoval opravu 0,6 atmosfér. Odpojil jsem přívod vody a otevřel ventily mezi nádrží a kotlem. Téměř okamžitě se ozvala rána a nádrž se zase roztrhla. To už jsem přestával věřit tomu že to bude fungovat, nicméně výrobce tvrdil, že ji vyztuží a že to bude držet. Nezbývalo mi nic jiného než to risknout, ale moc jsem tomu nevěřil. Nebudu to protahovat výsledek byl stejný. Poté jsem si vzpomněl, že někde v 7 třídě jsme se ve fyzice učili jak fungují brzdy u auta a v tom mi to došlo. Měl jsem víko nádrže o obsahu 3m2 a váha vody v topení na ní působila tlakem okolo 3. tun. To samozřejmě žádný běžně používaný materiál nemůže vydržet. Nádrž mě stála 18000,- a šla z domu. Každý kdo bude mít podobný nápad jako já ať si pořádně prohlédne fotky. To byla pouze studená voda. Jak by to dopadlo s vařící, nechci ani domyslet. http://193.179.133.10/akumulace/nadrze.html
Prosim vsechny aby byli schovivavi ke kvalite techto stranek, za par dnu budou dodelany ted je to fakt rozpracovany, ale slibuji ze zde bude vsechno popsane i s nakresy.
Ono to je asi taky trochu o fyzice, tlak na dně 10m vysoké trubičky o průměru 1 mm naplněné vodou je téměř 1 atmosféra, ale stejný tlak je u hráze přehrady s výškou vodního sloupce 10m. Jinak na té nádrži bylo divné i vnitřní vyztužení to by způsobovalo víření a špatné vrstvení vody. Dále hranatý tvar je z hlediska tlaku vždy špatně urve se to u svárů (dokazovali jsme si to statickými výpočty na průmyslovce) a když vyřešíte sváry vyboulí se vám stěny. Ideální tvar je ten co vám udělá mýdlová voda na drátěném modelu kvádru. (jako dráteníky nás to zajímalo proč má vakuová obrazovka tvar jaký má) ideální tvar pro tlakové nádrže je koule a pak anuloid (tvar vzniklý rotací elipsy) Jenom odhad ta nádrž praskla ve sváru víka a přední (jediné neopřené) stěny - tam se totiž koncentrovala veškerá deformace až do okamžiku kdy to materiál nemohl vyržet. (Kdyby byly ty sváry a stěny z plastického materílu udělala by se tam krásná oblina a pokud by to vydržel svár v tahu bylo by to vše O.K.) Ještě k tomu druhému pokusu "Odpojil jsem přívod vody a otevřel ventily mezi nádrží a kotlem. Téměř okamžitě se ozvala rána a nádrž se zase roztrhla" tam to proběhlo asi takto: 1. otevření ventilů 2. snížení tlaku v kotlovém okruhu (část vody se spotřebovala na plastickou deformaci a tím zvětšení objemu AN) 3. roztržení nádrže (po překonání míry pro plastickou deformaci)
Je to tak jak pisete, jenom s tim rozdilem, ze to neruplo ve svarech, roztrhal se material. Verte ale tomu, ze se o to spousta dalsich lidi pokusi. Holt jsme nepoucitelni
Plastové nádrže vyztužené nerezovou konstrukcí se sice vyrábí, ale jaký tlak a teplotu vydrží je otázka ? 3 m3 vychází na vašich 18.000 Kč:
"Vyrábíme plastové akumulační nádrže z polypropylenu vyztužené vnitřní nerezovou konstrukcí proti vnějšímu tlaku." http://www.bvsnet.cz/plastnadrze.html
Pan Měchura říkal, že mu soused vyrobil akumulační nádobu z nerezového plechu o síle 1,2-1,5mm, ale je to nádoba určená ke krbové vložce s otevřenou expanzní nádobou. Tam je pak nižší tlak.
Mám podezření, že nás pane Stoll zkoušíte "vyztužené vnitřní nerezovou konstrukcí proti vnějšímu tlaku" důležité je to slovíčko VNĚJŠÍMU. To je stejné jako použít skafandr pro podmořské práce na výlet do kosmu. "akumulační nádobu z nerezového plechu o síle 1,2-1,5mm" ono také záleží kolik vody je nad tím, t.j. kde (jak vysoko) má expanzní nádrž, ale obecně pokud máte slabší plech a nevadí vám pokud se vyboulí dosáhnete právě ideálnějšího tvaru pro tlakovou nádrž. Z konstrukčního hlediska jen nesmíte přesáhnout sílu, kdy se ten plech vytažením zeslabí natolik, že už neudrží tahové síly a roztrhne se.
Tak abych tu hloupost s žulou u akumulační nádrže vyvrátil spočítal jsem objemové tepelné kapacity některých materiálů, a ani můj tajný favorit rtuť nezvítězil nad obyčejnou H2O, takže do akumulační nádrže patří opravdu jen voda jinak spláčete nad studenou akumulační nádrží. :D
Letos jsme provedli rekostrukci topení v rod.domku a vznikl problém s velkým výkonem kotle na tuhá paliva. Tudíž nás napadlo řešení s akum, nádrží. Vzhledem k vysoké pořizovací ceně od autor, výrobců chceme výrobu řešit svépomocí, ovšem nikde jsme nezjistili optimální konstrukční řešení. Moje vlastní představa je beztlaková nádrž ve které budou umístěny topné spirály. Beztlak. nádoba proto, že je pro výrobu jednoduchší.Potřeboval bych vědět velikost teplosměnné plochy spirál nebo-li měděných hadů. Předpoklad objemu nádrže je 700l. Děkuji Štach
nedělejte vnitřní vložku. Doporučený objem akumulační nádrže závisí na zateplení objektu a druhu otopného systému (např. pro podlahovku by stačilo výrazně méně), ale většinou pro 16 hodinovou akumulaci odpovídá 3000l/1000m3 obestavěného prostoru a otevřená expanse může být zároveň součástí akumulační nádrže pro různé zdroje tepla. Takový systém je vhodný pro přízemní domy, neboť hladina akumulátoru musí být v nejvyšším místě soustavy. Akumulátor je uzavřený a opatřený jen přepadovou trubkou. Se statikou pak nastává problém u patrových domů, ale pokud se umístí nádrž na nosnou zeď, problém je vyřešen. Akumulátor lze vyrobit svépomocí, neboť vyztužení je vzhledem k minimálnímu tlaku vody nenáročné a může být i hranatý. Po vložení spirál takový akumulátor je zároveň elektrokotlem. Expanse je dostatečná s objemem 1/20 objemu vody v celém systému.
Dobrý den,vytápím starší RD kotlem na tuhá paliva 27kw,potřebuji přes noc teplotu v radiátorech temperovat a to jsem chtěl využít pomocí aku nádrží.Za jak dlouho natopím aku nádrž 500l,příp.1000l a jak dlouho mi vydrží topit do systému.Děkuji za odpověď Petr.
500l ntopíte ani ne na jedno přiložení. 500l je opramálo. To se dá provozovat tak na podzim a na jaře. Navíc budete mít dost velké ztráty, protože se vám nádrž vybije nadoraz a budete ohřívat vodu z 20°C což je 20°C ztráta, protože voda topí až od 40°C. Pokud nemáte radiátory dimenzované na kondenzační kotel nebo podlahové vytápění. Já 2000l natopím na 2 až tři přiložení. Kotel o výkonu 25kw.
Pane Kalina,když natopíte 2000l,jak dlouho Vám to vydrží topit do systému.Kolik máte radiátorů a kolik do nich pouštíte stupňů.Já mám 7 velkých 2m a 6malých 0,5-1m.
Tak to mate temer to same co ja, vytapim dvougeneracni vilu. Pri -20°C s prehledem vydrzi cely den. V tomto obdobi dva dny, ale zatapim kazdy den. Prijde mi jednoduzsi kazdy den zatopit a dohrat nadrz na plno, nez pak 8 hodin saskovat kolem kotle a prikladat. Ohrivam z ni TUV v kombinovanem boileru. Mam zatepleno 8cm
Dobrý den. Pane Kalina koupil jsem dům podobné velikosti se starším kotlem Atmos, chci doplnit akumulační nádrže, uvažuji 3 ks po 750L. Protože máte bohaté zkušenosti včetně různých experimentů, chci se Vás zeptat, jestli je nějaký zásadní důvod pro paralelní řazení ( všude se doporučuje ), mě se zdá, že by bylo lepší řadit je seriově, takže by se postupně nabíjely a vybíjely jedna po druhé. Z diskusí se zdá, že při paralelním řazení může být občas problém s nerovnoměrným plněním. Děkuji za Váš názor.
Urcite paraelni, seriovy je nesmysl, voda by se neustale michala. Radiatory doma mate take paraelne. Problem by jste mohl mit pouze v pripade, ze by priruby meli ruzny prumer. Pri paraelnim zapojeni se vam i ruzne velke nadoby natopi stejne rychle
Míchání vody nechápu, představuji si, že z kotle jde voda o nějaké pomněrně stálé teplotě (třeba 90°C), nejprve by se plnila první nádrž (přívod samozřejmě nahoře), teprve až bude plná, začne se plnit druhá (přívod zase nahoře). Výhodu vidím v možnosti ohřívat první nádrž elektrikou (v době nepřítomnosti) bez nutnosti oddělovat ji přitom od ostatních. Mísení vody v jednotlivých nádržích musí být závislé na rychlosti proudění, to bude samozřejmě při paralelním řazení menší, ale to nebezpečí je tam taky.
Pokud jste o tom presvedcen, tak to zkuste. Taky jsem se pokousel experimentovat, ne zrovna s timto, ale vetsinou to nedopadlo dobre. Ja to delal abych usetril, ale opak byl pravdou. Vetsinou je to ztrta casu a penez. Pokud by to za neco stalo, tak se to uz pouziva. Obavam se, tim nic neusetrite, akorad Vas to bude stat cas
Toho se trochu obavam, jestli jsem třeba nepřehlédl nějaký jednoznačný důvod. Možná to dopadne tak, že to propojím tak, aby byly možné oba způsoby zapojení, myslím, že to nebude až tak velká komplikace. Každopádně děkuji za odpovědi, pak dám vědět jak to dopadlo. Dřív než na příští zimu to nebude.
Nikde jsem tendle způsob zapojení nenašel. Každopádně Vás to bude stát o nějakou tisícovku navíc, při dnešní ceně mědi. Akorát si dejte pozor s výběrem vetilů, ty silonový se za čas vymačkaj a tečou okolo uzávěru. Určitě nekupujte ty s ucpávkou bez matky. Jinak to paraelní zapojení funguje bez problémů a do poslení chvíle. I když je nádrž dole na 40°C, tak nahoře má pořád 90°C. K použití seriového zapojení nevidím žádný rozumný důvod.
Jeste me napadla jedna vec proc ne seriove. V tu chvili prijdete o moznost cast nadrzi odstavit a topit treba jenom z jedne. Pouzivam to na jare a na podzim. Dost se tim usetri.
Právě jsem si myslel, že pokud bych přestal topit když je nahřátá jedna nádrž, ostatní studené, byly by menší ztráty. Teď si ale uvědomuji, že voda z topení se nebude vracet úplně studená a ta by zase ohřívala nádrže z druhé strany. Takže je to blbost a je aspoň vidět, že ty diskuse nejsou zbytečné.
Tomu obrázku na TUV sice úplně nerozumím, ale asi se chce aby se voda v zásobnících mísila a měla v celém objemu stejnou teplotu, proto je přívod dospod. Každopádně děkuji za tipy.
Dobrý den, souhlasím s panem Kalinou ohledně paralelního zapojení nádrží. Na množství nádrží v podstatě nezáleží, měli by být však stejně veliké a, což je velmi důležité, zapojené podle Tichelmanna. Potom si můžete uzavírat jednu nádrž po druhé, podle potřeby a libosti. Vstupy a výstupy z nádrží volte pokud možno větší (rychlosti proudění jsou menší a teplotní vrstvení vody v nádržích rovnoměrnější). Budete-li chtít v první nádrži umístit elektrickou topnou vložku, nesmíte zapomenout tuto nádrž opatřit pojistným ventilem. Přikládám informační schema. Potřebujete-li více informací nebo konkrétní pomoc, podívejte se na www.sivart.ch.
Dobrý den pane Říha, možná by vás i ostatní mohla zajímat následující zkušenost týkající se životnosti akumulačních nádob :
"Dobrý den! Nepíšete žádné podrobnosti k otázce proto Vám odpovím teoreticky. 1) Záleží na materiálu a tloušťce akumulační nádrže. Nerezová nádrž vydrží více, než železná a železná o tloušťce pláště 2mm prorezne dříve než 5mm. 2) Záleží na druhu topného systému. Pokud máte topný systém s otevřenou expanzní nádobou, tak odparem se topná voda ztrácí, dopouštíte okysličenou vodu a tím podporujete korozi. V uzavřeném topném systému s tlakovou expanzní nádobou tento nežádoucí jev nenastává. 3) Velmi záleží na úpravě topné vody. Pokud napouštíte topný systém, měl by jste přidat volně prodejné chemikálie pro topnou vodu, které topnou vodu upraví. Doporučuji do topného systému přidat v poměru 1:100 standardní potravinářský olej, který v topném systému vytvoří slabý film, který chrání materiál proti korozi. Rozebírali jsme standardní plechový radiátor po 20 letech, kde byl použit motorový olej a radiátor šel bez použití extrémní síly rozpojit a přidat články. U systému bez oleje toto v žádném případě nelze dokázat, protože radiátor je beznadějně zarezlý. Uvnitř radiátoru se vytvořil načernalí film mastnoty a topná voda se k materiálu radiátoru vůbec nedostala. Použití motorového oleje, nedoporučuji z ohledem na životní prostředí a pozdější likvidaci topné vody, ale potravinářský jedlí olej by životnímu prostředí vadit neměl a topnému systému prospějeme. 4) Každá nádrž by se měla elektricky pospojit s hlavním pospojením budovy. Viděl jsem děravou nerezovou nádrž teplé užitkové vody po roce provozu, ale ne z důvodu vady výrobku, ale vlivem parazitních proudů, proto všude doporučuji pospojovat jakoukoli nádrž. 5) Pokud je použit i elektrický ohřev je důležitá i ochranná anoda. V nádrži je buď nainstalovaná klasická anoda, nebo je použitá externí elektronická anoda. Pokud je osazená klasická anoda, je důležité si přečíst návod na údržbu nádrže a pravidelně anodu měnit podle pokynů výrobce. Pokud jste zakoupil nádrž hotovou měl by vám na tuto otázku odpovědět výrobce, jinak záleží i na kvalitě použitého materiálu a kvalitě provedené práce. Napíšete-li podrobnosti pokusím se odhadnout životnost takové nádrže."
Dobrý den pane Stoll. Sice se nepamatuji, že bych se poptával po životnosti akumulačních nádrží (když tak mi to připomeňte ;-), ale přesto děkuji. Osobně si myslím, že nerezové akumulační nádrže jsou zhůvěřilost, ale jsou tací investoři, kteří si myslí, že si tím vyřeší problém a mají dost peněz nazbyt ... S tím přidáváním oleje do otopné vody bych byl asi opatrnější, ale když máte pozitivní zkušenost s ocelovými radiátory ....? Osobně znám spousty dobře provedených otopných systémů, které pracují 10-tky let s otevřenou expanzní nádobou a jsou stále ve velmi dobrém stavu i bez Vámi popisované směsice. Přeji hezký den.
Dobrý den,také se chystám přidat do topného okruhu AN. Místo starého kotle budu pořizovat (nejspíše) Atmos a nádobu mám na 500 l kterou zapojím spolu při instalaci kotle. Mám záměr do této nádrže narovnat kameny asi o 30 cm v průměru, které by zvyšovaly ůčinnost akumulace tepla (nebo si to aspoň myslím). Zajímalo by mě, jaký máte názor na tento nápad ? Děkuji za Vaše názory
Stačí pozrieť do fyzikálnych tabuliek. Voda nemá na objem čo sa týka tepelnej kapacity konkurenciu. Nielenže si znížite kapacitu ale dlhodobé luhovanie minerálnej hmoty v horúcej vode vám môže narobiť v systéme UK paseku.
Na zvýšenie tepelnej kapacity pri tom istom objeme konkuruje vode len skupenské teplo, napr. parafínu.
Tepelnou jímavost vody zvýšíte rozpuštěním Glauberovo soli. Koncentraci musíte zvolit takovou, aby při nejnižších teplotách nedocházelo ke vzniku nasyceného roztoku a ucpávání potrubí krystaly.
To jste myslím trochu popletl. Ta Glauberova sůl se používá nerozpuštěná (tzn. v zásobníku bez vody) a využívá se jejího skupenského tepla tání (což je vlastně rozpuštění ve vodě obsažené v té soli). To nastává cca při cca 32°C, což mj. znamená, že by se musela používat otopná voda pod 32°C, aby to mělo smysl. Viz třeba http://www1.vsb.cz/ke/vyuka/AOZE/Mgr-AOZE2/Sol_Kol5.pdf http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2799
Připravuji se na přeměnu kotelny na LTO. Kotel LTO chci vyměnit za kotel na pevná paliva(dřevo-uhlí). V suterénu mám železnou nádrž na LTO (kvádr) z profilovaných plechů o síle cca 5mm. Dno a víko jsou z rovného plechu. Nádrž je o objemu cca 3000l. Mám v plánu tuto zateplit orsilem a použít jako akumulaci. V současné době je použita otevřená expanze na půdě, kterou chci nahradit tlakovou expanzí v kotelně. Na ohřev TUV používám 200l Dražice s výměníkem(zatím nezapojeným). Máte prosím někdo názor na použití uvedené nádrže z hlediska bezpečnosti a účinosti ? (doplňuji, že se jedná o dvougenerační okál (4+1 a 2+1) zateplený 8cm polystyrénem)
Chtel jsem se zeptat dá se vkotli na LTO spalovat i vyjetý olej, hydraolika a podobně. Můj známý je bagrák a má možnost jeho téměř neomezeného přístupu. Říkal jsem mu, že by s tím mohl topit
Tak to opravdu nejde. LTO je vlastně čistá nafta bez aditiv která je obarvena na červeno :-(. Došlo by okamžitě k zanešení tlakového čerpadla, ucpání trysky a s největší pravděpodobností by nedošlo ani k zapálení oleje. (el.jiskry) Co se týká té nádrže vypadá opravdu bytelně (70-tá léta). Tak nevím.
Za kolik a jak je velky ? Jinak k nemu jezdi servis od Catru a ten tim olejem topi. Nejde o zadnej humus ze stary 105, na tom oleji neni ani videt, ze byl pouzity. Kolik litru propalite za sezonu ?
Kotlík bude k mání za velkou čokoládu pro děti. Myslím že je kolem 28KW. Hořák nepočítám ten je na LTO a u Bentonu jsem dal 18000 Kč (3 roky)Bližší údaje zjistím. Jednoduší bude, když budeme komunikovat přes mail:
Problém je v tvaru, rupne Vam to u vika. Cim vetsi plocha vika, tim vetsi tlak na nej. Princip brzdneho pistu u auta. Vaha vody nad nadrzi se nasobi plochou na kterou pusobi. Muze to byt klidne i nekolik tun.
Momentálně vyrábíme nádrž 700l s klenutými dny. Zapojena bude podle doporučení ATMOS. Když se dívám na scema dodávaných nádrží, tak většinou jsou v horní části 2návarky. Vstup a výstup teplé vody. Jestli správně chápu doporučené zapojení tak stačí jeden ve víku a druhý ve dnu nádrže pro vstup a výstup vody z nádrže. Děkuji.
Momentálně vyrábíme nádrž 700l s klenutými dny. Zapojena bude podle doporučení ATMOS. Když se dívám na scema dodávaných nádrží, tak většinou jsou v horní části 2návarky. Vstup a výstup teplé vody. Jestli správně chápu doporučené zapojení tak stačí jeden ve víku a druhý ve dnu nádrže pro vstup a výstup vody z nádrže. Děkuji.
Dobrý den. Akumulační nádrž provozuji 18 let. Nechal jsem si ji svařit z plechu o síle 5 mm. Rozměr 2x1x1 metr. Vana má oboustranné svary a víko je samozřejmě přivařené vnějším svarem. Tam to skutečně při napouštění povolilo. Tak jsem to převařil sám. Opět při napouštění nafukování a průsaky. Nakonec, nevím jak mně to napadlo, převařil jsem to ještě jednou, ale napuštěné. Od té doby ji provozuji bez jakýchkoli problémů. Tlak asi jedna atmosféra. Systém provozuji samotížně s expanzní nádobou. Po pěti letech jsem do nádrže přidal výměník na sluneční kolektory. Natápím to Dakonem DOR 22. Kotel je původní a při současných nejasnostech čím budeme topit jej zatím ponechám. Zajímala mně maximální teplota varu. Na kotli i na čidle od automatiky kolektorů bylo přibližně 106°C. Asi nevěříte, ale při vpuštění této vody do systému, voda v radiátorech v podkroví vařila (bylo to až druhý den ráno). Už to nedělám. V současné době bych si určitě nádrž koupil, ale vyhazujte něco co funguje. Prosím nenapadejte mně, dnes bych to řešil jinak a více profesionálně. Nádrží jsem se nechal inspirovat v časopise "Udělej, urob si sám" a to hovoří za vše. NEBERTE TO VŮBEC JAKO NÁVOD.
Dobrý den, rád bych tu popsal systém, jehož autorem je bývalý majitel vily z roku 37. Nejdříve jsem tomu zapojení moc nerozuměl a chtěl jsem ty tlustý trubky vyřezat a vyměnit za měď a čerpadlo a menší radiátory - co to je ta spádovka ?? a proč ty monstrozní nádrže ve sklepě ??. Ještě, že jsem na to byl před první zimou línej to udělat. Na několik dní vypadl proud a já si všimnul, že topení se to vůmec nedotklo. Z kotle jde primár do 4 nádrží (válce 150 cm vysoké) dohromady cca 2m3) jejichž vršky jsou cca 50cm nad výstupem kotlem. Můžu mít zapnutou jen jednu a nepo připínat po jedný. Když zatopím (dřevem - Dakon 20) tak nejprve jeden termostatický trojcestný ventil (řídí se teplotoou vratky do kotle) nutí vodu točit se jen v kotli. Až je na vratce 65 pak upouští teplou dál. Teplá voda pokračuje dál k dalšímu termostatickému trojcestnému ventilu, který je těsně před nádržemí a řídí se teplotou na vratce z domu a to pouze pokud je první ventil otevřený. Pokud se z domu nevrací alespoň 50 tak to do nádrží nepustí. Pokud tedy šechny termostatický hlavice na radiátorech v domě řeknou dost a vše se vrací zpět minimálně ochlazené pak se začnou pomalu nabíjet nádrže. Teprve když se na vratce z nádrží objeví cca 70 stupňů (v domě teplo, nádrže nabité), tak přestávám topit. Kotel vychladne a směr toku na druhém termostatickém ventilu se samotíží otočí a nádrže se zvolna vybíjejí do systému. Vše bez jediného watu z ČEZu což mě naplńuje neuvěřitelným blahem :-)
Až na to že ty kur... z čezu na to již přišly a tak rozdíl mezi vysokým a nízkým tarifem je téměř mizivý, takže to sotva pokryje ztrátu z akumulace. To mluvím o D26 jež je absolutně nejlevnější. Testoval jsem to v zimě při -20 a vyšlo mi to na cca 5000,- měsíčně. Samozřejmě topím dřevem a eletrokotel je nouzovka na lenost. Dřevem mě to vyjde na 9000,- ročně i s ohřevem uřitkové vody.
Ceny nižší už nebudou. Jak jsem porovnat ty německé, tak jsme opravu téměř na jejich úrovni. Jen ty platy jsou jinde. Elektrokotel mám jen pro jistotu, že mi nezmrzne topení když jedu na 14 dní na hory. A i to mě štve a přemýšlím o náhradním řešení (kolektory, vítr, veverka v kole :-))
provozuji obdobné zapojení jako Vy. Mám navíc jeste pres externí výměník sluneční kolektory a bojler TUV. Od zamrznutí mě může zachránit otevření zpětného ventilu na bojleru. S kolektory je v zimě problém, že zapadnou sněhem. V současné době se chystám zapojit akumulační nádobu na více než 20 m3 vody, potom to zase bude vypadat jinak.
Dobrý večer pane Reichensdorfere, děkuji za poznámku se sněhem. Mohu se zeptat jaký typ akumulačního zásobníku chcete použít ? 20 m3 je menší cisterna. Mám nabídku na cisternu 3m průměr na 12m délky tj cca 80m3 za cenu šrotu - což není málo - plech 0,7. Je cca 1km od domu, ale vzhledem k její hmotnosti a špatné manipulaci uvažuji o přepravě vrtulníkem. Uložil bych jí pod základy uvažované přístavby. Ale nejsem si jist zda se to vyplatí. Musím to propočítat. Jestli to není moc veliké.
použil jsem nádobu, kterou znáte z čerpacích stanic kde je mají na povrchu.S tím rozdílem, že moje neni dvou plášťová. Lze koupit klenutá dna, nechat stočit boky atd.Vše co se týká obdobných nádob najdete na www.jenni.ch. K nádobě, kterou by jste mohl mít k dispozici jenom to, že by musela být na výšku.
Chlapi, prozraďte čím ty monstra budete natápět. Pořád mi to vrtá hlavou. Když vezmu že 2000l natápím kotlem o výkonu 25kW cca 9 hodin a v mrazech mi to vydrží topit 1 den, tak i kdyby jste to čistě teoreticky v létě nabyli solárem, tak těch 20 000 l bude i s tepelnejma ztrátama za 10 dnů pryč. Vůbec si nedokážu představit, že k tomu budete provozovat zdroj o výkonu 250kW. Jediný čim by se to snad dalo dohřívat je nějakej větrník, nebo malá vodní elektrárna. Pokud to bude umístěno pod základama, tak snad už nemusíte ani provozovat radiátory. V zimě toho sluníčka bohužel moc není a ta plocha na 250 kW soláru je taky řádná
Já si taky nedělám naději, že s tím vydržím podzim a vzhledem k nákladům na přepravu a umístění efekt není adekvátní. Radši bych nějaký menší s náplní CaCl2.6H2O. Nevím co o tom víte, ale při 200 stupních se z toho vypaří ta voda a pokud to tak uzavřete tak to schladne a zůstane nabité neomezeně dlouho. V zimě to stačí otevřít a ono při vázání vody ze vzdušné vlhkosti uvolňuje teplo. Problémy vidím jak při nabíjení (200 stupňu je dost) tak s regulací při vybíjení. Neznám ale v čechách ani jinde nikoho kdo to zkusil. Možná budu první. Pionýr slepých uliček :-) Kladné na tom je že se při nabíjení i vybíjení se pracuje jen s čistou párou. Rozměrově by na to stačil řádově menší zásobník. Jaký na to máte názor ?
