Praskání v topení

TZB-info
Diskuzní fórum
Vytápění
Praskání v topení

Rubriky:

Regulace a měření ve vytápění

JA Jana Adamcová @jana.adamcova před 17 roky

Praskání v topení

Dobrý den, prosím o radu, neboť jsem již zoufalá. V prosinci 2006 byly v našem panelovém domě instalovány ventily s termorelulačními hlavicemi a měřiče na všech radiátorech. Od té doby nám v topení hučí a v jedné stoupačce neustále po celý den i noc praská (nejvíce v přízemí a 1. patře). Už 4 měsíce spím v obyváku a nevím si rady, neboť topenáři, kteří ventily instalovali, tvrdí, že hučení je normální a s praskáním si neví rady. Mám právo uplatnit reklamaci nebo se s tím opravdu nedá nic dělat. Přemýšlím, že se z bytu odstěhuji. Děkuji předem za odpověď. Jana A.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejlépe hodnocené

VK Vladimír Křen @vladimir.kren

Je to stále dokola. Určitě byl váš dům zateplen. Určitě jsou radiátory vybaveny termostatickými hlavicemi. To znamená…

MS Miroslav Slovák @miroslav.slovak042

Zpevnil jsem trubku v průchodce ve zdi a pomohlo to

Nejnovější příspěvky

JK Jan Krejčí @jan.97

Dobrý den paní Robovska. Podařilo se Vám problém vyřešit? Případně nějaká rada? Řeším podobný problém. Děkuji,…

před více než rokem

MR Mirka Robovska @mirka.robovska

Dobrý večer, pane Stolle, řeším také tepání, klepání topení v ložnici. Neporadil byste mně také prosím, co s tím?…

před 2 roky

MR Mirka Robovska @mirka.robovska

Dobrý den, paní Kakosová, mám ty samé problémy, jako vy. Pomohl Vám s tím někdo? Děkuji za odpověď.…

před 2 roky

392 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

MS Miroslav Slovák @miroslav.slovak042 před 3 roky

Zpevnil jsem trubku v průchodce ve zdi a pomohlo to

PT Petr Třetina @petr.tretina134 před 4 roky

Dobrý den, po instalaci nového plynového kondenzačního kotle na staré existující vedení nám začlo praskat v radiatoru. Dělá to nepřetržitě celý den podle toho jak kotel přihřívá vodu. Jedná se o dům se dvěma bytovými jednotkama a obchudkem v přízemí. Obchod má radiátory uzavřený ventily s termostatickými hlavicemi a být nad naším bytem má topení uzavřeno úplně. Nikdo v něm nebydlí a proto majitel v tomto bytě vůbec netopí. Což je dle mého názoru špatně ale nedá si to vymluvit.
Mohl bych poprosit o radu do emailu tretinap at gmail.com .
Mockrát děkuji za radu.

KS Klepe Stupačka @klepe.stupacka před 2 roky

PT Petr Třetina @petr.tretina134Zdravím, prosím Vás, zaslal vám pán Stoll spomínané informácie mailom? Netuším či je stále aktívny v tejto diskusii ale naše stupačky rozhodne aktívne sú. Vopred ďakujem za vašu odpoveď.

JS Jan Sýkora @jan.sykora994 před 4 roky

Dobrý den, také prosím o informaci o řešení problémů. Sykorajan at centrum.cz. Jeden pokoj našeho bytu je téměř neobyvatelny.
Dekuji

DM Daniel Marek @daniel.marek813 před 4 roky

Dobrý den,

mohl bych také poprosit na e.mail danda1902 at seznam.cz informace o řešení problému, problém řešíme rok s majitelkou bytu a stále bez výsledku

Děkuji

Daniel Marek

JJ Jakub Jurák @jakub.jurak před 4 roky

Dobrý den,

Mohl bych také poprosit o zaslání materiálů ohledně praskání topení v panelovém době. problém je stejný jako u ostatních.
Mail: jurak.jakub at email.cz

Děkuji.

MK Michal Kaštil @michal.kastil před 5 roky

Dobrý den, dovolte mi požádat vás o radu. Stejně jako původní tazatelka řeším problém s praskáním v topení. Diskuzi jsem si pročetl. Mluví se zde především o hučení a bouchání a nejsem si jistý, zda se popisy možných problému vztahují také na praskání, a proto prosím o radu zvlášť.
Praskání se projevuje jako velmi časté a krátké lupání podobné praskání v krbu. Děje se tak neustále a celý den. Tlak na stoupačku, jak bylo v diskuzi jako test doporučeno, se nijak neprojevuje. Bydlím v přízemí panelového domu v Praze 9. Dům má 6 pater a 5 vchodů. Na patře jsou dva byty. Rozvod topení zajištují dvě potrubí z nichž dále vybočují stoupačky. Problém s praskáním v topení se projevuje pouze na JV straně bytu a slábne s dalším topením ve vedlejší místnosti. Intenzivní praskání je slyšet ve sklepě na obou potrubích, přičemž na jednom z nich (SZ strana) po průchodu zdí praskání ustane. Praskání na JV potrubí pokračuje s vedením dál. Viz přiložené foto. Na základě těchto poznatků usuzuji, že počátek problému je ve sklepě (výměníkové stanici) resp. na jednom potrubí se záhadně přestane projevovat. Předem děkuji za rady a doporučení.
Ještě vás prosím o jednu radu, která se týká izolace potrubí prostupující nosnou zdí. Prává část SZ potrubí obr. "potrubi - SZ strana.jpg" V článku "Hluk v otopných soustavách" uvádí pan Ing. Matějček, že průchody potrubí zdmi a stropem je nutné opatřit pryžovými manžetami pro omezení konstrukčního hluku. Je myšleno pryžový kroužek nebo válec pro po cele délce průchodu (např. 19 cm)?

LK Lukáš Kostka @lukas.kostka128 před 7 roky

Dobrý den pane Stoll,
stejně jako řada lidí vystupujících v této diskuzi, řeším i já problém bouchání trubek od topení. V loňském roce (v květnu) jsme se přestěhovali do bytu 2+1 v přízemí panelového domu. To, co nás nemile překvapilo na podzim a pronásledovalo celou zimu až do vypnutí centrálního topení byla jedním slovem hrůza. Podotýkám, že jsem se přestěhoval z jiného města taktéž z paneláku a s ničím podobným jsem se nesetkal.

Vždy kolem desáté hodiny večerní, předpokládám, že to je doba, kdy se topení dostává do nočního režimu, začne v ložnici v topení nesnesitelné praskání v trubkách, které mohu popsat jako narážení kov na kov. Z mého pozorování jsem vyvodil závěr, že tento zvuk vychází z "průchodek" trubek topení do prostorů pod / nad naším bytem. Zřejmě to souvisí s teplotní roztažností kovových trubek. Tento zvuk je natolik intenzivní a hlasitý, že se při něm nedá spát. Zpočátku jsou tyto nárazy v cca. sekundových intervalech, po uplynutí dlouhé doby se postupně prodlužují. Nijak jinak než se špunty v uších se prostě usnout nedá. Stejně intenzivní zvuky se opět začnou ozývat kolem 5. hodiny ranní, kdy se topení zřejmě opět "probouzí k životu". Dělal jsem si i měření hlukoměrem, který jsem si zapůjčil z práce a hodnoty překračovaly hygienické limity pro noční čas. Ještě upřesňuji, že tyto zvuky se ozývají i v jiných místnostech, ne však tak intenzivně a hlavně v těchto místnostech nenocujeme.
Ještě bych chtěl dodat, že ono praskání se v nepravidelných intervalech objevuje i přes den.

Tuto situaci jsem chtěl řešit s domovníkem, který pro nás měl porozumění a s místním bytovým družstvem a teplárnou. Výsledkem byla instalace kompenzátorů na obou svislých trubkách topení. Instalace proběhla v srpnu letošního roky bez jakéhokoliv projektu nebo snahy o bližší pochopení problému. Kompenzátory tedy byly instalovány u nás v ložnici s tím, že to otravuje nás, tak se to bude také u nás instalovat. S nástupem podzimu začala opět topná sezóna a samozřejmě se nic nevyřešilo.

Jsme z toho už zoufalí, toto mlácení zatím není tak velké jako v zimě, ale zima se nezadržitelně blíží a už teď spáváme se špunty v uších. Pokud bych mohl požádat o pomoc nebo aspoň zaslání materiálů na email lukasona at seznam.cz, byl bych nesmírně vděčný.

Předem Děkuji.

AB Andrea Bauerová @andrea.bauerova před 7 roky

LK Lukáš Kostka @lukas.kostka128Dobrý den, poprosím vás také o přeposlání materiálů. Bouchání v topení slyším jen já ve třetím patře z pěti, a to po celý den. Největší rány jsou samozřejmě v noci. Někdy topení jen lehce praská, někdy jsou to rány jako kladivem. Loni pomohlo odvzdušnění v horních patrech na měsíc, letos už nešel žádný vzduch. Firma nám navrhla namontování dvou kompenzátorů a pevných bodů - u mě a u souseda. Ten s tím nesouhlasí. Zároveň kompenzátor také nemusí vůbec pomoci. Problém se vyskytl asi před třemi roky, nikdo v domě neměnil topení ani nerekonstruoval podlahu. Já už jsem na vlastní náklady vyměnila termostatickou hlavici a na doporučení jsme ubourali strop a podlahu. Ve sklepě máme výměníkovou stanici, která vytápí ještě další domy. Tady něco seřizovali, ale nic se tím nevyřešilo. Problém mám ale jen já a samozřejmě je to v ložnici. Děkuju za každou radu.
verand at post.cz

KK Kateřina Košnářová @katerina.kosnarova před 7 roky

Dobrý den pane Stoll,

také bych Vás ráda požádala o zaslání materiálů jak vyřešit bouchání ve stoupačce v pokoji kde se spí, bouchání se ozývá jakmile teplárna pustí páru ve 3:30hod. a při chladnutí trubek. Bohužel se to ozývá nejvíce v mém bytě, v patře pod námi už tolik ne. Spolupráce s nájemníky nade i pode mnou je katastrofální a ani teplárna a bytové družstvo nic nevyřešilo. Vím, že nájemník nad námi vylíval podlahu, ale je to člověk, který nechce spolupracovat a topenáře z bytového družstva vyhodil, že nebude bourat podlahu. Pokud by jste měl radu budu Vám neskonale vděčná. V pokoji se nedá spát a já jsem pomalu na psychiatra, protože hluk slyším i v ložnici vedle. Byt mám v OV. Pokud by se to dalo vyřešit pouze v mojí režii bez sousedů byla bych radši. Email: katerina.kosnarova at seznam.cz

PS Petr Stoll @petr.stoll418 před 7 roky

KK Kateřina Košnářová @katerina.kosnarovaDobrý večer paní Košnárová,
pokusím se Vám během víkendu přeposlat nějaké materiály k této problematice, a nabídnout nějaké řešení. Ideální by bylo, kdyby Vaše společenství projevilo zájem o termohydraulické vyregulování a seřízení otopné soustavy metodou pana Jiřího Ráže, čímž byste zároveň dosáhli maximálně možný úspor při provozování otopné soustavy,

JZ Jaroslav Zapletal @jaroslav.zapletal685 před 8 roky

Zdravím. Máme podobný (a přece o dost jiný) problém s praskáním v topení. Hodně se tady radí: máte problém - nechte si soustavu vyvážit. I nás je to obráceně. Problémy jsme neměli, soustavu jsme si nechali vyvážit, protože nám to bylo doporučeno, kvůli finanční úspoře, protože to byla podmínka dotace, protože jsme zateplili atd. S hlukem v topení jsme problémy neměli (bylo slyšet jenom ráno a večer na začátku a konci útlumu). Problémy máme až teď, zato pořádné! I při teplotách těsně pod nulou topení v některých místnostech praská celý den. Dokonce i v noci, nedá se v tom spát. Při teplotě nad 0 to neni tak hrozný. Jsme v Brně, máme zásobování teplem z tepláren. Už před vyvážením jsme měli vyměněné některé součástky v komexu (3 cestný regulátor místo 4 cestného - ekvitermní reg. ESBE 90C). Na vyvážení firma dělala projekt, vyměňovaly se termo ventily za novější a máme regulátory dif. tlaku na všech stupačkách (oboje Oventrop). Firma od toho dává ruce pryč, prý nám vyřešení hlučnosti neslíbili (ale jak jsem řekl, to jsme ani nechtěli). Prostě, problém jsme neměli a teď ho máme. Jde mi o nějakou radu, jak na firmu zatlačit, čím argumentovat. Případně na koho se obrátit, kdo by se na to třeba podíval a zjistil nám, kde může být problém.
(jsme 12 patrový panelák)

MN Marcel Neubauer @marcel.neubauer před 11 roky

Přeji dobrý nepraskací den :) ..
Už si nevíme rady.Bydlím v 7 patře 7 patrovém paneláku,kde bydlím už asi 1,5 roku a něakou chvíli po nastěhování začli bouchat STUPAČKY umístěné v koupelně.Stupačky bouchali jak za tepla tak i za studena.
ALE CO JE NA TOM NEJDIVNĚJŠÍ že bouchají z pravidla když si doma pouštím teplou vodu..třeba že se sprchuji tak začnou bouchat jak přestanu tak ony taky přestanou..

Jak spolu může souviset vodovodní potrubý a to tepelné ?

Evidentně hlavně teplá voda z kohoutku ovlivňuje bouchání ..samozřejmě bouchání občas nastane i mimo náš byt,ale to není tak časté..

Prosím chodívám z práce večer a když se umejváte je to nepříjemné ne jen pro mě,ale i pro ostatní.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 11 roky

MN Marcel Neubauer @marcel.neubauerBouchat mohou i bubliny - vzduch ve vodním sloupci a to dost silně. Zkuste toto nějak vyloučit nebo potvrdit. Nejlepší by bylo pustit vodu když není nahřátá a pokud to bude bouchat, tak to dilatací není.

MF Martin Faltus @martin.faltus před 11 roky

Dobrý den,
nejsem žádný odborník, nedávno jsem se přistěhoval do paneláku, kde to praská a jelikož to praská ve stoupačkách, které prochází stropem a podlahou a jsou přibetonované (v obývacím pokoji, kde je to vedené v trubce to nedělá) a při změně teploty to začne (trubka se v betonu rozpíná, při zahýbání trubkou to na chvilku zmizí), tudíž mi přijde nejlepší způsob jak toto odstranit odizolovat trubky od betonu. V práci je to v jedné místnosti zaděláno PUR pěnou a tam to dělá taktéž ale jiným tónem. Zřejmě mi moje tvrzení vyvrátíte ale myslím, že za zmíňku to stojí....

