Kam dál pro informace ze stavebnictví
Popis objektu:
Zahrabaný RD se zatravněnou střechou
Odvodnění střechy:
Bez vnitřních vpustí pouze přepadem přes hranu (atiku) střechy.
Dotaz:
Je pro odvod vody dostačující pouze drenáž v úrovni základu nebo je žádoucí vodu
odvést hned v úrovni střechy. Viz. schematický obrázek na
http://www.balda.biz/odvodneni-zatravnen…
Mám obavy z pronikání vody do odomu pře svislou zahrabanou střechu (poškození
hydroziloace při stavbě) a přitěžovaní zdi násypem zeminy nasáklým vodu při
dlouhotrvajících deštích.
Děkuji za jakýkoliv podnět.
vladimir at balda.biz
2 odpovědi
Zobrazit všechny reakceDobrý den,
doporučuji vám podívat se na následující odkaz, kde podobnou stavbu, ve větším měřítku , již řešili a realizovali. Jsou tam zajímavé informace a fotografie různých detailů :
Zelená střecha foto, izolace…
http://www.izolace.cz/index.asp?module=A…
/Když kliknete na uvedenou stránku, objeví se vám pouze hlavní stránka. K uvedené adrese "http://www.izolace.cz/index.asp?module=A… musíte ještě připsat "=562", aby se vám objevil uvedený článek./
Dále vám uvádím odkazy na stránky, kde naleznete ty nejdůležitější zásady ohledně skladby jednotlivých izolací, vlivu slunece, sněhu atd. /i kontakt na pana Chaloupku/ :
konstrukční zásady, izolace, odvodnění, vliv slunce
http://www.strechaspecial.cz/text17.html
Využijte poradenský servis:
Ing. Karel Chaloupka - mobil 777 225 281
http://www.fatrahif.cz/dokumentace/html/…
http://www.4s.cz/clanky_m.php?sekce=1&am…
Konference
http://ps1.pst.fce.vutbr.cz/zastreseni/p…
detaily skladby izolací
http://www.sika.cz/print/cz-trocal-bro-s…
http://www.degussa-cc.cz/NR/rdonlyres/72…
http://www.dehtochema.cz/p.php?p=cad,zat…
http://www.temu.cz/reseni.html
http://www.rigips.cz/produkty/eps_v2/str…
http://www.longis.cz/pouziti_strechy.htm…
http://www.staveniste.cz/clanek.asp?s_id…
http://www.staveniste.cz/clanek.asp?s_id…
http://www.staveniste.cz/clanek.asp?s_id…
http://www.rockwool.cz/sw48366.asp
http://www.euroroofing.cz/sop_hpsn.htm
http://www.juta.cz/junopcz/JunopC093.htm
http://www.pzservis.cz/izol_projektanti2…
detaily drenáže
http://www.mujweb.cz/www/geosyntetika/En…
http://www.isola.cz/apps/isolared.dll/sh…
A ještě doplňuji jeden zajímavý článek :
Střechy s tepelnou izolací a s klasickým uspořádáním vrstev
Ing. Josef Ladra, Zdroj: Verlag Dashöfer
U jednoplášťové ploché střechy nese nosná střešní konstrukce jen jeden střešní plášť, který je vytvořen z několika vrstev
Jednoplášťová plochá střecha
U jednoplášťové ploché střechy nese nosná střešní konstrukce jen jeden střešní plášť, který je vytvořen z několika vrstev, jež plní v provedeném plášti své specifické úkoly. Za klasické uspořádání vrstev je označována taková skladba střešního pláště, ve které je vrstva tepelné izolace shora chráněna před atmosférickou, případně i provozní vodou hydroizolací v hlavní hydroizolační vrstvě.
Vrstvy střešního pláště
Nosná konstrukce střechy
Nosná konstrukce střechy přejímá zatížení od vlastní hmotnosti i hmotnosti střešního pláště i od všech klimatických a provozních zatížení a přenáší je do dalších nosných (svislých) částí objektu. Na spodní viditelné části nosné konstrukce se provádí vnitřní povrchová úprava (např. omítky), nebo jsou na ní zavěšeny podhledy různých provedení a typů. Chyby v konstrukci střechy a střešního pláště se projeví na viditelných plochách nosné konstrukce vytvářením mokrých skvrn, prochládáním a tvorbou plísní.
