Plné znění článku: Pasivní domy - výzva dneška
nemuzu za to,ze jste koupil RD s takovymi zdmi.dopredu jste musel pocitat s tim,ze tam casem protopite majlant.pokud…
před 17 roky
Vaše koupě je typickým příkladem patové situace, se kterou si zrejmě není schopen poradit ani zkušený energetický…
před 17 roky
Vaše koupě je typickým příkladem patové situace, se kterou si zrejmě není schopen poradit ani zkušený energetický…
před 17 roky
140 odpovědí
Zobrazit všechny reakceVy*erte se na nízkoenergetický dům - ta diskuze je o nicem.dejte si radeji do grafu rychlost stoupajicich cen energii.to vam vypovi podstatne dulezitejsi veci.
toho firemniho stavebnika davida bych chtel mit jako konzultanta.podle nej jsou vsichni stavebnici v rakousku a nemecku (maji podstatne tvrdsi normy nez my) pitomci,ze stavi NED a PD.musi je to preci vyjit zakonite draz.ja si taky pamatuji,kdyz voda byla za 0,4kc a kW za 0,3kc.bohuzel ta voda rostla podstatne rychleji nez elektrina.predpokladam,ze se to behem par let podstatne zmeni.
takze kdyz to shrnu je nejlepsi energie ta kterou mam ZADARMO :-)
zednej krb,peletky,drevo,uhli a jine nesmysly.
PK petr kocina @petr.kocinaPane Kocino, máte pravdu, nejlepší je zateplit a pak už je to celkem "jedno", čím topíte, ....ale to je teorie.
Praxe je taková, že investice zateplení (8cm polyst na průměrně veliký domek) je lehce přes 100tis kč. Kde je návratnost investic? 50 let?
Když změním zdroj (z elektriky na např. peletky) tak je návratnost 5-7 let (odhad) a ušetřené peníze mohu použít na zateplení.
Je mi jasný, že logicky je to nesmysl, ale taková je praxe a zkušenost.
Před rokem jsem koupil domek 44porotherm bez omítek (vytápění elektrokotlem) a samozřejmě řeším a mám dilema.
Když zateplím budu muset používat ten elektrokotel. Bohužel jestli od příštího roku ceny el. půjdou nahoru, tak výsledný efekt bude mizivý.
Z několikaleté zkušenosti ze stavební firmy a tvorby stavebních nákladů mohu říci, že výstavba nízkoenergetického popř. pasivního domu se nidky nemůže vyplatit. Jde tu jen o dobrý pocit, že šetříte přírodu. Cena za nákladné systémy s tloušťkou 30-40cm izolace je cenové několikanásobně dražší než kvalitně zateplený zděný dům se zateplením 8-10cm. Rozdíl provozních nákladů na vytápění je minimální a náklady na stavbu se nesplatí ani za 20let. dtto tepené čerpadlo za 350tis, které po 15letech můžete vyměnit za nové...
DS David Sťastný @david.stastnyZvláště pak, pokud topíte dřevem v krbu, kde ho spálíte díky dvojnásobné účinnosti polovinu než v kotli na dřevo.
Dobry den, potreboval by som poradit. Uvazujem o stavbe nizkoenergetickeho (mozno az pasivneho) domu. Dispozicia a tvar je uz vyrieseny. Ale mam problem, z coho stavat. Architekt doporucuje Supertherm bez zateplenia. Mne sa to velmi nezda. Skor sa mi pozdava VELOX, ale tem zase on nedoporucuje. Poradte.. :) Dik
VA Vlado Abc @vlado.abcJá osobně jdu do Durisolu nebo Izobloku + 25 cm izolace.
