Vnitřní dešťový svod - riziko? - Diskuzní fórum TZB-info

TZB-info
Diskuzní fórum
Voda, kanalizace, koupelny
Vnitřní dešťový svod - riziko?

LŠ Luděk Šafář @ludek.safar před 17 roky

Vnitřní dešťový svod - riziko?

Dobrý den,
rádi bychom si postavili RD (dřevostavbu) a z estetických důvodů plánujeme vést dešťové svody uvnitř stavby (ve vnitřní skladbě konstrukce zdi, pod SDK). Chtěl bych se zeptat na závažnost možných rizik - porušení svodu? Kondenzace vlhkosti z důvodu prochlazení svodu vnikajícím studeným vzduchem? Hlučnost? Nemá někdo s takovým řešením zkušenost?

Předem děkuji za názory.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

SP Stoll Petr @stoll.petr414

Dobrý den, setkávám se pouze s netěsností u svodů, které byly montovány z litiny /u vícepodlažních domů/. Pokud…

před 16 roky

BN Bohumil Navara @bohumil.navara

vůbec nejlepší je, když to zmrví projektant. Tím se Vás samozřejmě nechci nijak dotknout, ale bouhužel ty zkušenosti…

před 16 roky

BN Bohumil Navara @bohumil.navara

pane, nemáte tak docela pravdu, podívejte se na kdejaké panelové sídliště. odtoky dešťové vody se střechy se…

před 16 roky

15 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 16 roky

Dobrý den, setkávám se pouze s netěsností u svodů, které byly montovány z litiny /u vícepodlažních domů/. Pokud použijete plastové potrubí a ochráníte jej proti kondenzaci a hluku, neměl by být problém.

Snad vám pomůže několik málo informací :

Vnitřní odvodnění střech

* Charakteristika systému
* Dimenzování
* Pojistný žlab
* Vyrovnání roztažnosti
* Podélný spád
* Vytápění střešních okapů

Charakteristika systému

Požadavky na vnitřní střešní žlaby jsou zakotveny v DIN 1986 - Odvodňovací zařízení pro budovy a pozemky. Pokud je zabudování vnitřního odvodňovacího systému nevyhnutelné, měly by být bezpodmínečně dodržena následující pravidla.

* Minimálně jednou tolik odtoků než požaduje výpočet
* Dimenzování žlabu musí být provedeno odborně a s ohledem na praxi
* Trychtýřovité žlabové vtoky a ochrana proti ucpání např. zapadlým míčem
* U plochých větraných střech musí být pro umožnění příčného odvětrávání dodržena vzdálenost k izolaci min. 30 cm.
* Mezera mezi vlastním žlabem a pojistným žlabem ≥ 20 mm
* Dodržovat rozteče dilatací
* Provádět větší spád žlabu (≥ 5 mm/m)
* Omezit dlouhé svody s ohledem na nebezpečí jejich zalednění
* Instalovat termostatem regulované vytápění žlabů, jakož i vhodně a dostatečně umístěné sněhové zábrany
* Uzavřít smlouvu o provádění údržby

Dimenzování

* Střešní odvodňovací systémy musí být dostatečně nadimenzovány a hydraulicky výpočtově posouzeny.
* Musí být zohledněny platné normy a nařízení:

DIN EN 12 056-3
Odvodňovací zařízení uvnitř budov, část 3 - Odvodnění střech, návrh a určení rozměrů.

DIN 1986-100
Odvodňovací zařízení pro budovy a pozemky, část 100 - dodatečná upřesnění k DIN EN 752 a

DIN EN 12 056
Odborné informace ZVSHK ohledně dimenzování vnějších a vnitřních žlabů.

Oproti dříve platným paušálním výpočtům okapových žlabů musí být v Německu od července 2001 prováděno dimenzování na základě hydraulického propočtu.

S ohledem na to, že přetížením vnitřního odvodňovacího systému může dojít k velkým škodám na střešní konstrukci a následným škodám uvnitř budov, dimenzuje se vnitřní odvodnění na zatížení statistickým stoletým dešťem. Dle DIN 1986-100 to odpovídá místním přívalovým množstvím v trvání 5 minut s výskytem jednou za 100 let. Četnost výskytu místních dešťových maxim lze zjistit na příslušném úřadě nebo na meteorologické službě.