Dobrý den, četl jsem Váš příspěvek o Vašem zapojení na akumulační nádrže. Zvažuji něco podobného a chtěl jsem Vás poprosit o alespoň laický náčrtek - funkční schéma Vašeho systému. Pokud by to šlo tak prosím o zaslání na můj e-mail: předem děkuji
Neco jsem Vam poslal, ale vsechny obrazky jsou i zde v diskusi. Snad si v zime udelam cas a napisu nejaky WEB, neb s prichazejici topnou sezonou se s dotazi roztrhl pytel. Proc jenom kazdej dela topeni na zimu ???
Dobrý den, pane Ptáček,mám na Vás prosbu.Líbí se mi vaše řešení samotížným systémem,ale nedokážu si schéma zapojení podle vašeho výkladu dosti dobře představit.Mohl bych vás proto požádat o zaslání schématu zapojení popř. fota Děkuji s pozdravem J.Meca
Dobrý den, pane Ptáček,mám na Vás prosbu. Líbí se mi vaše řešení samotížným systémem a přesně tento systém bych chtěl použít v uvažované novostavbě. Mohl bych Vás požádat o zaslání schématu zapojení vč. fota. Děkuji s pozdravem Hráček František
To řešení vypadá podle popisu velmi jednoduše, což je záruka spolehlivé činnosti. Co mi ale na podobných systémech vadí, je velká tepelná setrvačnost systému a s tím spojené problémy při regulaci. Zkrátka to trvá než se to ohřeje a než naopak schladne. Takže když to člověk spočítá, tak co ušetří na ČEZu, bohatě vrátí dodavatelům paliva. ;) A to nepočítám s potenciálními problémy samotížných systému ve stylu "samodomo". Občas nějaký radiátor (či dokonce skupina" netopí a podobně. Upřímně do samotíže bych u novostavby nešel. To ale neznamená, že to nefunguje ;-)
Moc děkuji za názor, ale přesto mne to láka do toho u novostavby jít. Jen bych rád viděl schéma nebo foto nějakého systému, který takto funguje. Nevíte náhodou o nějakém ;-). Palivo neřeším. Ono se vždy nějaké to dřevo najde :-)
vyrobia mi akumulacnu-nerezovu nadrz o priemere 750mm a vyske 2000mm nadrz bude s plochym dnom + vystuhy. bude tlakova. najvyssi radiator bude vo vyske 10m od nadoby. prosim Vas moze mi niekto poradit ake hrube materialy treba pouzit?
Kazdopadne urcite ne s rovnym dnem, ale s klenutym. Jinak se Vam ten tlak soustredi na svar a bude se to trhat. Ja mam nerezaky, ale ocel bohate postaci. I ta ocelova Vas prezije a bude to mnohem levnejsi.
Ja mam 4ks 500l vyrazenych nadrzi od kyslikovych zasobniku o sile 1cm. Jedna vazi cca 350kg. Pochybuji ze by jste me chtel napodobit. Pri dnesni cene nerezu, by Vas to stalo balik. Co se sily nadrzi tyce, bohate staci 3mm. V topeni nikdy nepresahne tlak 2,5 atmosfery. To Vam ohlida redukcak. Vas problem neni v tlaku a dimezaci sily materialu, ale v prumeru nadrze. Tim ze budete mit ploche dno, tak Vam to bude fungovat jako brzdny pist v automobilu. Vaha vody v soustave se Vam vynasobi prumerem nadrze a v praxi to muze byt i nekolik tun. Viz me predchozi prispevky. (Zkousel jsem experimentovat s hranatou nadrzi z plastu - jsou tam i fotky). Prave diky tomu bude mit ploche dno tendenci se deformovat a na svar bude pusobit sila v krutu. Je Vam doufam jasne, že pokud budete chtit uthnout přivařenou tyč, tak tahem se Vam to jen tak nepovede, ale staci s ní parkrat zaviklat a ona se ulomi tesne pred svarem. Tak to je prave ten duvod, proc se nadrze delj s vypouklim dnem, protoze sila se rovnomerne roznese po dnu a na svar je pak pusobeno pouze tahem a ne kroucenim. Navic jsem se ptal u jednoho vyrobce Boileru (DRAZICE) proc nedelaj boilery z nerezu a bylo mi receno, ze s tim maj spatne zkusenosti ohledne namahani svaru zmenou teplot. Ze dost casto praskali. Tak ze u nerezu je na dlouhy svar lepe pouzit kvalitniho automatu, nez to lepit rucne. Takhle se da zavarit priruba, ale ne dno tlakove nadrze. V pripade havarie se urcite dostanete do konfliktu s pojistovnou, neb Vami zhotovena nadrz nebude mit parametry tlakoveho zarizeni a tudis Vam odmitnou pojistne plneni. Kdyz si vemete naklady na zhotoveni takovych nadrzi a promitnete do toho riziko havarije jez bude v tomto pripade znacne, tak Vas obycejny ocelak v profi provedeni urcite vyjde levneji. O tom ze by prorezl nemuze byt ani rec, neb v topeni koluje neokyslicena voda a tudiz zde nedochazi ke korozi tak jako u boileru. Snad jsem Vam timto alespon troch pomohl.
p.Vaclav Kalina, dakujem za radu. po vasej odpovedi a citani vsetkaho co tu je tak by som sa najradsej pustil do viacerych nadrzi - aspon dvoch.(zial priestor) co sa tyka materialu uvazoval som o nereze z hladiska pevnosti. myslel som za sa dostanem niekde k 2mm stene. material by mal byt tiez za dobru cennu - zvysky z nejakej zakazky. ale obtiazne privarenie plocheho dna ako ste spomennuli ma asi usmerni k ciernemu materialu s vypuklim dnom. ak mozem, prosim aste poradit. do vymennika chcem dat spiralu na TUV. ta by mala byt z nerezu. prosim vas akej trubky by mala byt vyrobena.- priemer dlzka a hrubka steny? kedze sa budem po vyrobeni nadrze pripajat na existujuce rozvody. mohol by som vam zaslat napr. mailom nakres? velmi by mi pomohol vas nazor na pripojenie. ak ano prosim vas o kontakt na neptun?@inmail.sk este raz dakujem.
Ta Vase adresa se mi vrací napiste mi na a ja poslu nejake fotky a schemata
Výměník v nádrži je naprosto zbytečný, na vašem místě bych to řešil kombinovaným boilerem. Mohu doporučit Dražice 200l. Vyrábý se ve dvou provedeních s výměníkem 0,8m2 a 1m2. Pro akumulaci bohatě stačí těch 0,8m2, neb se neustále dohřívá z akumulace. Posílám schema mého zapojení, je to trochu jiné než z Ladomatem, ale funkce je naprosto shodná. Jedinou změnu oproti schématu jsem nakonec udělal, že jsem z otevřeného okruhu udělal uzavřený s expanzí o objemu 110l. Vřele mohu doporučit. Tímto způsobem lze nádrže nabít na 95°C. Pozor na výběr kotle, litinové se vzhledem k omezené teplotě výstupní vody moc nehodí. Čím vyšší teplota voda v nádrži bude tím vyšší účinnost.
Doporučený objem akumulační nádrže závisí na zateplení objektu a druhu otopného systému (např. pro podlahovku by stačilo výrazně méně), ale většinou pro 16 hodinovou akumulaci odpovídá 3000l/1000m3 obestavěného prostoru a otevřená expanse může být zároveň součástí akumulační nádrže pro různé zdroje tepla. Takový systém je vhodný pro přízemní domy, neboť hladina akumulátoru musí být v nejvyšším místě soustavy. Akumulátor je uzavřený a opatřený jen přepadovou trubkou. Se statikou pak nastává problém u patrových domů, ale pokud se umístí nádrž na nosnou zeď, problém je vyřešen. Akumulátor lze vyrobit svépomocí, neboť vyztužení je vzhledem k minimálnímu tlaku vody nenáročné a může být i hranatý. Po vložení spirál takový akumulátor je zároveň elektrokotlem. Pokud se podaří umístit sluneční kolektory pod zmíněný akumulátor, odpadá složitá regulace a chodí to na samotíž buď přímo nebo přes vložku při užití nemrznoucí směsi. Expanse je dostatečná s objemem 1/20 objemu vody v celém systému.
Mám řešení pro ty, kteří mají omezené prostorové a finanční možnosti a chtějí zkusit akumulovat teplo do ocelových nádrží. Vlastním 16 kusů ocelových tlakových nádrží o objemu 450l. Nádrž má rozměry 160cm * 60cm a sílu stěny cca 4mm. Nádrže je možné sestavit do kompletu o šesti kusech,v rámu o rozměrech v 210cm, š 125cm h 165cm. Získáte tak 2700l. Nádrže jsou ležadé, ale za lidovou cenu 1000Kč za kus. Při koupi šesti kusů dostanete expansní nádobu 280l zdarma. V případě zájmu volejte 723060784 Turnov
Zdravím, neuvažoval někdo z vás o stavbě AN z kompozitu beton-sklo? Mohlo by to být realizovatelné za rozumných nákladů. Forma nejlépe pozitivní, mírně kónická pro snadné sejmutí, na polovinu nádrže. Dvě zrcadlové poloviny i s klenutými dny a dimenzovanými límci-přírubami pro sešroubování polovin (přes těsnění a kovové příložky přírub). Chtělo by to ovšem kvalifikovaný výpočet potřebné síly stěny, typu výstuže a dodržení kvality při laminaci. Jsem přesvědčený, že je to realizovatelné. Z podobného kompozitu se stavějí i lodě nebo stavební dílce. Nekoroduje, při správné výstuži nestárne. Vzduchotěsnost je nutné zabezpečit napuštěním vytvrdlého betonu pryskyřicí. Možnost udělat více stejných dílů pro sešroubování ve stísnených prostorách. Možnost navrhnout i méně optimální tvar, než válec, pokud je třeba.
K akumulaci budete potřebovat objem vody cca 1500 l. Nemusíte instalovat jednu velkou nádrž ale můžete objem rozdělit do několika užších nádrží - toto řešení je vhodnější v tom, že jednotlivé nádrže se mohou samostatně uzavírat(nevím jak velký průchozí prostor máte, ale nádrže o průměru 500mm jsou běžně k dostání). Nádrže fungují bez problému bez topných spirál ale musí se počítat s ojemem exp. nádoby cca 200 l !!!.
Co to je beztlaká aku nádrž, která je umístěná ve sklepě, je bez topné spirály tj tlakově závislá a napojena na topný systém, který musí mít exp.nádobu?
OK, a nebylo by jednodušší a levnější mít tedy nádrž otevřenou s výměníkem mezi systémy? Ušetříte na expanzní nádobě, beztlaký systém je jednodušší, není potřeba revize ...
Potom by se při náběhu kotle nejdříve muselo ohřát 1500 l vody na teplotu schopnou vytápět domovní topný systém,což nějakou hodinu zabere ale tlakově závislý systém nahřívá akum. nádoby až po vytopení objektu a vodu z nádrží používá až při nedostatečném výkonu kotle. Stále nevím čemu říkáte otevřená akumulační nádrž, ale kam dáte zvětšený objem vody po natopení systému na straně akum. nádrží ať už je systém otevřený, nebo tlakový?
U beztlake otevrene nadrze je velky problem z korozi, neb je tam primy pristup kysliku a navic dost podstatny problem s izolaci. Navic si uvedomte, ze voda se odparuje a pokud to nechcete provozovat jako saunu, tak Vam nic jineho nez tlakova nadrz nepomuze. Na 2000l pouzivam expanzni nadobu o velikosti 110 l s uzavrenym okruhem. Pokud budete pouzivat otevreny topny system, tak Vam jako expanze vystaci klidne i pozinkovany sud.
Celkem dobrej napad. Skoda ze me to nenapadlo v dobe, kdy jsem provozoval otevrenou expanzni nadobu. V te dobe mi fakt celkem dost silne rezla. Kazdopadne je to skvely posteh. Myslim, ze by to mohlo dost lidem pomoct.
Mno...pred casem tu byl docela zajimavy napad, akumulovat tepelnou energii do velkobaterie plastovych lahvi, ktere by samozrejme byly beztlakove. A tudiz bez starosti s korozi a vsim, co s tim souvisi...nakonec pouzit kovove prepravky s temito flaskami s vodou, zaizolovat 15 az 20 cm polystyrenu, teplo nabijet pres maly vymenik vzduch/voda...treba zrovna autochladic, ten co byl ve S 120 mel tusim ztratovy vykon kolem 26 kW. Konecne, neni to novum, jedna D firma dodava akumulacni elektrokotle koncipovane jako velke elektroakumulacky s akumulaci tedy ne do vody, ale do magnezitovych cihel, jako v klasickych akumulackach. Teplo do vody pro topny system je odebirano z vymeniku podobneho autochladici, umisteneho v nejnizsim prostoru kotle, aby pri ev. vypadku ventilatoru nedoslo k jeho zniceni. U vody a plast.lahvi podobny osud nehrozi. Krom toho, bedna s 1000 lahvi by mela 1500 l a dala by se postavit v suterenu objektu kdekoliv, kde by bylo misto. Rozhodne to neni az tak hloupy napad...
To si nejspis delate legraci. Neco si vyzkousejte. Vemte PET lahev, treba od Matonky o objemu 1,5l a nalejte do ni varici vodu. Delejte to ale ve vane, nebo v umyvadle. Garantuji Vam, ze z 1,5 litrove lahve budete mit behem mziku celkem peknou dvoudecku. Kdysi me napadlo v takove lahvi rozdelat louh. No nastesti jsem to delel ve vane, takze se nic nestalo.
Autor: svozil radovan Datum: 04.02.2007 22:15 odpovědět upozornit redakci nahoru dobrý den všem,velice mne zaujala diskuze na téma AKU nádrže.Uvažuji o koupi kotle na TP bud´Ling,nebo Viadrus U 26 oba s retortorovým hořákem.Mám RD 2 generační a zde mi vyvstává problém jaký výkon volit,nebot´je obydlena pouze 1 byt.jednotka(a asi 10 let bude),ale na kotel bych napojil i provozovnu cca 50m2. Jedná se o velikost kotle,protože jej budu kupovat na víc než 10 let a tím pádem jej budu 10 let dusit na 50%výkon.Moc o AKU nádržích nevím,ale z toho co jsem pochopil si myslím,že by byla velice vhodná řešila by můj problém.Jestli mi prosím někdo můžete poradit,tak napište.Máte někdo zkušenosti s uvedenými kotly? Děkuji za odpovědi.
Vůbec bych se nerozpakoval koupit kotel s výkonem jaký požadujete dnes, a to ze dvou důvodů: 1. těžko říci, jak dlouho Vám vydrží 2. stoupající cena energií Vás přinutí k šetření (např. přidání izolace na obálku budovy) a potom pro Vás bude i současný výkon velký
Ten kotel viadrus U26 o kterém přemýšlím,by měl vydržet hodně dlouho.V kombinaci s tím retortorovým hořákem jde v něm topit vším a vcelku pohodlně.Kotel licotherm (technologie ling) je spíše určen na spalování hnědého uhlí a pelet.V případě pořízení jednoho z těchto kotlů bych mohl kopírovat stav cen paliv v ČR. Nikdo z nás neví,jak se bude trh s palivy dál vyvíjet,jsou zde náznaky (strana zelených),že se bude uvalovat eko dan´na uhlí a stále více se bude propagovat topení z obnovitelných zdrojů.
Nevím jestli neplácám pitomosti, ale mám takový dojem že viadrus se dá velmi snadno upgradovat tím, že se k němu přidá, nebo ubere článek a vymění se pouze oplechování (otázka je jak to pujde po letech rozebrat), takže teoreticky můžete koupit slabší a časem ho přestavit na silnější. Ale pokud budete používat akumulační nádrž, tak si klidně můžete dovolit vyšší výkon, alespoň se Vám zkrátí doba natápění a nebudete tomu muset věnovat tolik času. Zpravidla se dává na 24kw 2000l nádrž, ale klidně můžete použít i silnější kotel. V případě slabšího hrozí, že se vám v rozumné době nepodaří nádrž nahřát. Já bych se vůbec nebál použít třeba 32kw na 2000l
Pro p.Kalinu.Je to tak,jak píšete.Viadrus se dá přestavět na větší přidáním článku.Uvažuji o 5-ti článkovém výkon 27-32kw a myslím si,že mi bude stačit ,ikdyž budu v budoucnu topit celý dům.Neumím Vám odepsat na použití nádrži moc toho nevím,jen to co jsem pochopil z tohoto serveru.V mém okolí nevím o nikom,kdo je má.Asi zvolím variantu -kotel, ret.hořák,násypka 3 nebo 4 cestný ventil a uzavřený expandor,dále regulace v součinnosti s pokojovým termostatem.Nyní mám ocel.3-kapsový,čerpadlo ,které je napojené na termostat na kotli.Zapíná při 52st.a vypíná,když teplota na kotli klesne pod 45st.Nevím,jestli mi dobře spočetli radiátory,ale při topení při těchto nízkých teplotách výst.vody mi vyhovuje co se týče telot v místnostech-23-24 st.Pravděpodobně hodně trpí kotel a projevuje se dehtování,ale v provozu je již 13 let a zatím je ok.Teplotu kotle v podstatě reguluji otevřením nebo přiškrcením komínové klepky.Spodek pece-popelník neotevírám. Děkuji za Váš názor a příspěvek do diskuse.
Nádrže jsou super, sám to používám a komfort regulace je na úrovni plynové, nebo elektrokotelny. Ten váš hořák, jde o technologii Ling ? Vím, že se to nehodí moc do této diskuze, ale celkem by mě to zajímalo. Vím že kotle z Komořan u Mostu fungujou celkem dobře, dokonce znám i pár lidí co je provozujou, ale zároveň jsem kdysi narail na diskuzi o přestavbě kotlů na tento typ spalování. Už si nevzpomenu kdo ten hořák vyráběl, ale mělo to dokonce něco společného s viadrusem a celkem jsem se zhrozilk dyž jsem tu diskuzi pročítal. Co mě ale nejvíc vyvedlo z míry, byla jaká si plastová flaška naplněná vodou, jež měla za úkol zhasit hořák v případě přehřátí kotle. Vůbec si mi zdálo, že takto upgradovat kotel je na úrovni domácího kutila PAT a MAT. Navíc to prý bylo i dost háklivý na kvalitu paliva a byly s tím dost velké problémy s nastavením podávání paliva.
Ano mám na mysli hořák technologie ling.Ten se bud´dodává do kotlů zn.licotherm nebo jako alternativa do viadrusu.Tento kotel se postaví na podstavec do kterého se umístí zmíněný hořák.Tento je napojen na šnekový podávač a násypku.Kotle z komořan u Mostu jsou kotle na hn.uhlí s tím otočným roštem??Pokud myslíte tyto,tak jsem se byl na něj podívat u jednoho známého kousek od Opavy.Má ho již 7 let a nedá na něj dopustit.Na kostku s brizolitem (2.patra) při teplotě 24st. spotřebuje cca 8,5t.hn´uhlí.Zatím jsem nenarazil na nikoho,kdo má ten kotel s ret.hořákem.Na Infothermě v Ostravě Vám toho napovídají všichni ,že to jejich je nejlepší(Z POCHOPITELNÝCH DŮVODŮ),ale chce to někoho z praxe.S tou flaškou na zahašení nic nevím,ale je tam nějáká membrána,která při zvýšeni teplota a propálení pustí vodu a zabrání prohoření do šneku.S tím podáváním paliva se přiznám,že připouštím,že může být problém.Asi to chce cit a umět se naučít topit s tímto zařízením.Na výstavě k tomuto propagovali i regulaci výkonu a tím se měla řídit i podávka paliva.Kdo ví,jak to v praxi pracuje.Pane Kalina,úmyslně zde nepíši webové adresy kotlů a ret.hořáků,aby mne někdo nenapadl,že jsem jejich propagátor,ale pokud je budete chtít znát,tak napište na ,rád Vám odpovím.
Jo jo, v Komořanech vyrábí, Varimatik, Karborobot a Ekoefekt. Jsou to vlastně zmenšeniny velkých teplárenských kotlů. Taky jsem o tom přemýšlel, ale dřív jsem topil na uhlí a strašně mi vadil ten smrad při přikládání. Jinak na Viadrusu je geniální to, že je to litina a to co spolehlivě zlikviduje ocelové kotle (Atmos, atd) myslím tím mokré dřevo, tak z litináčem ani nehne. Jsou to držáky. Koukal jsem ale, že i Viadrus dělá přímo originál kotle s Ling hořákem. Problém je v tom, že litináče se dělaj na max. teplotu 80°C a pracovní 60°C, což se pro akumulaci moc nehodí. Nevím jak dlouho by vydržel při pracovní teplotě 95°C. Nejspíš by brzo rupnul. Nesouhlasím ale s tím, že automatické kotle se nehodí pro akumulaci. Myslím, že právě díky násypce se ještě více zvýší komfort topení, a zvýší se i jeho životnost. Mě první atmos bez akumulace vydržel pouhých 7 let. Jsem zvědav jak to bude teď, ale myslím že největší slabina těchto kotlů je v kouřovodu u roztápěcí klapky. Tam to totiž nejvíc dehtuje. Řekl bych, že už to dělaj ze silnějšího materiálu, (kotel je o 100kg těžší), ale stejně je kravina že, je okolo této trubky voda. No naštěstí se dá celý svařenec pořidit za 27000,-
u automatických kotlů jakýchkoliv je nesmysl používat akunádrž -jen se prodražuje otopný systém. U aut. kotlů si můžete nastavit různý výkony.Já mám ling 25 -tj. 25 kW a ten je možný regulovat od 10-25 kW bez dehtování. S patřičnou regulací a 4-cestem máte komfort plynového nebo elektrického vytápění. AKU nádrže jsou spíše na klasické kotle -topíte naplno do nádrže a odtud již regulací dle potřeby pouštíte do baráku. Bez aku nádrže ,když přiložíte uhlí do kotle tak jedinou regulaci máte škrcení přívodu vzduchu a tím i větší možnosti dehtování při větším škrcení. A nebo neškrtíte a zbytečně přetápíte
Pokud je na plyn, sníží se přívod plynu, je mi to jasné. Ale stejně je celý kotel stavěný na jiný výkon. Takže účinnost musí být nižší, pokud nejede na deklarovaný výkon. Pokud je kotel na pevná paliva, jak je jeho výkon regulován, ne-li snížením množství vzduchu? Ale potom musí dehtovat, takže se akumulační nádrž vyplatí. V čem se mýlím?
Reguluje se naprosto stejně množstvím přiváděného paliva :) prostě přivádí se méně uhlí. To je výhoda automatických kotlů, u normálního to můžete dělat taky tak, jen si sednete s malou lopatkou(spíše dětskou lopatičkou) a přihodíte každých 5-60 sekund lopatičku uhlí. No musíte si trošku upravit rošt aby to nepropadlo, ale to už je snadné :)
S tou regulací u klas.kotle je to tak ,jak píšete.Teplo mimo jiné reguluji tím,že popelním mám stále zavřený(jsou tam škvíry a tutíž netěsní)a proces hoření regulují přiškrcováním komínové klapky.Proto chci tento kotel (13 let) vyměnit a pořídit výše zmíněny.Pokud by regulace pracovala tak,jak má tak je pravdou,že by nebylo třeba AKU nádrží.
Vážený pane, v diskusi jsem se dočetl, že uvažujete o koupi kotle U26 32kW? Takový kotel vlastním - je starý 3 roky. Loni jsem měnil špaletová okna za plastová s trojskly a letos jsem zateplil 10cm polystyrenem, čili poloviční kotel by byl ještě s rezervou. Pokud o tento kotel stojíte, mohu Vám ho nabídnout, třeba i výměnou za menší. S přáním hezkého dne Doleček
pekny vecer chcemsa este opytat ktym AN aka jetam zivotnost nadrzi s kombinaciou drevoplyn a ake velke bi mali bit nadrze k 25kw kotli na drevoplyn abi mali svoj efekt vopred dakujem za odpoved
Co se tyce nadrzi, tak vydrzi vecne, idealni je mit tlakovou expanzi cca 100 l, aby se voda neokyslicovala. Na 25kw je idealni tak 2000l. V mrazech je dobita na 4 prilozeni, jinak mi bezne staci zatopit a jednou prilozit. Ciklus je 3 hodiny. Co se tyce kotle tak me Atmos 25KW bez nadrzi vydrzel 7 roku. Doufam ze s nadrzema to bude alespon 2x tolik.
Pán Kalina, môžete mi prosím Vás poslať schému Vášho zapojenia na môj mail, pokiaľ možno aj s popisom jednotlivých súčastí /slovne/, lebo moc sa do kúrenárskych a elektrických značiek nerozumiem, ešte by som sa opýtal, veľmi mi pomôžete, tie 2 1000 ltr nádrže, čo chcem kúpiť, majú jeden alebo dva výmeníky, kedy sa mi oplatí zobrať nádrž s 2 výmenníkmi? Rozmýšľal som, že vezmem jednu s jedným a jednu s dvoma, predpokladám, že tá s jedným s dá provozovať len s kotlom a solárnym panelom, tú s dvoma by som zapojil aj do elektrokotla, alebo vlastne načo slúži druhý výmeník v nádrži, ďakujem, ďakujem, ďakujem za odpoveď
Se zasobniky s vymenikem, nemam zadnou zkusenost, pouzivam vodu primo ze zasobniku. Vymeniky se pouzivaji pri kombinovanem ohrevu pres solarni panely a muze to byt i vyhodne pri kombinaci radiatoru a podlahoveho topeni. Mam, ale pocit, ze jde o reseni dosti narocne na regulaci a v tomto pripade bych se obratil na nejakou renomovanou firmu s velmi slusnou referenci. Pozdejsi upravy se Vam mohou velmi prodrazit. Rad vam poslu vsechny me podklady, ale jde o to, nakolik jste zrucny si to udelat sam. Nekomu jsem to jiz kdysi posilal, snad to jeste nekde v poste vystouram, ale nic neslibuju. Psat to znovu se mi moc nechce. To spis casem udelam nejakou WEBovou prezentaci a vystavim na internetu.
