Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

využití dešťové vody

využití dešťové vody

Rád bych znovu obnovil téma ohledně využití dešťové vody. Jedná se mi o použití DV pro splachování WC a na praní. Po projití pár diskusí na toto téma z toho moc chytrej nejsem...
Ve všech případech využití bylo buď drahé nebo nedoporučované. Dle mích propočtů jsme za posledních 10 let v bytě, kde trvale žijí 3 lidé na splachování WC použili 109 m3 a vodu pro koupelnu a kuchyň 1029m3, což je téměř desetinásobek WC a to na WC nemáme zdaleka ekonomické (dvojité) splachování. V diskuzích jsem několikrát našel, že polovička celkové spotřeby je právě WC! Celkové náklady byli spočteny na cca 40K Kč. To je návratnost za víc než 50 let!!! A to jen tehdy kdyby vše fungovalo tak jak má...
Dle mého názoru je možné použít podstatně jednodušší systém. Při použití nádrže cca 2m3 by voda na splachování došla až v případě 2 měsíců bez srážek, což je v našich podmínkách tak ojedinělé, že si vodu klidně bez zbytečných automatických regulátorů rád do nádrže připustím. Při použití dvojitého splachování odhaduji dobu na min. 4 měsíce.
Tuto nádrž umístím vedle budovy ze severní strany vrchem těsně pod okap a spodní okraj bude stále min 0,5m nad úrovní nádržky WC takže voda naplní nádržku samospádem.
Podobně bych vyřešil i vodu do pračky, tam je její využití opodstatněné nejen z hlediska úspory vody, ale i pro použití měkké dešťové vody, která je pro praní vhodnější z hlediska úspory pracích prostředků a delší výdrže pračky (vodní kámen). Bohužel si nejsem jistý jestli pračky mají vlastní čerpadlo jež pračku napustí a nebo je napouštěna tlakem vodovodního řádu, což by asi problém už byl.
Ale ať počítám, jak počítám tak cena provedení = cena nádrže + oddělené potrubí pro deštovku (nikde nic míchat nebudu, to radši zvětším nádrž).
Budu rád za jakékoliv zkušenosti a podněty pro budoucí realizaci. Pitné vody bude brzy nedostatek i u nás, tak proč s ní plýtvat!

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

FR František Rezek @frantisek.rezek

http://zpravy.idnes.cz/priprava-cr-na-sucha-0qr-/domaci.aspx?c=A140529_120028_domaci_jw#utm_source=sph.idnes&utm_med…

před 11 roky

HM Harry Minduton @harry.minduton

Jestli myslíte tou 1000l nádrží takové ty IBC kontejnery, tak na to rovnou zapomentě. Ty jsou na tyto účely…

před 11 roky

PZ Petr Zíka @petr.zika399

Jestli se nepletu, tak některé WC napouštěcí ventily mají uvedené rozmezí tlaku 0,05-6 atm. Tedy pokud bude kubíková…

před 11 roky

66 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

http://zpravy.idnes.cz/priprava-cr-na-su…

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na dlouhodobé zkušenosti se splachováním WC dešťovkou- jsem ve fázi návrhu RD a uvažuji o akumulaci DV a splachováním, ale mám trochu obavy co to udělá s keramikou WC? není po několika letech zničená- zašedlá nebo něco podobného? moc totiž nevěřím, že i při rozumné filtraci bude voda ze střechy čistá. ekonomickou návratnost moc neřeším, chtěl bych nádrž používat asi i na závlahu zahrady, nicméně pokud by se nesplachovalo WC, pak při možnosti vrtané studny asi efekt zálivky zahrady dešťovkou ztrácí smysl.

LF Lukáš Frček @lukas.frcek784

Žádné extrémní zanášení nebo zašedávání se nekoná. Každopádně to chce před čerpadlo filtr který je potřeba dle zanešení cca 1-2x ročně pročistit. Ty dvojí rozvody k záchodům a na zalévání si udělejte. Těch pár metrů PPR vás finančně nezrujnuje.

