Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Fotovoltaika jako náhrada biopaliv v dopravě

Autor článku: Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.
Plné znění článku: Fotovoltaika jako náhrada biopaliv v dopravě
Anotace článku: Je několikanásobně levnější vyrábět mechanickou práci elektromotorem poháněným fotovoltaickými panely, než spalovacím motorem poháněným ropnými palivy nebo biopalivy první generace. Fotovoltaika by se proto hypoteticky mohla významně podílet na splnění národního i evropského cíle podílu OZE v dopravě.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 116   starší >>
Příspěvky
Předmět: Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Martin MOO
Datum: 09.09.2013 19:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110546
reakce na ...
www.pohonnatechnika.cz/skola/motory/motory-s-vysokou-efektivitou


Takže dle článku či "abstraktu" na, který se auto ohání celou diskusí je cílem zjistit co je lepší použít na pohon z produktů co jsou v tabulce. A závěr zní fotovoltaika.

Co vůbec v tom článku je bráno jako "primární vstup"? Dobře máme napsáno Pšenice=32 GJ/(ha.rok). Ale je to brána pšenice a přímo její energie ze sila nebo pšenice pokrácená o energií+cena lidské práce co je potřeba pro její vypěstování? Co vůbec autor dle článku porovnával? Za další kde vzal přeměnu 80 procent třeba u elektromototu? Dle rychlého vyhledání na netu mají el. motory běžně účinost i 90 procent, kde vzal autor 80? Viz:
www.pohonnatechnika.cz/skola/motory/motory-s-vysokou-efektivitou.

Pokud se dále autor zajímal o elektriku a její distribuci, pak ho ujistím, že aby použil "100procent" elektriky na pohon třeba vlaku musí přičíst stráty ve vedení, stráty na konverzy napětí a přičíst nutnost dalšího zdroje, který vyrovná výkyv ve výrobě FVE. Takže nebudem na 80 procentech konverze el-točiví moment, ale odhadem někdo 60procent, maximálně 70 (při využití ostatních biomas a jejich účiností dle tabulky).


Autore, za mě musím říci, buď ste udělal výtah s většího celku, který nedává smysl nebo vůbec nechápete odborně některá části vaší práce (za mě část o elektrice vypadá jako by ji psal někdo kdo si přečetl 21.století a pak s těchto informací stavěl motor).

Jestli je autor dle google VŠ doktorant FASTu, tak bůh pomáhej našemu školství a vysvětluje to co dnes leze ze škol.


Závěr: informace o přeměně ani v popisu článku nejde vůbec vyčíst co čísla znamenají= za mích studijí na VŠ by mi docent řekl ty data získat znovu.
Fakta která tam autor uvádí např. účinost elektromotoru je taky docela slušně mimo (ať data samotného motoru či taktní zamlčení ztrát při přenosu).
Autor by si měl klást otázku, má takový článek smysl nebo za to byla tučná dotace či grant?

Předmět: Re: Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 09.09.2013 21:25 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
K Vašemu prvnímu odkazu: jedna věc je účinnost při jmenovitém výkonu, druhá věc je účinnost při sníženém výkonu. K tomuto je v mém článku jednak obrázek 1 a jednak vysvětlující text, kde je uvedeno, že účinnost elektromotoru běžně přesahuje 90 % za optimálních podmínek. Problém tedy není má neznalost, ale Vaše nepozornost.

Ano, text jsem výrazně krátil a v případě výnosu energie z plochy už je to na úkor srozumitelnosti, téma bude podrobněji rozebráno v navazujícím článku. Přesto děkuji za upozornění a uznávám, že tato výtka je oprávněná.

Ztráty při přenosu a distribuci elektřiny se pohybují kolem 8 %, přičemž fotovoltaické elektrárny tyto ztráty prokazatelně snižují - jen v přenosu to dělá podle Roční přípravy provozu ČEPS asi 50 MW při slunečném počasí a další snížení ztrát se projeví v distribuci, jednoduše proto, že ztráty jsou úměrné vzdálenosti mezi výrobou a spotřebou, která je u fotovoltaiky vždy menší, než u velkých uhelných nebo jaderných elektráren. Pro jistotu upozorňuji, že údaj pochází z oficiálního dokumentu provozovatele přenosové soustavy.

Otázka ztrát v přenosu a distribuci však zcela ztrácí smysl, pokud jsou FV panely umístěny na vozidle, nebo například přímo připojeny k trakčnímu vedení, nebo například v koncových stanicích nabíjejí akumulátory vozidla. Stejně jako nemusí být elektřina akumulována, nemusí být využívána distribuční soustava.

Pokud hledáte Googlem, doporučuji přečíst více, než jen první odkaz. Vzhledem k tomu, že titul Ph.D. již několik let oprávněně používám, nemohu být doktorandem. Opět projevujete nepozornost, protože titul mám uveden za jménem v hlavičce článku.

Netvrdím, že fotovoltaika je nejvýhodnější k pohonu dopravních prostředků. To záleží na řadě dalších okolností. Pouze tvrdím, že se jedná o OZE, který je momentálně několikanásobně levnější, než jiné varianty a dokonce výnos energie z plochy je minimálně o řád vyšší, než u kapalných biopaliv.

Předmět: Re (2): Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Martin MOO
Datum: 10.09.2013 07:17 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110546
reakce na ...
Ad) účinost, jsem si přečetl po sobě odkaz. U něho jsem si naběhl sám. Tak jsem pro jistotu šel na stránky Tasla Motors a podíval se na jejich čísla, kde uvádí el.-práce >86%. Což je reálná aplikace příkladu. Učinost baterky dát elektřinu >90%. Ale i tak, jsme jinde jak 80%.


ad distribuce) distribuce, kdybych nedělal v DS bych vámi uvěřil, že ztráty FVE nesnižuje. Zvyšuje nestabilitu=není stabilní a musí se tato nestabilita dorovnávat jiným zdrojem elektřiny, takže nelze říci 100%, ale musí se připočíst neúčinnost jiného zdroje a dělit 2 možná méně (bez něho nelze FVE pustit do DS, to je fakt). Co se týká ztrát, při přenosu, konverzy napětí atd., toto musí podstoupit i elektřina z FVE, takže nechápu jak elektřina s uhelhé či plynové má díky přenosu ztrátu 8% a z FVE ne (ale nechám se poučit). Jj oficiální údaje miluji, hlavně prezentované firmami ven když prezentují FVE a zapomenout říci zajakých podmínek, když stranická linie je FVE=budoucnost), taky se dá ještě věřit reklamám co ty samé firmy dají do TV. Mě učili použít neověřené údaje jako podpůrný důkaz (a musí jich být víc jak 1-2), nikdy se s nich nemá vyházet jako z faktu. Viz. Tesla, osobně to vidím v reálu u jejich motoru na 83-84, takže u motorů jsem ochoten říci psal jsem nepravdu s těmi více jak 80%.