Nosná konstrukce bývá zpravidla u halových objektů provedena ve spádu, u bytových objektů je nejčastěji nosná konstrukce vodorovná. Pro zajištění potřebného spádu se na takové vodorovné nosné konstrukci musí vytvořit spádová vrstva.
Spádová vrstva
Spádová vrstva vytváří potřebný sklon pro následující vrstvy střešního pláště. Při obnově střech se často užívá k opravě chybných sklonů původních krytin. Spádové vrstvy střech se doporučuje navrhovat z materiálů, které mají omezenou schopnost přijímat vodu a vlhkost.
Výhodné je navrhnout spádovou vrstvu z takového materiálu, který má určitý tepelný odpor, čímž je možno odlehčit buď tepelně izolační vrstvě, nebo přispět k celkově lepší tepelně izolační schopnosti střechy. Vzhledem k tomu, že spádová vrstva je v ploše střechy proměnlivá, je třeba její minimálně nutný tepelný odpor uvažovat v místě její nejmenší tloušťky, což bývá v bezprostřední blízkosti odvodňovacích prvků. Spádové vrstvy se proto výhodně vytvářejí z tepelně izolačních materiálů vyráběných v podobě spádových klínů.
Vhodná je i kombinace betonových spádových vrstev vylehčených deskami z pěnových plastů, či jinými lehkými hmotami, samozřejmě minimálně přijímajícími vodu, příp.vylehčených dutými prvky. Spádové vrstvy z betonů a lehčených betonů (perlitbetony, keramzitbetony, polystyrenbetony) jsou jenom podmíněně vhodné. Při jejich provádění se zpravidla do střešního pláště zabuduje značné množství technologické i srážkové i vody. Z prováděných měření a posuzovaní stávajících střech je zřejmé, že rozhodující nebezpečí představuje atmosférická zabudovaná vlhkost a vlhkost technologická. Velkým podílem na celkových vlhkostních poměrech totiž v běžných typech střešních plášťů a při průměrných relativních vlhkostech vnitřního vzduchu v objektu zatlačují do pozadí podíl vlhkosti zkondenzované ve střešním plášti během užívání objektu.
Atmosférickou a technologickou zabudovanou vlhkost lze ze střešního pláště odstranit dvěma způsoby: Buď použitím nenasákavých hmot, anebo hmot sice nasákavých, ale zabudovaných tak, aby bylo umožněno relativně rychlé odpaření obsažené vlhkosti - to lze prakticky zajistit pouze systémem dvouplášťové větrané střechy. Ze hmot omezeně nasákavých lze vlhkost odstranit větracím systémem i ze střech jednoplášťových. Podíl technologické vlhkosti lze vyloučit suchou montáží celé skladby střešního pláště. Jinak jednoplášťové střechy vyžadují podkladní vrstvy (nosnou konstrukci) propustné pro vlhkost, které umožňují postupný únik zabudované vlhkosti do interiéru budovy.
Parotěsná vrstva
Parotěsná vrstva (parozábrana) je hydroizolační vrstva podstatně omezující nebo téměř zamezující pronikání vodní páry do stavební konstrukce nebo do vnitřního nebo vnějšího prostředí. Úkolem parotěsné vrstvy je potlačit difúzní tok a transport vodní páry do střešního pláště. Nutnost použití parotěsné vrstvy (parozábrany) a její požadovaný difúzní odpor vyplývá ze zásad tepelně technických výpočtů. Její použití a účinnost závisí na tepelných a difúzních odporech jednotlivých vrstev střešního pláště a na jejich řazení. Uplatnění parotěsné vrstvy významně ovlivňují teplotní a vlhkostní poměry podstřešních prostorů. Obecně platí, že nejúčinnější parozábrany se navrhují v těch střešních pláštích, které kryjí vnitřní prostředí s vyšší (a vysokou) teplotou a relativní vlhkostí.
Parotěsnou vrstvu zásadně nikdy neumisťujeme pod monolitickou spádovou vrstvu. Došlo by tím k uzavření vlhkosti obsažené v monolitické vrstvě ve střešním plášti a zároveň by se zabraňovalo jejímu přirozenému vysychání přes stropní konstrukci do podstřešního prostoru.
Optimální umístění parotěsné vrstvy ve všech typech plochých střech (ale i šikmých) je těsně pod tepelnou izolací. V tomto případě ji můžeme prakticky aplikovat vždy bez ohledu na vnitřní relativní vlhkost. Čím je účinnější, tím vychází příznivěji roční bilance vodních par ve střešním plášti.