Vážení přátelé,
Můj původní článek ze 16. května t.r. v sekci Vytápění „Spalování biomasy v rodinných domcích s účinností 110 % - sen a nebo realita?“ vzbudil u vás obrovský zájem, jak dokládá to, že stal ihned nejčtenějším článkem s nejširší diskusí. Proto, abych nemusel odpovídat na obrovské množství Vašich otázek, tak jsem ihned připravil komplexnější materiál, kde naleznete na většinu svých otázek vyčerpávající odpovědi. Ten jsem již před prázdninami odevzdal redakci TZB-INFO k uveřejnění a bylo mě i Vám redakcí písemně slíbeno, že tento materiál bude otištěn na pokračování jako redakční článek nejpozději začátkem prosince. Bohužel se tak nestalo a asi už nestane. Ptáte se proč? Protože máme totiž opět cenzuru!
Redakce totiž patrně na zásah některých výrobců kotlů nejprve dala můj článek k posouzení Technické univerzitě v Ostravě v bláhovém domnění, že tamní odborníci jim vyjdou vstříc a označí můj článek přinejmenším za fantasmagorie. Když se toho však ani po půl roce nedočkali a blížil se termín slíbeného otištění, zasáhli ještě tvrději a donutili redakci TZB-INFO, aby od publikování mých článků zcela bezdůvodně nadobro upustila. A redakce, při vědomí toho, že část jejích příjmů tvoří právě platby za reklamu a sponzoring od výrobců kotlů, raději je poslechla a počátkem prosince mi sdělila, že mé články neotiskne.
Došlo tím ke skandální situaci, kdy hlavní topenářský server (alespoň se za něj TZB-INFO vydává – viz článek týdne šéfa serveru ing. M. Hořejšího: Při srovnání začátků před pěti lety a současné podoby portálu si dovolím tvrdit, že se nám podařilo se velmi přiblížit původnímu cíli - stát se nejnavštěvovanějším portálem, který bude přinášet opravdové novinky z vybraných stavebních oborů souvisejících s TZB a úsporami energií.) odmítl bezdůvodně otisknout mé zásadní původní články převratného významu k vytápění, které v jeho dosavadní historii, podle mého mínění, nemají obdoby. A jestli si někdo myslí něco jiného, tak ať takový článek obdobného významu uvede! Redakce TZB-INFO má sice na tento postup samozřejmě plné právo, akorát pak už nemá právo se vydávat za nezávislý topenářský server a měla by jasně deklarovat, že pod hlavičkou TZB-INFO se skrývá vlastně server některých výrobců kotlů (a měla by je jmenovat, aby nedocházelo k pošpinění jména těch solidních), takže vše, co jde proti nim, se tam samozřejmě neobjeví. A to i na úkor navštěvovanosti a citovanosti tohoto serveru. Takže pokud někdo hledá opravdu nezávislé, objektivní informace o vytápění, tak je musí bohužel hledat jinde.
Naštěstí takové nezávislé servery ještě existují, takže jsem rád, že Vám mohu sdělit, že pokud si chcete avizované a neotištěné články přečíst, tak stačí vyťukat www.biom.cz a pod názvem „Topenářský axiom konečně prolomen!“ si je můžete v klidu přečíst včetně tolik požadovaných schémat zapojení. A za pár dní tento článek tam doplní i stať „Voda jako palivo“ – a jestliže ani tato část nemohla být publikována na serveru TZB-INFO, tak to už hovoří za vše! Proto jako bonus jsem pro tyto výrobce kotlů ještě připravil porovnání tabulkových a reálných účinností krbů a kotlů na pevná i plynná paliva k vytápění rodinných domků, která tam opublikuji na přelomu roku, aby bylo každému hned jasné, čím v novém roce topit. Některým výrobcům kotlů z TZB-INFO to totiž již jasné je, a právě proto to nesmím na TZB-INFO publikovat, asi aby nepřišli o zakázky na své kotle…
Jinak pro ty, kteří server www.biom.cz dosud neznají, tak ten se z poloviny zabývá právě energetickým využíváním biomasy (tedy spalováním dřeva, obilí, slámy apod.) a publikují zde především odborníci z výzkumných ústavů i z praxe. Proto Vás mohu ujistit, že všechny otištěné články (tedy i ty moje) tam sice též procházejí redakční radou, složenou z odborníků na spalování biomasy (a též z některých rozumných výrobců kotlů, kteří pochopili, že pokrok zastavit nelze, ale naopak lze ho využít i pro kotle), nikoliv však za účelem odborné cenzury vydavatele, resp. sponzorů, jako na TZB-INFO, takže se tam můžete dozvědět i spoustu dalších odborných informací, které přispívají ke kultivaci zvědavých čtenářů v oblasti vytápění, a za to patří tomuto severu (jistě nejen můj) dík.