Dobrý den
Ještě jednou jsem si přečetl Váš příspěvek a chtěl bych reagovat na vaše otázky.
- Je třeba počítat s tím, že venkovní nádrž pod okapem Vám nebude fungovat v zimě a v létě se bude voda možná kazit
- 0,5 m výška hladiny nad nádržkou splachovače - to budete asi muset použít nějaký jiný napouštěcí ventil do nádržky. Co mám já doma, tak při tlaku 0,5 atm už nezavírá - je v něm taková membrána a ventil se vlastně zavře působením tlaku vody, který bude ve Vašem případě velmi malý.
- Pračku která by sama nasála vodu jsem ještě neviděl a myslím, že se nedělá a při 0,5 m spádu bude možná přes ty malé ventilky napouštět moc dlouho, jestli vůbec.
Vodu dešťovou je dobré použít i na mytí auta, zalévání zahrady a domácích květin. Taky se hodí na úklid v domě. Myslím, že ponorné čerpadlo v výtlakem 30m a prescontrol Vám umocní dobrý pocit z díla a ušetří spoustu kroků s konví.

Tak přidám taky svoji zkušenost s využitím dešťovky.
Dvoje trubky k WC a pračce jsem rozvedl po domě již při výstavbě, co kdyby se hodily. Deset let jsem o využití dešťovky mluvil a loni jsem v tescu koupil zahradní čerpadlo za 950,-. Tím to celé začalo.
Vše jsem dělal svépomocí.
Nejprve jsem z prken stloukl dřevěný sud (bez dna a víka) průměr 180 cm a výšky 160 cm. Okolo sudu namotal folii, a pomocí distančních latí a drátu po obvodu ve vzdálenosti asi 5 cm napnul kari síť. =1 den práce.
Potom jsme společně s otcem ručně vykopali do tuhé země díru o 15 cm větší, než rozměr sudu (+o cca 90 cm hlubší) = 2 dny kopání. Dno díry se vybetonovalo s kari sítí. Když beton zatuhnul, sud se vložil do díry (za kari síť se krásně spouštěl dolů a stačilo na to 5 lidí). Mezera mezi zeminou a sudem se zalila betonem. Před tím se ještě do stěny sudu vyřízly otvory a do hlíny jsem natloukl KEG trubku jako přepad a 3/4 pozinkovanou jako vývod. Když to zatuhlo, vyšaloval jsem strop a odlil víko se vstupním otvorem dostatečně velkým, aby tam vešel i nějaký filtr.
Připojil přívod od okapu, přepad z nádrže, vývod z nádrže zapojil k čerpadlu a sacímu koši upevněnému na plovák. K čerpadlu přidal preskontrol, 15 l tlakovou nádrž (starý minimax - nemusí být, ale při napouštění WC zkracuje dobu běhu čerpadla) a filtr z Polska (2mikrony)
Na závěr jsem vyměnil zakoupené zahradní čerpadlo. Ne že by tesco prodalo nekvalitu, ale pořád bylo slyšet a vibrace se přenášely zdí. Nepomohly ani silentbloky nebo zakrytí čerpadla do bedny. Každý v domě věděl jaký jsem prostatik. Teď je čerpadlo ponorné a je klid.
Práce s tím bylo jako na kostele, náklady odhaduji cca 15 tisíc Kč (4m3 betonu, čerpadlo, preskontrol, filtr, trubky, kari sítě, odvoz vykopané hlíny....)
Kopání a betonování šlo celkem hladce (až na trubku, která vedla v hloubce 1,5 m prostředkem díry, naštěstí to byl starý rozvod) Nejvíc jsem si užil s vrtáním do zdí a odhlučněním čerpadla. Nevím, jestli bych znovu začal. Na podruhé by to asi šlo podstatně rychleji, ale práce a hlavně přemejšlení s tím je opravdu hodně. Vody je zatím dost. Zásobník má 3,5 m3 a je skoro stále plný. Uvidíme jak v zimě.
Když budu hodně splachovat, ušetřím 2000 Kč, což není moc, ale pocit z toho mám dobrý. Když prší, tak se na rozdíl od souseda můžu usmívat. Pokud někdo taky začne, přeji mu sílu a zdar v jeho práci.

JK Jan Kos @jan.kos

a co započítat ekologická aspekt a markantní prodlouýení životnosti pračky včetně absence změkčovašů vody. Záchod je dle mého výpočtu minoritní úspora ve srovnání z pračkou.

a kam se ztratily ty 4m3 betonu? Z toho se dá udělat 25m3 nádrž a ne 3,5m3 nádržka...

Dobrý den, nevím, jak jste počítal spotřebu vody na splachování, ale když jsem přepočítal vaše údaje za udané období a počet lidí, vyšlo mi, že jste byli na záchodě každý jen jednou denně (za předpokladu spláchnutí 10 l při každém použití). To jste buď trochu prokaučoval, nebo špatně odhadnul. Voda z koupání a mytí nádobí - tady mi zase vyšlo, že spotřebujete cca 280 l denně, takže se buď koupete denně (spotřeba cca 150 l) a myjetye každý hrnek pod tekoucí vodou. Možná, že vodou z nádobí splachujete záchod, ale podle mně je to spočítané dosti podivně.

