Vážení,
měl bych následující dotazy. Je toho trošku víc, ale snad nebudu nudit. Nejprve však uvedení do problému.
Přes náš malý 450m2 pozemek vede v současné době páteřní kanalizační potrubí, do kterého je připojen i náš RD.
V rámci projektu „Horní Pomoraví“ má dojít k přechodu od JEDNOTNÉ kanalizace k ODDÍLNÉ. Tedy starou trubkou poteče nadále pouze zatrubněný potok a vedle bude realizována nová páteřní kanalizace se zaústěním kanalizačních přípojek na svod splašků z RD.
Důvod: Za deště ČOV nestíhá a splašky tečou do řeky.
Po nás, jako vlastnících se momentálně chce souhlas a podepsání „Dohody o podmínkách zřízení stavby a jejího provozu“ jako podklad pro stavební řízení. Hledám touto cestou jednak odpovědi na svoje dotazy a hlavně zkušenosti jiných vlastníků dotčených pozemků při uzavírání „DOHOD“ při realizaci podobných projektů financovaných EU.
Otázek se mi tu vyrojilo tolik, že sem se rozhodl je umístit do této konference.
1) Věcné břemeno:
Mám požadovat zřízení věcného břemene s umístěním nové kanalizace? Je zřejmé, že náš malý pozemek tato stavba dost znehodnocuje. Lze požadovat zřízení věcného břemene i na stávající kanalizaci i když se jedná o zatrubněný potok, který tudy vždycky tekl? Na kanalizační přípojku bych ho nezřizoval, ale na páteřní stokovou síť…?
2) Umístění nové kanalizace:
Logicky když už tam musí být dvě trubky, ať jsou co nejblíž, aby ochranné pásmo (2x(1,5m+1,5m)) bylo co nejužší. Projektant však navrhl vzdálenost mezi trubkami 2m!! V takovém případě prakticky přicházím o zahradu včetně vzrostlých stromů. Jak se proti tomu bránit? Navíc ještě neproběhla digitalizace katastrálních map a zaměření hranic pozemku může s umístěním potrubí ještě víc zamíchat. Mohu požadovat jako nedílnou přílohu dohody přímo plán s přesnými souřadnicemi bodů, kudy stoka povede a nějakou garantovanou vzdálenost mezi trubkami?
3) Kanalizační přípojka:
Tady se nabízí hned několik řešení realizace. Které však vybrat jako nejvhodnější a co mě to bude stát jako vlastníka, který tuto změnu nevyvolal?
3a) Ukončení zaústění do původní stokové sítě, přeložení přípojky a zaústění do nové stokové sítě. Není však zřejmé, kdo bude hradit náklady. Já jako odběratel? Moje přípojka byla vpořádku. Potřeba vznikla na straně investora. Nicméně nabízená dohoda tyto náklady neřeší.
3b) Zachování stávajícího zaústění do stokové sítě a změna jeho využití pouze pro svod dešťové vody + vybudování nové kanalizační přípojky na splašky do nového řádu. Tady ale nevím, zda mohu dešťovku do potoka pouštět a jestli za to musím platit taky stočné, případně jaké? Nevýhodou taky je, že bych musel řešit nový projekt na přípojku a to by nebylo zadarmo.
3c) Stávající kanalizaci přeložit do nového řádu a staré zaústění zatím pouze nachystat na případný svod dešťové vody. Musel bych v tomto případě rovněž řešit výhledově projekt na kanalizační přípojku?
Nejlevnější se mi jeví varianta 3a. Technicky však 3c pokud to lze.
4) Průběh výstavby:
Dohoda neřeší manipulační plochy na pozemku v průběhu výstavby. Tedy jak velký manipulační pruh kolem vlastního výkopu budou potřebovat na manipulace s bagrem a na vlastní odložení vykopané hlíny. Mohu něco takového požadovat včetně typové specifikace velikosti bagru? Aby mi na pozemek nevjeli s nějakou velkou ludrou, která ho definitivně roz…
5) Náhrady škod:
Dohoda neobsahuje prakticky vůbec podmínky náhrady škod.
Pro zajímavost uvádím úplné znění:
IV.
V souvislosti se zřizováním a provozem vodního díla (§ 7, odst. 1 zák. 274/2001 Sb.) vzniká investorovi oprávnění zřídit vodní dílo a vstupovat na vymezenou část nemovitosti (manipulační pruh).
V.
Investor, případně zhotovitel vodního díla se zavazují, že při zřizování vodního díla budou co nejvíce šetřit práva vlastníků nemovitosti a vstup na tyto nemovitosti jim předem oznámí vyjma havárie vodního díla, kde oznámení bude učiněno dodatečně. Investor, případně zhotovitel se zavazují, že po skončení prací uvedou nemovitost do předchozího stavu na vlastní náklady. Vznikne-li vlastníku škoda nebo jiná majetková újma způsobená v důsledku činnosti uvedených v článku IV. Této dohody, Investor vlastníkům nemovitosti tuto újmu uhradí. V případě rozporů, bude výše způsobené újmy stanovená znaleckým posudkem.
Tady jsem chtěl jen poznamenat, že zmiňovaný odstavec (§ 7, odst. 1 zák. 274/2001 Sb.) řeší pouze následné právo vstupovat na pozemek za účelem „UDRŽOVÁNÍ“ kanalizace… Nikde se tu nemluví o výstavbě. Tedy Investor se hlásí k náhradám škod vyplývajícím pouze z provozu, ale ne z výstavby!!! Navíc bych chtěl poznamenat, že investor bude čerpat dotaci ze strukturálních fondů EU účelově vázanou. Nechce se mi věřit, že počítá s nějakou náhradou škod. Takže bych to viděl spíš na ten soud, za který mi to stát nebude…
6) Co na to město?
Město v tomto projektu, jak sem pochopil, figuruje ve stejné pozici, jako soukromí vlastníci pozemků. Řeší si vedení kanalizace přes svoje pozemky. Do toho, jak investor vyjednává s vlastníky nezasahuje. Rovněž nedává žádné garance s případným narovnáváním škod atd. Prostě občane poraď si jak umíš.
Tolik moje dotazy.
Ta dohoda je pro investora důležitá pro vlastní zahájení stavby. Pokud nebudete souhlasit, težko může začít vůbec něco…
před 19 roky
S umožněním přístupu na pozemek třetím stranám a udržováním kanalizace jsem vázaný ze zákona § 7 ods.1 274/2001.…
před 19 roky
A ještě mě napadla jedna věc. Jestliže město vystupuje pouze jako jeden z majitelů pozemků, a investor je někdo jiný,…
před 19 roky
6 odpovědí
Zobrazit všechny reakceNevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
