Podlahové topenie |
Autor: Andrej Vičan
Datum: 03.11.2009 09:59 |
Dobrý deň prajem všetkým,
chcel by som Vás poprosiť o radu. Nakoľko chceme stavať drevostavbu domu nevieme sa rozhodnúť či nechať podlahové kúrenie iba na prízemí, alebo ho dať aj na poschodie rodinného domu. Chcel by som vedieť výhody a nevýhoda týchto dvoch riešení.
Ďakujem pekne za odpoveď.
odpovědět na příspěvek |
|
| Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat. |
| Chronologický seznam příspěvků |
|
| Příspěvky |
| |
Autor: Andrej Vičan
Datum: 05.11.2009 16:42 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ďakujem za odpovede, ale chcem sa Vás ešte spýtať ako sa dá zrušiť zasielanie príspevkov na moju súkromnú adresu, lebo ako sa zdá tak diskusia sa zvrhla v otázku čo bolo skorej vajce alebo sliepka...
Nechcem tu nikoho hodnotiť, ale určitý ľudia tu obhajujú iba svoje teórie...
|
|
| |
Autor: jiri holub
Datum: 04.11.2009 20:52 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | pro mě nevýhody:
- prach je jemnější páč pokud chybí koberce není kde zachytávat, zato čistota je jinde.
bacha na techniku(počítače, váha, modem a další hračky mohou se uvařit)
-součinitel regulace sálavého topení viz teorie a praxe
|
|
 | Autor: Dan ...
Datum: 04.11.2009 23:11 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Podlahové topení by mělo mít teplotu max 28°C. V létě je často přes 30°C a uvaří se Vám počítač nebo modem? :-) Pokud jde o tohle, byl bych v klidu. Další nechám ostatním :-)
|
|
| Autor: Zdeněk Jícha
Datum: 04.11.2009 23:32 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | jak jste přišel na to, že s podlahovým topením nemůžete mít koberce? jaké jemnější nečistoty? to je spíš problém volmy krytiny než podlahového topení. běžná teplota povrchu podlahového topení v době provozu se pohybuje kolem 26°C, v létě koresponduje s interiérem, pokud není osálána sluncem nebo pokud ji naopak nechladíte
|
|
Autor: Vláďa z Valach
Datum: 03.11.2009 11:10 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Provnání podlahového a radiátorového topení. Základní rozdíl mezi těmito systémy topení je v cirkulaci vzduchu v místnostech. U radiátorového topení je přenos energie výrazně přes cirkulaci vzduchu v místnosti, vyšší povrchová teplota teplosměnných ploch. U podlahového topení je cirkulace vzduchu minimální až žádná. Tím že u podlahového topení není zvýšená teplota teplosměnných ploch nedochází k přesušování (přepalování) prachu. Tím že je u podlahového topení výrazně nižší cirkulace vzduchu nedochází k usazování prachu nad radiátory hlavně že záclony nepůsobí jako filtr vzduchu v místnosti. Radiátory jsou standardně konstruovány na vyšší teplotu vstupní topné vody. Samozřejmě není problém instalovat větší plochy radiátorů aby se snížil požadavek na teplotu topné vody pro zachování výkonových parametrů. Další částí jsou zdroje tepla pro topení. Standardně navržený topný systém vyžaduje zdroj tepla pracující na vyšší teplotní úrovni. Je sice možno používat kondenzační kotel ale pro nutnost podstatnou část topné sezony provozovat na vyšší teplotě je omezano využití v kondenzační oblasti.
Při využití tepelného čerpadla je pro zajištění vyšších provozních teplot nutno dříve zapojovat dohřívání.
Všechny tato problémy jsou u podlahového topení potlačeny. Pokud se rozhodnete pro klasický kotel na pevná paliva je problematické u podlahového topení bez akumulační nádrže zajistit trvalý výkon kotle na nižších parametrech. Kombinací topných systémů se vystavujete provozním problémům hlavně u kotlů na pevná paliva. Zde je možno využívat dvouparametrových kotlů na plyn. Z uvedeného vychází že pro rozhodování je důležité začít od zdroje tepla který bude reálně využíván.
|
|
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 03.11.2009 13:32 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Opět pánové stejný "nedostatek". Mohu s uvedeným souhlasit za podmínky, že se uvedou i nevýhody podlahového topení to jen aby to bylo pro posluchače "vyvážené".
|
|
| |
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 04.11.2009 08:05 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Já to myslel obecně a tudíž takto:
Z principu podlahového vytápění plynou však i některé nevýhody, které musí projekt respektovat. O výhodách mluvit nebudu o těch bylo referováno s tím dodatkem, že nevýhody neexistují nebo nejsou známy. Na nekritické obdivovatele se ani nezlobím ale je nutno vzhledem k vyváženosti zpráv to pojat trochu šířeji a i z jiného úhlu pohledu.
Například zalití otopných trubek do betonové vrstvy velice zhoršuje podmínky případných oprav.
Rekonstrukce nebo dodatečné změny ve velikosti otopných ploch jsou spojeny s rozsáhlými stavebními pracemi. Proto je třeba věnovat projektové přípravě, volbě materiálů, montáži a uvádění do provozu zvýšenou pozornost, protože některé chyby jsou neodstranitelné. I ty zdánlivě drobné mohou způsobit značné potíže.
Neoznačí-li se na rozdělovači před zalitím napojení jednotlivých okruhů, nelze provést hydraulické vyregulování a osadit automatickou regulaci.
Už při návrhu velikosti otopných ploch musí být známo zakrytí podlahy např. kuchyňskou linkou nebo rozměrnějším soklovým nábytkem, protože výrazně omezuje předávání tepla.
Podlahová otopná soustava má díky hmotnosti betonové desky značnou tepelnou setrvačnost a pomalé nabíhání první provozní teploty. Není proto schopna rychle reagovat na změny teplot a na zisky např. osluněním. Pro místnosti s podlahovým vytápěním by neměla být navrhována velká okna.
