Potrebujem poradiť s problémov šumenia v radiátoroch.
Popis ústredného vykurovania domu:
Radátory liatinové, značky kalor, pôvodné radiátorové kohúty Gama Myjava - veľkost podľa prípojky. Rúrovod vyhotovený z oceľových bezšvových rúrok - zváraný.
Po výmene pôvodných radiátorových kohútov za termostatické ventiliy IVAR začalo v radiátoroch šumieť. Myslím si že šumenie vzniká prúdením vody cez ventil, ale neviem prečo a neviem čo mám robyť aby šumenie zaniklo. na výstupe z kotolne ne osadený prepúšťací ventil HAYMAYER a regulátor diferenčného tlaku herz. Sústava sa správa tak, že keď je dyferenčný tlak na výstupe z kotolne menší ako 3kPa tak radiátory nešumejú. Dyferenčný tlak je odmeraný a ručím zaňho.Ak je však tla 3kPa tak prietok VV je nedostatošný. Pripojovací dyferenčný tlak by mal byť podla výpočtu 8kPa. Dopočul som sa že problém by mohol zapríčiňovať "volný kyslík" vo vode, ktorý je odstránený chemickou cestou a opäť zaňho ručím. Výrobca TRV tuším garantuje ich bezhlučný chod do tlakovej straty 10kPa. Prenášanie zvukov je vylúčené, lebo pri zavreti radiátorového ventilu šumenie ustane. Z tohto usudzujem že vzniká práve vo ventile.
Ak máte niekto s touto problematikou skúsenosti prosím Vás o radu. Zatial dík.
Dik za radu. Inac na akekolvek merania v systéme vykurovania mám orístroje. Myslím si ze problém je naozaj v…
před 17 roky
Dobrý večer, tak to jste změřil správně. Je mi však divné, že by při tak malém diferenčním tlaku, jako je 8 Kpa, by se…
před 17 roky
Diferenčný tlak je zmeraný tak, že na výstup z kotolne to je do chráneného úseku som navaril dva vypúšťacie kohúty a…
před 17 roky
6 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDiferenčný tlak je zmeraný tak, že na výstup z kotolne to je do chráneného úseku som navaril dva vypúšťacie kohúty a na nich merám tlakovú diferenciu. Čo sa týka osadenia prepúšťacieho ventilu, tak ten používam na ochránenie čerpadla proti preťačeniu, lebo keď zavrú ventily na radiátoroch tak čerpadlo tlačí "do plného". Ventil je namontovyný za čerpadlom ale zároveň je pred diferenčákom. Ak príde k zatvoreniu TRV tak RDT priškrtí prietok a tým sa zvýši diferenčný tlak za čerpadlom, pričom v chránenom úseku je konštantná hodnota. Tým že RDT škrtí prietok prichádza k zvýšenému namáhaniu čerpadla. Prepúštací ventil je nastavený tak, že za bežnej prevádzky je zatvorený. Otvorí sa len pri buď zavretí guláča na výstupe z kotolne alebo pri zavretí 90% TRV. Ináč minule som zabudol napísať že pôvodné kúrenie bolo samoťažné. Ale myslím to je jedno.
Dobrý večer, tak to jste změřil správně. Je mi však divné, že by při tak malém diferenčním tlaku, jako je 8 Kpa, by se projevovala hlučnost, o které píšete.
Pokuste se změnit přednastavení ventilu a poslouchejte, uslyšíte-li nějakou změnu k lepšímu :
https://www.ivarcs.cz/katalog/vytapeni-i…
Budete-li mít správně přednastavené ventily, pokuste se snížit diferenční tlak v chráněném úseku na 5 kPa.
Také existuje speciální měřicí termostatický ventil od fy Gamper, ale k proměření asi nemáte vybavení a navíc by jste musel investovat do tohoto ventilu.
Také je možné, že má pravdu pan Sladký. Zkuste zvýšit teplotu na co nejvíce. Potom odvzdušněte nejvyšší otopné těleso tak, aby se vám vyrovnal hydrostatický tlak. Nechte soustavu chvilku "otevřenou", aby vzduch mohl lépe probublat.
Ten "spiroventil" by jistě pomohl.
http://www.ostaco.cz/download/ER40_Odvzd…
Ještě je mi divné, že máte osazen přepouštěcí ventil i regulátor diferenčního tlaku. Můžete změřit tlakový rozdíl této sestavy, pře chráněným úsekem a za ním?
Jak jste nastavoval přepouštěcí ventil a regulátor diferenčního tlaku ?
Uvádím vám postup pro nastavení :
Seřízení otevíracího tlaku přepouštěcího ventilu je vhodné provádět na konkrétní soustavě za provozu, protože je umožněno přesné seřízení podle reálného stavu. Podobně jako v případě
třícestných ventilů se toto seřizování provádí nezávisle na vyvážení potrubní sítě.
V případě podle obrázku 8.5 je postup následující:
1. regulační ventily odběrných míst jsou zcela otevřeny, přepouštěcí ventil je uzavřen
2.odběrná místa jsou vůči sobě vyvážena, ventil STAD je zde jednak partnerským ventilem,
3.jednak slouží pro vyvážení odboček na síti jako část vyššího modulu (viz kapitola 2 a 3)
3.regulační ventily se uzavřou
4.na přepouštěcím ventilu se snižuje tlak do té míry, než je dosaženo opět jmenovitého průtoku ventilem STAD
Tímto postupem je seřízen přepouštěcí ventil na 100 % - ní přepouštěné množství a mezi body A a B je udržován stálý diferenční tlak. Můžete rovněž postupovat následovně:
1. regulační ventily odběrných míst jsou zcela otevřeny, přepouštěcí ventil je uzavřen
2. odběrná místa jsou vůči sobě vyvážena, ventil STAD je zde jednak partnerským ventilem, jednak slouží pro vyvážení odboček na síti jako část vyššího modulu (viz kapitola 2 a 3)
3. na přepouštěcím ventilu se snižuje tlak do té míry, než je dosaženo okamžiku zvýšeného průtoku vyvažovacím ventilem STAD.
