Příspěvek k problematice spalování šťovíku

Rubriky:

Reklama
Příspěvek k problematice spalování šťovíku

Příspěvek k problematice spalování šťovíku
v automatických kotlích na pelety řady KP -
výrobce firma PONAST s.r.o.,Valašské Meziříčí


Současná doba přináší stále zřetelné nejasnosti, jakým směrem se bude v nejbližších obdobích vyvíjet energetická koncepce státu. Vyjádření některých vládních činitelů o tom, že podíl energie vyrobené z biomasy, vzroste v celkové bilanci ČR ze současných 1,5-2,0 % do roku 2010 na 6,0-8,0 % jsou v zápětí popřena vyjádřením jiných vládních činitelů, kteří vidí budoucnost v dalším budování jaderné energetiky, která sice spotřebuje další stovky miliard korun (při stále rostoucím tlaku na vyrovnané hospodaření státu), má však
za sebou velmi vlivné podnikatelské skupiny. Další vývoj bude jistě zajímavé sledovat .
Paralelně s tímto vývojem existuje názor , že do energetické bilance státu – a to zejména venkova – by mohlo výrazně promluvit pěstování energetických rostlin a jejich následné spalování ve speciálních kotlích. V této souvislosti se nejčastěji mluví o šťovíku (Uteuša).
Zatímco spalování šťovíkové slámy (případně i ve formě štěpky ) již údajně skutečně praktikují některé centrální kotelny vyšších výkonů (bylo by skutečně zajímavé vědět, které to jsou a jaké jsou jejich zkušenosti), jsou dosud zcela neznámé výsledky spalování šťovíku ve formě pelet v automatických kotlích malých výkonů, vhodných pro rodinné domky.
Firma PONAST vyvinula značnou snahu vyzkoušet spalování šťovíku ve vlastních kotlích řady KP.
Po usilovném pátrání jsme došli k názoru, že konkrétní výrobce pelet ze šťovíku v objemech, odpovídajících sériové expedici alespoň stovek tun ročně v tomto státě neexistuje (pokud je můj názor mylný, prosím
o upřesňující informaci).
Po několikaměsíčním pátrání jsme díky laskavosti jedné distribuční firmy obdrželi cca 16 kg tohoto paliva, což k podrobnějšímu ověření skutečně nemohlo stačit (je potřeba cca 100 – 200 kg). Toto minimální množství stačilo pouze k cca dvouhodinové zkoušce , jejíž výsledky jsou zachyceny v níže uvedené tabulce a zároveň alespoň základním způsobem srovnány s výsledky při spalování běžných pelet z měkkého dřeva s kůrou.


Materiál.......Jednotka....Dřevní pel.(8 mm)...Pelety ze šťovíku(8 mm )

Teplota spalin...°C............148,5....................140,5
NOx..............mg/m3.........226,5....................743
Lambda...........................1,42.....................1,56
CO...............mg/m3.........141.........................330
O2...............%...............6,6.........................7,7
CO2..............%..............14,0........................13,0

ETA..............%..............94,0.....................94,0

Soustava.........°C............70/50....................70/50

výkon............kW.............25,2.....................22,3

Komentář k tabulce :

1/ Výsledky byly docíleny na kotli KP 50 s universálním hořákem, přičemž hodnoty ve sloupci dřevní pelety jsou průměrem za dvě tříhodinové zkoušky s odečtem po 10 min, hodnoty ve sloupci šťovíkové pelety jsou průměrem za cca 2 hod zkoušku, jsou proto ryze informativní.

2/ Z tabulky je zřejmé, že u šťovíkových pelet jsou hodnoty CO a NOx vyšší, což ostatně odpovídalo očekávání. Přes tyto několikanásobné nárůsty jsou však výsledky stále velmi dobré (v případě CO dokonce se značnou rezervou pro splnění limitu pro EŠV).
Velmi zajímavé by bylo zjistit , jak se bude šťovík chovat při výkonech vyšších – na hranici až 50 kW – či naopak při výkonech okolo 6 –10 kW. Obecný poznatek z této minimální zkoušky je ten, že šťovík vyžaduje více spalovacího vzduchu ( o cca 50% ) než dřevní pelety.
3/ Při srovnatelném výkonu bylo zajímavé sledovat, jak se liší výskyt popela a jak probíhá samočistící proces topeniště.
Z tohoto pohledu nutno konstatovat, že výskyt popela je u šťovíku cca 3 –4 x vyšší než u dřevních pelet. Jeho složení nebylo rozborováno (minimální množství popela ).
Pro posouzení samočistící schopnosti topeniště byla doba trvání zkoušky příliš krátká. Během dvouhodinové zkoušky k žádným problémům nedošlo.

4/ V tabulce uvedenou hodnotu účinnosti nutno chápat jako účinnost spalovacího procesu .

Ve Valašském Meziříčí, září 2003.
Ing. Jan Pešat, Ponast spol.s r.o.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

0 odpovědí

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem


Nemáte účet?

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.