Vzhledem k tomu, že pod parotěsnou vrstvou dochází při vysoké relativní vlhkosti vnitřního prostředí k velkému shromažďování vodních par, lze usnadnit jejich odvedení i případným vytvořením expanzní vrstvy, která bude umístěna pod touto parotěsnou vrstvou.
Expanzní vrstva
Expanzní vrstvu pod parotěsnou vrstvou obvykle nenavrhujeme, pokud je v interiéru relativní vlhkost vnitřního vzduchu do 70 %, nicméně její provedení pod jakoukoliv parotěsnou vrstvou v jakémkoliv typu střechy není v žádném případě na škodu. Expanzní vrstva je tenká vzduchová vrstva nebo vrstva s velkou pórovitostí sloužící k vyrovnávání rozdílů tlaků vodní páry mezi daným místem střešního pláště a vnějším prostředím; obvykle plnící i funkci dilatační.
Expanzní vrstva se umísťuje zásadně pod hydroizolační vrstvu (případně pod vrstvu parotěsnou), neboť právě tam se shromažďuje největší množství vodních par. O tom, zda je nutno expanzní vrstvu navrhnout, případně zda ji napojit na vnější ovzduší a v jakém rozsahu, rozhoduje celková koncepce jednoplášťové střechy a předpokládaný výskyt vlhkosti.
Expanzní vrstva v jednoplášťové střeše podstatným způsobem eliminuje škodlivé vlivy vlhkosti a zároveň i vlivy rozdílných objemových změn mezi vrstvou hydroizolační a jejím podkladem. V takovém případě tato expanzní vrstva plní i funkci dilatační. Správně provedená expanzní vrstva prakticky téměř vylučuje případný vznik typických výdutí (boulí) mezi hydroizolací z asfaltových pásů a jejím podkladem. Aby expanzní vrstva optimálně fungovala, doporučuje se propojit ji s vnějším ovzduším podél okrajů střechy, případně i v její ploše pomocí speciálních expanzních (odvětrávacích) komínků. Propojení expanzní vrstvy s exteriérem v ploše střechy prostřednictvím expanzních komínků má mimo eliminaci vzniku výdutí ještě další pozitivní vliv, a to na snížení difúzního odporu hydroizolace, což je pro vlhkostní problematiku jednoplášťové ploché střechy nesmírně přínosné.
Tepelně izolační vrstva
Střešní plášť musí splňovat závazné tepelně vlhkostní požadavky, uvedené v ČSN 73 0540 – 2, Tepelná ochrana budov- Část 2: Požadavky, která vstoupila v platnost 1.12.2002. Závaznost dodržení normativních požadavků ČSN vyplývá z ustanovení § 28 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. U střešních konstrukcí se hodnotí především součinitel prostupu tepla, difúze vodní páry a kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu. Tepelně izolační vrstva uvedené veličiny významně ovlivňuje, protože omezuje nežádoucí tepelné ztráty nebo zisky objektu.
Tepelně izolační vrstvy pro jednoplášťové střechy jsou většinou vytvářeny z tuhých desek, které se k podkladu lepí, nebo mechanicky připevňují. Jsou-li tyto desky pouze volně pokládány, pak již nejde o klasické uspořádání vrstev, ale tento způsob je používán u tzv. obrácených (inverzních) střech, vyžadujících přitížení další stabilizační (zatěžovací) vrstvou.
Hydroizolační vrstva
Hydroizolační vrstva zajišťuje, aby voda z atmosférických srážek nepronikala do chráněných částí objektu. Tento úkol musí plnit jak v ploše střechy, tak i v jednotlivých detailech napojení na konstrukce vystupující nad střešní rovinu. Zároveň musí být hydroizolační vrstva spolehlivě odvodněna a prvky odvodňovacího systému musí být bezchybně (vodotěsně) spojeny s hydroizolační vrstvou.
Hydroizolační vrstvy plochých střech se provádí z asfaltových pásů, syntetických fólií, ale mohou být rovněž vytvořeny stěrkami či nástřiky.
Nesmíme ovšem opomenout také možnost vytvoření hydroizolační vrstvy ploché střechy z kovových (plechových) materiálů. Používají se dnes plechy titan-zinkové, měděné i ocelové, specielně upravované. Užití plechů je omezeno požadovaným (dostatečným) spádem ploché střechy.
