Kam dál pro informace ze stavebnictví
Rubriky:
Je riskantní spoléhat na uhlí...
"V posledních měsících jsme revidovali náš plán obnovy uhelných zdrojů. Došli jsme k tomu, že za současných podmínek by bylo riskantní mít tolik elektráren na uhlí, jako jsme plánovali," uvedl obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.
Takže já osobně tedy očekávám v budoucnu pokračující rozevírání se cenových nůžek mezi elektřinou a plynem coby topného média...
271 odpovědí
Zobrazit všechny reakceOPEC chce zbrzdit propad cen ropy
Ropným státům se přestává líbit zlevňující ropa. Organizace států vyvážejících ropu (OPEC) proto prozkoumá stav nabídky a poptávky na trhu , zvláště zda dodávky nejsou příliš vysoké. Uvedl to íránský ministr ropného průmyslu Gholámhosejn Nozarí. Zasedání kartelu OPEC se uskuteční 9. září ve Vídni.
Írán patří tradičně mezi zastánce vysokých cen ropy a stál v čele producentů, kteří odmítali výzvy velkých spotřebitelů, v čele se Spojenými státy, ke zvýšení těžby v době, kdy se cena ropy vyšplhala na rekordních 147 dolarů za barel. Již dříve Írán také uvedl, že podle jeho názoru jsou současné dodávky na trh příliš vysoké a převyšují poptávku o jeden milion barelů denně.
"Zdá se, že členové OPEC mají v plánu zabránit trendu poklesu cen ropy," uvedl Nozarí na internetových stránkách ministerstva. "OPEC bude zkoumat trend cen ropy, problém nadměrných dodávek na trh a kontrolu cen," dodal s tím, že tyto body se budou projednávat na zasedání.
Ceny ropy se včera stabilizovaly kolem 115 dolarů za barel, mírně nad úroveň, na kterou se zřítily v pátečním propadu o více než pět procent. Ropu podporoval slabší kurz dolaru , signály cenové podpory ze strany kartelu OPEC a napětí mezi Západem a Ruskem kvůli Gruzii.
Ropu nadále výrazně ovlivňují pohyby dolarového kurzu, který dnes spíše oslaboval. Jedním z hlavních důvodů pátečního propadu bylo silné oživení dolaru. Předešlý den přitom dolar výrazně klesl, což ropu vyhnalo prudce vzhůru. Ropa se ocitla na maximu 11. července, kdy cena americké ropy vystoupila na 147,27 USD. Od té doby kvůli oživení dolaru a poklesu poptávky výrazně klesla.
dik za clanek.tenhle mi nejak unikl.
Tak jsem si to spočítal, a meziroční nárůst platby za plyn pro domácnost (11.000 kWhp) vychází na +38%.
4Q2007 = 0,94444 Kč/kWhp : 86,75Kč/měsíc (s DPH)
4Q2008 = 1,23153 Kč/kWhp : 185,93Kč/měsíc (s DPH)
při 11.000 KWhp meziročně = 11430Kč vs 15778Kč
S ohledem na vývoj cen očekávám, že v 1Q2009 by cena mohla jít čtvrtletně tak o cca -5% dolů.
U PPas je to podobné:
v cenách
4.Q. 2007: 12x81,99 (měsíčně) + 11.000x0,93258= 11.242 Kč
4.Q. 2008: 12x178,50 + 11.000x1,22375 = 15.603 Kč
efektivní meziroční nárůst 38,8%
Tak nám to zase utěšeně roste v energiích. Když k tomu srovnám i negativní posilování dolaru proti koruně, tak se už pomalu dostáváme na rekordní ceny energií všeho druhu z přelomu června/července 2008.
ropa=122$/barel (dolar od dob, kdy byla 145$/barel posílil o 9% proti koruně)
elektřina=84,6Euro/MWh (od dob rekordu - 90Euro/MWh - posílilo Euro o 3%)
zemní plyn=38,17Euro/Mwh (maximum z přelomu června/července 42Euro/MWh)
uhlí ARA=192$/t (maximum z přelomu června/července 218$/t)
me by spis zajimalo co na to ti,kteri si mysli,ze to pujde jeste dolu.
nehodlaji akceptovat posilovani dolaru i vuci euru.
osobne si myslim,ze ted nejaky cas bude dolar vuci euru posilovat.
tu je pekne vidiet amaterizmus a neprofesionalny pristup......az sa mi nechce verit ze v CEZ su tak prispaty ludia......ak by ste aplikovali nove technologie na stavbu elektrarne tak by uholne elektrarne prekracovali ucinnostou cyklu vsetky doteraz pouzivane technologie pricom by do ovzdusia nevypustali prakticky ziadne emisie CO2 - uhlik sa v procese vyuziva ako katalyzator a nie ako palivo jeho vedlajsi produkt po spracovani dava synteticky benzin alebo naftu za cenu spracovaneho odpadu. Zase to je len o ludskej blbosti ktora nepozna hranic......neviem si pomoct ale mna tie vyjadrenia o ekologii z ust monopolov dodavajucich el. energiu pripadaju celkom na smiech.
No asi jsou "prispaté" i jiné firmy i v rozvinutějších státech, naž je ČR, protože ty Vaše "zázračné" technologie s vysokou účinností cyklu se nepoužívají nikde na světě.
Výroba syntetického benzinu z uhlí není nic nového a pokud vím, tak v současnosti ji provozují jen v JAR a i tam ji svého času (v době relativně levné ropy) uvažovali zrušit pro nákladnost a ekologické zátěže.
Jsem vzděláním "jen" chemik. Tak mi prosím vysvětlete, kam se prosím poděje ten uhlík z uhlí. Uhlí je zjednodušeně řečeno právě jen uhlík. Konverze na organické sloučeniny (paliva - třeba benzín) je možná jeho spalováním a reakcí CO s vodou (za určitého tlaku a teploty a s pomocí katatalýzátorů - ale ne uhlíku). Část uhlíku bude po skončení reakce vázána v nově vzniklé organické sloučenině, ale za každé 4 vodíky taktéž vázané v organické sloučenině (a že jich tam bývá více, než uhlíku) se uvolní jedna molekula CO2.
To jsou základní zákonitosti chemie a výroba paliv (organických sloučenin) z uhlí rozhodně není z hlediska CO2 bezodpadová, ba právě naopak. Kromě toho je to energeticky velmi náročně.
Podobně i u nás tuším v elektrárně Vřesová se vyrábí elektřina "oklikou" přes výrobu plynu z uhlí, ale celková účinnost je ještě menší, než přímé spalování uhlí.
Tak se nám nějak ten oil-peak nedaří. Už to spadlo na 124$/brl :-D
Každá krize má své světlejší i temnější okamžiky - teď je holt ten světlejší. Vypadá to, že kolem 123-124$ je support. Což je překvapivé, protože analytici support viděli někde kolem 120$ i níže.
nic zvlastne neviem co sa okolo toho robi taky bordel.......
dajte mi emisie CO2 a vodu a ja Vam urobim MEGAWATTY elektrickej energie......ci uz bio cestou alebo syntetickou......je to len o chceni a nechceni kedze stat ziskava na daniach stale viac a viac tak nema preco chciet nieco ine......vyroba syntetickeho benzinu je 80rokov davno zvladnuta bio-nafta vyrobena enzymatickou cestou takisto.......je vela ciest len investor je ako byva zvykom debil.......
Takže ropu už máme za 140$/barelík, i více.
ARA uhlí (černé uhlí dovážené z Austrálie) stálo před rokem přesně 75$, dnes už skoro 200$/tuna.
Když si to spočítám i přes posilující korunu, dává to impozantní meziroční cenové nárůsty:
surová ropa +38%
silová elektřina +33%
surové uhlí +90%
surový zemní plyn +59%
jsem spis zvedav jak si na tu cenu uhli zvyknou lidi co s ni momentalne topi.
ti se nebudou stacit divit az jim cena stoupne behem roku o vice jak 100%.
UHOS uz burzu schvalil a nema namitek.rozjezd je planovan na rok 2010.
jsem zvedav co pak budou palit ve svych kotlich.to uz ta elektrika vyjde levneji nez uhli.
http://www.inflationdata.com/inflation/I…
podle téhle tabulky byl zlom asi kolem r.2003 (?)
Zajímavé grafy:
http://www.nytimes.com/interactive/2007/…
Tak to je nářez... Ropa už "líže" 140$ za barel.
ted jsem ji moc nesledoval.mela snahu jit dolu.
uvidime kam se to vysplha i s posilovanim dolaru.
pak teprve to zacne byt hooodne zajimavy
Uhlí dochází, Mostecká chystá pro odběratele dražby
31. května 2008 3:11
Těžební firma Mostecká uhelná se chystá radikálně změnit způsob, jakým bude do budoucna prodávat své uhlí. Místo dlouhodobých kontraktů na dodávky paliva bude svým velkoodběratelům nabízet, aby se přihlásili do aukce. Zjednodušeně řečeno: uhlí dostane ten, kdo ho vydraží za vyšší cenu.
na to se dá reagovat jedině vypnutím počítače ooo.
Tak to je nářez... Zásoby ropy tenhle týden klesají v USA až dramatickým tempem... nejspíš z důvodu nedostatečné nabídky... asi to už jde DO PRDELE...
A v ČR zdražuje nafta každý týden o 1 Kč/litr...
New York - Americké ministerstvo energetiky (DOE) zveřejnilo týdenní data o velikosti komerčních zásob ropy a ropných produktů v týdnu do 23.května
Zásoby ropy poklesly o 8,8 mil barelů ze 320.4 mil barelů před týdnem na 311.6 mil barelů, stav v loňském roce 345.2 mil barelů a změna oproti minulému roku -33.6mil barelů,(-9,7%)
Zásoby topného oleje a destilátů rostly o 1.6 mil barelů ze 107.8 mil barelů na 109.4 mil barelů, stav v loňském roce 123.7 mil barelů a změna oproti minulému roku -14.3 mil barelů, (-11,6%)
Zásoby benzínu poklesly o 3.2 mil barelů z 209,4 mil barelů na 206.2 mil barelů, stav v loňském roce 201.1 mil barelů a změna oproti minulému roku +5,1mil barelů, (+2,5%)
Provoz rafinerií: 87,9% oproti 87.9% před týdnem
Odhady zásob (Mb) : (MGR: ropa -0,6, destiláty +0,85, benzín -0,3, utilizace 0%)
Tak už barel přes 130$. Každý týden 3 doláče navrch.
mam takovy tuseni,ze to bude v cervenci na 150 :-(( a koruna neposiluje :-(((((((((((((((((((
dusledky budou hrozny :-(
ani OPEC se nam ke zvyseni tezby a na 90% je ani nezvysi :-(
Tak 128$ za barel. Je to drsné.
A na PXE už je MWh v base2009 za 70 Euro...
ČEZ: Zachováme jen z 50% uhelných elektráren, zbytek nahradí nové plyn
Autor: Vladimír Urbánek (AliaWeb)
9.5.2008 9:58:36
Dle prohlášení obchodního ředitele ČEZu Alana Svobody ČEZ plánuje retrofitovat pouze 50% stávajících výrobních zdrojů na hnědé uhlí. Zbývající kapacitu, kterou bude muset nahradit, plánuje ČEZ založit na plynových zdrojích. ČEZ by tak mohl vystavět až 5000 MW plynových elektráren s celkovými investičními náklady 50 mld. Kč. Celkově ČEZ plánuje vynaložit na investice do obnovy výrobních zdrojů 150 mld. Kč, tento údaj se nemění.
