Kam dál pro informace ze stavebnictví
Stavím RD s obytným podkrovím, strop keramické miako. Nosné stěny 30 cm Porotherm, izolace vnější 8 cm polystyren. Stavitel nedoporučuje izolaci do věnce stropu s tím, že zcela stačí vnějších 8 cm polystyrenu – izolace např. Lignoporem by byla na úkor šířky věnce, který na 30 cm cihle už nerozšířím. Taky by mě zajímalo jak se dělá izolace mezi stropem a balkonem. Předem děkuji za Vaše názory.
4 odpovědi
Zobrazit všechny reakceFor Aleš 27.10.2004 10:54
ŽB věnec se svými třmínky a výztuží na anizotropních tvárnicích a ještě se zasahujícími konci ŽB žeber keramických stropních nosníků s průběžnou ocelovou výztuží je dost problematický detail z hlediska trojrozměrné modelace. Takže zase velice zjednodušeně, a proto jen cca. I když použijete exteriérové zateplení z EPS tl. 80mm, stejně v místě a v okolí zatepleného ŽB věnce budete mít „neklasický“ tepelný most se zvýšeným tepelným tokem, a s prostupem tepla cca o 1/3 větším (cca 10,1W versus cca 14,6W), než je prostup tepla v okolní keramické ploše stěny. I když máte „jen“ Porotherm 30 P+D (a dokonce se zvýšeným souč. tep. vodivosti cca 0,244 W/mK), pořád se keramika ještě (zbytečně) dostatečnou měrou podílí (cca 38%) na tepelném odporu celé obvodové stěnové kce a má cca 4x – 6x větší tepelný odpor do rozhraní vrstev, než velmi problematické okolí ŽB věnce - opět díky tep. vodivosti ŽB, anizotropii Thermu a tepelné vodivosti výztuže žeber a ocelových třmínků. Nutno ještě podoknout, že naopak na rozhraní vrstev je na tom samozřejmě tepelně vodivý ŽB věnec se svými cca +15,80°C daleko lépe, než Porotherm se svými +6,8°C. Pokud by vznikal v nosné části obvodové kce kondenzát, tak to nebude v místě a okolí věnce, ale v Porothermu. Uvedené souvislosti a další vztahy jsou díky materiálové eklektice konstrukce, která se má podílet na tepelném odporu obvodové stěny (o to je to horší) samozřejmě složitější.
Dle mého názoru tam Lignopor určitě dejte a právě v tl. 50mm (0,045W/mK), potom to bude cca 10,1W versus cca 10,1W. I v tomto případě to bude ale konstrukčně nedotažené řešení, jelikož potřebujeme vykrýt okolí nad věncem i pod věncem. To by znamenalo pod a nad věncem oslabit spodní a horní „šár“ tvárnic Porotherm na tl. 250 mm pro umístění Lignoporu tl. 50mm i ve vnějším líci zdiva na výšku cca 700 mm (250mm spodní tvárnice + 200mm věnec + 250mm horní tvárnice). Oslabení šířky věnce o 50mm (na šířku 250mm) nebude mít na statiku vliv (viz věnce šířky 160 na výšku 195 u typově řešených věnců na tvárnicích tl. 300mm na porothermáckem webu: ( http://www.porotherm.cz/soubory/49/08811… ). Zanedbat výše uvedené okolnosti bych si při Vašem složení obvodové kce prakticky dovolil až u zateplení EPS od tl. 220mm a více (a i tak by byl věnec na infrakameře čitelný).
Pokud byste stavěl třeba z bloků Porotherm 17,5 P+D (0,450W/mK) a zateploval EPS tl. 113mm (ano, tak nesmyslná tl. pro stejný tep. odpor jako 30 P+D a 80mm EPS, jinak prakticky samozřejmě 120mm), tak už by se nosná kce podílela na celkovém tep. odporu obvodové kce pouze z cca 12% a z hlediska prostupu tepla by už se v místě a okolí ŽB věnce prakticky nejednalo o tepelný most (10,1W versus 10,3W – a to ještě nezapočítávám vliv maltových vrstev, to by se pravděpobně prostupy tepla vyrovnaly). Na rozhraní vrstev by měl vodivý ŽB věnec cca +17,9°C a Porotherm 17,5 P+D by měl +15,8°C. To už je jedlé.
Na konstrukci stěny z Porothermu 17,5 P+D byste ušetřil cca 210Kč/m2 a na zateplení EPS 70F byste cca 90Kč/m2 musel přidat. Ušetřil byste cca 120,-Kč/m2 za kci zatepl. obvodového zdiva (při konstrukci stěny z Cithermu Ctz 175 byste ušetřil dokonce cca 170,-Kč/m2). Ušetřených 85mm tl. stěny by Vám dále přidalo zdarma cca 4m2 drahé užitné plochy v průměrné ceně cca 74.000,-Kč.
Z výše uvedeného opět jasně vyplývá logická a konstrukční jednoduchost a menší finanční náročnost staveb se subtilními a tenkými nosnými kcemi, které se logicky zbytečně nepodílejí na tepelném odporu obvodových kcí. Kacířsky bych mohl říci, mějme stěnové obvodové nosné konstrukce co největšími plnoplošnými, ale tenkými tepelnými mosty. Potom tyto tepelné mosty nemusíme řešit a vyhneme se materiálové eklektice a konstrukčním vulgarismům.
Velice povšechná snaha o přerušení zvýšeného tep. toku vložkou z EPS tl. 70mm mezi balkonovou deskou a stropní deskou je opět typově nastíněna na porothermáckem webu: ( http://www.porotherm.cz/soubory/49/08801… , strana 6 - konzola balkonu).
