Dovolte mi předložit můj případ coby nájemce panelového družstevní pavlačového domu o 11. nadzemních podlažích.
KOLAUDACE v r. 1971
Teplovodní ústřední vytápění s nuceným oběhem, odběr tepla z městského centrálního zdroje. Dům kolaudován v roce 1971 s radiátory opatřenými uzavíracími ventily ovládanými způsobem otevřeno-zavřeno. Toto je charakteristika způsobu užívání stavby včetně jejího provozního zařízení daná kolaudačním rozhodnutím. Za ty roky užívání mnoho bytů trpí vlhkostí stavebních konstrukcí a trvalými plísněmi. Družstvo i přes různá krkolomná většinou neodborná stavebně technická opatření se s tímto problémem nedokázalo vypořádat. Plísně trvají.
STAV od roku 2003
Instalovány termostatické (TS) ventily s trvalým nastavením regulace na „2“ – tedy na minimální udržovanou teplotu místností 17°C bez možnosti trvalého uzavření a tedy vlastního hospodaření s tepelnou energií.
VÝHLED r.2006
Jelikož velká družstva dávají ruce pryč od zodpovědnosti za stav stavby (nechávají to na samosprávách), tak jakákoliv smysluplná koncepce neexistuje. Neznalí a mnohdy diletantští nájemci rozhodují o výhledové výměně oken za plastová. Bez projektu a bez odborného zhodnocení, bez SP, bez ohledu na dopady, jaké to přinese v užívání stavby nájemci. Nenaděláte nic, protože většinové nadšené stařeny vidí lesknoucí se krásná plastová okna která se budou snadno udržovat, a tak vás pohodlně přehlasují. Ještě z vás udělají potížníka.
NÁZOR
Myslím si, že už v roce 2003 došlo ke změně užívání stavby v jejím provozním zařízení podle § 85 stavebního zákona. Cituji: „Změnu ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ....., popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní prostředí, jsou přípustné jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu o změně v užívání stavby.“ To se nestalo.
Tvrdím, a považuji za podstatné, že změna v provozování otopných těles způsobem ovládání „otevřeno-zavřeno“ na nemožnost ovládání termostatických ventilů „zavřeno“ je v disproporcí s kolaudačním rozhodnutím a bez stavebního povolení tedy porušením zákona. Samo o sobě by mi to ani tak mnoho nevadilo neboť chápu, že totální uzavírání otopných těles může mít jisté negativní vlivy na stavební konstrukce, případně na energetické bilance mezi sousedícími byty. Mimochodem, po instalaci nastal trvalý hluk z TS ventilů v topné sezóně, který má pro osoby citlivé na déle trvající hluk o minimální intenzitě zdravotní následky (nedá se spát a je to o nervy).
DŮSLEDKY
Jaké budou důsledky pokud budou instalovány plastová okna, respektive později obvodové zateplení budovy? Chápu, že trvalý tlak na snižování tepelných ztrát budov vyvolaný postupným zdražováním všech energií na vytápění vede k razantnímu zlepšování tepelných parametrů budov. Stále se zpřísňující požadavky norem i požadavky investorů na úpravy obvodových stěn dodatečnou izolací, výměny oken, i střešních plášťů – vše se stále vyššími tepelnými odpory, souběžně zároveň zlepšuje těsnost všech těchto obvodových konstrukcí. Přinášejí však tato úsporná opatření úspory nákladů na vytápění, jak se nám to servíruje? Tvrdím, že ne!
Pokud navíc není souběžně s nimi řešena otázka dostatečného větrání, mohou se projevit velmi negativně na zhoršení vnitřního klimatu obytných prostor, kondenzaci vlhkosti, vzniku plísní a dlouhodobě mohou vést i k poruchám staveb. Hovořil jsem s nájemci jiných domů, kteří již plastová okna instalovali. Plísně se prokazatelně rozšiřují a už vůbec nehodlají ustupovat.