Svoboda dále řekl, že prodej elektrárny v Počeradech Mostecké uhelné společnosti (MUS) je jednou z možností, ale rozhodně ne tou preferovanou. ČEZ určitě preferuje dohodu o dlouhodobé dodávce uhlí z MUS. ČEZ vede v současné dohodě s MUS o této dodávce soudní spor.
jo... a ropa už je za 126$/barel and rising... Evidentně všichni očekávají armagedon.
mel by se spis zamerit na dostavbu JETE na 4 bloky a toho Bursika i s Kuchotovou zakopat radeji do zeme.nevi o cem melou.
tem dvoum bych elektrinu odriznul nadobro.chtel bych videt jak by si poradili :-)))))
Tak už nám tu klepe na dveře 125$/barel...
Zatím nám to jde od začátku roku pěkně nahoru.
Co týden, to cca 3$.
Asi už nevyhraju tipovací soutěž jednoho nejmenovaného serveru... Jsem tipoval, že na začátku června bude ropa za 121$.
IEA vyhlašuje poplach: Světu bude chybět 12,5 miliónu barelů ropy
denně
http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/i…
Květen 4, 2008 - 15:07
Fatih Birol, IEA, a Astrid Schneiderová, Energy Watch Group, v rozhovoru pro Die Internationale Politik, Květen 4, 2008 - 15:07 Vzdejme se ropy dříve, než nám dojde.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) volá na poplach: Světu by mohla dojít ropa dříve, než se čekalo - nebezpečí výpadků dodávek roste. Hlad po energii versus její nedostatek: Zatímco poptávka po ropě roste, produkce klesá - nedostatek, rostoucí ceny a inflace hrozí. V rozhovoru s Astrid Schneiderovou Fatih Birol, vedoucí ekonom IEA, požaduje změnu politiky členských zemí. Jeho motto: Vzdejme se ropy dříve, než nám dojde.
Astrid Schneiderová:
Pane Birole, ve vaší „Světové energetické prognóze“ uveřejněné v roce 2007 (World Energy Outlook 2007, WEO 2007) IEA poprvé varovala, že by mohlo dojít k prudkému poklesu těžby ropy a eskalaci cen v období od nynějška do roku 2015. Důvodem, který uvádíte, je, že do těžby ropy se málo investovalo.
Fatih Birol:
Samozřejmě. Existují tři důvody, proč tomu tak je. Prvním je rostoucí poptávka, hlavně v Číně, Indii a samotných středovýchodních zemích. Tyto země jsou hlavní příčinou rostoucí poptávky po ropě. I kdyby v USA byla recese, tyto země by příliš nezpomalila, protože Indie a Čína mají silný vnitřní ekonomický růst, zatímco rostoucí ceny ropy pomáhají ekonomice Středního Východu. Poptávka po ropě proto zůstane vysoká.
AS:
Druhý důvod...?
FB:
... je, že pozorujeme prudký pokles těžby na existujících ropných polích, zejména v Severním moři, v USA a v mnoha zemích mimo OPEC. I zde by se mělo investovat za účelem zpomalení toho poklesu. Třetím důvodem, proč očekáváme riziko celkové produkce, je, že jsme prozkoumali všechny projekty ropného průzkumu na světě: Celkem 230, v Saúdské Arábii, Venezuele, v Severním moři, všude. I kdyby všechny tyto už zafinancované projekty byly realizovány, celková kapacita těžby, kterou mohou přinést, je příliš malá.
AS:
Kolik chybí?
FB:
Stále chybí přesně 12,5 milióny barelů denně (mbd), zhruba 15% celkové poptávky po ropě (současná světová spotřeba ropy je 84 mbd - pozn. překl.). Tento propad znamená, že bychom v příštích letech mohli čelit nedostatku dodávek a velmi vysokým cenám.
AS:
Existuje přesto způsob, jak se tomu vyhnout?
FB:
Jsou jen tři cesty, jak z toho ven: Především musíme drasticky zvýšit energetickou hospodárnost, musíme stavět více úsporných osobních i nákladních automobilů a letadel, abychom zpomalili vzestup spotřeby ropy. Za druhé musíme používat v sektoru dopravy více alternativních paliv. Když se však podíváte na to, jak málo vlády dělají, aby napomohly větší hospodárnosti, je jen malá naděje, že dojde k takové změně politiky. Třetí věc je, že potřebujeme mnohem více projektů těžby ropy, hlavně v klíčových zemích OPEC (Mezinárodní organizace zemí vyvážejících ropu).
AS:
Napsal jste, že k uspokojení světové poptávky po ropě se musí investovat 5,4 biliónu dolarů. Ve kterých zemích by se tyto peníze měly investovat?
FB:
V zemích Středního Východu dodávajících mnoho ropy - ale nejsem si jist, že tyto země a jejich ropné společnosti budou investovat tolik, kolik by bylo potřeba. Mohly by si myslet, že takové zvyšování těžby není v jejich zájmu, aby udržely ceny ropy nahoře. Další část investic by měla jít do zemí OPEC, do USA a do Severního može, aby se tam zabránilo poklesu těžby.
AS:
Ve WEO 2007 je uvedeno, že rychlý pokles těžby ropy bude mezi 3,7 a 4,2% ročně. Je to pravda?
FB:
Přesně -
AS:
Takový pokles je ještě strmější než ten, který předpovídala Skupina energetického dohledu (Energy Watch Group, EWG)!
FB:
Mohu vám už teď říci, že v naší „Světové energetické prognóze 2008“, která vyjde v listopadu, se budeme důkladně zabývat výhledem těžby ropy a plynu. Podíváme se na 350 nejdůležitějších ropných a plynových polí a zjistíme, do jaké míry klesá těžba a co to znamená.
AS:
Co tím míníte?
FB:
Pokud vím, toto bude první důkladná veřejná studie, ve které přezkoumáme a překontrolujeme naše znalosti o tom, kolik ropy a plynu jde na trhy. Mnoho lidí v této věci dospěje k novým závěrům.
AS:
Jedním ze závěrů WEO 2007 je, že celá dodatečná produkce ropy musí pocházet ze zemí OPEC a především Sředního Východu. Generální tajemník OPEC Salem el-Badri na londýnské konferenci o energetické bezpečnosti loni v únoru oznámil, že OPEC chce investovat 200 miliard dolarů do roku 2012 za účelem vytvoření nových těžebních kapacit ve výši 5 mbd. To je v ostrém kontrastu s WEO, kde konstatujete, že do roku 2020 potřebujeme pro uspokojení rostoucí poptávky nové těžební kapacity ve výši 24 mbd. Salem el-Badri tak de facto říká, že OPEC nebude schopná splnit očekávání. Neznamená to, že se dostaneme do vážných problémů?
FB:
Jistě. Toto je důvod, proč letos poprvé vyhlašujeme situaci „váznoucích dodávek“. Existuje schodek mezi světovou poptávkou po ropě a množstvím, které z tohoto regionu může přijít na trh. Myslíme si, že producenti ropy musí významně zvýšit své výstupy, ale nejsme si jisti, že to chtějí nebo dokonce mohou udělat.
AS:
Protože nechtějí?
FB:
Podívejme se na čísla: Do roku 2015 bude schodek mezi tím, co očekáváme a tím, o co těžaři chtějí nebo mohou zvýšit své kapacity. Tento schodek ukazuje skutečný a závažný obrázek ropného trhu. Mohl by znamenat váznutí dodávek a rostoucí ceny.
AS:
Takže věci, které vidím ve WEO, jsou spíše - mohu-li to takto říci - seznamem požadavků?
FB:
Mohla byste to takto vyjádřit. Myslím, že vstupujeme do nového světového ropného pořádku. Novými hráči, kteří rozhodují o tom, kolik ropy přijde na trh, jsou většinou státní ropné společnosti. Z mnoha důvodů věci nepůjdou tak snadno jako doposud.
AS:
EWG ve svých studiích zdůraznila, že odhady ropných rezerv na Středním Východě jsou pravděpodobně o 50% nadhodnoceny. Když dnes středovýchodní země požádáte o zvýšení jejich těžebních kapacit, jak dobré jsou vaše znalosti o jejich ropných rezervách a o množstvích, která by tyto země mohly těžit, kdyby chtěly?
FB:
Zde mluvíme o velmi důležitém problému a nejdůležitějším výsledkem, který očekávám od WEO 2008, je více průhlednosti, pokud jde o ropné rezervy národních i mezinárodních společností.
AS:
Na koho narážíte?
FB:
Jen si vzpomeňte, že jedna velmi známá nadnárodní ropná společnost se nedávno dostala do potíží, protože nebyla dost průhledná. Proto by IEA ráda viděla více otevřenosti, pokud jde o data o ropných rezervách - mohlo to (jejich utajování, pozn. překl.) být ku prospěchu jednotlivým státům, ale zbytek světa, jiné ekonomiky, všeobecný blahobyt každého jsou na nich závislé. V tuto chvíli letíme skoro naslepo a zofale potřebujeme více do toho vidět.
AS:
Pomůže průhlednost sama o sobě?
FB:
I kdyby ropné zásoby Saúdské Arábie byly odhadovány s chybou 50%, mohla by zvýšit svou těžbu ze 12 na 18 mbd. Ale nemyslím si, že během příštích 25 let o tolik zvýší svou produkci. Takže existují tři rozličné problémy: Geologie, investice a politika hlavních producentů ropy. Tyto tři aspekty společně činí budoucnost ropy velmi složitou.
AS:
Když se podívám na všechny tyto země, jsou velké potíže s Ruskem a jeho restriktivní politikou vůči mezinárodním a tržně orientovanýn ropným společnostem jako Jukos; Irák a Írán jsou ohnisky mezinárodních krizí, Saúdská Arábie má velmi zdráhavou politiku a pro západní společnosti se zdá být složité vstoupit tam...
FB:
Jistě, ale to je zcela legitimní.
AS:
... a v neposlední řadě Venezuela, která zastavila export energetické korporaci Exxon Mobil. Tyto země ovládají dohromady 60% světových ropných zásob. Ale ve skutečnosti na ně nemáme žádný vliv, ekonomický ani politický.
FB:
To velmi zatěžuje každého a náš ekonomický systém. Když se podívám do budoucnosti, vidím strategické výzvy pro energetický sektor: První je ropná a plynová bezpečnost. Právě nedávno Rusko snížilo své dodávky plynu na Ukrajinu o 25%. Druhá je klimatická změna. A třetí, a každý musí přiznat, že o ní příliš nemluvíme, je souvislost energie a bídy, například v Africe. Dnes 2,6 miliard lidí, tj. 40% světové populace, nemá přístup k elektřině.
AS:
Budeme schopni čelit všem třem výzvám?
FB:
Když se podíváte na jejich rozměry, nemyslím si, že tyto problémy mohou vyřešit samotné trhy. Nemůžeme na nich nechat všechno. Národní vlády i mezinárodní instituce musí pomoci definovat pravidla a dodržovat je. Problém je přiliš důležitý.
AS:
Nejste sám, kdo varuje před výpadky dodávek - na světovém ekonomickém summitu v Davosu Jeroen von der Veer, generální ředitel Shellu, poprvé připustil, že konvenční ropa a zemní plyn nepostačí pokrývat světovou poptávku po roce 2015. Nepovede to k dalšímu poklesu těžby?
FB:
Někteří lidé si teď myslí, že světová těžba ropy a plynu se brzy dostane do rozbouřených vod, ale důvodem není jen vyčerpání zdrojů. Nedostatek investic je dalším problémem, stejně jako skutečnost, že některé země nechtějí těžbu zvyšovat.
AS:
Z čehož je nemůžeme obviňovat, že?
