Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Betonová třešní krytina

Reklama
Betonová třešní krytina

Do měsíce mám objednat střešní krytinu na rekonstrukci střechy. Rozhodnul jsem se již na 99% pro Bramac Max. Má trochu menší hmotnost na 1 m2 (bude použit na staré krovy místo staré krytiny pálené) a díky většímu formátu i menší počet spojů mezi taškami. Jediné čeho se trochu bojím je jestli velikost tašek není na úkor jejich pevnosti.
Řeším hlavně ale otázku na níž mě přivedl příspěvek v jedné z diskusí na tomhle serveru, a to použití speciálních odvětrávacích tašek v druhé řadě od hřebenu střechy. Při použití hřebene na sucho je myslím větrání dostatečně zajištěno přímo hřebenem a použití odvětrávacích tašek je hlavně tahání peněz z kapes zákazníků. V mém případě jde díky velikosti střechy o cenový rozdíl asi 14500 Kč což už je celkem dost.
Podle mě má použití odvětrávacích tašek význam jen v místech přerušení větrací mezery (např. pod a nad střešním oknem, v úžlabí) – kupodivu v těchto případech jsem je nikde použít neviděl.
Problém je v tom, že Bramac váže svou třicetiletou záruku právě na použití mimo jiné i těchto tašek ve střešním systému. I když nevím jak to vlastně s tou zárukou bude, protože veškerou práci si budu provádět sám za pomocí rodiny a ne žádný odborník. No a záruční list má být vyplněn od prováděcí firmy (možná dokonce i smluvní firmy). Tak nevím jestli se na slavnou záruku nevykašlat a neudělat si vše podle sebe bez jejich nesmyslných podmínek.
Pokud máte někdo jakékoliv poznatky problému prosím o ně.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

TO Tomáš @tomas242

Je pravda, že to rozměření, je "pekelná" práce. Ten náš pokrývač to měl za 2 hodinky (nemám ale takovou…

před 20 roky

PK petr kocina @petr.kocina

strechu jsme pokladali ve dvou cca 24 hodin.ani jeden z nas neni pokryvac.k ruce jeden pridavac,ktery daval tasky na…

před 20 roky

PM Petr Meduna @petr.meduna239

Ještě doplním, vlastní položení tašek byla už hračka. Rozměření latí je celkem jednoduchá matematika, jen je dobré si…

před 20 roky

18 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Je pravda, že to rozměření, je "pekelná" práce. Ten náš pokrývač to měl za 2 hodinky (nemám ale takovou plochu) a pak položení tašek byla pohoda. Dost času zabralo dořezávání tašek, to kdyby mi neukázal bych asi vážně nedokázal.

Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek. Pře rokem jsem řešil stejný problém (střechu mám jen 150m2). Nakonec jsem se rozhodl pro tašky BRAMAC (ne MAX) a musím říci, že nelituji. Sehnal jsem si pokrývače, který mi střechu pomohl položit. V některém příspěvku jsem četl, že si střechu pisatel položil sám. Já zatím stavím celý dům sám, ale na střechu (myslím pokládku krytiny) bych si netroufl a to ani po tom co už vím jak na to. My jsme střechu pokládali v5 lidech asi dva víkendy a pokrývači jsem dal asi 5000,-. To si myslím, že není tak vysoká cena. Největší strach bych měl z rozměření tašek. Pokud už nemáte střechu položenou, přeji hodně štěstí....

TO Tomáš @tomas242

strechu jsme pokladali ve dvou cca 24 hodin.ani jeden z nas neni pokryvac.k ruce jeden pridavac,ktery daval tasky na late.
sami tesari nam pak vysmekli poklonu.dnes bych uz se nebal snad zadne strechy.nehorsi to bylo ale s tramy a latemi s temi jsme si hrali skoro mesic.jen to vymerovani,aby to sedelo na mm presne,to byla hruza.finale pak slo jak po masle :-)

Odvetravaci pas hrebena... Ano. Kvoli nemu som volal na firmu a tam mi tvrdili ze potrebujem aj odvetravacie skridly, aj ked maju podstatne mensiu odvetravaciu schopnost... Kocurkovo.