ad auto) je krásné, že budu mít něco na autě, ale já jezdímkaždý den, takže kromě rádia a udržování nabité baterky co mě to pomůže? Když připočtu výcenáklady na výrobu takového auta či opravu, pak ztrácí smysl toto vůbec dělat.

ad titul) za titul se omlouvám, to je má chyba. I když mě to neomlouvá jsem ze školy dlouho a tituly výš jak Ing. jsem neslyšel déle jak 10 let.

ad poslední odstavec) já nerozporuji, že může být výhodnější, a má větší výnos na hektar, já rozporuji způsob prezentace. Je mi řečeno, v tabulce něco a nikde se nedozvím co, pouze čísla a musím věřit. Minimálně profesně mi je jasné, že u elektřiny čísla silně nesedí. Chybí mi započtení "nákladů" na provoz a spuštění což třeba FVE oproti řepce aspol. pomůže docela dost.


Berte to jinak, já veřím v budoucnost FVE apod., ale ne v příkladech co uvádí Vy. Ale ve směru co dělá Audi, FVE-elektřina-umělý metan-elektřina-zákazník. Krása na tom je, že nikoho v tomto řetězci neotravuje kolísání výkonu FVE či větru, jenom se přispůsobí maximální výrobě metanu a ten lze skladovat docela slušně.

Předmět: Re (3): Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 10.09.2013 09:44 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
ad účinnost) účinnost akumulátoru je v naprosté většině případů nižší, než 90 % (k tomuto vyjde v dohledné době na TZB-info článek), kromě toho účinnost nabíječky atd., u Tesla Motors neuvádíte, jestli se jedná o účinnost za optimálních podmínek, nebo průměrnou

ad ztráty) uhelná elektrárna: transformace na VVN = ztráta 1 až 2 %, přenos (1 až 2 %), transformace na VN (další 1 až 2 %), distribuce VN (další 1 až 2 %), transformace na NN (další 2 %), distribuce NN (další 2 %); FVE: 30 % lokální spotřeba, zbytek distribuce NN = max. 2 % ztrát; FVE na poli: transformace na VN (1 až 2 %), distribuce VN (1 %), transformace na NN (2 %), distribuce NN (2 %); citoval jsem ČEPS, to je provozovatel přenosové soustavy, jistě uznáte, že to není FV propaganda

ad auto) možná máte pravdu, tohle samozřejmě vyžaduje hlubší rozbor, jenže ten je nad rámec bezplatné práce, ale třeba na to ÚJV Řež získá grant :-)

ad Audi) účinnost řetězce elektřina-metan-elektřina je kolem 25 %, může to být výhodné pro odřezání špiček výroby, kdy je elektřina za nízkou (dočasně i zápornou) cenu, vždy je však výhodnější elektřinu využít přímo, i kdyby to mělo být k ohřevu vody, další možnost v řadě je přečerpávačka nebo jiný způsob akumulace a teprve potom metan

Předmět: Re (4): Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Martin MOO
Datum: 10.09.2013 10:01 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110546
reakce na ...
Ad) většina bodů, co jste uvedl své argumenty je to pohled na techniku a fakta u mě jiný jak u vás (nejvíc u ČEPZ). Ale není fundamentální rozpor (:D šílené slovo, myslel jsem tím rozpor, který by zásadně měnil výsledek práce, pokud jak jste psal dáte informaci jak se došlo).


Ad) bod Audy. Zde je velký rozdíl v názoru na reálné využití. Dám příklad zemědělského družstva. Místo toho aby pěstovalo "zbytečnou rostlinu", tak pole osadí fotovoltaikou a ta pro družstvo 365 dnů v roce vyrábí metan, který lze použít do jejich strojů. Tedy odpadne potřeba vstupů jako je palivo. Když přidají Bioplynku, na výrobu tepla, plynu a elektřiny pak by se teoreticky velké družstvo 2000ha a více mohlo stát soběstačné.

Ale cpát to do baterek a mít výhled do 10let kupovat za velké peníze nové? Nezapomenout, že metan mužou vyrábět celou zimu a dělat zásoby na jaro-léto, toto u baterek nehrozí.

Co se týká fotovoltaiky, nedáváte ani v práci ani teď v diskusi žádné informace, které v praxi dají lepší využití "přímé spotřebě" vůči životnímu cyklu Audy.

Tedy, teď po výměně názoru vytýkám závěru ekonomicky a prakticky nereálné směřování způsobu využití FVE.

Předmět: Re (5): Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 10.09.2013 10:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Myslím, že v zemědělství by fotovoltaika mohla být ještě výhodnější, než v dopravě. Většina polních prací se provádí za hezkého počasí. A opět si myslím, že lze vyvinout zemědělské stroje, které budou poháněny fotovoltaikou přímo, s minimální akumulací.

Jeden praktický nápad: dnes jsou bioplynky "poháněny" energií, kterou samy vyrobí (el. i teplo). V době, kdy je dostatek elektřiny z FV, by mohly být poháněny všechny motory i ohřev právě elektřinou z FV. Zvýšila by se produkce metanu/energie pro "export".

ad metan/Audi) - jak jej uskladnit?

Předmět: Re (6): Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Martin MOO
Datum: 10.09.2013 11:42 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110546
reakce na ...
Tak uskladnění metanu=CNG není problém, například mé auto na CNG toto zvládá bezproblému. Nechal sem ho stát v aráži 3 měsíce a nic nezmizelo, jenom po návratu nastartoval a jel.
viz http://www.hybrid.cz/audi-rozjizdi-vyrobu-umeleho-zemniho-plynu.
Dovedu si představit, mít takovou malou "továrničku na CNG" i pro domácnost na ježdění. I když v tomto malém měřítku(domácnost) je technologicky levnější dobíjet sadu akumulátorů. Ale opět to chce většíúčinost panelů jinak nerealizovatelné. Na druhou stranu by to domácnosti dalo palivo na topení i v noci.


Takže pro 20-30 aut, sačí nádrže podobné těm co vidíme na stanicích LPG (jenom CNG tam nebude kapalné jako LPG). Ale uskladnit lze.