Vliv chladných ploch a proudění studeného vzduchu se dá omezit vytvořením okrajového pásma s hustším uložením trubek. Tím se zvýší výkon a teplota podlahy.
vyšší pořizovací cena
je limitován výkon na metr čtverečný
Jelikož je vlastností podlahového vytápění velká tepelná setrvačnost, může při náhlé změně počasí dojít k přetopení místností. V této situaci je nutné okamžitě odstavit kotel a proto se dobře hodí kotle plynové nebo elektrokotle. Kotle na tuhá paliva jsou nevhodné, protože jejich konstrukce a způsob spalování neumožňuje kotel s okamžitou platností odstavit.
Mnoho regulačních a směšovacích armatur
Tento typ topení se nehodí pro chaty, chalupy a jiné objekty využívané s častými přestávkami
velké problémy s dodatečnou instalací do zakoupeného bytu (vyjádření statika, nemožnost dobré izolace zespod , vadí stávající výška dveří a pod)
Nevýhodou podlahového topení je nutnost bezchybně provedené pokládky, proto je důležité vybírat firmu s praxí a spolehlivým záručním i pozáručním servisem. Pro dokonalý výsledek podlahového topení je nutné provést izolaci od stávající podlahy, aby teplo neunikalo do půdy, nebo podkladních konstrukcí.
U topných kabelů časté možné poruchy topných kabelů (statistika - mechanické 65%, montážní 20%, výrobní vady 12%, konstrukční 3%)
|
|
Autor: Zdeněk Jícha
Datum: 03.11.2009 10:05 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | podlahové topení všude v kombinaci s teplovzdušným krbem, k tomu tepelné čerpadlo pro topení a chlazení podlah s vestavěným elektrokotlem - Aquatherm Praha - Letňany 24.-28.11.09 hala 2/217
|
|
| |
| |
| |
| |
| Autor: Dan ...
Datum: 04.11.2009 10:30 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pokud nepoužijete ventilátor, tak teplo stoupá a chlad klesá.
Ventilátor v podlahovce jaksi chybí... :-)
Už jsem to tu uváděl několikrát - je prakticky ověřeno, že i pokud je použita vzduchotechnika se spodním rozvodem, tak chladný vzduch se rozleje po podlaze, protože je těžší, takže Vám mrznou nohy ale je Vám stále horko.
Proto pokud jde o podlahovku, tak si můžete doma klidně udělat ledovou plochu, ale byt Vám to neochladí. :-)
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 04.11.2009 11:20 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Knepříznivému rozložení teplot u chlazení podlahou sice dochází, ale to neznamená, že tak nelze chladit.
Jen je nutno udržovat poměrně nízký rozdíl teplot podlahy a místnosti, aby byl uvedený jev ještě snesitelný. Tedy je poměrně nízký dosažitelný chladicí výkon. Je také nebezpečí kondenzace na podlaze. Z fyziologických důvodů takové chlazení není příliš vhodné.
Chladí se i zářením teplých předmětů do studené podlahy a i k tomu promíchávání vrstev omezeně dochází. Třeby pohybem osob.
Pokud byste uvažoval jen přestuup tepla prouděním a nutnost teplotního spádu na výšku místnosti nemohlo by fungovat ani topení. Při vytápění PT totiž rozdíl teploty s výškou pro vznik dostatečného proudění není. Ověřeno osobně měřením, kde rozdíl teplot v průřezu 10 cm od podlahy až ke stropu byl jen 0,1°C.
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 04.11.2009 12:32 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | To co jsem napsal je prakticky ověřeno a vyzkoušeno a připadalo mi jako férové jednání na to upozornit.
Jde o to, že teplý vzduch stoupá protože je podstatně lehčí... uvědomte si co vše unese například teplovzdušný balon. Takže se nedivte tomu, že naměřený teplotní rozdíl při topení je minimální. Když už jste měřil teplotní rozdíl při topení, tak jej zkuste změřit při chlazení. Proč myslíte, že mohou být v obchodech mrazící boxy otevřené? Protože z nich ta zima nevystoupá a nechladí vzduch nad mrazákem. Kdysi mi jeden technik říkal, že stačí malinká dirka v podlaze boxu a už v něm nic nezmrazíte, protože ten chlad vyteče tou dirkou...
Pokud narážíte na radiační složku, která je v chladné vrstvě pohlcována, tak tento "chladící výkon" je dost žalostný.
Výsledek - ledové nohy, ale stále horko = podlahové chlazení je nesmysl.
|
|
| Autor: kocina petr
Datum: 04.11.2009 13:41 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | pokud bych chladil podlahu neni problem na strop zavesit vetrak :-)
to uz jdem ale do extremu a zajiste to nikdo resit nebude.tohle jsou jen teoreticke uvahy,ktere samozrejme lze v praxi aplikovat.otazka je jestli by to bylo komfortni a o tom pochybuji.
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 04.11.2009 14:59 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Mrazáky bez krytu jsou hlavně pozůstatek doby, kdy energie byla levná. Kromě toho může být prioritou pohodlí zákazníků na úkor spotřeby energie. U nás jsou spíše v obchodech mrazáky s posuvným krytem. Samozřejmě s dírkou dole by ty ztráty narostly enormě.
Chlazení PT v létě jsem osobně nezkoušel (taky nemám zapotřebí), ale praktické zkušenosti najdete v historii tohoto portálu.
Mimochodem byl jste někdy v létě na zimním stadionu s ledovou plochou? A bylo tam stejně teplo, jako venku?
Netvrdím, že PT je vhodné na chlazení v létě a když se už použije, že má nějaký velký chladicí výkon. Jen jsem proti kategorickému tvrzení - a zde Vás cituji:"Chladit podlahou nelze. ". To je zase poznámka pro úplnost ode mne.
Souhlasím, že dochází k nepříjemnému jevu "horká hlava a studené nohy".
|
|
| Autor: kocina petr
Datum: 04.11.2009 15:22 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Mimochodem byl jste někdy v létě na zimním stadionu s lední plochou? - tu moznost jsem mel.syn hral pres 10 let hokej :-)
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 04.11.2009 15:25 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Odpovím stručně. :-)
Chlad nestoupá, takže pokud tam není žádný pohyb, tak se vzduch nepromísí. (na rozdíl od zimního stadionu)
Jsem rád, že jste napsal, že chlazení podlahou nemá nějaký velký výkon, tak upravím své tvrzení na:
Smysluplně chladit podlahovkou nelze.