GB GAbriela Bugos @gabriela.bugos před 11 roky

Dobrý den,
bydlímě v přízemí cihlového domu ,před pár měsící nám nainstalovali ve sklepě vlatsní tepelný výměník od té doby nám v jedné stupačce neskutečne praská ,ťuká v podstatě neustále jen intenzita se mění.prosila bych o radu nebo o kontakt na někoho kdo by nám mohl pomoci (v okolí Ostravy)
Nevím jetsli to ťukalo i dříve bydlíme zde necelý rok...
Děkuji

JŠ Juraj Šmelík @juraj.smelik820 před 12 roky

Hukot vykurovacej sústavy a termostatických ventilov je na 90% spôsobený absentujúcimi, nenastavenými alebo vadnými regulátormi diferenčného tlaku. Tomu by zodpovedalo aj klepanie po otvorení termostatického ventilu - nadmerný prietok spôsobuje príliš rýchle teplotné zmeny = rozťahovanie a sťahovanie stúpačiek. Zvyšných 10% dávam na zavzdušnenie a zaplynenie vody.

Hukot vykurovacej sústavy je "normálny" len pre niekoho, kto nie spôsobilý odviesť serióznu prácu. Je to o technickom riešení, voľbe vhodných typov armatúr, regulátorov diferenčného tlaku, termostatických ventilov. Jednoznačne reklamovať!!!
Treba namontovať regulátory diferenčného tlaku a nastaviť potrebný diferenčný tlak pomocou merania.

Klepanie v stúpačkách v blízkosti kompenzátorov pravdepodobne nebude spôsobené nefunkčnosťou kompenzátorov. Práve naopak, môže znamenať že kompenzátory sú funkčné. V mieste kompenzátorov sú (musia byť) vertikálne pohyby potrubia najväčšie. Ďalšími miestami, kde bývajú (musia byť) vertikálne pohyby veľké, sú spravidla najvyššie a najnižšie miesta stúpačiek.

Klepanie je spôsobené trením potrubia v prechodkách cez stropy. Je možné, že pri montáži a výmene ventilov vzniklo v prípojkách radiátorov pnutie (v dôsledku rozdielnej montážnej dĺžky ventilov alebo rozdielneho počtu natočených závitov), ktoré vychyľuje stúpačku z pôvodnej polohy doprava alebo doľava a tým spôsobuje jej zadieranie o prechodku.
Podobne aj výmena stúpačkových armatúr na prípojke stúpačky môže spôsobiť skrátenie alebo predĺženie potrubia o niekoľko milimetrov a tým vychýlenie stúpačky. Zvlášť v prípade, ak sa pri montáži použili závitové spoje namiesto zvárania. To následne spôsobuje zadieranie potrubia v najbližšej prechodke - a to môže byť počuť najviac v prízemí a prvom poschodí = Váš problém.

Čo by mohlo pomôcť?
Ak je pnutie spôsobené montážou stúpačkových armatúr, odporúčam vyrezať 10 cm pripojovacieho potrubia stúpačky na horizontálnom úseku pri stúpačkových uzáveroch. Tým sa odstráni bočné pnutie a je pravdepodobné, že stúpačka "sadne" do pôvodnej polohy. Následne potrubie opäť zvariť (alebo spojiť GEBO-spojkou) tak, aby sa do prípojky nevnieslo nové pnutie.
Ak je pnutie spôsobené montážou termostatických ventilov, vykonať to isté na prípojke radiátora, alebo ju nahradiť plasthliníkovým úsekom, ktorý je tvarovo poddajný a nebude vychyľovať stúpačku.

PS Pavlína Szkutowa @pavlina.szkutowa před 12 roky

Dobrý den,
bydlíme ve 12.patrovém panelovém domě, v bytě máme v kuchyni a v pokoji na stupačkách takovéto kompenzátory (viz foto), při jakémkoli, i sebemenším otočením termoregulačním ventilem,je hnedka slyšet praskání, v noci se někdy nedá ani spát a ráno kolem čtvrté jsme opět vzhůru. Chtěla jsem se zeptat, jestli neexistují nějaké modernější nebo něco čím by se to dalo aspoň trochu eliminovat? Jsme na čtvrtém patře a ještě tyto kompenzátory mají na osmém patře. Chtěla bych navrhnout družstvu aby s tím něco dělalo, ale chtěla bych mít už i něco připravené, nějaké možnosti, alespoň částečné řešení. Předem děkuji za Vaše reakce.

VZ Vladimír Zoufalý @vladimir.zoufaly před 12 roky

Zdravím ,klepání nebo praskání v topení i termoventilu způsobuje přehozený přívod do tělesa a protože voda proudí opačným směrem způsobuje to praskání a klepání v termoventilu.....stačí přehodit přívod se zpátečkou a budete mýt klid.

JŠ Juraj Šmelík @juraj.smelik820 před 12 roky

VZ Vladimír Zoufalý @vladimir.zoufalyMoze to byt jeden z problemov, nemusi to byt pravidlo. Omyl by bol velmi drahy.
Odporucam skontrolovat privod - spiatocku podla teplot. Mozu byt velmi podobne, hmatom tazko rozlisitelne. Pouzit napriklad infracerveny bezkontaktny teplomer.

RP Radek Pokorný @radek.pokorny526 před 12 roky

Dobrý den,i já mám problém s boucháním ve stoupačkách topení v paneláku. Samozřejmě jenom v ložnici, v obýváku o topení vůbec nevíme.

Chtěl bych se zeptat jaká je normální tolerance kolísání teploty topení? Podařilo se mně změřit průběh teploty v noci, viz obr. Jsou tam vynesené rozdíly teplot topení a venkovní teploty ve dvou po sobě následujících dnech. Jeden den to bouchalo, druhý ne...

Modrá křivka, topení BOUCHÁ, teplota kolísá o 4st s periodou cca 10min, venkovní teplota 1,5st.

Fialová křivka, topení NEBOUCHÁ, teplota téměř nekolísá, venkovní teplota -0,2st.

Dokáže někdo vysvětlit proč jeden den teplota vody v topení kolísá a druhý den ne? Je to normální? Nechá se s tím něco dělat?

Edit: ješte celkový graf za 2 dny, během nočních poklesů je vidět, že první noc to kolísalo více...

Edit2: nevíte někdo k čemu jsou ventily (viz 3.foto) umístěné ve sklepě?

LP Lukáš Pokorný @lukas.pokorny před 12 roky

RP Radek Pokorný @radek.pokorny526Já mám stejný problém, navíc jsem vypozoroval že topení bouchá pouze pokud je hlavní stoupačka rozpálená že se naní nedá udržet ruka a zpětná stoupačka téměř studená. Pokud je i zpětná stoupačka teplá tak topení nebouchá... tak už nevím kde pátrat. Chci po sezóně namontovat ty kompenzátory, protože už fakt nevím a nespím :(

JR Jiří Ráž @jiri.raz před 13 roky

Dobrý den,

hlučnost otopných soustav normální není a vyskytuje se od doby přechodu statických soustav na dynamické, tj. s termostatickými ventily, které jsou používány nesprávně, jako armatury uzavírací.
Přířinou trakční hlučnosti (šumění a hučení) jsou nadprůtoky vody, příčinou dilatační hlučnosti (praskání) je prudký ohřev nebo ochlazování potrubí, ručním uzavíráním a otevíráním TRV, případně mikrokavitační jevy způsobenými nadměrným poklesem tlaku za regulačním prvkem a příčinou tzv. "bouchání" může být i obráceně instalovaný ventil nebo "přehození" přívodního a vratného potrubí, někdy i nečistoty v topné vodě.
Správně instalovaná, termohydraulicky a termicky vyvážená soustava s automatickou funkcí TRV, vykazuje nejvyšší úspory tepla a nehlučí, protože změny teplotních poměrů potrubí jsou pozvolné, průtoky jsou funkčně přiřazeny k řídicím teplotám místností a k nadměrným průtokům vody při automatické funkci TRV proto nemůže dojít.
Doporučuji v této souvislosti přečíst články "Úspory tepla v termicky vyvážených soustavách" a "Klasické projekty vytápění v soustavách s TRV neplatí".
Klasicky projektované a seřízené soustavy automatické úspory tepla a bezhlučný provoz soustav neřeší a proto se vyskytují "nekonečné problémy s nízkými úsporami tepla a s hlukem".
Bourání stropů a protihlukové výplně mezi potrubím a "prostupkami" sice značně sníží dilatační hlučnost, ale ne úplně, protože dilatací "praská" i samotné potrubí, podobně jako starší televize po zapnutí a vypnutí. Oprava "prostupek" také neodstraní trakční hlučnost, způsobenou nadměrnými průtoky vyplývajícími z termické nevyváženosti soustav.
Pro úplné odstranění hlučnosti je tedy potřebné zajistit úspory tepla automatickou funkcí kuželek TRV, čímž se současně zabrání nadměrným průtokům i průdkému ohřívání a chladnutí potrubí s dilatačními skoky.
Takové "odstranění hlučnosti navždy" ale není řešitelné lokálně a vyžaduje správné seřízení všech regulačních prvků i teplotních čidel v celé soustavě. To je sice nákladnější, ale návratnost na úsporách tepla se pohybuje běžně kolem dvou měsíců.

JŠ Juraj Šmelík @juraj.smelik820 před 13 roky

JR Jiří Ráž @jiri.razPán Ráž, súhlasím s Vami v plnom rozsahu. Opísali ste ideálny stav, keď všetci zúčastnení v reťazci výroba tepla-distribúcia tepla-správca domu-obyvateľ poznajú svoju pozíciu a povinnosti, vplyv svojho správania na predchádzajúci aj nasledujúci článok tohto reťazca a svojim správaním sú ústretoví k potrebám partnerov. Žiaľ, reálne vzťahy takéto priateľské a ústretové bývajú málokedy. O každom článku sa dá povedať, že býva nekritický voči sebe a príčiny nedostatkov hľadá v prvom rade u ostatných článkov. Zvlášť vtedy, ak sa jedná o peniaze (napríklad na odstránenie príčin hlučnosti) - a o peniazoch to je vždy. Dosiahnuť zhodu o spoločnej, koordinovanej investícii je väčšinou časovo oveľa prácnejšie a zdĺhavejšie, ako samotná odborná práca projektantov a technikov.

Na problém klepania stúpačiek sa dá pozerať z dvoch strán:
- ak sú rozvody správne uložené a vedené, je umožnená ich dilatácia, tak za žiadnych okolností nemôže dochádzať ku klepaniu.
- ak majú rozvody obmedzenú voľnosť pohybu, a z toho dôvodu dochádza ku klepaniu, je možné tieto efekty zmierniť a niekedy aj odstrániť spôsobom, ktorý opisujete.

Stávajú sa prípady, že teplota vody kolíše s amplitúdou 10-15°C v perióde 5-10 minút. Je jasné, že príčinou klepania je kolísajúca teplota vody od dodávateľa tepla. Avšak ak ten nie je ochotný niečo s tým spraviť, obyvateľovi, ktorý trpí, tým nepomôžem. Aj keď som zástancom komplexných systémových riešení, v takýchto prípadoch odporúčam "majzlík a zváračku" - a dostatok trpezlivosti presvedčiť na hluk menej citlivých susedov, že s tou stúpačkou fakt treba niečo spraviť.
Niekedy je ťažké tipovať, kto skôr povolí: či susedia, alebo dodávateľ tepla.

JN Jiří Nesvadba @jiri.nesvadba864 před 13 roky

Dobrý den, řeším stejný problém s hlučným a klepajícím topením v panelovém domě na Praze 6, může my prosím někdo doporučit nějakou společnost, která by s tím mohla pomoci? Bydlel jsem již minimálně v 6-ti panelových domech a nikdy jsem podobnou zkušenost neměl....

Děkuji moc.

jiri.nesvadba at fmc-ag.com nebo rudoch at seznam.cz

RK Roman Koželuh @roman.kozeluh před 13 roky

Dobrý den pane Stoll.
Mohu Vás rovněž poprosit o rady, jak odstranit praskání v topení na e-mail romaxik zavináč seznam.cz

Někde jsem v této neuvěřitelně dlouhé diskuzi zahlédl, že nějaké rady zasíláte mejlem.

Děkuji. R. Koželuh

PS Petr Stoll @petr.stoll418 před 13 roky

RK Roman Koželuh @roman.kozeluhDobrý den, pošlu.

MZ Martin Zeidler @martin.zeidler před 13 roky

Dobrý den,

přečetl jsem celou diskuzi a chtěl bych se zeptat na jednu věc. Nemám problém s boucháním v topení (naštěstí), pouze přes průchodky slyším dost zřetelně jak horní tak spodní sousedy. Před den je to jedno, ale v noci je to otravné. Čím se ty průchodky dají zvukově utěsnit? Napadá mě jedině tak silikonový tmel... Děkuji za radu

PS Petr Sima @petr.sima před 14 roky

Dobrý den, PROSÍM mrkněte na stav který jsem nafotil a přidávám fotky, když
jsem odkryl v suterénu izolaci:
= přívodní trubka je v průchodce k jedné straně (viz foto zespodu), stačilo by prozatím vložit kolem dokola mezi průchodku a trubku po celé délce a obvodu tenkou gumu namazanou vazelínou? Jde mi o to, zjistit místo vzniku a co nejméně při odstranění klepání bourat apod. Nebo toto řešení, nepomůže vůbec, třeba kvůli tlaku, že nemá průchozí trubka volno se v průchodce do stran pohybovat?
= co víc mi vrtá v hlavě je, že u mě v bytě (hned na suterenem) u stropu (viz foto č. 2) jsem žádnou průchodku nenašel....je možné, že se jedná o pevný bod, aby stoupačky nesjely dolů? Právě tady se mi zdá, že se klepání ozývá.

Děkuju za Vaše postřehy a pomoc!:)

JŠ Juraj Šmelík @juraj.smelik820 před 14 roky

PS Petr Sima @petr.simaNa druhej snímke nie je viditeľná okolo stúpačky žiadna prasklina, tam sa stúpačka vôbec nepohybuje. Je možné že je tam pevný bod. Tá prvá snímka vyzerá podozrivo. Predpokladám, že sila, ktorou je trubka tlačená k prechodke je dosť veľká, ak tam chcete niečo vsunúť, asi ju budete musieť odtlačiť heverom. Gumu to asi rozmáčkne, skúste tam vložiť drevený špalík.
Príčina, prečo hluk počujete z opačnej strany - od pevného bodu, je zobrazená tu: http://www.youtube.com/watch?v=lisLZtm-v…

PS Petr Sima @petr.sima před 14 roky

Dobrý den,

již 2 roky bojuji s klepáním v topení. Bydlíme v přízemí hned nad sklepy, u nás klepání je hodně slyšet, a byt nad námi ho už skoro neslyší. Klepání se ozývá vždy jen při náběhu nebo útlumu topení. Jelikož zvuky se ozývají nejpravděpodobněji ze suterénu, chtěl bych zde nechat nainstalovat pryžové kompenzátory, je nějaka solidní firma, která tyto úpravy provádní, aby umístila kompenzátory na správné místo, či to má jednoduché právidlo umisťování.
A zda existuje nějaká firma, která by zanalyzovala problém klepání?