Největší výhoda, právě to období zimy, kdy se může vyrábět palivo do zásoby. V létě opět výhoda třeba na 1 ha vyrábět palivo pro 1 traktor (větší plocha jak na autě).

Pokud budou akumulátory levnější v řádech, efektivnější v řádech, životnost alepoň v násobcích a ktomu FVE panel s účiností alepoň 35%, pak by se dalo uvažovat o přímé výrobě na autě. Do té doby řetěze Audy je výhodnější technicky a hlavně ekonomicky o řády.

Bohužel za současného stavu efektivity panelů a baterek vidím jedinou ekonomicky schůdnou cestu metan(CNG).


Ale kdo ví co se v praktické aplikaci ukáže z dnešních laboratoří.

Předmět: Re (7): Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 10.09.2013 12:05 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Zkuste si Vaše návrhy alespoň zhruba pro počítat, obávám se, že to nevyjde. Lépe řečeno, vyjdou výhodněji akumulátory.
Tlaková nádrž na 20 MPa něco stojí a má životnost 15 let. To mají akumulátory taky. Akumulace plynu ze zimy na léto - na to by Vám nádrž v autě nestačila.

Účinnost panelů nehraje roli. Netvrdím taky, že jediné řešení je panely na vozidle. Co takhle mobílní troleje a kabely odolné proti otěru? Nebo malé poloautomaty s jedním panelem?

Předmět: Re (8): Odbornost článku je pouze ve slovech obsah tomu neodpovídá, ten je na úrovni 1-2rok VŠ při seminárce.
Autor: Martin MOO
Datum: 10.09.2013 20:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110546
reakce na ...
Nu moje auto, serivka od výrobce je dražší o 48,5k. Nádrž obsahuje cca 20kg a ujedu cca 350km u 1.6 motoru. Dá se předpokládat 350km stojí nádrž 50k. Dle výrobce garanci 20let na tlakovou nádrž-lahev. A není to omezeno cyklem plnění.

Nu LEAF bez aku má být o cca 3000euro levnější a ujete dle testů 120-130km. Takže aku pro 350km je za cenu cca 210k.

Jsme na ceně uskladnění u aku asi 4x dražší. Delší životnost u tlakové nádrže, větší počet cyklů, větší obsah, skladovatelnost i "20let".

FVE lze využít pro běžného občana co dojíždí, když dá FVE elektriku na jeden den jízdy (statisticky 80-90procent dá denně 50 a méně km). To lze stěží dát při současné technologii při každý den bude uživatel měni aku, jeden den jezdit, druhé nabíjet. Takže jsme u aku 2x200k.


Za současných cen u současných výrobků, je vše lepší na straně cyklu Audy. Jde o to, co článkem hcete říc. Využití FVE za současného stavu infrastruktury(na novou pro celou populaci ve skušném časovém měřítku nejsou peníze a přírodní zdroje) nebo při využití současné infrastruktury kdy lze využít benzínových motorů a ostatních částí jako DS apod. je Audy cyklus lepší varianta a lze v budoucnu přejít na plnou elektrifikaci.

Předmět: metan vs. akumulace
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 10.09.2013 20:43 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Na výrobu metanu potřebujete technologické zařízení (elektrolyzér + další kroky), přičemž účinnost konverze na metan je asi 60 %. Pro stejnou energii na konci potřebujete 4krát více FV panelů.

Akumulovat metan ze zimy se nikdy nevyplatí, nádrž je výhodná, pokud se denně naplní a denně vyprázdní (podobně jako akumulátor).

Není mi jasné, proč uvažujete dvě sady aku.

Ale ve výsledku uvádíte důvody, proč si myslím, že je vhodnější hledat způsoby, jak vyrobenou elektřinu využít přímo.

Předmět: Re (10): metan vs. akumulace
Autor: Martin MOO
Datum: 11.09.2013 08:26 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110546
reakce na ...
Ad1) hmm, ale tuto infrastrukturu potřebujete nově i o FVE a není levná taky, bude rozdíl v tom, že družstva nebudou muset tolik investovat do strojů v případě plynu. Takže tady nesouhlasím.

Ad2) akumulovat metan se nevyplatí pokud se denně nenaplní a nevyprázdní? Takže když já jezdím cca za 1-1,3(mimo město-město) a naplním plnou nádrž CNG a s touto jezdím do dalšího plnění cca 7-8 dnů, tak se mi to nevyplatí? Za rok ušetřím cca 30k oproti benzinu. U stejného auta(vaáha atd) bude spotřeba elektriky stát stejně (pokud beru cenu ze sítě). Pane já to CNG provozuji reálně, za moje peníze a teoretické řeči, že se to nevyplatí mi praxe nepotvrzuje, zde jste si naběhl vy.

A když přidám odstávkuz většiny strojů družstva v zimě a možnost v klidu akumulovat metan-cng 3-4 měsíce, pak vidím hodně výhod akumulace ze zimy. Podobné by to bylo pro domácnost v opačném gardu, v létě vyráběli metan na otop v zimě. A opět samé výhody. Kolik domácností topí plynem a těm stačí dokoupit techniku na výrobu CNG, tj. opět využití stavající infrastruktury.

Tady trváte na využítí FVE a přitom neexistuje reálná(v praxi) technika a infrastruktura na její využití, ale trváte na tom, že metan ala Audy je neekonomický a nereálný?


Ad 3aku) nu pokud opravdu sledujete elektromobilitu, tak určite víte, že třeba tesla motors toto plánuje nabízet, že pro urychlení "čerpaní" při delších trasách se navrhl systém výměny aku. Zde jsem překvapen o neznalosti, když je to součást napsaného článku.

Ad přímo) já uvádím, využití FVE, ale ne přímo pokud nebude technika někde jinde. Do té doby je hloupost trvat na FVE-práce. Vždy platilo naučit se chodit, naučit se běhat a pak závodit. Vaše teze je když sem viděl Bolta už můžu závodit. Takže prvně udělat přechod na "metanovou společnost", která v reálu už s části funguje (zemní plyn=98metan), a až bude technika odbourat "pomocné medium" metan a nahradit akumulátory. Zde naráží pohled někoho kdo je čistě v praxi s někým kdo vidí i "akademicky" (ne že by akademicky bylo špatně, ale často je to proti ekonomii).