Protože chladit tak, aby mi bylo doma mrzly nohy a bylo mi horko nepovažuji za nic příjemného.
|
|
| Autor: Zdeněk Jícha
Datum: 04.11.2009 20:27 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | slyšel jste někdy o vlivu chladných stěn? je to podíl chladicí energie předávané zápornou radiací. Tak to funguje u chlazených podlah či monolitických temperovaných konstrukcí. nejde o nějaké nepříjemné hodnoty, ale o teplotu nad rosným bodem - tedy cca +17°C. není namístě lidi strašit omrzlinami. krom toho se uvažuje s provozem takového systému v okamžiku, kdy obyvatel pociťuje silný diskomfort. to v našich zeměpisných šířkách bývá při teplotě interiéru nad 28°C. při té se našinec nemůže snad ani rozmnožovat, ještě rád si to tedy pustí, bude-li mít tu možnost. pokud tedy někdo za stejné peníze nabízí podlahové topení i chlazení, šel bych do toho. jinak samozřejmě stropní chlazení je účinnější, ale je to za dvákrát vícero peněz, což je zase přehnané. tepelné čerpadlo LWRc-8kW jako novinka od REVELu pro Aquatherm to umí a s dotací
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 04.11.2009 23:29 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Bavíme se o stěnách nebo podlaze? Jsou to velmi rozdílné věci. Ano chlazení stěnami bych ještě akceptoval, ale nevím kolik % domácností má stěnové topení. Mimochodem nepřipadá mi příliš praktické. Ale to je jiná věc.
Ale pokud jde o podlahu, pak topení ano. Skvělé. Chlazení? Podle mého nesmysl. Dejte mi reference na domácnosti kde to mají a jsou s tím spokojeni.Děkuji.
Mimochodem když to tak obhajujete - je někde popsáno měření teplot v místnosti, která je přehřátá a chlazena podlahou? Jaké teploty jsou na podlaze, ve 30cm 60cm 1m, 1,5m?
Z Vašich příspěvků je příliš znát touha prodat, než co jiného.
|
|
| Autor: Zdeněk Jícha
Datum: 04.11.2009 23:47 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | jasně, že se bavíme o podlaze, proč vás zajímá hloubka 1m? podlahové chlazení je běžná věc - v zahraničí určitě, chladicí výkon max. 40W/m2, což neni nic moc, ale zaplaťpánbůh za něj.
dnes všichni zateplují, ale neuvědomují si, že slunce přes okna a instalované spotřebiče v objektu vám dokáží dům snadno přehřát. prostě se zateplováním vyvstává i potřeba chladit, málokdo si to uvědomuje. pokud to máte investičně za jedny peníze, proč se tomu bránit, třeba to použijete týden v roce, ale máte komfort. ledový vzduch padající na hlavy z autonomních klimatizací osobně za velký komfort nepovažuji, je to spíš přijít o zdraví
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 05.11.2009 00:00 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ty čísla jsou NAD podlahou ... jde mi o teplotu v místnosti!
Chadícímu výkonu 40W/m2 nevěřím. Dejte mi nějaké důkazy, výpočty... a nikoli Vaše!
Dále při zateplení do domu neproniká nejen zima, ale také teplo. Nad okny zvenku by měly být takové přesahy, aby dovnitř létě nesvítilo slunce a nebyly domy přehřívány. Naopak v zimě kdy je slunce níž, tak do domu svítí. Ale to jsou tak jednoduché věci, že se divím že je neznáte. Myslím, že je rozumnější se přehřátí vyhnout, než s ním pak bojovat.
A pokud už je dům výrazně přehříván, tak nikomu "ledová" podlaha nepomůže... o nějak výrazně zdravém chladu na nohy nejsem přesvědčen. :-)
|
|
| Autor: Stoll Petr
Datum: 05.11.2009 00:39 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Fotogalerie:
   | Chlazení podlahou v bytové výstavbě S rostoucími požadavky na kvalitu vnitřního prostředí se setkáváme častěji i s požadavkem na zajištění chlazení interiéru. Autor se v příspěvku zabývá návrhem
systému pro vytápění a chlazení interiéru, které je zabudováno ve stavební konstrukci. Popsán je způsob dimenzování parametrů trubních rozvodů a schémata zapojení.
Recenzent: Michal Kabrhel
V posledních letech lze pozorovat dva trendy:
– průměrné teploty v letních měsících pomalu a plynule rostou,
– v rodinných i bytových domech roste podíl instalovaných ploch podlahového vytápění.
Oba tyto trendy jsou dostatečným důvodem k tomu, aby obvyklá úloha podlahového vytápění, dodávat teplo v chladných obdobích, byla rozšířena o funkci chlazení k vytváření tepelné pohody i v letních měsících.
Atribut „letní pohody“ se stává stále více významným pomocníkem investorů při zhodnocování budovy a při vytváření pracovního prostředí pomáhá zvyšovat výkonnost pracovníků, a to nejen v kancelářských budovách.
Legislativa
Veřejné stavební právo V německých zemských stavebních řádech
jsou stanoveny, odvozeno z normy DIN 4108–2:2003-07, všeobecné minimální požadavky na letní tepelnou
ochranu pro novostavby. Citát: „…, vnitřní teploty (25, 26 popř. 27 °C), odpovídající klimatickému pásmu, smějí být překročeny po dobu max. 10 % z roční doby využití.“ Analogické požadavky
jsou i v české legislativě.
Privátní stavební právo V této oblasti zatím nejsou žádné zákonné
požadavky. Možná jsou individuální smluvní pravidla realizovaná prostřednictvím požadavku stavebníka vůči dodavateli stavby nebo přímo projektantovi.
Pracovní právo V německém prostředí se uplatňuje ASV §6. Odst. 1-3 stanoví: „V pracovních prostorách musí být během pracovní
doby zdraví prospěšná pokojová teplota s ohledem na způsob práce a tělesné zatížení zaměstnanců…“.