Pekny den zelam chcemsa vas opytat kde sa daju kupit taketo AN a kolko stoji take 1000 alebo 2000l budem velmi rad akmi odpisete tiiez sa chystam prerabat kurenie ale treba mi neakeho dobreho projektanta neviete niekoho som od popradu kupujem pec na drevoplyn verner nerez25 a ktomu uvazujem tie AN PROSIM ORADU za odpoved vopred dakujem Viktor
Dobrý den, mám velmi dobré zkušenosti s kompletními nádržemi od firmy Dražické strojírny. Myslím, že nádrž o objemu 1000 litrů je zcela dostačující. Předimenzovávat nádrže je zbytečné. Lepší je pořídit si nádrž se zabudovaným "plovoucím" boilerem a zabudovaným solárním výměníkem. I když třeba nyní o soláru ještě neuvažujete, v budoucnu budete rád, že jste si udělal náskok. Připínám schema, podle kterého se můžete zorientovat. Jinak se můžete podívat též na internetovou stránku sivart/zavináč/ch.
S tim boilerem bych byl hodně opatrny. Myslim ze rozumejsi je pouzit kombinovany boiler uz kvuli zivotnosti. I kdyz drazice jsou dobre, tak zivotnost boileru bude o mnoho kratsi nez zivotnost akumulatoru. A menit akumilator kvuli prorezlemu boileru. No nevim
Pokud vím, tak plovoucí boiler je smaltovaný, tzn. životnost by neměl být až tak velký problém. Samozřejmě je nutno, tak jako u každého boileru, který pracuje s tvrdou vodou, občas odstranit vodní kámen a vyčistit jej. Problém je v tom, že se lidé chovají k boilerům dost macešsky a nevěnují jeho pravidelné údržbě (na rozdíl od aut) ani zlomek času. O kvalitě plovoucího boileru a záruk by mohl říci něco jeho výrobce, v tomto případě Dražice. Schválně se jich na to přeptám. Co se kombinovaného boileru týká, souhlasím s Vámi, je-li užitková voda ohřívána solárně a dohřívána elektricky. V případě dohřevu/ohřevu kotlem (přes akumulační nádrž)je třeba věnovat velikou pozornost hydraulice a regulaci.
Všechny boilery od Dražic jsou uvnitř smaltované a v návodu se udává životnost 10 až 15 let při pravidelné výměně magneziove anody. Sám takový boiler mám, ale abych se přiznal, anodu jsem nikdy neměnil a vážně pochybuji že to někdo dělá. Beru to jako spotřební materiál. Jinak s kombinovaným boilerem a aku nádrží není žádný problém. Jedinou regulaci kterou u toho mám je kulový ventil který v létě zavírám a plovoucí zpětná klapka za 100,- Kč aby se mi nevracela teplá voda z boileru do vybité nádrže.
Dobrý den, děkuji za upozornění na tuto diskuzi. Občas na tyto stránky zavítám, hlavně tedy před výstavami pro informace a pro info o jiných firmách. V zásadě je pravda co říká p.Kalina, tedy čistit ohřívač od kamene, vyměnovat anodu, vše pomáhá prodloužit životnost nádoby. U běžného ohřívače by to neměl být problém. Ale co u nádrže s výškou 2 metry ve sklepě, když anoda má i nejkratší dalších 20 cm, ale trubka SV je ještě delší a strop je nízký. Máme řešení v napájené titanové anodě. Tato se nevyměňuje, neurozpouští se, sama si hlídá potenciál vody a upravuje ho. Pak vlastně není nutné anodu měnit. Vodní kámen se sice nevyčistí, ale díky němu nádrž neprorezne. Záruční doba na nádoby ohřívačů je 5 let,(u TO-20 3roky), na akumulační nádrže je to 3 roky.Na elektordíly je záruka 2 roky.
Dražický kombinovaný bojler starého provedení ještě se skvělým výkonným duplikátorem mám v provozu 21let. Možná, že je trestuhodné, že jsem s ním zatím nic nedělal kromě odkalování. Katodická ochranná elektroda je již asi rozpuštěná a trochu se ho bojím po té době prvně otevírat. Myslím, že mu pomáhám dostatečně proti kameni silným permanentním magnetem na vstupu. Funkci magnetizace vody proti usazování kamene mám prakticky ověřenu ze skleněného destilačního přístroje v chemické laboratoři. Následně jsem ji s kladným výsledkem aplikoval na bojler i pračku.
Podívejte se na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zp%C4%9Btn%C3%A1_klapka Běžně se zpětná klapka montuje svisle do potrubí tak, aby byl směr průtoku nahoru. Plovoucí zpětná klapka se montuje zásadně horizontálně. Tím je umožněn případný samotížný průtok.
dobrý den všem,velice mne zaujala diskuze na téma AKU nádrže.Uvažuji o koupi kotle na TP bud´Ling,nebo Viadrus U 26 oba s retortorovým hořákem.Mám RD 2 generační a zde mi vyvstává problém jaký výkon volit,nebot´je obydlena pouze 1 byt.jednotka(a asi 10 let bude),ale na kotel bych napojil i provozovnu cca 50m2. Jedná se o velikost kotle,protože jej budu kupovat na víc než 10 let a tím pádem jej budu 10 let dusit na 50%výkon.Moc o AKU nádržích nevím,ale z toho co jsem pochopil si myslím,že by byla velice vhodná řešila by můj problém.Jestli mi prosím někdo můžete poradit,tak napište.Máte někdo zkušenosti s uvedenými kotly? Děkuji za odpovědi.
Bolo by možné akumulovať takúto nádobu aj kotlom Viadrus U - 26, máme dom s podkrovím, celkom asi 160 m2 priestoru, zateplený 20 cm EPS, podkrovie 28 cm, rozmýšľam nad vykurovaním, koľko je presne tepelná strata neviem, určite do 10 kw, akú veľkú nádrž by bolo potrebné dať, chceme teplovodné podlahové kúrenie, je možné ju využiť aj vtedy? Máte niekto podobnú schému zapojenú s kotlom na pevné palivo a na podlahovku, ďakujem pekne, ešte niečo nie je kotol príliš silný? Rozmýšľam nad 4 článkovým
Uplne v pohode, dokonce si dovolim tvrdit, ze pokud chcete mit podlahove vytapeni pripojene na kotel na tuha paliva, tak ani jinou moznost nemate. Shema zapojeni najdete na www.atmos.cz a pak uz je to stejne, jako treba u elektriny, nebo plynu. Podle toho co pisete, tak doporucuji nadrz tak do 2000 l. idealne 4 x 500 l. Sam tak topim a nemohu si to vynachvalit. Hlavne se to da super regulovat
Dobrý deň pán Kalina, chcel by som sa opýtať, pokiaľ by som chcel neskôr nainštalovať aj solárne panely, mám možnosť kúpiť 2 x 1000 ltr zásobníky, buď s jedným alebo dvoma výmeníkmi,načo vlastne slúži ten druhý, bude potrebný? Akým spôsobom sa bude ohrievať pitná voda, môžete mi poslať nejakú schému, ktorú by som na Viadrus U26 a 2 x 1000 nádrže mohol zapojiť {spolu aj s regulaciami a ostatnými vecami,alebo sedí to presne ako pri atmose- drevosplyňovacom kotli, môj bude len klasický/, môžete mi nejaký ohrev pitnej vody odporučiť? Ešte niečo, čo si myslíte o zásobníku v zásobníku, napr. 1300/200 ltr, ďakujem pekne za odpoveď, tomáš tkáč mail:
Myslím, že to zapojení může být naprosto shodné. Je to jenom můj názor, ale kombinovaný zásobník na ohřev užitkové vody bych Vám rozhodně nedoporučoval a to z jednoduchého důvodu. Samotná akumulační nádrž je dost nákladná záležitost a jak z vlastní zkušenosti vím, tak zatím co voda v topném systému je bez kyslíku a i když radiator je z mnohem slabšího materiálu než boiler, tak jeho životnost je několikanásobně delší. Pitná voda je holt prevít a boiler starší 10ti let je spíš rarita. Já to mám tak, že akumulační nádrže mám připojené na topnou soustavu a paraelně k nim je připojen kombinovaný Boiler 200l (mohu doporučit Ddražice, cena je pod 10000,- Kč a životnost slušná. Mám ho již 6 let a zatím žádný problém). V zimě je elektrina vyplá a teplá voda mi nikdy nedošla a to fakt nešetřím Je nás 5 a koupeme se 2x deně já sprcha a ostatní vana) Solární panel mám v plánu také, ale přemýšlím o tom, že si to celé včetně soláru udělám sám. Přemýšlím o cca tak 400l beztlaké plastové nádobě z které bych přez trubkový výměník odebíral teplo tak, jako z akumulačních zásobníků v zimě. Pokud budete mít akumalčním zásobníku stále stejnou vodu, tak Vás narozdíl od zásobníku na užitkovou vodu z největší pravděpodobností přežije i když bude pouze ze železa. Posílám i pár obrázků mého zapojení. Snad se to tam dostane
Mám kotel Atmos C20S.Kotel je zapojen dle doporučení výrobce bez akumulační nádrže Po 3 měsících provozu zjišťuji potřebu doplnit jej o akumulační nádrž.Zatím alespoň o kapacitě 750l. Později bych ji zdvonásobil. Uvažuji o svépomocné výrobě nádrže. Je možné aby tato nádrž měla hranatý tvar cca 750x750x1800mm.Důvodem je prostor v kotelně.Zapojení bych použil buď doporučené výrobcem nebo Vámi navrhované. Děkuji za odpověď.
Ja bych to nedelal, zkousel jsem ji nechat svarit z plastu a roztrhla se jak z papiru. Pokud ji budete varit z plechu, tak ji musite urcite radne vyztuzit. Dneska bych uz z toho mel opravdu strach, po tech zkusenostech. Pokud by se vam roztrhla natopena, tak jde opravdu o zivot. Zkuste radeji popremyslet jestli se neda umistit nekam jinam. Ja je taky nemam u kotle, ale na opacne strane domu a jeste o patro vys a vse funguje paradne.
To je blbost. Plastové nádoby se běžně dělaj, pokud se roztrhla, tak bych jí reklamoval a ještě jim vynadal. Samozřejmě to musí být netlaková nádrž ve který je nějakej šnek jako výměnník.
Prectete si vsechny prispevky v teto diskuzi a pokud Vas to nepresveci, tak Vam nezbyde nez to vyzkouset. Teoretiku sem pise spousta, ale praxe byva mnohem tvrdsi.
Od jednoho dodavatele těch plastových nádrží v kovové kleci na paletě jsem dostal odpověď, že teploty nad 60°C to nevydrží dlouhodobě. Takže tento opravdu levný způsob asi nevyjde. :-)
Vzhledem k tomu, že chci skladovat maximum možné, nezřídka dosáhnu i k 90°C - když solár jede, tak je to jízda, že.
Začíná mi firma vyrábět 2 akunádrže o rozměrech 700* 1800mm s klenutými dny.Uvažuji jestli tam nedat alespoň do jedné spirálu pro eventuelní využívání solaru.Nebo do budoucna použít 3.nádrž s topnou spirálou. Zatím o solaru jen uvažuji.
System se po výměně kotle Slatina za kotel Atmos (zapojeno dle doporučení výrobce)zavzdušňuje a při teplotách okolo 90°C vydává zvuky bublající a šplouchající vody. Může to vyřešit nainstalování aku nádrží? Děkuji za názor.
Začíná mi firma vyrábět 2 akunádrže o rozměrech 700* 1800mm s klenutými dny.Uvažuji jestli tam nedat alespoň do jedné spirálu pro eventuelní využívání solaru.Nebo do budoucna použít 3.nádrž s topnou spirálou. Zatím o solaru jen uvažuji.
System se po výměně kotle Slatina za kotel Atmos (zapojeno dle doporučení výrobce)zavzdušňuje a při teplotách okolo 90°C vydává zvuky bublající a šplouchající vody. Může to vyřešit nainstalování aku nádrží? Děkuji za názor.
Pokud uvažujete do budoucna o solaru, tak spirálou nic nezkazíte. Otázka je co budete tím solárem natápět. Pokud to bude užitková voda, (pouze v letních měsících) stačí to pouze v jedné nádrži a boiler poté akumulovat z té jedné, zbytek nechat uzavřený. V případě že uvažujete o lepších kolektorech které umí topit i v zimě (vakuové trubice), raději se poraďte s firmou která tyto systémy montuje. Jedná se již o dost komplikované řešení. Co se týče vaření vody, neuvedl jste jestli používáte otevřený, nebo uzavřený systém. V případě otevžené expanzní nádoby je bod varu opravdu nižší. Já to doma předělal na uzavřený a tyto problémy pominuli. V tlakovém systému nenatopený cca 1,2 natopený 2,0 atmoswféry mám bod varu při 110°C a to už zapíná dochlazovací smyčka, takže voda se mi nevaří a k zavzdušňování nedochází. Chce to ale tlakovou expanzi tak na 110 litrů vody.
Tak to je ono, předělejte to na tlakovou a mate po problemu. Navíc s otevřenou expaskou nemáte šanci nabít nádrže na doraz. Neustále Vám to bude vařit a zavzdušňovat se. Počítám že nad 80°C se s teplotou vody v nádrži nedostanete. Pokud budete provozovat otevřený systém, nezapomeňte si nadimenzovat expanzi. Jinak Vám velmi lehce přeteče. Objem vody o kolik se zvedne je fakt dost velký. Pod 100 litru se stejně nevejdete.
Každá má ztráty, záleží jak dokonale se Vám podaří odizolovat. Nevím jakým číslem vyčíslit účinnost, ale jde o to, že když kotel jede na plný výkon tak má nejvyšší účinnost spalování. Atmos uvádí a mám to odzkoušené, že oproti zapojení bez nádrží ušetřím zhruba 1/3 paliva. To nemluvím o komfortu regulace teploty v bytě, delší životnosti komína a kotle. Jak jsem již psal dříve, kotel Atmos bez nádrží mi odešel po 6 letech provozu, byl věčně zadehtovaný a doma jsem měl buď přetopeno nebo zimu. Dnes mám trvale teplotu přes den 23°C a v noci 21°C. Udržím jí přesně tak jak jí nastavím na termostatu. Popel vybírám jednou za 14 dní. V současné době zatápím každý den a jednou přiložím. Mám to i s ohřevem TUV. Jediné na co je dobré si dát pozor jsou ventily. Ty levnější bez ucpávky na matku za čas mohou téct.
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, když mám aku nádrž na 800 l, tak z toho co píšete mám dojem, že je lepší ji nahřát naplno - tzn. kotel na plný výkon a nádrž na max. teplotu? Já jsem si myslel, že je lepší třeba jen na 65 st., protože pak ztráty z aku nádoby jsou menší, než když ji nahřeji na 90 st. Ale je fakt, že je asi lepší více st., a pak radši delší dobu stop stav na kotli.
To by mne zajímalo, jak v zimě (-15°C) například nevytápěná garáž (-15 až 0°C) vyřeší tepelné ztráty z akumulační nádrže (90°C)... Vytápěná garáž (i kdyby 20°C) je v tomto směru jen nepatrně lepší. Stále se ale jedná o ztráty vzniklé snahou o srovnání vnitřní teploty s vnější - tady Vám nepomůže ani umístění AN do kuchyně (možná tak do stále zapnuté sauny). Prostě čím větší je rozdíl mezi teplotou v AN a mimo ni, tím větší tepelné ztráty vznikají a budou při rozdílu 100°C (nevytápěná garáž) i při rozdílu 70°C (vytápěná garáž).
Napadají mne následující faktory pro řešení snížení tepelné ztráty AN: - kvalitní (tlustá X účinná) izolace - umístění ve vytápěném prostoru - minimální vedení potrubí mimo kvalitní izolační obal - optimalizace tvaru celku
První dva jsou především o penězích, druhé dva jsou především o používání té věci mezi ušima.
Asi nejefektivnější řešení mi přijde umístění AN do místnosti, která je uvnitř zateplených stěn budovy, takže tepelné ztráty z AN jsou v zimním období příspěvkem k tepelnému výkonu topného systému, a současně hodně tlustá izolace některým levným izolantem. To první myslím garáž nebude zrovna optimálně splňovat - navíc připočítejte efektivitu vytápěné garáže samotné (pokud slouží opravdu jako garáž).
Asi ste ma nepochopil.Umiestnením nádrže do priestoru ktorý chcem aspoň temperovať môžem dať potom výkonovo menší radiátor, alebo žiadny.Vtedy o tepel. stratách nádrže nemôžme hovoríť, lebo nie sú.
Ideální je mít nádrž u prostřed domu, pak se uvolněné teplo využije v prostoru. Bohužel né každému to umožní podmínky. Jinak pokud bych stavěl nový dům, zabudoval bych jí do prostřed základu a vysypal perlitem. To je asi nejlepší izolace (používá se u kyslíkových zásobníků). Nádrž by nikde nepřekážela a uvolněné teplo by mi temperovalo podlahu třeba v obývací hale. Pak by i ztráty byli využité. Já je mám pod koupelnou a chodbou a je z toho celkem příjemná podlahovka. Né že bych měl horkou dlažbu, ale není to ta studená po které se nadá chodit naboso. To je ale náhoda, že mi to tak vyšlo, protože se mi nikam jinam nevešli. Má to však i své nevýhody. Délka potrubí od kotle je cca 30m. Těžko radit kam umístit nádrž. Každý ji musí dát tam kam se mu vejde.
Na to je velmi jednoduchá odpověď, využitelné teplo z aku nádrže je nad 40°C při normálním systému. Teplá voda pod 40°C již netopí (pokud nemáte podlahové topení, nebo systém nadimenzovaný na kondenzační kotel, ale to se značně prodraží na dimenzaci potrubí a velikosti radiátorů). Ideální by bylo mít velmi dobře odizolovanou nádrž nabytou na co největší teplotu. V praxi při topení pevnými palivy a použitým médiem (vodou) lze však dosáhnout maximálně 95°C, což je dané konstrukcí kotle a použitím vody. To je také důvod proč se na akumulaci moc nehodí litinové kotle jež mají provozní teplotu okolo 80°C. To znamená, že čím vyšší teplota akumulovaného média, tím může být nádrž menší. V praxi si dokážu představit akumulační nádrž na 800l naplněnou olejem a natápěnou elektrickou spirálou v době nízkého tarifu na teplotu blížící se 200°C. Při použití sazby D26 což je 8 hodin nízkého tarifu, jež je bezkonkurenčně nejlevnější, by se dalo dostat i pod náklady plynového topení. Samozřejmě, že na cenu dřevoplynu se nikdy nedostanete. Pokud Bursík neudělá to co slibuje, že zakáže topit uhlím. V tom případě jsme všichni i s akumulací nahraný, protože dřevo vylétne tak na horu, že se to už nikomu nevyplatí. Jinak v teplárnách se používají cca 20 000l nádže ve kterých je suchá pára ohřátá tuším na 300°C a z těch se pak odebírá teplo pro celé sídliště.
Nějak jste pozapomněl na specifickou tepelnou kapacitu ohřívaného média. Ohřátím oleje z 20°C na teplotu 200°C byste dosáhl přibližně stejného výsledku jako ohřátím téhož množství vody z 20°na 95°C. Takže bych to rozhodně nedoporučoval. Voda je, ač se to nezdá, přece jenom ideální a levný akumulátor tepla. V případě Vámi doporučovaného použití oleje musíte uvažovat o jeho ceně, jeho případné likvidaci při eventuální netěsnosti nádrže, dále pak o vhodné izolace nádrže (200°C vyžaduje již speciální izolace)a v neposlední řadě i technické řešení předávání tepla na otopnou soustavu. Takže - ruce pryč od takových řešení!
Nejsem odborník, jenom jsem psal, že si to dokážu představit. Olejové radiátory se běžně prodávají. O tom kolik dokáže nakumulovat olej nemám ani tušení. Přišlo mi, že by to mohlo být víc jak voda. Znám dost lidí co maj možnost sehnat i větší množství oleje defakto zadarmo, ale těm se spíš vyplatí s ním topit. Samozřejmě že ohřívat olej kotlem na tuhá paliva je sebevražda a máte pravdu i v tom že likvidace případné netěsnosti ventilu bude velmi problematická.
Nyní tam je asi 20l otevřená expanze. Nádrže budou mít cca 1500l. Někde jsem četl, že by měla expanze být asi na 15% objemu vody v topení. Nebo se mýlím?
Tady na portálu je výpočet http://vytapeni.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=60&h=38&obor=5 , ale 15% je moc, na těch 1500 l by mělo stačit 100l. Já provozuji 1800l a mám 110 l, protože jsem jí sehnal zadarmo. Řekl bych, že tak něco okolo 6% je akorát.
Mohu s eprosím zeptat na vyhody zapojeni vice menších AN (4 x 500 l) jak je mate prosím zapojeny a z ktere nebo jakým zpusobem odebíráte z nich potřebné teplo. Není u takového zapojení problém z izolací a tím zpojené uniky než kdyby byly idealne 2 větši? diky moc neschle
No hlavní výhoda je v tom, že v jarním a podzimním odbodbí, kdy není potřeba topit na plný výkon, můžete libovolný počet nádrží uzavřít a natápět třeba jenom jednu. Tím se vám značně zkrátí doba topení a tepelné ztráty jsou také samozřejmě menší. Musíte si totiž uvědomit, že i když nádrž sebelépe odizolujete a nebudete z ní odebírat žádné teplo, tak do tří dnů je i tak vybitá. Zapojené je mám samozřejmě paraelně.
diky za iodpoved to zni rozume. Jeste mam jednu otazku jestli ovšem mohu, čím topite ? a jestli mate AN seroive vyrabene nebo pouzite od neceho jineho? nebot ceny treba od zminovaneho atmos jsou dosti vysoke diky TOm
Servo jsem pouzil ze vzduchotechniky, ovladani jsem si delal sam, staci na to dve rele a par odporu a to mam servo s plynulou regulaci. V pripade serva s funkci vypnuto zapnuto i jedno
Pardon neodpověděl jsem na všechno. Topím na dřevoplyn a když jsem moc líný, tak si občas zapnu elektrokotel na noční sazbu D26 = 8hodin HDO. Nádržě mám nerezové z vyřazených nádob od kapalného kyslíku. Musel jsem do nich udělat 3 nové díry a zbytek zaslepit. Zkousel jsem i plast, ale nedopadlo to dobre, viz. me predchozi prispevky. Nepouzivam zadny vymenik, odebiram vodu primo z nadrze. Jediny vymenik je v kombinovanem boileru pro ohrev uzitkove vody. Uhrev 2000 l vody pri plne vybitem zasobniku je zatopit a 3x prilozit po 2,5 hodinach tedy 10 hod. topeni. Bezne ale staci zatopit a jednou prilozit. Tamto plati pri etremnich mrazech -20. Jo abych nezapomel. Mam tlakovy okruh z 200l expanzi. Je to super, jeste se mi nepovedlo kotel uvarit oproti okruhu z otevrenou expanzi jez jsem provozoval drive.
Rozumně to jenom zní. Skutečnost může být i opačná - když je velká zima a provozují se všechny (malé) nádrže, tak budou mít větší ztráty, než by měla jedna velká nádrž.
To jsem vyresil tak, ze mam nadoby spojene k sobe a izolace je spolecna. Musim se priznat, ze trpim nedostatkem prostoru a tak mam nadoby az ke stropu, cims samozrejme nejsou odizolovane uplne dokonale, ale nestesti mam nad nima hned koupelnu a chodbu, kde je dlazba, takze mi to funguje i jako podlahove topeni. Nemam pocit, ze bych mel prilis velke ztraty. I pri extremnich mrazech mi v pohode jeden den vydrzi nabyte. Pri tomto posasi, pouze jednou denne zatopim a jednou prilozim tak polovinu obsahu kotle Atmos 25GS . To je i s ohrevem uzitkove vody a delka trubek od kotle k nadrzim je 30m tam a 30 zpet. Vytapim dvougeneracni vilu stari tak 80 let. Samozrejme zateplenou. Okna drevena s termosklem, nejsou euro. A dvere taky nic moc.
Mám doma kotel Dakon 21,jednogenerační rodinný dům,5 místností,uvažuji o akumulačních nádržích, 4 ks za sebou po 300 litrech, je to vůbec efektivní,lepší je mít asi 1 1000 lit. Já ty nádrže mohu sehnat za cenu šrotu. Poradí někdo asi do toho vůbec jít? Větší pracnost propojení,izolace-co pak efektivnost.
Smysl to rozhodne ma, uz jenom z toho duvodu, ze budete mit moznost regulovat teplotu v dome na urovni plynoveho topeni, coz se Vam s kotlem o vykonu 21kW asi moc nedari. Zaroven se Vam zlepsi spalovani paliva a nebudete muset tak casto cistit kotel a komin. Velikost nadrzi zalezi hlavne na tepelne izolacnich vlastnostech domu a jeho velikosti. Pokud mate nadrze za cenu srotu, tak do toho klidne jdete. Tepelne ztraty v malych nadrzich nejlepe vyresite tim, ze je date k sobe a odizolujete spolecne. Ja to tak resil se 4 ks nadrzich o obemu 450l. Vytapim takto 2 generacni dum s tepenlnou izolaci 8cm druhym rokem a rozhodne nelituji. Rocne propalim drevo za 10 000,- i s ohrevem vody. Predtim to bylo 15000,- rocne a vecne zaneseny kotel a komin. O tom, ze jsem mel doma nechutne pretopino a nebo zimu ani nemluvim
Kotel se dá regulovat, je u něj termostat. Hlavně by měl odpovídat výkonu. Když je moc silnej, ani aku nádrže to nevyřeší. Při mrazech by pak musel kotel po natopení nádrže stejně dusit nebo zatápět třeba 1 za 2 dny, možná i každý den. A pokud kotel není předimenzovaný, tak je 1100 litrů dost málo při tak velké tep. ztrátě, to je jen kolem 70 KWh.