Předmět: Re (11): metan vs. akumulace
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.09.2013 08:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
ad 1) - nesouhlasíte s čím? Myslím, že není pravda, že metan je výrazně výhodnější, spíš bych to viděl na plichtu.

ad 2) - tady je problém, že srovnáváte CNG s ropou, jenže FV je 5krát levnější, ale jinak souhlasím, že cyklus nabíjení/vybíjení může být delší, řekněme týden, aby se tlakové nádoby vyplatily. Jinak uznávám, že je trošku nefér, že životnost tlakové nádoby nelze po 20 letech prodloužit, zatímco akumulátory lze používat, i když jejich kapacita klesne pod 80 % jmenovité (což je definice konce životnosti)

Buď budete v zimě dodávat metan do plynovodu = musíte mít navíc k elektrolyzéru a výrobě metanu ještě přípojku a navíc zaplatíte za přepravu a distribuci, až budete plyn odebírat, případně ještě navíc za uskladnění v podzemním zásobníku. Vlastnit tlakové nádoby, v nichž by bylo možno uskladnit zimní výrobu, je ekonomický nesmysl.

Netrvám na využití FV, jen jsem přesvědčen, že je to jednodušší. Z dlouhodobého hlediska je přitom jedno, jestli v současnosti existuje technika, protože životnost techniky je v naprosté většině případů kratší, než 10 let. Otázka infrastruktury je irelevantní, protože infrastruktura pro elektřinu je rozvinutější, než pro plyn - elektřinu má každá domácnosti a každý zemědělskuý podnik, plyn tak polovina domácností a u zemědělských podniků možná ještě méně.

ad 3aku) - myslím, že Muskův (Tesla Motors) koncept je jiný. Akumulátory by vůbec nevlastnil majitel vozidla, ale podobně jako v případě benzínu by byl v okamžiku výměny účtován poplatek za dodanou elektřinu.

K poslednímu odstavci:
http://www.youtube.com/watch?v=--HWis8NZBI

Předmět: Re (12): metan vs. akumulace
Autor: Martin MOO
Datum: 11.09.2013 16:56 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110546
reakce na ...
Ad1) Já nesouhlasím stím, že není nevýhodnejší jak FVE-práce, a není nevýhodnější FVE-aku-práce. Když už, Vy máte názor, já mám opačný. Jestli tvrdíte, že je to FAKT pak dejte reálný důkaz z provozu. Už na vysoké mě učili, je rozdíl mezi víte-a myslíte. Jinak jestli je to tak výhodné, jak negací tvrdíte (nechcete říci na plno abyste mohl napsat to jsem neřekl...), proč žádný výrobce aut nemá úspěch ve velkém? A tím myslím ne minoritní trh v řádech promile.

Ad2) a) Prosím? Vám vadí mé srovnání CNG vs Ropa? Vždyť článek je o nahrazení fosilních či neobnovitelných zdrojů, což samo o sobě se porovnává vůči současnýn zdrojům. Takže trochu šok, že Vy můžete a já NE?

ad2) b) FVE je 5x levnější, ale nejde její produkce skladovat bez součinosti s jinou technologí. Je jedno či metan-cng, či přečerpávačka na Stráních. FVE nejde rovnou upotřebit bez kombinace s jinou technokou, což vi neustále nemůžete pochopit a opakujete jako mantru 100procent, přímá spotřeba a přitom neexistuje na světě aplikace kde proces FVE-prace sám o sobě existuje. Opět mluvíte o neexistující teorii
ad2) c)nádoby, ty můžu naplnit i 20x denně a nesnížím 20letou živostnost či kapacitu, aku toto neumožňuje. Není nefér, že nelze prodloužit životnost tlakové lahve, ujišťujivás že v praxi se užívá systém kdy s elahev otestuje a XY let se může použít(dle obsahu) a pak znovu test a opakuje se to dokud prochází testy, ale narozdíl od aku, opět jedou na 100procent jak po výrobě. Zde mluvíte přímo nepravdu.
ad2) d) můžete mi vysvětlit proč sem pletete DS na plyn? Já říkal družstvo vyrobí, družstvo uloží, družstvo upotřebí. Nevidím jediný důvod to dát do DS soustavy. To samé u domácnosti, když bude vyrábět celé léto na otop v zimě. Takže zde vkládáte soustavu DS, a já vůbec nechápu proč?
ad2) e) vlastnit tlakové nádoby není ekonomické? Sám plánuji až dojede rekonstrukce jednu koupit abych se odstřihl od DS a topit-vařit na LPG. Ekonomicky se mi to vrátí po +-11 letech a tlaková nádrž má bez testu papíry na provoz 17let, tj. 5-6let šetřím. Takže, když se mi to vyplatí u LPG, nevidím důvod, proč nevlastnit místo LPG nádrže, nádrž na CNG. A o nádržích pro topení, které se ve velkém používají v USA či skandinávii co vím učí i na FAST, takže mě překvapuje, váš příspěvek "není ekonomické", když už není vždy ekonomické. To už mohu souhlasit a nenapsat, že úmyslně-neznalostí skreslujete skutečné aplikace a jejich ekonomiku.
ad2) f) Vy netrváte, ale závěrem zdělujete, jak je to nejvýhodnější-optimální. Čímž opisem říkáte to samé. Toto můžete říkat na akademcké půdě, kde se hraje i na náčky a čárky, ne toto zdělovat praktikům. A když neexistuje v současnosti technika, jak vy píšete "je to jedno" nemůžete napsat "je to jednodušší". Když něco nejde, není to jednodušší, je to prostě NEREALIZOVATELNé. A tom případě je jedno jestli technika vydrží 1 či 100let, což máte pravdu.
ad2) g) infrastruktura je irelevantní. Nu já si myslím opak. V příkladu je levnější zapaltit u Oktávky 50k za přestavbu než koupit nové auto za 400k. u domu kde je plynový kotel, je levnější přidat "kovertor FVE-metan+zásobník na metan" než vybouchat celý dům a natahat novou elektriku pro el. topení a platit každý měsíc nekomu cizímu za elektriku. To samé u družstva. Takže Já nemyslím, já tvrdím je to levnější, krátkodobě i dlouhodobě a je to levnější na přírodní zdroje.


ad3) Vy myslíte, ale mílíte se. Koncept nevlastním baterii má v programu a prosazuje francouz(myslím renault?) a to jenom v části své produkce, jinak prodává i aku. Leaf bude prodáván z části bez aku, ale bude prodávat hlavně s aku. Musk jede na koncept, prodávam s Aku, dělámm rychlodobíjecí stanice po USA, a pro "menšinu" u posledního modelu bude umožňovat výměnu aku na stanici, ale prodá ho opět s aku. platí pouze poslední věta o prodeji W.


