výhřevnost zemního plynu

TZB-info
Diskuzní fórum
Vytápění
výhřevnost zemního plynu

Rubriky:

Porovnání nákladů na vytápění

MH Miroslav Hloušek @miroslav.hlousek před 18 roky

výhřevnost zemního plynu

Může mě někdo odborně a matematicky vysvětlit, jak je možné, že při celoročně stejně seřízené karmě na ohřev vody, tak v létě teče z karmy odhadem o cca 40 % teplejší (spíše už vařící) voda, kterou musíme mísit s vodou studenou, aby se vůbec dalo sprchovat, zatím co v zimě teče stejně seřízenou karmou voda takové nízké teploty, která je až nedostatečná, natož, aby se přimíchávala ještě studená voda. Stejný zemní plyn, asi i spotřeba v m3 stejná, protože stejné množství plynu musí měřičem projít, ale je obrovský rozdíl ve výhřevnosti plynu a v ohřáté vodě.
Není to vědomé okrádání spotřebitele, který za stejné peníze nakupuje zemní plyn v různých ročních období s různým výkonem nebo-li s různou výhřevností? Není ten přepočet spotřeby z m3 na výkon v kWh blamáží, protože kWh v létě čí v zimě jako jednotka výkonu by měla být stejná a schopnost ohřát stejné množství vody na cca stejnou teplotu? Rozdíl vnějších vlivů, tj. rozdíl venkovní teploty by neměl hrát tak důležitou roli. Aspoň si to myslím.
Dokáže mi to někdo vysvětlit? Omlouvám se, pokud vysvětlení je jednoduché, jenom na to nestačí moje znalosti, které v tomto případě budou asi malé až žádné. Ale stále platím stejnou cenu v létě i v zimě, ale s rozdílnosti výkonu, což nedokáži pochopit. Do auta taky nakupuji stejný benzin nebo naftu celoročně stejných parametrů a výsledného výkonu.
Děkuji za vysvětlení.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

MK Milan Kršák @milan.krsak

Dobrý den, k problému s Karmou a výhřevností plynu v zimě - v létě. Problém je jinde a to v různé teplotě vody z…

před 15 roky

TÁ Tom áš @tom.as788

Souhlasím, mám Elektronicky řízený průtokový ohřívač Clage CBX 13 u kterého lze navolit přesná teplota a každý z…

před 16 roky

PO Dr. P. Orowski @dr.p.orowski

Dobrý den, pánové. Věcnou odpověď Vladimírovu chci podpořit takto. Na začátku diskuse byla drobná chybička: požadavek…

před 16 roky

210 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

MK Milan Kršák @milan.krsak před 15 roky

Dobrý den,
k problému s Karmou a výhřevností plynu v zimě - v létě. Problém je jinde a to v různé teplotě vody z vodovodního řádu, která k Vám přitéká...V zimě je samozřejmě chladnější, v létě teplejší.

MH Miloš Holas @milos.holas před 16 roky

Milý pane, to je způsobeno nepochybně tím, že se velmi výrazně liší teplota vody na vstupu do ohřívače v zimě a v létě. Protože je dodávka vody závislá především na povrchových zdrojích (pro Prahu Želivka), může se teplota dodávané vody lišit právě o ten rozdíl, který pozorujete. Vámi popsaný jev můžete velice dobře pozorovat i na elektrických průtokových ohřívačích, kde rozhodně nelze tvrdit, že v létě dodává ČEZ "výkonnější" elektřinu, resp. vyšší napětí do rozvodné sítě.

PM Petr Měchura @petr.mechura před 16 roky

MH Miloš Holas @milos.holasTeplota vody jistě hraje svojí roli a rozhodně ji nezpochybňuji, zatímco váš názor, že v létě ČEZ nedodává do sítě vyšší napětí je sice v podstatě též pravdivý, ale nicméně koncové napětí u spotřebitelů je v zimě díky vyšším odběrům a tudíž vyššímu zatížení transformátorů a vodičů nižší, než v létě, někdy i podstatně, a protože při nižším napětí se dle příslušného vzorce sníží i proud, tak výsledný výkon topné spirály se nesnižuje lineárně, ale dokonce kvadraticky :-(, takže pozor na ukvapené závěry.

PŠ Petr Švanda @petr.svanda před 17 roky

Takže reaguji na rozdílnou teplotu TUV v létě a v zimě. Odpověď je jednoduchá, když si uvědomíte, jak funguje kombinovaný kotel.
Kotel ohřívá topnou vodu, ve výměníku topné vody je druhý výměník, ve kterém se ohřívá TUV. V létě, když netopíte, není pro kotel problém ohřát topnou vodu tak, abyste dostal dostatečnou teplotu TUV. V zimě je však kotel omezen teplotou topné vody. Pokud chcete v zimě teplejší TUV, musíte přidat teplotu topné vody. Jinak to nejde.
Takhle to funguje u kotle, který mám já.
Stačí si uvědomit, že médiem pro ohřev TUV je topná voda.

TF Tomáš Fuk @tomas.fuk283 před 17 roky

PŠ Petr Švanda @petr.svandaTo jste úplně mimo - tazatel má karmu.

PS Pavel Svoboda @pavel.svoboda927 před 17 roky

pane,kvalita plynu je stále stejná, ale naší drahé RWE kolísá tlak plynu, dejte si před ohřívač tlakoměr plynu a něco uvidíte.Namísto v létě běžných 2,1 kPa Vám v zimě dávají jen 1,8 (a to píšu jako alibi) a dále Vaše domovní, možná špatně dimenzovaná soustava a klidně múžete být na 1,4 kPa.S pozdravem PaS

BN Bolek Novák @bolek.novak010 před 17 roky

Při současných cenách ZP bych o tom vůbec nešpekuloval, věčný plamínek na karmě je cca 2-300 m3/rok, tj. 2-3000 Kč vyhozeno z okna. Investice do nového zařízení se vám brzo vrátí nejen finančně, ale i v pohodě při užívání. Mám kombi kotel UT+TUV od Prothermu, po instalaci jsem kolečkem nastavil teplotu výstupní teplé vody (abych si neopařil ruce) a od té doby jsem na něj nesáhl ! Voda teče stejně teplá po celý rok. Je jasné že v zimě se studená voda musí ohřívat více, protože je chladnější, ale stálou výstupní teplotu zajistí vnitřní el.regulace. Nevýhodou je, že trubky od kotel jsou dlouhé asi 5m (ale jinak to nešlo), takže na teplou vodu se musí chvíli čekat.

MH Michal Hadraba @michal.hadraba před 17 roky

Vámi popisovaný rozdíl léto - zima není dán rozdílnou výhřevností plynu (spalané teplo kolísá přibližně od 10,4 do 10,9, což je 5%, ale rozdílnou teplotou vstupující studené vody v létě a v zimě (teplota kolísá v rozmezí cca 8 až 15 stupňů a to už je sakra znát, jestli máte vodu ohřát o 30 nebo 37 stupňů (to je skoro 24 % rozdíl).

VT Vladimír Türkon @vladimir.turkon před 17 roky

Dobrý den pánové všem,
prohlédl jsem si historii a nestačím se divit, kam až jste se už dostali... ale teď k původnímu dotazu p.Hlouška -
Cituji:
"...Může mě někdo odborně a matematicky vysvětlit, jak je možné, že při celoročně stejně seřízené karmě na ohřev vody, tak v létě teče z karmy odhadem o cca 40 % teplejší (spíše už vařící) voda, kterou musíme mísit s vodou studenou, aby se vůbec dalo sprchovat, zatím co v zimě teče stejně seřízenou karmou voda takové nízké teploty, která je až nedostatečná, natož, aby se přimíchávala ještě studená voda...."

Odpověď je velmi jednoduchá.
Každá karma má dán průtok při rozdílu teplot tj. např.(delta)t=30 st.C - 10,8 l/min.
to znamená že dokáže vstupní vodu ohřát o 30 st.C a rozdíl je tedy v teplotě vstupní vody, která v letních měsících dosahuje i např.20 st.C narozdíl od zimy, kdy může být teplota vstupní vody i pod 10 st.C...Vše vlivem umístění v prostředí a okolní teplotou v zemi, vedením v domě - také jeho průměrem a délkou vedení ... asi nemusím zde dopodrobna specifikovat. ...Výsledek je každému už asi jasný...
Léto výstup i 50-52 st.C a i více.
Zima výstup i pod 40 st.C - což už je značně nahraně
Toto jen na vysvětlení, není to ani žádná věda ani matematicky a vědecky podložený výpočet s přesností na 3 desetinná. místa.

Zdraví Vladimír Türkon

VT Vladimír Türkon @vladimir.turkon před 17 roky

VT Vladimír Türkon @vladimir.turkonSnad jsem jen zapomněl poznamenat, že z uvedeného dotazu předpokládám karmu staršího typu většinou výrobce Mora ... z dob těsně před a po revoluci. Kde k tomuto docházelo naprosto běžně a jejichž konstrukce je velmi zastaralá.
-tzv.věčný plamínek
-komínové provedení s nasáváním vzduchu z místnosti
-velmi jednoduchý tepelný výměník a udávaná účinnost 80% (mohu poskytnout originál návodu výrobce z r.cca 1990-2)
- regulace teploty vody manuálním zvýšením nebo snížením plamene

Současné průtokové ohřívače mají samozřejmě již jinou konstrukci -s podstatně větší přestupnou plochou a propracovanější konstrukci výměníku, fungují i jako tzv.Turbo a mají startování elektrickou jiskrou - tu vyrábí buď turbínka napojená na průtok vody- viz.např. Junkers nebo klasickou el. zapalovací elektrodou. U těchto ohřívačů již k těmto problémům nedochází.

Snad jen ještě malá poznámka. Uvažuji s použitím vždy jen pro jedno odběrné místo. ( při současném použití pro více odběrných míst je problematika složitější a vstupuje více vlivů- např. dělení. průtoků, dimenzování rozvodu, různé typy baterií(termostatické/pákové) a další)
S pozdravem Vladimír Türkon

SJ Stanislav Javora @stanislav.javora před 17 roky

Dobrý den.
Pokud je uvedený problém běžným stavem, nevěřím na rozdílnou kvalitu letního a zimního zemního plynu. Teplota spalovacího vzduchu asi není také podstatná (plamen má teoreticky až 1800°C a výměník přes 450°C). Myslím, že problém je skutečně v rozdílné teplotě vstupní vody a současně v nízkém výkonu ohřívače (12-15kW). Nízký výkon může být způsoben zanesením výměníku.

PM Petr Měchura @petr.mechura před 17 roky

SJ Stanislav Javora @stanislav.javoraŽe se kvalita a tím výhřevnost zemního plynu během roku mění, jsem už zde někde psal, že by přitom ale někdo rozlišoval zimu a léto, tak to určitě ne. To plynaři ještě neumí.

Kyslíkový plamen Vámi uváděnou teplotu samozřejmě mít může, to by ale výměník okamžitě shořel.

Když ale pro jednoduchost půjdu na Vámi uváděných reálných 450 oC, přičemž běžný plynový kotel má na plný výkon teplotu výstupních plynů do komína min. 120 oC (a spíše více, zvláště při zaneseném výměníku) při teplotě nasávaného vzduchu 25 oC, tak rozdíl pro výměník je 330 oC. Pokud ale nasává jen 5 oC, tak výstupní teplota plynů musí klesnout logicky na 430 oC, takže pro výměník je k dispozici pouze rozdíl teplot cca 430 - 120 = 310 oC, tedy o 20 oC méně. Tedy minimálně o 6 % méně, spíše ale možná i přes 10 %, což už může dělat rozdíl v teplotě vody kolem 5 oC. Takže teplota nasávaného vzduchu je podstatná (pokud nefunguje regulace).

PM Petr Měchura @petr.mechura před 17 roky

Odpověď může být jednoduchá - v zimě nasává váš kotel studený vzduch z kotelny kolem 0 stupňů, v létě pak kolem 25 stupňů, takže o stejný rozdíl vzroste teplota výstupních kouřových plynů a tím i účinnost výměníku a s ní i výsledná teplota vody. A samozřejmě v létě přitéká i o trochu teplejší voda do kotle. Tak proč z toho děláte takový problém?

JS Jan Spulak @jan.spulak před 18 roky

Mám obdobnou zkušenost. V plynovém kotli, kterým ohřívám TUV je nastaven na konstantní výkon 9kW (modulační tryska je nefunkční). V letním období je samozřejmě průtok o stejné teplotě vyšší. Přisuzuji to vyšší teplotě vstupní vody, rozdíl odhaduji kolem 5°C mezi srpnem a prosincem. Mixování plynu se mi moc nezdá, i když.... Elektrické napětí jde snadno změřit, kvalita zemního plynu asi těžko.

H.

TÁ Tom áš @tom.as před 18 roky

A nebude v tom rozdíl vstupní vody? V zimě +5 v létě +15 ???

ZL Zdeněk Lyčka @zdenek.lycka541 před 17 roky

TÁ Tom áš @tom.asRozdíl teploty vody ve vodovodním řádu bývá opravdu někdy až 10°C ( léto, zima )a přitom pro sprchování je 38°C hranice použitelnosti a voda nám připadá téměř studená a 45 °C hranice nepoužitelnosti, kdy je nutné začít ředit studenou vodou. Pokud zanesený výměník pracuje v zimě na hranici únosnosti, pak v létě logicky vodu "přehřívá". Vyčistěte výměník, snad se to zlepší.

PK petr kocina @petr.kocina před 18 roky

tak tohle je zajimavy,ale nejak se mi ty velky rozdily nezdaji.
uvidime jestli to nekdo vysvetli.
me to tedy taky hlava nebere.
pochopil bych to u uhli,kdyz budu topit antracitem nebo raselinou.tan je ten rozdil markantni,ale u plynu ???