Pozrite https://forum.tzb-info.cz/100543-thermod… prispevok-> Autor: Peter Svancarek Datum: 27.05.2004 09:28

Několik postřehů z realizace.
Sice to na tenhle server tematicky moc nepatří, ale čerpám odsud dost informací tak něco naoplátku, třeba to někomu pomůže.
V létě 2004 jsem se rozhodl pro rekonstrukci střechy na naší usedlosti. Rozhodnutí pro Bramac předcházelo celkem podrobné studium podkladů výrobců keramických a betonových tašek na českém trhu. Jako nejlépe propracovaný systém kombinovaný s tradicí mi vyšel právě Bramac. Nejsem profesionální pokrývač či tesař, se stavebními pracemi mám však celkem zkušenosti. Šlo o moji druhou realizovanou střechu, ta první byla ze skandinávské betonové krytiny Benders. Myslím že většina „profesionálních“ řemeslníků nad mnou rozvažovaných věcech a detailech mávne rukou a nějak je odbudou, vždyť ono to většinou nějak dopadne a že tam bude časem zatékat…

Použil jsem Bramac MAX cihlově červený. Pojistou hydroizolaci Jutadach 135g/m2. Latě 4x6 cm, kontralatě 3x5 cm ze starých latí, vše včetně krovů ošetřeno Bochemitem.

Hřebenáče pro tašky MAX se používají od menších bramacových tašek. Jsou podle mého názoru jednoznačně malé. Argument výrobce, že otvory pro uchycení tašek jsou stejně daleko od vrchního kraje jako u menších tašek (alpská, moravská…) není správný, dle mnou měřených vzorků jsou u tašek MAX uchycovací otvory průměrně o 1 cm níže než u menších tašek Bramac. Také výška profilu tašky je o několik mm u MAXu větší. I vzhledově je hřebenáč vzhledem k taškám malý. Když se podíváte na fotky realizovaných střech je poslední řada tašek pod hřebenem výrazně širší a to i u tašek menšího formátu. Překrytí hřebenáč-taška by mělo podle mě být přibližně stejné jako překrytí taška-taška.

Tvar hřebenáče při jeho osazení na střechu způsobuje, že voda může zatýkat z jednoho hřebenáče pod druhý. Argument výrobce, že po hřebenáči už tolik vody neteče mi nestačí, já chci aby voda nezatékala vůbec a ne jenom trochu. Řešil jsem to vytvořením jakéhosi valu z bitumenového tmelu v každém přesahu hřebenáčů. Optimální by bylo kdyby hřebenáče byly vodorovné a spojené zámky, tak to například dělá Tondach nebo skandinávský Benders.

Otvory pro připevnění tašek či hřebenáčů nejsou skrz a jejich proražení díky pevnému betonu je problematické, zkoušel jsem normální i vidiový vrták s příklepem i bez příklepu, miniaturní majzlík, hřebík… Nejlépe šlo otvor provrtat asi vidiovým vrtákem s příklepem, ale i tak se vždy odštípl zespodu velký kus, až jsem se bál o narušení pevnosti celého hřebenáče. Chápu, že díry nejsou úplně skrz u základních tašek , které se připevňují jen v některých případech, ale u tašek jež se vždy mají připevňovat (tašky krajové, hromosvodové, hřebenáče) by měl být otvor skrz již z výroby a ne aby se musel dodatečně prorážet.

Plastový pás pod hřebenáč je velmi tuhý a při jeho montáži je potřeba celkem značná síla na jeho přitlačení do požadovaného tvaru. Mnohem lepší práce i celkový pocit z lepšího provedení jsem měl z pásu Metalroll, který jsem použil pod hřebenáče na nároží, ale cena 1657,00 Kč/5m bez DPH je příliš velká nato abych pás použil i po celém hřebeni. I když dneska bych to možná udělal (ten plastový pás není taky nejlevnější - 215 Kč/m bez DPH).

Výrobce nikde neudává výšku hřebenové latě. Až po telefonickém dotazu jsem se dozvěděl, že výška je 5 mm pod hřebenáčem položeným zkusmo nasucho bez hřebenového pásu.

Hřeb pro koncový hřebenáč a přichycování tašek hřebíky vůbec – absolutně nechápu. Zatloukat hřebík do pružící latě (ta hřebenová obvzlášť), přesně tak aby nebyl zatlučenej ani moc ani málo a přitom nerozbít betonovou tašku či hřebenáč…možná to profíci uměj, já jsem na to nepřišel a tak jsem všechno šrouboval vruty se zápustnou hlavou. V připevňovaných taškách jsem dělal u děr malé zahloubení pro hlavu vrutu aby následná taška nebyla nadzdvihována. No a pro koncový rozdělovací hřebenáč jsem si vyrobil po vzoru speciálního hřebu vrut – dlouhý vrut s naletovanou mírně prolisovanou velkou podložkou, akorát těsnící gumičku jsem použil z původního hřebu.