FB:
Ne. Než jsem přišel do IEA, pracoval jsem pro OPEC ve Vídni. A všichni olejáři měli stejnou myšlenku: Nevyužiju do dna veškeré ropy, kterou mám dnes, ale nechám něco pro své děti a vnuky, aby na ní mohli také vydělávat. A tomu rozumím. V mnoha ropných zemích je ropa jediným nebo nejdůležitějším zdrojem příjmů.
AS:
Takže jaký je váš závěr?
FB:
Byl bych velmi překvapen, kdyby se těžba ropy během příštích 20 - 25 let snadno a bez problémů zvýšila řekněme na 120 mbd. I kdyby tam byl ten potenciál, nedostaneme tu ropu na trh. Závěr je, že musíme být připraveni na velmi turbulentní a napjaté trhy s vysokými cenami ropy - to nebude dobré pro hospodářství.
AS:
Předpokládejme, že ceny budou eskalovat - kdo bude zasažen jako první?
FB:
Bude záležet na tom, kdo si může dovolit x dolarů za barel. Někteří budou moci, jiní ne. Země OECD budou mezi těmi šťastnými, ale rozvojové země budou ...
AS:
... těmi poraženými ...
FB:
Přesně!
AS:
Jestli vám rozumímm přesně, říkáte, že poptávka po ropě by mohla růst celosvětově o 3% ročně, zatímco musíme očekávat pokles těžby o 4% v době od nynějška do roku 2015. To bude každý rok 7%, která budou chybět.
FB:
Poptávka by se mohla zvyšovat o něco pomaleji. Ale mohla by být velká mezera mezi tím, co je možné, a tim, co ve skutečnosti bude, zvlášť jestli nevynaložíme masivní úsilí na zvýšení hospodárnosti automobilů nebo nepřejdeme na jiné dopravní systémy. Jestliže neprovedeme opatření na straně spotřeby, spotřeba poroste. A jestliže jsme neinvestovali dost do těžby ropy, budeme se s tím potýkat.
AS:
Ale když pomyslíte na životní cyklus zboží, na dlouhý investiční cyklus strojů, elektráren nebo klimatizačních systémů: Myslíte, že přizpůsobení nižším odávkám na straně spotřeby může nastat tak rychle?
FB:
Ne, ale nemyslím si, že ceny půjdou nahoru tak rychle. Můžeme vidět postupný růst, a to dá lidem nějaký čas na přizpůsobení. Ale z dlouhodobého hlediska to musí být jasné: V tom, jestli ropa dojde v roce 2030 nebo 2040 či 2050, není velký rozdíl.
AS:
Tohle opravdu říkáte?
FB:
Ano, jednoho dne defintivně skončí. A myslím, že bychom se ropy měli vzdát dříve, než nám dojde. To by mělo být naše motto. Tak bychom se měli na ten den připravit - výzkumem a vývojem alternativ k ropě, rozhodnutím, jakou životní úroveň si chceme udržet a zjištěním, jaké alternativní cesty můžeme najít.
AS:
Jak bude na novou ropnou krizi reagovat světová ekonomika?
FB:
jestliže bude velká disproporce mezi nabídkou a poptávkou, ekonomiky budou zasaženy tvrdě - i když s velkými rozdíly po světě. Německé hospodářství utrpí méně než v zemích Sahelu. Avšak očekáváme menší ekonomický růst, růst inflace a vyšší nezaměstnanost i v zemích OECD.
AS:
A chudé země?
FB:
V chudých zemích, nejvíce ze všech v černé Africe, v Indii a podobně, budou účinky mnohem více zničující. Například jsme spočítali, že země dovážející ropu v černé Africe ztrácejí 3% svého ekonomického růstu kvůli jejím rostoucím cenám. Neměli bychom zapomínat, že polovina lidí v těch zemích žije pod hranicí chudoby jednoho dolaru denně.
AS:
Vidíte nebezpečí vojenských konfliktů mezi zeměmi s velkými a malými zdroji, způsobené napětím na světovém trhu?
FB:
S mým úředním mandátem často nehovořím o válkách a podobně. Ale to vám mohu říci, že problémy energie a geopolitiky jsou příliš propojeny. Dodávky energií se stávají čím dál méně ekonomickým podnikem, ale místo čím dál více geopolitikou! To je špatná zpráva a vůbec se mi to nelíbí. Potřebujeme dialog mezi producenty a spotřebiteli.
AS:
Zmínil jste se, že jsme na počátku nového světového energetického pořádku. Kdo jsou noví hráči?
FB:
Na straně spotřeby jasně Čína a Indie. Mívaly na trhu vemi malý podíl a zatím jsme je ve hře o energii příliš neviděli. Byly jen statisty, ale teď se stávají čím dále tím více plnohodnotnými protagonisty.
AS:
A na straně producentů?
FB:
Tam jsou to hlavní země těžící ropu: Saúdská Arábie, Írán, Irák, Kuvajt, Spojené arabské emiráty a Rusko. Všechny ty země mají jedno společné: Těžba ropy je řízena státními ropnými společnostmi místo volného trhu. To mění pravidla hry. Nejsou to jen noví hráči, ale i úplně nová situace. Bohaté země OECD budou stále méně významné. Ještě jsou důležité, ale při pohledu do budoucnosti budou hrát menší roli.
AS:
Takže celé světové hospodářství závisí na několika zemích těžících ropu - a ty země, o nichž jste se zmínil, nejsou velmi demokratické.
FB:
Každá země má svůj politický systém, který si přizpůsobila pro sebe. Co bychom však rádi viděli, je otvírání trhů v těch zemích. Volný pohyb kapitálu bude velmi důležitý, aby každý mohl svobodně investovat, do čeho chce. Ale vposledku jsou to svobodné země. Mohou se rozhodnout pro jakoukoli energetickou politiku a jakýkoli politický systém, které chtějí.
AS:
Co to znamená pro nás?
FB:
Přinejmenším si musíme uvědomit, že naše ropa a plyn budou pocházet ze zemí, kde státní společnosti rozhodují o budoucí těžbě. V tom je rozdíl oproti minulosti, kdy nás zásobovaly více tržně zaměřené korporace. To je důležitá změna.
AS:
IEA má mandát sledovat ropný trh a varovat země OECD, kdyby byly potíže nebo výpadky na světovém trhu s ropou. Jak hlasitě teď zní vaše poplašné zvony?
FB:
Mluvíme tu o dvou různých funkcích. První je, že můžeme na trh umisťovat rezervy tam, kde není fyzicky dost ropy k uspokojení poptávky. To jsme udělali například v roce 2005, když hurikán katrina udeřil na USA. Druhým úkolem je, jak jste se zmínila, „spustit poplach“. To jsme udělali loni.
AS:
Už jste začali zvonit na poplach? Kdy?
FB:
Ve WEO 2007. To byl jasný signál vládám všech našich členských zemí. Teď považují energetickou a ropnou bezpečnost za mnohem důležitější než dříve. A až zveřejníme letos v listopadu WEO 2008, považuji za možné, že sirény budou znít ještě hlasitěji.
AS:
Ale nemáte nějaký postup, jak svolat hlavy států nebo ministry hospodářství k jednání o krizi nabídky ropy?
FB:
My přece máme takové postupy pro případ krize dodávek. Říkáme tomu nouzová situace a můžeme si vyměňovat informace s vládami všech členských zemí během několika málo hodin, jestliže k tomu dojde. Udělali jsme to, když udeřila Katrina.
AS:
Nevidíte v tom rozdíl? Na jedné straně krize způsobená přírodní katastrofou, která zničí pár ropných plošin, a na druhé straně něco jako „dlouhodobá nouze“?
FB:
Ano - a to je důvod, proč jsme požádali naše členské země, aby změnily politiku. Právě teď USA a Japonsko zavedly nová pravidla pro snížení energetické spotřeby automobilů. Zoufale zde potřebujeme nová pravidla a normy. Evropa se právě pokouší splnit stejné normy, ale vím, že některé země s tím budou mít své potíže.
AS:
Jako například Německo.
FB:
Zatím se ještě zdráhají zavést je do praxe. Ale myslím, že jim dáváme jasnou zprávu, ať to udělají. Všechno to jsou příklady, jak zvoníme na poplach, a zvoníme nahlas. Mohu vám říci, že jsem velmi potěšen, když vidím mnoho ministrů vydávat se správným směrem - ale to nestačí. Zejména když se zavádějí nová pravidla přiměřená rozsahu probémů, které nás čekají.
AS:
Ale není čas dát jasný signál? Hlavně proto, že mnoho peněz se v zemich OECD investuje špatně - třeba na stavbu nových letišť, i když nebude dost ropy pro stálý růst letecké dopravy?
FB:
Neříkáme to jen našim členským zemím, ale také Pekingu nebo Dillí. Vysvětlili jsme našim čínským a indickým kolegům, jak jim může pomoci vyšší energetická hospodárnost, jak může veřejná doprava změnit jejich životy a kam by měly směřovat infrastrukturní investice. Ale nakonec je na vládách, jak vážně berou naše prohlášení a varování.
AS:
Tváří v tvář nadcházející krizi dodávek - nebyl by teď pravý čas svolat mezivládní konferenci o energetických problémech?
FB:
Diskutujeme a prověřujeme situaci pravidelně. Příštím důležitým krokem bude WEO 2008. V roce 2009 svoláme poradu ministrů a předpokládám, že energetická bezpečnost bude vedle klimatických změn jedním z nejdůležitějších problémů. Ale znovu: Je na vládách, aby teď jednaly. My jsme je varovali.
AS:
Zatím jsme mluvili jen o ropě, protože má největší podíl ve světovém energetickém mixu. EWG konstatuje, že nemůžeme prostě zdvojnásobit množství uhlí nebo uranu, jakmile ropa začne docházet. Vedle klimatických změn ani tyto energetické zdroje nejsou neomezené. Co říká IEA na tohle?
FB:
Je rozdíl mezi uhlím a uranem. Uhlí je globální zdroj, dá se najít skoro všude a máme ho velké množství. Ale problém je - když pro tuto chvíli odhlédneme od klimatických změn - že je stále složitější dostat uhlí z dolů do středisek spotřeby. Po té, co jsme pohovořili o cenách ropy, dovolte mi říci, že cena uhlí se od začátku roku 2006 více než zdvojnásobila. Ceny uhlí rostou také, protože Čína se stala důležitým dovozcem a větší nárůst těžby nikde nevidíme.
AS:
Jak hodnotíte situaci ohledně uranu? Dnes přichází z dolů jen 60% spotřeby, zbytek je z vytěžených zásob, které budou brzy vyčerpány.
FB:
Pokud jde o zásoby uranu, nevidíme žádný problém do doby po roce 2015 až 2020, dokud pokračuje průzkum v klíčových zemích jako Kazachstánu, Austrálii, Jižní Africe a jinde. Nemyslím si, že dodávky uranu jsou hlavní problém jaderné energetiky, spíše jde o otázku přijetí veřejností.
AS:
ve světle nedostatku a problémů s ropou, uhlím a plynem OECD, IEA a OSN vyzvaly k výstavbě více jaderných elektráren, aby se bojovalo proti klimatické změně. Potřebovali bychom však třikrát až čtyřikrát více jaderných elektráren, abychom mohli přispět dostatkem energie k dosažení změny.
FB:
K omezení globálního oteplování na 2°C musíme změnit náš systém výroby energie. Existují čtyři způsoby, jak toho dosáhnout klimaticky neutrálním způsobem: Energetickou účinností, obnovitelnými energiemi, ukládáním CO2 a jadernou energií. Jestliže rozdělíme nutnou redukci CO2 rovnoměrně mezi tyto technologie, museli bychom stavět 30 nových jaderných elektráren ročně po celém světě. To je skoro nemožné. V současnosti stavíme 1,5 jaderné elektrárny ročně.