Z Vašich zkušeností, dá se zvuk klepání najít po poslechu, když se jde po trubkách??? Například uvedu v sutérénu půjdu po trubkách, uslyším jasně, na jakém místě klepání vzniká, nebo se to tak roznáší, že není možné najít zdroj? Jak to tedy hledáte?

Dále mi napadá, pořídit nějaký lepší regulátor, na kterém bychom mohli upravovat ekvitermní křivky, jaká firma se tím zabývá, a jaký regulátor je nejlepší zakoupit, co tak stojí?

Vím, mám spoustu otázek, ale Vaše odpovědi mi pomohou posunout se dále, proto děkuji za odpovědi!!

TT Tomáš Tománek @tomas.tomanek před 14 roky

Bydlím v posledním patře a mám problém s hlukem v radiátorech (hliníkový chladič). Myslím, že teorie o pnutí v trubkách je hloupost, buď se to ohřeje a je tam nějaké pnutí, nebo to vychladne a je tam jiné, ale proč by to mělo cvakat, praskat a šumět celou noc mi není jasné. Tyto zvuky se ozývají i když je topení zapnuté nebo vypnuté, ale ne vždy. Když ventil (termo-kohoutek) otevřu, ozývá se čůrání a pokud ho přiškrtím, topení navíc hučí. Napadá mě snad jediné, že se jedná o zvuky šířící se z kotelny(výměníku). Jedině snad nějaký hlukoměr a původ vystopovat, ale nejsem instalatér. Co se tohoto státu a pracovníků týče, vrátili se všichni na stromy, tak se nám asi bude jen velmi těžko hledat odpověď na jakýkoli dotaz. Pokud by mě možná někdo rozumně vysvětlil původ těchto zvuků (domovní pošta), přestali by mi tolik vadit.

ZV Vláďa z Valach @vlada.z.valach751 před 14 roky

TT Tomáš Tománek @tomas.tomanekNejdřív "čůrání v radiátoru" je to špatně odvzdušněný topný systém. Hučení při přiškrcení je způsobováno velkými rychlostmi v regulačním elementu. Pokud bude tlaková diference na regulačním ventilu na odpovídající úrovni cca 15 kPa tak zde žádný zvuk vznikat nebude. Váš topný systém je neseřízený.

TT Tomáš Tománek @tomas.tomanek před 14 roky

termoregulační ventil je pěkná blbost. Skutečně bych chtět vidět pružinu, nebo materiál, který se smršťuje/rozpíná v rozmezí 10 stupňů Celsia o centimetr a to ještě při dost značné síle, kterou musí vyvinout na ventil. Mám dojem, že váš problém s hlukem v topení nebude spočívat v nainstalování těchto ventilů. Kupte si psa.

JŠ Juraj Šmelík @juraj.smelik820 před 15 roky

Vplyv montáže armatúr (nielen termostatických ventilov) na vznik hluku - klepania je častý. Ale mám pochybnosti, či pri montáži je vždy možné eliminovať všetky riziká.

Musíme si uvedomiť postup montáže systému pri výstavbe domu:
1. natiahli sa stúpačky,
2. osadili sa radiátory,
3. inštalovali sa radiátorové armatúry s pripojovacími trubkami,
4. pripojovacie trubky sa privarili ku stúpačke.
To znamená, že v kľudovom stave nebolo v trubkách žiadne pnutie, k pohybom došlo až vplyvom teplotnej dilatácie - pri prevádzke.

A čo sa deje pri výmene armatúr?
1. nie vždy majú nové armatúry úplne identický tvar, ako staré. Vyrovnať rozdiel v dĺžke 2-3 mm je niekedy väčším problémom, ako niekoľko cm.
2. mnoho typov termostatických ventilov nemá v šroubeniach ploché tesnenia (tak ako kedysi), ale kónusy tesniace kov na kov. Dĺžka rozloženého termostatického ventilu (pri montáži) je o 3-4 mm väčšia, ako termostatický ventil zošroubovaný. To znamená, že ak montér "neznásilní" trubky pred založením termostatického ventilu na šroubenie, tak následne vyrobí pnutie dotiahnutím šroubenia.
3. ešte väčší je problém pri montáži termostatických ventilov na radiátory pripojené oproti sebe na tú istú stúpačku.
4. ešte som nevidel, že by pri demontáži montér počítal počet závitov ktorými bol namontovaný starý ventil a potom podľa toho počítal počet závitov, ktorými natočí nový ventil. Ono to ani nie je dosť dobre možné.

Suma sumárum: vznik pnutia po montáži - a to už "za studena" je jav viac-menej zákonitý.

Ak by mali stúpačky dostatočnú bočnú vôľu, posun o 3-5 mm by nemusel byť žiadnou tragédiou. Problém je v tom, že väčšinou je tá vôľa podstatne menšia - často je úspechom aj milimeter.

Mnohým problémom sa dá zabrániť, ak sa pri montáži termostatických ventilov uvoľní kotvenie radiátorov (viac miesta na montáž termostatického ventilu, hlavne jeho nasunutie na kónus). Ale ani to nemusí byť univerzálny recept.

Z hľadiska vzniku pnutia pri montáži pokladám za najmenej rizikovú montáž armatúr navarením (samozrejme, nie je možné zvárať hocikde a hocičo). Pri použití závitových spojov a šroubení je všetko závislé na tom, koľkými závitmi sa armatúra dotiahne. Rozdiel jediného závitu znamená posun o 2-3 mm. Prílišné alebo nedostatočné dotiahnutie viacerých závitov - a sú z toho centimetre.

Rozšírený je názor, že závitové spoje a termostatické ventily vie namontovať každý, kto udrží v ruke náradie. Pozor na to. Je to zdanlivo jednoduchá robota - ale keď sa robí mechanicky, bez rozmýšľania, môže sa to kruto vypomstiť.

ZV Vláďa z Valach @vlada.z.valach751 před 15 roky

JŠ Juraj Šmelík @juraj.smelik820Základním problémem je zpravidla již projekt který neřeší problém dilatací jako celku a pokud to řeší tak zde schází závazný technologický postup. Další problém je technologická kázeň pracovníků provádějících montáž.

PS Petr Stoll @petr.stoll085 před 15 roky

Hlučnost topení a členitost jeho příčin

Hlučnost otopné soustavy v posledních mírných zimách se stala velkým problémem, který se vyskytuje ve velkém rozsahu a dosud nemá obdoby. K nárůstu stížností na zvýšený hluk dochází z důvodu úsporných opatření odběratelů (termoventily,
zateplování domů), souvisejících se zvyšující se cenou tepelné energie. Na rozdíl od předchozích let, kdy cena tepla byla podstatně nižší, byly topné systémy většinou stále prohřáté a nedocházelo k výkyvům teplot rozvodného potrubí vlivem nastavených útlumů a spolehlivější funkcí termostatických ventilů a jejich častějším ovládáním z důvodu hospodárnějšího přístupu k využití tepla. Zateplování domů a osazování radiátorů termostatickými hlavicemi klade vyšší nároky na správné seřízení – zaregulování domu jako celek, to znamená rozvodů včetně regulačního uzlu (zvaného běžně Komex) a přívodu tepla do domu. Odstranění vlastní příčiny hluku bývá většinou obtížné a její nalezení je zdlouhavé, protože se musí postupně vyzkoušet jednotlivé možnosti.

Hlučnost se nejčastěji projevuje:

Praskáním, lupáním stupaček, boucháním, klepáním v potrubí převážně při ranním náběhu a večer při útlumu, nebo při změně teploty media, a je způsobeno tepelnou dilatací.

Možné řešení:

Snížení náběhu teploty media lze ovlivnit seřízením pomalejšího ohřívání systému postupným nárůstem teploty otopné vody ze strany dodavatele tepla úpravou ve výměníkové stanici nebo DPS, ale také nastavením tohoto pomalejšího náběhu na ekvitermním regulátoru domu, což umožňují většinou jen modernější regulátory.

Kontrola průchodů všech svislých stupaček a vodorovných rozvodů v suterénu, úspěšnost cca 50 %. Spočívá v kontrole a případném odstranění „ zátky “ mezi vlastním potrubím stoupaček topení a průchodkou (chráničkou), kterou tato trubka prochází panelem podlahou (stropem) nebo zdí zpravidla v suterénu. Velké problémy zejména způsobují podlahové krytiny z tvrdého materiálu (dlaždice), přicementované (přilepené) těsně až k topné trubce. Je nutné vytvořit dilatační mezeru např. planžetou nebo plátkem pilky apod. Dále je vhodné použít např. navinutý koberec např. Jekor, který se zasune do vyčištěné mezery mezi chráničkou a trubkou. Tento koberec je lépe napustit vhodným nestékavým olejem. Promazání prostupů bez vyčištění pouze olejem může pomoci, ale jen částečně s krátkodobým účinkem (dojde k odpaření). Problémy může způsobovat i vodorovné potrubí v suterénu domů, které bývá nepružně uchyceno a bez možnosti dilatace při průchodu stěnami a závěsy pod stropem. I v tomto případě je třeba provést pružné uložení, eventuelně uvolnění závěsů. Mezi trubkou topení a chráničkou musí být mezera, nebo musí být vyplněna pružným (poddajným) materiálem, aby umožnil dilataci (roztažnost) topné trubky při měnící se
(stoupající) teplotě. Jsou známy případy, které pocházejí již z doby výstavby bytů, že trubka je přichycena (přivařena) ke stavební konstrukci. Mnoho chyb způsobily také firmy, provádějící montáž termostatických ventilů, které často násilným způsobem – přihýbáním potrubí připojovali potrubí k radiátorům, aniž by použili prodlužovací vsuvky do potrubí.
Odstranění těchto závad nemusí být vůbec jednoduché a příjemné, protože může znamenat uvolnění (vysekání) místa kolem stoupačky, aby se odstranilo pnutí potrubí. Tyto úpravy (postupy) je vhodné provést svépomocí. Jednali jsme s firmou Uchytil, která uvedené úpravy provádí z důvodu nutné přístupnosti do všech bytů.

Kontrola funkčnosti kompenzátorů a eventuálně přidání dalších, úspěšnost cca 70 %. Kompenzátory musí být zabudovány především ve vícepodlažních domech. V tomto případě vzhledem k delšímu svislému potrubí projektant stanoví body, ve kterých jsou tato potrubí pevně uchycena a umístění kompenzátorů. Roztažnost potrubí mezi pevnými body zajišťují vsazené kompenzátory.

Hluk, šum, pískání, slyšitelný průtok topného média je způsoben nesprávnými hydraulickými poměry v topném systému domů, nejčastěji vysokým diferenčním tlakem.

Možné řešení:

Kontrola projektů a vlastní komplexní zaregulování celého topného systému (termostatické ventily, stoupačky, regulátory diferenčního tlaku, čerpadla, nastavení průtoku a tlaku na patě domu). U některých objektů nemusí být v pořádku hydraulické vyvážení potrubních stoupaček, a to vlivem nedovolené manipulace s regulačními armaturami neoprávněnými osobami,
ztrátou jejich funkce vytvářením inkrustací vodního kamene po několikaletém používání, nebo tyto armatury nejsou vůbec zabudovány. Toto zaregulování se provádí při otevřených termostatických ventilech, t.j. nejlépe v topné sezoně. U dvoutrubkové soustavy (u domovních předávacích stanic) by mělo být technicky vyřešeno, aby nedocházelo k vysokému diferenčnímu tlaku. Příčinou hluku může být i hydraulicky špatně ošetřené připojení otopné soustavy k dodavatelské síti. Vyvážení topných soustav provádí několik firem (cena se pohybuje podle rozsahu cca 10 až 50 000 Kč), přičemž nízká cena není zárukou kvality provedení nastavení.

Při řešení problémů s hlučností topení spolupracujeme s firmou HORN. Tato nabízí diagnostiku a seřizování otopných soustav na profesionální úrovni. Její nabídka spočívá v celkovém zmapování celého topného systému, přepočítání hydraulického nastavení, vyhledání příčin závad, návrh opatření a celkové nastavení otopné soustavy.
V současné době zpracovává problémy s hlukem v obytných domech Ševelova 1 až 9,
Bednaříkova 1, 3, 5, 7, 9, Oblá 54, Bzenecká 4, 6, 9, Zikova 20, dále projekty
na zabudování termostatických ventilů Valtická 11,13, Popelákova 10, 12, Horníkova 2.
Na základě provedených měření v domech je právě špatné vyregulování otopné soustavy jednou z příčin hlukových problémů.
Níže uvedené internetové stránky poskytují další informace o hlukových problémech topení :
https://forum.tzb-info.cz/104856-praskan…
https://forum.tzb-info.cz/100361-hlukove…
https://forum.tzb-info.cz/105734-hlucnos…
https://forum.tzb-info.cz/104856-praskan…
Ing. Jaroslav Kolejka, provozní úsek

MP Martin Philipp @martin.philipp před 15 roky

PS Petr Stoll @petr.stoll085Mohl bych poprosit o kontakt na uvedenou firmu HORN, případně na jinou firmu, která by mi pomohla diagnostikovat a odstranit problém s "klepáním" v topení.

Předem moc děkuji a jsem s pozdravem

PS Petr Stoll @petr.stoll085 před 15 roky

Hluk v otopných soustavách.

Hluk definujeme jako zvuky, které jsou pro člověka nežádoucí, nepříjemné, rušivé nebo i škodlivé. Má zdravotní, psychické, společenské i ekonomické důsledky. Hluk je významný stresový faktor přispívající k civilizačním chorobám.
Nadměrný hluk vyvolává v lidském organismu řadu reakcí. Snižuje imunitu, odolnost vůči zátěži, zasahuje do normálních regulačních pochodů, ovlivňuje pracovní výkon.
Proto je nutné zabraňovat vzniku hluku všemi prostředky.

Zdroje hluku.

Hluk v otopných soustavách má různé příčiny, různou intenzitu i různý charakter v závislosti na zdroji.

Příčinou hluku může být

1. mechanický zdroj
2. teplotní dilatace
3. hydraulické poměry v teplovodních otopných soustavách.

Příčiny vzniku hluku se často kombinují.

1. Mechanický zdroj hluku v teplovodních otopných soustavách.

Mechanickým zdrojem hluku bývá např. cirkulační čerpadlo. Hluk se šíří do objektu potrubím. V některých případech nepomůže ani uložení čerpadel mezi pryžové kompenzátory. Kmity od čerpadla se přenášejí též teplonosnou kapalinou proudící potrubím.
Potrubí bývá někdy zazděno do nosných zdí, případně uloženo na kovových rámech dveří. Nosné zdi rezonují a v bytech nad zdrojem tepla a v bytech sousedících s výměníkovou stanicí je hlučnost vyšší než uvnitř stanice.
Pro omezení hlučnosti je nutné lokalizovat místa, kterými se hluk přenáší do nosného zdiva, případně do stropu výměníkové stanice nebo kotelny.
Dobrou diagnostickou pomůckou je lékařský stethoskop.