Článek 3 stanoví, že „teplota vzduchu v pracovních prostorách nemá překročit +26 °C.“ Jsou však přípustné výjimky při vysokých vnějších teplotách. Prosadilo se následující „empirické pravidlo“:
Provozovatel budovy je zavázán k zajiš zajištění pokojové teploty max. 26 °C při vnější teplotě 32 °C. Při vyšších teplotách se musí pokojová teplota nacházet min. 6 K pod vnější teplotou.
Donedávna chyběly jednotné základy výpočtu přesného dimenzování chlazení místností. Vydání normy EN 15377
a přepracování normy EN 1264 potřebné nástroje přineslo, takže nyní lze s profesionální odpovědností spočítat zařízení s „tichým chlazením“.
Normy DIN EN 1264 – Základní norma pro vytápění a chlazení. Díl 2 a nový díl 5 obsahují kontrolu výkonnosti systému, díl 3 obsahuje projektové uspořádání. EN 15377 – Nová norma obsahuje téma dynamického posouzení prostorově integrovaných
topných a chladicích systémů. Obzvláště bude v díle 3 také poprvé
pojednána tepelná aktivace stavebních prvků (TABS).
„Tiché chlazení“
Při chlazení přes plochy místností se často hovoří o „tichém chlazení“, neboť do místnosti nevnáší pohyblivé díly a na rozdíl od klimatizačních zařízení nepoužívá ventilátory. Z tohoto důvodu
je v místnostech omezeno proudění vzduchu na minimum včetně průvodních jevů, jako je například víření prachu. Možnosti k chlazení nabízí v podstatě každý povrch v místnosti a k tomuto
účelu jsou také nabízeny optimální potrubní systémy.
Dimenzování chladicího zařízení včetně plochy
Dimenzování zařízení se provádí podle tepelné zátěže. Důležité však je, aby se při projektování zohlednily jak nízké přívodní teploty, tak i nízké teplotní rozdíly, jelikož není možné snadno měnit nastavení regulačních ventilů na rozdělovačích, pokud se přepíná mezi funkcemi vytápění a chlazení. Je nutné volit menší rozteče trubek v topných
plochách určených i pro chlazení z důvodu dosažení potřebného chladicího výkonu.
Obrázek 1 poskytuje hrubý přehled o tom, jaké jsou dosažitelné výkony z vyhřívaných popř. chlazených ploch. Skutečné hodnoty se řídí podle použitých obkladů povrchů a vlastností trubek.
V nejběžnějším případě bude dosažitelný výkon chlazení v oblasti podlahy mezi 20 W/m2 až 40 W/m2. Pokud půjde o podlahu nebo její část s přímým osluněním, může být dosažen výkon chlazení
až do 100 W/m2. Stejně jako u vytápění je pro volbu podlahové krytiny důležitý malý tepelný odpor. Podle možnosti by se měl nacházet pod hranicí 0,1 m2K/W, hodnota pro koberec, při
čemž například keramické dlaždice mají odpor okolo 0,01 m2K/W.
Jelikož musí být při chlazení zamezeno podkročení rosného bodu, volí se teplotní rozdíl mezi teplotou povrchu podlahy a vnitřního vzduchu malý, 5 K i nižší. Proto musí být pro chlazení zvoleno větší
objemové množství cirkulující vody než odpovídá provozu vytápění, aby bylo možné do soustavy dopravit požadované množství chladu. Pro návrh trubek to znamená volit větší dimenze. Většinou jako optimální vychází rozměr 17 mm, ve větších objektech ale také 20 mm. Nižšímu teplotnímu rozdílu musí odpovídat i menší rozteč trubek, 15cmnebo i méně.
Obrázky 2 a 3 ukazují chladicí výkon a dimenzi trubek při různých instalačních vzdálenostech (podle DIN EN 1264: přívodní teplota 15 °C; teplota zpátečky 19 °C, pokojová teplota 26 °C, krytí trubek betonem 45 mm, max. tlaková ztráta 250 mbar.
Při projektování a volbě techniky zařízení a regulační techniky je třeba zjistit, zda mají být, v případě chlazení, do něj společně zahrnuty všechny místnosti, zda musí být některé místnosti z chlazení vyjmuty, a nebo dokonce trvale vytápěny. Dva první uvedené případy lze bez problémů vyřešit vhodnou regulační technikou a rozdělením okruhů do dvou větví. Poslední případ vyžaduje v podstatě napojení každého prostoru na čtyřtrubkový rozvod chlazení/vytápění. Podle zkušeností lze s podlahovým
chlazením dosahovat snížení vnitřní teploty o 5 až 6 K pod vnější teplotu. Konkrétní snížení teploty však přirozeně silně závisí na typu a izolaci budovy.
Technika a regulace
Při používání podlahového vytápění k chlazení je třeba zajistit některé zvláštnosti:
– teplota povrchu podlahy by neměla být nižší než 19 °C,
– musí být zabráněno kondenzaci vlhkosti v oblasti podlahy,
– vnitřní teplota by se měla nacházet mezi 23 °C a 26 °C.
Příklady schémat zapojení jsou na obrázcích 4 a 5.
Regulační technika, která se má použít nejen pro vytápění, ale i chlazení, musí mít některé dodatečné vlastnosti:
– musí být přepínatelná pro případ vytápění a chlazení (prostorový a centrální regulátor, doporučené je teplotní čidlo v podlaze, stropu aj). Někteří výrobci nastavují určitou teplotu vzduchu jako kritérium pro automatické přepínání, mnozí očekávají, že přepínací příkaz zadá uživatel. Přepínání mezi zdrojem tepla nebo chladu probíhá pomocí ventilů se servopohony (např. jednoduchých
elektrotermopohonů).
– Nastavení 2 požadovaných hodnot pro regulaci obou provozů by mělo být pokud možno prostorové, např. 20 °C v případě vytápění a 24 °C pro případ chlazení. Optimální také je, když lze některé místnosti vyčlenit z provozu chlazení, například koupelny.
– Regulace musí umět buď centrálně v referenční místnosti nebo decentrálně v jednotlivých místnostech zjistit a vyhodnotit teplotu podlahy tak, aby nepodkročila rosný bod a zamezilo se kondenzaci vlhkosti ze vzduchu.