Příjemné čtení a pohodový zbytek roku 2006 a především lepší rok 2007 přeje
Petr Měchura.
PM Petr Měchura @petr.mechuraPřátelé,
Právě byl opublikován na portálu www.biom.cz další ze serie mých článků, které nemohly být (zatím) opublikovány na portálu tzb-info, což je škoda (Ten předešlý z 25.12. má za 3 dny už přes 800 přístupů!).
Článek má název "Voda jako palivo" (za jediný den 100 přístupů!) a opravdu nevím, proč nemůže být též publikován zde, když, jak tvrdí správkyně portálu Vytápění ing. Straková, zde přece žádná cenzura není a recenze k tak jednoduchému a jednoznačnému článku nemůže přece trvat přes půl roku?.
Zkuste si ho sami přečíst a napište portálu své mínění!
Dobrý deň,
v diskusii bolo spomínané možné zľavenie z trojskiel na dvojsklá. Nespôsobilo by menšie zlo nahradiť nútené vetranie prirodzeným (najmä ak je - ako bolo spomenuté - bez rekuperácie)? Samozrejme, že by sa nedosiahol štandard pasívneho domu, ale obávam sa, že z dvojsklami sa nedosiahne aj tak.
Takisto začínam so stavbou drevodomu, ktorý sa pokúšam zrealizovať ako nízkoenergetický - na pasívny som rezignoval (140mm nobasil medzi stojky + 100mm zateplovák). Som začínajúci architekt, takže je to pokus na vlastnej koži. Rozhodol som sa v rámci šetrenia financiami pre prirodzené vetranie,ale aj tak je otváravých okin minimum. Radšej som zľavil v tomto smere, ale trojsklá chcem určite, predpokladám drevohliníkové rámy.
TG Tomáš Guniš @tomas.gunisPěkný dům.
Neděláte však dobře, když šetříte na nesprávném místě.
pokud si náklady na vzduchotechniku s rekuperací spočítáte, tak zjistíte že máte náklady do 10ti let zpět. navíc můžete ušetřit tím, že v některých místnostech není jiné topení než teplovzdušné. Na poslední stavbě jsem to řešil tak, že je topení pouze v obývacím pokoji(fan coil) a v koupelně(podlahové), zbytek je vytápěn teplovzdušným topením.Nejde jen o vytápění ale také o komfort výměny vzduchu a snížení možností plísní především v koupenách.
Pokud jde o okna tak doporučuji zasklení HEAT MIRROR, u vámi navrhovaných velkých skleněných ploch by byla výhoda mít váhu nižší o 1/3 a tepelněizolační vlastnosti lepší než u trojskla. Pozor však na to, že na různé světové strany jsou vhodné jiné typy skel v závislosti na hodnotách koeficientu g.
ta cena prihradovych prvku by me zajimala.nikde ale o cene neni ani zminka.kdyz jsem se ptal na vazniky,tak mi to vyrazilo dech.dvakrat drazsi nez kdyz strechu udelam z krovu.
vymena oken ???? treba po 20 letech ???? - to jsem zvedav na to ,jak nedojde k poruseni izolace a tesnosti domu.to si dost dobre nedokazi predstavit uz vubec.o poniceni fasady okolo oken ani nemluvim.
okna u techto domu jsou predsazena a umistena v izolaci.