Taky jsem měl doma Dakon 21 a o regulaci nemůže být ani řeč. Bavím se o regulaci teploty v místnoti. Né o regulaci topné vody. Neznám systém na tuhé paliva, kromě automatických kotlů a nebo akumulačních nádrží, jež by se dal plynule regulovat. Podle mých zkušeností má většina rodinných domů kotle předimenzované kvůli tomu, aby to utáhli při mrazech, ale vetšinu dní v zimě kotel dusí. Akumulační nádrž nefunguje tak, aby jste jednou týdně zatopil a pak na ní jel. To by musela být sakra velká a výkon kotle taky. V této diskuzi se už o to někdo pokouší, dokonce můžete najít obrázky nádrže, ale zatím nevím o někom komu to funguje. To že se při standardní nádrži 1500 - 2000l na 24kw výkonu deně zatápí je fakt, který musíte akceptovat, pokud nechcete 3 dny čerpat teplu z nádrží a potom 12 hodin v kuse topit a přikládat po 3 hodinách. Pro mě je rozhodně pohodlnější denně zatopit a jednou přiložit než celý jeden den krmit kotel.
Chtěl bych vědět z jakého materiálu udělat efektivní izolaci zásobníků. Postavil bych 4 ks na výšku (do čtverce vedle sebe), Průměr nádrže 60 cm,výška 150 cm. Asi by bylo nejlepší každou nádrž zvlášť odizolovat a pak kopletně dokola z venku. Nevím asi použít skelnou vatu,či polystyren,nebo nějaký speciální pěnový materiál. Prý je také důležité aby trubky přívod,odvod byly pokud možno k jednotlivým nádržím stejně dlouhé aby se stejnoměrně natápěly. Je třeba aby každá nádrž zvlášť měla pojistný ventil a teploměr a kohout na vstupu a výstupu? Jde mi o to kolik přírub budu muset na jednotlivé nádrže navařit.
Ja je obezdil polyetirenem 2x8cm a vnitrek vysypal perlitem. U tech prirub je to jedno, hlavne aby mely stejny prumer. Kazda nadrz musi mit svuj odvzdusnovaci ventil. Teplomery mam jenom na jedny z nich a to tak, ze 4ks. Tak mohu nejlepe sledovat na kolik je system nabyty. Doporucuji vam aby mela kazda nadrz svuj ventil na stoupacce a zpatecce. Radeji nadrze pripojte pres sroubeni, aby se dal ventil vymenit. Mam zkusenost ze kulakum moc nesvedci zmena teplot a pri odstaveni mohou nejakou dobu kapat, nez se srovna otlaceni. Nebo se poradte s nejakym topenarem jaky ventil pouzit. Co se tyce pojistovaku, tak staci mit jeden u kotle. Ja mam 2, protoze tam mam jeste elektrokotel jako zalohu.
Dobrý den, ano, akumulační nádobu lze vyrobit svépomocí. V poslední době jsme vyráběli pro kotle na tuhá paliva 3 takové nádrže. Jedna byla z plastu (1000 l nádoba v koši na paletě), pak to byla 300 l svařená ze 2 pozinkovaných sudů, třetí 400 l ze stočeného ocelového plechu a navařeno víko a dno. Nádoby jsou beztlakové, mají volnou hladinu do atmosférického tlaku. Uvnitř je had z měděné trubky průměru cca 20mm o délce 20 - 50 metrů. Nádoba se napustí po okraj vodou, ořetří se přípravkem proti korozi (TOPEKOR nebo INHOKOR - běžně v drogerii, dávkování na láhvi, jedná se o slabý louh, který snižuje korozi kových částí nádoby). Veškerá toná voda na výstupu z kotle se vede měděným hadem nádobou, za hadem je normálně vstup do radiátorů. V kotli se topí tak dlouho, až v nádobě je dosaženo např. 60 °C. Pak se kotel odstaví a po zbytek dne se nechá jet pouze čerpadlo, které z nádoby přes měděný had přenáší akumulované teplo ke spotřebě do radiátorů. Tím se dá docílit, že se topí jen několik hodin denně, zbytek dne se cizkuluje z nádoby. Velikosti by se musely alespoň orientačně propočítat (velikost nádoby, počet radiátorů atd.). Podrobnosti mohu poradit e-mailem.
Z druhé strany, prosím kohokoliv kdo se dočte až sem, o radu. Existuje nějaká norma na zásobníkový ohřev TUV??? Mám na mysli že ohřev TUV v objemu nádoby je povolen pouze do 200 l objemu. Pokud je objem akumulační nádoby více jak 200 l musí se použít nepřímotopný ohřev tzv. přes had (trubkový výměník). Mělo by se jednat o změnu normy snad z minulého roku. Existuje něco takového??? Děkuji, prosím o případný odkaz. MARTIN
nevím jestli existuje nějaká norma na toto, ale záleží na spotřebě a z toho vyplývající proplachování zásobníku TUV. pokud bude mít zásobník TUV stabilně teplotu přes 60 C - přesně je to myslím nějakých 68 C na dezinfekci systému proti např. Legionele, tak nebude s velikostí problém. jinak velikost zásobníku TUV je kromě jiného třeba dimenzovat a řešit kvůli ochraně proti legionele. zkuste se zeptat pana Žabičky přímo, pokud jde o tyto věci, tak je to kapacita a normy v ČR pokud se nepletu v této oblasti píše či spoluvytváří přímo on! někde tu na něj bude kontakt, možná se ozve sám, jestli bude mít čas.
zaujala ma ta "1000 l nádoba v koši na paletě". Uz dlhsie uvazujem nad tou myslienkou. Mozete dat blizsi popis, pripadne nejake fotky? Do akej teploty sa da ist pri tejto plastovej nadobe? Ako ste dostali dovnutra Cu hada? Ako ste riesili privody a vyvody?
vse se resilo pres viko. Byly vytvoreny 2 hadi z CU trubky prumeru 15mm o celkove delce neco kolem 30m. Hadi se vlozili do sebe a na koci se propojily 2ma koleny cili tvarem U mezi sebou. Vysledny had se potom nasrouboval vikem do nadoby a vyvody se resily pres viko. Neznam presne material nadoby, ale da se predpokladat (podle srovnani s jinymi plasty) ze je to kvalini material a teploty do 100 °C vydrzi. V nadobe se cykluje od 40 °C do 70 °C. Topi se v mensim RD (10 radiatoru) a to tak, ze se od rana topi naplno asi 5 hod (nadoba se nabiji), pak se nadoba premosti a topi se v probehu odpoledne jen na sporo. Pres noc se netopi a jede pouze cerpadlo, topi se pouze z nadoby. Je to beztlakovy system (tlak je pouze uvnitr hada), nadoba je zakopana v zemi v garazi RD. Je izolovana silnou vrstvou polystyrenu. Naklady (1500 nadoba na palete, 3000 medena CU trubka, 100 drobny spojovaci material pripojnych vyvodu). Izolace ze zbytku polystyrenu. Foto cele nadrze nemam, jen had - viz obr.
Jak staceli ty trubky ? Meli je naplnene piskem nebo se neborti v takovem prumeru ? To viko je DN150 nebo DN200 (jen pro orientaci)? Dekuji za odpovedi pokud vite.
Do své AN jsem si vyrobil hada z CU trubky o průměru 18mm namotáním na rouru o průměru 220mm bez jakýchkoliv přípravků. Použil jsem 25m délky stočené v kruhu, místa na CU trubce,které jsem potřeboval přihnout se musely dobře vyžíhat, spoje mi topenář provedl stříbrnou pájkou. Zatím to funguje dobře, na lepší zhodnocení bude třeba delší doby než tři měsíce.
Nějaká doba od spuštění mého bojleru do provozu už uběhla. Trochu jsem zápasil s potlačením mechanických rázů při zastavení odběru TUV, které se projevovaly zaklepáním měděného hada. Pomohla instalace malé expazní nádoby na studené vodě. Ideální by samozřejmě bylo zlepšit přikurtování hada v bojleru, do kterého se dostanu po odmontování příruby se dnem o průměru 530mm. Pohyb uvnitř velmi ztěžují železné tyče o průměru 25mm, bez kterých by se bojler roztrhl. Hada u dna zatím nepoužívám, nemám kolektory. Zatopím jednou za 3-4 dny ve starém kotli a při tom spálím dvě přepravky dřeva. Dvacet let už vodu neohřívám elektřinou, tím se nechlubím, je to prostě fakt.
Aha, takze z popisu jsem pochopil, ze nemate AN z IBC kontejneru. Zpredchoziho prispevku jsem nabyl dojmu, ze ano. Proto jsem chtel nejakou reakci z provozu.
Vaše myšlenka použitím netlakové nádrže je docela zajímavá. Rád bych se zeptal jak máte vyřešeno zapojení nádrže ke kotli.Zda používáte odpojení kotle uzavřením ventilů.
V tomto článku http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3626 je napsáno (dole - jak je nadpis STANDARDNÍ FUNKCE ZÁSOBNÍKU PŘI PŘÍPRAVĚ TEPLÉ VODY), že tato norma platí v německu a že se jedná o 400 l. Jak je to u nás nevím.
Čím jse nádrž izoloval? Myslím že je to velmi, velmi důležité. Mě napadla možná šílenost. Dodělat kolem celé nádřže ještě jeden plášť z plechu tl. 1mm jednoduchého válcového tvaru, s mezerou, svařit. Odsát vzduch z meziprostoru a napustit tam čistý Argon. Izolují s tím okna tak třeba by to fungovalo? A nezvětšilo by to o moc původní tvar. Jem by to nesnělo mít mnoho styčných bodů. Mám ještě jednu variantu, že bych nádrž zapustil do země do vybetonované jímky a vyplnil izolací. Ale jakou?
Ja jsem kolem nádrží uděla sarkofag z polyesteru o síle 16 cm a dovnitř jsem dal perlit. To co píšete o argonu se děla u kyslikovych zasobniku, akorat se tam misto argonu dava perlit. Nejlepsi je ale ta myslenka betonove jimky. Todle reseni je nejvhodnejsi u novostavby, kde se to da udelat do zakladu a zalit perlitem. Je to asi nejdokonalejsi izolace a navic by nadrz nezabrala zadne misto.
zdravym pan martin riesim tiez problem kupujem kotol na drevoplyn a nevim sa rozhodnut ci knemu aj akumulacne nadrze mam starsi topnu sustavu este s hrubsimi trubkami a 250 clankov kurim asi 180 oplatisa montovat tie nadrze nabita 2000l nadrz vydrzi cely den pri 0stupnoch dasato neako prepocitat dom neni izolovany a okna normalne drevene dvojene sklo prosim niekoho oradu ma stym niekto skusenosti dakujem za odpovede viktor
Dobrý večer ja sem na tom s domem podobně jako Vy velikost 2 patra 10 místností izolace bída.Topím 6 let s Atmosem combi a loni sem dal akumulační nádrže.Celkový objem je 2500 l,zatápím každý den,akumulace vydrží 8-16 hodin podle venkovní teploty,není to mnoho,ale i tento oběm nádrží stačí na to,aby kotel hořel tak jak má a mi měli po celý den doma teplo.Ještě je dobré mít k tomu automatiku,potom je komfort a efektivnost topení na maximální možné úrovni.Ještě se zeptám čím topíte nyní?Pokud kombinace uhlí dřevo,kolik asi spálíte?
pekny den zelam vsetkym v diskuzi malsom pec na drevoplyn horal 20 bolsom snim spokojny ale uz dosluzil byvam pod tatrami cize mrazi inas aj 30 ziaden problem pecik to vsetko zvladol bez tych nadrzi som musel casto prikladat len 3 az 4 polena abimito nezhaslo cezden abisom nemusel rozkladat ohen lebo vdome bolo aj 26stupnov dom bol vykureny tak preto sa pytam citie nadrze vyriesia ten problem acisa oplati mojej starej topnej susteve dat tie nadrze a kolko budem moct kurit s nabitou nadrzou 1500l alebo 2000l smojimi 180 clankami tokebimi niekdo vedel povedat lebo investicia toje nie mala akurit stym 4az 5hod taktoje naozaj malo a navratnost daleka
Jestli tomu dobře rozumím, tak používání akumulační nádrže má následující výhody: 1.Kotle jsou stavěné na určitý výkon. Pokud je -30°C, kotel jede nepřetržitě a dům vytopí, dobře. Pokud ovšem venkovní teplota poklesne, topí se v kotli na poviční výkon (toho se docílí snížením dodávky vzduchu). Protože a) je snížená dodávka vzduchu, není dokonalé spalování, kotel "dehtuje" a kyselé fenolické látky v dehtech leptáním zkracují jeho životnost, část jich kondenzuje v komíně a napadá zdivo komína, část (+CO) unikne do ovzduší. b) Kotel jede na snížený výkon, jeho účinnost není taková, více znečišťuje okolí a z jednoho polena dostaneme méně tepla, než pokud by jel na plný výkon. Používáním akumulačích nádrží tedy prodloužíme životnost kotlů, snížíme množství paliva na zimu. Ovšem, může to znamenat zatápět jednou za dva dny. Se snižujícími mrazy se počet dní kdy netopíme, zvětšuje. 2. Pokud máme dům velice dobře izolovaný, potom se těžko shánějí krby nebo kotle na tak nízký výkon. V tomto případě je akumulační nádrž nutná proto, abychm si mohli vůbec zatopit bez přetápění. 3. Pokud nás topivo do kotle stojí méně než elektřina do bojleru, má akumulační nádrž další výhodu. Protéká jí TUV (voda na pití a mytí), ohřeje se a ušetříme za elektřinu. Jen poznámka na závěr. Dle zkušeností odborníků se vyplatí jednak promyslet, zda jednu nádrž na 2 tis l či dvě nádrže po 1000 l. Nádrž se vyplatí izolovat 20-25cm skelné vaty, nebude nám prochládat a prodlouží se přestávky mezi zatápěním. Pokud stojíte před nutností koupit nový kotel, promyslete nejdříve zateplení domu. Bude Vám stačit levnější kotel o menším výkonu.
Je to tak, ale zapomel jste jeste na jednu velmi dulezitou vlastnost. Pokud topite na tuha paliva, tak se regulace vytapeni rovna defakto 0. V byte mate bud zimu, nebo nesnesitelne vedro. Pokud pouzijete akumulacni nadrz, tak s pouzitim servoventilu a pokojovoveho termostatu je komfort regulace na urovni plynoveho nebo elektrickeho vytapeni, nemluve o tom, ze lze jeste jako zalohu vyuzit elektrokotel a pouzit k tomu sazbu D26 (8 hodin akumulace) jez je bezkonkurencne nejlevnejsi. Ce se tyce nadrzi, tak je podle me lepsi pouzit 4x 500l a izolovat je spolecne. V jarnim a podzimnim obdobi tak muzete cast zasobniku odstavit a nemusite natapet cely objem, coz opet snizi naklady a cas na zatop. Ja takto vytapim dvougeneracni vilu stari tak 100 let zateplenou 8 cm zateplovaku a naklady na drevo mam tak 9 000,- rocne pri teplote 22,5°C pres den a 21°C v noci + ohrev vody. Jinak vyplati se zatapet denne i kdys nadrze nejsou vybite, pokud totis teplota v nadrzi klesne pod 40°C, tak se potom dost dlouho nabiji a voda pod 40°C je u topeni k nicemu, pokud nemate podlahovku, nebo radiatory dimenzovane na kondenzacni kotel, ale to asi nebudete chtit topit pevnymi palivy.
K té spodní hranici využitelné teploty vody v zásobníku bych chtěl podotknout, že samozřejmě závisí na venkovní teplotě a způsobu dimenzování radiátorů. Pro většinu topného období lze při běžném dimenzování radiátorů považovat akumulované teplo pod 40°C opravdu jako tzv.mrtvé = nevyužitelné. V přechodném období lze však využít i nižší teplota topné vody zatímco v mrazech naopak musíme topit tak, abychom měli k dispozici teplotu topné vody úměrně vnějším mrazům. A navíc se uplatňuje efekt kachlových kamen = velká setrvačnost, kdy za cenu snížení komfortu ( teploty v bytě ) můžeme třeba topení v kotli odložit o den, protože máme-li v zásobníku chladnější vodu, než odpovídá potřebě, vytápí voda také, ale nedosáhneme požadované teploty v bytě. To, zda je nutné zatápět každý den nebo ne záleží na dimenzi kotle, velikosti zásobníku a požadovaném topném výkonu. V mém případě tlakového zásobníku 3100 litrů mohu naakumulovat cca 200kWh, což mi vystačí na 3 až 5 dní ( malý objekt) s tím, že s kotlem 32 kW natápím zásobník 6 až 8 hod, protože má velký přebytek výkonu vzhledem k objektu. Ani v největších marazech nemusím tedy denně topit v kotli, jen se snižující vnější teplotou interval zkracuje a prodlužuje se o trochu doba natápění zásobníku. Tím, že musíme topit dříve, abychom zachovali vyšší teplotu zásobníku a měli dostatečně teplou vodu do radiátorů, klesá využitelná kapacita zásobníku. Menší kapacitu bychom se stejným výkonem dříve natopili, ale při natápění má kotel zase menší přebytek topného výkonu, protože současně vytápí též objekt, který v mrazech spotřebuje více tepla. Jinak k rozdělení zásobníku do více dílčích nádrží bych chtěl podotknout, že menší nádrže mají větší měrné ztráty a komplikují se rozvody. Efekt je dle mého názoru spíše dopravně-technický, stavební. Natopím-li velký zásobník v přechodném období, stačí mi jeho menší teplota, abych v něm uskladnil potřebné teplo. A spodní využitelná teplota je v tomto období nízká. To mrtvé teplo budu muset stejnak do natopení zásobníku pro topnou sezónu obětovat. V mém případě válcových nádrží sleduji efekt, kdy při vysoké teplotě vody v zásobníku mám tepelné ztráty po krátkou dobu vyšší než vypočtené a později obráceně, ačkoliv vnější plášť zásobníku izolovaný vrstvou vaty a polystyrénu zůstává chladný. Vysvětluji si to tak, že se nejdříve akumuluje teplo nejen do vody, ale i do cca 4 m3 čedičové vaty, která ho pak zase částečně zpět vrátí.
Souhlasim s Vama, jde hlavne o to, kam a jak velkou nadrz se vam podari umistit. 3100 l je fakt dost velka, to si dokazu predstavit u novostavby, kde se da nainstalovat do zakladu. Kazdopadne chlapovi staci v pohode 20°C, ale kdyz mate doma babu s porouchanym termostatem, tak se budete dohadovat a kazdy pulstupen a to je tech 40°C v nadrzi opravdu k nicemu. Jinak je to pripad od pripadu. Na dimenzaci radiatoru zavisi i to jestli ji umistit na lezato nebo na stojaka.
Věc se spodní hranicí využitelné teploty vody v zásobníku se mění s použitím topení v podlaze popřípadě ve stěnách. Popisovanou situaci kdy v připadě vychladlé nádoby a domku dochází k pomalejšímu natápěni dopení v domku nepovažuji za výraznou. Odbočku pro vytápění domku a i odbočku pro bojler užitkové vody mám zařazenou před akumulační nádobou.V současné době používám kombinaci kotel na tuhá paliva (H 418, dřevěné brikety) - sluneční kolektory - nádrž na 1.000 l. To vše pro velmi malý, dobře izolovaný domek. Sluneční kolektory (16m3)jsou podporou systému i v zimě, bohužel jen po odházení sněhu z kolektorů. Nyní připravuji do většího domku akumulační nádobu na 23.000 l vody - kotel na tuhá paliva - sluneční kolektory. Podle mého názoru má rozdělení akumulační nádoby na několik menších smysl z důvodu prostoru. Větší nádobu lze rozdělit na několik vrstev, které se pak pro regulaci jeví jako několik nádob.
Nebylo určitě myšleno pomalejší vytápění domu při chladném zásobníku, protože samozřejmě při topení v kotli nejdříve vyhřeju samotný kotel, pak dovolím otvírání směšovače, pak otevřu okruh topného duplikátoru kombinovaného bojleru a nakonec přenechám regulaci přebytky horké vody v kotli řízeně automaticky uskladňovat do zásobníku. Dynamika náběhu teplot samozřejmě závisí na teplotě vody v zásobníku jen do té míry, že před zátopem udělám předehřev kotle vodou ze zásobníku. Startovací teplota kotle není tedy třeba 16°C, ale 40÷45°C. Pak tím snadněji a rychleji naběhne na teplotu a nad 65°C kotle dovoluji otevírat postupně směšovač. Ohledně umístění zásobníku - nemohl jsem instalovat stojaté nádrže, ale prostor, který jsem dodatečně pod barákem podsklepil mi umožnil umístit nádrže pouze naležato. Při standardním režimu činnosti se směšovačem a nuceným oběhem se stojatý a ležatý zásobník do výkonu těles nijak projevovat nebude. Jiná je ovšem situace, když u nás byl při orkánu 10 hod výpadek elektřiny. Potom situace, kdy mám ležaté nádrže zásobníku pod úrovní všech těles ve sklepě znamenala, že jsme sice svítili baterkami, ale samotížně bezproblémově topili z vyhřátého zásobníku.
Já jsem vymenil termoventil z 65°C na 72°C. Nádrž se mi tak nabije plynulejš než při 65°C termoventilu. Ohřívám jí tak rovnou plynule na 95°C. Při 65°C by se mi voda v nádrži promíchala a na 95°C bych jí musel ohřívat na 2x.
Je to tak, že pokud tam bude termoventil na 65°C, tak Vám čerpadlo ohřeje vodu v nádrži pokud je prázdná nejdříve na cca. 70°C a až bude nahřátá na 70°C tak se vám potom bude teplota zvedat k 95°C. Je to samozřejmě dané výkonem kotle vycházím z toho ce se doporučuje na 25kW 2000l nádrž. V případě, že bude nádž nabitá z poloviny (v horní části na 95°dole bude 40°C )Tak se vám voda z 95°C v horní části promíchá na těch 70°C. Nádž tedy nabíjíte na 2x. Není to výmysl, ale vlastní zkušenost. U atmosu to řeší LADOMATEM, jež je nastaven na těch 72°C. Viz www.atmos.cz . Kotel o výkonu 25kW vám při doporučeném průměru potrubí ohřeje najednou vodu pouze o 30°C . To samé mi dělá i elektrokotel, který mám paraelně připojen jako zálohu. Budu tam muset dát ještě třícestný termoventil. Když začali atmos vyrábět, doporučovali k němu bez nádrží patronu 65°C aby se kotel nepodchlazoval a nedocházelo k nízkoteplotní korozi. K nádržím doporučují Ladomat, ale já vycházel z toho co již mám. Jinak cena ladomatu a nebo dvou čerpadel s příslušnými termostaty a termoventilem vyjde nastejno neli dráž, takže vřele doporučuji použít Ladomat. I instalace je pak mnohem jednodužší a nezabere tolik místa než když to budete dělat jako já. V případě že by jste termopatronu nebo Ladomat nepoužil vůbec, budete nádrž při teplotě 40°C nabíjet na 3x a pokud by Vám teplota v nádrži klesla na 20°C tak dokonce na 4x. Jinak obrázek mého zapojení najdete v táto diskusi pod starším datem.
Provozuji 20 let nabíjení zásobníku s jednoduchou analogovou automatikou, kde ponornými diodovými čidly snímám teplotu náběhovou a vratnou kotle a nuceně čerpadlem odčerpávám do zásobníku horkou vodu z kotle, když náběhová kotle překročí 94°C. Pak nabíjecí čerpadlo saje 40°C ze zásobníku přes jedno šoupě a druhou větví 94°C z kotle přes druhé šoupě, takže do kotle tlačí 65°C. Funguje to jednoduše po celou dobu nabíjení na konstantní přiotevření šoupat obou větví, protože v kotli je prakticky konstantních 90°C (podle klasického teploměru, který si nestíhá všimnout) což je ve skutečnosti 86°C až cca 98°C podle rychle reagujících čidel a v zásobníku je 3m3 vody 40°C. Tkže směšovací poměry jsou stabilní a do kotle tlačí čerpadlo cca 65°C až 70°C. Sice mi u Atmosu vysvětlovali, že LATOMAT to řeší lépe, ale jak vidím, dává lepší výsledky i má jednoduchá regulace. Tvrdili mi, že šoupaty v sání čerpadla to nemohu uregulovat, ale v praxi to funguje na konstantní natavení šoupat, jak jsem popsal. Mohu si samozřejmě snadno nastavit teploty spínání čerpadla a hysterezi. To jsem nyní musel řízení čerpadla přestavět na nižší teploty (90°C spíná, 85°C vypíná), neboť jsem po 20letech měnil kotel ETKA U31 za inovovaný ETKA LS31, kde inovace znamenala konstrukční nedomyšlenosti a zhoršení vlastností včetně bublání kotle od 65°C nahoru, ačkoliv v tlakovém systému je teplota varu bohatě přes 100°C a předchozí kotel U31 ani nemuk. Kotel jsem reklamoval, provedli výměnu a druhý kus bublá zase. EN norma na kotle bublání bohužel neřeší, tak se s nima nepříjemně dohaduji. Těsně před sezónou mi sice nabídli, ať jim kotel odvezu zpátky, že mi vrátí peníze,ale předělat kotelnu včetně vazeb na zásobník si vyžádá delší čas. Není to jako vyměnit baterky do tranzistoráku.
