Vrt - nízképH - rozvody v mědi - Diskuzní fórum TZB-info

TZB-info
Diskuzní fórum
Voda, kanalizace, koupelny
Vrt - nízképH - rozvody v mědi

SS Sláva Studený @slava.studeny před 16 roky

Vrt - nízképH - rozvody v mědi

Nechal jsem si udělat vrt u rodinného domu a po rozboru vody v něm, který ukázal na to že voda v něm je pitná, napojil na stávající rozvod v domě, který je proveden již cca 15 roků v mědi a spoje byli pájeny mosazí (tenkrát ještě nebyli tvarovky a o jejich pájení cínem s příměsí stříbra se toho v našich končinách moc nevědělo, měď ze které je rozvod realizován je chladařská a průměry jsou taky jiné než dnes běžně k dostání).
Asi po dvou měsících jsme zjistili ve vaně po použití mýdla vysrážený modrý nádech vody. Po tomto zjištění jsem okamžitě přepnul opět na městskou vodu a začal hledat příčinu. Po opětovném prostudování rozboru vody jsem zjistil že voda má nízké pH 6 a že může taková voda o tak malém pH působit agresivně na rozvod v mědi.
Jelikož jsem do toho investoval nemálo finančních prostředků chtěl bych tuto vodu používat ale mám obavu o měděné rozvody a jejich životnost. Nepomohlo by přidání nádoby naplněné vápencovou drtí kterou jak jsem zjistil přidávají vodáci do vápencových filtrů pro zvýšení pH a kterou by voda následně protékala?
Pro upřesnění ještě dodám že příprava TUV se děje průtokem ve třech rovněž měděných trubkových výměnících zapojených paraelně v třech akumulačních mádržích (nemám bojler) a tam je asi tuším největší agresivita této vody.
Ještě udávám hodnoty rozboru:
pH - 6,0 (norma 6,5 - 9,5)
Zákal - 1,0 ZF (norma max. 5,0)
Konduktivita - 32 mS/m (norma max. 125)
KNK 4,5 - 0,6 mmol-l
CHSK Mn - 0,6 mg/l (norma max. 3,0)
Železo - 0,05 mg/l (norma max. 0,2)
Mangan - 0,02 mg/l (norma max. 0,05)
Amonné ionty - 0,05 mg/l (norma max. 0,5)
Dusitany - 0,01 mg/l (norma max. 0,5)
Dusičnany - 35 mg/l Norma max. 50)
Tvrdost - 1,2 mmol/l
Za Vaše názory, podněty, řešení, zkušenosti nebo odkazy předem děkuji.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

SS Sláva Studený @slava.studeny

Dnes jsem si pořídil v akvaristice sadu na měření pH a tak zkouším - městská voda pH 7,2 voda z vrtu opravdu pH 5,8 -…

před 16 roky

SS Sláva Studený @slava.studeny

Přesně to je jedna z variant nad kterou uvažuji. Ráno se jde stejně prvně na WC kde voda nateče do splachovače a pak…

před 16 roky

PK Pavel Kafka @pavel.kafka344

Zvýšení hodnoty pH můžete docílit filtrací přes vápenec,dolomit,nebo polovypálený dolomit.Výška filtrační náplně má…

před 16 roky

7 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

PK Pavel Kafka @pavel.kafka344 před 16 roky

Zvýšení hodnoty pH můžete docílit filtrací přes vápenec,dolomit,nebo polovypálený dolomit.Výška filtrační náplně má být nejméně 80 cm.Tato technologie úpravy se běžně používá ve vodárenství.

SS Sláva Studený @slava.studeny před 16 roky

PK Pavel Kafka @pavel.kafka344Dnes jsem si pořídil v akvaristice sadu na měření pH a tak zkouším - městská voda pH 7,2 voda z vrtu opravdu pH 5,8 - 6,0
Získal jsem 50kg vápencové drti hrubost cca 0,5 cm přímo od vodáků. Zatím laboruji s použitím skleniček a opravdu po přidání drti se pH nepatrně zvyšuje.
A teď dilema do budoucna:
1. Nasypat drť volně přímo do vrtu?
2. Udělat válec z děrovaného nerezu o něco menším průměru než vrt a naplněný ho spustit na lanku a nad něj umístit čerpadlo? (Asi to bude dost vážit, ale zase by byla kontrola rozpustnosti přehled o doplňování, popř. snadnější odstranění).
3. Udělat nějaký průtočný válec s víky, naplnit a umístit před vtok do tlakové nádoby se vzduchovým polštářem? Jaký průměr a výšku zvolit?
Všechny varianty mají svá pro a proti, poradíte?
edit: Ještě jeden dotaz - proč 80 cm vrstvu, kvůli dobrému rozpouštění (nasycení)?