Zdroje chlazení
K vytvoření potřebného chladu lze na trhu získat nejrůznější chladicí agregáty. Zřejmě nejjednodušším řešením je
použití tepelného čerpadla s reverzní funkcí vytápění/chlazení. Tato zařízení již bývají vybavena regulátorem. V závislosti
na konstrukčním uspořádání některá umožňují využít odpadní teplo
vznikající při procesu chlazení například k přípravě teplé vody nebo vytápění bazénu. Pokud je použito TČ pracující
se zemní sondou, lze v létě použít tuto sondu jako zdroj chladu.
Náklady
Rozdíl mezi náklady na podlahové vytápění a kombinované podlahové vytápění/ chlazení přirozeně závisí na konkrétních
požadavcích. To platí také pro provozní náklady.
Vícenáklady ve srovnání s montáží pouze podlahového vytápění lze odhadnout takto:
– zvýšení potřeby délky trubek o cca 20 až 25 %,
– zvýšení nákladů v důsledku většího průměru trubek, většího rozměru a počtu upevňovacích prvků (např. systém tucker, upevňovací lišty),
– složitější regulace, více teplotních čidel, někdy však již z části zahrnuto do ceny zdroje teplo/chlad,
– zdroj chladu – tepelná čerpadla s funkcí chlazení jsou většinou dražší o 10 % až 20 % než přístroje stejného druhu bez funkce chlazení.
Doplnění funkce chlazení ve stávající konstrukci budovy
Mnoho vlastníků starších podlahových vytápění se dnes dotazuje na dodatečné doplnění funkce chlazení. Při sanaci starých objektů lze rozlišovat tři případy:
1. Stavební úprava budovy – při ní se realizují nové podlahy. Možnosti pro instalaci plošného vytápění/chlazení jsou v podstatě stejné jako u novostavby, pokud vyhovují tepelně technické vlastnosti budovy.
2. Renovace stávajícího vytápění otopnými tělesy bez významných stavebních úprav – v tomto případě se nabízí možnost použít renovační systémy s montážními výškami okolo 15 mm. Rovněž je možná montáž stěnového a stropního vytápění/chlazení.
3. Renovace budovy se stávajícím podlahovým vytápěním:
Zde je nejjednodušší dovybavení a změna technického vybavení. Právě ve stastarších budovách bylo podlahové vytápění zpravidla instalováno s trubkami o průměru 17mmaž 20 mm. Dosažitelné chladicí výkony se pak mohou přiblížit výkonům při nových instalacích. V tomto případě se doporučuje použít regulaci pro
každou místnost zvlášť, zvláště pro případ chlazení, což je dnes bez problémů realizovatelné s bezdrátově – rádiově – řízenými regulátory, které mohou být do stávajících soustav doinstalovány
bez velkých nákladů na zasekávání kabeláže apod. Ke zdroji tepla je nutné doplnit zdroj chladu.
Podle článku Ing. (FH) Markus Steiner
(Uponor): Der nächste Sommer kommt ...
bestimmt!, S&H Report 4/2008
upravil JH
Recenzent: Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.,
Katedra TZB, Fakulta stavební, ČVUT v Praze
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 05.11.2009 10:30 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pane Stoll děkuji za článek. Škoda že v něm nepíší rozložení teplot v místnosti při chlazení ... nemohu to nikde najít...
Zatím jsem našel tohle:
http://www.asb-portal.cz/tzb/vetrani-a-klimatizace/salave-chladici-systemy-1-1244.html
jen krátký výňatek :
"Pro aplikaci takovýchto systémů jsou vhodné zejména prostory, které nejsou trvalým pracovištěm a kde osoby spíše přecházejí, jako například vestibuly, čekárny, odbavovací haly, galerie, obchody nebo sportoviště. Díky nižším chladicím výkonům podlahové plochy (z důvodu omezení povrchové teploty podlahy) lze předpokládat, že podlahové chlazení odvede pouze část z celkové tepelné zátěže. "
To odpovídá tomu, že tam kde je pohyb se vzduch promíchá. Ale v bytě, kde si uživatel např. sedne a čte nebude docházet k promíchání vzduchu a takové chlazení nebude moc příjemné.
Mimochodem lidem se líbí pocit teplé podlahy a někteří se ptají jestli když doma použijí dlažbu, tak jestli pak v létě není studená, když topení není v provozu...
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 05.11.2009 11:27 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Studená podlaha je velmi relativní pojem. Také většinou nechodíme doma bosi, takže by asi bylo vhodnější používat termín studené přízemní vrstvy vzduchu.
Vezměmě teplotu podlahy 23°C: Je studená, nebo teplá?
V otopném období ji budeme považovat za teplou a v závislosti na tepelných ztrátách (kvalitě zateplení) může klidně sloužit jako topení až do nejnižších venkovních teplot.
V létě, když budou tropické teploty a budeme se snažit udržet vnitřní teploty pod 27°C bude chladit. Přitom tato teplota podlahy a dejme tomu 25°C přízemního vzduchu není nepříjemně chladno.
Dále je tu otázka chlazení důsledků přímého solárního záření přes okna (a to jsou značné hodnoty), o kterém jsme už jinde obsáhle diskutovali. Tyto zisky je možno chlazením podlahy eliminovat ve značné míře ještě, než se stačí projevit přehříváním místnosti. Nechtěl jste mi věřit, když jsem argumentoval fyzikálními zákony.
Tak snad Vás přesvědčí citace části předchozího obsáhlého příspěvku:
"V nejběžnějším případě bude dosažitelný výkon chlazení v oblasti podlahy mezi 20 W/m2 až 40 W/m2. Pokud půjde o podlahu nebo její část s přímým osluněním, může být dosažen výkon chlazení
až do 100 W/m2."
Zde je právě vidět ten rozdíl mezi chlazením vzduchu v místnosti a chlazením přímo ozářené části podlahy. Tam jsme totiž v jiném rozsahu teplot a také není žádný odpor proti přestupu tepla na straně příjmu energie, ale naopak je na straně výdeje energie z podlahy.
