Kam dál pro informace ze stavebnictví
V projektu domu máme v části podlah řešené podlahové topení, cca na 70m2. Až poté, co jsme projekt dokončili jsme se dozvídali různé podrobnosti ohledně zdravotních rizik. Je tu někdo, kdo má k tomuto vytápění co říci, ať už je to k výhodám či nevýhodám, tak k ceně a rentabilitě? Tápeme a nevíme jak dál.
V projektu zamýšleného zděného přízemního domu mám variantu klasického vytápění a pouze podlahového. Podlahové…
před 14 roky
A protože je potřeba větrání, doplnil jsem podlahové vytápění s elektrokotlem (na konst. - nízkou teplotu pro použití…
před 16 roky
Se vším bych souhlasil až na jedno tvrzení, že při topení radiátory je relativní vlhkost nižší. Vlhkost je záležitostí…
před 16 roky
8 odpovědí
Zobrazit všechny reakceV projektu zamýšleného zděného přízemního domu mám variantu klasického vytápění a pouze podlahového. Podlahové vytápění mám v současném domě a jsem s ním až na malé výhrady spokojen.
Výhrady se týkají tepelné setrvačnosti (vaření, oslunění) a nedokonalé regulace. Mám regulaci podlahy Etatherm, funguje bezvadně, moje představa by však byla i o spulupráci s regulací kotle. Bohužel výstup Etathermu lze připojit na kotel jen jako spínací kontakt prostorového termostatu, nelze pak využít inteligentní ekvitermní regulátor, komfortní programování ohřevu TUV apod. Vím, asi existují i regulace podl. topení, které řeší i modulaci kotle apod, ale je to asi už pro jiné systémy než RD a hlavně finančně velmi náročné.
Moje otázka, zda se rozhodnout znovu pro podlahové topení je :
- přízemní dům má částečné střešní šikminy, budou zde i střešní okna Velux GGL. Trochu se obávám, že u podlahového topení nebude dostatečné proudění vzduchu a střešní okna se budou rosit. Nebo je tato obava zbytečná ?
- dají se nějak porovnat oba systémy z hlediska energ. spotřeby ? Vím, že podlahový systém je nízkoteplotní, tento systém bude obzvláště vyhovovat režimu kondenzačního kotle, avšak nejsou tepelné ztráty podlahy i přes použité izolace a odrazové folie přeje jenom velké ?
- pro jaký typ regulace se mám rozhodnout? Současně používanou regulaci v počátku zprovoznění systému řešilo více firem, nikdo si s tím příliš nevěděl rady. Až detailním studiem funkce a postupným zkoušením nastavených režimů se snad podařilo nastavit nějakou přijatelnou funkci. Oslovil jsem opět několik firem, každá doporučila nějaký typ reg. podlahového vytápění, akceptovala v projektu vytápění navržený kotel s inteligentním regulátorem, avšak nějaké uspokojivé odpovědi ohledně funce celého systému se mi opět nedostalo. Oddělenou regulaci podlahy používám zejména z toho důvodu, kdy v přechodném období topím pouze smyčku koupelny. Mám opět jít do el. regulace podlahy a jak celý systém vhodně sladit s regulací kotle nebo použít klasický systém regulace s centrálním terrmostatem a řízením průtoku v jednotlivých větvích ? Navržený kotel je Thermona 17 KDZ 5 a regulace Ivar. Děkuji předem za odpověď
Když jsem uvažoval před 25 lety o způsobu topení nebylo tenkrát moc na výběr. Protože se shánělo vše tak jsem si vymyslel stavbu metodou ztraceného bednění VELOX a místo tehdy používaného normálního betonu jsem použil perlitobeton. To znamenalo 2x5 cm veloxu + 30cm perlitobetonu. Stavba vyšla tehdy o cca 30% dráž. Dále byl výběr radiátory s kotlem na uhlí nebo co si vymyslím. Tady na Valašsku se vyráběly hadice které měly být vhodné i pro podlahovku. V tehdy dostupné literatuře nebylo moc informací hlavně jak to navrhnout. Udělal jsem si vlastní výpočet který mi kupodivu celkem vyšel. Stanovil jsem si jako maximální teplotu topné vody 40 stC. Protože se mi nelíbyl obecný způsob topení kdy byly celé vesnice začouzené zvolil jsem akumulátor doplněný o el. topná tělesa. Protože celý život pracuji s teplem navrhl jsem si takové zapojení které umožňuje aby kotel na pevné palivo pracoval na 85 stC a automaticky se udržuje teplota v domě na 23,5 stC. Řídí mi to jeden termostatický ventil a opravdu to funguje. Pouze se za topnou sezonu cca 3x změní zadání a to je vše. Během doby jsem odzkoušel i noční odtápění ale bylo to bez úspěchu. Při největší zimě a u nás jsou i týdny okolo -20 stC došlo k poklesu za noc o 2 stC. Zjistil jsem že změna teploty je více o akumulaci než o vlastní spotřebě tepla. Běžný dům má akumulaci cca 100 kWh na 1stC a při 6-7 kW ztrát se vnitřní teplota moc nehýbá. Vypozorovaná a výpočtem potvrzená doba potřebná pro ustálení teplot se pohybuje okolo 72 hodin. Pro ekonomické provozování podlahového vytápění je nutná regulace bez toho lehce dojde k přetopení a následně ke zvýšeným provozním nákladům. Regulace pouze podle vnější teploty nedokáže pružně reagovat na skutečnou spotřebu, jako nejvhodnější vidím regulátor pracující dle venkovní teploty s korekcí od skutečné teploty u vnitř. V dnešní době digitálního zpracování dat by to neměl být problém.
