Riziko jaderné havárie
Škody připisované skleníkovému efektu dramaticky rostou, naopak za desítky let provozu stovek jaderných tlakovodních reaktorů (tj. reaktorů "temelínského" typu) není známa žádná havárie spojená s únikem radioaktivity. Jediný známý tlakovodní reaktor, u něhož došlo k havárii spojené s tavením aktivní zóny, byl reaktor v Three Miles Island. Díky ochranné obálce však nedošlo k významnějšímu úniku radioaktivity do okolí a nebyly pozorovány škody ani na lidském zdraví, ani na životním prostředí.
JETE jako první v ČR má reaktor v ochranné obálce (kontejnmentu) se železobetonovou konstrukcí o síle stěn 1,2 m. s vnitřním povrchem pokrytým 8 mm vrstvou nerezové oceli. Je projektována na přetlak 0,49 MPa při teplotě 150°C. Hermeticky uzavírá prostor aktivní zóny, a tím efektivně zabraňuje úniku radioaktivity i v případě tavení aktivní zńy a zajišťuje ochranu před pádem letadla a před takovou vlnou po výbuchu. Ochranná obálka francouzského reaktoru Super Fénix odolala jen s oděrkami zásahu dvou raket. Při testech nárazu stíhačky Phantom F-4 se letoun roztříštil, ale na jejím plášti vznikla pouze 6 cm hluboký vryp. Zemětřesení v Japonsku o síle 7,2 Richterovy stupnice proměnilo Kobe v trosky, ale 12 reaktorů v okolí nemuselo zastavit provoz.
2 odpovědi
Zobrazit všechny reakceNevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