Průchody potrubí zdmi a stropem je nutné opatřit pryžovými manžetami a uložit bez předpětí.
Ve vertikálním potrubí se mohou vyskytovat okuje či jiné mechanické nečistoty, které ve vznosu narážejí na stěny potrubí a jsou zdrojem permanentního klepání a šramotu.

2. teplotní dilatace jako zdroj hluku.

Teplotní změny teplonosné kapaliny způsobují změny délky potrubí v otopných soustavách.
Při chybném uložení potrubí dochází k praskání v potrubí, nesoucí se celým objektem.
Jedná se o t. zv. trakční hluky způsobené dilatací potrubí. K tomuto jevu dochází zejména v souvislosti s instalací termostatických radiátorových ventilů

TRV střídavě uzavírají a otevírají otopná tělesa. Mění se průtok topného media i jeho teplota. Při teplotních změnách se mění délka potrubí. Projektanti tuto skutečnost často opomíjejí. Nezabývají se pevnými a kluznými body pro uložení potrubí. V lepším případě jsou vyznačeny pevné a kluzné body u horizontálních rozvodů. Stoupačky je zpravidla nezajímají. Výsledkem bývají časté reklamace po výměně dvojregulačních ventilů za termostatické.

U vícepodlažních budov stavební firma opatří prostupy stropy ocelovými průchodkami. Průchodky mívají délku odpovídající tloušťce stropu. Montážní topenářská firma přivaří stoupačky v prvním nadzemním podlaží k ocelovým průchodkám, aby stoupačky nebyly zavěšeny na otopných tělesech. Při dokončovacích pracích podlaháři ucpou ostatní průchodky maltou. Stoupačky dilatují po celé délce a vlivem tření v průchodkách dochází k trhavým pohybům stoupaček. To se projevuje praskavým zvukem, klepáním, případně skřípáním.

Náprava nebývá vždy jednoduchá. Nejprve je třeba lokalizovat místa vzniku trakčních hluků. K lokalizaci pomůže opět lékařský stethoskop. Pak se určí a následně vytvoří pevné body. Chybně zhotovené původní pevné body je nutné zpravidla vybourat. Ocelové průchodky se vyčistí a opatří kluzným materiálem.
Jsou-li stoupačky deformovány a mimoosové síly způsobují příliš velký tlak na stěny průchodek, je nutné předpětí odstranit. Někdy pomůže lepší usazení otopného tělesa.

V prvé části článku jsem se zmínil o trakčním hluku, zapřičiněném střídavým uzavíráním a otevíráním termostatických radiátorových ventilů. Tato činnost ventilů je nežádoucí. Uzavíráním ventilů se neustále mění průtoky potrubím a dochází k náhlým změnám teplot. Správně projektované, správně seřízené a správně provozované otopné soustavy nejsou hlučné. Teplotní změny jsou pozvolné a ke hlukovým projevům nedochází. Termostatický ventil by měl zasáhnout jen v případě vnějších nebo vnitřních tepelných zisků (osluněním, vařením).
Chyba bývá často již v projektu. Projektant navrhuje otopnou soustavu včetně regulačních armatur z hlediska hydrauliky. Zanedbává skutečnost, že topné médium je jen nosičem tepla. Výkony otopných těles jsou poměrně málo závislé na průtoku teplonosné kapaliny. Velká změna průtoku kapaliny nad nominální hodnotou jen málo ovlivní výkon tělesa.Výkon tělesa je však do značné míry závislý na teplotě protékající kapaliny.

Každá stávající otopná soustava by měla být vyvážena z hlediska termohydrauliky.
Termohydraulika zaručí, že nosičem tepla jsou správně aktivována teplotní čidla termostatických ventilů a k nadměrným výkyvům průtoků nedochází. Termohydraulickým vyvážením a správným nastavením otopové křivky se proto zamezí hlučnosti provozu otopné soustavy, nedotápění koncových těles otopné soustavy, sníží se tepelné ztráty v potrubní síti a uspoří se až 25% tepelné energie. Termohydraulické vyvážení také umožní přechod na nízkoteplotní parametry po zateplení staveb, s dalšími úsporami tepla při jeho výrobě a distribuci.

Častým zdrojem hluku v otopné soustavě je zpracovávání příliš velkého dynamického tlaku v regulačních armaturách. Kvalitní termostatický radiátorový ventil se projevuje nadměrným hlukem zpravidla až při dispozičním tlaku na ventilu vyšším než 20 kPa. Předpokladem je však odplyněná teplonosná kapalina. Obsahuje-li kapalina rozpuštěné i volné plyny, dochází ve ventilu k náhlému poklesu tlaku, dalšímu uvolňování plynů ve formě drobných bublinek a ke hlukovým projevům.
Každou otopnou soustavu je nutné při uvádění do provozu po rekonstrukci opakovaně odvzdušnit při vypnutých oběhových čerpadlech. Je-li zdrojem tepla kotelna v objektu, je vhodné topnou vodu ohřát na maximální provozní teplotu bez ohledu na venkovní teplotu, nejlépe na 90°C. Počkat nejméně hodinu a následně odvzdušnit všechna tělesa v nejvyšších patrech. Opakovat tak dlouho, dokud se vyskytují volné plyny. Nespoléhat na automatické odvzdušňovací ventily.
Je-li instalováno zařízení pro aktivní odlučování plynů, např. typu Spirovent, nebo Olymp, stačí provést jednorázové odvzdušnění pří uvedení do provozu.
Pokud je vše v pořádku, nebudou problémy se vzduchem až do dalšího zásahu do otopné soustavy.

Pokud se i po řádném odvzdušňění teplonosné kapaliny opakovaně vyskytují plyny, je třeba zjistit příčinu. Zpravidla se jedná o korozní procesy probíhající v otopné soustavě, při kterých vznikají plyny. Korozi je třeba zabránit.

Teoretické korozní procesy a mechanizmy koroze jsou velmi složité i pro chemiky. Topenáře zajímá zejména koroze ve vodním prostředí.

Druhy koroze.

Obvykle se koroze rozlišuje na chemickou a elektrochemickou. Rozdíl mezi elektrochemickou a chemickou není zásadní. Zpravidla se jedná o kombinaci těchto korozních procesů.V otopných soustavách se vyskytuje též koroze biologická.

Koroze chemická a elektrochemická.

Korozi oceli zásadním způsobem ovlivňuje kyslík rozpuštěný v teplonosné kapalině.
Není-li ve vodě rozpuštěný kyslík, je koroze oceli velmi malá.
Korozi též ovlivňuje přítomnost chloridů. Ve vodě obsahující rozpuštěný kyslík chloridy zrychlují korozi. Za nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku nemají chloridy na rychlost koroze podstatný vliv.

Důležitým činitelem v korozi oceli je koncentrace vodíkových iontů. Optimální pH pro otopné soustavy je 9. Při nižší pH rychlost koroze vzrůstá.

Každý konstrukční materiál se vyznačuje standardním elektrochemickým potenciálem.

Standardní potenciál kovu je aktivita kovových iontů v roztoku za standardních podmínek (teplota T=293,15 K, tlak P=101325 Pa). Standardní potenciál charakterizuje elektrochemickou ušlechtilost kovů, t.j. elektrochemickou snahu kovu přecházet do oxidovaného stavu a uvolňovat elektrony. Kovy ušlechtilé, t.j. s vyšším standadním potenciálem, mají tuto snahu menší než kovy s nižším standardním potenciálem. Podle elektrochemické ušlechtilosti lze sestavit kovy do řady, kde na jedné straně jsou kovy ušlechtilé (platina, zlato), a na druhé straně kovy neušlechtilé (zinek, alkalické kovy). Standardní potenciály ušlechtilých kovů jsou označovány jako jako pozitivnější (+), standardní potenciály neušlechtilých kovů jako negativnější (-).

Standardní potenciály konstrukčních kovů nemají absolutní význam. Praktický význam má pouze vzájemné srovnání potenciálů konstrukčních materiálů použitých v konkrétní otopné soustavě. Počátek stupnice (nula) byl stanoven konvencí. Za nulový byl přijat potenciál standardní vodíkové elektrody, který leží přibližně uprostřed stupnice.

Při rozdílných teplotách se rozdíly elektrochemických potenciálů oproti standadním hodnotám mění. Důsledkem rozdílných teplot materiálů je zpravidla větší rozdíl potenciálů.

Rychlost koroze závisí též na poměru velikosti ploch materiálů s různým potenciálem. Korozi ovlivňuje i rychlost a směr proudění teplonosné kapaliny.

Spojením dvou kovů s odlišnými korozními vlastnostmi v korozním prostředí. vzniká makročlánek. Proud mezi oběma kovy je měřitelný. Spojení kovů nemusí být přímé. Elektrolytické korozi nelze zabránit tím, že se materiály s rozdílným elektrochemickým potenciálem oddělí např. vřazením části potrubí z plastů. Teplonosná kapalina se chová jako elektrolyt.

Jsou-li v otopné soustavě použity konstrukční materiály s výrazně rozdílným potenciálem, dochází ve vodním prostředí ke korozi za současného uvolňování plynů, nejčastěji vodíku. Korozí je zpravidla ohrožen materiál s menším potenciálem . To nemusí platit vždy. Existuje t. zv. výměnná proudová hustota, jejíž velikost určuje rychlost koroze v aktivním stavu. Někdy je rychlost koroze s větší výměnnou proudovou hustotou větší, ačkoliv podle standardního potenciálu by tomu mělo být naopak.
Výměnná proudová hustota závisí na vlastnostech teplonosné kapaliny.

Biologická koroze.

Koroze kovů může být ovlivněna nebo způsobena mikrobiologickou činností. Mikroorganismy mohou mít mít přímý vliv na rychlost anodických nebo katodických reakcí, mohou měnit odolnost kovu metabolickými produkty (produkty látkové přeměny), nebo mohou vytvářet korozní mikroprostředí tím, že při svém růstu a množení vytváří bariéry, čímž vznikají koncentrační články na povrchu kovu.

Korozně nejvýznamnější jsou baktérie redukující sírany. Žijí v mírně alkalickém prostředí. Využívají elementární vodík z katodické korozní reakce železa k redukci síranů na sirníky a tím urychlují korozi. Za přítomnosti CO2 produkují sirovodík. Odolávají teplotám i nad 80°C.

Ochrana před kontinuálním zavzdušňováním otopných soustav způsobeným korozními procesy.

1. V otopné soustavě nepoužívat konstrukční materiály s příliš velkým rozdílem standardních elektrochemických potenciálů (např. měď-hliník, měď-hořčík, měď-zinek).
2. Otopnou soustavu napouštět a doplňovat upravenou a odplyněnou vodou.
3. Používat aktivní automatická odplyňovací a expanzní zařízení, zařízení pro fyzikální úpravu topné vody.
4. Pokud se plyny v otopné soustavě opakovaně vyskytují bez zjevné příčiny, je nutné odebrat vzorek teplonosné kapaliny a provést analýzu. Určuje se zpravidla hodnota pH, vodivost, celková tvrdost, koncentrace kyslíku a jiných plynů, vápníku, hořčíku , těžkých kovů, chloridů, síranů a j.
5. Doporučuje se provést rovněž analýzu kalů obsahujících korozní produkty. Z provedených rozborů lze určit příčinu vývinu plynu a doporučit účinná opatření.

Negativní účinky koroze, i zavzdušňování otopných soustav, významně snižuje optimalizace a zavedení nízkoteplotních parametrů teplonosné látky u termohydraulicky vyvážených soustav a rozvodných sítí po zateplení budov. Sníží se tím nejen uvolňování plynů, které korozi způsobují, ale sníženým dilatačním namáháním materiálu se podstatně prodlouží životnost všech otopných zařízení a omezí se výskyt havarijních stavů.

Závěr:

Pro zamezení hlučnosti otopných soustav je nutné:

* Nevytvářet podmínky pro vznik hluku v otopné soustavě.
* Projektant může hladinu hluku významně ovlivnit.
* Otopné soustavy i rozvodné sítě je nutné termohydraulicky vyvážit.
* Věnovat péči pevným a kluzným bodům pro uložení horizontálního i vertikálního potrubí.
* Dynamický tlak zpracovávaný radiátorovým ventilem by neměl překračovat 20 - 25 kPa a zdvih kuželek TRV by měl být vymezen seřízením hlavic.
* Oběhová čerpadla oddělit od potrubí pryžovými kompenzátory.
* Otopnou soustavu po montáži důkladně propláchnout a odvzdušnit.
* Otopnou soustavu doplňovat upravenou a odplyněnou vodou.
* Věnovat pozornost čistotě média a údržbě vhodných filtrů.
* Instalovat zařízení pro aktivní odlučování plynů z teplonosné kapaliny.
* Instalovat průchodky stropem a zdmi v místech kluzných bodů přesahující tloušťku tropu nebo zdiva, aby nedošlo k jejich zanesení při dokončovacích pracích.
* Používat konstrukční materiály s malým rozdílem el. potenciálů a po zavedení nízkoteplotních parametrů teplonosné látky využívat možnosti navrhování plastových potrubí.

Pokud ke hlukovým projevům dojde, lokalizovat zdroj hluku, navrhnout a provést opatření k zmezení vzniku hlukových projevů:

Je-li otopná soustava termohydraulicky vyvážena, snížit otopovou křivku.Termohydraulickým vyvážením stabilizovat průtokové i teplotní poměry v dynamických otopných soustavách a v rozvodných sítích, ve kterých jsou veškeré průtoky řízeny právě úrovní přenosu tepla.

Dodatečně vytvořit pevné body. Průchodky potrubí stropy uvolnit. Potrubí procházející nosnými zdmi uložit bez předpětí do pryžových manžet.

Ing. Jiří Matějček, CSc.

Energetická zařízení s.r.o.

http://www.ptas.cz/smluvni_odberatele/hl…

KN karel novák @karel.novak388 před 15 roky

nechte si namontovat kompenzatory na potrubí...nebot potrubí teplem a ochlazením pracuje..to je to Vaše praskání

KM Karolína Málková @karolina.malkova791 před 15 roky

Dobrý den, je možné, aby v topení prskalo a klepalo, i když se přestalo topit? Tohle je fakt zlý sen. KM

ZV Vláďa z Valach @vlada.z.valach751 před 15 roky

KM Karolína Málková @karolina.malkova791Sice se přestalo topit radiátory ale tlak v topném systému je nadále udržován pro zabránění koroze. Též zůstává v provozu systém ohřevu teplé užitkové vody. Doprovodné zvukové efekty jsou pravděpodobně způsobeny regulačními pochody systému doplňování topného systému které způsobují deformace topného systému, pokud je to způsobováno od ohřevu užitkové vody (opět různé regulační pochody) zvuky vznikají ve výměníkové stanici a jsou potrubním systémem rozváděny jako zvukovody. Vše se těžko hladá a odstraňuje. S největší pravděpodobností je největší zvukové zatížení od 17 do 22 hodin kdy jsou největší odběry teplé vody. Pokud to je i mimo uvedenou dobu tak je to způsobené s největší pravděpodobností cirkulačním potrubím teplé užitkové vody. Cirkulace během provozu chladne a čas od času se zapojí topení které způsobí rychlejší změny a potrubí dilatuje. To se stále opakuje. Řešením bývá noční vypnutí cirkulace už. vody. Přes den to tolik slyšet není.

