Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

elektrické akumulační podlahové topení

Rubriky:

Reklama
elektrické akumulační podlahové topení

Má někdo prosím praktické zkušenosti s provozem a se stavbou elektrické akumulační podlahovky?

Provádím velkou rekonstrukci koupelny, kopu odpady.. a zvažuji instalaci akumulační podlahovky. Plocha cca 5m2, výška stropu 2,2m, stary objekt, zatim neodizolovany.

Hledam informace typu: složeni jednotlivých vrstev, technologický postup, použité materiály, regulace (ekvitermní), na co si dát pozor.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

PK petr kocina @petr.kocina

Vycházím z toho, co si sám ověřím v praxi. - tak z toho ja vychazim taky.

před 19 roky

PG Petr Gabriel @petr.gabriel

Omlouvám se, nejspíš při čtení jsem si stál na vedení. Někde jsem četl, že suché vepřovice není nutné bourat s…

před 19 roky

PA Pavel @pavel535

Všimněte si uvozovek, citoval jsem pan Bartela. Protože mi není jasná souvislost podlahovka-vepřovice...

před 19 roky

26 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Jak to dopadlo aneb jedna praktická realizace elektrické akumulační podlahovky.
Skladba podlahy je: drenážní trubka a udusaná vrstva šterku zrnitosti cca 2cm, podkladní beton asi 3 cm, hydroizolace včetně stěn až do výšky nášlapné plochy, dvě 6 cm překrývající se vrstvy polystyrenu, tedy 12 cm izolace odspodu + 3 cm izolace po stranách, hliníková fólie, uchycovací pásky a topné kabely o výkonu 18W/m s plošným výkonem cca 230W/m2, o 2cm výše termočidlo, 12cm betonu, ve kterém jsou zalité cihly ze starých akumulaček, lepidlo na vytápěné podlahy a dlažba. Při pokládce topných kabelů bylo vynecháno místo pod vanou, pračkou a akumulačními kamny. Spuštěno asi po 6 týdnech od zalití betonem.
Podlaha se natápí pouze v době nízkého tarifu 8 hodin denně, sazba D25. Teplota podlahy kolísá zhruba mezi 25 a 35 st.C, měřeno odhadem podle spínání termostatu. Po natopení podlaha dokonce příjemně hřeje, po vychladnutí nezebe. Nehřeje tolik jako přímotopná podlahovka, ale ve srovnání s nevytápěnou částí např. pod pračkou je rozdíl obrovský.
Podlaha koupelnu nevyhřeje, ale nikdy nezebe. Od začátku jsme ji plánovali jen na zatemperování a ve spojení s akumulačkama je to ideální doplněk. Většinu domu vytápíme kamny na dřevo, ložnici a koupelnu akumulačkama. Chtěli jsme využít 8 hodinovou sazbu nízkého tarifu, což se nám myslím povedlo.
Jediná nevýhoda byla pracnost a náročnost při samotném provádění. Kdybych to dělal znovu, možná bych nedal tolik na varování výrobců topných kabelů o jejich možném přehřátí a instaloval bych je s plošným výkonem kolem 250-260W/m2, možná bych dal i nějakou smyčku pod pračku, tak s výkonem 80W/m2.
Děkuji všem za jejich rady. Svatopluk Schläfer

