Diskuse ke článku: Příprava teplé vody – fotovoltaika nebo solární tepelné kolektory?

TZB-info
Diskuzní fórum
Diskuze ke článkům
Diskuse ke článku: Příprava teplé vody – fotovoltaika nebo solární tepelné kolektory?

Redakce @redakce před 11 roky

Plné znění článku: Příprava teplé vody – fotovoltaika nebo solární tepelné kolektory?

Anotace článku: Sluneční záření lze využít dvěma základními způsoby. Buď lze získávat teplo v solárních termických kolektorech nebo elektřinu ve fotovoltaických panelech. Donedávna byl ohřev vody fotovoltaikou příliš drahý, než aby mohl konkurovat klasickým kolektorům. Jak to vypadá v současnosti, nastiňuje autor článku.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304

Je to klasický kalorimetr který se používá třeba na měření odběru tepla v bytě (centrální). Vrtulkový průtokoměr, 2…

před 8 roky

SP Sýkora Pavel @sykora.pavel

Kalorimetr je taký ten srandovní, součástí regulátoru ? To je spíše signalizace, než kalorimetr. Průtokoměr tam…

před 8 roky

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304

To nemám, Také nemám tak velký solár. Nicméně stejně té částce nevěřím.

před 8 roky

55 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

SP Sýkora Pavel @sykora.pavel před 8 roky

než běžné vakuové trubicové kolektory ? 12 m2 dává 37 kWh tepla i v době sibiřských mrazů v únoru. Měřeno On - line 9 kalorimetry.

http://www.jakbydlet.cz/clanek/541_solar…

Technologii Inteligentního domu, to je další možnost zvýšení využití solárního tepla, tentokrát špičkovými solárními kolektory, máme nainstalovanou v málo zatepleném, velkém domě s tepelnou ztrátou 24 kW. Při venkovní teplotě cca minus 20 stupňů, dává solární zisk 37 kWh tepla. Malý úsporný dům by tím šel vytopit.

Naměřené hodnoty v době Sibiřské zimy ( Na Kvildě bylo dnes kolem minus 40 )
-venkovní teplota dnes v noci -19°C
-topný faktor TČ průměr za 24 hod K=282,9 : 76,66=3.69 (nyní okamžitý K=3.9)
-TČ za celý den neohřívalo teplou vodu, zajistily to soláry 17.7 kWhod (+1,1 kWhod přepuštění z AKU)
-solární zisk za včerejšek 19.4+17,7=37,1 kWhod

Nechce si na tom někdo udělat docenturu ? Diplomka již tam byla.

SP Sýkora Pavel @sykora.pavel před 8 roky

SP Sýkora Pavel @sykora.pavelDům má tepelnou ztrátu 24 kW, platil za přímotop 160 000,- Kč, po instalaci inteligentního domu inteligentně, klesla spotřeba na 24 000,- Kč za topení a teplou vodu

a navíc je celý dům příjemně vytápěn. Předtím byl nedotápěn.

Kontrola fakturou je nejlepší věc.

RP Radim Polášek @radim.polasek před 11 roky

Článek podle mně není moc co k užitku. Technicky vzdělanému uživateli či jeho architektovi a projektantovi neřekne skoro nic, protože využití sluneční energie na přípravu teplé vody je možné či optimální několika možnými technickými řešení.
V závislosti na podmínkách, které má uživatel k dispozici, na jeho technických a finančních možnostech, na jeho možnostech péče o toto zařízení a na jeho způsobu využívání té teplé vody může vyjít jako optimální pokaždé jiné řešení. Článek rozsahu odhadem tří stran A4 , který se těmito možnostmi zabývá celkově, nemůže o takové problematice přinést kompletní informace. Informace, i když jsou zdánlivě detailní, jsou potom vytrženy z celkového kontextu a tudíž použitelné jen pro malý zlomek uživatelů. Kterým náhodou zapadají do jejich koncepce využití toho ohřevu.
Technicky málo vzdělaným, řekněme rovnou běžným uživatlům, takový článek neřekne prakticky nic. To, co takové lidi skutečně zajímá, neboli kolik to stojí a co za své peníze dostanou, je tak nepatrná část článku, že se k tomu takový běžný uživatel prostě nedočte.
Jediné, co se dá z článku vyčíst, že FV technologie už zase poskočila o kus dál, takže zase bude o dost více případů, kdy bude výhodnější ohřívat vodu přes výrobu elektřiny v FV článcích než přímým ohřevem v solárních tepelných kolektorech.
Můj názor je takový, že když už byl rozvoj fotovoltaiky uměle politický prolobován , každý ví kým, tak rozsáhle financován z peněženek každý ví koho a ty peníze většinou nakonec skončily, každý ví v čích kapsách, tak určité procento z nich přece jen bylo použito na výzkum a vývoj v oboru. A bylo by dalším plýtváním prostředků tento technický vývoj ignorovat a výsledky tohoto vývoje třeba tady konkrétně v tom ohřevu teplé vody sluneční energií nepoužívat. Neboli fotovoltaický ohřev je stále víc výhodnější. Jenže konkrétní ekonomickou výhodnost si bude muset každý propočítávat sám na svoje konkrétní podmínky a úmysly. Tento článek může být využit jako informativní, jako "průřez" souboru detailních informací , že takové možnosti tady jsou. Konkrétní propočet by ale měl vycházet z jiných, podrobnějších zdrojů. Počítat jenom na základě tohoto článku nějakou ekonomickou výhodnost je prostě nemožné.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690 před 11 roky