Ps. možnosti použití chlazení podlahou vymezují tyto parametry (opět citát:
"Při používání podlahového vytápění k chlazení je třeba zajistit některé zvláštnosti:
– teplota povrchu podlahy by neměla být nižší než 19 °C,
– musí být zabráněno kondenzaci vlhkosti v oblasti podlahy,
– vnitřní teplota by se měla nacházet mezi 23 °C a 26 °C. "
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 05.11.2009 14:01 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pane Vintr, přečetl jste si ten článek na který jsem posílal odkaz? Nebo alespoň ten výňatek? O tom KDE je vhodné takto chladit? Myslím, že se bavíme o bytech...
Pokud se odvoláváte na ozářenou část podlahy - ano tam tomu věřím. Jenomže nevím jak kdo, ale já mám před oknem sedačku a stolek, abych se mohl ze sedačky dívat ven... je to pro mne příjemné se dívat do zahrady... takže ozářená plocha podlahy se v mém případě velmi blíží nule. Jsem jediný na světě kdo má takto zařízený obývák? V jídelně mám zase stůl u okna...
(Mimochodem mně se dům nepřehřívá díky jiným opatřením)
Ale dobrá uznávám, že se dá podlahou chladit.
A od teď se prosím budem bavit o intenzitě, použitelnosti a komfortu takového chlazení. Stále se ptám na výškovém rozložení teplot v místnosti s podlahovým chlazením. Začneme třeba s teplotou 30°C ve výšce 1,5m nad podlahou a já se ptám jaké budou teploty v různých výškách směrem dolů včetně teploty povrchu podlahy.
Děkuji
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 05.11.2009 14:22 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Váš příspěvek jsem si přečetl, ale Vy zřejmě nečtete moje.
Hned v tom prvním, neznajíce ještě ten dlouhý pozdější jsem psal, že chladicí výkon PT je omezen právě tím nepříjemným pocitem zimy zespodu, který ale nastává až od určitého rozdílu teplot podlahy a místnosti.
Znovu se ptám: Je podlaha v teplotním intervalu 20-23°C nepříjemně studená? Přitom taková podlaha za venkovních tropických teplot (žádaná vnitřní teplota je cca 27°C) chladí.
Tedy v tom Vašem příspěvku, kde se dovozuje nevhodnost chlazení podlahou se jedná o jakou teplotu podlahy, že tam nikdo nechce být?
Ohledně teplot po výšce jsem už psal, že nemohu sloužit a výkony vyplývají z citace, kterou jsem už také uvedl. Opět musím konstatovat, že nečtete pozorně moje příspěvky, na které posléze reagujete. A to ani nemluvím o překrucování toho, co jsem napsal.
P.s. Při některých běžně používaných systémech topení také vznikají poměrně velké rozdíly teplot na výšku se studeným vzduchem u podlahy. Budete kvůli tomu tvrdit, že takto nejde topit, anebo že jsou tyto systémy nepoužitelné?
Přitom doba tropických teplot je určitě kratší, než topná sezóna.
Berte chlazení PT jako přídavnou funkci navíc pro občasné použití za vyjímečných podmínek.
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 05.11.2009 14:57 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vaše příspěvky čtu. :-)
Pokud je teplota vzduchu 30°C, tak ano podlaha která má 20-23°C je nepříjemně studená :-) V létě, když je 30°C chodím v plavkách nebo kraťasech a dost často bos. Proto pro mne je takové chlazení nepříjemné a nevhodné.
Ano beru funkci chlazení podlahou pro občasné použití za vyjimečných podmínek. A takto by to mělo být také prezentováno. A nikoli tak, že se dá podlahou běžně chladit a uvádět to jako možnost běžného chlazení v bytech, kam to není určeno.
Stačí to jako odpověď na Vaše otázky?
Pokud ano, tak tentokrát odpovězte prosím na poslední odstavec mého minulého příspěvku. Děkuji :-)
|
|
| Autor: kocina petr
Datum: 05.11.2009 15:56 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ano beru funkci chlazení podlahou pro občasné použití za vyjimečných podmínek. A takto by to mělo být také prezentováno. - s tim souhlasim a melo by to byt i tak chapano.ne ze je to bezna zalezitost v dome.mam na mysli podlahu.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 05.11.2009 16:49 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Tady je to správně definováno kdy by bylo potřeba podlahou topit. Vzduch 30°C, dolů směrem k podlaze nebo nad 23°C a aby tohle se dalo zařídit povrchová teplota podlahy a přizvukuji povrchová musí být o hodně nižší a právě ta rozhoduje o pocitech. Jedná se o velkoplošné studené sálání (odpovídající právě té povrchové teplotě) a podle mne bude vždy rušivé nekomfortní, do morku kostí prostupující, jinak řečeno k nevydržení. Mohu ilustrovat takové sálání zkušeností. Na dvoře mám starý neobývaný domek. Když se venku oteplí na -5°C a uvnitř je ještě -5°C, tak uvnitř člověk během chvíle ztuhne pronikavým chladem jak rampouch.
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 05.11.2009 19:20 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pane Homolo děkuji! Právě k tomu se snažím dospět. K čemu je mi podchladit podlahu, když mi tam pak bude nepříjemně?
Dále vzhledem k obtěžujícím mailům zakladatele vlákna do této diskuse už nechci dál přispívat.
|
|
| |
| |
| Autor: Dan ...
Datum: 05.11.2009 19:26 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pane Stoll moc děkuji za Vaši aktivitu. Pokud něco zjistite, tak vytvořte třeba vlákno... rád se tam podívám.
Dále vzhledem k obtěžujícím mailům zakladatele vlákna do této diskuse už nechci dál přispívat.
Ještě jednou děkuji.
|
|
| Autor: Zdeněk Jícha
Datum: 05.11.2009 11:45 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | někdy to design objektu neumožňuje, rovněž střešní okna neodcloníte. Vnitřní vybavenost je velká, a i když současnost není značná, zátěž vnitřního prostředí může narůst přes pohodu. např. mikrovlnka 2kW, sušička 4kW, myčka 1kW, rychlovarná konev 2kW, počítače, boilery, pračky, sauny, pekárny, friťáky.........
věřte - je rozumné tu možnost mít. O rozvrstvení teplot vzduchu nemůže být řeč, jak jste správně podotkl, chladnější vzduch se drží dole, ale tady se bavíme o výsledné teplotě, tedy se započtením sálavé složky. Teplota 17°C není žádný mrazák, to je normální povrchová teplota vnějších konstrukcí v zimním období.