ne nadarmo se rika,ze nejdriv okna a potom izolace. obracene to dost dobre neni mozne.
cerne PE hadice ??? vim,ze se kdysi pouzivaly nez nastoupil PEX.PEX ma vyssi zivotnost,ale ta cena :-((
z jakeho duvodu uprednostnujete PE hadice?pravda je,ze jsou oproti PEX podstatne levnejsi.jenze pokud vemu v potaz rychle starnuti materialu po 20 letech provozu,tak to ma do 100 let jeste hodne daleko.zivotnost PEX je okolo 50 let.
jeste k tomu ZR.
vetsina dnesnich RD uz nema sklep.takze spadovat smerem k domu nebo od domu?
Tolik nesmyslů jsem již dlouho nečetl.
K některým
1. není možné dát okna k=1,1 do konstrukce zateplené 40ti cm izolace! V zimě po oknech potečou potoky vody! Diskutuje se o oknech s dvojitým zasklením a s trojitým zasklením ale zpoměli jste na nejkvalitnější okna Heat mirror s folií mezi skly U těchto oken existuje mnoho variant, a je možno použít zasklení různé podle světových stran. Zasklení má Hodnoty k cca 0,6 - 0,7 podle typu. Zde bych chtěl upozornit na to, že velkým problémem je zabudování oken a to zejména pod parapety -při zabudování podle doporučení výrobců je kondenzace zaručena.
2.Obálka tvořená konstrukcí z příhradových nosníků- ano je to levné řešení, ale izolovali jste někdy podobnou konstrukci?
Zaručuji vám, že pokud bude izolace provádět průměrný pracovník, tak bude zateplení děravé jak řešeto. Daleko vhodnější se mi zdá být nosná konstrukce z I nosníků s tenkou stojinou z OSB desky (tuto však bude nutno ještě zvekovní strany přiizolovat) nebo z panelů K kontrol které jsou téměř bez tepelných mostů.
3. Provádění jakýchkoli rozvodů pod parozábranou je třeba se vyhnout. Utěsnit parozábranu k trubce nebo kabelu není často ve skutečnosti tak jednoduché jak to od stolu vypadá. Čím méně otvorů ve venkovním plášti tím lépe.
4. Blíže nespecifikovaný zemní výměník Garantuji, že jeho cena bude vyšší než cena jednoduché rekuperační jednotky. Nízkoenergetický (Nemluvě o pasívním) nelze postavit bez řízené ventilace s rekuperací vzduchu.
Nejsem vystudovaný odborník ale postavil jsem a navrhnul jsem již několik domů ten poslední je nízkoenergetický, vzhledem k tomu,že jsem nemohl najít odborníky tak jsem nastudoval tuto problematiku sám. Každé stavby jsem se aktivně zůčastnil a na další stavbě jsem se snažil chyb vyvarovat.
Po přečtení tohoto článku se nedivím, že u nás nejsou odborníci na tuto problematiku.
PŠ Petr Ševela @petr.sevelaMyslím, že není třeba se až tak moc rozčilovat. Kdo nic nevyzkouší nic nepokazí. Jde jen o to, aby se pak o pozitivních i negativních zkušenostech s ostatními rozdělil.
1. Řízené větrání by mělo především garantovat v domě rozumnou vlhkost. To v běžných domech není a proto se tam při zvýšené vlhkost v interiéru okna rosí. Tento jev přece nemá nic společného s kvalitou tepelné izolace obvodových stěn. Nelze tedy dávat do souvislosti věci, které spolu nesouvisejí. Souhlasím s Vámi, že je velmi nevhodné zabudovávat okna podle doporučení výrobců. Na to jsem upozorňoval vystavovatele oken na konferencích o pasivních domech v Brně loni i letos, nenabyl jsem však přesvědčení, že si to hodlají vzít k srdci.
