Je zde někdo, kdo se zabývá nebo hodlá zabývat stavbou tepelného čerpadla (nikoli instalací koupeného výrobku)nebo zná někoho, kdo
si TČ sám postavil a je ochoten se o tom pobavit? Zatím jsem se tady a v podobných diskuzích setkal jen s radami typu "nemá to smysl, nechejte si nainstalovat TČ od odborné firmy, nebude Vám to fungovat" a podobně. Ale domnívám se, že ne ne všichni odborníci na chlaďařinu jsou majiteli či zaměstnanci firem s tepelnými čerpadly... Větších dodavatelských firem s komponenty je u nás několik a dodávají právě to, co používají renomované firmy...
70 odpovědí
Zobrazit všechny reakceco potrebujete vedet
MM Michal michal @michal.michal010odpoved po sedmi letech :-)))))
Pre pasivny dom by som mohol uvazovat TC ako prostriedok vhodny hlavne k ohrevu TUV.
Najjednoduchsie by bolo cerpadlo vzduch/voda (Pozemok nie je az taky velky a planovane stromy by mozno mohli poskodit zemny kolektor).
Aky je Vas nazor, aky vykon cerpadla a aky velky bivalentny bojler(mohol by byt aj solarny?) by bolo treba? Ak by som ratal s dennou spotrebou TUV 40 l/osoba pri 6ludoch...? Je mi jasne, ze ohrev vody nie je to prave orechove pre tepelne cerpadlo... Moja myslienka je taka, ze takmer pol roka sa pohybuju teploty okolo 20 stupnov, v lete aj viac, co by sposobilo dobry vyhrevny faktor, a len par dni v roku by som bol odkazany na priamoelektricky dohrev.
Zatial o tom len uvazujem, ale kym kupim bojler potrebujem mat jasno ci sa oplati investovat viac za bivalentny, alebo kupit len obycajny elektricky priamovyhrevny.
PŠ Peter Švančárek @peter.svancarek746P.Š. počkám na iné názory. Ináč môžme rozobrať moju verziu, ktorá mi v skúšobnej prevádzke funguje 3 mesiace bez problému...Načrtol som ti ju keď som bol v sobotu u teba...
--oo--
Tak ma napada, ze 'topny faktor' by mal byt tim vacsi cim je rozdiel medzi zdrojom a ohrievanym mediom mensi, teda cim je teplota zdroja vacsia. Preto ma napadlo, ci by nebolo mozne pouzit solarne kolektory namiesto zemneho kolektora, pripadne vytvorit hybridny system? Ak odhliadneme od ceny kolektorov, je tam nejaky problem ktory som prehliadol?
AN Andy @andyTo Vás napadá správně. Bohužel při použití komerčních řešení byste se nedoplatil.
Tady platí, že úspory jsou jen pro bohaté :-))
Samotnými slunečními kolektory se v zimě topit nedá (nemluvím o PD). Topný faktor se u čerpadel země-voda a voda-voda dá skutečně pomocí slunečních kolektorů (občas) zvýšit.
v sobotu jsem provedl výkop registru a jedné smyčky slinky. Pokud má někdo zájem o foto ať napíše na sevcik at jakl.cz.
mám dotaz. při pokládce PE hadice 25x2,3 se nám podařila v jednom místě zlomit.Je možné, že v budoucnu by v tomot místě mohla hadice prasknout. Existují nějaké překrývací spojky? že bych to v tom místě překryl, jako by ta hadice už byla prasklá. vím, že to jednou dělalu na PPR potrubí.omotali gumou a stáhli svorkama, dík za každou radu.
Teoretická úvaha. Postavit malé tepelné čerpadlo vzduch-voda ze starších dílů pro ohřev TUV. Výparník umístit na půdu sedlové střechy Bramac, kde je prakticky od března do listopadu teplo až vedro. napadají někoho pro a proti? Dá se uvažovat, že by to mohlo mít za následek "mírné ochlazení půdy a tím i obytného podkroví v létě?
budu dělat zemni kolektor slinky pro tep.čerpadlo.mám pár dotazů. jaký rozdíl může být v položení svislém nebo vodorovném?v rozdílu hloubek cca 1,5-3 m nemůže být přece tak veliky rozdíl teplot.co by bylo lepší z hlediska použítí a výkonu? svislá neno vodorovná? jakým způsobem nejlépe odizolovat trubky kolketoru križující vodovodní přípojku? prosím a jakékoliv byď teoretické úvahy.