Přiznejte si jako vědec, že chyba není v celku vaší práce, ale část je imho blbost. Tedy část v konceptu FVE-práce a je lepší smazat s tabulky jeden řádek a přidat třeba 2 další. FVE-meta-práce, FVE-přečerpávačka-elektřina. Koncept FVE--práce v současnosti není technologicky reálná. neříkám, že něco vědci nevyhodí na stůl co to umožní, ale stavět budoucnost na něčem co neexistuje je blbost? Víte kolikrát v práci za rok musím přepracovat, svoje "návrhy" jako nerealizovatelné? Až na výjimky to je v částech a občas i celek? Dělat chyby je lidské, ale setrvat na omylu je...

P.S. video. Nu už vidím jak toto zavedou na páteřní síti dálnic a silnic a zneožní dopravu nadměrných těles. Jako hátky o tom co lze ěpěkné, ale v prax?

Předmět: Re (13): metan vs. akumulace
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.09.2013 17:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
ad 1) - to jste pozměnil mé tvrzení, já tvrdím, že FV-práce i FV-aku-práce je ekonomicky výhodnější, než ropa-práce nebo biopaliva-práce, a to jsem v článku jasně ukázal, přičemž Vy jste to nevyvrátil.

ad 2) a) - nic Vám nezakazuji, jen jsem upozornil, že Vaše CNG je výhodné proti ropě, ale srovnání s FV jste neprovedl.

ad 2) b) - tvrzení "přímá spotřeba je nejvýhodnější" není totéž, jako tvrzení "musíme 100 % využít přímo". To první tvrdím, to druhé ne.

ad 2) c) - už se mi nepodařilo dohledat zdroj.

ad 2) d) - a kam uloží? a za kolik?

ad 2) e) - opravdu věříte, že když to vyjde pro LPG, že to vyjde i pro CNG? A opět chybí údaj, oproti čemu se LPG vyplatí.

ad 2) f) - myslím, že jste se v tom zamotal. Zkuste, prosím, znovu napsat, co Vám na mých výrocích vadí.

ad 2) g) - neexistuje nákladově efektivní sezonní zásobník metanu. I podzemní zásobníky existují pouze díky dotacím.

ad 3) ani Musk nebude prodávat dvě sady aku.

ad závěr:
Vy jste se rozhodl, co má článek obsahovat, a na základě toho mi doporučujete úpravy a dokonce tvrdíte, že jsem se zmýlil.
Jenže vše, co jsem napsal, a na čem taky trvám je, že fotovoltaika jako zdroj energie je 5krát levnější, než ropa nebo kapalná biopaliva. Považuji to za inspiraci a motivaci pro výzkum a vývoj odpovídajících zařízení. Argumentovat v tomto případě, že taková zařízení neexistují, je podle mě pomýlené.

Chcete, abych do článku přidal CNG? Budiž. Napište odborný článek o systému Audi. Rád Vám jej zveřejním, i recenzi zajistím a honorář vyplatím. A pak doplním do tabulky i řádek FV-metan-práce. Ale obávám se, že v posledním sloupci bude hodnota menší, než 300. Což je sice několikanásobně více, než kapalná biopaliva, ale s přímým využitím elektřiny z FVE se to nedá srovnat.

Předmět: Re (14): metan vs. akumulace
Autor: Martin MOO
Datum: 11.09.2013 21:19 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110546
reakce na ...
Ad1) fve-prace nelze kromě laboratože použít, takže nepoužitelné. FVE-aku-práce, jsem dotal data které dokazují opak, Vy nikoliv jenom stále opakujete JE TO TAK. Takže dokazujete svou prací, že váš zavěr je platný i když dostanete reálná čísla dokazující opak, stále tvrdíte bez dokázání, že jsem někde udělal chybu, že pravdu máte Vy. Ok na téma FVE-práce + FVE-aku-práce, u vás nastoupila víra v nespochybnitelnost vašípráce jako bezchybné. Takže OK, chápu máte pravdu nic než pravu = FAST si asi svou pověst co má po VUT zaslouží...

Ad2a) Nu nezakazujete, ale vytýkáte, takže si budem hrát na slovíčka typu optimální a nejoptimálnější, kdy běžný občan chápe, ale Vy nechcete? Nu co říci, FAST.


Ad2) Nedokázal jste výhodnější, vy to tvrdíte i když nelze v reálu využít. Já tvrdím co nejde použít v reálném životě je jenom teorie a nelze na ni použít definici "je výhodnejší", ale jenom "když se nám podaří najít jak v praxi využít bude výhodnější". Takže stále závěr vaší práce je nesmyslný. Ale opět zde nastupuje víra Vy tvrdíte, je to pravda nic než pravda.

Ad3b) Asi myslíte mé spochybnění učinost 5xvíc energie, já říkám, že je jedno zda je 100x učínější, když ji nedokážete akumulovat(ekonomicky na delší časový úsek) a to nedokáže ještě nikdo krom Audy a nádrží ala Velké Stráně. Takže dohledávat nikdo nemusí.

Ad2d) Nu já psal tlaková nádrž-láhev kdy jsem dal příklad CNG auto. Nu pak si kladu otázku kampak to uloží, kampak asi? To beru, že nečetete co píši nebo si děláte srandu nebo se znažíte zpochybnit co píši ala Kalousek?

Ad2e) ano, když se podíváte na ceny přestavby LPG(velké série) a CNG přestavby rodíl je 1/3 ceny v neprospěch CNG lahví. Takže ANO při větších sériích mám jistotu ve srovnání cen LPG nádrž vs CNG nádrž. co se týká výhodnosti, cena LPG vs CNG +- stejná (přepoštěno na Watt tepla), výhodnost je měsíční poplatky za to že je přípojka vs mám vlastní nádrž + nádrž mi zůstane a je možno ji nechat otestovat na dalších x let.

ad2g) Neexistuje? Hmm, na LPG existuje a je to ta samá technologie. Vyrábí se ANO, v menších sériích ANO. Vyrábí se to v ČR pro Saudskou Arábii ANO. Že to nevíte? Pak to neexistuje? Toto myslíte vážně? A srovnávat podzemní zasobníky s nádrží CNG je docela síla. Ale hůl se musí najít.

ad2f) vaše slova:Netrvám na využití FV, jen jsem přesvědčen, že je to jednodušší. Z dlouhodobého hlediska je přitom jedno, jestli v současnosti existuje technika, protože životnost techniky je v naprosté většině případů kratší, než 10 let.

