Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Zemný register

Reklama
Zemný register

Privítal by som nejake informácie a praktické skúsenosti so zemným registrom pre vzduchotechniku. Onedlho ma čakajú výkopové práce a neviem sa rozhodnúť, či zemný register pre rekuperátor vyrobiť alebo nie.

Najviac ma odradzuje "praktická stránka" - vedenie pomerne širokého potrubia - v dome nemám pivnicu a rekuperačná jednotka bude až v podkroví - 15cm potrubie nie je jednoduché schovať. Druhá vec je jeho údržba - neviem si predstaviť jeho čistenie po takej komplikovanej trase.

Nemá náhodou niekto skúsenosti s alternatívnym riešením? Možno by bolo jednoduchšie zakopať do zeme register z tenších, napr. vykurovacích rúrok a v nej nechať cirkulovať chladiacu/teplonosnú kvapalinu. Register bude môcť mať väčšiu aktívnu plochu/objem kvapaliny. Blízko vstupu vyduchu pred vetracou jednotkou by sa potom použil kvapalinový ohrievač vzduchu. Ten by v zime ohrieval, v lete chladil. Bol by možno problém s dimenzovaním takéhoto ohrievača, aby mal dostatočný výkon. Ale ak by to fungovalo, tak by mi to kvôli údržbe a jednoduchšiemu zabudovaniu asi stálo za to.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

Protože to pan Štěpánek řekl.:-))) Myslím, že tento příspěvek už nemá cenu ani komentovat.

před 16 roky

JM Jaromír Mlynář @jaromir.mlynar

Proc by se trubk KG nesmely pouzivat?

před 16 roky

LS lukas stepanek @lukas.stepanek

KG trubky jsou vyrobeny z recyklatu. jsou urceny pro odvod kanalizacni vody.pro styk s pitnou vodou, do…

před 16 roky

296 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

pane Kocino, kde jste sehnal tu 400mm rouru na nasávání? Osma ji nemá

JK Jana Krejčová @jana.krejcova

Má je kdekdo. Jen namátkou jeden z prvních odkazů z Googlu:
http://dubar.cz/wp-content/uploads/2008/…

Zasílám pár obrázků a grafů z části své diplomové práce z roku 2001 na téma zemní registr pro administrativní budovy.

6.6.1 Popis návrhu
Na základě předchozích posouzení bylo zvolen systém paralelně zapojených potrubí z PVC DN200. Počet potrubí pro 5000m3.h-1 je 15. Potrubí bude uloženo s roztečí 0,5m ve třech výškových úrovních. Pro 5000m3.h-1 tedy potrubí zaujme prostor šířky 3 m. Pro návrh je uvažováno s průtokem 7x5000 tedy 35000m3.h-1. Celkem bude zemní registr zaujímat prostor o rozměrech 24x20 metrů s max. hloubkou výkopu 3,6m. Minimální krytí nejvyšší vrstvy je navrženo 2m hlinité zeminy. Vnitřní průměr rozdělovače a sběrače je 1500mm. Vzduch bude nasáván přes mřížku proti hmyzu pomocí axiálního ventilátoru do rozdělovače, poté projde potrubím zemního registru do sběrače, kde bude následně přiveden do mísící komory umístěné před VZT jednotkou.

Výsledek posouzení v prg. PHluft.
Min. teplota vzduchu vystupujícího ze zemního registru: -9,62°C
Tlaková ztráta: 11,3Pa
Zisk tepla: 17290kWh/ a/ 5000m3.h-1
(za dané období v době, kdy teplota venkovního vzduchu je menší než teplota zeminy)

RČ Roman Čejka @roman.cejka458

Přepočítáme-li pro rodinný dům na cca 250m3/hod (max) či-li 20x méně, tak zisk max 900 kWh

Doporucil by som ist cestou solankoveho zemneho registra z vrstvenim tepla.