AS:
Takže ani renesance jaderné energie není na pořadu dne?
FB:
Jaderná energie by si měla spoň udržet svůj současný 15% podíl v energetickém mixu. Když se mě lidé v mé zemi ptají, jestli by měli postavit jadernou elektrárnu, říkám jim o výhodách a nevýhodách. Ale také jim říkám, že jaderný reaktor by neměl být postaven proti vůli těch, kdo budou muset žít v jeho okolí. Mohl by být dobrý pro světovou ekonomiku, pro energetickou bezpečnost a pro ochranu podnebí, ale když s ním místní lidé mají problém, měli bychom to při plánování definitivně vzít v úvahu.
~~~~~~~~~~~~~~~ Redakční poznámky ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Dr. Fatih Birol (*1958 v Turecku) je vedoucím ekonomem a šéfem oddělení hospodářských analýz Mezinárodní energetické agentury (IEA) v Paříži. Odpovídá za World Energy Outlook, nejdůležitější publikaci IEA o energetických trzích a zdrojích.
Astrid Schneiderová (*1965) je mluvčí spolkové pracovní skupiny energie politické strany Sdružení 90/Zelení a členkou vědecké rady Energy Watch Group. K jejím iniciativám patří mj. „Sluneční vládní čtvrť“ v Berlíně, tj. iniciativa převést vládní budovy v hlavním městě SRN výhradně na obnovitelné zdroje energie.
Rozhovor byl poprvé zveřejněn v němčině pod názvem „Die Sirenen
schrillen“ (Sirény ječí) v dubnovém vydání internetové verze Die
Internationale Politik (zde - http://www.internationalepolitik.de/arch…
ve formátu .pdf zde - http://www.internationalepolitik.de/arch… Internationale Politik je zahraničně politický měsíčník vydávaný DGAP (Die Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik e.V.), což je už od roku 1945 vlivný německý think-tank přispívající k formulací německé a evropské zahraniční politiky. Die Internationale Politik vychází i jako dvouměsíčník v ruštině a nejnověji také čtvrtletně v čínštině péčí příslušných velvyslanectví SRN v uvedených zemích, což mj. ukazuje na jeho spojení s oficiálními stanovisky spolkové vlády.
Anglický překlad rozhovoru byl porvé zveřejněn 22. 04. 2008 zde (http://gumwars.newsvine.com/_news/2008/0… The Energy Bulletin jej převzal 02. 05. zde (http:// www.energybulletin.net/43604.html)
Pro Britské listy a www.energybulletin.cz přeložil z anglické verze Jindřich Kalous 03. - 04. 05. 2008.
Poznámka JK: IEA byla občas obviňována z přílišného optimismu a ropný zlom spíše popírala - viz třeba zde (http://www.euractiv.com/en/energy/ iea-refutes-peak-oil-points-lack-inves...), ani v předkládaném rozhovoru tento pojem nenajdete. Tím cennější je otevřenost a závažnost varování jejího významného představitele. Důležité je, že členské vlády zemí OECD, jejímž orgánem IEA je, teď nemohou její varování ignorovat ani se vymlouvat na nedostatek podkladů pro jednání v žádoucím směru. Některým vládám to už došlo. Jiné, kam bohužel patří i současná česká vládní garnitura, pokračují v bohorovném přehlížení problému a chovají se, jako by se nic nedělo. Zmínka v rozhovoru o nežádoucích investicích do výstavby letišť, které teď jsou hitem magistrátů českých statutárních měst, je dostatečně výmluvná. Za ještě důležitější však lze považovat zmínku o rostoucí váze postavení ropných producentských zemí - výslovně je zmíněno i Rusko - v mezinárodních vztazích nadcházejícího období. I když to tedy není řečeno explicitně, z rozhovoru lze snadno vyčíst stanovisko IEA, že hrozby silou ze strany jakékoli vlády, ať už faktické nebo rétorické, vůči těmto zemím nejsou na místě. Snad tento příspěvek tedy poslouží k probuzení aspoň některých zodpovědných činitelů exekutivy a samospráv na centrální i místní úrovni. Zveřejněný rozohvor lze opravdu považovat za vyhlášení poplachu.
Já pořád říkám, že benzín je pořád nepěkně levnej. Když si na chvíli stoupnete k silnici, zkuste počítat auta obsazená jediným člověkem! A to kdybychom věděli, kolik těch aut frčí zbytečně...
Až bude litr N95 za takovejch 80,- až 100,- možná se ukáže, že začíná trochu řídnout doprava a těch deficitních 12mbd třeba zmizí?
Tak už se to škrábe na 124$/barel.
Plynaři naříkají, že lidi na zemním plynu škudlí a mají díky tomu tržby meziročně o 15% nižší, i přes vyšší ceny.
Takže se prý u nich bude (opět) propouštět a restrukturalizovat.
jinak zprávy...
Meta pro ropu: 225 dolarů za barel
Necelé čtyři roky zbývají do doby, kdy cena barelu ropy (159 litrů) dosáhne 225 dolarů. Vyplývá to ze studie kanadské finanční společnosti CIBC. Studie počítá s dlouhodobými trendy, zejména s rychlým vzestupem nejdynamičtějších zemí, jakými jsou Indie, Čína a další, především asijské země.
Výpočty se odvíjejí od skutečnosti, že od začátku loňského roku stoupla cena suroviny o 137 %. V současnosti se pohybuje kolem 120 dolarů za barel. "Prodej aut v zemích známých pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) narůstá s dramatickou rychlosti," poznamenal hlavní ekonom CIBC Jeff Rubin při zveřejnění zprávy koncem minulého týdne. Prodej motorových vozidel vzrostl jen loni v Rusku o 60 procent, v Číně o 20 a v Brazílii o 30 procent. Celá poloviny vytěžené ropy jde na výrobu pohonných hmot. Nebo, z jiného pohledu: Celých devadesát procent přírůstků těžby ropy ve světovém měřítku jde do nádrží motorových vozidel.
Američtí experti očekávají, že letos vzroste poptávka po ropě o dalších 1,2 milionu tun. Kvůli končícím zdrojům v Severním moři, poklesu těžby ve Spojených státech a dalších zemích mimo OPEC, počítá Mezinárodní energetická agentura IEA, že už letos bude na trhu chybět až 12,5 milionu barelů denně. I když naběhnou všechny nové těžební projekty. Na světovém trhu tak bude chybět až 15 % denní spotřeby ropy.
Organizace zemí produkujících ropu OPEC přitom odmítá myšlenku zvýšení těžby, která by mohla do jisté míry cenový růst zpomalit. "Za růst cen nemohou těžaři, ale spekulanti," prohlásil o minulém víkendu prezident OPEC Chalib Khelil. Z nadále rostoucí ceny vycházejí i trhy. Dlouhodobé kontrakty na odběr ropy sledované newyorskou burzou NYMEX sahají až do roku 2016 a žádný z nich není pod úrovní sto dolarů za barel.
Mezi odborníky jsou však také optimisté, kteří věří, že se americký dolar "chytne" a stabilizuje už kvůli úrokovým pohybům řízeným Federálními rezervami, a to by mohlo vést k cenovým korekturám směrem dolů. Podle druhého předpokladu by eventuální recese ve Spojených státech mohla snížit denní poptávku po ropě o 410 tisíc barelů. "Jednak je to málo, jednak také to, co zbude po Američanech, spolknou jiné země," tlumí naděje Jeff Rubin.
bude to jeste sila a to je Cina s Indii teprve na pocatku expanze.
Tak, pánové a dámy.
Kulte oči - ropa už je za 120$ dolarů barel!
A bude hůř...
Menší nadčasovost (obdivuhodné) - následující text je z roku 2005, tedy !3! roky starý!!!
V uplynulém týdnu došlo na české mediální scéně k události hodné zaznamenání. Hned tři mainstreamová média prolomila mlčení a v různých souvislostech se zmínila o některých aspektech ropného zlomu.
Deník Právo 11. srpna v článku [1] komentuje očekávané zdražení zemního plynu v ČR o desítky procent a přitom spíše mimochodem cituje prognózu uznávané autority české ekonomické praxe: „Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík si ale myslí, že dnešní ceny ropy představují jen krátkodobý vrchol a že v příštích šesti měsících by se mohly držet na úrovni 50 dolarů za barel. ,Prostor pro to, aby dále klesly, však už rozhodně není,´ řekl Mertlík.“
Přeji upřímně Pavlu Mertlíkovi, aby mu jeho nadřízený tento veřejný výrok veřejně neotřískal o hlavu, až se za půl roku zjistí, že surová ropa stojí trvale 70 - 80 USD.
To v redakci týdeníku Ekonom jsou jiní borci. Ve 32. čísle 11. srpna uveřejnili článek pod příznačným názvem Žízeň nehrozí [2], v němž Jan Stuchlík zcela v duchu Pollyannina scénáře ropného zlomu [3] sděluje české ekonomické veřejnosti, že vlastně není vůbec žádný důvod ke znepokojení, protože skvělé nové technologie těžby ropy z klasických i nekonvenčních zdrojů spolu s investicemi do otvírky nových vrtů (které jsou odlišně od minulosti nyní ekonomicky zdůvodnitelné právě rychle rostoucími cenami...) zajistí, že v r. 2025 bude možno pokrýt očekávaný nárůst poptávky o 44 miliónů barelů denně. Ještě že to zástupkyně šéfredaktora Libuše Bautzová v editorialu vydání [4] poněkud korigovala aspoň zmínkou o existenci i jiných scénářů. Jinak by si pozorný čtenář po přečtení informace o posledním vývoji a aktuální prognóze cen ropy [5] v tomtéž vydání Ekonoma mohl pomyslet, že si z něho někdo (jak říkávala naše nebožka babička) dělá šoufky. Jestliže však, jak Libuše Bautzová píše, „Jan Stuchlík prostudoval kdejaký materiál na dané téma“, měla by mu přinejmenším vytknout, že studoval jednostranně a že se dopustil hlavního hříchu proti zásadám mainstreamu, totiž nevyváženosti. K dispozici je daleko více jiných materiálů vycházejících z opačného názoru a některé z nich si dovolím předložit (nejen za účelem zlepšení všeobecného rozhledu redaktorů Ekonoma) hned teď.
Následující informace není z nejnovějších. V březnu t. r. ji přinesla jako první televize Al-Džazíra [6] a snad i proto kolem ní bylo v médiích dost dlouho „ticho po pěšině“. Soukromá vojensko-výzkumná firma Science Applications International Corporation (SAIC) na objednávku amerického ministerstva energetiky zpracovala rozsáhlou analýzu, která poprvé na takovéto vládní úrovni přiznává existenci ropného zlomu a jeho možné závažné důsledky pro americkou i světovou ekonomiku. Autory zprávy The Peaking of World Oil Production: Impacts, Mitigation & Risk Management (Vrchol světové produkce ropy: Dopady, zmírnění a rizikové řízení) jsou Robert Hirsch, Roger Bezdek a Robert Wendling a je datována v únoru 2005. Ještě než zpráva vešla do širšího povědomí, Robert Hirsch ji v květnu t. r. prezentoval na konferenci ASPO v Lisabonu - plné znění [7], abstrakt [8]. Její závěry lze stručně shrnout takto:
-ropný zlom se dostaví s jistotou, není však jasné, kdy. Někteří odborníci tvrdí, že to bude brzy. Tato studie říká, že „brzy“ znamená do dvaceti let.