Nu já odpovídám ANO je jedno jestli je návratnost 1-100let, když neexistuje technika. A zároveň říkám část kdy honosíte feve-práce je o učinosti je nesmyl. Zaprvé neexistuje tehcnika, za druhé to porovnáváte z existující technikou. Dle mě BLBOST - NESMYSL.


ad3) Pane já o Muskovi psal, že to co o něm píšete je nesmyl, a když pochopíte, že jste s emýlil tak místo toho napíšete. "Ani on nebude prodávat 2 sady". Tak ještě jednou, 2 sady při dneší technologi jsem psal za předpokladu mám auto, jeden den mi FVE nabíjí v garáži jednu sadu, druhý den na ni jedu, jelikož je v autě se mnou v práci, tak v garáži musí být jiná sada. Já to psal jako aplikaci a Vy jste to zavedl jinam, aby jste dokázal, že nemám pravdu.


A co se týká závěru.

Jestli nechápete rozdíl mezi tím, že máte účinost reálně fungujících technologíí využitelných když dá někdo peníze v praxi a JEDNU, kterou v praxi nelze využít=neexistuje takovýá technologie. Tedy ta tabulak srovnáva x hrušek s 1 jablkem. To je vědecké? Já myslím, že je to vědecké selhání. A to, že ani nechápete, že je to problém nutí k zamyšlení...


A ukončit to tak napiště článek o CNG... To je ve stylu, když přijdu do restourace a řeknu kuchaři je to blaf a ten mi odpoví, tak uvař u mě v restouraci něco ty já to prodám. Já myslím, že je to absurdní...


Myslel, jsem, že chcete zpětnou vazbu, která ukáže nedostatky či omyl ve vaší práci, ale bvy chcete slyšet a dokázat bezchybnost, nu věda je dnes taková.


Takže toto je můj poslední příspěvek, vám řeknu co asi chcete slyšet. Neudělal jste žádnou chybu, porovnáváte spolu věci, které lze. Nezapoměljste definovat co je to za čísla atd. Prostě článek hodný profesionálního akademika. Nu na mé fakultě by mi toto docent roztrhal, ale je nová doba...

Předmět: Re (15): metan vs. akumulace
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 12.09.2013 02:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Přiznám se, že jsem nemile překvapen. Na začátku jsem měl pocit, že diskuse s Vámi bude přínosná. Uvedl jste první relevantní výtku, která v diskusi zazněla (v článku jsem na základě toho doplnil vysvětlení k tabulce 1). Jenže styl, k němuž jste se snížil v posledním příspěvku, mě zklamal.

Naprostá většina nových věcí začíná teoretickým konceptem a přes experimenty a laboratorní prototypy se následně dostane do praxe. Vaše stále dokola opakované prohlášení, že se jedná o teoretický koncept, který v současnosti nelze využít v praxi, je sice téměř pravdivé, jenže totéž je uvedeno už v mém článku. Napsal jsem "téměř pravdivé", protože praktické aplikace již existují, například střecha vozu Toyota Prius od firmy SEV.

Poznatek, že FV-práce je několikanásobně levnější než ropa-práce, jste nevyvrátil. Tento poznatek může někoho chytrého inspirovat k vývoji odpovídajících zařízení. Třeba takový benzín byl původně odpadní produkt při výrobě petroleje (dokonce byl někdy vyléván do kanálu), musel se najít někdo, kdo začal o možnostech využití benzínu přemýšlet = teoretizovat.

Tlaková lahev 20 litrů na 23 MPa stojí kolem 7000 Kč, vejde do ní cca 4,5 m3 plynu. Bez kompresoru jej tam však nedostanete. Pokud by byla použita pro sezonní akumulaci, tj. 20 cyklů za životnost, vycházel by jeden cyklus na 350 Kč, neboli cca 80 Kč/m3 plynu, který jinak stojí pár korun. Proto tvrdím, že sezonní akumulace není rentabilní.

Předmět: Fotovoltaika v klasických automobilech.
Autor: Radim Polášek
Datum: 06.09.2013 10:56 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Chtěl bych ještě napsat, že není pravda, že cituji" zásadní překážkou případného širšího uplatnění fotovoltaiky v dopravě je skutečnost, že v současnosti naprosto převažují automobily se spalovacími motory. "
Fotovoltaika přiměřené velikosti se může uplatnit i u automobilů se spalovacími motory a to sice jako dobíjení akumulátoru. Takový FV zdroj by zčásti, v některých režimech provozu automobilu i úplně mohl převzít dobíjení akumulátoru. Tyto věci, pokud vím, už byly mnohokrát vyčíslovány a zjišťovány, i když ne, pravda, v souvislosti s fotovoltaikou. Jedná se tady řádově taky o procenta spotřeby pohonných hmot a tím i výkonu, které by se mohly uspořit odpojením či aspoň nečinností alternátoru. Jedná se zejména o případy, kdy je vysoká spotřeba energie z akumulátoru třeba častými starty nebo třeba v létě elektricky poháněnou klimatizací automobilu. Případně o případy , kdy je baterie ve špatném technickém stavu a s vysokým samovybíjením.
Přirozeně musely by na to být technické předpoklady. Za prvé by takový FV panel musel být integrován do karosérie, to znamená že by musela být vyřešena výroba nerovinných prostorově tvarovaných Fv panelů podle požadavků karosářů. Nic takového se myslím zatím ani nezačalo vyvíjet. Za druhé by muselo být vymyšleno konkrétní provedené té integrace, tady myslím zabudování toho panelu do karosérie tak, aby to nebylo v dlouhodobém provozu, v souvislosti s rozdílnou tepelnou roztažností různých materiálů, zatížení sněhem atd, zdrojem třeba netěstností, kterými by dovnitř pronikala voda a vlhkost. Za třetí panel by musel stejně odolný proti atmosférickým elektrickým i jiným jevům jako stacionární panely, ale na rozdíl od nich by musel být konstruován pro dlouhodobou výdrž v prostředí s neustálými vibracemi .Jako ostatně všechno ostatní zařízení používané v dopravních prostředcích. Nevadila by ani odolnost proti většímu nárazu, nikdo by asi nechtěl, aby po ťuknutí nárazníkem, jinak prakticky beze škod, odešel nárazem Fv panel ve střeše auta. A s tím už souvisí třeba i integrální zabudování konstrukce toho FV panelu do deformačních zón vozidla, což by mohl mít docela význam v povolování takového vozidla na náročných trzích, třeba evropských . A určitě při zavádění tohoto řešení do praxe by se našlo dost dalších problémů, které by se musely prostě vyřešit, aby toro řešené bylo ekonomicky životaschopné a pro uživatele přínosné. O elektrické instalaci ani nemluvě, ta by musela být v mnoha ohledech ( signály sběrnic, rušení, přepětí) kompatibilní se stávající elektrikou a elektronikou automobilu.
Nicméně automobilů na KPH se na zeměkouli každý rok vyrobí a prodá tuším nějaký stamilión kusů. Kdyby se takhle uspořilo jen nějaké procento , už by to byla hezká úspora.
Co takhle napsat o tom?