2. Před opláštěním je třeba do míst v příhradě, kde nejsou diagonály zasonout 2cm polystyrén ve tvaru pravoúhlého trojúhelníka. Tím se dostanu na úroveň Vámi navrhovaného I nosníku, jen tepelný most bude podstatně menší než při použití I nosníku z OSB desky
3. Elektřina a voda bude vedena z pohledu z interiéru před parozábranou, parozábranou bude prostupovat odhadem 8 kanalizačních + vzduchotechnických rour ve velmi přístupných místech, což lze jistě spolehlivě ošetřit.
4. Nízkoenergetický dům lze jistě postavit s řízenou ventilací bez rekuperace, zřejmě takový dům nedosáhne standardu pasivního domu - to tvrdím již od začátku. Nejsem si jist, že 40m kanálové trubky prům. 125mm zabetonované v základech musí přijít na více než 20 000Kč. Podzemní výměník je vhodné dělat hlavně kvůli možnosti zamrzání rekuperátoru. Pokud má rekuperátor zamrzání ošetřeno, pak zase není za 20 000Kč.
Rád odpovím na Vaše další Nesmysly.
Dobrý den,
Když se mluví tak nadšeně o zemním kolektoru, jakým způsobem se takový zemní kolektor čistí? Předpokládám, že v reálné praxi může dojít k invazi drobných hlodavců do kolektoru, hmyzu ale třeba i usazování pylu, prachu a následně vznik plísní.
RP Radim Pol. @radim.pol299Myslím si, že jediné co lze reálně dělat, je filtrovat vzduch na vstupu do výměníku a výměník vyspádovat, aby se v něm nedržela voda. Pak už se musí dít vůle Boží. Proč by měly být ve výměníku horší podmínky než třeba v lese, kde je prý zdravo?
Zdravím všechny čtenáře článku. Necítím se jako odborník na problematiku pasivních domů, z toho mála co jsem se dověděl z různých zdrojů hlavně na internetu, jsem se neodvažoval vstupovat do diskusí...Nicméně po přečtení tohoto článku mi mé svědomí projektanta (zabývám se projekty statiky dřevěných konstrukcí, OcelK a BetonK převážně pozemních staveb)nedalo spát a rád bych vás seznámil s mým názorem.Při řešení výše zmiňovaného RD mě zaujaly po prvním přečtení článku hlavně tři body...
1/dřevěná konstrukce příhradových nosníků, která je navržena na celou tloušťku obvodové stěny.Pokud situaci chápu správně, je tepelná izolace vložena pouze mezi příhradové nosníky, a tudíž nepřekrývá dřevěnou konstrukci ze strany exterieru.Toto řešení vyžaduje prověření oblasti kondenzace a množství kondenzované vody na dřevěné konstrukci.Ta bude bohužel v zimním období zatížena zvýšenou vlhkostí a je nutné ji takto
posoudit. Dřevo je tak vystaveno většímu vlhkostnímu zatížení, než kdyby bylo překryto vrstvou izolace a nacházelo se v oblasti, kde ke kondenzaci nedochází. Navíc dojde k zatížení dřevěné konstrukce střídajícími se rozdíly teplot (jedna pásnice z exterieru, druhá z interieru), což má za následek střídání vysychání a vlhnutí konstrukce. Nezdají se mi také diagonály příhradových nosníků, které prostupují jako tepelné mosty a je jich poměrně dost.
2/okna, respektive zasklení. Dle mého názoru je použití kvalitního zasklení pro pasivní domy velice důležité, k omezení tepelných ztrát zasklením. Tepelné zisky okny jsou důležité v oblastech, kde je také dostatek slunečního svitu hlavně v zimním období - alpská oblast. V našich podmínkách je důležitější pokrýt spíše ztráty, než "honit" zisky. Je však nutné dodržet požadavky z hlediska hygieny - jako je dostatečné prosvětlení. Ne nadarmo se říká, že kam nechodí slunce, chodí doktor...Také je nutné zabývat se problematikou rosení skel (nejnižší povrchová teplota skel) v zimním období, kdy dozajista oceníme výhody kvalitního zasklení.
