Jak postavit PT

Rubriky:

Podlahové vytápění

ZS Zdenek Smid @zdenek.smid před 16 roky

Jak postavit PT

Zdravím všechny.
Rozhodl jsem se mít v 2 podlažním RD PT a nyní řeším, jakým způsobem ho tam dostanu. Jsem zatím ještě stále ve fázi přípravy projektové dokumentace. Měl bych tedy několik dotazů.

1.) Nechat si zpracovat vedení a výpočty PT detailně do prováděcí dokumentace projektu nebo to není zapotřebí - vyřeší si firma, která ho bude realizovat nebo si to dokážu spočítat sám?
2.) Je možné si kompletní PT udělat svépomocí nebo jsem odkázán na firmy? Je potřeba nějakého speciálního nářadí nebo znalostí/schopností? Zatim me nejproblematictejsi pripada spojovani trubek a zapojeni regulace + do kotle. Samotne polozeni podlahy a trubek mi nepripada problem.
3.) Nemate zkusenosti s nejakymi dobrými firmami realizujíci PT, případně se systémy PT (odkazy)
4.) Je nějaký výrazný problém s použitím kobercú (přímo na beton) nebo plovoučky s podlahovým topením? mluví se tady o ztrátě až 50%, jak přesně se to projeví - přece jen teplo se asi těžko z baráku někde ztratí. Je lino vhodnější než plovoučka?

Díky za rady.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235

Mám také neizolovanou stavbu (tedy po intalaci PT jsou izolovány podlahy). Dříve byl problém především studené podlahy…

před 16 roky

PK petr kocina @petr.kocina

kocina zavinac atlas cz

před 16 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562

Kde prosím najdu váš E-mail, zatím jsem vyhledávačem neuspěl, pokud to není důvěrné.

před 16 roky

31 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

VK Vladimír Křen @vladimir.kren před 16 roky

Nebudu dělat reklamu JUPITER. V něčem mají pravdu něco se domnívají. Porovnání podlahovky a radiátorového topení je hlavně ve způsobu provozu. Radiátory akcelerují, velkým přebytkem výkonu ohřejí místnost a potom musí jejich výkon klesat až se výkon vyrovná se spotřebou. Podlahovka potřebuje stálý přísun tepla a akcelerace je zde spíše na škodu. Vzhledem k časovým konstantám je problematické u podlahovky určit začátek omezování výkonu aby se systém stabilizoval. Protože radiátorové topení potřebuje pro přenos energie cirkulaci vzduchu musí být i větší teplotní rozdíl mezi podlahou a stropem místnosti aby k cirkulaci došlo. Pokud je zdrojem energie podlahové topení je na podlaze nejvyšší teplota v místnosti protože je zde zdroj tepla. Pro kvalitně isolovaný dům je při stejné střední teplotě minimální teplotní rozdíl v prostoru protože pro zajištění transportu energie je potřeba nižší dt. Pokud budu porovnávat špatně isolovaný dům s různými způsoby vytápění skutečně se dosahuje velkých teplotních rozdílů. Jinak to měření rozdílů teplotního pole v místnosti by mělo zachovávat určitá pravidla (definovaná vzdálenost od zdroje tepla, stejný čas pro stabilizaci a pod) a takovéto měření zatím nikdo nerealizoval a všechny grafy jsou pouze na základě výpočtů.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 16 roky

VK Vladimír Křen @vladimir.krenMěřil jsem často rozdíl teplot 10 cm od stropu a 10 cm nad podlahou u svého provedení topení a byl jsem celkem překvapen tím malým rozdílem ale přesně nevím kolik. Někde už jsem to uvedl. Nutno poznamenat, že na základě znalostí chování se panelů RADIK jsem záměrně při rozhodování využil typ 11 který dopředně hodně sálá a do obyváku dal 3 panely (ložnice po 2 kusech)abych co nejvíce rozložil teplosměnnou plochu. Nejvíce jsem byl v rozporu se svým zetěm - topenářem, který chtěl dát jeden panel větší, dvojitý a uprostřed. Podobné uspořádání doporučuji všem, má to výhody. Trochu jsem zápasil s termostatem, nakolik jej ovlivňovalo osálání ale ten s hysterezí to vyřešil.

PP Pech Pavel @pech.pavel659 před 16 roky

tento příspěvek byl redakcí odstraněn

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 16 roky

PP Pech Pavel @pech.pavel659Díval jsem se na ten odkaz "JUPITER" a musím konstatovat, že je to opět článek tak trochu mimo realitu. Jakmile někdo tvrdí, že při jiném topení je nahoře 26°C a dole 18°C a že při PT může topit ¨se vzduchem o 5°C níže, tak mne napadá, kde lidé na tyto údaje chodí. Jsou prostě mimo a zbytečně se diskreditují.