Mám elektrické vytápění v celém RD - akumulačními kamny, akumulační i přímotopnou podlahovku a po cca 15ti letech Vám mohu předat následující zkušenost:
a) Akumulační varianta podlahového el. topení v koupelně je nevhodná (pokud bude provozováno čistě akumulačně, tj.nabíjení v noci po dobu 6 až 8 hodin, přes den event. zbývající 2 hodiny pokud je nízká sazba řízena přes HDO). Teplá podlaha v koupelně ráno je superkomfort, večer je to slabší, protože za 16 hodin vychladne i silná vrstva betonu, pokud povrch podlahy nemá tepelnou brzdu (koberec), což koupelna nemá. Mohu posloužit konkrétními změřenými údaji (z jiné místnosti s akumulační podlahovkou):
1) Povrch podlahy: laminátová plovoucí podlaha tl. 7 mm podložená Mirelonem 2 mm - ráno 26,5°, večer 19,3°C, při průměrné venkovní teplotě kolem - 8°C,
2) Povrch podlahy : kovral dosti sešlapaný, tl. asi 5 mm přímo na betonu - ráno 25,8°C, večer 22,3°C, venk. teplota stejná jak výše.
Pokud se nejedná o dobře izolovanou místnost, pak akumulační podlahovka nemusí stačit pro pokrytí tepelných ztrát aby byla dosažena normovaná teplota (pro koupelnu 24°C večer, resp. při jejím použití). Do volné plochy podlahy se musí nacpat dostatečný příkon, tj. u akumulační varianty trojnásobek tepelné ztráty místnosti (nabíjení 8 hod. + 16 hod. vytápění prostoru bez přívodu energie) tak, aby max. zatížení topného kabelu nepřekročilo 20W/m délky. 5 m2 volné podlahové plochy je evidentně málo. Já mám koupelnu řešenou přímotopnou podlahovkou (topné kabely cca uprostřed 4 cm tlustého vyztuženého betonu na tepel. izolaci z 6 cm PPS) a instalovaný příkon v kabelech činí 700W na podlah. ploše kolem 4 m2, délka topného kabelu vychází kolem 35 m). Tepelná ztráta koupelny při výpočtové teplotě -18°C je 700W (včetně ztráty větráním). Při návrhu vhodného způsobu vytápění takovýchto místností je nutno striktně respektovat provozní režim včetně návyků uživatelů a požadovaného komfortu. Toho jsem po řadě týdnů experimentování dosáhl pouze doplněním místnosti teplovzdušným konvektorem, který se zapíná po příchodu do koupelny a je řízen samostatným prostorovým termostatem, nastaveným např. na 24°C. Přímotopná podlahovka je řízena svým prostorovým termostatem, nastaveným na tzv. tlumenou teplotu (kolem 20°C), tj. slouží k temperování místnosti v době mimo používání. Díky tomuto uspořádání je náběh na plnou teplotu velmi rychlý (max. 2 až 3 minuty při objemu místnosti kolem 10 m3). Během užívání koupelny se spotřeba el. energie patrným způsobem omezí, protože tepelný zisk z teplé vody ať již ze sprchy nebo z napuštěné vany udrží vnitřní teplotu na dosažené hodnotě a termostat konvektoru spíná jen vyjíměčně; napájení podlahovky je samozřejmě vypnuto, protože teplota v místnosti je vyšší než tlumená. Znovu zdůrazňuji, hodně záleží na způsobu a době využívání a osobních návycích. Další poznatek: teplá podlaha člověka dosti zhýčká a může dokonce u některých zhýčkatelných osob vést až k požadavku provozovat podlahovku i v létě, jen kvůli pocitům, což je ovšem už zcela o něčem jiném.
Jinak co se týče realizace akumulační podlahovky: min. tloušťka betonové vrstvy je 10 cm, tloušťka podkladní izolace podle toho, co je pod tím (terén, sklep), čím větší tím lepší, aspoň 5 cm PPS. Kabely uprostřed výšky betonové vrstvy, tj. topná rovina 5 cm od povrchu hrubé podlahy. Do topné roviny zabudovat teplotní čidlo např. Cu pásek, vyvedený do krabice u podlahy s nabíjecím resp. pojistným termostatem. Je také možné (a v některých případech i výhodnější) řídit nabíjení podlahy prostorovým termostatem ve vytápěné místnosti; jeho nastavení je nutno experimentálně vyzkoušet. Akumulační podlahovku do koupelny ale nejspíš ne.
Přeji všem pěkný den.

Dobrý den,
akumulační podlahové topení se prakticky nepoužívá, vzhledem k jisté těžkopádnosti systému a omezené možnosti regulace.
Radi navrhneme jiný způsob, např. topné rohože či kabely v kombinaci s rekuperací.

JB Jan Barák @jan.barak036

spravne jste mel napsat elektricke akumulacni podlahove topeni.
i kdyz vodni je taky tezkopadne a stejne se pouziva.
je to jen o preferencich.
tezkopadnost v systemu to je,ale v souvislosti s rekuperaci bych tomu neprikladal az tak velky vyznam.

Radi navrhneme jiný způsob, např. topné rohože či kabely v kombinaci s rekuperací. - zalezi ale na tom jak je zaizolovany RD,pak to ma smysl.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.