No je to to dost slozity, na regulaci a nastaveni, Ten trojcestak vam udela to same a stoji 2000,- od esbe. Vrele doporucuji pokud nechcete jit do ladomatu. Ja to tak pouzivam druhy rok a z kotle mi jde 95 a vraci se 72 . Termostatem na zpatecce hlidam pouze teplotu, kdy uz jsou nadrze nabyte, aby se mi driv nez zapne dochlazovaci smycka otevrel servoventil do radiatoru. Zda se mi lepsi mit na chvili doma pretopino, nez chladit kotel vodou. Za ty dva roky mi dochlazovaci smycka sepla pouze 2x. Navic to ma tu uzasnou vlastnost s kterou jsem vubec nepocital a to, ze kdyz se mi spodek nadrzi ohreje na 60 , tak se mi to vraci zpateckou pres tricestne servo do radiatoru a castecne se zacina topit i pri vyplem pokojovem termostatu, coz take prodluzuje dobech kotle . Pak mam jeste termostat na stoupacce od kotle ktery zapina cerpadlo primarniho okruhu pri 70 , cimz mi znazne zrychluje nabech kotle pri zatopu. Jiz po 10 minutach od zatopu je na kotli 95. Na nadrzich mam pouze 4 bezdratove cidla, jez mi na bezdratovy teplomer ukazuji stav nabiti nadrze. Jde pouze o informaci ktera se nikam neprenasi, protoze jde o klasicke venkovni teplomery a ty maj maximalni hodnotu 70. Zatim se mi ale nepodarilo sehnat nic jineho co by mi predalo informaci do bytu o stavu nadrzi. Ale na to abych videl jesti je nabyto a nakolik to staci. Pokud by jste mel typ na nejaky lepsi digitalni teplomer budu rad kdyz mi date vedet. Diky
To směšování vratné kotlové nasáváním vratné ze zásobníku a náběhové kotlové u mně vyplývá z nedostatku informací před 20lety. Když jsem po zprovoznění topení se zásobníkem, kdy nabíjecí čerpadlo vždy vyrobilo kotli šok, že do něj natlačilo 40°C vodu a on je lupal tepelným šokem, dopracoval jsem narozdíl od návodů v Urob si sám hned přisávání horké vody z kotle do nabíjecího čerpadla, abych do kotle vracel při nabíjení zásobníku dostatečně teplou vodu. A protože zůstávají po prakticky celou dobu topení reletivně konstantní teplotní podmínky v obou větvích, odkud čerpadlo mixuje vodu, považuji spíše za výhodu, že narozdíl od směšovače mohu šoupaty regulovat škrcením i dopravované množství. Na to měření teploty používám jednoduché převodníky se dvěma operačními zesilovači, které převádí lineárně teplotně závislý úbytek napětí na přechodu diody na napětí tak, že 0°C=0V a 100°C= 10V. Toto napětí pak buď měřím digitálním voltmetrem pro moji informaci nebo analogově vyhodnocuji a řídím ve dvou samostatných regukačních obvodech směšovač pro tělesa nebo nabíjecí čerpadlo a signalizační LED do pokoje, abych viděl, kdy si kotel již žádá návštěvu. Hlavní přínos vidím v použití ponorných diodových čidel s mosazného šroubu, která jsou bez jímky ponořena vždy do středu trubky a s velice malým zpožděním udávají skutečnou teplotu. Má to samozřejmě nevýhodu v to, že co měrné místo, to jeden převodník a jedno cejchování ve směsi led/ voda a vařící se voda s teploměrem. Výhodu to zase má v rychlosti a přesnosti měření. Regulace hlídá vratnou teplotu kotle, rozdíl mezi náběhovou a vratnou a náběhovou kotle. Nabíjecí čerpadlo sepne, jestliže je vratná nad 70°C a současně kotel vyrábí rozdíl min 15°C nebo vždy, když je překročena náběhová kotlová 95°C. Kromě toho náběhové čidlo kotle je dvojité a druhé měření teploty se používá jako kontrolní, porovnává se s prvním a jejich větší rozdíl spustí alarm. Rovněž tak se spustí alarm při překročení teploty druhého diody téhož čidla 103°C. Celkem měřím teplotu na cca 16 místech. V zásobníku mám 5 čidel v místech rovnoměrně podle objemu. Je tak krásně vidět postupné vrstvení horké vody shora dolů. Dále lze z údajů čidel a předchozích topení spočítat, kolik uhlí bude pro nabití potřeba. V praxi pak při poměrně shodné výchozí teplotě 40°C v zásobníku stačí dát kotli sežrat shodný počet uhláků a rozdíly okamžité potřeby tepla do objektu vyvolají, že někdy se nabije zásobník úplně a někdy nedoleze horká až ke spodnímu čidlu.
Regulace směšovače je trochu složitější. Hlavním principem je generátor 10s pily, která porovnává rozdíl žádané a skutečné náběhové vody do těles. Tam je jako základ teplota topné vody v závislosti na venkovní teplotě na severní zdi, která je korigována podle požadované teploty v místnosti. 1°C chyby teploty v místnosti znamená cca 15°C změnu topné vody. Funguje to tak, že ve vyrovnaném stavu udělá směšovač každých 10s kontrolu a případně 0,5s pulz opravy polohy. Je-li chyba větší, intervaly chodu se prodlužují až na 5s chod, 5s klid. Nestačí-li korekce, přechází směšovač na trvalý chod. Tento způsob dociluje velkou stabilitu a rychlou dynamiku, ačkoliv se jedná o několik analogových operačních zesilovačů kombinovaných s CMOS logikou.Ovládání spočívá pouze v nastavení požadované teploty vody v referenční místnosti, kde se docílí požadovaná teplota bez ohledu na vítr, oslunění a další vlivy.
Koukam ze jste take kolega slaboproudar. No tady se potvrzuje to co tvrdim stale. Nejlepsi topenar je elektrikar. Opacne to bohuzel neplati a tak lide vyhazuji nesmyslne spoustu penez za regulaci a pri tom maj spatne navrzene vytapeni. Skoda ze topenarske firmy maji dost omezene znalosti slaboproudu, ale bohuzel u automechaniku to plati take. Kdyz jsem kupoval prvniho Atmose tak mi to dealer tak prasecky zapojil, ze mi vydrzel pouze 7 let. Od te doby si radeji vsechno delam sam a opravdu to jde.
Predem bych chtel poukazat na co by jste se mel zamerit nejdrive 1. zatepleni obektu 2. Vhodne provedene navrzeni topne soustavy 3. Regulace To co vim o tomto regulatoru, upozornuji ze s nim nemam prakticke zkusenosti, tak se nejlepe hodi k plynovemu kotli. Pokud mate akumulacni nadrz, tak Vam ho spise nedoporucuji. A to z techto duvodu. Budete az priliz zavysly na dodavce elektriny a budete muset resit zalozni zdroj napajeni v pripade vypadku elektriny. U kotle na tuha paliva je lepsi, kdyz kotel funguje i samotizne pri vypadku cerpadla, a to by se vam mohlo pekelne vymstit pri vypadku proudu a uskrcenem ventilu primarniho okruhu.
To urcite existuji, ale standardni servo toto neobsahuje, pouze ho lze rucne prenastavit. Proc ale neco resit slozite s vysokymi naklady, kdyz to lze udelat mnohem levneji se stejnym ucinkem, ba dokonce lepsim. Pochopim jedine to, ze muze mit nekdo zalibu v technicky narocnem reseni a bereto jako hoby. Ale sanci doma zatopit by meli mit vsichni clenove domacnosti a pokud si doma z kotelny udelate jadernou elektrarnu, tak se pak v duchodu pri prvnim problemu uz vubec neohrejete, protoze to nikdo nebude umet ovladat a vy sam si to uz pamatovat taky nebudete.
Nevím, co je u Vás standardní servo. Serva nejsou součástí regulátorů ADEX, kupují se zvlášť a jistě se dá vybrat vhodný typ z nabídky renomovaných výrobců, třeba s funkcí odjezdu do definované polohy při ztrátě napájení. Speciálně souprava ADEX Kombi je určena pro kotel na TP s AN, takže bych to nepovažoval za atomovou elektrárnu. Jinak obecně já bych si ADEX nekoupil - na netu dostupná dokumentace na mne dělá dojem přidružené výroby JZD. Ale je to jen dojem - v ruce jsem to neměl.
Dobrý den Chtěl bych se zeptat, jakou jinou regulaci by jste doporučil. Adex jsem panu Novosadovi doporučil já (také ho nevlastním, ale po topné sezoně si ho chci pořídit), v úvahu by připadal ještě regulátor od Komexthermu, ale o tom jsem tady někde četl, že je zastaralý. U pana Novosada by stačil regulátor ADEX Comfort 03k, protože nabíjení nádrže mu zajistí Ladomat. viz. http://vytapeni.tzb-info.cz/t.py?t=11&i=104360&start=0
Dobrý den, nezlobte se, ale na to, abych nějaký typ regulátoru pro systém s kotlem na TP zodpovědně doporučil, bych musel mít s příslušným typem regulátoru nasazeným v obdobném systému letité zkušenosti, pokud možno v několika instalacích. Tak tomu není, a proto žádný doporučit nemohu.
Otazka je vcem jsou lepsi. Od regulace pozaduji, aby mi udrzela stabilne teplotu v mistnosti kterou si nastavim. Ekviterm pracuje ale v uplne jinem rezimu. Porovnava Vam teplotu vevnitr s teplotou venku. Rekl bych ze je vhodny tak do nejakych velkych hal, kde je setrvacnost vytapeni dost dlouha, pripadne k podlahovemu vytapeni. U bezneho radiatoru v rodinem domu je to nepouzitelne. Jedine ceho dosahnete je to, ze ho neustale budete ladit a nikdy to nebude fungovat tak, jako obycejny jednoduchy regulator. Neplati zde totiz pravidlo, ze cim je vec slozitejsi a drazsi tim je lepsi. Zkuste radeji neco uplne jednoducheho (treba obycejne rele, termostat a servo) A az vam bude fungovat toto, tak se pohlednete po nece co uspokoji vase pripadne nedostatky na ktere muzete narazit. Ona se totiz kazda topna soustava chova jinak. Mnohdy staci pomerne banalni uprava a system se zacne chovat uplne jinak. Tomu by se mela prispusobit i pripadna regulace. Je pitomost prispusobovat topeni regulaci.
No nevím, zda jste se nevyjádřil špatně. Ekvitermní regulátor porovnává skutečnou teplotu náběhové vody (za směšovacím ventilem) s teplotou požadovanou, tj. regulátorem vypočtenou na základě měřené venkovní teploty a stanovené otopné křivky a dává povel pohonu směšovacího ventilu k přivírání nebo otevírání. To znamená, že klesá-li venkovní teplota, stoupá teplota náběhové vody a opačně. Ekvitermní regulace je velmi vhodná právě pro systémy s akumulační nádrží. Problém je v tom, že častokrát jsou tělesa v různých místnostech silně předimenzovaná nebo naopak poddimenzovaná. V takovém případě je nutno systém pokud možno optimálně hydraulicky seřídit a předimenzovaná tělesa opatřit termostatickými radiátorovými ventily.
Popsal jste to spravne, nechtel jsem to rozvadet, ale jak pisete, tak tato regulace je velmi narocna na topnou soustavu a tady diskutujici resi spise prestavbu topeni, nez jeho novou stavbu. Pokud nekdo stavi, tak by mel vychazet z dobreho projektu a tepelnych ztrat. Pak je tato regulace namiste, ale v pripade prestavby se obavam ze Vam tato regulace zadny uzitek neprinese. Je to asi jako kdyby jste se pokusel namontovat ridici jednotku z Mercedesu r.v 2006 do Skody 120
No právě. Ono kdyby byly peníze, dalo by se vymyslet ledacos. Za ty peníze by se musela měnit teplota v pokojích podle pohybových čidel a radiátor by mi večer popřál dobrou noc, jinak na to nešetřím :-))
No ja jsem toto dilema resil take a dosel k nazoru, ze u kotle na tuha paliva s akumulacni nadrzi neni zas as tak co regulovat a vsechny regulace seriove vyrabene neuspokojily me pozadavky a tak jsem si regulaci navrh a postavil sam. Vim ze toto neni reseni pro kazdeho, ale pokud se nekdo najde kdo by mel zajem, prikladam schema. Funguje tak, ze pokojovym termostatem zapinam servo, zaroven si hlidam teplotu zpatecky proti pretopeni. V tom pripade se servo otevre naplno. Pouzivam servo Belimo s plynulou regulaci, jez se ridi napetim 0-10V. Z regulace je vytazen potenciometr, kterym ridim velikost otevreni serva, takze mam moznost snizit teplotu v radiatorech v pripade ze je venku tepleji. Popravde receno toho, ale zas tak moc nevyuzivam.
Já jsem chtěl regulaci využít na vybíjení aku nádrže k lepšímu využití naakumulovaného tepla. Jinak mám za kotlem Ladomat. Nyní mám za nádrží jen zónový ventil a čerpadlo (bez třícestného ventilu, čeho lituji že sem ho tam nedal) ovládané pok. termostatem, takže se na radiátorech nedá občas udržet ruka
Tak presne toto resi me schema, mate zde moznost si nastavit i teplotu topne vody. Ale ten tricestak je nutnost, bez toho to fakt nejde, ale myslim ze toto je resini tak za 6000,- servo, tricestny vengtil a pokojovy termostat.
Sice jsem taky vystudovaný slaboproudař, ale v praxi jsem tomu byl nejblíž u kabeláže do obrněných transportérů, což se málokdy hodí. Asi si raději připlatím a koupím Adex + servo + trojcestný ventil počítám celé tak 10 000,-.
To zni rozume, ja se k ty elektrice dostanu take pouze okrajove, pracuji v telekomunikacich, takze mam nejbliz k sitim, pocitacum atd. Stavel jsem to, protoze jsem za rozumny peniz nenasel nic coby me vyhovovalo. A je pravda, ze odladit to tak, aby to bylo co nejucinejsi mi dalo celkem zabrat.
Dobrý den, já jsem problém regulace vytápění s akumulační nádrží řešil takto - do nádrže mám 2 okruhy (kotlový a radiátorový), které jsou samostatné. Každý okruh má své čerpadlo. Kotlový okruh je osazen ventilem ESBE a vstup ohřáté kotlové vody do nádrže je pod výstupem teplé vody pro radiátory (to proto, že i když je v nádrži třeba 40st., tak po zatopení stoupá ohřátá voda z kotle nahoru a za 30 minut má voda nahoře v nádrži cca 70st.). Teplotu v domě řídím prostorovým termostatem, kterým otvírám nebo zavírám duomix (pouze se úplně otevře, po vypnutí termostatu se úplně zavře). V praxi to pracuje tak, že když je voda v nádrži nahřátá třeba na 100 st., tak cyklus spínání termostatu je častější, a čím víc se voda v nádrži ochlazuje, tím se prodlužuje interval spínání termostatu. Teplotu v domě ureguluji s přesností + - 0,5 st.C.
Přesně tak to mám zapojeno i já, akorát místo trojcestného ventilu tam mám zónový ventil (zavřeno - otevřeno). Doufám ale, že při osazení regulací Adex mi teplo z nárže déle vydrží (část vody se bude vracet ze zpátečky na vstup).
pekny vecer zelam pacisami to vase zapojenie chcem vas poprosit a laskavost cibiste nebol taky mily a poslalimi vase schema zapojenia komplet nadrze akotomate zapojene a elekticke zapojenie velmi vas prosim o zaslanie schem nedqavno som kupil vernera drevoplyn 25kw mam stvorcestny ventyl toje vsetko chystam sa na prerobenie topnej sustavy z nadrzami a velmisamimpaci vase zapojeni popiste prosim blizsie aky mate pec kolko paliva spotrebujete kolko mozte kurit na nadrz a podobne velmimato zaujuma moj mail alebo viki650bluetone.cz spozdravom viktor za odpoved vopred dakujem
Já chci Adexem vyřešit to aby se mě servo zavřelo při dosažení dané teploty v domě nastavené na pokojovém termostatu a navíc aby se voda neustále udržovala teplá, tím myslím v okruhu, aby nedocházelo při opětovném povelu na dohřátí k takovým teplotním šokům a tím i rychlému vybití akumulačních nádob.Adex ještě nedorazil, ale udajně tento týden bude tak pak dám vědět jestli to splnilo očekávání.
Přesně tak, proto třeba čerpadlo pouštím na nejnižší rychlost, aby byla zpátečka co nejchladnější. Když třeba ráno topím z nádrže 2 hodiny v kuse, tak teplota nahoře na nádrži je třeba 70 st., ale do hodiny je tam zase 85st., a potom už odběr není takový, aby se zase nádrž promíchala.
Mate pravdu v tom, ze cim je voda poustena do topeni teplejsi, tim je topeni ucinejsi a intervali sepnuti termostatu jsou kratsi. Takze pokud bude topeni predimenzovane, nic se tim nezkazi a tepelna vymena bude rychlejsi. Voda na zpatecce bude chladnejsi a nadrz se tak rychle nevybije. Podminka je aby vody v topne soustave bylo co nejmene, jinak to bude mit prisernou setrvacnost a termostat vam neureguluje teplotu v rozmezi +0,5- ale teba i 2°C
Mohu vedet proc mate do nadrze dva okruhy, kdyz ji staci pripojit na primarni okruh kotle za termoventil a smer toku vody se meni automaticky podle toho, jestli se nadrz nabiji a nebo vybiji ? Mozna jsem to nepochopil, ale zda se mi ze si pouze prodluzujete vedeni a na funkci to nic nemeni. Pokud to ovsem neni z prostorovych duvodu ktere si nedokazu dost dobre predstavit
No právě, nevím, jak by se směr toku měnil automaticky, když tam žádnou automatiku nemám. Předpokládám, že kdyby se sepla obě čerpadla proti sobě na jednom okruhu, tak by to asi nemohlo fungovat. Tím, že jsem oba okruhy oddělil, fungují nezávisle na sobě.
Primár od kotle mám zapojen zboku nahoře nádrže a okruh topení úplně nahoře, tam co je odvzdušňovák. Řekl bych, že tento rozdíl v zapojení je už pouze detail, i když asi vaše zapojení začne dřív topit, protože nemusí ohřát navíc těch 30l vody.
Hm, tak toto jsem zase asi nepochopil já. Podle mě, když budete topit a sepne vám čerpadlo na radiátorovém okruhu, tak tlačí proti sobě. (omlouvám se, pokud jsem to špatně pochopil, ale tak mi to z vašeho schémátka připadá)
Myslím si, že je to klasické zapojení. Ale na začátku topení, kdyby bylo radiátorové čerpadlo silnější než kotlové nenasávalo by si studenou vodu z nádrže?
Popravde jsem o tom ani nepremzylel, protoze jsem atomaticky primarni okruh nastavil na stupen 3 a radiatorovy na 1. Slibuji ze to vyzkousim a dam vedet
Na radiatorovem okruhu se cerpadlo nevypina vubec, voda cirkuluje dokud se uplne neochladi. Regulaci obstarva servo. Proti sobe cerpadla nebohou nikdy bezet, protoze se toci pouze jednim smerem opacne by to nedavalo smysl. Jinak je to doporucene zapojeni firmou ATMOS a opravdu mi to funguje. viz http://www.atmos.cz/zapojeni.phtml?czech&zap=a akorat je tam misto ladomatu termoventil a cerpadlo. Funkce je naprosto stejna
Cerpadla mam shodná, ale kazde cerpadlo ma tri volitelne stupne, a ja mam na primasu stupen 3 na sekundaru 1. Ted kdyz o tom tak premyslim, tak pokud jsou nadrze u kotle, tak se to stat muze kdyz bude to sekunderni silnejsi nez primarni, ale to vyresite nastvenim vykonu. U me to ale nejspis nehrozi, protoze mam malou kotelnu a tak jsem byl nucen dat nadrze o patro vys na druhy konec baraku do jineho sklepa, takze nadrze mam narozdil od kotle 30m od smesovaciho ventilu a funguje mi to i na samotiz.
Dobry den pane Kalino.Mel bych dotaz.Jak vam vas system funguje po zatopu.Netrva dlouho natopeni mistnosti na pozadovanou teplotu?Ptam se proto,ze nadrz je pripojena paralelne a tim by melo dochazet k jejimu natapeni soucastne s radiatory.Nebo tim,ze tam mate cerpadlo do radiatoru,tak je tepla voda prednostne tlacena nahoru a ne do nadrze?A jeste jeden dotaz,vyse jste psal,ze mate zapojeni dle vyrobce atmos,ale ten tam ma schema, jakoby za sebou(kotel-nadrz-ventil-cerpadlo-radiatory) a vy mate tu nadrz pripojenou jakoby paralelne (bokem).Ja to totiz chci udelat take tak jako vy,protoze se mi nechce tahat trubka nejprve od kotle do nadrze a pak zpet ke kotli,kde bude tricestak a cerpadlo.Vse jen kvuli prostorovym duvodum a kvuli usetreni jedne trubky.Predem moc dekuji za odpoved. PS: jinak co rikate tomu zapojeni na obrazku,myslite ze by chodilo?
Nejdrive k memu zapojeni. Jak jste si vsiml, tak mam v okruhu dve cerpadla. Je na nich nastaven ruzny vykon, tim ze cerpadlo primarniho okruhu ma o stupen stazeny vykon, je reseno to ze mi tepla voda pri otevrenem servoventilu jde nejprve do radiatoru a pouze v pripade, ze termostat vyhonoti ze uz mam doma teplo, tak se zacnou teprve dobijet nadrze, zadna setrvacnost pri zatopu zde neni, navic topim tak, aby se mi nadrze nikdy zcela nevybily. Jak jsem jiz psal, pokud se u nich dostane teplota pod 4O°C, tak se potom zbytecne dlouho ohrivaji a zvysuje se tim spotreba dreva. Co se tyce vaseho zapojeni, tak to asi moc fungovat nebude, minimalne se dostanete do problemu s tim jak ridit nabijeni a vybijeni nadrzi. Pouzijte radeji zapojeni s Ladomatem tak jak to doporucuje Atmos. V zadnem pripade nemusite tahat potrubi k nadrzim tam a zpet. To by Vam i cely system znehodnotilo. To ze je na obrazku fyzicky smesovaci ventil umisten az za nadrzemi, nic nemeni na tom, ze se jedna o paraelni pripojeni nadrzi k topne soustave. Dulezite je pouze to, aby nadrze byly pripojeni ke kotli pred smesovacim ventilem, bez ohledu na to kde je mate umisteny. Po te co Vam vyhasne kotel, se automaticky smer vody v potrubi obrati a nadrze se zacnou pres smesovaci ventil vybijet do topeni. Smesovaci ventil nechte v kotelne, nebo tesne pred vstupem do radiatoru. Je nesmysl ho umistovat k nadrzim. Bez smesovaciho ventilu a je asi celkem jedno jestli pouzijete ctyrcestny duomix nebo tricestny, nebudete totiz moc regulovat teplotu v dome, ani nabijeni a vybijeni nadrzi. S topenim je to stejne jako s elektrinou. Jinak radeji pouzijte nuceny obeh se samostatnym cerpadlem. Prave pri samotiznem zapojeni by se vam mohlo stat, ze se vam muze soucasne ohrivat voda v nadrzi i v topeni, coz Vam samozrejme snizi ucinnost systemu a bude to spatne topit pri nedobitych nadrzich. Jinak perla na zaver. Pred akumulaci jsem propalil 15000,- rocne a dnes jsem na 9000,- i s ohrevem teple vody. O komfortu teploty v byte ani nemluve. Navic jsem zacal topis mekym drevem jez je levnejsi a a rychleji hori. Jinak pro regulaci teploty v dome vam staci obycejny programovatelny termostat za 500,- Kc, ale bude to fungovat i kdyz tam date rego. Regulaci co jsem si delal ja jsem resil pripadne havarijni stavy v zavislosti na stratach, ale bohate Vam postaci dochlazovaci smycka. To co jsem si navrhnul ja je maximum za minimalni naklady, ale chce to byt trochu znaly v elektrice, hlavne pri nastavovani spinacich napeti rele. Preji Vam at se Vam to podari postavit k vasi spokojenosti. Venca. PS jsem z Decina, takze pokud by to pro Vas bylo realne jsem schopem Vam to ukazat v realu.
Vazeny pane Kalino,moc vam dekuji za vasi odpoved.Jeste bych ale neco podotkl k tomu zapojeni na mem obrazku.Pisete,ze by tento system nesel regulovat.Dovolte,abych nastinil mou predstavu,ktera castecne vychazi z jiz funkcniho zapojeni(viz obrazek dalsi),ktere ma muj kolega z prace zapojene doma jiz 15 let a rika,ze vse mu chodi bezvadne.Ma klasicky kotel na uhli na samotiz, k nemu paralelne pripojenou aku nadrz,take na samotiz,ktera ma v privodu teple vody vrazen servoventil.Nema zadny smesovaci ventil ani cerpadlo.Proti podchlazovani kotle ma propojku mezi zpateckou a stoupackou pres ventil,ktery jak mi rikal,ma otevren stejne naplno a zpatecka si prisava teplou vodu ze stoupacky.Kdyz zatopi,tak regulace(upraveny regulator Beta z casopisu Udelej si sam) mu uzavre servoventil do nadrze a jak ma v byte pozadovanou teplotu,tak servo ventil zacne v krocich otevirat,ne uplne naplno,aby nepodchladil kotel a zacne si nabijet nadrz,a to trva do doby nez vyhori kotel.Pak uz vse zavisi na pozadavku,kdy a kolik chce tepla z nadrze.Rika,ze rano si na chvili pritopi,kdyz vstava a potom nez se vrati z prace aby prisel do tepla(vse pomoci casoveho spinace nebo tydenniho termostatu).A pak znovu zatapi.Myslim si ze by toto melo chodit.Me zapojeni pouze nahradilo jeho propojku proti podchlazeni kotle Laddomatem.Zbytek si myslim by mohl fungovat,tak jako jemu. Jeste k tomu systemu s tricestakem a cerpadlem.Jak by se tento system choval pri vypadku elektriny.Stacil by se kotel dochladit samotizne pres nadrz? Ja totiz mam kotel atmos starsi,kde jeste nedodavali dochlazovaci smycku a vyrobce mi sdelil,ze do starsich kotlu to nedoporocuji dodelavat,takze bych ho nerad uvaril. Jeste jednou dekuji za vasi odpoved i za nabidku na exkurzi,ale bohuzel jsem ze strednich Cech od Vlasimi,coz je kus cesty.Skoda ze tato diskuse neprobehla pred mesicem,to jsem byl u Hrenska na dovolene,tak by to k vam bylo co by kamenem dohodil.Skoda. Diky P.Zika
Podle toho Vaseho zapojeni Vam to ale bude topit porad, i kdyz budete mit otevreny ventil do nadrze. Vzhledem k tomu ze jste dal balik za Ladomat, tak investice za tricestak je jiz pakatel, protoze jak pisete, servo tam budete mit stejne. V pripade vypadku proudu bych Vam mohl doporucit klemu okolo cerpadla s ventilem, jez muzete nechat uzavren a v pripade vypadku proudu ho otevrete, cimz se vam vynuluje odpor cerpadla a budete topit na samotiz. Bohuzel Vam nemohu rict jak se bude chovat Ladomat pri vypadku proudu. S tim totiz nemam zadnou zkusenost. Ja osobne mam jeste plovouci klapku okolo cerpadla v primarnim okruhu s ventilem ktery je normalne zavreny. Jinak vse lze resit efektivne tak, ze si poridite malou UPSku (zalozni zdroj k pocitaci) a pripojite k ni autobaterku. Tak budete mit jistotu, ze Vam topeni bude plne fungovat i pri vypadku proudu. Osobne bych to bez tri nebo ctyrcestneho ventilu neprovozoval. Prijdete tak tim o luxus automaticke regulace nabijeni nadrze a teploty v mistnostech. Pokud to zapojite podle Atmosu, tak komfort bude stejny jako u topeni plynem nebo elektrinou. Kdyz se vam podari udrzet teplotu v mistnostech Mezi 20 - 23°C. Tak propalite mnohem min nez kdyz Vam byt a steny vychladnou na 16°C a pak to budete dlouho natápět, nehledě na to že pri vyžších venkovnich teplotach budete mit pri Vasem zapojeni doma pretopino. Samozrejme ze zalezi na tom jestli mate dum izolovany. Ja nez jsem udelal izolace, tak jsem mel doma taky bud Vedro nebo zimu, ale malo kdy neco mezi tim. Nadrze jsem stavel taky hlavne kvuli tomu ze jsem zateplil a pak jsem neustale dusil kotel a stejne jsem mel doma nechutne vedro.