Další požadavky jsou zakotveny v platných DIN/EN normách a v odborných informací ZVSHK "Dimenzování zavěšených a vnitřních žlabů" a musí být zohledněny.
http://cz.rheinzink.de/200.aspx

Ploché střechy
Spády střechy souvisejí s odvodněním velmi úzce. Technicky je možné akceptovat i nulové spády, ovšem vždy je lépe provádět střešní pláště tak, aby byla voda co nejrychleji odvedena. Minimální spád (i v úžlabí) je 1 %, optimální 3 % v ploše a 1 % v úžlabí.

Ploché střešní pláště existují ve dvou základních typech – jako jednoplášťové s klasickou skladbou izolačního souvrství a jako jednoplášťové s obráceným pořadím vrstev. Co to konkrétně znamená? Při klasické skladbě izolačního souvrství je vodotěsná izolace nad tepelnou izolací. Druhý typ střešních plášťů, jednoplášťový s obráceným pořadím vrstev, se používá více pro provozní střechy, pochozí, pojízdné a zelené. Vodotěsná izolace je vespod a jako tepelná izolace se používá pouze speciální typ polystyrenu – extrudovaný polystyren, který není nasákavý.
Přirozeně existují i další typy plochých střešních plášťů, např. dvouplášťové s odvětráváním, ale ty jsou dominantně vhodné jako střechy nad vlhkými prostory, bazény atd.

Záleží i na materiálů okapů a svodů: tyto tvoří žárově pozinkovaný plech ze švédské oceli, povrch chrání plastová vrstva (Lindab Rainline)

Široký odvodňovací žlab v ploché střeše
Pro odvodnění výše uvedené skladby střešních plášťů se používají vpusti. Ty mohou být plastové, kovové nebo vyrobené klempířsky, ovšem nyní výrazně převažují prefabrikované plastové vpusti. Podle konstrukčního typu je lze rozdělit na jednoúrovňové (používají se především u střech s obráceným pořadím vrstev) a dvouúrovňové (pro střechy s klasickým pořadím vrstev). Plastové vpusti jsou velmi variabilní a umožňují mnoho různých technických řešení, jako např. napojení na všechny používané druhy hydroizolačních materiálů, vyhřívání, řešení s lapači nečistot atd.

Plastové (prefabrikované) vpusti mohou být pro spojení s vodotěsnou izolací opatřeny integrovaným límcem, na který se napojuje vodotěsná izolace střešního pláště. V jiné variantě je vpust opatřena integrovanou pevnou přírubou se šrouby, která společně s volnou přírubou vodotěsnou izolaci svírá. V místech sevření se může přidat také tmel.

Pro ploché střešní pláště, a to zejména ty, které se používají jako tzv. provozní, je nutné doplnit bodové odvodnění vpusti liniovým odvodněním před vstupy a kolem svislých konstrukcí. K tomu se používají prefabrikované žlábky, případně násyp praným říčním kamenivem.

Rekonstruujeme-li střešní plášť, je kromě oprav vodotěsných izolací nebo zateplení velmi často potřeba rekonstruovat odvodňovací prvky – zejména vpusti. Zde je možno použít v zásadě tři způsoby řešení. Výměnu za nový prvek, novou vpust, vylepení staré odvodňovací vpusti asfaltovými samolepicími materiály nebo vystěrkování staré vpusti izolacemi, které se aplikují jako nátěry, resp. stěrky. Nejvýznamnějším a také nejkvalitnějším z nich jsou metylmetakryláty, které lze aplikovat v podstatě na jakýkoliv podklad. Tento materiál je možno použít i na řešení jiných komplikovaných konstrukčních detailů, prostupů zábradlí apod.
http://www.dumabyt.cz/clanek/dum/stavba-…