Zoznam:

Uhlikova tkanina 200/300g/m2 cena je cca 800czk/m2 (pouzitie primarne ako teplonosna vrstva ktora rovnomerne rozdeluje teplotny gradient medzi plast trubkou a stykovou prestupovou plochou zemneho akumulacneho zasobnika, sekundarne pouzitie ako stabilizacna tkanina pre PCM/zeolit)

Uhlikovy roving cena 1000czk/kg (pouzitie pre spajanie tkaniny s trubkou pracovneho obehu)

Zeolit jemny - cena 12czk/kg (tepelno akumulacna hmota nosic PCM)

PCM viazany/PE - cena podla projektu (idealna kombinacia 7°C PCM v intervale 2-12°C na 300kJ/kg - 330kJ/kg (PR) a 15°C PCM v intervale 10-20°C na 175kJ/kg - 210kJ/kg (PR). Specificka vaha je 1,4.

Obehove cerpadlo, rozvadzacie trubky, solankovy vymennik, riadiaca elektronika, instalacny material, rozv. ventily (akumulacia solar, regeneracia ZZ, chladenie vzduchu cez solankovy vymennik - spojita regeneracia, hybridne zapojenie do zostavy z vzduchotechnikou a TC moznosti je vela......


Dovolim si tvrdit ze tento regenerativny system je buducnost byvania a vykurovania.

MS Marek Slavik @marek.slavik959

Pan Slavik, odkial ste cerpal informacie ohladne solankoveho zemneho registra?

Dobrý den
Budu o víkendu pokládat registr o délce 33 metru. Spád registru měl být do sklepa a podlaha sklepa je 200cm pod úrovni terénu. Pokud počítám že dno trubky bude 20cm nad podlahou sklepa, průměr trubky je 200mm a minimální spád se mi podaří zachovat 2% vychází, že začátek registru se bude nacházet v hloubce cca 90cm pod povrchem terénu. Bude takovýto registr k něčemu, nebo bude zemina rychle měnit svoji teplotu ? Pak je tu ještě jedna možnost, spádovat od domu do šachtičky a zde čerpat kondenzát. V tomto případě je možné udělat pro jistotu větší spád a dno šachtičky by se nacházelo v hloubce cca 3,5 metru. Zvládne nějaké malé čerpadýlko na 12/24V vypumpovat kondenzát z takového hloubky ? Nemyslím že by ho tam bylo nějak moc, ale stejně....
Jak by jste se rozhodli Vy ? Díky za rady i názory.

IM Ivan Málek @ivan.malek

a počítal jste návratnost?

Dobrý den,
rád bych se zeptal, jestli má někdo zkušenosti s posuzováním ZR k radonovému riziku. Možná to tady již bylo řešeno, je těžké všechny diskuze pročítat. Dle průzkumu mám zvýšené radonové riziko. Na základové desce bude izolace proti radonu, nebo budou základy odvětrávány. Ale co ZR ? Nebude mi v zahradě sbírat radon a vypouštět mi ho pod oknama společně s čerstvým vduchem ? Lze to nějak ošetřit ? Děkuji

PJ Petr Jemelka @petr.jemelka

Řešilo se to zde:
https://forum.tzb-info.cz/104851-rizene-…

Zdravim
Taky planuji ZR a ted resim z ceho--jedna se hlavne o zaruceni tesnosti proti vnikani vody a radonu-standratni KG trubky maji 1 brite tesneni ktere urcite splnuji normu vodotesnosti ale otazkou je jestli dostacuje i pro pouziti jako vzduchovodu--vyhodou je dostupnost a cena---pripadne PP trubky maji zase vyhodu vetsi pevnosti(hlavne uvazovano pri nemoznosti provest obsyp piskem ),3 brite tesneni,lepsi hladkost povrchu(tlakove ztraty),hogenni material(neni nijak vypenovan-lepsi tepelna vodivost)-toto ale povazuji za nepodstatne -rozdily podle mereni zanedbatelne s ohledem na delku potrubi-ZASADNI nevyhoda je 2xCENA a dostupnost.No a ted poradte co s tim....IKOV

Taky mě to napadlo. Ale nesmíš zapomenout, že každý výměník má tepelný spád, takže tímto způsobem ztratíš zhruba 10-15 stupňů C.