Předmět: Re: Fotovoltaika v klasických automobilech.
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 06.09.2013 11:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Děkuji za vcelku přínosný příspěvek.
V článku je uvedena fotografie panelu na střeše vozu Toyota Prius. Toto řešení tedy nejen, že je již vyvinuto, ale dokonce bylo aplikováno (firma SEV je nabízí tuším od roku 2010).
Navrhované téma článku je zajímavé a pokud jej připravíte, rád jej vydám.

Předmět: Špatně zpracované téma ?
Autor: Radim Polášek
Datum: 06.09.2013 10:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Při psaní toho článku měl autor, pan Bechník evidentně slabší chvilku. Nejenže z textu, na rozdíl od anotace, článku nevyplývá žádný konkrétní závěr. Ale v diskuzi pod článkem se ukázalo, že předpoklad uvedený v anotaci a sice až pětkrát levnější provoz dopravních prostředků na elektrickou energii z FV článků oproti dopravním prostředkům poháněným kapalnými ropnými pohonnými palivy nelze za současného stavu vývoje a využití fotovoltaiky prokázat.
Navíc pan Bechník, který je znám jako zastánce OZE alternativní energetiky, prokázal při diskuzi mezery ve znalostech příslušných fyzikálních zákonů. Viz pasáže o využívání instalovaného výkonu motorů automobilů a lokomotiv při provozu . A mezery v problematice zavádění teoretických a laboratorních výsledků či prototypů do praktického komerčního provozu.

Předmět: Re: Špatně zpracované téma ?
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 06.09.2013 11:35 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Tohle se povedlo méně.
Vaše prohlášení ohledně mých znalostí fyziky byste měl podložit něčím konkrétním. Takto se jedná o nepodložený osobní útok.

Předmět: Re (2): Špatně zpracované téma ?
Autor: Radim Polášek
Datum: 06.09.2013 11:57 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Třeba tyto citáty:
Že špičkový výkon panelů odpovídá 3 % špičkového výkonu motoru, ještě nic nevypovídá o tom, jakou část spotřeby mohou pokrýt. Máte představu, jak často jede motor kamionu na maximální výkon? Jen když jede plně naložený a do kopce.

FV panely umístěné vodorovně mají jen o málo nižší celoroční výnos než umístěné ve sklonu 35°, což je optimum.

lokomotiva nemůže při rozjezdu využít maximální výkon, prokluzovaly by jí kola, maximální výkon využije jen při vysokých rychlostech

Předmět: Re (3): Špatně zpracované téma ?
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 06.09.2013 12:19 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Všechny tři výroky jsou pravdivé.
Ten poslední jsem dokonce v jiném příspěvku podrobněji vysvětlil.
Při stálé síle (jejíž maximum je dáno třením kol) je výkon úměrný rychlosti.
Při nízké rychlosti tedy výkon musí být malý, jinak kola začnou prokluzovat.
Minimální výkon motoru kamionu (242 kW) je dán evropskou legislativou a jeho výše vychází z potřeby, aby plně naložený kamion jel do kopce dostatečnou rychlostí. Například starší LIAZy měly motory slabší.

Předmět: diskutujte, prosím, k tématu
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 03.09.2013 08:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Je mi líto, ale všichni diskutující jsou prozatím se svými příspěvky dost vzdáleni od tématu článku.
Článek především srovnává fotovoltaiku s kapalnými biopalivy a pouze z hlediska splnění závazného cíle 10 % OZE v dopravě v roce 2020.
Pokud někdo argumentuje, že fotovoltaika nemůže pokrýt 100 % energetických potřeb dopravy, je to jako přilévat lžičkou vodu do oceánu.
Prosím, uvědomte si to, než přidáte k článku další zbytečný příspěvek.

Předmět: Pane Bechnik
Autor: Petr Slezák
Datum: 03.09.2013 07:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104808
reakce na ...
pokud tedy - cituji "Zásadní překážkou případného širšího uplatnění fotovoltaiky v dopravě je skutečnost, že v současnosti naprosto převažují automobily se spalovacími motory" pak není nic jednoduššího, než příslušnou směrnicí EU tyto automobily zakázat... :-))
Bohužel OZE nejsou schopny stabilních dodávek, které náš život vyžaduje.
Viděl jsem kdysi v TV reportáž o obyvatelích jakéhosi zapadlého ostrůvku kdesi na severu. Vyráběli si elektřinu z větrné elektrárny. Když se jich ptali co dělají, když vítr nefouká, tak odvětili: "No to pak potom buď spustíme agregát, nebo jdeme spát".

Předmět: Re: Pane Bechnik
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 03.09.2013 08:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Nevím, jak Vaše, ale moje spotřeba rozhodně stabilní není.
Mohli bychom sáhodlouze diskutovat o slově "stabilní" v souvislosti s uhlím, ropou nebo jádrem.
Viz například článek https://oze.tzb-info.cz/9517-blackout-a-obnovitelne-zdroje-energie
Ale to je, stejně jako celý Váš první odstavec, mimo téma článku.

Zato druhý odstavec je jeden z mála příspěvků, který je k věci. Je to totiž přesně tak, jak píšete. Stačí si ale uvědomit, že když začínali, měli agregát, cena elektřiny z toho agregátu je 15 Kč/kWh (jen cena paliva, bez amortizace zařízení)

Naproti tomu cena elektřiny z větru je kolem 2 Kč/kWh a fotovoltaika už dnes může této hodnoty dosáhnout taky. Jenže v tomto případě už se jedná o cenu včetně amortizace zařízení.