LB Lumír Blažek @lumir.blazek před 16 roky

Hlavně to chce nedělat z toho vědu. PT mám v celém domě, dělal jsem to s kamarádem svépomocí, rozteče bez počítání 20cm, v koupelnách 10. U stěn a pod okny jsou trubky hustěji. Materiál od HST Žichlínek, umějí poradit. Jednotlivé okruhy udělat tak, aby v podlaze nebyly spoje a aby okruhy byly přibližně stejně dlouhé, max. 100m. Jedna trubka 250m tak vyjde na tři okruhy i víc, dle velikosti otopné plochy. Kyslíkovou bariéru beru spíš jako oblbování zákazníků a tahání peněz z kapes. Stejně tak i projekt na podlahové topení. Dáte za to několik tisíc a stejně jim vyjde rozteč cca 20cm a v koupelně 10 :-)

PK petr kocina @petr.kocina před 16 roky

LB Lumír Blažek @lumir.blazek Kyslíkovou bariéru beru spíš jako oblbování zákazníků
a tahání peněz z kapes. Stejně tak i projekt na podlahové topení. Dáte za to několik
tisíc a stejně jim vyjde rozteč cca 20cm a v koupelně 10 :-)

NAPSAL JSTE TO NAPROSTO PRESNE.
at si tam klidne davaj treba platinovou barieru :-))))),urcite by byla lepsi nez nejaky AL :-)))).na druhou stranu zlatou by meli na veky.
samozrejme cim drazsi trubka tak to bude jiste lepsi a kvalitnejsi :-))))

ZS Zdenek Smid @zdenek.smid před 16 roky

Opet sbirka dotazu, v diskuzich jsou odpovedni znacne roztristene a casto bez zaveru :) :
- jaky je rozdil mezi PEX a PEX-AL-PEX, vlastnosti a vhodnost pouziti?
- je nutne pouzit na horni vrstvu betonu (5-6 cm) kari sit nebo ne?
- pokud pouzit kari sit, tak kam umistit (opet velke mnozstvi variant) - pod trubky, nad trubky - polozit na ne/volne nadzvednout nad ne?
- jak zajistujete aby trubky nelezely primo na EPS a hydroizolaci, nejsem si jisty jestli pri pouziti prichytek se nepritlaci? A nesmi lezet na hydroizolaci - pri betonovani se po nich stejne chodi ..?
- je problem mit pouze jedno cerpadlo na 2 patra, 9 okruhu?
- jak resite teplotni roztaznost potrubi, staci mit v prechodech dilatacnimi sparami trubku v ochrane (30-40 cm, tak 2 spary na okruh max) nebo se to resi jeste jinak? v betonu se trubka uz pak nepohne ...
- jak u betonu zajistujete, aby byl dostatecne rovny a jeho vyska vice mene stejna mezi ruznymi mistnostmi?

Dik za info.

ZS Zdenek Smid @zdenek.smid před 16 roky

Jakou mate regulaci PT, zejmena ve spojeni s regulaci kotle (nebo i jineho zdroje) ?

Ja uvazuji o jednom merici teploty na patro, doladeni pro jednotlive mistnosti pouze regulaci prutoku jednotlivych okruhu.
Jak ale do toho zapada regulace behu cerpadla PT + regulace samotneho spousteni kotle?

Nemate nekdo schema zapojeni + regulace?

HR Honza Ringo @honza.ringo508 před 16 roky

ZS Zdenek Smid @zdenek.smidRegulaci ani kotel zatím nemám. Některé kotle umí regulovat podlahovku automaticky.
Já mám NED s velkou akumulací a s rekuperací a tak rozdílné tepoloty v místnostech postrádají smysl. Podlahovku budu mít spíše na temperaci podlahy a tak ji budu pravděpodobně řídit na konstatní teplotu, resp. bude řízena teplota topné vody. Možná by šlo ještě uvažovat ekvitermu, ale vzhledem k velké setrvačnosti než se citelněji projeví pokles venkovní teploty v teplotě vnitřní a že venkovní pokles je většinou krátkodobý tak to asi nemá smysl-možná jen v případě několikadenních mrazů přidat teplotu ručně na termostatickém ventilu. Asi první zimu přežijeme bez automatických regulací abych zjistil jak se to chová v praxi a teprve po vyhodnocení by se zvolilo cílové řešení.

HR Honza Ringo @honza.ringo317 před 16 roky

add 2) Předjednaný topenář dostal velký kšeft a na mě neměl v potřebnou dobu čas a tak jsem si to dělal sám. Jediné potřebné nářadí jsou nůžky na plastové trubky, kalibrátor na trubky (cca 200 Kč) a francouzák na utahování fitinek. Pro svépomocnou montáž se určitě pokládá jednodušeji do systémových desek které jsem koupil v rámci EPS na zateplení cca za 100 kč/m2. Trubky, fitinky, rozdělovače a další materiál jsem koupil od HST-Žichlínek se slevou oproti ceníku a i ochotně poradili. Další alternativou je www.termosystem.cz kde vám to spočítají a případně zašlou materiál na dobírku

JŠ Josef Števuljak @josef.stevuljak před 16 roky

Na netu se nechá najít jednoduchý princip výpočtu TZ domu - to je základ. Potom stáhnout prográmek (Rehau? - google to najde) pro výpočet hustoty topných trubek, běžně je 15-22cm, já mám ovšem 40cm :-)
Já bych byl schopný si to natáhnout sám, ale na lisované spoje Rehau jsem byl krátký. Takže mě trubky natáhla a zapojila firma.
Nejlépe topí dlažba, pak linoleum, pvc lino a nejhůř laminátová podlaha. Subjektivně podle nohou, zima není ovšem nikde. Budoucí povrch včetně koberců je důležitou veličinou výpočtu hustoty pokládky. Objektivně mám na dlažbě i laminátce s koberečkem hustotu 40cm, cítím rozdíl jen bosou nohou, ale jinak v ničem mi to nevadí, prostorová teplota je ok.