Pojistná hydroizolační vrstva
I v klasické skladbě střešního pláště někdy užíváme několik hydroizolačních vrstev. Potom rozeznáváme hlavní hydroizolační vrstvu, která plní hlavní hydroizolační funkci ve stavební konstrukci a je vystavená přímému namáhání srážkovou vodou. Další neboli pojistná hydroizolační vrstva chrání stavební konstrukci nebo prostředí před vodou v případě poruchy hlavní hydroizolační vrstvy. Po dobu výstavby objektu se zpravidla využívá jako provizorní (dočasná hlavní) hydroizolační vrstva.
Kontrolní systém hydroizolace
Střecha nad důležitými objekty bývá ještě doplňována kontrolním systémem hydroizolace; neboli soustavou technických opatření a konstrukčních řešení umožňujících kontrolu nepropustnosti hydroizolace. Kontrola musí být zaručena při realizaci i po dobu funkce a užívání střechy. Požaduje se nejenom signalizace případné poruchy, ale i lokalizace místa poruchy hlavního hydroizolačního systému střechy.
Další vrstvy
Vzduchotěsná vrstva brání pronikání vzduchu do střešní konstrukce z vnitřního či vnějšího prostředí.
Ochranná vrstva chrání hydroizolační vrstvu, popř. další vrstvy střešního pláště, před nepříznivými vlivy vnějšího, popř. vnitřního prostředí.
Provozní vrstva umožňuje provozní využití střešního pláště.
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že z při navrhování různých pochozích teras, lodgií, apod. je na tyto konstrukce z hlediska normy stále nahlíženo jako na (jednoplášťové) střechy. Zejména objednateli tolik žádané pochozí terasy vykazují však často mnoho nedostatků, svědčících o nezvládnutí problematiky jak projektantem, tak zhotovitelem a v neposlední řadě, bohužel, i technickým dozorem investora.
Pohledová vrstva zajišťuje požadovaný vzhled střešního pláště.
Dilatační vrstva umožňuje vzájemné posuny vrstev střešního pláště.
Separační vrstva střešního pláště odděluje dvě vrstvy nekontabilní z výrobních (technologických), mechanických, chemických nebo jiných důvodů.
Spojovací vrstva spojuje dvě sousední vrstvy střešního pláště.
Stabilizační vrstva zajišťuje svou hmotností polohu dalších vrstev střechy vůči sání či tlaku větru, vztlaku vody apod.
Drenážní vrstva odvodňuje souvrství střešního pláště nad hlavní (u obrácených střech), popř. pojistnou hydroizolační vrstvou (i u klasického pořadí vrstev).
Filtrační vrstva zachycuje jemné podíly sypkých látek, vyplavovaných ze skladby střešního pláště, nebo vodou vnášených do skladby střešního pláště.
Vegetační vrstva je určena pro růst rostlin na ploché střeše.
Také můžete oslovit některé specializované firmy :
zelené střechy – odkazy na specializované firmy
http://www.si-sawa.cz/
http://www.izolace21.cz/index1.htm
http://www.ardax.cz/
http://www.izolace.cz/
http://www.strechyaquaizol.cz/jednovrstv…
Dejte pak vědět, jak jste uvedenou stavbu vyřešil.
S pozdravem Stoll Petr.
Váš obrázek je velmi schematický. Není z něj patrna mocnost a složení vrstev střechy, kvalita základové spáry a zásypů (není to na diskuzi popisem). Pokud bude atika aspoň 5 cm nad úrovní zeminy, tak voda přes atiku půjde jen v zimě. Stejně musí být hydroizolace vodotěsně přetažená přes atiku a zakončena (plechovým, plastovým) okapním nosem.
Horní drenáž je zbytečná (stejně by se sedáním zbortila), pokud bude obsyp baráku štěrkem až ke spodní drenáži. Drenáž musí být kontrolovatelná a čistitelná.
Protože horní vrstva v zimě promrzne (záleží na skladbě střechy) musí se řešit hlavně tento stav.
V zimě bude extrémní zatížení: - zemina bude plně zvodnělá (pokud se nazjistí vytápění - domem, kabelem) a navíc na ní bude vrstva zvodnělého sněhu.
Kromě toho musí být i zadní stěna domu nadimenzována na extrém - tlak zvodnělé zeminy - a to bez znalosti zrnitosti nelze určit. V každém případě bych doporučoval hydroizolaci proti tlakové vodě. A drenáž spustit až na úroveň základu.
Protože tohle je hydrotechnicky složité řešení, doporučuji velmi podrobný návrh zkušeného týmu. Ale to je na Vašem rozhodnutí.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