RP Radim Polášek @radim.polasekJak jste napsal, článek je průřezem základními informacemi.
Je mimo jiné reakcí na stále opakované tvrzení, že fotovoltaika je drahá.
Zajímalo by mě, kým byl rozvoj fotovoltaiky podle Vás prolobován. Podle mě vznikl problém s fotovoltaikou z větší části v důsledku přehlížení.

JD Jiří Dudka @jiri.dudka358 před 11 roky

V článku je patrné, jak autor tendenčně srovnává systémy fototermických a fotovoltaických kolektorů. Nejmarkantněji je to pozorovatelné na grafu srovnání účinnosti solárních kolektorů v závislosti na teplotě média. To by mne docela zajímalo, jakou teplotu média u fotovoltaických kolektorů autor uvažoval. Přikláněl bych se k tomu, že pokud by mělo být srovnání relevantní, měla by být v grafech na ose X uvedena jako proměnná teplota absorbéru, případně okolní teplota. Pak by takové grafy mohly mít i určitou vypovídací hodnotu.
Podle mého názoru má smysl porovnávat fotovoltaické a fototermické systémy na ekonomickém základě, kdy budou na straně nákladů kompletně rozpočítané provozní a investiční náklady a na straně výnosů pouze smysluplně využitelná získaná energie. Jak autor správně podotýká, je využitelnost jednotlivých systémů silně závislá na potřebné tepelné úrovni média na výstupu systému. Proto by bylo vhodné patřičná ekonomická porovnání provést pro tři základní kategorie:
a) nízkoteplotní systémy (bazén v létě podlahové vytápění v zimě)
b) středoteplotní systémy (TUV, tepelná akumulace)
c) vysokoteplotní systémy (technologické teplo)

Autorovi zdatně sekunduje i recenzent, který zřejmě ještě nic neví o fototermických systémech, kde jako zdroj energie pro provoz a kompletní řízení oběhového systému je s výhodou využit malý fotovoltaický panel.
Na rozdíl od recenzenta nevěřím, že se v budoucnu prosadí a bude veřejností pozitivně přijat netmetering, zvláště pak ten, který by byl postaven na typicky ČEZkých principech typu: dodáveje nám do sítě zadarmo a my vás za odměnu nebudeme pokutovat, pouze vám vyfakturujeme poplatky za činnost operátora trhu, za přenos energie, za účetní zpracování, za odeslání faktury, za obnovitelné energie, za kombinované spalování, za příspěvky na dostavbu Temelína.... a to nejen za tu energii, kterou od vás odebereme ale i za tu, kterou si sami vyrobíte a spotřebujete.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690 před 11 roky

JD Jiří Dudka @jiri.dudka358Myslím, že každý ze systémů má své výhody. Fotovoltaika je jednodušší na instalaci i údržbu, fototermika zase zabere podstatně méně místa. Cenově jsou obě varianty srovnatelné. Otázka kombinace fotovoltaiky a fototermiky je předmětem jiných článků, například
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/913…
který jsme vydali již před rokem.
Tento článek je uveden mezi souvisejícími články dole.

TZB-info - Solární hybridní…

Článek představuje současný stav problematiky plochých hybridních fotovoltaicko-tepelných (FVT) kolektorů, zaměřuje se na rozdíly mezi základními druhy kolektorů, jejich výhody a nevýhody, navíc…

KS Karel Srdečný @karel.srdecny199 před 11 roky

Koncového uživatele zajímá, kolik ušetří - ne kWh, ale Kč. Pokud porovnáte cenu tepla ze solárního termického systému a z fotovoltaiky, tak fotovoltaika většinou vyhraje.
Solární termické systémy jsou slepá vývojová větev. Mrzí mě to, strávil jsem s nimi pár let profesního života, ale časy se mění.