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 05.11.2009 14:40 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ano pane Jícha u střešních oken je to problém. Uznávám!
Mikrovlnku a varnou konvici provozujete řádově minuty, tak od nich žádné přehřátí nehrozí. Sušička a další se už projeví. Opět souhlasím.
Ale nesouhlasím s větou, že nemůže být řeč o vrstvení vzduchu. Mimochodem v jedné větě jste napsal o správnosti tvrzení, že se chladný vzduch drží dole a současně že nemůže být řeč o jeho rozvrstvení. Pokud tam nebude vzduch promícháván, tak bude rozvrstven. V tom je právě ten rozdíl mezi veřejnou chodbou a bytem.
A poslední věc. Pokud vím, tak teplo se šíří kondukcí, konvekcí a radiací. V případě chlazení vzduchu můžeme zapomenout na kondukci. Díky tomu, že chladný vzduch se drží dole, tak i na konvekci. A pokud jde o radiaci, tak tou se šíří teplo, protože jde o infračervené záření. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD
Můžete mne poučit jak září zima? Asi nijak že. To znamená, že chlad se radiací nešíří, pouze radiaci pohlcuje. To je jediné jak bude chladná podlaha fungovat. Proto má tak malý chladící výkon. Mám ve své úvaze něco špatně?
|
|
| |
| Autor: Jozef Homola
Datum: 06.11.2009 10:48 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | http://www.lersen.cz/download/pdf/king.pdf
Nedá mne to abych se ještě nevrátil k fenoménu chladné podlahy a jejich možných nepříznivých pocitových účinků. „Přenos chladu“ (záměrně to dávám do uvozovek) i když by to fyzikálně nemělo existovat, přesto to tak můžeme brát. U přenosu tepla konvekcí a i chladu při mizivé možnosti proudění a vzhledem k mizerné vodivosti ulpívající mezní vzduchové vrstvy nabývá nebývalého významu radiace. Mezní vrstva vzduchu (a o tom je hodně teorií a matematiky) je tenká vrstva, která přijala teplo podkladu a dál „odmítá“, protože chybí gradient. Tudíž je to izolant a to platí jak u chladu, tak tepla ( pozn. u vody je to výrazně odlišné). Radiace je úměrná čtvrté mocnině povrchové teploty sálajícího objektu. To taky znamená, že když je něco chladnější tak taky to se čtvrtou mocninou ubývá. Takže dejme tomu obnažené koleno nad podlahou bude tepelně a pocitově v rovnováze při 20°C podlaha, 22°C vzduch okolo. Je v rovnováze proto, že tělo následkem metabolizmu ( 70 až 250 W, podle činnosti) se potřebuje zbavit tepla povrchem asi 35°C teplým a to konvekcí a radiací. Jenže taky kolem kůže se vytvoří izolační mezní vrstva, která přejala teplotu pokožky a dále působí jako izolant a nějaký větší tok konvekcí není možný ale ztrácení radiací není ničím omezeno ale my tuto ztrátu intenzívně nepociťujeme neboť je dosti vyvážena sálajícím protitokem z podlahy 20°C teplé. Jakmile ale ta podlaha bude chladnější, tak radiační protitok v tepelné rovnováze chybí, protože je výrazně menší a vliv okolního vzduchu je minoritní. Tudíž pocit chladu může být výrazný, teplo radiačně odtéká a zároveň jej méně radiačně přitéká a to výrazně. Co však chladná podlaha může dokázat a to že svým způsobem může ochladit okolní předměty a zdi právě nerovnováhou v sálání. Zeď vyzařuje ale nedostává se jí adekvátního příjmu (z podlahy) a tudíž chladne i když okolní vzduch může mít vyšší teplotu. Opět je tu mezní vrstva, která radiaci „pustí“ i směrem do podlahy ale konvekce tu bilanci zápornou „nezachrání“. Takže takové zamyšlení aby řeč nestála.
|
|
| Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 06.11.2009 14:48 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Také jsem původně už nechtěl reagovat, ale něco bych ještě doplnil:
V případě přehřáté místnosti Tj. vzduchu a povrchů s vyjímkou podlahy použité k chlazení se jejich vliv projeví společně. Přitom např. vyšší teplotu vzduchu je možno kompenzovat nižší teplotou povrchů a naopak. Ideální pro tepelnou pohodu je cca teplota vzduchu i povrchů 20°C (v závislosti na činnosti, oblečení a individuální dispozice). Rozdíl v teplotách ale nesmí přesáhnout určitou hranici, pak už nastupuje nepříjemný pocit.
U vlivu (záření) ploch se počítá vážený průměr a opět není příjemný velký teplotní rozdíl.
Tedy podlahu lze pro chlazení použít jen, pokud není její teplota příliš nízká a tedy s omezeným chladicím výkonem. Ale to se zase opakuju.
Proto jsem se ptal, zda podlaha 21-23°C je za vnitřní teploty do 27°C nepříjemně studená. Podle mých zkušeností ne. V materiálech, které zde byly uvedeny se uvádí mezní nejnižší použitelná teplota 19°C.
Dále je tu efekt zamezení přehřátí místnosti ještě, než k němu může dojít. To když slunce přes zasklení ohřívá podlahu. (Ale ona se díky chlazení, nebo velké setrvačnosti nepřehřeje).
Váš dřívější příklad se starým nevytápěným domkem a teplotou +5 a -5°C (bylo špatně znamínko?) nebyl příliš vhodný.
