Jsem zastáncem vícevrstvých konstrukcí, kde je oddělena funkce nosná, ochrany (mechanické a proti povětrnosti) a tepelně izolační.
Když jsem před cca 15 lety chtěl stavět nový dům,vycházel jsem ze stejných myšlenek (že z různých důvodů nakonec opravuji stavbu 100 let starou je jiná věc). Reprezentantem těchto myšlenek jsou dnes skořepinpvé konstrukce (BST) s masivní izolací EPS. Přitom jsou dva směry: Izolace zevnitř, ale toto je vhodné jen u speciálně provedené jednopatrové stavby (bungalovu) bez vnitřních nosných zdí.
Běžnější způsob je s izolací zvenku, kde se může uplatnit tepelněakumulační vlastnost betonu a není problém s napojením vnitřních zdí a stropu. Je ale problém s tepelným mostem ve styku nosné zdi a základového pasu. To lze řešit jen nesystémovým řešením se sníženou pevností (nutnost statického výpočtu), většinou pomocí drahého pěnového skla.
Chtěl bych vyvolat diskusi k myšlence tento princip ještě prohloubit a navrhnou takovouto skladbu:
Nosnou funkci realizovat železobetonovýmí sloupy svázanými v prostoru monolitickým žb stropem. Všechny stěny by pak byly jen výplňové s funkcí ztužení konstrukce proti sklopení. Bednění pro sloupy by bylo univerzální, používané opakovaně.
Tepelné mosty pod sloupy by bylo možno zanedbat (malá plocha) a ostatní lehké stěny by už stály na EPS. Přitom sloupy a stropy by byly jednou staticky vypočteny pro běžné moduly (rozpětí 1,2 až 1,5 m, 1,5 až 3m atd) a domek by se potom skládal jako stavebnice z těchto modulů.
Sloupy by byly uvnitř dispozice (ne v rovině obvodové stěny) zakomponovány v rozích, případně stycích vnitřních stěn. Nebyla by jimi tedy narušena celistvost obvodových stěn (především vrstvy tepelné izolace).
Tepelná izolace obvodových stěn by byla 20-30 cm EPS (30cm R = 7,5)lepených plošně z vrstev s přesahem spár. EPS by byl chráněn vnější a vnitřní vrstvou v různých variantách.
Požadavky na vnější vrstvu: Odolná povětrnosti a zmrazovacím cyklům, mechanická ochrana, levná, dostupná, lehká tak, aby stačila přídržnost k EPS (limitující je pevnost EPS), nebo dostatěčně pevná, aby stačilo kotvení u základů a ke krovu (bez nutnosti kotvewní přes izolant).
Požadavky na vnitřní vrstvu: mechanická ochrana, levná, dostupná, přiměřená tepelná akumulace, snadné provádění instalací, příjemná k bydlení (regulace vlhkosti), nejlépe přírodní ekologické materiály. Materiál na vnitřní vrstvu nejlépe společný s materiálem příček a vnitřních zdí.
V konstrukci by nemělo docházet ke kondenzaci vodní páry.
Varianty pro vnější vrstvu: Tmel s perlinkou a ušlechtilá omítka jako u KZS, vyztužený tmel + obklad pásky (vzhled režného zdiva), cca 5 cm Moniérka (železobeton) ukotvený přihrnutím zeminou a ke krovu. Možná varianta pohledový beton, vymývaný beton, apod., nebo nátěr fasádní barvvou, případně ještě s omítkou, to samé, ale do bednění. Způsob jaký jsem naznačil v druhém dnešním příspěvku. Případně obklad na rošt.
Varianty vnitřní vrsty: cihly z bouračky, různé vhodné tvárnice, lehké betony do bednění (ze suti, škváry, pilinobeton ap.),vepřovice, dusaný jíl. Jako ztracené bednění by se možná daly použít SDK, takže by nebylo nutné dělat omítky. Tloušťka cca 10-15 cm. Do stěn oddělujících zóny s rozdílnou teplotou přidat EPS.
Zvláště vhodný vidím způsob, kdy by se současně betonovaly rozdílná vnější a vnitřní vrstva současně do posuvného bednění.
Tak a teď čekám debatu. Spec. vyzývám Mara-Maru.
3 odpovědi
Zobrazit všechny reakceNevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