JŠ Jakub Šafanda @jakub.safanda304 před 11 roky

KS Karel Srdečný @karel.srdecny199FV má ale jednu nevýhodu a to mnohem nižší účinnost. Tím potřebujete mnohem větší plochu pro kolektory což může být mnohde problém. Řešením by bylo mít FV panely ve velikosti střešní tašky.

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 11 roky

Můj názor je, že obě technologie (termická i FV) mají své místo a případ od případu bude výhodnější jedna, nebo druhá, případně jejich kombinace.
Jedna docelá zásadní otázka je, proč vlastně jsou termické systémy tak drahé, když i v článku zaznělo, že náklady na výrobu jsou daleko nižší.
Výhodou FV bezesporu je, že u ní nezáleží na jakou teplotu ohříváme.
Za to u termiky je výhodné ohřívat na co nejnižší (ještě použitelnou) teplotu, ale pak s daleko vyšší průměrmou účinností, než u FV.
Odsuzování termimiky (i po zhodnocení skutečného provozu) často vychází z nepochopení závislosti účinnosti na teplotě ohřívané vody a z toho plynoucího chybného projektu. Je to dobře vidět na obrázku "zimního" provozu pro venkovní teplotu 0°C a záření 400 W/m čtv. Zatímco vakuové termické se ještě vyrovnají při ohřevu na 60°C (zcela dostatečné pro TV) FV, tak ploché se selektivní už se na tuto teplotu vůbec neohřejí.
Pokud tedy máme ploché selektivní, tak za výše uvedených klimatických podmínek a přímém ohřevu nějaké AN, nebo bojleru na teplotu potřebnou pro TV už nemají žádný výkon.
Jestliže ale zvolíme vhodnější uspořádání, kdy za AN, nebo bojlerem je ještě dohřev, tak můžeme solárně ohřívat např. na 30°C se skoro 40% účinností a zbytek do cca 45°C pro TV lze dohřát jiným zdrojem (elektřinou ze sítě, kotlem pro vytápění, apod). Při uvažované teplotě vody z vodovodního řadu cca 10°C je pak využití solární energie pro ohřev TV i tak kolem 20%.
Jetliže jsou vhodnější klimatické podmínky a TV se dostatečně ohřeje termickým kolektoktorem, pak dohřev samozřejmě vůbec nesepne.
K poslednímu obrázku s nejméně vhodnými klimatickými podmínkami (-5°C a 100 W/m čtv):
FV si sice drží "svých" 20% účinnosti (a termika už ani pro předehřev skoro nic). Jenže pokud je solár dimenzovaný jen na ohřev TV, tak je i u FV zisk velmi malý. Jen cca 20W/m čtv. To znamená, že většinu TV budeme muset v každém případě ohřát jinak. Jedině, že by bylo dostatečné mn. energie akumulováno z "lepší" doby. Ale tu by zase mohla být lepší termika (s celkově lepší účinností) v závislosti na podmínkách.
Velmi vhodné je integrovat FV panel do temického systému pro pohon čerpadla. Zvláště výhodné je to u termiky se "suchým panelem". Ten má výhody (třeba není nutná nemrznoucí směs), ale nevýhodou je právě větší spotřeba čerpadla (musí překonat statický tlak kapaliny daný výškou).
Pokud uvažujete kombinaci FV a TČ, pak se nabízí systémy absorpčních střech. Jsou to velké plochy, kde hlavní funkcí je krytina a jen vedlejší funkcí je využití solárního záření s minimálními investičními náklady. V reálu je to třeba plechová černá krytina, kde je pod ní mezera, kterou se profukuje (a ohřívá) ventilátorem vzduch. Díky absenci zasklení je sice nižší účinnost při nízkých venkovních teplotách, ale zase využití i difůzního záření (zamračeno). Celkové náklady na ohřev s použitím TČ a pohonem všeho FV elektřinou by mohly být zajímavé. Jako u všech kombinací to ale záleží na ceně TČ a FV panelů.

BB Bronislav Bechník @bronislav.bechnik690 před 11 roky

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235Pane Vintře, to jsou vesměs myšlenky, které zajímavým způsobem rozšiřují téma článku.
Mohl byste svůj příspěvek rozvinout do podoby článku?