Dobrý den pane Fajkus. Mě by taky zajímalo podrobněji to Vaše zapojení jako kolegu. A taky bych Vás rád požádal o zaslání nějakých podkladů na můj emali: , za což Vám budu velice vděčný a děkuji.
Neviem ci som Vas spravne pochopil. Takze pouzivate duomix namiesto mixu. Ake su Vase skusenosti. Riesim podobny problem. Mam povodne asi najjednoduchsie zapojenie kotla cez stvorcestak a z financneho hladiska hladam najvhodnejsie zapojenie. Naco kupovat trojcestak a regulácie (500Euro)ked uz mam stvorcestak a uregulujem to inac. Viem je rozdiel na spiatocke duomixu a mixu ale inak rozdiel nevidim. Mam kupenu 1000L akumulacku, ktoru chcem zapojit presne podla schemy atmosu c.13 ale stvorbodovo (podla schemy výrobcu akumulacky) a cez duomix. Moja otazka k vasmu sposobu riadenia. Ked spinate servo cez izbový termostat (vypnuty - zavrety mix, zopnuty - otvoreny mix uplne) nejde vam 100 stupnova voda do radiatorov z akumulacky.??? Nieje lepsie izbovym termostatom spinat len cerpadlo a zmiesavac duomix mat nastaveny staticky napr. na 6 pozicii. Nebude to fungovat lepsie? Predsa len nepojde do radiatorov 100 voda (bude chladena spiatockou doumixu). A v serii s izbovim termostatom mat napriklad zapojený teplotný snímac nastavený na pracovný rozsah 40-50 stupnov zopnutý stav, inak vypnutý. Zabranim tým prekurovaniu a ochrana proti popaleniu z radiatorov 100 stupnova voda? Bude to fungovat??? Alebo ho vynechám uplne a spinat ho dudem len izbovým termostatom. Jasne vychladzovanie nadrze dlhsí beh cerpadla... Po vyhladení bude bezat stále. Spotrebuje ale menej el. energie ako zapnuta ziarovka. Pripadne obmedzim jeho cinnost teplotnin snimacom zdola... pod 40 stupnou rozopnuty kontakt v serii s izbovym termostatom. Lacnejsi sposob ako kopec elektroniky ... mozny zdroj buducich problemov a kotol bz mala vediet obsluhovat aj manzelka... :) Takto by to malo byt plne bezobsluzne aj ked ekviterm to nebude.
Teploměr od -50 do +125 jako stavebnice se dá koupit za cca 400.- k tomu potřebný počet čide za cca 16,- Kč/ks a přez několikanásobný přepínač sledovat postupně potřebné teploty. Já k tomu používám ještě termostaty cca 150,-Kč na spínání čerpadel nebo na ovládání termoventilu. Je lepší ale koupit čerpadla na jednotlivé okruhy, já mám 3 a dají se sehnat za 1600,-/ks.Termoventil stojí celkem 1200,- a má moc dlouhou dobu na zavření a otevření, řádově v minutách. Mám ale jiný problém, kde sehnat za rozumnou cenu nádrž alespoň 1000 lt. Poraďte někdo.
Zeptejte se někde v kovošrotě cena se pohyboje kolem 10 kč/kg a dost často se tam sežene nebo na nějaké vodárenské společnosti tam taky občas něco ruší taže se dá sehnat
plastove se prodavaji na inzerat za 1 500 - 2 000kc. kovove nevim.nejlepsi jak uz zde psal projit srotaky.pripadne se s nimi domluvit az to nekdo priveze,aby vam zavolali. nejshudnejsi by asi bylo podat si inzerat.
Tak to me zajima, ne ze bych do toho sel, na to nemam misto ani penize, ale zajimalo by me to reseni. Pri vasi kapacite mi vychazi kotel tak na 250kW, aby se to dalo rozume nabit. Pokud nejde o nejake nizkoteplotni vytapeni kombinovane tepelnym cerpadlem nebo neco podobneho.
Diky za email, je to zajimave reseni, ale obavam se ze navratnost investice je na urovni vetrne elektrarny a bez dotace tudiz dost prodelecna. Reseni je to vhodne tak pro organizaci tipu DETI ZEME, nebo podobny extremisty
Pokud si budete kupovat dražší regulovatelný kotel, který ještě k tomu bude náchlný na kvalitu paliva dostanete se cenově zhruba k ceně nádrže. Budete-li počítat rentabilitu ze současných cen energie celá věc ztratí smysl. Tuto diskusi jsem vedl se svými sousedy před lety. Teď jsou připojeni na plyn a komíny mají pro běžné topení nepoužitelné.
200 m3 by stačilo na celou zimu. Nahřálo by se to v létě kolektory. Ale taková nádrž by stála statisíce. Kde topíte h418 ? Já si chci pořídit h412(ještě slabší) na 160 m2 plochy + garáž, ... Doufám že to bude stačit.
H 418 používám ve velmi malém, dobře izolovaném domku. Topím dřevěnými briketami, akumulační nádrž má 1000 l.Jaký kotel je třeba do Vašeho domku nedokáži posoudit.
Môžete napísať niečo viac o prevádzke, spôsobe používania tohto "prďouse"? Aky budete mat kotol, ake kolektory, kolko je predpokladana tepelne strata domu? Nejake cisla o _rentabilite_. Podelta sa, mozno nas inspirujete. :)
Pane jo, to je tedy macek. Přeji hodně sluníčka ať se stačí naakumulovat. Dejte vědět jak Vám to fachčí, až bude vše hotovo. To je nějaký tank z pivovaru ? Čím to budete izolovat ? To je tak na pár náklaďáků perlitu.
Obdobný macek bývá vidět u čerpacich stanic. Klenutá dna je možno zakoupit, plášť je možno stočit .....Je možné si nádobu nechat zhotovit i u výrobců. Dodržení norem a tlakové zkoušky se pak projeví na ceně. Nádobu zamýšlím obezdít a mezeru vyplnit izolací.
No kazdopadne jste odvazny. Verim, ze nadrz se da poridit v radech desetitisicu, ale aby to fungovalo, tak to tipuju dost pres milion. Preji hodne uspechu. Todle si troufne malokdo, kor bez projektu. Kazdopadne todle bouchout, tak jsou bezdomovci i z Vasich sousedu v okruhu pul kilometru. Snad se Vam to povede dotahnout do konce
Nadrz je tlakova a bude i tak provozovana. Expanzka bude muset byt cca 2 m3. Vzhledem k skalnatemu podlozi domu musel byt puvodni zamer ulozeni na vysku korigovan a nadrz ulozena na lezato. Presto doufam ze se stratifikace bude dat vyuzit.
Izolovat budu: 1, kamenou vatou s AL folii (60 mm). 2, slama (vrstvy po cca 150 mm oddeleny papirem) v minimalni tloustce 600mm (je "temer" zadarmo a lambda je "temer" 0,04 :)
Bouchnuti bych se nebal a sousedi se bat uz vudec nemusi. Nejblizssi je statek s chovem koni (300 m) a prvni domy ve vesnici jsou vzdaleny cca 600m.
Pane Kalina, proc ten pesimisticky odhad? Myslim ze to bude podstatne levnejsi.
Dobrý den mohl by jste mě prosím zslat nějaké upřesňující informace týkající se plastové akumulační nádoby- měděný šnek. Výkon použitého kotle..... Děkuji Vrestal
Dobrý den, jak se dá vypočítat velikost topného hada pro beztlakovou akumulační nádrž o objemu 1500 l vody s max. teplotou topné vody 90 stupňů Celsia ?
Sice je to dotaz z roku 2002, ale google to zde ma dobre zaindexovane, a loni se zde jeste diskutovalo :-). A tak bych pridal i ja svoji trochu do mlyna. Akumulacni nadrz pri vysce sloupce vody nekolik malo metru musi byt pri klasickem topnem systemu pancerovana bedna. Holt fyzika. Resenim muze byt nadrz s otevrenou hladinou v kombinaci se samotiznym podlakovym vytapenim. Kotel a nadrz jsou zhruba ve stejne vysce (kotel muze byt o neco nize). Trubky od topeni jsou ponorene v nadrzi (studena dole, tepla nahore). V systemu je "nasata" voda, ktera samotizne cirkuluje. Ma to sve nevyhody. V potrubi je podtlak, coz u starsich systemu muze vest k zavzdusnovani ale hlavne se to nehodi pro vysoke domy, nebot pri vysce 4 metry v horni casti vari voda pri 80 stupnich. Ale na mensi domy to muze fungovat. System jsem videl a chystam se jej zbudovat. Pokud se to povede, dam to na web a dam sem odkaz. Takoveto experimenty vam maloktery projektant navrhne. Ti umeji akorat osvedcene metody, ktere kopiruji a aplykuji na jednotlive pripady. Neco vymyslet nechteji, protoze co kdyby to nefungovalo. O remeslnicich nemluve. Ti smonutji co jim reknete a kdyz po nich chcete radu, tak vam poradim to, kde maji dobre vztahy s prodejcem nebo to co se jim bude nejlepe shanet. Funkcnost je nezajima.
Po 20 letech provozování zásobníkového systému s tlakovým zásobníkem a tlakovými expanzními nádobami a kotlem na pevná paliva Vám podtlakový systém a zejména samotížný moc nedoporučuji. Dilatační kolísání hladiny v beztlakém zásobníku musí zapříčiňovat korozní problémy, jestliže bude nádoba železná. Ideálně pro vzduch těsný topný systém a ještě samotížný s nutně většími dimenzemi potrubí bude velmi náročný na zhotovení i na udržování v bezvadném stavu. A fyzika bude fungovat i v distribuci rozpuštěného vzduchu ve vodě po topném systému. Navíc ještě, když by měl být samotížný, tak při malém použitelném teplotním rozdílu z hlediska podtlakového systému bude větší problém dosáhnout potřebný tlakový rozdíl pro pohyb topného média. Myslím, že snadnější je vyrobit válcový zásobník tlakový. Viz mé příspěvky v této sekci z roku 2002 a 2004. Při nedávné revizi mého topného systému jsem nezjistil uvnitř na straně topné vody žádné známky koroze ani po 20letech.
Zajímalo by mě co udělá měď asi taky začne korodovat, že . Uvažuji o kapilárnímu systému, použil bych asi výměník na oddělení aby potvora kyslík chodil jen tam kam má, výměník samozřejmě ten nejlepší co se používa na lodích.
"V potrubi je podtlak, coz u starsich systemu muze vest k zavzdusnovani ale hlavne se to nehodi pro vysoke domy" Možná se mýlím, ale podle mne tam podtlak být nemusí např. Drain Back systém http://www.thermomax.com/drainb3.htm Podtlak by tam byl jen po zastavení čerpadla a pokud by se vodní sloupec utrhnul nebo voda stekla dolů čeradlo by muselo vodu zase vytlačit nahoru (při zapnutí by muselo chvíli bežet na vysoký výkon) Ale pro moc vysoké domy se to asi nehodí to je pravda. Ješte mne tak napadlo, co kdyby v radiátoru nebo slunečním kolektoru voda vřela při např. 50 stupních. Čerpadlo by tam samozřejmě muselo pořád dopravovat vodu. Neměl by radiátor nebo kolektor vyšší ůčinnost? Při fázových zěnách je přece přenos tepla nejlepší. Nedalo by se toho využít, podobějako u tepelných trubic?
Petře, jde o bod varu při nižším tlaku - při tlaku cca 0,1 at je bod varu vody cca 65°C, při tlaku cca 0,05 at je bod varu vody cca 40°C. Odečítám z grafu, takže je to opravdu jen přibližně :-/
No a teď nějaký exprt - mělo by to nějaký vliv na efektivitu přenosu energie?
pri tech tlacich je mi to jasny. jen si nedokazi dost dobre predstavit stale udrzeni takovych to extremne nizkych tlaku v domacich podminkach. radeji se zabyvam realnymi vecmi,nez experimenty.nekdy taky nejsou na skodu,ale nesmi se to prehanet.
V potrubí a v radiátorech bude podtlak i při chodu čerpadla. Běžné hydraulické odpory potrubí jsou zlomkem tlaku vodního sloupce. Standardně používaná topenářská čerpadla pro malé systémy mají limitní pracovní body charkteristiky cca 5000 l/hod do nulového tlaku a 0 l/hod do tlaku 50k Pa = 5 m vodního sloupce. Kdyby se tedy uměle - škrtícím ventilem - chtěl vyvodit v tomto diskutovaném podtlakovém systému těles v potrubí a tělesech přetlak, nebylo by čerpadlo současně schopno dodávat potřebných cca 500÷1000 l/ hod pro dopravu topné vody do systému. Zatímco pro klasicky navrhované topné systémy s otevřenou expanzí nad tělesy nebo tlakovou expanzí v libovolném místě bude toto čerpadlo schopno dodávat i třeba 3000 l/hod , jestliže bude pracovat jen do tlakového rozdílu ztrát třením vody v trubkách. Použití výměníku mezi systémem těles a beztlakým zásobníkem vedle kotle ve sklepě sice tlakové problémy vyřeší, ale sebelepší výměník vždy bude pro svou funkci potřebovat teplotní rozdíl a tak sníží využitelný teplotní rozdíl zásobníku. A to hned dvojnásobně. Spodní teplota musí být vyšší......pro min 40°C do těles = 45°C v zásobníku - 5°C delta výměníku Horní využitelná teplota bude nižší......90°C v zásobníku = 85°C do těles (nebo směšovače) + 5°C delta výměníku Menší využitelný teplotní rozdíl zásobníku je pak pro požadovanou tepelnou kapacitu zásobníku nutno dohnat extenzivně větším objemem nejen zásobníku, ale i jeho izolace. Při nejlepším tvaru - krychlový zásobník- budu tedy pro 3000 l v zásobníku potřebovat 3250 l izolace při její 20 cm tloušťce (ideální tvar koule je v praxi nepoužitelný). Při jiném tvaru zásobníku podíl izolace ještě stoupne. U beztlakého zásobníku ještě musím navíc izolovat i jeho dilatační prostor. Například u mého tlakového zásobníku mám při objemu 3 100 litrů zásobníku cca 5 000 litrů izolace ( válcové nádrže + hranatá krabice s izolací).
Ano stím souhlasím, ale přesto se drain back systém používá. Například Mateřská školka Ostrava - Proskovice http://www.oze.cz/htm/poster.htm Mají tam tedy v solárních kolektorech podtlak? Sice přesně nevím jaký mají výškový rozdíl mezi zásobníkem a kolektory, ale myslím že to bude kolem 8 m.
Zmena kvapalného skupenstva vody na plynné vo vykurovacích telesách podľa vašeho popisu nezvýši ich nominálny výkon, pretože merné skupenské teplo varu sa odoberá z média, je teda záporné. Pri opačnom spôsobe zmeny skupenstva, kedy médium vo vykurovacom telese kondenzuje sa bežne využíva pri parnom vykurovaní. Regulačná armatúra je na spiatočke telesa a nazýva sa kondenzátny hrniec, je tam plavák, ktorý zapezpečí aby sa neskondenzovaná para nevracala v kondenzátnom potrubí späť do napájača. Tento systém sa používa hlavne v priemysle, kde sa para používa na technológiu a je zbytočné mať pararelné teplovodné potrubie napájané z dalšej výmenníčky. Proste sa jednoduchšie odoberie para z technologického rozvodu.
Naviac voda ako médium, ktoré sa privádza v okruhu vykurovania do varu musí byť špeciálne upravená, odmekčená. Inak sa vám vodný kameň vylúči v miestach varu vady. Pri otvorenom systéme kedy voda obsahuje kyslík je kombinácia plynného skupenstva vody a oxidantu veľmi silne korozívna.
Vyšší tlak v systéme vykurovania je okrem ďaľšich dôvodov, hlavne z dôvodu ochrany čerpadala, na ktorého lopatkách dochádza ku kavitácií. Ide o jav kedy pri výrení vody lopatkami čerpadla dochádza na ich zadnej strane k podtlaku, naslednému mikrovaru vody v podobe malých bubliniek, ktoré vytrhávajú a poškudzujú materiál lopatiek.
Děkuji za odpověď. Máte samozřejmě ve všem pravdu a taky si tyto problémy uvědomuji. Ikdž spousta problémů se už dá technicky vyřešit. Například kyslík mne nemusí trápit poud bude vše z nekorozivního materiálu, podobě i usazeniny když bude voda destilovaná nebo deštová. Pokud by hrozil problém z kavitací, nedalo by se to teoreticky vyřešit typem čerpadla? Nevím jak jsou náchylné na kavitaci třeba membránové, zubové, Archimédův šroub atd... čerpadla. Pokud vím tak v tepelných elektrárnách se napájecím čeradlem čerpá voda z napájecí nádrže do bubnu na rozmezí křivky kapalina/mokrá pára a taky tu vodu do bubnu vyčerpají. Prostě musely problém z kavitací vyřešit např. umístěním čerpadla hluboko pod napájecí nádrž. V radiátorech by ovšem nemělo smysl aby vnich docházelo k odpařování to máte pravdu, ale já jsem se asi špatně vyjádřil myslel jsem: aby v solárním kolektoru docházelo k varu (čož mnohdy ani není problém) a v radiátoru ke kondenzaci. To už je problém jak čerpat horkou vodu z beztlakého zásobníku tak, aby se za čerpadlem změnila v páru a v radiátoru zkondenzovala a zpátky stékla do zásobníku. Jak toto vyřešit zatím ještě jistě nevím. Proto jsem se tu ptal jestli je to dobrý nápad a jestli tím něco získám na účinnosti. Je to všecho jen tecnická ůvaha (možná i blbost), stavět něco takového se zatím nechystám.
1. Zas tak pevná nádrž to být nemusí, v např.bojleru je vyšší tlak. 2. Pokud mám tenkou nádobu, tak než nějakej podtlak, je lepší v nádobě udělat výměník. V nádobě pak stačí nechat nahoře trochu vzduchu pro rozpínavost vody ohřátím.
Dobrý den, dovoluji si odpovědět na váš dotaz. Předem bych předznamenal, že z mých zkušeností montážní firma je obvykle(to neznamená vždy) jen montážní a potřebuje tedy vědět co namontovat, aby to fungovalo správně a bezproblémově. Proto je vždy dobré kontaktovat projektanata vytápění, aby navrhl vhodné řešení. Když vytvoříte nádobu, která bude konstruovaná na potřebný tlak nemusí mít ve vnitř "hada". Když uděláte nádrž beztlakou (svařená plechová krabice s víkem (spíše vyloženě nouzové řešení zřejmě váš případ) pak budete potřebovat "hada" jak na straně kotle tak i topného systému a samozřejmě nesmíte zapomenout že i na obou stranách musíte mít expanní nádrže. Ve obou případech musíte mít oběhové čerpadlo jak na straně kotle tak i topného systému. řešením by asi bylo i koupit akumulační nádrž bez izolace vhodně jí rozříznout a na místě svařit - pravda je že v tomto vám zae kdejaký instalatér pradí lépe než projektanat. Abych nezapoměl, předpokládám, že vám instalatéři nezapoměli osadit regulaci teploty zpátečky do kotle, mohl by jste se tak dostat do situace, že by jst dříve než osadíte nádrž potřeboval nový kotel. S pozdravem Martin Hlaváček
Já přemýšlím o zásobníku svařený z desek polypropylénu vystužený železným rámem. Dá se svařit přímo na místě kde to bude stát v libovolné velikosti a není potřeba nic bourat. Životnost by měla být taky snad větší než u ocelové. Zásobník bude beztlakový, ale s utěsněným víkem a celý zaplněný vodou. Vývod do expanzní nadrže bude zespodu to zabrání pronikání kyslíku do vody. Vevnitř budou z meděných trubek šroubovice od soláru, průtokového ohřevu TUV a krbu. Toto řešení má podle mne obrovskou výhodu také v tom že se dá bez problémů další šroubovice upravit a doplnit. Nevíte kde se dají sehnat meděné žerbrované trubky? Zásobník bude víše než solární kolektor - samotížný oběh a bude více do víšky než do šířky, kvůli rozvrstvení vody. Bude to sloužit jen k ohřevu TUV max 80 C. V domě je podlahové topení s elektro kotlem v budoucnu snad bude tepelné čerpadlo. Nemůžu se rozhodnout jestli samotížnou stratifikaci a mít nemrznoucí směs v celém zásobníku asi 1000l nebo tam jen udělat měděnou šroubovici. V případě té stratifikace jakou nemrznoucí směs nejlépe použít, vodu z lihem? Podobný zásobník je zde: http://www.veronica.cz/energie/solar/kramolis2/akumulace_srdce.html dole na obrázcích je zachycena stavba solárního stratifikačního zásobníku ve sklepě v Ostravě.
pro TomAs 15.8.2005 můžete mi prosím zdělit jak máte vyřešen přechod v plášti u.hmota had? Těch nejasností mám více např.velikost výmněnné plochy (hada) pro dva kolektory.děkuji za odpovědˇ.
Zásobník hotový není je to jen návrh. Ten přechod je problém to vím, ale existuje takové šroubení ( nejsem instalatér tak nevím jak se to odborně jmenuje, kdyby někdo vědel tak prosím napište ) je podobné jako kabelové průchodky které se používají v elektro rozvaděčích. Toto šroubení jsem viděl i na zásobnících Miroterm http://www.okterm.sk/HC.html kde realizuje přechod ocel. plášť/měd. trubka. Myslím že tímto šroubením by se tento problém dal vyřešit. Horší bude, ale uťesnit víko tak aby se do zasobníku dalo dostat a nebylo zavařené. Velikost hada pro kolektorový okruh ( pokud nechcete stratifikční trubici ) bych volil co nejdelší trubku a co nejníže v zasobníku. Nejlepší by bylo hada vinout závit na závit a né závit vedle závitu. Tak aby had zabíral co největší plochu u dna.To ale závisí na stratifikaci v zásobníku, jeho výšce a typu solárních kolektorů a jejich optymální výstupní teplotě. Hada pro TUV bych vinul závit vedle závitu přes celý zásobník ode dna až po víko. S ohledem na stratifikaci by to tak bylo asi nejlepší.
Tak to sroubeni se jmenuje GEBO,vetsinou se pouziva v palcove verzi, ale snad je i ve verzi metricke...Sam jsem je na podobny ucel pouzil. Pro Cu trubky nebo presne ocel. trubky lze pouzit sroubeni ERMETO - prodej treba fa HYDRO FLEX.
uvažuji podobným směrem. Chladič z š120 má výkon tuším 25 kW apod, dá se koupit za směšné ceny, není to možné řešení? Prostě ho přitrubkovat a potopit?
Zajimavy napad s tim chladicem s 120 pro jakykoli vymenik. Nepouzivate ho nekdo? Ja ho planuji dat pred rekuperator jako ohrev vzduchu v zime a chlazeni v lete z hadu co mam zakopane v zemi pro TC. S pozdravem Pavel
Tech 80C je na svarovany PP asi moc. Ja jsem si nechal od jedne firmy, co dela PP nadrze udelat nabidku na beztlakou valcovou nadrz o prumeru 1m a vysce 2m s vikem (cena cca 20kKc bez DPH), ale i kdyz to je z PP-DWU (je teplotne odolnejsi), tak ty svary vlastnosti znehodnoti. Rikali, ze zaruku mohou dat do 70C. Ta teplota je o odolnosti svaru, takze ani vyztuze nepomohou. Teda, jestli tomu dobre rozumim.
Jelikož jsem řešil podobný problém a navíc vyvstala potřeba trivalence ve vytápění a ohřevu TUV,postupval jsem následovně:získal jsem dna z průmyslového bojleru o průměru 1000 mm a nechal si u firmy,zabývající se klempířstvím stočit ocelové skruže o průměru den a výšce,která byla vhodná pro manipulaci v již postaveném domku a zazděných zárubních.Tyto součásti jsem svařil a osadil patřičnými nátrubky.Před montáží horního víka jsem osadil měděný výměník pro ohřev TUV a spodní část otvorem pro vnitřní práce(vlastní výroba obdélníkového průlezu).Skruže jsou o síle 3 mm a max.výšce 500 mm.
Tu hrubku 3 mm ste nejako vypocital, alebo je to len odhad. Mam podobnu nadobu z nerezu hrubky 3 mm a neviem, ci ju mozem pouzit ako tlakovu pre bezne vodovodne rozvody? Mozte mi poradit? Vdaka
Dal by se jako akumulační nádrž použít plast.zásobník 1000 l. Používají se v potra.průmyslu.jsou na palete v hliníkovém koši.kdyby se to zaizolovalo.jake jsou nevýhody tohoto použití? jaký býva průmerný tlak v tlak.akumu.nádobě?v jakém řádu se dá uvažovat?
