Krmný šťovík

Reklama

FZ František Zuska @frantisek.zuska před 23 roky

Krmný šťovík

Mám spíše dotaz, než příspěvek do diskuze. Zajímalo by mne, jak daleko by bylo možné dovážet biomasu na topení(šťovík),aby to bylo ekonomicky výhodné pro obě zúčastněné strany. Jednalo by se o lisované balíky této hmoty,což je vyhovující spíše pro větší firmy, obecní kotelny atd.
Děkuji František Zuska.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

1 odpověď

Zobrazit všechny reakce

LT Ladislav Tintěra @ladislav.tintera před 23 roky

Nemam pro vas, bohuzel, jednoznacnou odpoved typu "třináct kilometrů a víc ani metr...". Stanovení svozové oblasti je problémem, jehož řešení vyžaduje ekonomický rozbor. Jako strana prodávající mohu stanovit náklady na pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu a standardizaci paliva, dále náklady režijní. K tomu je potřebné připočíst všechny náklady spojené s dopravou na určitou vzdálenost. Součtem všech nákladů na získání produktu a jeho dopravu získáme celkové náklady. Po vydělení množstvím biomasy získáme cenu komodity v Kč/kg biomasy. A ... pak nastává chvíle harmonizace nabídky s poptávkou. Je tato cena pro zákazníka přijatelná v konkurenci s ostatními palivy? Pokud ano, stává se z biomasy zboží. Pokud ne, je potřeba ve výpočtu zmenšit dopravní vzdálenost.
V zemi s množstvím biomasových projektů - v Dánsku říkají, že u nich je doprava velmi levná. Slámu v obřích "Heston" balících vozí na 20 (až 50) km, městský odpad až na 100 km a dřevní štěpky až ze severního Německa a Polska. U bioplynových stanic obsahuje svozová oblast dokonce velko část Evropy. Ač to zní neuvěřitelně - odpadní tuky se vozí až z jižní Francie a Itálie.
Je tedy zřejmé, že u nové komodity je potřeba věnovat podobným ekonomickým úvahám potřebný prostor.
Ladislav Tintěra