Místo tašek půlených bych navrhnul výrobu tašky 1,5 krát širší.

Šablona průchodu ventilace hydroizolací není ve verzi pro Max.

Celkově plastové doplňky jsou podle mě dost předražené (i u jiných výrobců). Většina těchto doplňků by šla koupit levněji než od Bramacu, ale to shánění a ježdění kvůli pár korunám jsem zavrhl.

CAD detaily kreslil podle mě člověk, který zná výrobky Bramac jen z výkresů a nikdy žádnou střechu nedělal.

Kvalita: 2 až 3% tašek s vadami z výroby – větší či menší prasklinky, příměsi v betonu (nejčastěji kousek větvičky či jiného kousku dřeva), nehladký povrch. Často byla vada na několika taškách za sebou z čehož usuzuji, že šlo o tašky z jedné formy, jež po určitou chvíli nepracovala správně.
Další 2- 3 % tašek poškozených dopravou a další manipulací. Toto nemusí být problém výrobce, ale spíš cesty a překládání v jednom či několika mezičláncích než se výrobek dostane ke koncovému uživateli.
Naštěstí na mnou realizované střeše bylo několik úžlabí a nároží takže většina vadných či poškozených tašek byla po uříznutí vadného rohu použita, jen to značně zdržovalo při neustálém přenášení a třídění tašek. Nakonec mi zbylo asi 20 totálně nepoužitelných tašek, které mi ve stavebninách celkem ochotně vyměnily.

Horší je kvalita doplňkových tašek vyráběných mimo Českou republiku (půlené, krajové, hromosvodové tašky).

Speciální odvětrávací tašky jsem nakonec nepoužil. Ještě před realizací jsem díky služební cestě do Švédska zjistil, že na tamních střechách nikde větrací tašky nepoužívají, ačkoliv je tamní či importovaní výrobci ve svém sortimentu nabízejí. V podkroví je většinou parozábrana a vrstva izolace.
Můj kamarád, který dělal před lety také novou střechu větrací tašky použil. Je to prý jen ideální prostor poskytnutý vosám k výstavbě jejich bání a tudíž za pár let jsou všechny větrací tašky ucpané.

Přímo od Bramacu je těžké vyjednat nějakou slevu kromě jejich akcí (občas koncem zimy např. mají slevu 10% na základní tašky) to už se vám podaří vyjednat slevu spíš ve stavebninách.

I když to vypadá na mnoho nedostatků, Bramac rozhodně nezavrhuji, myslím, že u jiného výrobce by nastaly stejné neli horší problémy.

PM Petr Meduna @petr.meduna239

Otvory pro připevnění tašek či hřebenáčů nejsou skrz a jejich proražení díky pevnému betonu je problematické, zkoušel jsem normální i vidiový vrták s příklepem i bez příklepu, miniaturní majzlík, hřebík… Nejlépe šlo otvor provrtat asi vidiovým vrtákem s příklepem, ale i tak se vždy odštípl zespodu velký kus, až jsem se bál o narušení pevnosti celého hřebenáče - zkusenost naprosto stejna.jen jsme to odvrtavali videakem bez priklepu,jinak taska praskne.
ty 2-3% je dost malo u nas to bylo horsi i kdyz bez problemu tasky vymenili.
pokladali jsme alpskou strechu.
taky si myslim,ze odvetravaci tasky jsou naprosto zbytecne.jde vice méně o esteticky vzhled strechy,aby nebyla jednotvarna.
to odvetrani jsem dosud nepochopil.kdyby strecha byla naprosto tesna bez vzduchovych mezer jeste by mi to hlava brala.jinak ne.