MP Martin Philipp @martin.philipp před 15 roky

Dobrý den, bydlím ve 4. patře činžovního domu. V bytě mám plynový kotel na teplou vodu a topení. Když se kotel sepne, tak přibližně po 10 s začne u jednoho radiátoru bouchat, ze začátku rychlá frekvence (několikrát za s) se postupně zpomaluje až do cca 2 minut uplně ztichne. Radiátory byly letos měněny (u původních byl stejný problém) a kotel je také celkem nový (3 roky). Jak se dá tento problém odstranit. Předem děkuji za jakoukoli radu.

PZ pavel zemánek @pavel.zemanek338 před 15 roky

TAK UŽ NÁM TO NEKLEPÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

:-)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

(už jen šumí:-)

Doboural se zbytek pater a klepání zcela zmizelo. Pevný body se našly v podlaze v 8. a přízemí a nechali se být, takže nám to ani nikam nespadlo, jak jsem se bál.

---------

Celá akce trvala dva necelé dny, ale řešila se od 20.11.2007. Provolal jsem několik stovek za telefon, poslal desítky mailů na různé strany, měřil týden teplotu na trubkách, byl jsem asi 20x ve sklepě, mluvil jsme ohledně toho s desítkama lidí, ale je to za mnou. Sice pořád čekám, kdy to klepne a bude asi nějakou chvíli trvat, než se té mírné fóbie z trubek zbavím zcela, ale veřím že to přijde. Snad po létě :-)

Závěrem bych chtěl velmi poděkovat všem na tomto fóru za nezištnou neocenitelnou pomoc a popřát všem se stejným problémem ať se jim ho povede co nejdříve vyřešit. Řešení není ani tak náročné technicky, jako spíš "politicky" - přesvědčit lidi v rámci domu a zejména jeho správce a toho, kdo "drží kasu", že je opravy zapotřebí.
--------------------

PJ Petr Jaroš @petr.jaros před 15 roky

PZ pavel zemánek @pavel.zemanek338Fóbie z trubek, to znám.:-) Ale po něké době to samo vymizí.

RS Radek Schindler @radek.schindler před 15 roky

Dobrý den,
bydlím v 7. patře sedmipatrového (8.nadzemních podlaží) panelového domu. Měly by být v takovém domě instalované kompenzátory? U nás žádné nejsou. Dále bych se chtěl zeptat, kde a zda by měl být instalovaný hydromat. V přístupných sklepních prostorách jsem žádný hydromat nenašel. Na fotografiích na této diskuzi je vidět, že hydromat je instalovaný u výpustných ventilů stoupačky. U žádné ze stoupaček vedoucích k mému bytu ale hydromat není. Může špatně fungující nebo chybějící hydromat způsobovat kelpání ve stoupačce?
Klepání je v mém bytě slyšet pouze v ložnici, od obyvatel domu ale vím, že klepání je slyšet i z jiných stoupaček v jiné části domu.
Jako možná příčina mně napadlo to, že přívodní trubka k radiátoru v ložnici je narozdíl o d jiných dost ohnutá (napnutá) okolo průchodky, směrem od radiátoru. K prohnutí došlo evidentně po montáži termoventilů někdy v minulosti, termoventil je zřejmě o něco delší než původní ventil. Samotné průchodky se ale trubka nedotýká, podařilo se mi tam zasunout kousky gumy, které trubku od chráničky oddělují (tím se ale prohnutí ještě trochu zvětšilo). Když při klepáni přivodní trubku uchopím, jsou cítit výrazné rázy. Může to být způsobeno tím prohnutím trubky? Někdy postačí s trubkou zatřást a je na chvíli klid. Možná by stačilo trubku trochu zkrátit, nevím.
Díky za odpovědi.

SK Stanislav Kutil @stanislav.kutil před 15 roky

Dobry den,

jeste jednou bych pri teto prilezitosti chtel podekovat panu Stollovi za radu. Klepani naseho topeni bylo odstraneno prehozenim trubek u stoupacky. V tomto topnem obdobi ale nahle vyvstal druhy problem. V jednom telese zacalo klepat diky teplotni dilataci - kdyz se zahriva a jeste hlasiteji, kdyz vychlada. Je to cca 2 metry dlouhe teleso upevnene k podlaze na 3 nohach. Pred touto sezonou nam do teles nastrelili meraky tepla - muze to souviset?

Dekuji

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 15 roky

SK Stanislav Kutil @stanislav.kutilDobrý den pane Kutil, souviset to samozřejmě může. Po instalaci IRTN se uživatelé snaží šetřit. V praxi to pak znamená , že třeba mají uzavřené TRV v ložnicích, nebo se nechávají vyhřívat sousedy. V obou případech pak dochází k vychladnutí stoupacího potrubí. Když pak vlivem snížené teploty v místnosti otevře třeba jen jedna termostatická hlavice, do stoupacího vedení začne prudce proudit horká voda. Tato teplotní změna /teplotní dilatace/ pak způsobí hlukové projevy. Řešení je samozřejmě několik. Zkuste nejdříve projednat s dodavatelem tepla, aby se snažil optimalizovat tzv. ekvitermní křivku. Je možné, že vám do OS proudí topné médium o vyšší teplotě, vůči venkovní, než je zdrávo. Termostatické hlavice pak mají tendenci zavírat i v době tzv. nočního útlumu. Když to nepomůže, musí se pak upravovat průchodky v jednotlivých podlažích. Návody i fotografie naleznete v této diskusi.

Dobře tento problém popisuje i pan Ing. Šmelík :
https://forum.tzb-info.cz/104856-praskan…
http://www.thermo-eco.sk/publikacie/Hluk…
http://www.thermo-eco.sk/publikacie/%C8l…

RS renata schmiedbergerová @renata.schmiedbergerova před 16 roky

Moc děkuji pane Stolle, zdravím, Schmiedbergerová

RS renata schmiedbergerová @renata.schmiedbergerova před 16 roky

Pane Stolle, bydlím v Praze 5
děkuji

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 16 roky

RS renata schmiedbergerová @renata.schmiedbergerovaDobrý den, paní Schmiedbergerová,
zkusil bych se obrátit na firmu pana ing. Lubomíra Halušky :

"Firma se specializuje se projekční činnost v oboru vytápění a na zjišťování a odstraňování závad ve vytápěcích zařízení.
Zajišťuje ve všech stupních projektovou dokumentaci na výstavbu, opravy a rekonstrukce předávacích stanic, kotelen, rozvodů tepla."

Pan Haluška patří mezi největší odborníky, se kterými jsem se v tomto oboru setkal. Určitě má i kontakt na topenářské firmy, které by problém ve vašem domě dokázali vyřešit.
Kontakty máte na linku :
http://www.termoregul.cz/www/index.php?o…

Dejte pak vědět, jak jste pochodila.

RS renata schmiedbergerová @renata.schmiedbergerova před 16 roky

Pane Stolle, bydlím v Praze.
Děkuji

PZ pavel zemánek @pavel.zemanek338 před 16 roky

Dobrý den,
tak jsem myslel, že se dneska tady pochlubím, ze už mi to neklepe, ale bohužel ne:-(
Po skoro roce jsem dotlačil kompetentní lidi v baráku k opravě, provedl se průzkum a pak se řeklo – zkusíme to nejdřív v nejvíc zabetonovaných místech. Takže se teď vybourali kovové průchodky v 6ti z 11ti podlažích (z toho celý spodek = tech. podlaží - 5.podlaží).

Trocho to pomohlo, za „normálního“ provozu to je skoro bez klepání, ale shodou okolností včera to teplárny letos poprvé „oroštovali“ na max (poznám to tak, že mi hučí i TRV na radiátorech; letos zatím nehučely a na stoupačce se nedá udržet ruka) a klepe to dost :-(
Takže jsem z toho na prášky ještě víc, roční sen a úsilí o tichu se mi zhroutilo… takže prosím o radu jak dál.

Těžko říct, jak by to bylo bez opravy (asi ještě horší, matně si z loňska vzpomínám na skutečně rány jako do bubnu), každopádně nejsem spokojen. Jenže co dál? Každé bourání stojí peníze, barák i já si sliboval, že se to tím (snad) vyřeší… takže bych chtěl mít jistotu, že když se to dotáhne do konce, bude to fakt OK…

Mám pár dotazů:
1. Mezi mirelonové chráničky stoupaček se po vybourání dává sádra (ne pěna), pak se to ještě omaže silikonem (viz. foto) Je to OK? Firma to prý dělá takhle pořád.

2. Nepochopil jsem na čem stoupačky drží, aby nespadly dolů do sklepa. Na radiátorech? Dole v tech. podlaží jsou nosníky, na kterých to je (ještě na horizontální části vedení). Byl tam jen jeden, tak jsem je donutil tam dát ještě 2 další. Zatím jsme ale nenašli cosi, co by drželo stoupačky někde v domě.

3. Může být hluk způsoben i ještě něčím jiným než dilatací mezi patry (průchodky)? Podezřívám trochu ten rozvod v suterénu…. Jednak stoupačka je obalena čímsi jakoby sádrovým obalem kvůli tepelné izolaci, do něj jsou teď zakouslé ty nosníky (foto). Může se to dilatovat? To se trubka roztahuje uvnitř obalu a ten se nehýbe NEBO jak je v teple, tak se nedilatuje vůbec NEBO je to špatně a celé to obalené by mělo klouzat po nosnících?

4. Ještě popíšu rozvod v suterénu, jestli není problém v něm. Hned vedle je výměník, ten je pro cca 6 sekcí (vchodů) á 30 bytů (3 vlevo od něj, 3 vpravo od něj). Je možné aby jedny stoupačky na něj napojené do něj bouchaly a druhé ne? (viz. schema)

5. Když už jsem se dostal k výměníku, nafotil jsem i regulaci. Trubka s „talířkem“ je vratka, ta druhá teplo přivádí. Není zde nějaký zásadní problém? (foto)

To je asi vše. Předem doufám od vás v nějaké rady, byť i typu: spodek je OK, bourat dále.

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 16 roky

PZ pavel zemánek @pavel.zemanek338

PZ:
Trocho to pomohlo, za „normálního“ provozu to je skoro bez klepání, ale shodou okolností včera to teplárny letos poprvé „oroštovali“ na max (poznám to tak, že mi hučí i TRV na radiátorech; letos zatím nehučely a na stoupačce se nedá udržet ruka) a klepe to dost :-(
Takže jsem z toho na prášky ještě víc, roční sen a úsilí o tichu se mi zhroutilo… takže prosím o radu jak dál.

SP:
Dobrý den pane Zemánek, je divné, že píšete o tzv. „hučení.“ Na problematické stoupačce, viz. váš nákres, byl pravděpodobně dodatečně nainstalován membránový regulátor diferenčního tlaku od fy Honeywell, v kombinavi s armaturam Kombi-3-Plus. Otázkou je zda-li je regulátor funkční. Může být použita nevhodná pružinka, nesprávně seřízen průtok , nečistotou zanesená / nebo zavzdušněná/ kapilára , atd. Těžko na dálku radit. Ohledně toho „hučení“ bych tedy doporučoval přeměřit diferenční tlak na patě stoupačky. Neměl by být vyšší než 10 kPa. I to je někdy zbytečně dost, ale uvedený regulátor méně neumí. Hločnost na TRV se projevuje převážně nad 25 kPa, ale má na to vliv mnohu faktorů. Pokud je topné médium neupravené, je v něm zduch apod.Ve vašem případě by tneměl být problém diferenční tlak přeměřit.. V chráněném úseku máte nainstalovány vypouštěcí kohouty, takže by se měření dalo provést přímo na nich.

Máte-li projektovou dokumentaci, pro instalaci termostatických ventilů, měl by tam být vypočítán hmotnostní průtok stpupačkou, a hodnota pro seřízení tohoto průtoku pomocí armatury Honeywell Kombi-3-Plus /modrá krytka/. Když by se vám to podařilo zjistit, tak můžeme zpětně překontrolovat, zda-li je průtok správně nastaven. Pokud projekt nemáte, musel bych znát výkony jednotlivých radiátorů na stoupačce. Pak by se dal vypočítat hmotnostní průtok a zjistit i hodnotu nastavení pro uvedenou armaturu. Tím ale můžeme eliminovat pouze „hučení.“

Ohledně „klepání“ bych potřeboval vědět, kdy se nejvíce projevuje, a v jakých časových intervalech k němu dochází. Zkuste si poslechnout „klepání,“ které nahrál pan Jaroš. Napiště pak , zda-li se jedná o „klepání,“ které je podobné tomu, které slyšíte i u vás. Někdy totiž může podobné „klepání“ mít příčinu v „přehozeném“ potrubí stoupacího vedení nebo také v „přehozené“ přípojce přímo u radiátoru. Když by se vám povedlo proběhnout všechny byty a sáhnout si vždy na přívodní i vratné potrubí, u radiátoru, tak horní přípojka, ta přívodní, musí být vždy teplejší. Netvrdím, že to musí být příčina vašeho problému, zvláště, když jsme „klepání“ neslyšel, ale bylo by dobré to vyloučit. Je mi totiž divné, že RTD je nainsatlovám pouze na této stoupačce.