VD Vladimír Drvota @vladimir.drvota434

To nevím jak jste počítal, ale mě vychází 93l na osobu, na záchodě máme tlakový splachovač, asi je to opravdu zázrak techniky.

Vzhledem k tomu co tu psal John Denver je to zajimavy ale pouze z pozice, ze nejaky zaklad clovek ma zadarmo ...
Ja mam jednu podzemni nadrz okolo 10m3, (dalsi eventuelní zalozni nadzemni ma taky neco malo pres 10m3 - vse je to zelezobeton) pokud doresim par detajlů, tak z 225m2 zastaveny plochy sem schopnej presmerovat samospadem do nadrze zhruba 1/4 plochy - dejme tomu neco kolem 60m2 zastavene plochy (nikoliv plochy strechy).
Pokud by si s tim clovek pohral, lze do nadrze dostat vsechno.
Kdyz vezmu v potaz problemy, ktere resim jiz ted a to nadrz neslouzi zatim ke splachovani WC: at se znazim, stejne se mi do nadrze dostanou necistoty a nadrz je treba "odkalit" a to je pekna pakarna - ceka me to na jare a to uz odkladam par let.
Pokud bych si poridil domaci vodarnu, nastane stejne problem v tom, ze se clovek stane chte nechte otrokem filtrace. Pokud vedle nádrže umístím filtracni sud s piskem na odstraneni hrubých necistot, do kterého budu precerpavat kalovym cerpadlem par desitek litrů vody, musím ho permanentne cistit, dale pak na vstupu vodarny musi byt tez dalsi filtr, ktery musim vymenovat též. Nasleduje domaci vodarna ...
Ted uz je jen otazka, zda ma cenu do toho jit, ci ne.

Dobrý den,

rád bych dal k dobru vlastní zkušenosti s instalací retenční nádrže, využitím vody a návratností celkové investice.
Nejprve k samotnému stavebnímu povolení - do něj požadavek na retenci dešťových vod obvykle neuvádí obec, ale vodárenská společnost. Je zajímavé, že někteří sousedé, kteří začali stavět ve stejném časovém rozmezí, požadavek na retenční nádrž ve stavebním povolení neměli. Od řady lidí jsem se dozvěděl, že "to" není mandatorní. Nicméně, vodárny samozřejmě mohou odepřít možnost připojit se, pokud nebude zajištěno, že dešťová voda nebude zadržena nebo svedena mimo kanalizaci.
Náklady na nádrž - je zapotřebí počítat min 40kKč - 45kKč na 2000L nádrž, filtry, zemní práce vč. odvozu, čerpadlo, oddělené potrubí atd. Pokud budete počítat i svůj čas, cifry se dostanou ještě výše. Osobně jsem na realizaci nádrže strávil min. 5 pracovních dní (sehnat a nechat dovézt nádrž - je těžká, je třeba u toho být osobně, bagr, odvoz zeminy, písek/štěrk okolo nádrže, dohlédnout na instalaci nádrže, napojení do domu, úprava terénu do původního stavu atd.).

Návratnost - normy počítají v průměru 12 l/osoba/den pro WC. Tedy 3členná rodina = 3*12*365=13 krychlových metrů ročně. Ušetříte tedy asi tisíc korun ročně. Pokud budete počítat v reálných cenách (tj. spočítáte hodnotu 45kKč + svůj čas řekněme 1500Kč na den do budoucnosti řekněme na 50 let), zjistíte, že se investice nikdy nevrátí. A to nezmiňuji, že nádrž může prasknout, čerpadlo také asi 30 let nevydrží, trysky na WC a pračka jsou díky drobným nečistotám mnohem více namáhány atd.

Jaké jsou alternativy? Vybagrovat 3-4 metry hlubokou jámu, nechat zavézt štěrkem, do toho svést okapy a poté zahrnout. Finančně to vyjde v propočtu na 50 let o desetitisíce Kč lépe, než retenční nádrž se zohledněním úspor z využívání dešťové vody. Nehrozí riziko prasknutí nádrže, poškození prvků ve vlastním vodovodu a dešťová voda se dostane tam, kam má - do země. Jak retenční nádrž, tak svod do štěrku jsem realizoval a efekt z pohledu odvodu dešťové vody je naprosto totožný žádné podmáčené základy ani další nežádoucí efekty.

