Kam dál pro informace ze stavebnictví
V patrové novostavbě RD, která má obvodové zdivo tvořeno ze skořepinových betonových tvárnic 20x20x50cm s nalepením vnitřního zateplení 20cm polystyrenu,včetně stropů (20 cm polystyrenu a 20cm skelné vaty)a podlahy(20 cm polystyrenu), na které je železobetonová deska (tl 8cm) plovoucí podlahy a s přizdívkou sádrových bloků tl. 8cm o rozměrech 50x60x8cm na vnitřní straně obvodových zdí je vlhkost 70% až 75% při teplotách 22 až 23 C.Všechny příčky jsou taktéž pouze ze sádrových blouků. Problémy s rosením oken zatím žádné Gealan 6 komor tl. rámu 75mm,plastový rámeček,dvojsklo Argon.Topení-UT na plyn, nebo krbová vložka s teplovzdušným rozvodem.Dům vykazuje velmi rychlou reakci na zatopení. Podle energetického štítku z projektu = 4,6 kW(exterier -13 C a při +20 C interier).
V domě bydlím cca měsíc. Neustále větrám - vlhkost však o moc neklesá.Vzhledem k tomu, že sádra je schopna přijmot velké množství vody bude asi proces dosoušení domu za jeho současného provozu zdlouhavý. Někde jsem zde kdysi četl podobný problém, ale stavba byla z Itongu.
Použil již někdo sádrové bloky na vnitřní obezdění vnitřního zateplení?
Jak dlouho trvalo než se dům vysušil na nějakou konstantní soudnou hodnotu danou běžným provozem domu?
V průběhu výstavby nebylo moc větráno. Sádrové bloky se pouze zdí na tmel a na vnitřní povrch se nanáší slabá sádrová stěrka a pak již jen malba. Tudíž mokré procesy jsou minimalizovány. Podlahový beton a obvodové zdivo bylo vysoušeno po dobu několika měsíců.
Děkuji.
Jindřich Chaloupek
Stejný efekt při větším počtu osob sleduji i já. Návštěvy většinou ještě vyžadují topení v krbu a tak je nutno…
před 16 roky
náhodou mám práve RD Ekord (NED verziu) vo výstavbe (= práve dokončená elektroinštalácia) so sadr.tvárnicami VG Orth -…
před 16 roky
Mám něco podobného, jako vy, jen ne sádrové bloky, ale sádrokarton a příčky ytong. Vysoušení mi trvalo asi rok. Dnes…
před 16 roky
56 odpovědí
Zobrazit všechny reakceMám něco podobného, jako vy, jen ne sádrové bloky, ale sádrokarton a příčky ytong. Vysoušení mi trvalo asi rok. Dnes mám poměrně stabilní vlhkost 50 až 55% při 20 až 22°C. Vlhost se zvyšuje pouze při větším počtu osob, či při sušení a žehlení prádla. Zatím větrám přirozenou cestou.
Stejný efekt při větším počtu osob sleduji i já. Návštěvy většinou ještě vyžadují topení v krbu a tak je nutno neustále větrat, protože je teplo a vlhko.
Chal.
Našel jsem zde tento příspšvek v sekci MaR:
Autor: Josef Navrkal
Datum: 03.08.2008 19:00 odpovědět upozornit redakci nahoru
ČSN 73 4301 Obytné budovy
článek 5.3.3 Pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí platí ČSN 06 0210, ČSN 73 0540-1 až 4
ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění (5/1994)
tabulka A.3, výpočtová vnitřní teplota / relativní vlhkost vzduchu
obývací pokoj, dětský pokoj, ložnice, kuchyně, klozet 20 °C / 60 %
koupelna 24 °C / 90 %
ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov - Část 3: Návrhové hodnoty veličin (11/2005)
Tabulka I.1, návrhová vnitřní teplota v zimě / relativní vlhkost vnitřního vzduchu - informativní
obývací pokoj, dětský pokoj, ložnice, kuchyně, klozet 20 °C / 50 %
koupelna 24 °C / střední hodnota z celodenního časového snímku
Chal.