Pocity:
- není nikde citelné teplo
- nepřepaluje se prach jako u radiátorů
- po instalaci nových oken nevznikají žádné problémy s rosením oken
Je třeba respektovat poměr mezi možným instalovaným výkonem a spotřebou domu. Na jednotku plochy je jen určitý výkon jinak dojde ke stoupnutí povrchové teploty nad přístupnou mez.
Byli jsme před 3 roky v téže situaci a nemohli se rozhodnout.
Nakonec to dopadlo tak že máme teplovodné topení v podlaze i v radiátorech. Topná jednotka elektrokotel Rejnok jednoduché přepínání způsobu vytápění. Po 3 zimách plných pokusů zapisování spotřeby elektřiny a porovnávání obou způsobů můžu jen konstatovat, že z hlediska tepelné pohody je podlahovka určitě lepší a na teploměru regulátoru (umístěný cca 130 cm nad zemí) může být u podlahového topení cca o 1,5 stupně méně při subjektivně "stejné" teplotě.
Na druhou stranu spotřeba elektřiny byla u podlahového topení vždy o cca o 15 - 20 % vyšší i když často slýchám opak. Je to ale dané tím, že podlahovka častěji přitápí a elektokotel více jede i když se voda ohřívá na nižší teplotu. Souvisí to také s denním režimem domácnosti. Při topení radiátory v 5 večer zapnem topení a z 19 st je za 2 - 3 hodiny 23 st a do dalšího navečeru spadne teplota zpět na 19 - 20 st. Kotel tak jede kromě celodenních mrazivých dní jen cca 3 hodiny denně.
U podlahovky je teplotní setrvačnost mnohem větší, což je v případě domácnosti, kde celý den není nikdo doma problém, neboť kotel stále musí přitemperovávat.
Závěr je u nás ten, že podlahovka je odstavená a topíme radiátory, protože při našem způsobu života je to ekonomičtější.
Tím v žádném případě podlahové topení nezavrhuji, pro rodinu s malými dětmi a pro důchodce co jsou stále doma je ideální. Ostatním bych ale na základě našich zkušeností doporučil spíše radiátory.
Vážený pane Kopřivo!
U Vás je problém nejen způsob užívání domu,ale také způsob regulace topného systému apriory kotle a to zapnuto-vypnuto.
Ekvitehrmní programovatelný regulátor a eventuelně regulace podlahového vytápění vybraných místností inteligentním prostorovým termostatem s ovládáním termopohonu na daném okruhu by bylo provozně úspornější.
Srovnání pro a proti:
Argumenty,že podlahové topení je škodlivé,mají opět svůj původ v historii - crital.Dnešní hygienická norma říká,že teplota podlahy by neměla být vyšší,než 28 C v místnostech s trvalým pobytem člověka (obýv.pokoj) a 32 C v místnostech s krátkodobým pobytem (koupelna,bazén a pod.).Teplota lidského těla je 36,5 C.Pokud je systém správně zaregulovaný, nehrozí žádné zdravotní potíže,právě naopak.Velmi si tento systém chválí lidé starší a nemocní a zvláště revmatici a alergici.Dalším často používaným argumentem je prašnost. Protože teplota povrchu podlahy okolo 27 C a tato teplota je po celé ploše místnosti,nezvedá prach jako topné těleso s povrchovou teplotou okolo 80 C.Zároveň je v místnostech vytápěných podlahovým topným systémem vyšší relativní vlhkost vzduchu, než v místnostech vytápěných radiátory. Je to opět dáno nízkou povrchovou teplotou topného tělesa-podlahy.Příjemná tepelná pohoda obyčejně přesvědčí i ty nejváhavější.Také možnost úspor za vytápění bývá dobrým argumentem pro zvolení vyšších pořizovacích nákladů na vytápěcí systém,které se při současném trendu zvyšování cen energií se v brzké době vrátí na ušetřené spotřebě tepla ( cca 22%).Nutno všem zájemcům připomenout,že topenařina je dosti důležité řemeslo a správný návrh systému již v projektu dokáže uspořit v budoucnosti nemálo finančních prostředků.Nejhorší jméno podlahovému vytápění mohou dělat různí všeumělkové. Na každé stavbě,která potřebuje vytápět,by se měli podílet od projektu až po realizaci pouze odborníci vlastnící certifikát,který je k této práci opravňuje.Tento závěr také dává odpověď na původní otázku.Podlahové vytápění pouze z kvalitních materiálů a od odborné firmy.
Se vším bych souhlasil až na jedno tvrzení, že při topení radiátory je relativní vlhkost nižší. Vlhkost je záležitostí něčeho jiného. Nebudu to rozpitvávat ale uvedu jeden konkrétní příklad, kdy topení se nezměnilo ale vlhkost skokově. Léta jsme na ve všech místnostech na pracovišti (kanceláře, laboratoře a jiné) měli v zimě vlhkost mezi 25 až 35%. Všude se totiž "povalovaly" indikátory a sem tam certifikovaný vlhkoměr. Najednou nám v mezi období stoupla vlhkost až na neuvěřitelných 80% a zimě 70%. Příčina? Výměna všech oken na budově a nic se neudělalo s výměnou vzduchu. Ta dříve vzhledem velikosti oken probíhala samovolně a určitě i nadbytečně.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