Předmět: Re (2): Pane Bechnik
Autor: Petr Slezák
Datum: 24.09.2013 09:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104808
reakce na ...
Jen pro upřesnění - ve svém příspěvku jsem nepsal o stabilní spotřebě, ale o stabilních dodávkách elektrické energie, které naše společnost požaduje a kterou OZE nejsou schopny v současné době poskytnout.
Nyní tedy k tématu - vše podstatné je řečeno hned v úvodu Vašeho článku, tedy že "fotovoltaika by se mohla hypoteticky
podílet na splnění národního i evropského cíle podílu OZE v dopravě". Ano, pouze hypoteticky, neboť její reálné využití
k přímému pohonu vozidel je za současné technické úrovně není možné. Tedy pokud nebudeme - se vší úctou ke konání oněch nadšenců - uvažovat třeba o vozítku, které je uvedeno v článku a které jen stěží uveze řidiče, nebo o solárním letadlu, o jehož letu nedávno informovala média.
Fotovoltaika se tedy nestane "spasitelem" který by měl být schopen biopalivní nesmysl z dílny EU alespoň částečně
eliminovat. V současné době ji lze v použít jen jako "doplňku" -viz FV panely na střechách automobilů, chladírenský vůz
uvedený v článku, nebo panelů na střechách osobních železničních vagonů.
Dokud tedy nebudou známy prostředky, které umožní energii získanou z fotovoltaiky nebo i větru ve velkém měřítku ukládat, a kdykoli podle potřeby opět čerpat, nejsou schopny takto získané energie klasickým zdrojům konkurovat. A zde
by měla EU napřít své síly - namísto vyhazování peněz na plnění nesmyslných direktiv vytvořených u zeleného stolu
věnovat větší pozornost třeba výzkumu v této oblasti.

Předmět: Re (3): Pane Bechnik
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 24.09.2013 09:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
ad Jen pro upřesnění:
1) dodávky musí odpovídat spotřebě, jenže ta není stabilní
2) je-li to pro odběratele výhodné, je často ochoten spotřebu přizpůsobit
3) v nejběžnější sazbě D02d tato možnost chybí - to je jedním z důvodů špiček (ráno, večer, v přestávce královské svatby nebo finále fotbalu...)

Vezměte si například takové sídliště Kamenný Vrch v Brně. Mají vytápění CZT a nemají proto bojlery, proto ani nemohou mít dvousazbový tarif. Přestože jsou tam tisíce praček a myček, nikdo nemá důvod je pouštět v době mimo špičku. Nač používat funkci oddáleného startu, kterou mnohé tyto přístroje dnes mají, když to nic nepřinese?

Vše, co ve svém příspěvku píšete "k tématu", je uvedeno v článku. Zejména názor, že by fotovoltaika mohla/měla být "spasitelem" je Váš, nikoli můj. Cíl EU v podílu OZE v dopravě je 10 %, z toho by fotovoltaika mohla pokrýt významnou část. Jenže to jsou stále jen jednotky procent.

A že to za současné situace v podstatě nejde? Vždyť to je jasně uvedeno v Závěru článku.

Předmět: Re (4): Pane Bechnik
Autor: Petr Slezák
Datum: 24.09.2013 11:28 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 104808
reakce na ...
S Vámi je radost diskutovat...
ad 1) Stabilní dodávkou rozumím, že tato nebude závislá na tom, zda zrovna svítí slunce nebo duje vítr
ad 2) Souhlas
ad 3) Máte pravdu, ale znám mnoho rodin, které této funkce využívá i v této sazbě, protože jim třeba vyhovuje, že po návratu domů, nebo když ráno vstanou mají vypráno...

K posledním dvěma odstavcům Vaší odpovědi - o čem tedy vlastně máme diskutovat? Buď je to uvedeno v článku, který je v podstatě souhrnem známých faktů, nebo se příspěvky netýkají tematiky uvedené v článku. Tak co včil?

Hezký den

Předmět: Re (5): Pane Bechnik
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 24.09.2013 12:10 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
co fčíl?
no přecá nechať to plavať :-)

Teď vážně:
otázka stabilních dodávek je zajímavá, ale nepatří k tomuto článku.
Možnosti jsou nejméně tři:
- najít článek, pokud už k tomuto tématu je napsán a diskutovat u něj
- napsat na toto téma článek, rád s Vámi potom budu diskutovat
- založit k tomuto tématu diskusi i bez článku

Pro začátek jsem zvolil tu poslední:
https://forum.tzb-info.cz/126431-civilizace-se-muze-rozvijet-i-se-zdroji-energie-s-kolisajici-produkci?idtext=1#text1

Předmět: Cena nespolehlivé dopravy oproti ceně spolehlivé dopravy
Autor: Radim Polášek
Datum: 03.09.2013 04:15 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110015
reakce na ...
Je otázka, o kolik by musel být levnější elektromobil, kterým by se dalo jet jen v případě, že svítí slunce nebo fouká vítr a pokud by byl člověk na cestě, nikdy by se nemohl spolehnout na to, že na té cestě někde zůstane viset. Pokud se slunce zatáhne mraky nebo pokud přestane foukat vítr. Oproti jinak úplně stejnému elektromobilu, ke kterému se může kdykoliv přijít , nastartovat a jet s ním kdekoliv. Kolikrát by musela jít cena dolů, aby se normální lidi, ne skalní zastánci OZE, rozhodli používat ten první elektromobil.
Nehledě k tomu, jak by byl člověk důvěryhodný, pokud by se rozhodl takovým dopravním prostředkem jezdit do práce nebo na obchodní schůzky. Jak by asi byl takový člověk jako zaměstnanec své firmě platný. Nebo jako obchodní cestují odpovědný za odbyt firemního zboží.
To už jsou mnohem lepší ty biopaliva. Která pokud se na jejich výrobu využijí odpady z běžné potravinářské výroby nebo málo kvalitní část potravinářské i nepotravinářské produkce, mohou mít i energeticky a ekonomicky plusovou bilanci.

Jasně , že doprava lidí hromadnou dopravou poháněnou elektřinou , metrem, tramvajemi, trolejbusy, elektrickými vlaky, stejně jako počet elektromobilů a různých elektroskůtrů a elektrokol se bude zvyšovat na úkor využívání klasických ropných pohonných hmot.

Jenže na tuto dopravu se bude přednostně využívat kvalitní a levná elektrická energie z jaderných nebo klasických tepelných elektráren. Která je na rozdíl od OZE zdrojů k dispozici kdykoliv po 24 hodin a vždy v potřebném množství.
Pokud ovšem neustálá propaganda a lobbing zastánců OZE , nedosáhne svého a tyto zdroje nezničí.

zobrazuji 1 - 30 z 116   starší >>
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama