Tepelné ztráty při ústředním vytápění počítám podle ČSN 06 0210. V březnu 2005 vyšla ČSN EN 12831, která řeší totéž. V současné době jsou v platnosti obě tyto normy. Předpokládám, že časem přestane stará ČSN platit, proto jsem si pořídil novou ČSN i nový program (Protech).
Vzhledem k tomu, že v normě je spousta věcí nejasných, rád bych si v této diskuzi vyměňoval zkušenosti. Počítáte někdo ztráty podle této nové normy?
Činitel lineárního prostupu tepla - porovnáním několika málo hodnot, které mám k dispozici, jsem zjistil, že psí v ČSN EN ISO 14683 odpovídá zdivu dobře izolovanému. U špatně izolovaného zdiva mohou vzniknout chyby v řádu stovek procent, např. roh z CP tl. 500 mm má při vnějších rozměrech psí -0,92, ale podle ČSN EN ISO 14683 jen -0,15 (převzato od Protechu). Správně by se každý tepelný most měl spočítat přesně podle ČSN EN ISO 10211-2. To znamená další program (jestli existuje) a spoustu práce (tepelných mostů jsou na každém objektu desítky). To bych si nevydělal ani na slanou vodu! Jediné řešení vidím v tom, že někdo, nevím kdo, spočítá stovky tepelných mostů obvyklých na českých stavbách a udělá z nich přehlednou tabulku.
Proč ve vzorovém výpočtu (přesný výpočet hobby místnosti) není zahrnut obrovský tepelný most stropu nad 1. PP, kde neizolovaná železobetonová deska prochází až k venkovnímu líci zdiva?
Zátopový součinitel pro obytné budovy, tab. D.10b - jsou zde jen hodnoty pro budovy s vysokou hmotností. Kde získám hodnotu pro lehkou obytnou budovu, např. dřevostavbu rodinného domu?
Je hmotnost budovy postavené z lehčených bloků (Porotherm, Ytong) střední nebo vysoká?
V tabulce NA.1 je uváděna roční průměrná venkovní teplota. Při srovnání s ČSN 38 3350:1988, resp. její změny a, jsou tytéž hodnoty uváděny jako střední teplota venkovního vzduchu v topném období. Navíc je zde sloupec s průměrnou roční teplotou vzduchu. Myslím si, že v ČSN EN 12831 se měla objevit tabulka pouze se třemi sloupci - lokalita, výpočtová venkovní teplota, roční průměrná venkovní teplota (poslední sloupec z ČSN 38 3350).
K čemu je v tab. NA.1 informace o větrné oblasti?
Pozor, v celé normě jsou matematicky nesprávně uváděny jednotky, např. u součinitele prostupu tepla je uvedeno W/m2.K. Správně má být W.m-2.K-1, popř. když poněkud zastarale použiji lomítka, musí být jednotky ve jmenovateli v závorkách, tedy W/(m2.K). Je to snad snaha vyhnout se záporné mocnině? Ale u výměny vzduchu n je stejně záporná mocnina použita.
Zajímalo by mě, kolik objektů podle této normy spočítali zpracovatelé této normy. Rád bych, aby nějaký jednodušší případ, který je spočítaný do posledního detailu, zveřejnili. Jedna místnost spočítaná v normě je poměrně málo na ověření správného výpočtového postupu.
1 odpověď
Zobrazit všechny reakceNevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