PZ:
Mám pár dotazů:
1. Mezi mirelonové chráničky stoupaček se po vybourání dává sádra (ne pěna), pak se to ještě omaže silikonem (viz. foto) Je to OK? Firma to prý dělá takhle pořád.
SP:
No, je to věc zkušenosti a praxe. Správně by průchodky měly být i protipožární. V takovém případě se použije jako chránička trubka o dimenzi větší. Mezera mezi stoupacím potrubím UT a chráničkou se pak z vnitřní části vyplní tepelnou izolací, např. Rockwoll /minerální plst/, a z vnější části pak speciálním nehořlavým tmelem např. od fy Hilti /je pružný/. Není také od věci potrubí vystředit pomocí speciálních kroužků nebo alespoň pomoci gunových klínků. Mirelon sice špatný není, ale při vyšších teplotách nenávratně mizí :-) Také není dostatečně tuhý, aby zabránil opětovném kontaktu stoupacího vedení s konstruckcí podlahy nebo se samotnou chráničkou.
Dejte si i pozor na přípojky k radiátorům. V některých případech procházejí do sousedních místností a mohou „drhnout“ přímo v příčkách. Někdy se tyto přípojky dotýkají stoupacího vedení, v místech, kde jej tzv. „obchází,“ což může být také zdrojem hluku.
Myslím si, že firma to u vás provedla v rámci svých možností. V suterénu by však stoupací vedení mělo být podepřeno a pevně uloženo /tzv. pevný bod/, pomocí speciálních objímek. Tyto objímky vyrábí buď fy Hilti nebo naše fy Koňařík. Teplotní dilatace se totiž projevuje i na ležatém potrubí a může se přenášet dále, na ostatní stoupačky. Zkuste nafotit místo v suterénu, kde stoupací vedení přechází na ležaté /v místě lomu/. Zkuste se tam podívat v době, kdy k hlukovým projevům dochází. Poslouchete, pozorujte. Možná si něčeho takového všimnete.

PZ:
2. Nepochopil jsem na čem stoupačky drží, aby nespadly dolů do sklepa. Na radiátorech? Dole v tech. podlaží jsou nosníky, na kterých to je (ještě na horizontální části vedení). Byl tam jen jeden, tak jsem je donutil tam dát ještě 2 další. Zatím jsme ale nenašli cosi, co by drželo stoupačky někde v domě.
SP:
Na radiátorech by v žádném případě držet neměly. Správné uložení jsem popsal jiř v předešlé odpovědi. Na stoupacím vedení by měly být také pevné body /uchycení/. Kdysi to topenáři dělali tak, že si potrubí jednoduše přivařili k arnatuře v podlaze. Někdy se pak stávalo, že se svár utrhl, což pak způsobovalo nejenom „klepání,“ ale především to neplnilo funkci pevných bodů. Je možné, že firmam která uvás prováděla opravu, toto „upevnění“ zrušila, a nyní celá váha stoupacího vedení, včetně radiátorů, „visí“ na konzolách pod radiátory. V předešlých příspěvcích jsme uváděl v příloze /fotografie/ články pana Galáda, kde je uložení stoupaček znázorněno i graficky.

PZ:
3. Může být hluk způsoben i ještě něčím jiným než dilatací mezi patry (průchodky)? Podezřívám trochu ten rozvod v suterénu…. Jednak stoupačka je obalena čímsi jakoby sádrovým obalem kvůli tepelné izolaci, do něj jsou teď zakouslé ty nosníky (foto). Může se to dilatovat? To se trubka roztahuje uvnitř obalu a ten se nehýbe NEBO jak je v teple, tak se nedilatuje vůbec NEBO je to špatně a celé to obalené by mělo klouzat po nosnících?
SP:
Možné je opravdu všechno, ale nosníky /podpěry/, o kterých píšete, nejsou natolik pevné, aby po nich ležaté potrubí „drhlo.“ Spíš si myslím, že by se závitové tyče prohýbaly ve směru pohybu potrubí. Můžete se ale o tom přesvědčit sám, ve chvíli, kdy ke hluku dochází. Obalené je to správně. Takovýnto způsobem /“do sádry“/ se to dříve dělalo. Tam příčinu nehledejte.

PZ:
4. Ještě popíšu rozvod v suterénu, jestli není problém v něm. Hned vedle je výměník, ten je pro cca 6 sekcí (vchodů) á 30 bytů (3 vlevo od něj, 3 vpravo od něj). Je možné aby jedny stoupačky na něj napojené do něj bouchaly a druhé ne? (viz. schema)
SP:
Koukal jsme na váš nákres a je to docela možné. Uvedené stoupačka je nejblíže k předávací stanici a je také nejkratší. Při pohybu „páteře,“ pak jakékoliv posunutí může mít velký vliv na kontak stoupačky s konstrukcí podlahy /popř. s chráničkami./

PZ:
5. Když už jsem se dostal k výměníku, nafotil jsem i regulaci. Trubka s „talířkem“ je vratka, ta druhá teplo přivádí. Není zde nějaký zásadní problém? (foto)
SP:
Podle obrázku to máte správně. Červený ventil Kombi-3-Plus /nebo černý/ se používá na přívodní potrubí. Používá se k uzavírání stoupačky a k připojení kapiláry od membránového regulátoru diferenčního tlaku /to je ten „talířek“/. Na vratném potrubí se pak instaluj eventil Kombi-3-Plus, ten modrý, který slouží k uzavírání stoupačky, k přednastavení hmotnostního průtoku, a samozřejmě k instalaci membránového regulátoru diferenčního tlaku. Tento regulátor se ale může namontovat až později, pokud neplní svoji funkci regulátor na patě objektu. Vyrábí se několik rozsahů. Vy máte pravděpodobně rozsah 0,1-0,3 bar /10-30 kPa/. Chtělo byto však proměřit, jak již jsem uvedl výše.

PJ Petr Jaroš @petr.jaros před 16 roky

Zdravím všechny vás co máte problémy s klepáním v topení a chtěl bych zde uvést svou zkušenost s odstrněním tohoto problému.
Bydlím v osm let starém čtyřpodlažním domě, který je vytápěn plynovou kotelnu, která je umístěná v nejvyšším podlaží, rozvod je proveden horem přes půdu, já sám také bydlím v nejvyšším podlaží.
Zhruba před rokem mi začlo ze dne na den klepat ve stupačce a to tak že nesnesitelně, klepání se projevovalo celý den v různé intenzitě a v různých intervalech, nejhorší to bylo odpoledne, večer a v noci, když jsem na stupačku chytl, tak byly cítit rázy.
Celou věc jsem nahlásil na byťák a ti poslali topenáře, který provedl odvzdušnění a když to nepohlo, tak řekl, že to bude v kotelně. Takže jsem kontaktoval provozovatele kotelny, který několikrát přijel, snažil se, i čerpadlo za spoustu peněz vyměnil, ale nic nepomohlo a tak mi řekl, že mám znovu kontaktovat topenáře, ten přijel, poslechl, konstatoval, že to klepe, ale netuší co to je a tím to skončilo. Od začátku nynější topné sezóny jsem už v bytě vůbec nebydlel, neboť jsem měl nervy nadranc. Jelikož sousedé klepání sice slyšeli, ale nikde nabylo zdaleka tak silné jako v mém bytě, bylo mi jasné, že musí vznikat nejspíš u mě. Na základě informací na tomto fóru a článků, které mi zaslal p.Stoll, jsem nabyl téměř jistého přesvědčení, že problém bude v průchodce stupačky. Tak jsem nejdříve odstranil podlahu až na beton (foto č.1 a 2), Poté jsem nahrál stupačku a klepání na video a za pomoci notebooku a reproduktorů jsem provedl na byťáku názornou demonstraci, což opovědnou úřednici přesvědčilo, aby ke mě poslala odbornou topenéřskou firmu. Ti přijeli, průchodku vybourali a namisto ní dali plasovou (obr.3 a 4)
Od té doby mám v bytě absolutní TICHO!
Tím chci povzbudit všechny kteří mají podobné problémy a bojují s úředníky a nevědomými řemeslníky aby se nevzdávali a na řešení trvali.
U mě bylo zajímavé, že se klepání začalo projevovat zničehonic až po osmi letech bydlení. Myslím si, že to bylo tím, že dům je na měkkém podloží a tak občas dochézelo k praskéní zdí a podobně, patrně došlo k nějakému mírnému hnutí a stoupačka se v průchoce nějak "kousla" a problém byl na světě.
Přeji všem hodně zdaru, Jaroš.

RS renata schmiedbergerová @renata.schmiedbergerova před 16 roky

PJ Petr Jaroš @petr.jarosTak ještě jednou, odpověděla jsem totiž mailem.
Můžete mi sdělit , prosím, kontakt na firmu, která Vám dokazala pomoci ? Kolik asi tato akce stojí, jsem snad schopna to financovat sama, kdyby družstvo mělo problémy. Nespat je strašná věc a ostatní, co to neslyší, vás mají za blázna.
Měla jsem stejný problém ve starém bytě, tam však stačil hustý mýdlový roztok kolem stoupaček. Nyní to máme zase v bytě jiném,je to strašné.
Děkuji Schmiedbergerová

PZ pavel zemánek @pavel.zemanek338 před 16 roky

OBLOŽENÍ TRUBEK HLUKIZOLUJÍCÍM MATERIÁLEM.

Chtěl jsem se zeptat, jestli někdo řešil obložení stoupaček nějakým izolačním materiálem. Napadlo mě to, když nám dělali odpadní stoupačky - místo betonových dali plastové a aby to v nich tak nehučelo, když se např. spláchne WC.

Pak jsem taky viděl, že se dělá (hlavně z estetických důvodů) "zazdění" všelijakých trubek (stoupačky ÚT, voda...) do jakýchsi tunýlků ze sádrokartonu. Vnitřek je vyložen zvukově izolační materiálem a kromě toho, že to lépe vypadá (někdy...:-), tak třeba není tolik slyšet hučení v trubkách.

Napadlo mě tedy zkombinovat obojí:
1. obalit trubky stoupaček PUR pěnou (myslím takovým tím tvrdým šedým "molitanem" na trubky proti zamrznutí)
2. obstavět stoupačky SDK a uvnitř to celé zacpat nějakým zvukově izolačním materiálem.

Má to několik problémů:
- člověk přijde o teplo zdarma, které sálá ze stoupaček a v některých pokojích se de facto nemusí topit vůbec.
- zvukový útlum je diskutabilní - rány se ponesou i do radiátorů, které obezdít už nejde a stejně budou slyšet i přes toto bednění; proti hučení v trubkách by to ale pomoci mohlo (a stačila by jen ta pěna za pár korun)
- vzhledu místnosti to moc nepřidá

Řešil / zvažoval někdo něco podobného?

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 16 roky

PZ pavel zemánek @pavel.zemanek338Dobrý den pane Zemánek, něco podobného jsem kdysi navrhoval v jednom věžovém domě. Tam však byla otopná soustava s tzv. "Crittalovým" vytápěním, a hluk byl způsobován nadměrným prouděním a neustálým probubláváním stoupacího potrubí. Nakonec jsem zjistil příčinu, takže k realizaci nedošlo. Uvedné řešení je vhodné spíše pro odhlučnění kanalizačních stoupaček. V případě UT se hluk přenáší až k radiátoru. Musel by jste přípojky oddělit např. pržovými kompenzátory, i tak by jste nemusel být úspěšný. Navíc by to nevypadalo esteticky.
Vím, že vám nepomohu, ale koukněte na článek :
Zásady ochrany před hlukem způsobeným TZB v panelové výstavbě
http://www.izolace.cz/index.asp?module=A…

Zkuste se ještě domluvit s dodavatelem tepla zda-li by pokusně nesnížil křivku ekvitermního vytápění a nezrušil noční útlum, alespoň na týden.

PJ Petr Jaroš @petr.jaros před 16 roky

Příloha

LM Libor Mikloš @libor.miklos před 16 roky

Dobrý den
Upřímně blahopřeji všem, kterým se během dvou let, po kkteré sleduji diskuzi, podařilo nějak s problémem pohnout, nebo dokonce vyřešit.
Bohužel patřím k té druhé skupině. Ačkoliv je zcela mimo jakoukoliv pochybnost, že problém je způsobený dilatací stupačky, nemám šanci problém odstranit, jelikož zbylé tři partaje na stupačce nemají absolutně žádný zájem problém řešit. Dále jakékoliv oslovené topenářské firmy jsou evidentně bez praktických zkušeností a nechcou o možnosti za úplatu řešit problém tohoto typu ani slyšet. Většinou přidají radu typu: To bude čerpadlo a nashledanou.
Jedinou šancí pro případy tohoto typu by byla firma, která by za advekátní fakturovanou částku byla ochotna provést ohledání místa a návrh řešení + převzetí (dozor?)práce, kterou by pak podle návrhu udělala nějaká topenářská firma. Samozřejmě, že by si za výsledek expertízy musel odpovídat. Toto se dá snadno ošetřit rozdělením faktury na zálohu (náklady na cestu a pracovní čas) a doplatek v případě úspěšného výsledku. Myslím si, že za tohle know-how by si mohl nechat odborník zaplatit odpovídající sumu.
Není v mých silách přinutit ostatní nájemníky, aby mi pomohli řešit problém. Není ale problém doručit na družstvo podepsanou objednávku na výše popsanou expertízu a dále pak objednat topenářskou firmu pro realizaci.
Myslím, že pro některé z Vás by to nebyl špatný kšeft. Např. Jirka z Valach by to k nám do Raškovic jistě neměl daleko.

Proto prosím, pokud někdo víte o takovémto odborníkovi,dejte ostatním vědět. Možná se to dá nějak udělat i na dohodu o provedení práce. Na druhé straně si potřebné vybavení a přístroje pořizuje určitě minimálně živnostník, ne-li firma.
Díky
Libor M.
Raškovice

PZ Petr Zedník @petr.zednik před 16 roky

LM Libor Mikloš @libor.miklosPěkný den!
Bohužel patřím k těm, kteří mohou připojit pouze podobnou negativní zkušenost, o jaké píše pan Mikloš. Zejména když u nás zástupce "lidu" a dnes už i správce se při projednávání problému s nájemníky ohání statisíci a miliony za opravu! Na seriózní postup a nabídku by ale snad měli slyšet, zejména když k poruše došlo "někým" prosazeným osazením regulačních hlavic, a tedy nekvalitní prací, která za peníze nájemníků vedla ke zhoršení namísto zlepšení bydlení!
Nebudu to dále rozpitvávat, ale podle toho, co už dva roky sleduji, by se seriózní firma s vědomostmi a zkušenostmi jaké zde bezplatně, ale pro dořešení problému v domech bohužel bezvýsledně, prezentuje pár odborníků (např. p. Stoll), na trhu s ještě dlouhou dobu pravděpodobně stále ceněným, byť panelovým bydlením pro řešení problému jistě uplatnila.
Dejte prosím vědět! :-)
Zdraví Petr Zedník

VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 16 roky

Dovolil jsem si provézt rozbor problematiky hlučnosti topného systému po montáži termostatických ventilů. Vycházím z toho že před montáží TRV se hlučnost neobjevovala. Při navrhování původního topného systému se vycházelo z toho, že je nutné zajistit průtok ve všech radiátorech a nic jiného dodavatele nezajímalo. To znamená vzal se potřebný výkon s nějakou rezervou a při navrhovaném teplotním spádu 20 stC tomu odpovídá nějaký výkon čerpadla. Zpravidla čerpadlo mělo tlakovou diferenci 5-6 m vodního sloupce. Všechny radiátorové ventily byly otevřeny a průtoky se usadily dle místních tlakových poměrů. Doba pokročila a přinesla požadavek na instalaci termostatických ventilů. (Tato instalace byl obrovský kšeft). Změně na straně spotřeby tepla neodpovídala změna na straně zdroje. Pokud byla vyměněna oběhová čerpadla tak pouze za čerpadla se stejným vybavením a topné systémy nebyly doplněny regulátory tlakové diference na vstupu do jednotlivých stoupaček. Tato rozdílnost způsobuje následující problémy:
a) provoz termostatických ventilů při větší než jmenovité tlakové diferenci způsobuje nárůst rychlostí v prostoru regulační kuželky až na vznik místních kavitací které emitují různé zvukové efekty
b) během provozu dochází k přivírání až zavření TRV a tím se oběhové čerpadlo dostane do oblasti kdy není jasně definována jeho pracovní křivka, při dlouhodém provozu v tomto bodě dochází k místnímu ohřevu v čerpadle až začne čerpadlo kavitovat ( vznik místních odparů)
c) během provozu při minimálním otevření TRV za současného nárůstu tlakové diference dochází k samovolnému pootevření TRV a toto může způsobovat tlakové kmitání topné soustavy. Nemělo by k tomuto jevu docházet pokud jsou všechny termostatické hlavice OK. Maximální tlakový rozdíl na standardním termostatickém ventilu může být 100 kPa. Při větších tlakových rozdílech výrobci nezaručují správnou funkci.
Z uvedeného vychází že instalace termostatických ventilů nebyla doprovázena příslušlými úpravami jak ve zdrojích tepla tak nebyla provedena montáž regulátorů tlakové diference na vstupu do stoupaček a pokud byly regulátory namontovány tak nejsou řádně nastaveny na cca 15-20 kPa. Největší nedostatek vidím v instalaci oběhových čerpadel bez možnosti regulace tlakové diference a zároveň v nedostatečné pozornosti ekvitermní regulaci, pokud bude fungovat regulace teploty na výstupu z výměníkové stanice nebude docházet k úplnému uzavírání termostatických ventilů a omezí se všechny problémy.
Jinak k dotazu na přivaření stoupačky. Pokud je stoupačka volná od fixace na obě strany není jeden bod na závadu. Standardně drží stoupačku jednotlivé odbočky k radiátorům podívejte se jak je provedeno uchycení stoupačky na jejím spodním konci, od fixace přívodního vodorovného potrubí by mělo být minimálně 2 m. Pokud je pata fixována nutno svar v průchodce odbrousit, opatrně docela to cáká.

DŠ Denisa Šumská @denisa.sumska před 16 roky

Vážený pane Stoll,

chtěla bch Vás požádat o radu a pomoc. Již druhým rokem bydlím v panelovém bytě. Již minulý rok jsem pochopila že ty ohromné rány nedělá žádný soused po nocích, ale něco je špatně v místnosti pode mnou, kde je jak předpokldám nějaký topný systém. Vydržela jsem to celou dobu na prášcích na spaní. Bydlím v přízemí tohoto domu a jsem asi jediná kdo má problém, nikdo jiný takové ohromné rány neslyší, vypadá to, že to jde ze zavřené místnosti kde je asi výměník tepla. Nyní je to druhý týden kdy spím asi tak 2 hodiny denně a již jsem začala pocitovat vážné zdravotní problémy, nemohu se nechat vyhodit z práce, tak jsem se rozhodla, že s tím ihned něco udělám. Ty rány jsou opravdu moc veliké, nechápu kde takové tlakové rázy mohou vznikat. Správce našeho domu odjel, mohu se dle Vašeho obrátit přímo na firmu Dalkia která toto musela instalovat? Jinde žádné klepání v topení není, pouze v pokoji kde spím, v té stěně se nesou ty rány, jde ze zdola jak já říkám z kotelny. Budu Vám vděčná za nějaké materiály, budu se snažit zjistit čím to je, ale nějaký návod postupu by mi velmi pomohl. Děkuji Vám za Vaši odpověď a pomoc. Budu Vám moc vděčná za materiály i radu. Bc. Šumská Denisa, email : dsumska at coma.cz

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 16 roky

DŠ Denisa Šumská @denisa.sumskaDobrý den, paní Šumská,
podklady vám rád zašlu.

Jak se hluk projevuje?
Ozývá se jen v určitou dobu?
Je rytmický?
Projevuje se celou topnou sezonu?

Nemáte foto vaší stoupačky? Zajímal by mě průchod podlahou a uchycení potrubí v suterénu /resp. v kotelně/.

Zkuste vypozorovat jakou teplotu má stoupačka /potubí/ před klepáním a během klepání.

FK František Korch @frantisek.korch před 16 roky

Dobrý den,co se týče hučení,tak to je způsobeno čerpadlem (pokud je to hučení slabé,je to normální)pokud je ale velmi hlučné,tak nemáte správně vyregulovanou topnou soustavu.To praskání je zřejmě vadný ventil v některém bytě,nebo může být namontován obráceně,nebo je otočená stoupačka se zpátečkou,čož jsme už taky řešili.To zjistíte tak když najíždí topení a vy si sáhnete na trubku pod ventilem.Pokud bude teplejší než ta co vede do ventilu,tak je to otočený.

PJ Petr Jaroš @petr.jaros před 16 roky

FK František Korch @frantisek.korchTo že by byl vadný ventil v některém bytě jsem vyloučil tak, že jsem na půdě postupně uzavíral a otevíral jednotlivé stupačky,(kotelna je v nejvyšším patře a rozvody jdou přes půdu a jednotlivé stupačky se dají zavřít)ale bez výsledku, když jsem uzavřel moji stoupačku, tak to sice ustalo, protože tam přestala proudit voda, ale při bližším poslechu bylo lupání jakoby z dálky pořád slyšet. Problám navíc začal ze dne na den zhruba na nový rok, v té době se však na soustavě neprováděly žádné opravy, či úpravy, při poslechu trubek na půdě mám dojem, že lupání má zdroj v kotelně, technik byl kotelnu zkontrolovat, ale nic nezjistil, navíc to bylo dopoledne, kdy bylo lupání velmi slabé. Taky by mě zajímalo, jestli systém nemůže být zavzdušněný, či jestli je ho možno vůbec odvzdušnit, na půdě je na potrubí jen automatický ventil, tek nevím, jestli třeba nemohlo dojít k jeho poruše.

PJ Petr Jaroš @petr.jaros před 16 roky

Zdravím Vás Pane Stolle, všiml jsem si, že jste nabídl některým zájemcům zaslání odborných materiálů, týkajících se hluku v topení, jestli by to bylo možné, rád bych se k těmto zájemcům připojil a požádal Vás jestli byste mi tyto materiály mohl zaslat také. Bydlím v sedm let starém čtyřpodlažním domě ve čtvrtém podlaží, dům má vlastní plynovou kotelnu, taktéž ve čtvrtém podlaží.Tuto zimu začalo z ne dne na den lupat ve stupačkách a to v různých intervalech a s různou intenzitou (obvykle je to slabší a méně česté dopoledne a intezivnější večer a v noci)Problém zjevně nesouvisí s rozpínáním systému v důsledku změn teploty (lupání se ozývá ať jsou stupačkÿ horké, či vlažné).Předem děkuji za opověď, Jaroš. jarospetr at email.cz

PK Petr Kruček @petr.krucek před 16 roky

Zdravím.Delší dobu jsem zde nebyl na diskuzi.Takže co se změnilo ohledně praskání v topení.V loni přes prázdniny nám Pražská teplarenská předělala vyměníkovou stanici.Demontovali dva boilery na teplou vodu(jeden boiler měl obsah asi 3 m3 vody).Namontovali jeden rychoohřivací šnek a 300 litrový zásobník vody ,čerpadla,regulátory atd.To vše má mít úsporu v ohřevu tepla a také na nečekaný odběr teplé vody ve špičce. Co se týče úspory zatím nevíme, nedostali jsme ještě vyučtovaní .Na nedostatek teplé vody ve špičce si zatím nikdo nestěžoval.
Co se tyče topení tak tam byl problém.Byla instalovaná nová regulace a než se vychytaly všechny problémy tak to nějaký čas trvalo.Tak jsme museli znovu trpět kvůli hluku,praskání v topení.Nakonec se to vyřešilo novým čerpadlem.Kde nám řekli,že motor čerpadla je třírychlostní a my máme nastavenou nejnišší rychlost.Od té doby je topení nehlučné!To jsou moje poznatky.Ale co bylá pravá přičina, která způsobovalá hlukové projevy v topení snad ví jenom dodavatelská firma, která montovala regulaci.
Jinak naše regulace je statická nastavená podle projektové dokumentace a termostatické hlavice máme od 1985 výrobce
Cotherm Příbram.V roce 1997 k vůli poruchovosti ventilů (nevhodné těsnění mělo za následek vytopení bytů)jsme vyměnili vnitřky ventilů(namísto fibrového těsnění byl použit gumový okroužek).Výměna nových termostatických hlavic 3.typ Cotherm Příbram.Udajně jsou složené ze švedských komponentů.Termostatické hlavice a ventily jsou od vyměny funkční a bez problému.
Jinak nás trápi jedna věc máme velkou spotřebu tepla.Pokud porovnáme s jinými objekty, tak v přepočtu na m2 (celkem vytápime asi 9000m2), máme nejvyšší spotřebu tepla.Letos bychom chtěli nainstalovat regulátory tlakové diference podle nové vypracované projektované dokumentace a osadit radiátory poměrovými měřiči tepla.Okna máme na celém objektu vyměněny za plastová.
Samozřejmě to musí schválit členská schůze nájemníků a Společenství vlastníků.Takže uvidím jak to vše dopadne.

TF Tomáš Fuk @tomas.fuk283 před 16 roky

PK Petr Kruček @petr.krucekAž budete mít vyúčtování, tak si ho prostudujte podrobně.
Pražská teplárenská Vám bude účtovat jednak za odebrané GJ, a pak paušál podle rezervovaného příkonu. Měl bych mrazení, že přechodem ze zásobníkového ohřevu na průtokový ohřev TUV Vám musel ten rezervovaný příkon pěkně narůst.

PZ Pavel Zemánek @pavel.zemanek před 16 roky

Začínám vážně uvažovat o nějaké autosugesci nebo hypnóze, že bych pak považoval šumění ventilů a trubek za hučení potoka či kamen a rány v rourách za praskání dřeva v krbu.
:-)

PT Pavlina Triskova @pavlina.triskova před 16 roky

Dobry den pane Stolle, procitala jsem prispevky o klepani v topeni, nebot i me zacal tento problem "palit". V byte (panelovy dum) mam dva roky nove termostaticke ventily a az nyni (pravdepodobne na koci topne sezony) slysim ve vsech stoupackach klepani (pro me spise kapky vody v kratkych casovych intervalech)a to nejhorsi nastava vecer - kolem 22hod a pak rano. Je to opravdu napor na hlavu. Rada bych Vas touto cestou poprosila o zaslani podrobnejsich informaci, co s tim - ci kde hledat pomoc (teplarny, spravce domu atd..). Budu rada za jakoukoliv radu. Dekuji moooc.
P. Triskova
adresa- p.triskova at seznam.cz

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 16 roky

Firmy zabývající se měřením hluku :

Působí-li čerpadla v chráněných prostorech překročení směrných hodnot hluku (možná i tónová
složka), doporučujeme tělesa čerpadel pružně uložit. Pružně uloženy musejí být rovněž veškeré
potrubní trasy, které mohou svými vibracemi přispět k přenosu hluku. Průchody potrubí konstrukcemi
je nutné realizovat "vibroizolačními průchodkami". Dále doporučujeme před a za čerpadlo vložit pružný
člen.
Hluky mající rázový charakter, šířený zejména při dojezdu armatur do koncových poloh, je nutné řešit
pružným oddělením armatury od potrubní sítě či jejím seřízením, nebo výměnou za novější typ.
Vhodné je rovněž zkontrolovat vlastní neprůzvučnost stavebních konstrukcí.
Nejčastější příčinou hluku v chráněných prostorách je při provozu výměníkových stanic přenos vibrací
po konstrukcích, proto doporučujeme pružné uložení veškerých instalací, u nichž je riziko přenosu
chvění ze zdroje (potrubní rozvody, čerpadla, armatury, atd.).
Průchody potrubí konstrukcemi je nutné realizovat správnými průchodkami (potrubí se nesmí dotýkat
konstrukcí objektu). Dále doporučujeme před a za čerpadlo vložit pružný člen. Hluky mající rázový
charakter, šířený zejména při dojezdu armatur do koncových poloh je nutné řešit pružným oddělením
armatury od potrubní sítě.

K čemu potřebuji měření hluku a v jaké fázi stavebního řízení?
Měření hluku od dopravy ve venkovním prostoru je nutné při návrhu oken a fasády – pro správné
stanovení třídy zvukové izolace oken resp. vzduchové neprůzvučnosti fasády.
Měřením hluku od dopravy ve vnitřním prostoru je nutné prokázat splnění směrných hodnot hluku dle
nařízení vlády – nutné ke kolaudaci.
Měřením hluku od stacionárních zdrojů hluku uvnitř budovy (výtahy, VZT, apod.) je nutné prokázat
splnění směrných hodnot hluku dle nařízení vlády – nutné ke kolaudaci.
Měřením vzduchové, resp. kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí se ověřují akustické
vlastnosti těchto konstrukcí, zda jsou dostatečné či nikoliv

Koupil jsem nový byt a ruší mne nadměrný hluk, jak postupovat?
Pokud se nejedná o žádný z výše uvedených problémů, je možné, že rušivý hluk je způsoben
nesprávně provedeným vzduchotechnickým či jiným technickým zařízením (např. klimatizační
jednotkou, kotelnou, výtahem atd.). V těchto případech je nutno postupovat individuálně a řešit
problém s pomocí odborného technika – akustika.

Greif-akustika, s.r.o.
Kubíkova 12,
182 00 Praha 8
Czech Republic
Tel.: +42 286 587 763 až 764
Fax: +42 286 580 668
E-mail: greif-akustika at greif.cz
Web: www.greif.cz
http://www.akustika.sk/pix/dwnld/ITS072-…

Úřední měření hluku

Společnost kvinting PRAHA se věnuje kontrole a monitoringu kvality životního prostředí se specializací stavební akustiku, hluk a jeho ekologické dopady. Mezi služby, které poskytujeme našim klientům patří:

* úřední měření hlukových hladin
* měření vibrací
* měření vzduchových neprůzvučností stavebních konstrukcí
* měření kročejových neprůzvučností
* poradenská činnost v oblasti hluku
* zpracováním akustických studií a protihlukových opatření jak v průmyslu, tak ve stavbách občanského vybavení.