-problémy spojené s ropným zlomem nebudou krátkodobé a zkušenosti z předchozí „energetické krize“ jsou pro jejich řešení nepoužitelné. Ropný zlom vyžaduje okamžitou a vážnou pozornost, jestliže rizika mají být správně pochopena a opatření přijata včas.
-ropný zlom způsobí závažné problémy s dodávkami kapalných paliv pro dopravu.
-ropný zlom dramaticky zvýší ceny ropy, což způsobí ekonomické potíže v celém světě.
-problémy budou vážné ve vyspělých zemích, v rozvojových zemích mnohem horší.
-zmírnění krize si vyžádá nejméně deset let intenzivního a nákladného úsilí.
-i když je větší efektivnost spotřeby klasických paliv u koncových spotřebitelů nutná, nebude sama o sobě ani dostatečná ani dost včasná, aby sama problém vyřešila. Množství alternativních technologií výroby masového množství kapalných paliv je nebo brzy bude k dispozici pro komerční využití.
-zásahy vlád budou nezbytné, jinak ekonomické a sociální dopady ropného zlomu způsobí chaos.
Hirschova zpráva předkládá z hlediska časového rozvrhu tři scénáře:
1. Opatření budou realizována, až se důsledky ropného zlomu projeví.
2. Realizace opatření začne 10 let před vyvrcholením těžby ropy.
3. Realizace opatření začne 20 let před vyvrcholením těžby ropy.
Protože ropný zlom může nastat kdykoli mezi léty 2005 - 2037, rozhodnutí o načasování zahájení realizace nutných opatření se jeví jako kritické. Jestliže se s nimi začne hned, první výsledky se projeví za deset let. Bude-li to předčasné, bude to stát společnost určité náklady, které však nebudou zdaleka mít tak závažné následky, jako opačný případ. Jestliže už ropný zlom nastal nebo se dostaví dříve než za 10 let, zničující krizi se v žádném případě nevyhneme. Dopady na ekonomiku USA se v takovém případě odhadují na bilióny (tisíce miliard) dolarů. Závažný je názor autorů Hirschovy zprávy, že tržní mechanismy v žádném případě nebudou schopny krizi vyřešit. Cenové signály hlásí jen bezprostřední nedostatek; dostaví se až ve chvíli, kdy už je na jakákoli preventivní řešení příliš pozdě. Navzdory ujišťování ropných společností a producentských zemí Hirschova zpráva konstatuje, že objevy nových ložisek nepokrývají trvalý růst spotřeby. Zpráva varuje i před možnými dopady na ceny ostatních energetických surovin. Trh se patrně stane nestabilním a nepředvídatelným. Znepokojivým se jeví požadavek na vyloučení veřejné debaty a ohledů na životní prostředí z procesu realizace potřebných opatření. Autoři se domnívají, že by to proces nepřijatelně zpomalilo.
Zpráva navrhuje řadu konkrétních opatření ke zmírnění očekávané krize. Upozorňuje, že svět nikdy nestál před problémem podobného rozsahu a závažnosti. Konstatuje, že dosavadní změny energetické základny lidstva byly postupné a evoluční, zatímco ropný zlom bude náhlý a revoluční. Vcelku je to dost znepokojivé čtení a jasný signál, že vláda USA začala brát ropný zlom vážně. Teď už „jenom“ zbývá otázka, jaká opatření ke zmírnění této „revoluční“ změny exekutiva přijme. Důvod k obavám v tomto ohledu existuje. Zpráva je koneckonců jen doporučením a jak s ní americká exekutiva naloží, je velká neznámá. Zpráva de facto volá po tom, aby celý velký a životně důležitý sektor světového hospodářství byl převeden zpod nadvlády „tržní ekonomiky“ do direktivní péče vlád, což samo o sobě nepochybně způsobí hněvivý odpor těch, kdo by na nedostatku chtěli vydělat pohádkové sumy, i dogmatiků „standardní“ ekonomické teorie, kteří těžko snesou, aby byli usvědčeni z nepoužitelnosti jejich pouček.
V dubnu 2004, tj. více než rok před publikací Hirschovy zprávy, uveřejnila ZNet, webová verze měsíčníku Z-magazine, interview s vysokoškolským pedagogem a aktivistou Richardem Heinbergem [9], který se problematikou ropného zlomu už několik let zabývá i na svém blogu MuseLetter [10]. Heinberg v rozhovoru pro ZNet předkládá 3 scénáře vývoje:
Plán A - válečný. Pokračování v aktuální strategii Bushovy administrativy, vojenská přítomnost USA na Středním Východě, vojenské soupeření o zdroje s Čínou.
Plán B - úsporný. Šetření zdroji, konec růstové ekonomiky, odklon od konzumního způsobu života.
Plán C - nedělat nic. Cesta nejmenšího odporu, vše za nás vyřeší trh a/nebo skvělé nové technologie, které za nás někdo vymyslí a někdo jiný se postará, aby bez komplikací a plynule byly zavedeny do života a nahradily ropu.
Jak už bylo řečeno minule [11], platná strategie národní bezpečnosti USA dává aspoň rámcovou odpověď na to, co se dá od vlády Spojených států očekávat. Další důvod ke starostem.
Možnými scénáři ropného zlomu se zabývá mezi jinými i člověk, který provozuje svůj weblog Deconsumption [12] pod pseudonymem Steve Lagavulin (tvrdí o sobě, že je dosud zaměstnán jako investiční poradce u velké firmy a že na blogu reflektuje to, co je nucen dělat v práci) a s podtitulkem „Konec flámu. Poslední zhasne...“ V článku Timeline for Unfolding Crisis of Mankind (Scénář vývoje krize lidstva) z května 2004 [13] se tajemný autor pokouší předpovědět vývoj na příštích 10 let.
2004 - 2006: Devalvace světových měn, především dolaru, růst cen ropy, růst úrokových měr a nezaměstnanosti, bankroty zadlužených firem i jednotlivců, pokles cen nemovitostí, další růst terorismu a občanských nepokojů, nestabilita na Středním Východě, sílící nepřízeň světového veřejného mínění vůči USA, těsnější vztahy Ruska, Austrálie a Japonska k Číně.
2007 - 2010: Opadání globalizace, odliv peněz z USA a západní Evropy směrem k asijským měnám, přechod Číny z exportní na importní ekonomiku v zájmu uživení rostoucí čínské populace, čínský zájem o Sibiř, krize obchodu s deriváty na finančních trzích, neschopnost států vyplácet závazky ze státních dluhopisů, soupeření Číny a USA o zdroje, riziko světového konfliktu, krize celých odvětví - silniční dopravy a zasilatelství, petrochemie, automobilového průmyslu, letecké dopravy, turismu, výpadky energetických sítí v USA a Evropě, širší zavádění fotovoltaiky a slunečních kolektorů, odchod lidí z předměstí, na Západě přechod od hotových jídel a polotovarů k potravinám z místních zdrojů, rostoucí zájem o výměnný obchod a místní trhy, růst násilí ve velkoměstech, rostoucí obliba udržitelných komunit a „ekovesnic“.
2011 - 2015: plný dopad efektů ropného zlomu, a to ve formě světové války s ohniskem na Středním Východě a s možností použití zbraní hromadného ničení, regulace dodávek ropy a zemního plynu, černý trh s benzínem v USA, rozvoj fotovoltaiky, rozklad obchodu a služeb ve velkoměstech, dramatický nárůst zločinnosti, potíže se zásobováním pitnou vodou, renesance venkova, úpadek až zánik celých sektorů výroby závislých na ropě (elektronika včetně počítačů a mobilních telefonů, farmacie, plasty apod.), vznik paravojenských oddílů s rizikem občanských válek, rozsáhlé epidemie v Africe, jižní a jihovýchodní Asii a Číně.
Tentýž autor, jehož jazykolamný pseudonym údajně znamená značku jeho oblíbené whisky (věřme, že svůj blog neprovozuje pod jejím převažujícím vlivem...), v březnu 2005 zveřejnil článek [14] pod názvem The Most Important Thing You Don´t Know About „Peak Oil“ (Nejdůležitejší věc, kterou nevíte o ropném zlomu). Článek navazuje na předchozí představu o možném scénáři dopadů ropného zlomu a podrobněji vysvětluje, jak věci fungují.
Málokdo z lidí zabývajících se tématem zřejmě tento aspekt chápe v plném rozsahu. Největší nebezpečí opravdu nepředstavuje fyzický stav zdroje, tj. datum ropného zlomu nebo stupeň či rychlost vyčerpávání ložisek. Hlavním rizikem je budoucí reakce ropných trhů na poznání, že předmět jejich činnosti a především způsob, jak k němu sobě vlastními způsoby přistupují, ztrácí relevanci. Bez ohledu na to, jaká je nebo bude skutečná realita ropného zlomu, síly vládnoucí světu už dnes vedou planetu na kurs, o kterém se domnívají, že jí odpovídá. Aniž by to bylo na první pohled zjevné, události, o nichž již dnes je rozhodnuto, že v horizontu roku nebo dvou let nastanou, tak získaly svou vlastní dynamiku a neodvratně směřují ke globálnímu ozbrojenému konfliktu. Autor těchto myšlenek Steve Lagavulin se domnívá, že taková je realita toho, co se děje právě teď a nezáleží na tom, kdy bude teoretického ropného zlomu dosaženo.
Kdybychom nechali volnou ruku trhům, jejich způsob, jak dosáhnout rovnováhy, by měl na naše životy násilný a okamžitý dopad. Obchodníci s komoditami žijí výhradně očekáváním podmínek a událostí, nikoli diskusí o jejich skutečném průběhu a verifikací svých prognóz. Staré pravidlo zní: „Nakup fámu, prodej zprávu.“ To je také důvod, proč se téma ropného zlomu až na výjimky neobjevuje v hlavních zprávách respektovaných médií. Jejich tématem se ropný zlom stane, až bude zřejmé, že se v něm již nacházíme. To teprve vyvolá stádní efekt úprku u velkých koncových spotřebitelů, vlád a nadnárodních společností. Pak se teprve dostaví devastující účinky, ale vše, co zaregistruje Pepa Novák, bude rychlý a dramatický nárůst cen benzínu a nafty, fronty u benzínových pump, výpadky v jejich zásobování a později možná i přídělová distribuce s předností pro nouzové služby, veřejnou dopravu, zásobování potravinami a léky apod. Do té doby budou všichni informovaní hráči v té globální hře předstírat, že se nic neděje, tak dlouho, jak to jen půjde, a s úzkostí budou vyhlížet chvíli, kdy se „neviditelná ruka“ rázem zviditelní a s konečnou platností smete ten jejich domeček z karet. Zatím však trhy akceptují dlouhodobou „býčí náladu“ s tím, že ceny ropy zvyšuje poptávka. Zatím ještě neakceptují nebo nechápou, že problém ve skutečnosti spočívá v dodávkách. Až jim to dojde - „jim“ znamená informovaným hráčům na trhu, nikoli širší veřejnosti - a to se může stát už v horizontu příštích několika měsíců, celý svět se otřese prakticky přes noc.
Vedoucí mocnosti světa zaujímají válečné pozice. Válka bude o to, kdo získá nejvíce ropy.