Vážený pane Meduno,
vzhledem k datu Vašeho dotazu pravděpodobně přicházím se svým postřehem pozdě a střecha je již položena. Přemýšlel jsem nad důvodem, pro který nás výrobci "obírají" o těžce vydělané šestáky.
Existují jisté konstrukční zásady u provětrávaných střech. Jedna z nich říká, že za použití betonové střešní krytiny se provádí větraná vzduchová mezera mezi krytinou a hydroizolační folií o ploše nejméně 200 cm2, připadající na 1 m šířky střechy, o výšce vzduchové vrstvy nejméně 20 mm. Přesahuje-li vzdálenost přiváděcích a odváděcích větracích otvorů 10 m, zpravidla se zvětšuje plocha větrané vzduchové vrstvy o 10 % základní plochy na každý další 1 m přesahující vzdálenost 10 m.(zdoj web KMbeta) Dovolím si pochybovat, že spára mezi hřebenáčem a poslední řadou tašek, opatřená poměrně hustým větracím pásem, tak velkou volnou plochu má.

Problém podle mě nastane v zimě. kdy jsou všechny možné provětrávací otvory ucpané sněhem (jak hřeben, tak větrací tašky) a mezera tudíž nevětrá. Nezbude, než se spolehnout na dobře provedenou parozábranu, respektive na větrací system, v mém případě rekuperace od Atrea.

Ke zmiňovaným úsporám:
Tak jsem si myslel, že mám velkou střechu, ale Vy ji musíte mít ohromnou ,když Vám nárůst činí skoro 15000,- Pro zajímavost jsem si spočítal, o kolik jsem "přeplatil" já, a vyšlo mi necelých 2500,- na 170m2 střechy (KM Beta). Beru to jako malou daň za větší jistotu funkce odvětrávané mezery.

Zdravím Vás a přeji pohodu pod novou střechou.

Petr Pěnička

PP Ing. Petr Pěnička @ing.petr.penicka

Střechu mám ohromnou, jde o větší zemědělskou usedlost. Střechy asi 750 m čverečných. V současnosti je většina půd volný i celkem dost provětrávaný prostor, ale do budoucna počítám s využitím těchto prostor tak jsem podle toho i rekonstruoval střechu.

Máte pravdu, taky nevím proč jsem ty odvětrávací tašky kupoval. Asi pro parádu. Položit tašky od firmy vám sníží DPH na tašky z 19% na 5% a za 14% z pořizovací ceny tašek vám to možná někdo i položí.

Máte pravdu, taky nevím proč jsem ty odvětrávací tašky kupoval. Asi pro parádu.

TO Tomáš @tomas004

ano je to pro paradu.
pokud mate Bungalov je to naprosto zbytecne.
pokud mate patrovy a ve spicce je volny prostor tak take.

Použití pod a nad střešním oknem a v úžlabí vychází z této mé (možná špatné) úvahy: větrání pod střešní krytinou je zajištěno mezerou vytvořenou kontralatěmi přibytými na krokve. U okapní hrany je „nasávání“ vzduchu a ve hřebeni „výfuk“. Předpokládám, že vzduch zde proudí hlavně odspoda nahoru. No a když tuhle mezeru přeruším (třeba tím střešním oknem – pokud je tedy toto okno vyplňuje celou rozteč mezi krokvemi) nebo mezera vlastně vůbec nemá „nasávání“ (to je případ úžlabí) tak vzduch proudit nemůže a větrání střechy tudíž není zajištěno. Možná u toho střešního okna stačí k větrání mezery pod taškami které zajistí spojení přerušeného větracího prostoru s větracím prostorem sousedním – jestli jsem teda dobře pochopil připomínku pana Strnada. Co ale kdyby těch střešních oken bylo víc v řadě?

Při použití hřebene na sucho je myslím větrání dostatečně zajištěno přímo hřebenem a použití odvětrávacích tašek je hlavně tahání peněz z kapes zákazníků. - totez si myslim taky a na co vam da BRAMAC zaruku pokud si ji polozite sam?to jako,ze vam treba do 20 let nesplesnivy.nejak tu zaruku nemohu stale pochopit :-(((
pod a nad střešním oknem - je zajimavy,ze tohle jsem taky nikde nevidel,jen u hrebene strechy.k cemu to tam presne je,jsem dotedka nepochopil,kdyz strecha neni vzduchotesne uzavrena,pokud by byla,tak jsem zticha.
priklanim se k tomu,ze je to jen tahani penez.

PK petr kocina @petr.kocina

Pod stresnim oknem to byt nemusi,nebot late zajistuji vzduchovou mezeru a tedy provetravani tohoto prostoru.

Samozřejmě betonová střešní krytina (překlep už nejde opravit).

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.