Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Tepelný most základ - obvodové murivo

Reklama
Tepelný most základ - obvodové murivo

Priatelia,
po čase sa opat zapájam s otázkou na riešenie technického problému tepelého mostu (TM)medzi základovou doskou ( bez pivnice ) a obvodovým murivom. Tu na webe i v literatúre sa všade dozvedám o potrebe prerušenia tohto TM... Riešenia sa ponúkajú tri :
a) stavať klasicky = vykašlať sa na to ...
b) aj vnútornú stranu základov čiastočne zatepliť PPS tak ako to popisuje v knie NED autor J.Nagy
c) použiť PERINSUL, ktorý je originálnym riešením daného problému ...
Lenže :-(
Keď som si dal spracovať cenu na Perisul (www.foamglas.cz) tak som sa dopočítal k cene cca 50.000SKK aj s DPH a to sa mi pri všetkej poctivosti v riešení zdá dosť. Moje otázky teda znejú :
a) je naozaj nutné tento TM riešiť ???
b) existuje ešte nejaké riešenie daného problému ???
c) stojí to za tie peniaze ??
d) čo radíte ????
Ešte pre info dodávam, že napriek všetkému napísanému som stále rozhodnutý stavať z Durisolu SK - tvárnice s 12cm jadrom. Základ bude zateplený Perimetrom a na durisol pojde ešte 10 cm PPS ...
Mne aj na zaklade tu uverejnenej diskusie vychadza, že sa na to asi vy...bodnem :-)

Vďaka za všetky vyjadrenia
Ivo LUCKY

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

Nemůžete počítat 60/5 = 12, protože při řezání se sklo drobí, takže něco ztratíte na každém řezu. Možná by se daly…

před 20 roky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

ad c) Teď jsem si všiml, že uvádíte že stavíte z Durisolu SK. Pak by to asi šlo. Zůstal by tam jenom malinký tepelný…

před 20 roky

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

ad a) Ano, dům už stojí. Na základovou spáru jsem rozetřel Gumoasfalt SA 27 (www.paramo.cz) a do něho jsem pokládal…

před 20 roky

21 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Podstatne je jakou hodnotu U ma obvodova stena a jakou hodnotu U bude mit podlaha, teprve z posouzenim techto hodnot a vypoctem linioveho tepelneho mostu na pate steny bez reseni tohoto tepelneho mostu vyplyne zda ma smysl ve Vasem konkretnim pripade tento most resit.
Dale je nutne popsat aktualni reseni obvodovych zdi, pricek a zpusob provedeni izolace podlah. Az po dodani techto udaju lze volit tu optimalni z mnoha moznosti reseni tohoto mostu, ktere se nabizeji. Jednou z nich je prave perinsul, dalsi moznosti je porobeton, lehceny beton, purenit, styrodur atd...

Místo Perinsulu můžete použít jen o malinko horší (z hlediska únosnosti), ale podstatně levnější Foamglas F. Není kašírován papírem jako Perinsul, takže se musí pokládat do gumoasfaltu, ale pro běžné stavby by měl vyhovět (samozřejmě je potřeba schválení statikem).

JŠ Jaroslav Špor @jaroslav.spor

na kolik tedy vyjde ten Foamglas F pri RD 20x11m ?

Tady je k danému tématu výňatek z jiné diskuse:

U nízkých (dvoupodlažních) pasivních domů se někdy skutečně dává na zem
prostě polystyrenová vrstva, na ni se vybetonuje armovaná deska, a na
desku se pak staví.

Zatím nejvyšší nové pasivní domy jsou asi pětipodlažní. Pro Utendorfgasse
ve Vídni (staví se až letos) píší projektanti, že pro vnější zdi jim
vychází jako nejlepší položit je na pórobeton a vnitřní pak na patky z
běžného železobetonu; vzniklé tepelné mosty prý přináší potřebu zesílit
izolaci pod spodním obytným patrem ze 35 na 37 cm.

Pěnové sklo se používá všude dost vzácně. Jeho zlevnění asi není na
obzoru, problém je zřejmě v tom, že se skleněná pěna musí nechat dlouho a
pomalu stydnout.

Samozřejmě, bezproblémové jsou lehké konstrukce, kde zbývá jen tepelný
most tvořený tou částí profilu, kterou zabírá dřevo.


Ještě poznámku k závislosti vodivosti na pevnosti izolačních materiálů
(jestli se tou ,,mohutností`` nemyslí to, že kvádr s výškou hodně
přesahující šířku je asi méně pevný než kvádr placatý); to spíš proto, že
jsem se nad tím tak jako tak chtěl zamyslet:

Izolační schopnost pěnového polystyrénu s rostoucí objemovou hmotností
neklesá, naopak. Běžná bílá pěna se na úroveň 033 dostává až při hustotě
přes třicet kilo na kubík, a nezhoršuje se až do padesáti kil na kubík. Je
to proto, že sám polymer vede teplo stejně málo jako dřevo, má nanejvýš
0.17 W/m.K (spíš ale jen 0.14), a růst vedení tepla polymerem v pěně je v
tomto intervalu vynahrazen snížením zářivého tepelného toku. Když je
polymeru jen v pěně pět procent (sám má hustotu jako voda, stejně jako
většina jiných termoplastů) přidává k vodivosti pěny jen 8 mW/m.K. U
polyuretanu je to trochu horší, polymer vede skoro dvakrát víc, a u skla
ještě o něco horší (ale při stejné objemové hmotnosti ne o moc, jeho
objemový podíl je totiž vzhledem k hustotě skla dvaapůlkrát menší).
U pěnového skla i vaty by materiálový podíl při 50 kg/m3 měl být tak 20
mW/m.K.

Sklo a polyuretan mají zřejmě výhodu, že zářivý přenos je v nich vždy
menší. Už tenké vrstvy přestávají být ,,dlouhovlnně průsvitné``. U EPS se
to docílí leda příměsí grafitu nebo hliníku, jinak je efektivní dosah
zářivého přenosu v ,,patnáctce`` tak tři milimetry, tj. přidává 12 mW/m.K,
příměs to může stlačit na půlku, pak i takový lehký šedý EPS izoluje jako
bílá ,,třicítka``, tj. pěna mající třicet kilo na kubík.

Rychle spočtená vodivost slámy: kdyby v ní byla zanedbatelná konvekce, a
byla stlačená na sto kilo na kubík: sláma bez vzduchu by měla mít nejvýš
vodivost dřeva, tedy řekněme 0.15 W/m.K, když je jí tam desetina, způsobí
15 mW/m.K, vzduch přidá svých 25 mW/m.K, celkem teda je to těch 40 mW/m.K.
Jak ale píše Karel, hodně stlačené desky Stramit mají jen 0.11 W/m.K,
na druhé straně nějaký ten miliwatt přidá ve vzduchových dutinách přenos
zářivý, moc níž se při takové objemové hmotnosti dostat nedá, a při
nižších se konvekce rozbíhá dřív.

Zcela bez tepelného mostu do základů se dá stavět (neužijeme-li betonovou
desku na pěně) z obřích balíků slámy (ty bývají stlačené víc, ale větší
vodivost než 55 mW/m.K mít nemohou, tož ta stěna má max. 0.05 W/m2K čili
slušný ,,R=20``). Už pár takových domů stojí. Je to vlastně návrat k
solidním domům s tloušťkou stěny přes metr, na rozdíl od těch starých jsou
to ale domy celoročně útulné. Nemělo by být problém z nich stavět budovy
aspoň třípodlažní. Jsou navíc skvěle odolné proti zemětřesením.

jeník hollan

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.