Zůstává mi jediná otázka - proč vodárny nařizují do stavebních povolení (selektivně!!!) realizaci retenčních nádrží, když existuje z pohledu stavebníka levnější a méně rizikové a z pohledu dopadu na kanalizační řad ekvivalentní řešení? Pokud by na tuto otázku někdo našel odpověď, budu velmi rád.

MBU

Na celou záležitost užívání dešťové vody je třeba se dívat ze dvou úhlů. První je co musím a druhý co chci udělat. Z toho co musím: ne každá obec mi povolí užít její dešťové kanalizace a já, pokud chci získat stavební povolení, musím mít problém dešťové vody vyřešen. A teď si představte, když bydlím v oblasti, kde je hlavně jílovitá půda, takže vsak je velice málo účinný. Pak je pro mě užití nádrže nejideálnější řešením, které je ještě k tomu užitečné. U nás zatím poplatky z odvodu dešťové vody pro fyzické osoby tuším nejsou, ale pokud mám informace, tak v okolních státech je již toto placeno. A je jen otázkou silnější vlády, než toto zavedou napříč unií. Další pohled je co chci: chci plýtvat pitnou vodou a přírodními zdroji? Rozhodně se najde v domáctnosti několik míst, ať již je to zmíněné wc, nebo mytí podlah, kde si myslím, že je užití pitné vody plýtváním.

Tak v soucasne dobe mam 2 IBC kontejnery a treti mam v nabehu(500+800+?). Vejdou se me pod terasu, tzn. 3000l. Vodu na vstupu budu filtrovat (sitka+keramzit+sterk+pisek) na vystupu filtr(600). Uvnitr zbytky medenych plechu. Napojeno na malou domaci vodarnu (1990), kterou pouzivam i na zalevani zahrady vcetne kapenkove zavlahy (automat+cidlo vlhkosti vlastni vyroby). Planuji jen 2WC a pracku, sprchovani rozhodne ne.
Drazsi pracky maji dva vstupy vody a machani provadeji pitnou vodou. Toto lze obejit prackou s mechanickym programatorem a pripojit druhy ventil na machani - aspon tak to planuji (toto vyzaduje aspon zakladni el.znalosti). Mame dve WC nad sebou a koupelnu(pracka) hned vedle tzn. cca 20m trubek navic + 2 splachovaci ventily + 3 kohoutky. Navratnost v tomto pripade nepocitam.

TP Tomas Ponic @tomas.ponic570

Takže dražší pračka v podstatě jen máchá pitnou vodou a pere DV?
Já se bál jestli je v tom nějaký jiný (technický) problém. Svoje věci klidně v dešťovce vymáchám...
Dešťovou vodu beru téměř jako pitnou (destilka), jen na pití není dlouhodobě vhodná pro odplavení spousty stopových prvků. Ve středověku-novověku se na mnoha hradech používala dešťovka na pití...

v zime vam to zamrzne. a na destovou vodu je delanych jen nekolik druhu pracek ( drazsich ) ktere ji pouzivaji v zacatku prani. o vyuziti destove vody uvazuji taky ale pri soucasnych cenach vody se to nevyplati.

Mno...amaterina je skvela vec, jenze se o tom musi take neco vedet teoreticky.
Takze...nadrz na 2 m3 je MALO. Umistit nadrz vne budovy, krom nadrzi podzemnich, je nesmysl.Zamrzne. Aut. pracky maji cerpadlo na odcerpavani z pracky, na natok je u nich kombinace solenoid.ventilu, ktere pro otevreni potrebuji dif. tlak kolem 0.3 az 0.5 bar. Cena sestavy, i kdyz si ji budete montovat sam a ne jen z tovarnich dilu Wilo nebo Werit, rozhodne pod 40 kK neklesne. A pri cenach vodarenske vody je i pri teto investici navratnost 10 roku...vlastni zkusenost.

JD John Denver @john.denver

No a ještě je nutno počítat s tím, že voda dešťová není úplně čistá a je nutno ji před vpuštěním do pračky mechanicky vyčistit, jinak se ten solenoid ze čas zadře. A pokud počítáte, že budete mít 4 měsíce v nádrži vodu, pak nevím, ale čistit by se měla před vstupem do nádrže, jinak s ní to prádlo spíše umažete.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.