Autor těchto řádků podotýká - a já se k němu přidávám v roli toho, kdo se vám jeho myšlenky snaží co nejvěrněji zprostředkovat - že jeho cílem není vyvolat v komkoli strach nebo úzkost. Ve skutečnosti o budoucnosti s jistotou nevíme nic. Autor se pokouší sdělit (a v tomto ohledu se s ním zcela ztotožňuji), že nastal čas pro naše činy. Nelze předpokládat, že vývoj krize bude postupný, takhle se věci prostě nedějí. Možná se globální mocnosti ještě pokusí trhy nějak zklidnit, možná že se jim to částečně a/nebo dočasně i podaří. Ale v konečném důsledku, nahlíženo z perspektivy našich životů i života států a celé planety, kdo nebude jednat teď, brzy zjistí, že prohrál. Jaké kroky podniknout, na to nejsou jednoznačné odpovědi. Jisté je, že jediná naděje na změnu věcí spočívá v obecném a konsensuálním uvědomění situace většinou lidí. To by se mělo odehrát velice rychle. Receptem určitě není náš národní sport - nadávání po hospodách v nevyřčené naději, že se třeba nic nestane, nebo apoň ne dnes ani zítra... Stěží kdokoli z jednotlivců může sám ovlivnit procesy naznačených rozměrů, v nichž jsou angažovány síly planetárního dosahu. Každý by však měl žít, jako by mohl.
Na začátku jsem se zmínil o třech českých médiích, která konečně prolomila mlčení o ropném zlomu. Tím třetím je Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Ivan Hoffmann ve své pravidelné ranní poznámce dne 12. srpna [15] řekl toto:
„Zdražování ropy půjde ruku v ruce se zvyšující se nervozitou a agresivitou těch, kteří jsou na ní závislí. Analytici by měli urychleně vypočítat, kdy se s ropou přestane obchodovat a začne se o ni válčit.“
Přeji sobě i nám všem, aby si tyto dvě věty umístili na dohled od svých pracovních stolů a na monitory počítačů, pokud možno trvale do zorného úhlu svých očí, všichni, kdo budou v Čechách v následujících týdnech a měsících na všech úrovních prostřednictvím konkrétních kroků rozhodovat o našich dalších osudech. Na nás je, abychom je nenechali z nadcházejících krizí těžit na náš úkor mimořádný materiální či mocenský profit. Nikdy nebude dost zdůrazňování, že oni jsou tu pro nás a za naše peníze.
Odkazy z textu:
[1] http://pravo.newtonit.cz/default.asp?cac…
[2] http://ekonom.ihned.cz/index.php?s1=4&am…
[3] http://www.blisty.cz/art/24380.html
[4] http://ekonom.ihned.cz/index.php?s1=4&am…
[5] http://ekonom.ihned.cz/index.php?s1=4&am…
[6] http://english.aljazeera.net/NR/exeres/5…
[7] http://www.cge.uevora.pt/aspo2005/abscom…
[8] http://www.cge.uevora.pt/aspo2005/abscom…
[9] http://www.zmag.org/content/showarticle.…
[10] http://www.museletter.com/
[11] http://www.blisty.cz/2005/8/8/art24474.h…
[12] http://deconsumption.typepad.com/deconsu…
[13] http://deconsumption.typepad.com/deconsu…
[14] http://deconsumption.typepad.com/deconsu…
[15] http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_…
Autor článku: Jindřich Kalous
citováno z blisty.cz
zajimavy cteni.
z toho vyplyva,ze i cena dreva poleti raketove vzhuru.chudaci co maji krby,nadrou se a jeste se financne prohnou.
jsem zvedav kde ta ropa letos skonci.
Když mluvíme o komoditách...lze nějak v čechách nakoupit na komoditní burze v USA nebo Evropě?
naprosto bezne po celem svete.kdykoli potrebujete a cokoli.treba soju,kavu,platinu,ropu,plyn,drevo ......
prakticky vse s cim se ve svete obchoduje.
ucet muzete vect prakticky z domova nebo odkudkoli na svete.
byl jsem na dovoleny v Bulharsku a obchdy jsem provadel pres inet kavarnu :-))) naprosto bezne :-))
Když už tu pár lidí nakouslo různé odhady velikosti zásob fosilních paliv... tak si taky přisadím...
Uvědomil si někdo z vás, že krom peak-oil, peak-gas, peak-coal, peak-uranium a jiných peak-cokoliv (už jsem na internetu našel i peak-wood... :-) je na pořadu dne i reálně PEAK-IRON?
Tj. vyvrcholení těžby železné rudy?
Na celém světě se vytěží 1750 milionů metrických tun železné rudy ročně.
Budeme-li optimisticky uvažovat, že se podaří zvýšit recyklaci železa z dnešních cca 71% na 80%, a budeme-li uvažovat velice konzervativní růst spotřeby železa o +2%/ročně... tak nám zásoby železné rudy vydrží... posaďte se... na cca pouhých 70 let!!!
Co bez ropy či zemního plynu... Ale bez železa budeme totálně v řiti! :-)
Ale jinak to pěkně vychází - z posledních kousků železa budeme mít akorát na ty kotle, ve kterých spálíme ty poslední zbytky uhlí.
PS: Po ostatních kovech jsem příliš nepátral, měl jsem před obědem a nechtěl jsem si kazit chuť... :-)
Každopádně jsem ještě projel měď - ta je v pohodě, protože se dá vytavit z asi desítky různých rud, navíc má vysoké procento recyklace a nerezaví (tj. neubývá).
S ohledem na fakt, že je lidí jak sraček a přibývají neuvěřitelným počtem (cca +1,7%/rok) a naopak všechno v podzemí evidentně zase ještě neuvěřitelnějším tempem ubývá, si myslím, že je NEJVYŠŠÍ čas se odlepit od této hroudy a jít zas (vy)drancovat jinou hroudu (planetu).
budu se muset mrknout na komodity zeleza :-)
Tak ropa už 108$/barel.
Že by se už navracely čínské dolary domů do USA?
Možná to je už předzvěst otevřené finanční války mezi Čínou a USA.
110 barel
Ceny elektřiny poletí nahoru o desítky procent
Rychlý růst cen elektřiny bude trápit firmy a domácnosti i v následujících letech.
Šéf dozorčí rady státem ovládaného dominantního výrobce elektřiny ČEZ Tomáš Hüner pro agenturu Thomson Financial uvedl, že ceny porostou ještě v dalších třech až šesti letech.
»Mohlo by to být každý rok o osm až deset procent ročně. Ceny se budou přibližovat cenám v Německu a nahoru je potáhne i skutečnost, že v celé Evropě roste poptávka po energii a není dost nových kapacit,« uvedl Hüner pro HN.
Na růst cen elektřiny si stále víc stěžují firmy. Pokud jej začnou více promítat do cen svých výrobků, může to komplikovat snahu centrální banky zkrotit inflaci. Ta se už pohybuje na rekordních hodnotách.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž potvrdil, že ceny porostou. Ohledně rychlosti byl však opatrnější. »Renomované analýzy se shodují, že v závislosti na cenách ropy a plynu poroste i elektřina, ale odhad, že by to bylo až šest let a až o deset procent, patří k těm nejčernějším. Spíše to bude méně.«
Růst cen může také hrát významnější roli v debatách o tom, jak v Česku pokrýt spotřebu elektřiny a jaké nové elektrárny stavět. Hüner uvedl, že »rozšíření jaderné energetiky je jedinou možností, jak ekologicky pokrýt dlouhodobou spotřebu«. Spojení slov »jaderná« a »ekologická« je zřejmou narážkou na Stranu zelených, která je v současném koaličním kabinetu odpůrcem jaderné energie. Do koaliční smlouvy prosadila, že se nové jaderné zdroje stavět nebudou.
Hüner se opřel i do limitů, které blokují důlním společnostem přístup k zhruba miliardě tun hnědého uhlí. Osobně prý věří, že se časem prolomí.
Dojde lidstvu po ropě také uhlí?
Výpadky proudu v Jižní Africe, dvouměsíční zákaz vývozu „černého zlata“ z Číny a téměř 150kilometrová řada lodí čekajících na náklad uhlí u australského Newcastlu, který nestíhá pokrývat poptávku. Co mají společného? Jsou důkazem toho, že se světovými zásobami uhlí to nemusí být tak, jak se na první pohled zdá.
„Zeptejte se analytiků, kolik uhlí nám zbývá a jejich odpověď bude variací na výraz ‚spousta‘,“ tvrdí britský ekonomický novinář a dokumentarista David Strahan v článku v deníku Guardian.
Poslední oficiální statistiky vydané Světovou energetickou radou uvádějí, že ke konci roku 2006 představovaly světové rezervy uhlí zhruba 847 miliard tun. Při roční spotřebě necelých šesti miliard by to znamenalo, že lidé budou moci „černé zlato“ nerušeně využívat ještě zhruba 140 let.
Vzácná surovina?
Jiná srovnání ale nabízejí zcela odlišné závěry. V roce 2000 se odhadovalo, že zásoby uhlí postačí až na 277 let, o pět let později to bylo již jen 155 let. A pokles pokračuje.
Navíc samotný odhad rezerv považují některé studie za přinejmenším sporný. Třeba odhady zásob Číny zůstaly podle Energy Watch, skupiny nezávislých odborníků, kteří sledují energetický průmysl, od roku 1992 až podezřele stejné. Bezprecedentní průmyslové „tažení“ země s sebou přitom nese otevření zhruba jedné uhelné elektrárny týdně.
Cena uhlí se zdvojnásobila
Ztenčování světových zásob ruku v ruce přináší zdražování suroviny. Například dovozní cena uhlí do Evropy se loni zdvojnásobila a dosahuje téměř 140 dolarů za tunu. A je jen otázkou času, kdy se to projeví v cenách energií pro konečné spotřebitele.
Zpráva má možná, byť paradoxně, i svou kladnou stránku. Méně uhlí totiž znamená méně oxidu uhličitého v ovzduší, a tudíž i menší dopad na klima. „Z dlouhodobého hlediska jsou ekonomiky, které spočívají na neobnovitelných zdrojích, odsouzeny k zániku,“ soudí jeden z hlavních autorů studie Energy Watch Werner Zittel.
„Uhelný zlom je další připomínkou, že musíme bezodkladně přejít na obnovitelné zdroje energie,“ uvedl Zittel.
Doporučuji ke shlédnutí snímek "A Crude Awakening: The Oil Crash".
Má to asi 1h:22m, a lze ho relativně lehce stáhnout z netu, jsou k tomu i amatérské české titulky.
Díky za inspiraci. Velice zajímavý, leč depresivní film. Zejména z pohledu Američanů, kteří si po několik desetiletí užívají velmi levné energie. Asi máme štěstí, že nejsme zatím tak civilizovaní - propad naší životní úrovně nebude tak strmý. A my venkované budeme mít nespornou výhodu oproti lidem z paneláku.
Pobavila mne pasáž o tom, že litr benzínu by měl stát cca 750,- Kć (což by mělo prý lépe vyvážit jeho hodnotu a nenahraditelnost). Já před nedávnem kdesi na fóru tvrdil, že jsem pro to, aby litr naturalu stál klidně 100,- Ubylo by zbytečných cest autem, lidé by žili zdravěji. Málem jsem byl pranýřován :-D
Jinak děkuju panu Lukášovi, nasadil mi pěkného brouka do hlavy. Nebýt jeho "šťourání", spal bych klidněji ;-)
Tak barel už skoro za 105$!
A kluci američtí analytici zase navíc vyvalení z toho, že zásoby poklesly mezitýdně více, než se předpokládalo.
:-))
doufam,ze takhle poleti i plyn.mam ho nakoupeny :-)
OPEC ve středu naznačil že rozhodne zachovat současné produkční kvóty beze změny a to navzdory nové žádosti amerického prezidenta Bushe. Šéf OPEC Chakíb Khelil řekl v 9:00 ráno na začátku jednání ministrů kartelu že "OPEC v současnosti dodává 32 milionů barelů ropy denně a trh je velmi dobře zásoben."