Měl byste se ptát, jestli by Vám bylo v takovém objektu příjemně, kdybyste do něho vešel za tropického dne (31°C ve stínu) a vevnitř by bylo cca 25-27°C a z povrchů především podlaha na terénu (ta by byla nejstudenější) by měla 21°C? Myslím, že pokud byste byl obutý, tak by pocit byl jasně lepší na té chladné (záměrně nepíši studené) podlaze.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 06.11.2009 17:33 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Ten nevytápěný domek z kotovice jak se tady říká nepálené cihle mne poskytl nechtěně cenné poznatky. Když jsem "dorazil" a zatopil ve větší kuchyni ve smaltovaném sporáku, tak po několika málo hodinách se teplota vzduchu zvedla z -5°C asi tak na 16°C a tam se zastavila třeba až do večera. To znamená začalo jakési nabíjení a ten přebytek, který sporák produkoval se na to spotřeboval. Co však bylo zajímavé nedalo se najíst tak aby byly nohy pod stolem s dubovou deskou. I přes teplé spodní oblečení po 5-ti minutách pronikal chlad u noh až do morku kostí. Nohy mimo stůl celkem v pohodě. Jakékoliv delší sezení bez natáčení způsobovalo nepříjemné stuzení od zdí. Taktéž novým jevem pro mne byly hromádky sněhu jak pyramidy na dřevěné podlaze. Zespoda škvírami proudil i když pomalu vlhký vzduch (během nepřítomnosti)a na podlahou se měnil v "práškový cukr". Voda ve smaltovaném kýblu byla nezamrznutá při mínus teplotě a při dotyku kýbl vydal obrovskou ránu, voda v desetině sekundy zmrzla, led se rozpraskal a zničil kýbl.
|
|
| |
| Autor: kocina petr
Datum: 04.11.2009 13:33 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Pokud nepoužijete ventilátor, tak teplo stoupá a chlad klesá. - v pripade radiatoru ano.ne uz tak u podlahovky.tam me teplota stropu nezajima a ventilator taky ne.
je naprosto jedno v pripade VZT jestli jsou vyvodu vzduchu dole ci nahore.rozdil teplot nedela ani stupen.uz jsem tuto diskuzi zde vedl v roce 2004 s panem Jindrakem.nakonec mi dal zapravdu i kdyz prosazoval spodni privod tepleho vzduchu.
tak si můžete doma klidně udělat ledovou plochu, ale byt Vám to neochladí. :-) - to si myslite vy,ja o tom presvedceny nejsem.ze to funguje o tom nepochybuji.
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 04.11.2009 13:55 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený pane Kocino, Vy máte rád praktické zkušenosti a mohu Vás ujistit, že to co jsem napsal mi řekl přímo majitel firmy zabývající se vzduchotechnikou! Myslel si, že když má vzduchotechniku tak s ní může chladit. Jenomže má spodní rozvod a když do něj pustil chladný vzduch, tak se jen rozlil u podlahy, ale metr nad podlahou se teplota nezměnila. Řekl mi doslova "mrzly mi nohy, ale bylo mi stále horko. dejte si na to pozor. chladit spodními rozvody nejde". Toť vše. Na mé straně stojí jak zkušenost, tak i logické argumenty. Až najdete někoho, kdo chladí podlahovkou, tak mi napište a já se rád přijedu podívat a pak sem napíšu, že jsem se mýlil. Ale dokud to neuvidím, tak to považuji za nerealizovatelné.
|
|
| Autor: Jozef Homola
Datum: 04.11.2009 14:13 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | http://www.frenger.co.uk/Products/passive.htm
http://www.frenger.co.uk/Products/CACeilingIntegrated.htm
Takto si chladí FRENGER
Musím se podle zkušeností přiklonit s teoriemi na stranu „Dan..“. Blbý pocit od přehřátí v místnosti je dán nejenom teplotou vzduchu ale součtovou teplotou z „teplého“ sálání ze shora a to se nedá jen tak „vyvětrat“. Měl jsem možnost sedět 2 roky v UNIMO domku, kde v každé místnosti byly el. akumulační kamna. Katastrofa, trefit se nabíjením do ztrát už v pátek na pondělí. Pak se stalo, že okna byla za mrazu otevřena a přesto na tváři byl nepříjemný pocit horka sálajícího z pláště kamen a papundeklu okolo. Tam nikdy nebylo akorát (pro totální nedostatek akumulace).
|
|
| Autor: kocina petr
Datum: 04.11.2009 15:04 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | diskuze byla o tom,jestli je to mozne.
nevedla se o pocitu.tot vse :-)
nerikam,ze je to prijemny.technicky to mozne proste je a to je holy fakt.
jestli si to nekdo chce praktikovat v dome,je to jeho vec.
jako topeni nemusi byt v podlaze tak i chlazeni v podlaze byt nemusi.muze byt treba ve strope,ci ve stenach.nechapu proc ma kazdy zafixovanou podlahu.
|
|
| Autor: Stoll Petr
Datum: 04.11.2009 14:22 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Vážený Dane, jeden náš výrobce tepelných čerpadel mi na semináři sdělil stejnou zkušenost. Ve své firmě chtěli využít TČ, když už jej vyrábějí a testují, k chlazení podlahy. Praxe byla taková, že zaměstnanci /ženy/ odmítaly chodit do práce.
Pan Jícha však argumentoval, na uvedeném linku, že je to nesmysl :
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=11&i=110219
|
|
| Autor: Dan ...
Datum: 04.11.2009 15:37 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | Děkuji pane Stoll i pane Homolo :-)
Děkuji za odkaz. Pěkná diskuse :-)
Chladící výkon 40W/m2 u podlahovky bych chtěl vidět... stejně jako nadšení obyvatelů takového domu... :-)
Na nohou dvoje ponožky zimní boty jinak tričko s krátkým rukávem a spocené čelo :-) úžasný komfort :-)
Pokud se tohle někomu líbí, tak jo klidně ať chladí podlahou... :-)
|
|
| Autor: kocina petr
Datum: 04.11.2009 15:53 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | myslite si to same kdy bylo vodni topeni i ve stene :-))
dela se jak stropni tak stenove.
nedrzte se striktne podlahy.tam jsem presvedcen,ze to neprijemne bude.
|
|
| Autor: kocina petr
Datum: 04.11.2009 14:23 odpovědět upozornit redakci |
reakce na ... | neplete si VZT s chlazenim podlahy pomoci TC.to bylo puvodni zadani.
jinak verim tomu,ze je to pravda.
od rad odborniku radeji dal.
taky sousedovi poradili,ze musi dat na krovy prkna (ma je na pozemku a davat je tam rozhodne bude- nema sindel) pak folii, late a kontralate s bramac.
jen jsem valil voci co je to za nesmysl.
zrejme nova finacni technoligie :-))))
|
|