Opravdu zde není nikdo, kdo má tepelné čerpadlko napojené na plošná zemní kolektor nebo slinky? Chci se do toho pustit a rád bych uvítal veškěré postřehy. Děkuji
PŠ Pavel Š. @pavel.sTak to by mne zajimalo take -) Chtel bych zkusit zkombinovat plosny kolektor s vrtem, ale asi bude problem s ruznymi tlaky. Nevite nekdo jestli to lze ?
Dobry den shanim nekoho kdo ma praktickou zkusenost se stavbou TC z Jiznich cech (nejlepek kolem CB)
JC JCB @jcbNevím jak v Čechách, ale něco byste našel na Moravě. Zkuste to na www.sweb.cz/stavimetc
nebylo by jednodussi srovnani domaci vyroby TČ se seriovym ???
nez se takto hadat.
vysledky by byly jiste zajimave a zaroven by bylo velice prukazne zdali je podomacku vyrobene TČ vykonnejsi co se tyce topneho faktoru nez seriove vyrabene.
nasel by se alespon jeden vyrobce TČ ,ktery by toto podstoupil a vysledky z mereni zverejnil.pokud jsou jejich TČ tak dobra,nemaji se ceho obavat a akorat to zvysi jejich prestiz na trhu.
pokud ne,tak maji vyrobci z neceho strach a jejich argumenty v teto diskuzi jsou velice diskutabilni,ze pane Kubin a pane Tintero.
Hledám ty, kteří mají TČ napojené na zemní plošný kolektor.Prosím ať se ozvou na sevcik at jakl.cz. jde mi o praktické postřehy a zkušenosti. způsob provedení, velikost, hloubka výkopu, použitý materiál, jak vypadá půda na jaro atd..dekuji moc za každý postřeh.
Dobrý den, i já přispěji spíše neplodným příspěvkem. Sám jsem také jeden z těch co rádi dělají věci sami a mé vzdělání mě v mnoha oborech k tomu také částečně opravňuje, ale je třeba si uvědomit několik zásadních věcí. Dále jen v bodech to nejdůležitější co mě napadá:
- návrh tepelného čerpadla není radno podcenit, vzhledem k pracovnímu hrozsahu a určení je zcela určitě složitější než návrh běžného chladícího okruhu,
- dosáhnout souladu s platnými technickými normami zato není myslím vpodstatě žádný problém, stačí se snimi jen seznámit a jejich dodržení rozhodně není složité ani nijak významě nákladné
- je třeba si uvědomit, že investiční náklady budou pravděpodobně vyšší neč u komerčně dodávaných zařízení a to z důvodů vysokých cen konponent pro maloprodej,
- tepelné čerpadlo není jen stroj, který se strčí do zásuvky a funguje, jetřeba správně navrhnout i návaznosti ( a to jenejvětší problém většiny firem u nás)
- musíte udělat mnoho věcí na TČ s ohledem na další vylaďování což věc taky znatelně prodraží
Závěrem: Asi jsem Vám mnoho nepomohl, ale rozhodně Vás nemíním odrazovat. Pokud celou tuto záležitost berete jako nadšenectví pro věc tak Vám přeji mnoho úspěchu, protože právě takovíto lidé přinášejí lidstvu pokrok.
Obávám se však, že daným postupem neušetříte spíše nopak.
V tomto názoru mě utvrzuje, že neznám nikoho komu by se to podařilo a to se znám i s nadčenci z oboru, kteří otom uvažovali.
Přeji mnoho zdaru, trpělivosti, úspěchů a dostatek peněz.
Vosáhlo
Dobrý den, váš dotaz mě dílem pobavil a dílem vyprovokoval k odpovědi. Je až s podivem, kolik kutilství a hračičkaření v nás stále přežívá.
Problematika vlastnoruční výroby „čehokoliv“ má dva hlavní aspekty: první je legislativně – bezpečnostní, druhý je technický. Mělo by být zřejmé, že výsledný výrobek musí splňovat požadavky na výrobky používané ve výstavbě. Kromě toho je zde soubor technických no-rem a bezpečnostních předpisů. Základní motivací státu při vyhlašování podobných norem je snaha chránit své občany … mnohdy i před sebou samými.