Saúdská Arábie, největší producent a exportér potvrdil že navýšení produkce není třeba. "Proč bychom měli navrhovat zvýšení když je trh zdravý?, řekl al-Nuaimi pro pan-arabský deník Al-Hayat. Aktuální cena termínových futures je předražená a matoucí, je spekulativní a proto nemá fundlamentální podporu, řekl al-Muaimi.
Prezident Bush dnes uvedl že bylo "chybné" nehlasovat o zvýšení nabídky ropy v době kdy se ceny zdržují nad $100 a atakují nová historická maxima. Bush uvedl v úterý na schůzce s jordánským králem Abdullahem II že je omyl nevidět že ekonomika největšího světového spotřebitele ropy zpomaluje z důvodu vysokých cen energií. Mou radou pro OPEC je porozumět důsledkům vysokých cen enerrgií."
Americká ropy WTI v pondělí vystoupala na nový rekord $103,95 za barel poté co se dolar propadl na historické dno vůči euru a koši měn. Meziročně cena ropy roste o 100%. OPEC má denní produkční kvótu 29,67 mil b/d tedy nižší než Khelil uváděl.
Generální tajemník OPEC al-Badri uvedl že OPEC plánuje ještě jednu mimořádnou schůzku před řádným zářiovým zasedáním.
Alžír, Irán a Venezuela nekompromisně obhajují jarní snížení produkce ve snaze využít rekordní ceny a maximalizovat příjmy za exporty ropy. Některé členské země OPEC včetně klíčového hráče SA, Ekvádoru, Kuvajtu nebo Nigérie se obávají že by zvýšení nabídky znamenalo ostrý pád cen a pokles příjmů kartelu. Opakuje se tak scénář mimořádné schůzky OPEC z 1.února kde vidina vyššího zisku OPEC zastílila obavy ohledně zpomalení globální ekonomiky.
V roce 2005 napsal Raymond J. Learsy knihu “Over a Barrel: Breaking the Middle East Oil Cartel” (Jak rozbit stredovychodni olejovy kartel). Mimo jine popisuje jako zly sen co se stane az barel bude stat $100. Vetsina jeho predpovedi se sice zatim nevyplnila, ale jinak je v knize mnoho dobrych postrehu.
Mimo jine pise:
Pred dvaceti lety udelaly U.S. a Saudi dohodu. Saudi budou udrzovat cenu oleje takovou, aby chranili U.S. petrolejarske firmy. U.S. bude chranit Saudskou nezavislost. Dnes toho litujeme a meli bychom se postarat, aby toho Saudi litovali take.
Průměrná cena ropy letos vzroste na 84 dolarů
Průměrná cena ropy v letošním roce dosáhne rekordních 84 dolarů za barel, vyplynulo z ankety agentury Reuters mezi analytiky. Mnozí z nich přehodnotili svůj odhad pro první čtvrtletí, protože si nyní myslí, že kartel exportérů OPEC nezvýší těžbu. Ceny ropy se přitom drží kolem 100 dolarů, tedy těsně pod historickými maximy. Způsobil to slabý kurz dolaru a politické napětí v zemích, kde se ropa těží.
Někteří z analytiků říkají, že poptávka v takzvaných mladých ekonomikách bude stále vysoká. Zpomalení hospodářského růstu ve Spojených státech, které jsou největším spotřebitelem ropy na světě, ale může spotřebu snížit.
Průměrná cena ropy v minulém roce byla 72,30 dolaru za barel. V nynější prognóze od 30 analytiků byl průměr letošního odhadu pro americkou lehkou ropu 84,07 dolaru za barel, což je proti předpovědi z minulého měsíce o 2,74 dolaru více.
Po šestiletém růstu se americká ropa dostala letos nad 100 dolarů již několikrát a nového rekordu 102,08 dolaru za barel dosáhla ve středu. Nyní cenu ovlivňuje především slabý dolar, uvedl analytik Royal Bank of Scotland.
Připomněl, že silná poptávka je v takzvaných mladých ekonomikách, zejména Číně a Indii. V těchto zemích bývají ceny benzinu navíc dotované, takže vysoké ceny ropy nemají na poptávku tlumící vliv. Podle Royal Bank of Scotland se ropa na současných cenách ale nemůže udržet, protože zpomalení hospodářského růstu omezí poptávku.
Analytici Lehman Brothers snížili odhad na druhé čtvrtletí, protože podle nich rezervy ve Spojených státech dále porostou. Zásoby ropy v USA se minulý týden zvýšily sedmý týden za sebou a rezervy benzinu stouply již pošestnácté; dostaly se tak nejvýše za 14 let.
V letošní předpovědi uvedli nejvyšší cenu analytici Barclays Capital, a to 97,70 dolaru za barel. Nejnižší průměr 75 dolarů tipovala Credit Suisse, napsala agentura Reuters. Průměr nad 100 dolary tedy neočekává nikdo.
tem analytikum se verit neda.sleduji jejich zpravy snad 10 let a skoro nikdy se netrefili.
ty jejich odhady a prognozy si clovek velmi rychle zapamatuje pokud obchoduje na svetove burze.
jakmile se zacne neco dit tak to hned prehodnocuji.to dokaze kazdej jouda,ale predpovedet vyvoj na 2-3 roky dopredu z nich zvladne malokdo.
vsichni analytici se totiz chovaji jako stado vovci.maji na to interni predpisy a podle nich se museji chovat i na burze.pokud by vybocili z rady mohli by prodelat kalhoty.viz banka v anglii pred par lety a nyni ve francii.
kdyby totiz hodnotili fundament firmy a ten byva nekdy vic nez dobry,tak neni mozny a by to padalo.je to stejny jako kdyby jste meli nemovitost na vaclavaku a najednou by letela cenove dolu o vic jak 50%.asi nesmysl co?
to samy bylo pred par lety s akciemi CEZ.
Zajímavý článeček:
http://zlomropy.blogspot.com/2008/01/des…
Celosvětová spotřeba elektrické energie má do roku 2020 dosáhnout hranice 22 tisíc TWh (v roce 1995 to bylo 13 200 TWh). Zmapování primárních světových zdrojů nejmodernějšími geofyzikálními metodami ukazuje, že vzhledem k trendu spotřeby energie vystačí ekonomicky těžitelné zásoby uhlí na 200 až 250 let, ropy už jen na 40 až 45 let a zemního plynu na 60 až 70 let. Světové zásoby ekonomicky dostupných jaderných paliv mohou bez recyklace paliva vystačit na 90 let, při recyklaci dnešními způsoby na 140 let, a pokud by svět akceptoval rychlé reaktory, pak s recyklací by mohly vystačit na 5 tisíc let. Pokud by se podařilo realizovat termojadernou energetiku, pak by byly zásoby energie ve vodíku prakticky nevyčerpatelné. Již dnes je patrné, že na obnovitelné zdroje energie jako na reálnou variantu fosilních paliv či uranu nelze spoléhat. Přesto mají v současném světě své místo. Energetické problémy lidstva však - na rozdíl od možností jaderné energetiky - vyřešit nemohou.
(www.alternativni-zdroje.cz)
Čili netřeba panikařit ;-)
Panika je na místě. Tím uhlím, co se řada odborníků ohání, tak to jsou často údaje už roky staré a řada zemí přehodnotila své odhadnuté zásoby a to směrem dolů...
Ty čísla, co píšete, se mají správně interpretovat takto: Ano, ropy jsou při současném objemu těžby zásoby na 43 let, ale toto berte pouze jako objemový ukazatel. Není technicky možné zajistit stávající úroveň těžby takovým způsobem, že se bude na plné koule težit co to půjde, a po 43 letech najednou STOP - vymeteno, vytěženo do poslední kapky. Vezměte například analogii pily na dřevo a blízkého lesa - ze začátku, když se pila postaví a rozjíždí se, je produkce malá, jak se pila rozjíždí a obsluha je již zaběhlá, se produkce zvyšuje. S postupujícím časem je třeba jezdit pro kvalitní dřevo dále a dále, jak les ubývá. Vaše náklady rostou a musíte zdražit produkci. Nakonec, a to už jste někde na pomyslném "peak wood", budete muset vzít zavděk i souškami a kmínky, které jste dosud přehlížel, přestože výroba prken z nich je problematická a drahá. Konec je jasný - již žádné dřevo, ani té nejpodřadnější kategorie, už nezbude. A nebo zbudou už jen podřadná křoviska, z kterých už se prkna nevyplatí dělat, jelikož náklady na tento proces už by převýšily možné tržby.
Bude to zkrátka pozvolný proces, viz. obrázek.
Děsivé na tom není ani tak kolik zásob ještě zbývá, ale kdy nastane takzvaný "peak", tedy vrcholový objem těžby. Od tohoto bodu už produkce pouze klesá, cena závratně roste, což má souběžně s rostoucí světovou populací nedozírné ekonomické následky a pokles světového HDP až do několik desítek, možná stovek let trvající recese, v průběhu níž se musí svět vymanit z "drogové" závislosti na fosilních palivech, a to zcela a úplně - to je ten optimistický scénář.
Pesimistický scénář je takový, že se o zbývající zásoby fosilních paliv strhne pár let po peaku 3. světová válka, v níž většina zbývajících fosilních zásob vezme rychle za své, a budeme rychle tam, kde budeme v každém případě - taky bez závislosti na fosilních palivech, ale oproti té optimistické variantě, která mluví jen o "dlouhodobé recesi", v době kamenné, s luky a šípy.
A to uhlí?
http://zlomropy.blogspot.com/
http://zlomropy.blogspot.com/2008/02/ank…
Nové technologie získávání energie, je třeba brát s rezervou. Zásoby uranu a jiných štěpných "paliv" jsou též limitovány. Deuteria a tricia je sice ve formě vody neurekom, ale s termojadernou fůzí se už vědci plácaj od 2SV a zatím se nedoplácali nikam. Tokamaky jsou zatím jen obludnýma dírama na peníze, a je otázkou zda budoucnost v řádu desetiletí v tomto přinese dostatečný pokrok, jenž by byl završen praktickou aplikací. I kdyby se podařilo uvést termojadernou řiditelnou reakci s pozitivním přebytkem energie v praktický život, je otázkou, zda to něco změní. Vezměte si jen, kolik let trvalo od prvních pokusů s atomovými reaktory do stavu, kdy se dalo říci, že už to je komerčně využíváno. To byly celé roky. Takové změny dnes trvají několikanásobně déle.
Energie okolo nás je spousta, jen jí zatím neumíme tak dobře využívat. Až bude citelnější nedostatek ropy, snad bude větší zájem na tom jí využít. Třeba zlepšit efektivnost solárních panelů a podobně. Někomu se to te´d možná zdá jako scifi, ale před pár lety by nám věci z dnešní doby tak připadaly taky.
Hlavně je třeba změnit myšlení lidí. Lidé totiž přemýšlejí tak, jak byli zvyklí po desítky let - a to že ropa je za 20$/barel.
Účinnější fotovoltaické panely vám jsou k ničemu, když je nemáte kde stavět, protože je nikdo nikde nechce jednoduše mít.
Nelze zajistit stávající způsob života při stávající úrovni "ochrany" životního prostředí, která paradoxně stojí a leží na využívání neobnovitelných fosilních paliv.
Jinou otázkou je také dostupnost fotovoltaických panelů ve velkém - panely NEJSOU. Na celém světě se vyprodukuje cca několik GW peakových (pro rok 2008 asi 9GW tuším?), většina z toho není ani volně dostupná na trhu, což jak jistě sami uznáte, je jako když plivne, a nepokryje to ani omylem nárůst spotřeby, který je táhnut Čínou a Indií.