V sobotu jsem pokládal registr. ti co mají zájem o foto ať napíšou na sevcik at jakl.cz. nebo pokud má někdo možnost dát fotky na net ať se mi ozve. taktéž byla vykopána jedna slinka pro tepelné čerpadlo.

jak nejlépe odizolovat ZR od trubek kolektoru tepleného čerpadla? Trubky pujdou spolu pod základy do objektu. Uvažuji dát trubky kolektoru (PE 25x2.3)do KG trubky a zafoukat PU pěnou. půjdou vedle sebe na trase cca 2 m a myslím, že solanky by v zimě mohla ovlivňovat teplotu vzduchu v registru.

Protoze mam malou zahradu a chci si postavit ZR mam na Vas dotaz. Na konci zahrady postavim cistici - vstupni sachtu. Od ni polozim do zeme 3 trubky vedle sebe do sklepa. Ve sklepe i cistici - vstupni sachte bude potrubi propojeni dvema koleny. Tim me vznikne had. V pripade cisteni kolena oddelam. Myslite, ze to tak bude fungovat ?

PE Petr @petr359

fungovat to bude, jen je treba, aby trubky nebyly moc u sebe.myslím, že by měli být tak cca 1m od sebe.jinak si navzájem budou teplo a chlad brát.a mohlo by se stát, že tu zem rychleji vyštaví a klesne účinnost.když se dělají takové hady na tepelném čerpadle, jsou do sebe hady práce ten 1 m. princip je stejny.to je můj názor.

Mám tu jeden "kacírsky príspevok". Začínam stavbu a tak som sa musel rohodnúť či ZR postavím:

Ako dôvod stavby ZR sa uvádza:
1) Predohrev vzduchu vo vykurovacom období
2) Protimrazová ochrana rekup. výmenníka
3) Prirodzená klimatizácia v letnom období

1) Urobil som si excel. tabuľku, kde sa dajú meniť rôzne parametre výpočtu ako výpočtová a izbová teplota, tepelné straty objektu vetraním, účinnosť rekuperácie, náklady na vykurovanie a vypočíta účinnosť rekuperácie so ZR a návratnosť ZR po zadaní nákladov na jeho výstavbu (rád poskytnem na e-mail).

Vyšlo mi, že v mojom prípade je návratnosť okolo 100 rokov. Hodnoty v modele boli:
- výpočtová teplota 15oC
- izbová teplota 21oC
- okamžité tep. straty vetraním 2000W
- pomerné ročné náklady pripadajúce na 1kW okamžitej tep. straty - 2.000Sk
- účinnosť rekuperácie 83%
- výstupná teplota zo ZR 0oC (zodpovedá 40m ZR, údaj fy. ATREA)
- náklady na ZR: 25.000Sk

Vypočítané hodnoty:
- účinnosť rekuperácie so ZR 90%
- návratnosť ZR pri daných nákladoch na vyk. cca.90 rokov !!!

Použitie ZR len v prípade 1) nemá zmysel, čím lepšiu účinnosť má samotná rekuperácia, tým menší rozdiel je pri použití ZR.

2) Tu je použitie ZR vzhľadom na celkové náklady a náklady na jeho údržbu tiež diskutabilné, dá sa to nahradiť pomerne jednoduchou reguláciou chodu ventilátorov, prípadne niekoľko krát do roka automatika zapojí jednoduchý el. predohrev vzduchu.

3) Toto je pravdepodobne jediný reálny dôvod stavby ZR, hlavne v prípade domov so zlou tep. izoláciou prípadne malou tep. akumuláciou (schopnosť udržať v lete chládok aj v čase tropických dní). Súvisí to aj s koncepciou domu, ale tienenie pred slnkom (striešky, markízy, žalúzie) je vždy lacnejšie
a jednoduchšie ako klimatizácia, aj keď prirodzená.