Určitě si pane Pavle děláte srandu a čekáte na reakci.Nic méně jsem jednou chodil při uvádění do provozu kolem takového kutilského nápadu a řeknu Vám,že mi moc příjemně nebylo.1000 litrů vody sice není tak moc,ale přece jenom dynamicky hmota pracuje.Problém dotyčný člověk mněl se spojením instalačních trubek s nádrží a přechody kov-sklolaminát.Tlak v nádrži je stejný,jako v ÚT. Určitě nedoporučuji,myslím že ani norma není tomu nakloněna.
srandu si nedělám.v bečkách se převáží 1000 l tekutiny, takže asi něco vydržet musí. kdyby se to použilo na beztlaký systém, nemyslím, že by to mělo prasknout.jen jsme chtěl rozvést diskuzi.plast v hodně aplikacích úspěšně nahradil kov.nepředpokládám, že s ebudou dělat tlak.nádoby z plastu. jen jsem chtěl slyšet názory.
Pan Pavel mate asi predstavu kolko tepelnej energie dokazete do 1m3 plastovej nadoby akumulovat a asi na ako dlhy cas tato energia dokaze pokryvat tepelnu potrebu ? Pokial je horna teplota obmedzena na 50 °C skor 40°C a spodna je urcena nizkoteplotnym systemom UK povedzme na 30 °C, rozdiel bude 10 °C co pri objeme 1m3 predstavuje energiu 4,2x1000x10=42MJ=11,7kWh co je velmi smiesna hodnota. Ako dlho vam dokaze toto mnozstvo energie pokryvat tepelne straty domu bez TUV, povedzme aj NED, si dokaze urcite kazdy sam dopocitat.
Podla mojho nazoru pokial clovek premysla o investicii do akumulacie tepla, mala by to byt tlakova akumulacia, aby sa mohla horna akumulacna teplota pohybovať pri 100°C a tak maximalizovat mnozstvo ulozeneho tepla. Vo vasom pripade,keby ste pouzili tlakovu akumulaciu s max teplotou 100 °C, mohla by mat ocelova nadoba objem iba 150 litrov pri rovnakom mnozstve ulozeneho tepla, namiesto vasich 1000l plastovej nadoby.
tato hodnota je nízká,ale ta nádrž bude zapojená na tepelné čerpadlo.a výstup z tepelného čerpadla se 100 stupni teplé vody si neumím představit.hlavním důvodem proč akumulovat, je zde to,aby nesepínalo každých 10 minut.pokud jsem někde dobře četl, tak kompresory scroll se můžou sepnout max.6 za hodinu.rád bych věděl, jak mají řešenou akumul.nádrž v kombinaci s tepel.čerpadlem a podlah.vytápěním jiní.možná to celé chápu špatně,ale mám za to, že čerpadlo nejlépe pracuje, pokud z něho leze voda do 50 stupnů.a podlahovka potřebuje tak 30-35 stupnů.
Uz Vam rozumiem. Potrebujete skor vyrovnavaciu nadrz ktora zabrani castemu vypinaniu kompresora pri nepotrebe jeho nominalneho vykonu. V tom pripade vam postaci nadrz aj o objeme mozno len 100 l (treba to prepocitat podla vykonu TC a straty domu). Otvorenu nadobu vam nedoporucujem aj z dovodu ze otvorenou hladinou difunduje do systemu UK kyslik ktory tam robi sarapatu na armaturach,tesneniach, vymenniku atd. Nie som si isty ci na riesenie vasho problemu vobec potrebujete akumulacnu nadrz. Ved akumulacia celeho sytemu UK musi byt dostatocna na to,aby kratkodobe vypinanie zdroja tepla nebolo vobec pozorovatelne. Skor potrebujete anticyklovaciu regulaciu kompresora, ktora ho bude chranit proti castym startom. Je to jednoduchsie. Neviem ci vas nazor,ze z TC je idealnych 50°C a potom sa to do systemu zmiesa na 30°C, je spravny. Idealne je robit ekvitermiku priamu na zdroji - TC ,t.j. cim mensia teplota z TC tym lepsie. Zmiesavanie je pri TC a kondenzacnych kotloch nepripustne z dovodu zbytocnej straty na ucinnosti-vykurovacom faktore.
PŘESNĚ TAK.TA TEPLOTA 50 STUPNŮ BYL JEN PŘÍKLAD.SAMOZŘEJMĚ, ČÍM NIŽŠÍ TEPLOTA Z ČERPADLA PŮJDE, TÍM LÉPE. PRÁVĚ TEN VÝPOČET JSEM NIKDE NESEHNAL A MYSLÍM, ŽE KAŽDÝ VÝROBCE A DODAVATEL MÁ NA TO JINÝ SYSTÉM.ZADAL JSEM NABÍDKU ČERPADLA VÍCE FIRMÁM A VELIKOST AN SE POMĚRNĚ LIŠILA.PROTO BYCH NEJRADĚJI INFORMACE OD NĚKOHO KDO TO DOMA MÁ.JAK TO MÁ ZAPOJENÉ A JAK TO CELÉ REGULUJE.
Myslim ze sadzba ktora sa pouziva v Cechach pre TC ma len 2h denne prerusenie. Vo vacsine aplikacii TC sa pouziva system podlahoveho kurenia, ktore svojou akumulacnou schopnostou zaruci bezproblemove preklenutie tejto pauzy. Mat starost nad preklenutim 20-30 min pauzy na ktoru moze byt nastavena anticyklovacia ochrana kompresora sa mi zda uplne zbytocne.
Ak sa mylim prosim opravte ma niekto, ale akumulacna nadrz ma zmysel pri kotloch na tuhe palivo, slnecnych kolektoroch a ele. akumulacnom vykurovani. Pre TC so sadzbou D55 postradam zmysel pouzitia akumulacnej nadrze. Druha vec je ako to bude s D55 teda NT 22h v buducnosti.
Firma, která mi čerpadlo před deseti lety instalovala byla přesvědčená (i já), že 200 m podlahové betonové plochy má dostatečnou akumulační mohutnost. Nemá, protože mám plastové trubky a z TČ mi odchází asi 40°C teplá voda.MKožná nemá i proto, že teplo z podlahy odchází ruchle do vzduchu. Nevím. Musel jsem dokoupit válcovou nádrž jako zásobník, aby mi TČ neběželo každých 15 minut (usuzuji, že za 7,5 min se se voda vymění ve vytápěných místnostech. Mám asi 700 l, tlakový systém, čerpadlo se spíná při poklesu teploty vody v horní třetině nádrže pod 25°C a vypíná, pokud teplota vstupní vratné vody do TČ dosáhne 40°C. Jistě to jde udělat lépe. Zapíná se při prázdné nádrži proto, aby i při přestávce v dodávce el. proudu (není k dispozici 24 hdo. denně) byla jistota topení.
dá se odhadnout jak často se čerpadlo sepne za den třeba při -10? Já myslím, že to co píšete je dobré řešení.tak nějak si to představuji i já.ta četnost spínání je pak asi dána ztrátou objektu, výkonem čerpadla a velikostí AN.ted je třeba určit dobrý poměr. Proto s eptám lidí co to mají, jak to mají udělaný a jak to funguje. Jinou regulaci nemíte? dle venkovní teploty? vnitřní?
Povedzme ze mate vypocitanu stratu domu 14 kW pre -15°C a navrhnute tepelne cerpadlo ma nominalny (a staly) "tepelny" vykon 15 kW. Vnutorna teplota je 20°C. Potom pri -10°C bude strata domu (20+10)*14/(20+15)=12 kW to znamena ze cerpadlo bude vyuzite na 12/15=80%. Z tohoto pomeru dokazeme povedat,ze cerpadlo bude 80% casu bezat a 20% casu stat. Ake dlhe intervaly to budu zalezi na regulacii a jej nastaveni. Moze to byt 8 a 2 minuty alebo aj 20 a 5 min. Akumulacia podlah a celeho systemu UK zabezpeci ze to moze byt aj 1 hodina a 15 minut.
Vypocet je samozrejme mierne zjednoduseny, ale pre pozadovanu presnost staci a po dosadeni svojich hodnot si dokazete zistit intervali pre svoj dom.
Pan Pael, som si isty ze niekolko centimetrov hruba betonova podlaha ma akumulacnu schopnost. Nie je mozne aby sa radovo v desiatkach minut menila povrchova teplota podlahy v zavislosti od teploty vody. Samozrejme mam na mysli ten isty rozdiel teplot delta T. Teda napr. teplota vody 35-30°C a zmena teploty podlahy 25-30°C. To ze automatika spinania vasho kompresora spinala kazdych 15 minut neznamena,ze sa musela menit povrchova teplota podlahy. Dokazuje len o to,ze sa menila teplota vody. Plastove potrubie vytvara dostatocnu izolaciou medzi mediom a betonom takze je to velmi pravdepodobne ze moja uvaha je spravna. Vas problem ste vyriesili akumulacnou nadobou. Podla mojho skromneho nozoru by bolo jednoduchsie pouzit anticyklovaciu automatiku,ktora by zakazala opatovne zopnutie napr. do 30 minut. Dokonca i pri radiatorovom vykurovani hodinovy vypadok kurenia je takmer nepozorovatelny. Ako mozete tvrdit ze z dovodu nizkej akumulacie betonovej podlahy TC spinalo kazdych 15 minut.
V mém příspěvku je také slovíčko "nevím". Jistě nejde tvrdit jak jsem napsal, že podlaha žádnou akumulaci nemá, ale jde o to,jak se tato akumulace projevuje. Já mohu tvrdit, že v některých okamžicích to spínalo i po deseti minutách, ale proč, to se pouze domnívám. Čerpadlo zajišťující oběh vody zásobník-podlahy-zásobník-TČ-zásobník běželo nepřetržitě. Z toho usuzuji, že teplota vody v okruhu musela klesnout během té doby nejméně o 10°C, teplo přešlo do podlahy. Protože i v dalším cyklu nastal tento pohyb, muselo teplo z podlahy odejít, jinak by se tam nové "nevešlo". Tak to "fungovalo" i po týdnu provozu. Jistě, mohl jsem použít anticyklovaciu automatiku, ale jako laik jsem do dnešního dne neměl o ni tušení a firma ji nenabídla. Ani jiné řešení nenabídla. Mám dojem, že firma již dnes neexistuje. Pokud se prodloužení prodloužení spuštění TČ automatikou spojí s odběrovou špičkou, ve které nedostanu el. proud pro TČ, je to již 2,5 hod. Protože v hlubokých mrazech jede čerpadlo téměř nepřetržitě, považuji současné řešení za lepší (byť ne jediné možné). Mám v každé místnosti termostat, který zavírá a otvírá ventily do příslušných místností. Termoregulaci dle venkovní teploty jsem odpojil, protože se mi nezdála praktická. Jestli jsem tomu dobře porozuměl, pouze snižovala teplotu vody jdoucí do podlahy. Tím se pouze prodlužovala doba nutná k dosažení žádané teploty. Vlastností podlahového topení -pokud se používá nízké rozmezí teplot- je již tak jisté zpoždění a po dalším jsem netoužil. Jak často spíná nevím. Ze začátku jsem v listopadu ve sklepě přečetl několik knížek a ověřil si, že spíná nejčastěji jednou za dvě hodiny a s tím jsem se spokojil.
Prepacte,za honosny nazov anticyklovacia automatika som nechtiacky schoval obycajny zachodovy casovy spinac ventilatora s nastavitelnym casom, ktory sa natvrdo zapoji do elektroinstalacie (spolocne so stykacom) pred motor kompresora. Pokial regulacia TC nastavitelne anticyklovanie neobsahuje uz od vyrobcu je mozne si to takto jednoducho vyriesit sam. V obchode s elektroinstalaciami sa da takyto casovy spinac spolocne s 3f stykacom kupit za par stovak a osadit na DIN listu do domovej rozvodne. Vase riesenie s akumulacnou nadrzou ma samozrejme tiez zmysel hlavne co sa tyka 2,5 hod vypadku pri VT a ako vedlajsi ucinok to vyriesilo problem s cyklovanim.
Tady pane Eliasik jste pěkně šlápl do měkého.Uvažte ještě jednou rozdíl mezi vypínáním ovládacího napětí pro stykač kompresoru a vypínáním celého silového okruhu.Auto z kopce/abych ušetřil benzín/taky nemohu vypnou klíčkem,proto-že nepůjde posilovač brzd.Všechno má své zabezpečovací okruhy. Co se týká předmětu diskuze,tak bych nakoupil lepší izolaci trubek ve sklepě-silnější a nějaké koberce navíc. Tady zřejmě dochází k tomu jevu,že teploty zpátečky z jednotlivých místností se značně liší a rychlost oběhu vody je příliš vysoká.Vyměnil bych oběhové čerpadlo za Grunfos 3 rychlostní a snažil se sjednotit teploty termostatama ve zpátečkách z místností-né na přívodech.Myslím,že má hydrauliku soustavy úplně v háji a táhne mu to vodu jenom a převážně z nejbližší a nejchladnější místnosti cestou nejmenšího odporu. Tady je opravdu na místě zjistit průběh teplot ve zpátečce a její kolísání v čase.Nejlépe el.zapisovačem a vyjet graf.Podle toho se rozhodnout o dalším postupu.
Grunfos 3 rychlostní je dobrý, proto ho mám. Termostat v místnosti ovládá ventily zpáteček. Nepozná ovšem, jaká je taplota vody ve zpátečkách... Pokud je v místnosti malá teplota, tak nechá ventily nechá otevřeny, i když se vrací teplejší voda. Tento moment mě nenapadlo řešit. Neměl jsem představu jak, protože běžící TČ vyrobí každou sekundu nějaké teplo a pokud nebyla akumulační nádrž, tak co s ním? Na druhou stranu soudím, že je lepší, když se z vytápěné místnosti vrací vlažná voda, než studená. Nahradí ji horká a bude dříve vytopeno. Soudím, že mi to netáhne pouze vodu z nejbližšší a nejchladnější místnosti, protože v ostatních by bylo zima, protože se vrací teplá voda, a protože se dá (napevno ovšem) nastavit průtok ventilem. Tím se určí poměry průtoků jednotlivých místností (do patra jde jedna společná větev). To mi spočítal podle tepel. ztrát znalec a dle funkčnosti soudím, že dobře. Výkon TČ je regulovatelný pouze zapnutím nebo vypnutím, nelze ho měnit jako u plynu. Spotřeba tepla kolísá. Proto zatím soudím, že problém jsem neřešil špatně. Věřím, že odborník by průtoky lépe vyladil, ale nejsem si jist zda to má za stávající situace význam.
Uvádíte něco,co si mnoho zhotovitelů neuvědomuje a to je rychlost přenosu poruchové veličiny z čidla přes snímač do regulace.Zapnutí kompresoru při poklesu teploty v 1/3 nádrže je snímáno proudovým čidlem,velmi rychle reagujícím na teplotu směsi,hlavně na špičky poklesu teploty vlivem paralerně připojených okruhů nestejné délky a tedy hydr.odporu.Proto u větších a rozhlehlejších soustav se používají řízené čerpadla od diferencí tlakových ve vleku s teplotní regulací.Termostaty v místnostech mají přenosové rychlosti řádově daleko delší a než zareaguje na změnu,tak kompresor 3krát sepne a úplně zbytečně.Vyrovnávací nádrž to částečně řeší a lze jí jenom doporučit.Ale umístit jí aspoň 50 průměrů potrubí,do ní vstupující od tepelného čerpadla,aby se voda dobře promíchala. Nemyslím vstup z výstupem,to by bylo k ničemu,ale zpáteční voda rozdílných teplot na teplotu jednotnou s patřičným dynamickým zpožděním.Takový kondenzátor,sice se to projeví dynamickým zpožděním,ale je to jenom k prospěchu věci. Tepelné čerpadlo je rychle reagující technologické zařízení a pokud na něho "pověsíme" línou soustavu,je na problémy zaděláno.Obyčejný odporový snímač v jímce reaguje na změnu teploty až za pět minut.Proudové čidlo do 30sekund.Soustavy se musí řešit citlivě,né co je nejlevnější ale co dané soustavě provozně vyhovuje.Pokojové termostaty je kapitola sama pro sebe a řídit od něho všechno je holé neštěstí.
K mému příspěvku doplním ještě toto.Uživatel a provozovatel vytápěcího zdroje/ať už je jakýkoliv/se jednou rozhodne změnit zdroj z pohnutek jen jemu známých.Púvodní kotel a soustavu mněl "vyšpekulovanou" tak,že tam pootevřel ventil na půl,onde zase přivřel a topil všude.Dá si jiný kotel a regulaci jemu dilerem doporučenou a nestačí se divit,co to provedl. Příspěvkem chci říci,že každá taková to zásadní změna musí nutně korespondovat s topnou soustavou,která nedoznává změny a na které většinou se musí udělat úpravy/viz spousty příspěvků/ které spíše potvrzují praxi ověřenou skutečnost,vyúsťující v nespokojenosti zákazníka.Prováděcí firmy a hlavně provozovatelé by si mněli včas uvědomit,že regulace a vyvážení soustavy není jen pokus,jak dostat od zákazníka peníze,ale je to potřebná věc,bez níž se provoz neobejde a včas situaci řešit,třeba jenom tím,že před instalací a hlavně po ní se provede krátkodobé,nebo delší dobu Měření teplot a tlaků se záznamem na grafu,který se potom vyhodnotí a přenastaví algoritmy regulátoru,nebo se provedou jiné úpravy.Konec konců 72-hodinová zkoužka jako komplexní provoz automaticky toto předpokládá a organizace nebo zhotovitel,který jí nedělá,NESTOJÍ ZA MOC.Stejně jako tlaková zkoužka.
u starsich domu bych to pochopil u novych vsak uz rozhodne ne !! v pripade meho domu bude topeni celkem zadarmo,tak nebudu preci premyslet o tom jestli za rok vydelam ci prodelam par stokorun. problem by nastal pokud by nam nasi pani poslanci zavedly dan na slunecni svit.to bych mel v pripade meho domu dost velky problem.o jejich chytrosti si nedelam zadne iluze a je mozne,ze by toto nekdo z nich mohl navrhnout,pak uz by nam zbyval jen ten vzduch co dychame :-((( a na ten by casem mohlo taky dojit.
Pan Bartel, prirovnanie silnoprudoveho zariadenia TC s automobilovou elektronikou je nestastne.Keby som to mal brat doslovne,tak sa vam moze stat,ze v dopravnej spicke zostanete trcat uprostred krizovatky pretoze prave nastala 2,5 hod VT. Prave z tohto dovodu je napajanie motora TC oddelene od obvodu MaR, ma vlastne "motoricke istenie" a blokovanie v rozvodni pri VT tarife. Takze mozem vyuzit blokovaci istic a nastavit si casovy spinac tak,aby nedochadzalo k castemu cyklovaniu. Tymto sposobom nahle motor nevypinam,len mu zakazujem zapnut sa pokial pred chvilou bezal.Do MaR nijako nezasahujem,je pripravena na situaciu,ze napajanie pre motor bude blokovane. Vase prirovnanie s automobilom je opat scestne,znamenalo by to len to,ze zakazujem nastartovat motor,pretoze bol len pred chvilou nastartovany. Nijako to nesuvisi s nahlou nefunkcnostou posilnovaca riadenia,brzd atd ...
Nechci být putčičkář,ale předtím jste psal o 3f stykači do rozvaděče a teď o jističi.Dokonce o nějakém záchodovém časovém spínači za pár stovek.To by se výrobci asi moc nelíbilo a záruka by byla pryč.Tepelné čerpadlo má 3f přívod a na část silovou a ovládací se dělí až v rozvodnici čerpadla,kam nemůžeme nic umísťovat ani tam na to není místa.Do přívodního ano ale tím přerušíme napájení celého zařízení,což asi nechceme.Vysoká sazba nám blokuje zapnutí stykače kompresoru,ale ovládání je pod napětím. Přirovnání s autem je opravdu nešťastné.
Každe ele. zariadenie by malo byt istene. Ale inak je isteny zasuvkovy,svetelny a inak motoricky obvod. Istice pre motory maju ine vypinacie charakteristiky a maju ine znacenie. Pokial mate, centralny vysavac,alebo zvlast obvod pre cerpadla ci sustruh dobry elektroprojektant tam naprojektuje motoricky istic. To iste dvojnasobne plati pre tepelne cerpadlo, pretoze ma vacsi vykon. Musi byt istene specialnym motorickym isticom proti pretazeniu atd. Specialna charakteristika znamena,ze istic nereaguje na kratkodobe prudove spicky pri starte.
Stikac - rele je dalasie zariadenie,ktore musi byt spolocne s isticom zapojene pred motor TC. Sluzi na spinanie motora, pretoze slaboprudove obvody MaR a HDO nie su konstruovana na spinanie 3f radovo 10A prudov.
Stykac musi byt v rozvodnej skrini(a zablombovany),preco ? Pretoze to vyzaduje rozvodny zavod,aby mohlo byt TC blokovane signalom HDO. Samozrejme dalsi stykac-rele moze byt v obvode MaR priamo pri TC.To je na vysvetlenie asi vsetko.
Dobrý den, možná jsem správně nepochopil předmět vaší diskuze, ale domnívám se, že rozvodné závody plombují pouze kryty toho, co je PŘED elektroměrem. Jde o samotný elektroměr, kryt přívodů, přijímač a jistič HDO. V dalším podružném rozvaděči už nic, tím méně nějaký stykač. Kromě toho vám nikdo nebrání zapnout si tepelné čerpadlo i v době trvání vysokého tarifu.
Kutilské nápady jsou nepředvitatelné.V době záruky raději plombuli přístroje a jejich nastavení.Po záruční době ať si každý dělá co chce a na co stačí.Většinou ovšem stačí na všechno a ti před ním to udělali špatně.
Pan Bartel, to blombovanie som spomenul len na vysvetlenie,ze vypinat TC mozu aj rozvodne zavody (bez poruchy na MaR) a ze ovladanie je umiestnene v rozvodnej skrini coho sa da vyuzit. Vy nehladate riesenie,ale sposob ako znemoznit ludi,ktori hladuju riesenia a pokusaju sa riesit problemy. Pokial sami nemate dostatok zrucnosti a skusenosti to neznamena ze vsetci ludia ho nemaju. Na zapojenie anticyklovacieho obvodu pred TC nepotrebujete byt elektrotechnik specialista §24, staci vam skrutkovac, vadaska a trochu praxe z elektroinstalacie.
Určitě nemám nic proti tvořivým nápadům a jejich realizaci, údržba a servis se bez nich někdy vůbec neobejde,ale máte p. Elisik pravdu,nikdy mi k srdci nepřiroste jakoelektrikář s vadaskou, šrobovákem a modrým drátem v ruce na všechno.Pokud jsem se Vás dotkl,omlouvám se.Proto to všechno plombuji,ve hře je i vlastní zkušenost.Po úrazech el.proudem se Vás nikdo na nic neptá.
Pan Bartel opat ste si neodpustil ten "modry drat v ruke na vsetko". Pokial mate taku skusenost,nie je to dovod aby ste to generalizovali na vsetkych a pouzivali to ako argument v diskusii a tym oponenta "odzbrojili". Podla Vas ake naradie pouziva elektromonter ? Vadaska a skrutkovac su akoze pod jeho uroven a prenechava ich meloucharom ? Cely prispevok ste zaklincovali urazmi ele. prudom. Blomba v rozvodnej skriny nie je kvoli zaruke ci bezpecnosti, ale kvoli kradezi EE.
Ale pánové, jste poněkud mimo téma...dotaz zněl na akunádrž ke kotli Atmos na dřevoplyn. Akumulační nadrž je pro tyto kotel výhodná, dá se ohřát na vyšší teplotu než u TČ. Nemusí te do ní dávat žádný výměník. Před lety jsem podobný systém používal, asi 8m3 vody. Problém je hranatá nádrž, síly působící na plochy stěn jsou veliké, musí se dobře vyztužit. Síla 10.000 kp na 1m2 při výšce sloupce vody 10m klade na vyztužení velké nároky. Asi bych proto volil válcovou nádrž, i za cenu "zvětšení" dveří při jejím stěhování na místo.
Absencia akumulacnej nadrze je casty pripad instalacii drevosplynujucich kotlov. Je to sposobene asi hlavne financnou narocnostou (mozno i konstrukcnou,ci dispozicnou) aku.nadrze ktora je minimalne tak draha ako kotol sam. Kvalitna instalacia drevosplynujuceho kotla je mozno i 2x drahsia nez plynoveho. Setri sa tam,kde by sa setrit nemalo a pritom si staci precitat stranky vyrobcov kotlov,len na stranke Atmosu akum.nadrz prizvukuju mozno 20x.
Pan Žeravík, ako by ste riesili cyklovanie TČ ? Je moj navr spravny alebo sa pan Bartel do mna naváža opravnene ?
Cyklování TČ je zbytečně zveličovaný "problém". V TČ se používají elektronické termostaty nebo řídící jednotky, z nichž i ty "nejhloupější" mají možnost programového nastavení nejen teploty a hystereze, ale i minimální doby chodu kompresoru, minimální doby přestávky po dosažení teploty, čas zapnutí po připojení k síti, nastavení max. délky chodu a další parametry. Pokud ani takový termostat TČ nemá, pak to snad ani není TČ.... :-) Samozřejmě není problém takový přístroj do TČ vestavět. Potřebuje jen 230V a kontakty relé se zapojí například do cesty cívky stykače kompresoru nebo jinde. Může být i mimo vlastní TČ, např. v okruhu blokujícím vysoký tarif. V těchto případech to ani nemusejí být zmíněné termostaty, ale postačí i vhodný časový spínač, který sepne výstup po několika minutách po připojení sítě, třeba i vestavný do krabice pod omítku. Dá se sestavit i z několika součástek s relé či s triakem...
spise bych uvazoval,ze akumulacni nadrz mi bude slouzit jako vyrovnavaci pro teplo domova. a naty 3-4 hodiny mi k vyrovnani teploty bohate postacuje :-)) proc bych tam cpal energii na cely tyden dopredu,vzdyt je to nesmysl.
Tyzden ? Spominam snad niekde 7 dni ? Pokial si neviete vypocitat cas ponukam vam navod. Povedzme ze RD ma stratu 7 kW (nepocitam potrebu tepla pre TUV) 42MJ:7kW/3,6=1,6 hod. Proste delenie energie vykonom.
nejedna se o sklolaminat,ale o nadrz z PE. bezne se prodavaji v cene 1 500 - 2 000kc. zajimalo by me jestli ten kutilsky napad je uveden do provozu jak pisete.