S rostoucí cenou ropy budou fotovoltaické panely ještě méně dostupné než jsou teď, protože Číňani nejsou blbí, a i když by z nich měli dobrý vejvar jako dosud, svoji produkci už dále neprodají.
Zajímavá stránka-
http://www.oil-price.net/
http://www.forecasts.org/oil.htm - některé grafy skutečně pobaví... hlavně predikce cen ropy či USD/EUR na půl roku dopředu. Nevím, zda jsou skutečně odrazem věrného předpokladu, nebo spíš reflektují zbožná přání američanů...
dobry grafy :-)
nekdy pred 2 lety jsem na Livingu psal ze barel bude za lonsky rok na 83 USD.kazdej me mel za blazna :-)
Já myslím (doufám), že budoucnost nebude až tak katastrofická, jak tu někteří nastiňují. Logické se mi zdá, že je třeba (z pohledu finančně zainteresovaných subjektů) vytěžit a co nejdráž prodat pokud možno veškerou ropu a ZP. Než k tomu dojde, jistě se objeví nový zdroj energie, který bude generovat zisky. Paralelu vidím v počítačových komponentech. Uvolňování výkonnějších komponent je neustále uměle bržděno, aby se nejprve co nejvíce narýžovalo na postupně (ne skokově) se zlepšujících produktech.
To je blbost. Žádný výrobce hardware nemůže být ve skutečnosti nijak zainteresován na brždění vývoje. Např. procesory, u nichž je hlavním měřítkem výkonu míra miniaturizace. Přechodem z 60nm na 45nm Intel uspoří značné částky na výrobu, takže i kdyby měl fakticky monopol, už jen toto ho bude motivovat.
Navíc v oblasti hardwaru jde spise o evoluci nez inovaci. Porad se vylepsuje uz jednou vylepsene, coz lidem jde obvykle celkem snadno a rychle. Prechod k nejake zcela nove mimoradne technologii, napr. k molekularnim počítačům je zatím scifi.
Objevil jsem úsměvný článek z poloviny roku 2006, doporučuji ho k přečtení.... :-)
http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.…
V sekci "Čím nahradíme ropu"? se píše...
V první fázi "cenového kalendáře" (ropa za cca 100 dolarů/barel = Natural 95 za 38 Kč) budeme svědky masivního nástupu zemního plynu a bionafty (pohonné hmoty) a "přírodních olejů a plastů" (gumárenský průmysl a chemický průmysl). Ve druhé fázi (ropa za cca 150 dolarů/barel = Natural 95 za cca 50 Kč) se dočkáme zapojení vodíku a sluneční energie do automobilového průmyslu i do ostatních částí hospodářství. V třetí fázi by došlo pravděpodobně až ve chvíli, kdy by ceny ropy přesáhly hranici 200 dolarů/barel (Natural 95 za cca 60 Kč). Průvodním jevem třetí fáze by byla elektrifikace automobilového průmyslu - pohon na elektřinu prostřednictvím akumulátorů nabíjených např. přes noc doma v garáži. Potřebnou elektřinu pro účel pohonu dopravních prostředků by zajišťovaly především jaderné, větrné a sluneční elektrárny, doplňované elektrárnami na zemní plyn a na uhlí.
A já se ptám, kde je třeba jen ta první fáze... ten... masivní nástup zemního plynu a bionafty (pohonné hmoty) v dopravě a "přírodních olejů a plastů" (gumárenský průmysl a chemický průmysl)???
Třetí fáze - to už je čiré sci-fi. 200$/barel se bude platit do 10 let... a za tu dobu se prd změní.
Jen necelé 2 roky starý článek a už je to čirá fikce!!! :-)
Říká zde někomu něco Hubbertova křivka? Je to aplikace fyzikálně-matematických zákonitostí na odhad intenzity těžby surovin a tím související vyčerpání zásob.
Dle této křivky jsou zásoby ropy na cca 43 let(!), přičemž maximum těžby, po níž už těžba kvůli vyčerpanosti ložisek klesá, nastalo loni (2007).
Takové to chvástání zástupců kartelu OPEC, že jsou schopni regulovat cenu ropy změnou objemu dodávek, je jen zbožné přání - pumpy jedou už teď naplno a "manévrovací prostor" činí jen pouhá cca 2%...
Zásoby SA jsou vyčerpány z 65%, Norsko ze 73% a Rusko z 89%.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ropn%C3%BD_…
Dík za upozornění. Že máme ropný vrchol už za sebou, je pro mne novinka.
Čím to, že je o tom v médiích takové ticho po pěšině? Vždyť to ohrožuje naši civilizaci víc, než globální oteplování a islámští teroristé dohromady!
Jinak na PXE (energetická burza Praha) se momentálně prodává "roční base 2009" za 62,8 EURO/MWh. Což je v přepočtu dle aktuálního kurzu 62,8 x 25,1 = 1576 Kč/MWh.
Na rok 2008 (na podzim 2007) se pokrýval "roční base 2008" za cenu cca 54 EURO/MWh. Tehdá bylo EURO za cca 27,7Kč. 54 x 27,7= 1496 Kč/MWh.
Takže zatím máme cca +5,35% meziroční zdražení silové elektřiny, předpokládám, že to ještě půjde do konce roku 2008 v CZK na obvyklých +10 až +15% meziročně, zatím je teprve únor 2008 a nikdo ještě razantněji rok 2009 nepokrývá.
Ještěže CZK proti EURO posiluje, jinak by se některým protáčely panenky už teď...
Tak to jsou potom asi moji příbuzní ve Švýcarech trochu mimo, když vloni rekonstruovali celý penzion z plynového topení na elektrické, protože se jim plynové topení rok od roku, čím dál tím víc prodražovalo. Hmmmm. Asi teda neumějí počítat....A to strejda tvrdil, že nové elektrické vytápění bude mít za dvě sezony zaplacené, neboť plyn jde oproti elektřině nehorázně nahoru.Asi tam mají jiné výpočty.
Trocha ekonomiky - hlavně pro "jelimany", co si myslí a jsou přesvědčeni, že v budoucnu plyn cenově dožene (nebo dokonce předežene) elektřinu a bude tak 1kWh elektřiny pokud možno stát "skoro" to samé co 1kWh plynu...
Berme za příklad 500MWe blok s paroplynovým cyklem - palivo "zemní plyn", aktuální elektrická účinnost takového zdroje je cca 60% (nejmodernější obdobné zdroje v SRN). Tedy z toho plyne "plynový příkon" cca 833,3MWpl.
investiční náklady na výstavbu:
20 mil.Kč/MWe (a to jsem možná ještě hodně velký optimista... :)
náklady na technologie související s údržbou (generálky, výměny, opravy):
3% z investičních nákladů ročně
náklady na obsluhu, provoz a správu:
1 člověk na 2MWe s průměrnou superhrubou mzdou 500tis.Kč/rok
využití instalovaného výkonu zdroje:
počítejme pro relevantnější srovnání, že takový zdroj pojede trvale, tj. Tumax=100%. V praxi ale pojede s využitím cca 35% - špičkovací zdroj.
cena surového zemního plynu pro "superodběratele":
600Kč/MWhpl bez DPH
životnost zdroje:
30 let.
Za 30 let tedy elektrárna vyrobí 131,4 TWhe. A spotřebuje 219,0 TWhpl.
možná kogenerace tepla?:
šul-nul... od toho nevidím žádný přínos, jelikož s 60% elektrické účinnosti budou teplotní parametry zbytkového tepla takové, že potenciální odpadní teplo nepůjde nijak rozumně využít. V případě, že by se do toho přece jen šlo... o čemž pochybuji, protože by mě pak zajímalo, kam by tolik tepla chtěli rvát, když o CZT dnes nikdo nestojí (rozvody tepla jsou nákladově na cca 20 mil.Kč/MWt)... tak je to na úkor elektrické účinnosti. Uvažuji tedy výrobu elektřiny bez kogenerace - elektrárna je návrhově optimalizována čistě pro výrobu elektřiny.
***************************************
Takže to máme:
investiční náklady: 10 miliard Kč/30 let
údržba, provoz (technologie): 9 miliard Kč/30 let
mzdy: 250 lidí x 30 let x 500 tis.Kč = 3,75 miliard Kč/30 let
náklady na zemní plyn: 219,0 TWhpl/30let = 131,4 mld Kč/30 let
celkem náklady: 154,15 mld Kč/30 let
cena 1MWhpl= 600Kč/MWhpl bez DPH!!!
cena 1MWhe = 1000 x 154,15 / 131,4 = 1173Kč/MWhe!!!
*******************************************
1MWh elektřiny (z plynu) je tedy teoreticky bezmála 2x dražší než vstupní 1MWh plynu!!!!!!!!!!!!!!!! A to ještě nepočítáme zisk provozovatele elektrárny (10%?), protože ten to asi bez zisku provozovat nebude, a počítám také, že by elektrárna běžela ideálně 100% času v kuse 30 let bez odstávek, což je holá teorie... Čím menší počet hodin využití instalovaného výkonu bude, tím více se výroba elektřiny prodražuje (+10%?). Takže reálně jsme, pánové, prakticky na 2,4x násobku...! A k tomuto cenovému rozpětí mezi plynem a elektřinou to bude zvolna limitovat, pokud zelení konečně nezavřou klapačky a nepovolí výstavbu nové jaderné či uhelné elektrárny!!!
*******************************************
řeknu to zkráceně: elektřina bude levnější než plyn, ale nikdo neví kdy. Plyn jednou dojde a elektřina se bude vyrábět dál, ale ne z fosilních paliv. Jaderné palivo máme na cca 500let, ale jsou ve vývoji i jiné technologie, třebo termonukleární fůze http://www.csvts.cz/cns/news05/050704i.h… , až tyhle reaktory poběží, tak my už tady nebudeme, ale naše děti a vnoučata budou mít hodně levný zdroj el.energie:-)
Zdražení plynu bude hodně rychle kopírovat zdražení ropy.
Elektřina má mnoho alternativ výroby včetně obnovitelných zdrojů plyn je odsouzen k neustálému zvyšování cen......
Alternativy pro výrobu jistě jsou. Ale manažeři ČEZu mají rádi astronomické zisky, taky bych se neukájel nadějí na zlevňování či stagnaci cen el.energie. Budou je šroubovat co nejvýš :-(
Je to určitě o regulaci sítě. Pokud bude mít ČEZ dobře zaregulováno smaže rozdíl mezi sazbami a bude elektřina jen v "jedné" sazbě a to víme které. Uhelky a jádro zůstane jako tahouni, zbytek obstarájí Dlouhé Stráně a plyn.
Souhlas. Je potřeba aby propagátoři topení elektřinou si uvědomili, že spotřebitel levnější energie je nutné zlo které výrobce potřebuje a když ne a na na problém regulace v době velké spotřeby nějak vyzraje tak bude jenom jedna sazba a plynový proces výroby tomu je předurčen. Hodilo by se "modlit" za JE.
Cena plynu bude už brzy stoupat daleko rychleji než cena elektřiny, to je známá věc. Tento trend je nyní v celé severní Americe a přesouvá se do Evropy. Topení plynem se stane brzy luxusní záležitostí.
spis ocekavam strmy narust ceny plynu.kdyz to porovnam s ropou,tak je plyn cenove na minimalni urovni uz nekolik let.
uhli je taky napovazenou.eko dane budou hodne vysoke a jeste k tomu emise :-((
Každý očekává budoucí vývoj s ohledem na to, čím topí sám... :)
Vy jste se pane Kocina "upsal" elektřině, takže držíte palce elektřině, to je pochopitelné...
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