3/Větrání bez rekuperace? Proč? Jak jinak efektivně zajistit dostatečnou výměnu vzduchu? Na myšlenku svědomitého a efektivního větrání obyvately domu (krátce, intenzivně) jsem již dávno zapoměl. Je totiž nereálné domnívat se, že pokud by v pasivním domě žil běžný obyvatel RD, vnutíme mu povinnost takto se svědomitě chovat, resp.větrat. Dle mého názoru, je
třeba přiblížit myšlenku bydlení v pasivních domech většině
potenciálních stavebníků, kteří však zdaleka nejsou osvícení natolik, jako stavebníci nynějších pasivních domů. Neměli by pocítit negativní změny v zažitých způsobech bydlení oproti svým návykům v běžnému RD, nýbrž pozitivní změny - nižší náklady na vytápění, ohřev TUV, kvalitní čerstvý vzduch, komfort, tepelná pohoda apod.
Závěrem: není možné ponechávat rozhodnutí o klíčových prvcích v komplexním systému, jakým PD bezesporu je, jen na běžném stavebníkovi (jako je jeho volba typu zasklení, zda rekuperace nebo nikoliv...). Je nutná především svědomitá a důsledná práce projektanta PD, jak ve fázi přípravy projektu (hledat vhodné řešení se stavebníkem (ten rozhoduje o koncepci, nikoliv o technických záležitostech), dodržení projektu na stavbě, kontrole technologické kázně na stavbě, kontrola finančního plnění stavby, až do fáze dokončení
domu. Mělo by následovat také zaškolení uživatelů s obsluhou domu. Má zkušenost je v ČR bohužel taková, že 95% obyvatel ještě nemá potuchy co to PD vlastně je, a pokud nějaký názor má, je hodně zkreslený a zcestný. Každý obyvatel nemůže být vzdělaný ve stavebnictví (i když si to řada stavebníků myslí a dokládají to zkušeností s výstavbou rodinného domu v 80.letech, za pomoci "stavebního dozoru" svého dědečka, který
přeci také už jeden dům kdysi postavil...).Neznají ani základní ČSN a když už nakoupí kvalitní materiál, nedodržují technologické postupy, a řídí se jakousi zkušeností a názory souseda, který stavěl před pár lety. Odborné práce je zkrátka nutné nechat na odbornících, kterých je u nás dostatek.
"Já se také neoperuji doma sám, na kuchyňském stole, ale navštívím kvalitní nemocniční zařízení s vyškoleným personálem a odpovídajícím zařízením...".
Tak jsem se ve finále trochu rozepsal..., ale věřím, že můj příspěvek bude zajímavým pro další čtenáře.
Zdravím všechny, J.Šmerda.
JŠ Ing. Jaromír Šmerda @ing.jaromir.smerdaad 1) Je to naprosto stejná situace, jako u naprosté většiny v současnosti realizovaných střešních konstrukcí, kde máte izolaci pouze mezi krokvemi. Spoléhá se na kvalitně provedenou parozábranu a někdy i na odvětrávanou mezeru nad (v případě stěny za) izolací.
ad 2) Souhlasím, že kvalitní zasklení je velmi důležité. Nesouhlasím s tím, že v našich podmínkách není možné "honit sluneční zisky". Možné to je a můj dům je toho důkazem. V jiné diskuzi zde už jsem uváděl podrobnější informace. Vytvořil jsem i jakousi simulaci chování domu v zimním období, kterou postupně zdokonaluji (momentálně se tam pokouším zohlednit vnitřní zisky od osob a spotřebičů).
ad 3) Souhlas.