Ďaľšie dôvody prečo som sa rozhodol ZR nepostaviť:
- vysoká hladina podzemnej vody (cca. 1,5m pod terénom)
- nevhodné podložie na ZR - miestami štrk

Tak a teraz ma môžete ukameňovať ;-) Zaujímal by ma Váš názor a dôvody pre ktorý ste sa rozhodli ZR skutočne stavať. Tá veta "zemni registr se vam rozhodne vyplati" sa mi pravdivá moc nezdá ;-)

DB Daniel Banas @daniel.banas

tato úvaha má logiku.též jsem nad ní přemýšlel.zda celkové náklady na výstavbu a provoz zemního regustru se vůbec vrátí. prosím o zaslání tabulky na sevcik at jakl.cz. děkuji.taky jsem zvědavý na reakce.mě se zdá, že to tu už někdo někde počítal.podívám se.

zemní registr.taky ho chci dělat. délka cca 22 m, hloubka cca 1,5-1,8 m.ten spad msuí být od domu nebo k domu?dle me, je to jedno.důležité je, aby nějaký byl,aby se dal čostísím otvorem nalít roztok na čistění.napadlo mě.kdyby se začátek registru udělal do lehkého oblouku z 30 stup.kolínek.pak by se tam dal dát rozkok a vyčistit to štětkou jako komín.jak se čistí rozvody uvnitř domu?

zemni registr se vam rozhodne vyplati.
radeji bych volil,ale jen jednu rouru treba i vetsiho prumeru.nedokazu si pri dvou souvislych trubkach dost dobre predstavit cisteni.

zemný register je to najlacnejšie čo môžete urobiť. Aj najjednoduchšie. Všetko ostatné čo navrhujete je drahé, zbytočné a komplikované.
1.najťažšie je rúrku skryť v dome - to musíte zvážiť či sa to dá, a či ste ochotný to urobiť - ak nie tak nad dlhým prívodom vzduchu zvonka ani neuvažujte a v rekuperačnej jednotke použijte elektrický ohrev- len pri extrémne nízkych teplotách. Účinnosti rek.jednotiek sú dostačujúce. Pamätajte ale že na chladenie priestorov budete musieť použiť iné zariadenie - podľa mňa chladiť vzduch vodou bude strašne drahé - čo budete robiť s ohriatou vodou? A keď bude nejak cirkulovať už to nebude studená voda, že? Máte to vypočítané koľko studenej vody bude nutné prečerpať cez rekuperátor aby Vám to chladilo?
2.zemný register nie je ťažké osadiť, musí mať ale nejaký sklon a čistiacu šachtu (aspoň šachtičku) kde dočiahnete pri vyberaní špiny a vody
dva krát do roka to prepláchnete vedrom vody a ešte niečím čo Vám poradia odborníci, napr. v www.atrea.cz (nekaký roztok čo rozpúšťa usadené špinu)
píšu že špongiou- myslím že to tak často nebude treba- treba si dať záležať na dobrom filtri na žačiatku trasy
3.ak nemáte dostatočne dlhý pozemok na zemný register, použijte dve šachty a vedenie zlomte
3.1 druhá možnosť je použiť dve rúry (väčší objem výmeny teploty so zemou)-obidve rúry budú vedené do jednej čistiacej šachty
4.min. dĺžka je cca 20m, v hĺbke aspoň 1.5m, najlepšie 2m, v tažkej zemine-najlepšie íl, priemer rúry 20cm
keď dáte dve rúry- dĺžka 10m...dajte ich ale troška od seba
veľa šťastia

ST stofanak @stofanak

"1.najťažšie je rúrku skryť v dome... "
Nejde jen o její skrytí - bude třeba jí i patřičně tepelně izolovat.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.