Posledně popsaným bodem je přesně nalezen potřebný otevírací přetlak podle skutečné situace.
Tlaková odchylka však bude při reálném provozu stoupat se stoupajícím přepouštěným
množstvím (viz kapitola 5.2).
Přepouštění je často používaným způsobem ochrany proti nárůstu diferenčního tlaku, zejména z cenových důvodů. Z konstrukčního hlediska se v naprosté většině případů používají přepouštěcí ventily pružinové, které jsou levnější než přepouštěcí ventily na bázi upravených regulátorů diferenčního tlaku. Na obrázku 5.4 je příklad začlenění přepouštěcího ventilu do soustavy.
Jejich funkce je při uzavírání regulačních armatur založena na přepouštění přebytečného
množství teplonosné látky z přívodu do zpátečky. Tím tyto armatury udržují prakticky konstantní průtok soustavou. Z technického hlediska by měly být instalovány na konci větve (viz obrázek 5.4), aby vždy díky zachování oběhu celou větví byla na regulační armatuře otopná (chladicí) voda o správné teplotě. Dalším důvodem je možnost nastavení niššího otevíracího tlaku.
Z praktických důvodů však bývají přepouštěcí armatury instalovány na začátku větve (pata
objektu, pata stoupačky), kde je jejich montáž jednodušší. Přepouštěcí armatury podporují z principu zvyšování teploty zpátečky a v přechodném období se tak může teplota zpátečky jen nepatrně lišit od teploty přívodu, co. má přímý vliv na vlastní tepelné ztráty potrubní síti
Určitým problémem je však navrhování přepouštěcích ventilů, protože není přesně jisté, jaký podíl z celkového průtoku bude přepouštěn. Navíc, pokud navrhujeme přepouštění např. na patách stoupaček, bude pravděpodobně každá stoupačka (podle svého určení a polohy) vykazovat jiné přepouštěné množství. Proto volba procentního poměru přepouštěného množství ke jmenovitému záleží pouze na projektantovi a běžně se volí v rozmezí 30 - 100 % (podle určení konkrétní větve potrubní sítě nebo podle zkušeností projektanta). S tím úzce souvisí nastavení přepouštěcího tlaku (viz obrázek 5.5).
Pokud požadujeme diferenční tlak ve větvi např. 20 kPa a přepouštěné množství je např. 2 m3.h-1, je z návrhového diagramu zřejmé, že buď musíme nastavit otevírací přetlak na 5 kPa, abychom měli diferenční tlak v okruhu 20 kPa při 2 m3.h-1 nebo se musíme smířit s diferenčním tlakem 35 kPa při daném průtoku pro nastavený otevírací přetlak 20 kPa (odchylka 75 % od nastavené hodnoty). Tato skutečnost je dána tím, že přepouštěcí armatura má rovněž svou vlastní tlakovou ztrátu, která se promítá dále do tlakově chráněného úseku.
Proto není vhodné navrhovat termostatické ventily na hranici jejich odolnosti proti hlukovým projevům (nezpracovávat výrobcem předepsané maximální tlaky). Je potřeba uvažovat i pásmo proporcionality přepouštěcího ventilu (vzestup dispozičního tlaku).
V zásadě se podklady pro navrhování přepouštěcích ventilů udávají buď ve formě diagramu nebo v tabelární formě, kde je pro určitý průtok a nastavení uvedena odchylka v % od nastavené hodnoty.
Přepouštěcí ventily se také někdy používají pro stabilizaci dopravní výšky čerpadla, kdy jsou umístěny v jeho obtoku (ponejvíce malá zařízení). Toto řešení má v zásadě stejné nevýhody z hlediska tlakové odchylky i z hlediska konstantního čerpaného množství (viz kapitola 4.3). Za výhodu můžeme považovat skutečnost, že toto zapojení nepodporuje zvyšování teploty zpátečky.
Právě zvyšování teploty zpátečky je důvodem, proč přepouštění bývá některými teplárenskými společnostmi na vnější síti zakazováno. Řádné vychlazení zpátečky je totiž jednou z podmínek pro hospodárný provoz zdroje tepla. Rovněž tak používání frekvenčně řízených čerpadel ve spojení s přepouštěním nevykazuje vzhledem k prakticky konstantnímu čerpanému množství téměř žádné provozní úspory.
Málo známou skutečností je, že přepouštěcí ventily byly na trh uvedeny počátkem 60. let firmou Tour & Andersson Hydronics z důvodu potřeby zachování konstantního průtoku potrubní sítí u soustav s dvoucestnými regulačními ventily. Nebyly tedy původně určeny pro stabilizaci diferenčního tlaku, ale měly za úkol udržovat konstantní průtok vyvažovacím ventilem STAD (dle obrázku 5.4), aby tak soustava mohla být vyvážena ručními vyvažovacími ventily. Jinak řečeno, původním úkolem přepouštěcích ventilů bylo konvertovat soustavy s proměnným průtokem (dynamické) na soustavy s konstantním průtokem (statické).
Také si překontrolujte zda-li mátě čistý filtr.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
