Dřevostavbu ano! ...Ale jakou vybrat?Pro dodavatele dřevostavby RD lze nalézt možná i několik desítek firem, ale jak si vybrat ten správný systém, když finance jsou až na prvním místě?
Problém č. 1 síla konstrukce.
Zjistil jsem že konstrukce se pohybují v rozmezí 12,14,16 cm sloupky + další vrstvy. Čím větší rozměr, tím dražší cena sloupku. Je těch dražších potřeba méně? Jaký rozměr stačí pro přízemní dům a jaký pro jednopatrový řekněme 9x9m vždy sedlová střecha s taškami? (Počítám, že vnější izolaci lze podle potřeby upravit na požadované parametry tepelné izolace.)
Problém č. 2-opláštění a zpevnění.
Ke zpevnění konstrukce se používají plošné desky (OSB, překližky,..) Lze na toto zpevnění použít i ekopanely Stramit? Musí se kombinovat dřevěná konstrukce např. two by four s kovovou konstrukcí stropu a podlahy nadzemních podlaží a nebo to není třeba? (Železo také není zrovna laciné.)
Problém č. 3. - složení izolačních vrstev.
Firmy, které jsem prohlížel do konstrukčních vrstev zahrnují folii proti průniku vlhkosti do konstrukce, pouze jediná (a ta se mi zrovna líbí) to označuje za nevhodné a uvádí :
„Difuze je u dřevostaveb základním kritériem kvality systému. Člověk ročně do prostoru domu vyprodukuje velké množství vody, jak pocením, tak používáním vody, vařením a pod. Tato voda se částečně odvětrá technickými otvory domu (okna, dveře, digestoř a pod.), ale její podstatná část atakuje vnitřní opláštění stěn, které vodu absorbuje a propouští do konstrukce stěny. Problém je, pokud tak vnitřní opláštění nečiní nebo ano, avšak samotná stěna není schopna absorbovanou vodu dostatečně odvětrat, uchovává ji a vrací zpátky do místnosti. Samozřejmě lze tyto méně difuzní systémy zabezpečit foliemi různých vlastností, avšak to je pouze východisko z nouze. Náš systém zaručuje difuzi, o které lze hovořit jako o pasivní. Ze systému jsme vyloučili všechny druhy folii, jako jsou parozábrany, dotykové materiály a pod. Opláštění Stramit pojme ročně 610,77 g vody na 1 m a je schopno na stejnou plochu vydat 6890,03 g vody, tedy systém vydá víc jak 11 x tolik vody než přijme. To zaručuje difuzní vlastnosti, o kterých lze tvrdit, že jsou bezkonkurenční.“ Jsou vlastnosti slaměných ekopanelů opravdu takové, jak je uvedeno?
Problém č.4 – konstrukce stropu/podlahy nadzemních podlaží.
Některé firmy nabízejí konstrukci podlahy pouze suchou cestou, některé s kombinací litým betonem. Ze zkušeností majitelky jednoho ze vzorových domů vyplynulo, že je s dřevostavbou maximálně spokojena, ale že nevěnovali dostatečnou pozornost kročejové průzvučnosti. Že má strop dřevěný a že ho měla udělat betonový. Beton vnáší do výstavby mokrý proces, určitě zatíží konstrukci a zvedne nároky na ní kladené. (a tím i cenu domu). Mohl by někdo podrobněji zareagovat na tento problém.
Děkuji za odpovědi. Možná že přispějí k dalšímu rozšíření povědomí o dřevostavbách a jejich výhodách a nevýhodách.