Jaký to má vliv dále? Eliminace nedostatku původní přirozené infiltrace vzduchu tradičními okenními otvory (dřevěná okna) nutí nájemce k opakovanému větrání nutným otevřením okenních křídel (cítíte totiž, že se vám v prostředí bytu špatně dýchá). Jak se okamžitě chová otopné těleso s TV? Prakticky ihned se TV otevírá a umožňuje „haicování“ otopného tělesa na plný výkon! Pokud to takhle musíte udělat několikrát za den, tak si o úsporách tepelné energie můžete nechat jen zdát.
Tvrdím proto, že pokud u těchto staveb chceme odstranit výše uvedené nedostatky, je nutné obytné prostory vybavit nuceným větráním s dostatečnou intenzitou. Víme, že se taková plastová okna vyrábějí, ale bez rekuperace tepla je i tento systém nanic. Tím totiž do značné míry negujeme přínosy získané dokonalým a nesmírně drahým zateplením a utěsněním bytu nebo domu. Tepelná ztráta větrání zde totiž tvoří až 50% celkových tepelných ztrát objektu.
Celá koncepce a cílový efekt z důvodů chaotického, nekoncepčně a živelně prováděného zateplování budov, je totiž v prdeli. Ta energie, která se měla ušetřit stavebně technickým zateplováním a souvisejícími opatřeními s vysokými náklady se zase znovu nedobrovolně, i když naléhavě vypouští pánu bohu do oken, tentokráte již ne přirozenou infiltrací, ale vynuceným větráním. S tím rozdílem, že mikroklima a tedy bydlení lidí se z důvodu opakovaného nárazového větrání zhorší a vlastně vůbec nezlevní – ba naopak. Navíc nájemci, coby investoři jsou ještě zbytečně o pár milionů chudší.
POUČENÍ
Všechna zmiňovaná opatření musí být řešena komplexně, smysluplně a cíleně tak, aby úspor energie bylo nakonec docíleno. Zatím tomu tak není, a to co se nám všem předhazuje jako energetická politika je nesystémový pouhopouhý komerčně-politický blud. A i kdyby nakonec k úsporám energie došlo, tak ti co jsou vyzýváni aby s energií hospodařili, tak na to nakonec stejně doplatí a budou odměněni vyššími cenami tepelné energie. Zdůvodnění? Distribučním firmám poklesne potřeba a odběry tepla, a proto se její cena musí zvýšit, aby mohli pokrýt náklady. Tak jako u vodárenských společností, které zcela drze a neomaleně zdůvodňují zvyšování cen za vodné a stočné!!
Tato skutečnost už dávno měla být státem regulována a ovlivňována tak, aby hospodaření s drahou tepelnou energií (ale i vodou) nekončilo u každého odběratele, ale u každého kotle, turbíny, chcete-li tak třeba teplárny, nebo i komína - který by měl třeba i méně kouřit, jejichž špatným hospodářem je výrobce či distributor tepla.
Tvrdím také, že rekonstrukce a technická zhodnocování panelových staveb jsou holý nesmysl. Ano údržba v rozumném rozsahu na dožití staveb jo , ale megalomanské modernizace „králíkáren“? Proč? Podstatnou část fondu údržby a oprav bych raději vyčleňoval na vytvoření kapitálu pro nové stavby k bydlení s tím, že staré budou postupně dožívat a budou odstraněny. To by mohla být smysluplná koncepce. Zatím si však chytráci na vysokých školách dělají z rekonstrukcí panelových domů dlouhodobý osobní business (firemní panelová loby).
ZÁVĚR
Podle § 97 SZ čl.2 : „Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení jen tehdy, jestli jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena opatřeními, která mají být v řízení podle odstavce 1 stavebním úřadem nařízena“.
Hodlám a jsem připraven tedy dát jasně a zřetelně najevo, že s výměnou oken za plastová nemohu z výše uvedených důvodů souhlasit. Jelikož musí být podle uvedeného § souhlas 100% nájemců, tak stavbu která ve svém důsledku všem uškodí v kvalitě bydlení, vlastně nehodlám připustit.
Prosím o veřejné odborné stanovisko v diskuzi všechny, kteří k problematice mají co říci. Mám naději na úspěch v dobré věci a co si o tom myslíte? Předem děkuji.
0 odpovědí
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