Společnost je držitelem autorizace pro "úřední měření hlukových hladin v pracovním i mimopracovním prostřední a stavební akustiku se specializací průběžného monitorování hlukových hladin ze stavební činnosti velkých staveb"
V luhu 1029/14
140 00 Praha 4
tel./fax: +420 261 224 977
tel. 2: +420 261 211 254
email: kvinting at kvinting.cz

zdroj emisí hluku
Zdroje hluku lze rozdělit dle jejich využití:

* vzduchotechnická zařízení – odsávání vnitřního vzduchu
* osobní výtahy – doprava osob
* zařízení otopného systému – vytápění obytných místností
* vodovodní potrubí – přívod pitné vody
* kanalizace – odvod splaškové vody

Nejvíce diskutované bývá vždy zvolení vhodného zařízení, které je právě zdrojem emisí hluku. Vhodným řešením při opravách technologie a instalací v renovovaném panelovém domě je v prvé řadě zvolení správného a vhodného výrobku, kterým se bude plně eliminovat jeho vlastní hlučnost a v druhé řadě návrh a způsob jeho osazení do stávajících či nově zbudovaných konstrukcí. Veškerá technologická zařízení musí být zabezpečena a opatřena dle předpisů montáže jednotlivých výrobců navržených zařízení. Všechna zařízení a rozvody musí být dilatačně oddělena, pružně nebo plasticky uložena na jednotlivých konstrukcích tak, aby bylo zamezeno přenosu hluku a vibrací do přilehlých konstrukcí. Pružné uložení takových nově instalovaných zařízení má být provedeno odborně dle hmotnosti a výkonu zařízení s ohledem na rezonanční jevy. V jejich důsledku by mohlo dojít i k zesílení přenosu chvění právě v těch kmitočtových pásmech, kde je potřebné hluk omezit. Tlumící prvky (izolátory chvění, silentbloky ) mají být v návrhu výrobců jednotlivých zařízení a měly by být součástí dodávky takovéhoto zařízení. Chvění se od zdroje může přenášet i po připojovacím potrubí. Hluku vznikajícího tímto připojením se zabrání pružnoplastickým propojením mezi zařízením a vlastním potrubím. V prostupech stavební konstrukce má být potrubí obaleno měkkým materiálem. V případě technologických zařízení lze navrhnout podložení pryžovými podložkami, které zabrání přenosu hluku z vnitřních zdrojů do ostatních částí konstrukce. Pryž snižuje přenos vibrací přenášených do konstrukcí a omezuje tak sekundárně vyzářený hluk do ostatních místností. ( viz obr. 5 )
http://www.izolace.cz/index.asp?module=A…

6.4.1.1.1 Rozvodný systém ústředního vytápění
Musí splňovat požadavky ČSN EN 12828 (06 0205) Otopné soustavy v budovách – Návrh
teplovodní otopné soustavy, ČSN 06 0310:1998 Ústřední vytápění – Projektování a montáž.
Rozvodný tepelný systém je vyžadován dvoutrubkový. Připojování jednotrubkových systémů
je z důvodu vychlazení vratné vody nepřípustné. Pro stabilizaci tlakových poměrů je
nepřípustné použití prvků přepouštějících oběhovou vodu z přívodního potrubí do vratného,
vhodné je použití regulátorů diferenčního tlaku.
Kompenzace roztažnosti a konstrukce pevných bodů jsou navrženy a provedeny s ohledem
na teploty vnitřního zařízení. Uložení, průchody zdmi a stropy musí být provedeny tak, aby
nezpůsobovaly hluk. Potrubní vedení musí být tepelně izolována a uložena tak, aby bylo
zabráněno ohřevu vratné vody. Tloušťky izolací v souladu s Vyhláškou MPO 151/2001 Sb.
do DN20 min.20 mm, DN20 – DN32 min 30 mm, DN40 – DN100 40 – 100 mm dle DN, pro
DN>100 min.100 mm. U potrubí z plastů a mědi se tloušťka tepelné izolace zvolí podle
vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru řady DN. U vedení potrubí ve zdi,
v prostupech zdí a stropů je tloušťka izolace poloviční. V dokumentaci uvést tlakovou ztrátu
objektu. Součástí projektové dokumentace musí být objektové a meziobjektové regulační
plány v souladu s Vyhláškou MPO 151/2001 Sb.

e třeba dbát na to, aby nevznikaly nežádoucí hluky. Z tohoto
důvodu je nutné zajistit udržování tlakových poměrů jak ve vnitřním otopném systému, tak
diferenčních tlaků na prahu objektů (použití regulovaných oběhových čerpadel, regulátorů
diferenčního tlaku).

6.4.1.6 Ochrana proti hluku
Je nutno neumísťovat zařízení, která mohou způsobovat hluk, do místností, které sousedí s
místnostmi se zvláštními nároky na bezhlučnost (např. ložnice). Potrubí, armatury a čerpadla
musí být dimenzována tak, aby nedocházelo k nepřípustným rychlostem vodního proudu a
tím ke vzniku hluku. Uložení potrubí, prostupy zdí, musí být řešeny tak, aby nezpůsobovaly
při provozu zařízení hluk. V objektech s vyššími požadavky na bezhlučnost je třeba použít
oddělení oběhových čerpadel od potrubí gumovými kompenzátory. Kompenzátor instalovat
vedle pevného bodu nebo osadit kompenzátor s omezovačem délky. Je vhodné počítat v
rozpočtu s možností dodatečných úprav proti hluku po uvedení zařízení do provozu.
Neprovozovat zařízení ústředního vytápění se zbytečně rychlými a velkými teplotními
změnami. V objektových stanicích přednostně navrhovat čerpadla s nižšími otáčkami (max.
1450 ot/min.).

6.6.2.3 Regulace vytápění
Při tomto systému vstupuje do připojeného objektu topná voda o parametrech odpovídajících
buď potřebám vytápění, nebo ohřevu TeV. V období, kdy je dodávána topná voda o teplotě
vyšší než odpovídá potřebám vytápění, musí regulace účinně snížit střední teplotu na
otopných tělesech buď snížením přívodní teploty směšováním při konstantním průtoku
topného media, nebo seškrcením průtoku termostatickými ventily. Teplotní změny prováděné
regulátorem teploty, který řídí směšování, musí být pomalé, aby nedocházelo k rušivým
hlukům vlivem dilatace topných rozvodů a neúměrně zvýšeným požadavkům na tepelný
výkon.
http://www.eop.cz/produktyasluzby/tpp.pd…

Další firmy zabývající se měřením hluku :

http://www.akustickecentrum.cz/
http://www.aht.cz/hluk.html
http://www.analysisprecision.cz/index.ht…
http://www.ekolagroup.cz/sluzby.html
http://www.bpakustika.cz/mereni-hluku.ht…
http://www.kvinting.cz/uredni-mereni-hlu…

JŠ Jana Šprincová @jana.sprincova před 16 roky

SP Stoll Petr @stoll.petr414Dobrý den,

také řeším problém s praskáním v topení. Takže Vás prosím, je-li to možné, mi zaslat nějakou radu jak bych se toho mohla zbavit. Děkuji moc.Jana Šprincová

PK Petr Kruček @petr.krucek072 před 17 roky

Tak to Vás lituji,když se nemůžete v noci vyspat.My jsme měli podobný problém,krerý se projevoval vždy každým začatkem a koncem topné sezony.Podle venkovní teploty.Ve dne 12 stupnů a v noci 2 stupně celsia.Pět let jsme se nevyspali.Vždy se to uklidnilo až se začlo pořadně topit.Hlasili jsme to na Teplárny .Teplárny nám tvrdily,že je to náš problém v objektu a oni to mají v pořádku.A to bylo během pěti let.Předtím jsme ten problém neměli.Vždy jsme protrpěli několik týdnů než začli pořadně topit.Letošní zimu bychom protrpěli celou,ale stál se zázrak.Najednou jako mavnutím kouzelné proutku,hluk zmizel.My jsme s topnou soustavou nic nedělali!Takže problém někde byl a někdo ho vyřešil.My to nebyli takže Teplárny.Jak pišete hluk byl vždy největší v přízemi až do 3.patra.V 9.patře už hluk nebyl skoro slyšet,takže si většinou stěžovali nájemnici z nižších patrech.Před měsícem jsem kontaktoval osobně techniky Teplárny,aby mě vysvětli-li daný problém.Byli velice vstřicní při vysvětlení daného problému.V loni při odstavce také vyměnili regulátor(KOTHERM?)Ten původní údajně podle venkovní teploty velice rychle reagoval na otevíraní topného media do systému.Regulátor má 9 regulačních křivek,první 3 křivky se použivají při podlahovém vytápění.My jsme měli nastavenou 6 regulační křivku.To znamená,když je venku 0 stupnů tak má mít topná voda nějakou teplotu.Už si nepamatuji kolik to je.Nový regulátor údajně reaguje velmi pozvolna a plynule otevíra ventil za nějakou dobu a teplotu, kterou má regulovat,tak udrží v dané toleranci.Starý regulátor to zřejmě neuměl nebo byl vadný.Pak dochazelo k tomu,že otevřel ventil na plno a horkou topnou vodu pustil do systemu a došlo ke znamému praskání ve stoupačkách(diletace rozvodů teplem)Pak to vyhodnotil,že teplota byla dosažena a uzavřel ventil.Došlo opět ke znamému zvukovému efektu díky k vychladnutím topného systému,pak opět vyhodnotil,že není požadováná teplota, tak otevřel ventil....atd.Pokud to dělá 5 krát za hodinu,tak se není čemu divit,že uživatele jsou na prášky a někteři na Bohnice.To byla naše zkušenost.Doufám,že už budeme mít pro vždy klid a příjemné spaní.Přejí Vám hodně štestí při řešení Vašeho problému.

DD demon demon @demon.demon749 před 16 roky

PK Petr Kruček @petr.krucek072mohu jen potvrdit. V mém RD jsem řešil to samé - praskání v rozvodech UT při náběhu horké vody do radiátorů. Vyřešil jsem to jaksi mimoděk instalací ekvitermní regulace s nastavením velmi pozvolného vzestupu teploty oběhové vody (10-15 min.)při regulačním zásahu. Už dva roky jsem neslyšel ani ťuk ze systému topení. Předtím to taky bylo zralý na ty Bohnice, zvláště když to začalo praskat v noci...
přeji mnoho štěstí s donucením kompetentních institucí k řešení nápravy

SP Stoll Petr @stoll.petr414 před 17 roky

Dobrý den, hučení ani praskání, jak jak uvádíte, normální není.
Obojí se dá odstranit, má to však své ALE.

Předpokládám , že instalace TRV proběhla bez projektové dokumentace a bez konzultace s dodavatelem tepla.

Pokud by jste projekt měli, tak si pozorně přečtěte technickou zprávu. Projektant, který s námi spolupracuje, tam píše toto klauzuli :

" Hlukové projevy otopné soustavy

Hlukové projevy otopné soustavy mohou být dvojí. termostatické ventily se mohou projevovat pískáním, dilatace stoupaček pak klepáním. zatímco možné pískání termostatických ventilů je ošetřeno již v projektu návrhem regulace diferenčního tlaku, klepání stoupaček má svůj původ v chybně provedených prostupech stoupaček stavební konstrukcí a není ovlivnitelné ani projektem, ani montáží regulační techniky.

Každá stoupačka má být u své paty podepřena, a v prostupech mezi patry má být umožněna dilatace potrubí, bez dotyku se stavební konstrukcí . Pokud tato podmínka není splněna, potrubí stoupaček prochází kovovými prostupy, pak se jakákoliv změna délky potrubí projeví kovovým klepnutím.

Tato skutečnost není vadou projektu nebo montážně regulační techniky, ale výhradně skrytou vadou původního provedení otopné soustavy. Odstranění této vady spočívá v uvolnění prostupu stoupačky, odstranění původní kovové prostupky a její nahrazení tepelnou izolací v tl. 20 mm.Jiná , méně nákladná řešení lze vyzkoušet jen s nejistým výsledkem.

Po montáži TRV dochází mnohem častěji ke změnám teploty, zejména teploty zpátečky vlivem uzavírání části termohlavic. To bývá příčinou mnohem četnějších stížností na hluk otopné soustavy projevující se klepáním. Odstranění příčin těchto stížností je nutné posuzovat jako jiný obchodní případ. "

Montážní firma by vás na budoucí možné hlukové projevy měla upozornit, neboť příčin může být několik. Otázka je jak se k takové reklamaci postaví. Je možné, že by nakonec musel rozhodnout soud, pokud tam uvedenou klauzuli nemají.

Je mi však jasné, že se chcete vyspat, a proto vám doporučuji následující :

1. Problémy s hučením TRV

- zjistit máte-li na patě objektu, popř. na patách jednotlivých stoupaček, tzv. regulátor diferenčního tlaku a nastavit jej na cca 12-15 kPa

- pokud tam tento regulátor není, požádat dodavatele tepla o dodatečné nainstalování. Většinou jeho instalaci hradí dodavatel tepla, ale nevím jak tomu bude ve vašem případě.
Pro vaši představu , je možné použít např. tento regulátor :
http://www.imi-international.net/cs/down…
http://hydronic.cz/

- dočasně je možné situaci vyřešit snížením otáček čerpadla, snížením ekvitermní křivky /konzultovat s dodavatelem tepla/, přiškrcením regulační armatury

- pro vás asi bude nejschůdnější to přiškrcení průtoku, můžete to provést na patě vašeho objektu / máte-li tam průtokoměr/, snažte se přivřít nějakou armaturu /nejlépe regulační/ tak, aby se na průtokoměru objevila hodnota o 40 až 60% nižší. Také to lze provést přímo na stoupačce, na kterou jsou napojeny OT ve vašem bytě

2. problém s praskáním a klepáním

- buď to můžete provést tak, jak jsem již uvedl v naší technické zprávě /viz. citace výše/, nebo je možná ještě jedna méně nákladní varianta /bez bourání/

Máte-li zájem, mohu vám na váš e-mail zaslat nějaké odborné články a tomto jevu, popř. foto přímo z prováděných oprav

Uvedený problém byl zde diskutován v tomto vlákně :

https://forum.tzb-info.cz/100361-hlukove…

JA Jana Adamcová @jana.adamcova před 17 roky

SP Stoll Petr @stoll.petr414Dobrý den pane Stolle,

velice děkuji za rychlou odpověď. Co se týče projektu, byl vypracovaný, ale zatím mi ho nikdo nebyl schopen ukázat (v našem baráku si všichni myslí, že přeháním). Bohužel opak je pravdou. Praskání jsem si i nahrála na video, abych měla alespoň nějaký důkaz, že se nejedná o občasné prasknutí, ale o denodenní teror. Je mi 29 let a s takový přístupem lidí, kteří bydlí u nás v baráku (jsem tu teprve 1,5 roku), jsem se ještě nesetkala.

Budu ráda, když mi pošlete nějaké rady a články ohledně praskání a jeho odstranění. (tzv. méně nákladné varianty odstranění daného problému). Opravdu si velice vážím Vaší snahy pomoci mi.

Děkuji
Ing. Jana Adamcová