Když jsem viděl unavené nosiče sítí bylo mi jasné, že tento hydroizolační povlak nebude mít štěstí a nebude fungovat. A měl jsem pravdu. Bohužel jsme se ještě nenaučili, že je nutné ctít práci druhých a zároveň nejsou mechanismy, které by tyto a podobné excesy vyloučily.
Technické dozory, respektive políry ve smyslu starého Rakouska-Uherska, považuji za velmi důležitý institut. Velmi kvalifikovaný člověk, který dozírá na provádění určitých etap stavebních prací a jeho kvalifikace je absolutní, je mimořádně důležitý. Vidí totiž jedním pohledem co je špatně a umí zastavit, byť velmi hlasitým řevem, nevratné poškozování stavebních konstrukcí nebo materiálů atd. Lituji jen, že současné stavebnictví ještě tuto funkci neobjevilo a samozřejmě nedocenilo.
http://www.e-architekt.cz/index.php?KatI…

BM Bedřich Mikulík @bedrich.mikulik933 před 16 roky

Proboha, co tohle je za dotaz? Už z logiky věci vyplývá že jakoukoliv vodu určenou do odpadu je třeba odvést nejkratším způsobem mimo budovu vně do kanalizace. Učí se to už na učilištích či na střední škole.
U plochých střech je to jediné možné řešení, ale z důvodů estetiky se do toho nutit...?! Proč? A ještě u dřevěného domku? Nechápu Vaše myšlení... zřejmě jste vysokošlolák...! Chá - chá...!

DG Darek Grabarczyk @darek.grabarczyk před 16 roky

BM Bedřich Mikulík @bedrich.mikulik933Jak jste přišel na to, že stavím dřevostavbu. je to vápenovísková 24ka a vysokoškolák nejsem. Jinak dík za věcnou radu.

DG Darek Grabarczyk @darek.grabarczyk před 16 roky

Mám plochou střechu, a z ní 2 vnitřní svody.
Jeden jde v šachtě s ostatními sítěmi, druhý bude po zaizolování obezděn. V přízemí jsou použity čistící (revizní) kusy. Zatím jsou oba svody obaleny nějakou tenkou georextilií.
Potřeboval bych poradit čím je dále zaizolovat. Hlučnosti se nebojím, jde mi o kondenzaci a tepelné mosty. Jedná se o pasivní dům. Ze střechy bude svod procházet 50 cm izolace, čím ale pokračovat. U vaty se bojím plísně, vzhledem k té kondenzaci. Děkuji za názory.

PL Pavel Lanciger @pavel.lanciger176 před 16 roky

DG Darek Grabarczyk @darek.grabarczykvy máte pasivní dům s vnitřními svody a nemáte řešenou izolaci těchto svodů? kdo vám to proboha projektoval? minimálně by měla být izolace dělána jako když se chrání rozvody vody proti kondenzaci, ale s ohledem, že v těch svodech bude asi proudit studený vzduch a voda chladnější než je voda v rozvodech, tak i přiizolovat, jak moc velký to bude tepelný most, to by měl skutečně řešit projektant.

TJ Tomáš Janeček @tomas.janecek před 17 roky

Vim o situaci, kdy doslo k ucpani vnitrniho svodu a vahou vody doslo k utrzeni a pak kompletnimu vytopeni (bylo to nekde uprostred strechy - uprostred haly)

ŽZ Žabička Zdeněk @zabicka.zdenek045 před 17 roky

Máte snad plochou střechu? V případě sedlové střechy neutěsníte přechod do stěny proti stékání vody zkondenzované a napršené na vnější povrch potrubí před tím, než bude zaústěno do stěny. Koukněte se kolem sebe a uvidíte jak nevzhledně vypadá fasáda po pár letech pod jakýmkoli prvkem zakotveným do fasády. Měl bych obavy s vytvořením tepelného mostu v místě drážky. Pokud bude mít objekt sedlovou střechu, není nad klasické řešení vnějšími odpadními potrubími. Nikdy není dobré tahat do objektu vodu, která už jednou stekla mimo objekt.

KH Kamila Hasalová @kamila.hasalova před 17 roky

ŽZ Žabička Zdeněk @zabicka.zdenek045Ano, je to tak, střecha bude plochá.