Pane Kocina.Prasklo to,povolily spoje a poněvadž to bylo ve skleníku tak škoda nic moc.Zalévat květiny horkou vodou to není to pravé ořechové. Jinak i do plastu se musí dát ocelové nebo mosazné jímky pro teploměry a stěny nádrže jsou tenké a poddajné.Jímky jsou delší a páka velká,stejně jako případně umístěné topné spirály.
taky nerikam,ze takova nadrz nemuze prasknout.prasknout muze jakakoli nadrz. tady jde spise o to jestli uz s temi dodatecnymi montazemi nema nekdo zkusenosti. zkuste si koupit zeleznou ci nerezovou akumulacni nadrz??? mam dojem,ze se vam z ceny protoci panenky !!!!!!!!!!!
Nádrž o objemu dva kubíky jsem si nechal svařit z černého plechu tlustého 4 mm přímo na místě. Nádrž je kvádr o podstavě 1x1 metr a výšce dva metry. Vevnitř je vyztužená příčkami z betonářské oceli a opásána dvěma prsteny z profilů I80. Nádrž odolová tlaku pěti metrů vodního sloupce (horní mez pro netlakové nádrže dle jakýchsi předpisů). Expenze probíhá ve staré pozinkované plechovce (150 litrů) napojené na zpátečku z topení. Topná voda se nachází přímo v nádrži. Nahoru je vstup z kotle a zároveň (jedinou dírou) výstup do topení. Dole je výstup do kotle a vstup z topení (na vedení jsou dva třícestné ventily na regulaci teplot topné vody a zpátečky do kotle). Ještě je uvnitř v nádrži stratifikační trubice na vstup ze soláru a zhruba dole výstup do soláru (mezi solárem a nádrží je ovšem deskový výměník). Uvnitř nádrže je dále pozinkovaná 150 litrů veliká nádoba na teplou vodu. Vodovod je samozřejmě úplně tlakově oddělený. Zatím to funguje to bez problémů.
Nádrž bude bez "hada", ohřev bude probíhat díky deskovému výměníku, např.SWEP, topná voda bude za pomoci čerpadla cirkulovat přez tento a ohřívat se. V době potřeby odebírání naakumulované energie se přepnou ventily a proces bude obrácený. Vše může řešit automatika, např.SIEMENS! Nashle, Hakl
Dle mého předchozího příspěvku ze dne 09.10.2002 je samozřejmě nutné při výrobě zásobníku dimenzování jeho konstrukce provést podle výpočtu s ohledem na konstrukční tlak. Nejsou-li čela u válcové nádrže klenutá, musí být opatřena žebry. Já jsem ploché víko vevařil cca 30 mm před konec roury a vyztužil jej 8 ks žebry síly 10 mm(uprostřed čela cca 80mm vysoké, kraj zároveň s koncem roury). Dimenze podle výpočtu s ohledem na konstrukční tlak 300 kPa a průměr roury. S ohledem na plné využití teplotního rozsahu zásobníku doporučuji řešení tlakové bez nutného teplotního spádu na velkoplošném výměníku u systému s otevřenou další expanzní nádobou. Řešení s podtlakovým systémem těles propojeným přímo s beztlakým zásobníkem v suterénu fungujícím současně i jako expanzní nádoba považuji jako nejméně vhodné. Přímo propojený tlakový systém těles i zásobníku umožní běžnou horní pracovní teplotu natopeného zásobníku 93÷95°C ( max cca 110°C)a tím lze do něj uskladnit více tepla při stejném objemu než u beztlakého zásobníku. Nevýhodou je vyšší konstrukční tlak zásobníku a cena velkoobjemových tlakových expanzních nádob. Spodní použitelná teplota závisí kromě vnějších teplot na druhu vytápění a jeho typu. U mého topení s bohatěji dimenzovanými radiátory po většinu topného období je spodní použitelná teplota cca 40°C. Další popis - viz mé předchozí příspěvky k této problematice.
Vážený pane, kamarád si svařil nádrž jako prostou válcovou a pak mu to praskalo ve spojích z důvodů teplotního pnutí. Jinak řečeno vyrobit nádrž "není sranda". Proto originál nádrže (boilery)nemají ostré rohy. Nevím, zda se Vám má zkušenost "hodí", já jsem dostal nádrž 2 m3 do sklepa domku zvětšením otvoru ze sklepního okna a opětovným zazděním na okno. Vonka
Zásobník kvalitně svařený bude fungovat. Ale základní rozhodnutí je, zda bude zásobník "beztlakový" ( otevřený s dilatací přímo v něm nebo uzavřený s využitím vnější otevřené expanzní nádoby nebo tlakový s tlakovou expanzní nádobou. Podle toho pak bude nutná dimenze stěn na příslušný tlak. První řešení vyžaduje výměník, druhá dvě se obejdou bez něho. Sám jsem se brzy opustil zdánlivě lákavou variantu první, neboť kromě absence expanzní nádoby má samé nevýhody. A ten výměník je jedna z největších - nutná ohromná plocha, tlaková ztráta v topném okruhu a hlavně nutný teplotní spád - jakoby byl pak zásobník menší. Sám jsem před 18 lety zvolil variantu třetí s tlakovými expanzkami. Použil jsem velkoprůměrové roury, do kterých jsem vevařil žebrovaná čela (2 ležaté nádrže - celkem 3100 l). Abych jej dostal do kotelny, musel jsem vybourat kus zdi. Nabíjím zásobník automatickým spínáním dalšího čerpadla při překročení 94°C, přeběhne do cca 99-100°C a pod 89°C vypíná. Vratná se směšuje na cca 65-70°C. Tyto teploty a takové využití zásobníku je možné jen s tlakovou nádobou. Když je nabit, je v něm cca 93°C odshora dolů podle množství spáleného paliva. Je třeba si uvědomit, že při vytápění tělesy je teplo pod 40°C u zásobníku "mrtvé teplo" a horní využitelná teplota závisí na provozním tlaku. Beztlakový zásobník tedy vinou menšího teplotního rozsahu akumuluje při stejném objemu samozřejmě méně tepla. Při podlahovém vytápění zase naopak "rozšíříme" systém směrem do nižších teplot a "mrtvé teplo " bude až pod nižší teplotou vody. Byl jsem na obhlídce u jednoho, co měl krychli bez výztužných táhel (!!) a s otevřenou expanzkou. Krychle mu pumpuje - boulí i při spínání oběhového čerpadla. Dobře dimenzovat s ohledem na tlak je tedy nutné. Všechna tato hlediska si dobře promyslete a po více než 15 letech používání tlakového zásobníku doporučuji použít systém tlakový.
U beztlakového zásobníku (nádoby s neutěsněným víkem) umístěného v kotelně by samozřejmě při přímém propojení s topnou soustavou s otevřenou expanzkou nad nejvyšším bodem topení t.j. třeba na půdě zásobník přetekl. Stejně tak při přímém propojení s topným systémm s tlakovou expanzní nádobou, kdy přetlak vyvozuje vzduch za membránou v expanzní nádobě. Daní za jednoduchou nádobu s tenkými stěnami je nutnost výměníku, který všchny výhody "zabije". Umístit velkoobjemový zásobník na půdu ( že bude zároveň plnit funkci expanzní nádoby), izolovat ho tam, ztráty nevyužít v objektu a pak čerpadlem dolů tlačit horkou vodu a nemít možnost aby mohl fungovat samotížně je jedna nevýhoda za druhou. Mě plně stačilo, když jsem vypočítal, jak velikou otevřenou expanzku ( izolovanou ) bych musel na půdu umístit, abych se orientoval na systém tlakový, byť s náročnější výrobou zásobníku. Je pak otázka zda komplikace s umístěním velké expanze nahoře ( dimenze stropu apod.) bohatě nevyváží zdánlivě dražší cenu tlakových expanzek, které můžu mít dole v kotelně a nemám problémy s korozí v důsledku kontaktu vzduchu s topnou vodou v otevřené expanzní nádobě. Jinak dál jsou již u tlakového systému jen výhody. Tlakový systém může mít tedy "jednu vodu". Samozřejmě míněno tedy i systém s otevřenou expanzkou. V obou případech musí pak být zásobník zcela uzavřená nádoba dimenzovaná na příslušně veliký tlak podle té které varianty.
Proč v systému s beztlakou akumulační nádrží musí být další expanzní nádoba? Vždyť relativně velká hladina (krytá polystyrénovou izolační deskou a zalitá parafínem) je schopná se hravě vyrovnat se změnami o několik litrů. Také mi není jasné, proč by takováto nádrž nemohla být třeba o patro níže než je nejvyšší místo soustavy. Čerpadlo bych dával na výtlak (aby v soustavě aspoň mírný tlak byl) a bylo by asi vhodné v nejvyšším místě instalovat automatické odvzdušnění.
Vážený pane, těch několik litrů je při výpočtu úplně jiné čísloa pro Vaši představu, tak to v mém systému při objemu 3100 l a 2ks expanzních nádob po 280l, teplotním gradientu 40÷95°C znamená tlak v rozmezí 50÷110kPa! No a dá rozum, že při umístění pod nejvyšším místem soustavy Vám pěkně krásně zaplaví suterén voda již při napouštění, nebude-li zásobník dole jako krabice zcela uzavřen. Dále jen tlak vyvozený těmi pár decimetry sloupce nad zásobníkem násobený plochou toho polystyrénu udělá taky pěknou sílu. A nakonec, když těch "pár litrů" ( tedy vlastně hodně desítek) dilatovaného objemu vody při nahřívání nebude mít kam uhnout, rozhodí to vše jak domeček z karet. Nebo snad chcete ten polystyrén ve sklepě mít jako píst těsněný parafínem oproti pružinám vůči přišroubovanému víku zásobníku ve sklepě? To snad ne! Takže ještě jednou. Když bude otevřený zásobník v nejvyšším místě, může sloužit jako expanze, ale bohužel nikoliv jako klasická otevřená, která díky tomu, že se do ní nepřivádí horká voda může fungovat s plovákem z polystyrénu. Ale naprosto jiná situace je se zásobníkem, do kterého snad budete chtít přivádět a uskladňovat právě tu horkou vodu. Doporučuji Vám si raději ještě přečíst nějakou topenářskou literaturu, spočítat si dilatační objem uvažované velikosti zásobníku za předpokládaného teplotního spádu, připočíst nutné provozní a návrhové rezervy a získáte úplně jiný náhled na věc. Ono není sranda, když vyteče velké akvárium a to má výškový rozdíl několikanásobně menší než topný systém a není v něm horká voda. Takže s návrhem zásobníku opatrně a dimenzovat jen na základě kvalifikovaného výpočtu. O nutné případné revizi po jeho zhotovení ani nemluvě. Vždyť i to běžné čerpadlo je schopno vyvodit třeba 3m vodního sloupce při nulovém průtoku. A když po přepočítáte na plochu toho polystyrénu, vyjde Vám docela slušná síla. Tak tedy rozvážně.
Pravděpodobně si nerozumíme, ja hovořím o beztlaké soustavě, vy používáte spojení jako "slušná síla", "rozhodí jako domeček z karet". Napište mi prosím v kterém kroku následujícího myšlenkového pokusu je chyba: 1) bazén ve sklepě, napuštěný vodou dejme tomu do 2/3 2) na hladině plave izolace, můžu upouštět a napouštět vodu jak chci, na hladinu působí stále jen atmosférický tlak 3) do bazénu vhodím ponorné čerpadlo, hadici zavedu o patro výš a zase zpátky do bazénu 4) hadici v patře přeříznu a zapojím na ní radiátor nebo třeba kamna - to je jedno 5) čerpadlo zapnu 6) voda se mi vrací jinak teplá, objem vodní náplně se mění, na hladinu působí stále atmosférický tlak, v hadici je tlak daný výškou, průřezy a rychlostí proudění
Pokud mi doporučíte nějakou konkrétní topenářskou literaturu, kde bych si doplnil mezery, budu rád. Doufám, že i tam budou platit stejné zákony, které znám z hydrostatiky a hydrodynamiky. Na oplátku bych Vám doporučil se například podívat na: http://www.thermomax.com/drainb3.htm A spíš než rozvážně by se snažil uvažovat moderně, ekonomicky a bez předsudků typu "vždyť se to tak dělalo co pamatuju".
Takový systém, jaký popisuje, bude fungovat. Má ale dle mého názoru stejně řadu nevýhod: Základní je dle mého názoru v tom, že smyčka nahoru bude provozována vzhledem k atmosféře v podtlaku. Asi se nedá předpokládat nepřetržitý chod čerpadla po celou dobu životnosti systému se škrcením na výstupu tak, aby byl přetlak ve smyčce do patra vyvozen hydraulickými odpory. Mohly by pak být problémy se zavzdušňováním vzhledem k jednoduššímu utěsnění vzhledem k vodě, ale podtlak po vypnutí čerpadla by "testoval" dokonalost utěsnění systému - práci topenářů utěsnění vzhledem ke vzduchu. Lze patrně eliminovat vhodným výběrem použitých prvků a provedení. Nicméně si myslím, že např. v bodě 4) smyčky do patra bych s radiátory neviděl problém, ale kamna resp. kotel už bych viděl za poněkud riskantní. Kromě podtlaku v něm ( při výpadku čerpadla, kdy právě potřebuji teplotní rezervu na dochlazení kotle) a nízké horní pracovní teploty je i s použitím záložního zdroje nebezpečné spoléhat na nucené chlazení kotle dolů do zásobníku ( též s ohledem na očekávaně přebytkový výkon kotle oproti radiátorům, aby stačil kromě těles nahřát zásobník. To by nejspíš řešilo vhodnější umístění kotle dolů vedle zásobníku s možností samotížného nabíjení popřípadě alespoň dochlazení kotle při výpadku čerpadla. Další praktický problém vidím s dlouhodobým provozováním plavoucího polystyrénu nebo možná teplotně vhodnějšího polyuretanu na hladině zásobníku. Řeší asi z velké části nežádoucí rozpouštění vzduchu v topné vodě. Při poklesech hladiny se stěny musí vynořit na vzduch a asi by byl problém s korozí tam. Lze samozřejmě použít i zásobník betonový nebo plastový, který by tento problém neměl. Pak by se to muselo pojmout jako systém stavěný na nižší teploty a akumulaci místo teplotního gradientu dohánět objemem.
Je otázka konkrétního náhledu na věc, materiálových možností a podmínek, jaký systém vytápění si kdo zvolí. Lze zvažovat i akumulace vysokoteplotní nikoliv do vody, akumulaci s využitím změny skupenství aj. Z Vašeho předchozího popisu jsem nepochopil, že máte na mysli takto řešený systém. Ten samozřejmě žádný výměník pro kotel nepotřebuje. S ohledem na dlouhodobé zkušenosti s provozováním tlakového systému si bez lpění na " vždyť se to tak dělalo co pamatuju"stejně myslím, že výhody tlakového systému převažují nad nevýhodami. Snažil jsem se jen zamezit tomu, abyste se třeba z neznalosi nedostal pak do problému. Co se té literatury týče, budou v ní jistě platit zákony hydrostatiky a hydrodynamiky a konkrétní Vám neporadím, protože s ní v této době nepracuji a potřeboval jsem podrobnosti kdysi při návrhu svého systému, kdy jsem z ní čerpal právě ty zákony, neboť rady pro navrhování akumulačního systému vytápění v ní nebyly a možnosti, aby mi někdo poskytl nezištně praktické zkušenosti s provozováním či návrhem takového systému byly velmi velmi omezené. Ohledně doporučeného odkazu, rád se podívám. Přestože pro své použití nepotřebuji jiná řešení, dál se o tepelnou techniku zajímám a sleduji proto občas i portál TZB.
Pan Fiala, myslim si ze jednou z hlavnych nevyhod otvorenych systemov je vnikanie vzdusneho kyslika do vykurovacieho media na otvorenej hladine a nasledne korozivne posobenie na cely vykurovaci okruh, cez vykurovacie telesa, armatury, rozvodne potrubia, cerpadlo az po vymennik v kotly.
Pouzitim uzavreteho systemu a plastovych rozvodov s kyslikovou barierou (alebo kovovych rozvodov) sa da vnutornej korozii zabranit a tak predlzit zivotnost systemu.
Další výhodou tlakového uzavřeného systému, kterou jsem zatím zapomněl uvést a mám ji praxí ověřenou je větší bezpečnost proti přetopení. Při nabíjení zásobníku nelze přesně odhadnout nebo spočítat potřebné množství paliva pro jeho plné nabití. Je to vždy ovlivněno více dalšími vlivy, z nichž hlavním je proměnlivá aktuální potřeba pro vytápění objektu krát proměnlivá doba shoření paliva. Pro beztlakový systém musíme množství paliva spáleného v kotli vždy podhodnotit, abychom zásobník nenabili úplně a nehrozil nám stav, že nemáme kam teplo roztopeného kotle odvádět, jakmile je zásobník plně vytopen. Tam je jedinou možností přetopit objekt a teplo vyplýtvat. U tlakového systému toto nebezpečí nehrozí, protože po plném vyhřátí celého zásobníku například na 93°C máme možnost dotopit kotel tzv. ,,dalším kolem " nabíjení zásobníku na 98°C s trvalým chodem nabíjecího čerpadla zásobníku. Přebytek paliva pak nečiní problém. Z toho plyne, že se nemusíme obávat plného nabití zásobníku a tak obráceně vzato máme zase větší využití zásobníku oproti otevřenému systému, kde se musíme vyvarovat plného nabití zásobníku. Efektivní množství tepla v uloženého v otevřeném zásobníku opět klesá. Plně nabitý otevřený zásobník žádné další ohřívání nesnese. U něj lze tedy kapacitu řešit pouze extenzivně zvětšováním jeho objemu při návrhu systému a vždy se musí počítat s tím, že jej nelze nikdy plně nabít, aby nehrozilo nebezpečí přetopení kotle.
Tomu absolutně nerozumím. Přece naopak otevřený systém je bezpečnější neboť i při případném varu média (úplném nabití zásobníku) má se pára potažmo kapalné médium stále kam rozpínat. U beztlakových systémů nepotřebujete žádnou chladící smyčku v kotli, neboť při výpadku elektřiny se přostě začne kapalina vařit a celkem volně vytlačovat vodu do rezervního prostoru (totho prosoru je možné mít třeba 100 litrů - pozinkovaný barel od lepidla objemu 250 litrů dostanete za babku). Samozřejmě pokud jsou trubky tlusté tak ještě před počátkem varu bude pravděpodobně probíhat samotížná cirkulace.
Ostatně otázka přetopení nádrže je dost málo pravděpodobná. Beztlakovou nádrž si můžete libovolně naddimenzovat bez velkého navýšení prostředků.
V některých zemích (např. Dánsko) je z bezpečnostních důvodů povolen pouze beztlakový systém v případě použití kotle na tuhá paliva.
Beztlakové nádrže mají vůbec velkou budoucnost. Dvě největší solární instalace u nás (obě v Ostravě) používají beztlakovou akumulační nádrž a výměníky.
Z plastu nádrž nedělejte. Já to zkusil, nechal jsem si svařit 3m3 nádrž z 1,5 cm plastu co se z něj dělaj septiky a i když byla řádně vystužená, tak při připojení k topné soustavě s otevřenou expanzní nádobou a výškou vodního sloupce 4 m se roztrhla jak papírová krabička. Upozorňuji, že nepraskla ve svárech, ale roztrhlo se víko a to po 3 minutách naštěstí ještě s nenatopeným systémem. Po dvou dalších pokusech s přidáním výstuží jsem to vzdal. Ten materiál ten tlak prostě nevydrží. A to se mi ručička na tlakoměru nezvedla ani na ty 0,4b. Možná by to šlo svařit z tlakové kanalizace, ale už mě přešla chuť šetřit. Váha vody co máte nad nádrží v topném systému se Vám totiž přenese na plochu víka a při mých 3m2 to bylo asi dost. Teprve pak mi došlo že jsme se už v 7 třídě učili jak funguje brzdný píst u auta. Rděj mě nikdo nenapodobujte, ušetříte si dost peněz a času
Prosím jak jste tu nádrž měl vystuženou? Byla vystužená plastovými navařenými pásy, nebo kolem ní byl udělaný ocelový rám ( koš )? Výko prasklo? Já bych spíše předpokládal že praskne dno pokud má nádrž nohy a neleží celým dnem na podlaze nebo některá boční stěna, ale bude to především záviset na geometriji nádrže ( kvádr, krychle, válec ). Nejlepší by byl válec. Já to zkusím, ale 4 m vodního sloupce je u mne moc, budu mít do 1 m vodního sloupce, tak snad se to podaří.
když necháte email, pošlu fotky. Problém je v tom, že plast má tendenci se nafukovat a výstuž, která tlačí z vnitřku na stěnu Vám jí roztrhne. Pokud si nedáte pokoj a chcete jí z plastu, tak to radej zkuste z tý tlakový kanalizace, jsou to skruže o výšce 50 cm a průměru 1m. Pokud se Vám podaří pořádně vyztužit víko, máte šanci, že to bude funkovat. Ještě je pak šance to sešroubovat z plastu co má na sobě přepážky, ale cena se asi bude pohybovat v rovině ocelové nádrže. Já osobně jsem začal schánět 4 500litrové oceláky, které mi projdou dveřma. Plast je fajn, ale opravdu se nehodí na všechno
hergot to je nadrz jak HROM.takovou jsem jeste nevidel a ani se nedivim,ze praskla.BTW neni ten EPS ponekud slaby na AN ?? odhaduji tak 10cm a to je v pripade AN dost malo.ja mam AN na 750 litru a ta je izolovana 20cm PUR peny!!! pred cca 10 lety jsem delali lapol (lapac tuku) a ten mel cca 1m3 obsah a ackoli byl v zemi a je taky z PE tak prasknul.ne tedy ven,ale dovnitr.zhruba stejna sila materialu cca 10mm sila steny. pochybuji,ze by vam vyztize pomohly.ja se na ty fotky musim podivat jeste jednou. jo uz jsem koukal na ty prasklyny.cely problem je v tom,ze ta jedna strana je volna :-(,pokud by byla obezdena,tak by to nemohlo prasknout !!! ze 3 stran je a proc ne i ze ctvrte ??? kazdopadne je rozhodne plast lepsi nez zelezo do budoucna.nerezne a je to vecne.zadny kamen se tam neusazuje.na to abych takovou nadrz zrusil bych musel byt blazen.problem je v tom ,ze PE se da jen svarit,nikdy ho neslepite.jsem chemik a vim o cem mluvim.kdyby to bylo z PP tak je to o necem jinem. rouzhodne bych to zkusil za tech par korun mi to stoji.
jinak jsem koukal,ze praskla nahore,ne dole. neverim tomu,ze by se to nedalo nejak vyresit.me totiz zajima praxe a ne nejake vypocty.ty jsou sice k necemu dobre ale v praxi se to chova kolikrat uplne jinak nez je spocitano. kdyz uz se do toho narvalo tolik penez tak to musi byt k uzitku. tuto diskuzi sleduji jen jednim okem,ale mam za to ze by se to vyresit dalo s minimalnimi investicemi. jen pokud si matne vzpominam,k cemu potrebujete tak vysoky tlak v nadrzi,kdyz je tam stejne vyko ktere nemuze tesnit ?? na vsechno musi stacit obehove cerpadlo !!! AN neni urcena na tlak,ale na uchovani tepla.
Nadrž byla z 15mm plastu, a izolovaná 20cm zateplováku. Byla vařená a né lepená. Tlak v ní nebyl skoro žádný tj 0,4baru. Expanzi mám otevřenou na půdě, což je cca 4m. Problém je v tom, že si musíte uvědomit, že váha vody v topení v 1 patře a na půdě se vám přenáší na víko nádrže. Tj odhadem 300kg. Tak si to vynásobte plochou a zjistíte že na víko vám při tlaku 0,4 baru působí tak asi 1,5t. Byl jsem u toho 3x když to prasklo, a řeknu Vám že to není příjemný pocit. Ručička na tlakoměru se přitom ani nehla. Vyřešit by se to asi dalo. Postavte jí z tlakové kanalizace. Jsou to zkruže o průměru 1m a výšce 50cm. Když dobře nadimenzujete víko, máte šanci, že to bude fungovat. Já měl kliku, že mi jí dělala seriózní firma, která uznala, že to opravdu nejde, takže jí bude zítra demontovat a peníze mi vrátí. Snažím se sehnat nerezové, ale v nejhorším koupím i oceláky. Co se týče rzi a vodního kamene, tak to je bezpředmětný. Měnil jsem kotel jenž díky nízkoteplotní korozi po 8 letech odešel a vzhledem k tomu, že měl 300kg, tak jsem ho rozřezal a zevnitř byl v bezvadným stavu, akorát to železo u kouřovodu bylo porézní jak houba. Akumulační nádrž není boiler kterej Vám zrezne a usadí se v něm vodní kámen. Trubky od topení Vám taky nezarostou, protože tam cirkuluje stále stejná převařená voda. Naopak plast časem zkřehne. Já to dělal kvůli fin. hledisku a hlavně proto, že standartní nádrž tam dveřma nedostanu. Navíc strop má taky jen om 180 cm
Jo a PP pokud vím tak se ztrácí a je hodně pružný. to Vám ta nádrž bude pěkně pumpovat. To aby jste měl expanzi tak na 150l
pánové mám takový dojem,že si nerozumíte.Pan Kalina vodou z nádrže topí a ing.Trnka a pan Kocina s ní ohřívají topnou vodu.Nebo jsem to špatně pochopil? Pane inženýre vzpomněl jste si na tu foliji do těch oken?
No zatim jsem se moc neohřál, ale nevzdávám se. Tu nádrž musím dát dohromady, jenom jsem zavrhl plast. Když jsem do toho šel, nenašel jsem nikde žádnou informaci že to nejde. Teď jsem o něco chytřejší. Do diskuze píšu, abych ušetřil podobným nadšencům jako já potíže do kterých se můžou dostat. Pro info mám ATMOSe 25GS. Regulaci jsem si dělal sám a na rozdíl od nádrže maká parádně, Jenom ten kotel zbytečně dehtuje. Už jsem jeden takhle odepsal, tak doufám že mi ta nádrž pomůže.
Chystam se postavit rodinny domek s akumulacni nadrzi cca 27 m3.Vyreseni dilatace je pro me zatim problemem.Na www.wagner-solar.de mi odpovedeli, ze pouzivaji otevrene systemy.Kontakt vody s ovzdusim povazuji za nevyhodu.Zajimava reseni akumulacnich nadob jsou na www.jenni.ch