Druhý aspekt je prostředí tohoto diskusního fóra bližší. Jde o otázku technické proveditel-nosti. Výpočet tepelného čerpadla jde za současné nabídky komponent zvládnout s běžnými znalostmi termomechaniky a dvěma-třemi firemními programovými balíky v krátké době. Za mého působení u komerční firmy jsme takto spočítali celou typovou řadu. Výroba pak spočí-vala ve svaření skříně a vestavbě dvou výměníků, kompresoru a propojení pájenými mědě-nými fitinkami. Až u zákazníka se však obvykle přišlo na to, že tu chce cosi vylepšit, tam po-sunout čidlo, předělat a podobně. Za peníze zákazníka a na jeho úkor jsme za pochodu prováděli to, na co velké firmy věnují mnoho času i peněz.
Z konkrétních příkladů publikované výroby tepelného čerpadla znám dva. První je překlad z německého originálu Schulz, H.: Teplo ze slunce a země, nakladatelství HEL Ostrava1999. Autor popisuje vlastní zkušenosti s výrobou jednotlivých komponent tepelného čerpadla a s řešením jeho pohonu dieselovým motorem. Přiznává i hledání metodou pokusu a omylu. Jde o popis pilotního projektu z počátku osmdesátých let. Druhou knihou je trilogie Navrátil, J.: Domácí kutil a tepelné čerpadlo I až III z roku 1998. Odstrašující případ člověka, který po-pisuje jak je vše snadné, aniž by vůbec dosáhl realizace svých představ, a aniž by pro to měl sebemenší odborné znalosti.
Firemní zařízení mají za sebou období návrhu, optimalizace, zkoušek a certifikace. Toto vše bude amatérskému výrobku chybět. Výsledek se musí projevit nižší účinností. Takto ostat-ně postupuje i řada tuzemských „garážových firem“, které hledají práci ztracenou zvýšením spolehlivosti potravinářských chladících zařízení. Servisní technici se tak vrhli na výrobu tepelných čerpadel. Výsledek se brzo dostavil. Ze znalecké práce znám podobných případů řadu. Vyznačují se obvykle tím, že tepelné čerpadlo nedává z mnoha příčin požadovaný vý-kon. Při bližším zkoumání lze nalézt netěsnící okruh chladiva, špatně umístěná čidla, malou náplň chladiva, nasávání kapalného chladiva do kompresoru, nadměrnou hlučnost a řadu dalších závad už přímo kruhu chladiva. Závady na nízkoteplotním okruhu a připojení na otopnou soustavu bývají taktéž pikantní. Jednání o soudní nebo mimosoudní vyrovnání se však přesto mění v pavlačové scény.
Dalším tématem k zamyšlení nad amatérskou výrobou tepelného čerpadla je problém spo-lehlivosti, záruk a servisu. Každý si cení vlastní práce a vlastního času jinak. Mužů v montérkách, kteří proleželi víkend pod svým autem už dramaticky ubylo. Hledat za mrazů závadu ve vlastnoručně zhotoveném tepleném čerpadle, v pozadí s vychládajícím domem a žhnoucí rodinou … to chce silné nervy. Mám rád výraz „komerční dokonalost“. Je to vlast-nost výrobků, které koupím, aby mi sloužily a dál se o ně nemusím starat.
Závěrečné shrnutí – tepelné čerpadlo může postavit i poučenější laik. Zařízení bude fungo-vat.Topný faktor však bude určitě nižší, než u komerčních strojů. Rovněž po stránce legisla-tivní a bezpečnostní nejspíše nebude všechno v pořádku. A investiční náklady? Při započte-ní vlastní práce, pokusů a omylů budou jednoznačně vyšší. A tak snad jediným přínosem může být vědomí vlastní seberealizace.
Prý také patřím do kategorie hračičků. Mým snem je zase postavit funkční model parního stroje… A tak vám přeji hodně štěstí.
LT Ladislav Tintěra @ladislav.tinteraVýborně pane Tintěro!!
Děkuji Vám za Váš názor se kterým plně souhlasím. Myslím, že Přemek Podlaha napáchal již dost škody.
Kubín
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.