ŽZ Žabička Zdeněk @zabicka.zdenek045 před 16 roky

Možná Vám to pomůže:
Měď je na jedné straně životně důležitý prvek pro zachování řady funkcí organismu člověka, na druhé straně jde o prvek potenciálně toxický. Hranice žádoucího a rizikového příjmu leží velmi blízko sebe. Kromě toho se mohou během života jedince posunovat, a u širší populace se dokonce překrývají. Citliví jedinci mohou nepříznivě reagovat na obecně tolerovatelné množství mědi v pitné vodě, jiní mohou bez toxických příznaků snášet relativně vysoké hodnoty. Vyšší obsah mědi je nebezpečný zejména pro kojence, u nichž měď napadá játra. U dospělých je limitní hodnota obsahu měděných iontů vyšší. Limitní hodnoty se v hygienických předpisech jednotlivých zemí značně liší a do současné doby nebyla jednoznačná limitní hodnota obsahu mědi ve vodě objektivně stanovena.
Potřebná denní dávka mědi pro dospělé je asi 1 – 3 mg, pro děti méně, u kojenců asi 0,5 mg. Řada potravin obsahuje měď ve zvýšeném množství – například čokoláda, kakao, víno apod. Pro ošetřování vinic se používají přípravky na bázi mědi celá staletí, měď se přes plody dostává až do vína – samozřejmě v množství, které organismus může využít.
Přirozený obsah mědi v pitné vodě je velmi nízký. Pitná voda z veřejných vodovodů má obsah mědi v 1 litru vody asi 100 až 1000krát menší, než je denní dávka potřebná pro lidský organismus, a proto se voda nepodílí na bilanci mědi v organismu člověka.
Odlišná situace může nastat u spotřebitelů, kteří žijí v objektech s rozvody vody provedenými z mědi. Hodnoty obsahu mědi ve vodě potom kolísají v širokém rozsahu podle denní doby. Hlavní faktory, které ovlivňují obsah mědi ve vodě, jsou kvalita vody přitékající do systému, stagnace vody v potrubí, kvalita a stáří měděného potrubí a rychlost proudění vody v potrubí. Nejnepříznivější jsou ty případy, kdy působí více těchto faktorů najednou.
Kvalita vody je hlavním limitujícím faktorem pro použití mědi na rozvody pitné vody. Vyluhování mědi se zvyšuje ve vodách kyselých a měkkých, příliš tvrdých a jinak agresivních. Měděné potrubí není vhodné použít pro rozvody vody, která má hodnotu pH < 6, obsah železa nad 0,1 mg/l, manganu nad hodnotu 0,05 mg/l. Z toho plyne, že nebezpečné jsou z tohoto hlediska zejména místní zdroje vody (studny), u kterých se většinou kvalita vody nekontroluje.
Důležitým faktorem je doba stagnace vody v potrubí. Delší doba přerušení odběru vody může zvýšit obsah mědi ve vodě dokonce až na hodnoty 10 mg/l. Pokud tedy uživatel objektu nepouští vodu déle než 4 – 5 hodin, doporučuje se vypustit obsah potrubí do kanalizace před tím, než má být voda použita k přípravě potravy nebo přímému požití. Nebezpečí hrozí zejména při přípravě stravy pro kojence. Vypuštěním stojící vody z potrubí se obvykle sníží koncentrace měděných iontů ve vodě až pod 0,1 mg/l.

HH hetzer hetzer @hetzer.hetzer816 před 16 roky

ten rozbor vody je z vrtu, nebo pote co protece rozvodem?

SS Sláva Studený @slava.studeny před 16 roky

HH hetzer hetzer @hetzer.hetzer816Rozbor byl udělán z vody která již protekla částí měděného rozvodu z kohoutku který byl před odběrem cca 3 hod. částečně otevřen.