K Vaší metafoře s operací:
Dalo by se souhlasit, ale ne tak docela v případě ČR. Když jsem před cca 4-mi lety začínal plánovat stavbu pasivního domu, u projektantů i stavebních firem jsem těžce pohořel. Co si asi myslet o projektantovi, který Vám tvrdí že "dřevo je přeci izolant"? Ve stavební firmě si zase ťukali na čelo když slyšeli, že chci izolovat základy pod zem a stavět na pěnovém skle. Toto opravdu není prostředí, kde se dá odborníkům důvěřovat - nezbylo tedy než se vrhnout na samostudium a dům si prostě navrhnout sám. Dnes už je situace o něco lepší, ale projektantů pasivních domů je stále velmi málo a pokud se o to nezajímáte (jako většina běžných stavebníků), pravděpodobnost, že narazíte na někoho z takto "osvícených" projektantů je velmi malá. Proto výstavba kolem nás vypadá tak, jak vypadá...
Ještě horší situace panuje okolo domů solárních. U nás tomu prostě nikdo nevěří (přestože hodnoty slunečního svitu lze dohledat na webu a výpočet zisků je poměrně jednoduchý). Ostatně - Vy sám jste toho důkazem. Přitom výpočty jasně ukazují, že zejména v případě předsazených skleněných konstrukcí zasklených kvalitním trojsklem je možné přiblížit se až oné vytoužené nulové potřebě tepla na vytápění.
Vata 600 kč , polystyren 1000 kč, nema ta cena byt naopak ?
JČ jirka čížek @jirka.cizek199Myslím, že nemá. Rockmin od Rowkwoolu lze opravdu pořídit za 600Kč bez DPH, polystyrén už bude teď možná trochu dražší.
V článku je víc nesmyslů, než jenom chybně uvedené jednotky prostupu tepla. Například trojsklo má propustnost viditelného světla o cca 10 procent nižší než dvojsklo, nikoliv uváděných 20 procent. Totéž se týká celkové propustnosti, kterou má trojsklo nižší o asi 20 procent, a ne uvedených 30-40. Docela by mě zajímalo, odkud autoři uvedené hodnoty čerpali.
Další věcí je, že nejprve je ve výpočtu počítáno s hodnotou U celého okna 0,8 W/(m2K), což odpovídá oknu zaskleném trojsklem, a vzápětí je konstatováno, že přínos trojskla je sporný. V takovém případě ale mělo být počítáno s hodnotou U odpovídající dvojsklu, tedy někde na úrovni 1,1 W/(m2K) jak pro sklo tak pro celé okno (předpokládám U rámu někde kolem podobné hodnoty). Tím by se totiž celková potřeba tepla navýšila nad směrodatnou hodnotu pro pasivní dům, což je dost podstatný problém, pokud chceme pasivní dům... Použití trojskla je prostě pro pasivní dům dost důležité.
Totéž se týká i použití řízeného větrání s rekuperací (bez něj se prostě do těch 15 kWh/(m2rok) nevejdete - i když momentálně zjišťuji, že ztrátu větráním je možné pokrývat slunečními zisky z bohatě prosklené jižní fasády, ale to není případ typického pasivního domu...
JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.sporSouhlasím s autory článku, že "správných" materiálů na trhu je velmi málo, např. zateplovací systémy v tl. větší než 20 cm na našem trhu nejsoui prakticky k mání.
Článek upozorňuje na řešení bez tepelných mostů, avšak na obrázku namalované příhradoviny jsou jeden tepelný most vedle druhého. Detaily konstrukcí, kde je jak je pratrno z obrázku nejméně 5 hlavních stavebních materiálů si jen těžko v praxi představit, že by byly bezchybně provedené, např. parozábrany apod. Co se týká prosklení jižní fasády, zde má míra prosklení také své hranice kvůli letní stabilitě a v určitý moment ztráta začne převažovat nad ziskem a větší prosklení nemá žádné větší opodstatnění....slunce pořád nesvítí... Otázkou jsou transparentní tepelné izolace. MK
Cituji: "Neprůhlednou obálkou s U=0,2 m2K/W"
Součinitel prostupu tepla U má jednotku W/(m2.K)-naproti tomu tepelný odpor R m2K/W.
(např.: ČSN 730540-2)
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.