Vy ale budete muset ve Vašem případě vnější EPS TI tl. 80mm při použití výše uvedeného kčního detailu vykrýt tepelný most ve formě zvýšeného tepelného toku balkonovou konzolou horizontální EPS TI (spádové desky tl. 80mm – 30mm, šířky alespoň 800mm od vnějšího líce obvodové TI svislých stěn) na spodním i horním líci a boku této konzoly, napojenou na svislou EPS TI. Ani tak to pořád nebude „to pravé ořechové“. Ideální by bylo obalit konzolu EPS spádovými deskami tak, aby i na okrajové svislé hraně měla alespoň 30mm EPS. Vyrábějí se také přechodové konzolové komponenty s průběžnou ocelovou výztuží pro vykrytí tahu za ohybu při horním líci desky, která prochází TI vrstvou z trvzeného XPS nebo PUR, která navazuje na svislou TI nosných stěn.
Tento úplně základní tepelný most ale musíte mít vyřešený v projektové dokumentaci pro provedení stavby, která musí ze zákona zajišťovat proveditelnost stavby. Pokud tomu tak není, nemáte projektovou dokumentaci, ale jen prokótovanou studii, která stačí pro vydání stavebního povolení. Nechci si ale „dělat“ do vlastního hnízda, protože vyřešeno to v PD pravděpodobně máte, ale stavitelovo „to stačí“ Vás může dostat na scestí v podobě zbytečně zabudovaných tep. mostů. Doporučuji vždy slušnou konfrontaci stavitele s projektantem, ať každý obhájí své řešení.
Pokud chceme mít balkon, neřešme ho jako součást vodorovné stropní kce, ale konstrukčně ho řešme jako lehký předsazený (kov, dřevo, kompozit) a zcela oddělený od baráku. Mezi balkonem a svislou nosnou obv. kcí musí zůstat nepřerušená svislá tepelná izolace.
Dejte si pozor na dva další základní tepelné mosty nebo místa se zvýšeným tepelným tokem u šikmostřechů (zde nemyšleno pejorativně). Tím prvním je oblast obvodového zdiva s podpozednicovým věncem a samotnou pozednicí s napojením svislé TI na TI střešního pláště (zde jednoznačně vítězí nadkrokevní systémy). Tím druhým je u štítových šikmostřechů oblast nepřerušeného napojení TI štítových stěn na TI střešního pláště.
Všem svépomocným stavebníkům a nesvépomocným invstorům (i těm stavějícícím z Thermu a pórobetonu, kterým nevadí kondenzát, snižující koeficient tep. vodivosti) doporučuji rychle běžet do nejbližšího knihkupectví a koupit si knihu „Tepelné mosty“ od pánů Šubrta a Wolfa (Grada 2003) a v průběhu projektování a výstavby byste s ní měli usínat. Problematika všech základních tep. mostů je tam krásně a srozumitelně nastíněna a považuji tuto knihu za jednu ze základních „stavebních biblí“ a zároveň je to dobré „kladivo“ na stavitele a samozřejmě i nás architekty/projektanty.
Samozřejmě dále doporučuji detailně prostudovat web Energy Consulting ( http://www.e-c.cz ), je tam hodně zajímavých informací, které by neměly zůstat bez povšimnutí a jsou tam důležité záběry infrakamery ( http://www.e-c.cz/tm_texty_infrakamera.p… ). Vnímaví po prostudování alespoň tohoto webu pochopí, proč je v kritickém období nepozorovatelná a nikomu nevadící zvýšená vlhkost vnitřních kcí, podílejících se na tepelném odporu celé obv. kce neakceptovatelná i v případě standardní stavby.
Chci se Vás zeptat na jednu otázku: Proč zateplujete Therm 30 P+D zrovna 80mm EPS? Přitom už při 100mm EPS 70F byste byl na doporučené hodnotě ČSN 73 0540-2:2002 – 0,25 W/m2K s nárustem ceny jen cca 45,-Kč/m2 obvodové kce. Mnoho zdaru při stavění přeje Marek.
Skuste zateplit viac, ak je to mozne. Myslim, ze uz pri 12cm fasadneho PPS by sa vam bod kondenzacie pri vypoctovej teplote -15oC posunul do tepelnej izolacie. Napriklad este na hrubku zateplenia 15cm sa daju bez problemov dostat komponenty (plastove kotvy, profily, ...) za standardnu cenu, plastove kotvy existuju do dlzky cca.25cm, cize este aj 20cm zateplenie je na tom ekonomicky celkom dobre. Pri vacsej hrubke sa uz zvysuje pracnost (vyrezavanie kruhovych otvorov na kratsie kotvy a ich zazatkovanie) alebo to prestava mat zmysel (kovove kotvy, prip. kovovy trn).
Dodatok:
Staticke prvky (vence, preklady, ...) by som uz radsej v priebehu stavby nezoslaboval - ak ano, tak si to dajte odobrit statikovi. Hovori sa sice, ze bezny RD je staticky trivialna vec, ale ...
Pre p. Mareka:
"Nutno ještě podoknout, že naopak na rozhraní vrstev je na tom samozřejmě tepelně vodivý ŽB věnec se svými cca +15,80°C daleko lépe, než Porotherm se svými +6,8°C."
Dufam, ze nevychadzate pri vypocte teploty rozhrania vrstiev z rovnakej teploty vnutorneho povrchu steny. Stena s nehomogennym tepelnym odporom nema rovnaku vnutornu povrchovu teplotu. Extrem je, ked vnutorna povrchova teplota na miestach so zoslabenym odporom klesne pod teplotu kondenzacie. V kupelni po vydatnom kupeli a lebo v kuchyni pri vareni nedelneho obeda teplota kondenzacie ani nemusi byt moc nizka.
tady by jste neco mohl najit.
http://www.e-c.cz/tm_detaily_11.php
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