Další údaj: běžná vlhkost 64 až 68% , ale při sušení prádla 68 až 75%.
Naprogramované teploty v domě od 6:00 hod 23 C do 7:30 pak programovaný pokles na 17 C do 16:30 hod (teplota nikdy na tuto hodnotu neklesne - pohybuje se okolo 20 C) od 16:30 topení na 23C do 22hod pak opět programový pokles na 17 C.
Čidlo je umístěno v předsíni - asi nejchladnější místnost( technicky nevhodné a tak ho později přemístím).V pokojích je vlhkost uváděná na začátku příspěvku a teplota přes noc 20 až 21 C před sepnutím kotle v 6:30 hod a to i při venkovní teplotě -4 až -5 C.Okna se zatím nerosí.
Chal.
To je perfektní- trojsklo,plast. rámeček, rám je v pohodě, ale jak to že se přesto rosí???
pri ty vlhkosti se divim,ze se rosi tak malo :-)
v lednu v unoru tohoto roku,kdyz jsem to mel jeste ve vystavbe z nich v zime voda jen tekla.komplet zapareny.vnitrni teplota byla tenkrat okolo 5-10st.venkovni kolem -5.
vlhkost tenkrat pres 80%.ted po ranu 76% :-)
Pene Kocina také máte okno Gealan 6 komor a dvojsklo Argon , plastový rámeček?
Děkuji za odpověď.
Chaloupek
euro, trojsklo s dvojitym pokoveni,argon,plastovy ramecek.
Máme dům cca 28 let ze škvárobetonové tvárnice + omítka 50cm . byl budován v době kdy můj otec měl 25 m3 koksu na vytápění jako deputát .Takže doma pořád trenýrková teplota . Dům vysychal za neustálého větrání a hlavně to mělo dvojí účinnost když se topilo cca 3 roky
Zatím manželka tento odpor k sušení prádla na zahradě namá, ale v zimních měsících asi vzroste. Tyto parametry jsem odzkoušel, aby bylo vidět jak se vlhkost pohybuje při různých postupech užívání vnitřních prostor s přihlédnutím k nedokonalému vysušení stavby.
Chal.
pomuze jen vertani.
pocital jsem si i odvlhcovani domu.
pri tak velkych vlhkostech a enormnich objemech vody ve stavbe,je to prakticky za zimu neodvlhcitelne.
denne ty vykonnejsi jednotky dostanou ze vzduchu 25l vody.zalostne malo,pri spotrebe jednotky 600W/hod.
Současný stav vlhkost-64až66% - 2x za den intenzivní větrání cca 10min. Jinak topení UT (plynový kotel výkon 4 až 6 kW)někdy krbem (výkon 4 až 7 kW)s teplovzdušnými rozvody. Otevřený otvor na digestoř a odvětrávací otvor na WC - bez klapek. Otvory vyvedeny do komínévé sanitární šachty o rozměrech cca 150x280mm a výšce cca 9m. Šachta je součástí komínové tvárnice.
Suší-li se prádlo je vlhkost 70 až 75%.
Při pravidelném topení a následném větrání se vlhkost pomalu snižuje. Jinak sádra naprosto suchá, žádné plesnivějící popisované efekty!!!Sádra působí i dezinfekčně!(viz. výše uváděné články). Okna se nerosíani při vlhkosti 70%.
Chaloupek
Máte nějaký nepřekonatelný důvod proč nesušit prádlo venku?
Ti italové co dělají sádrové bloky se jmenují TECNOBAY-Groseto.
Chaloupek
Ti italové co dělají sádrové bloky se jmenují TECNOBAY-Groseto.
Chaloupek
Ti italové co dělají sádrové bloky se jmenují TECNOBAY-Groseto.
Chaloupek
Kdysi jsem našel tento článek:
Sádrové materiály a jejich fyzikální vlastnosti
PDF verze článku
Autor: Jiří Hejhálek, Fotografie: Archiv Rigips, s.r.o., Kontakt: Redakce Stavebnictví a interiér, Vega, s.r.o.
Sádra je jeden z nejstarších stavebních materiálů a pro své vlastnosti je již tisíciletí užívána v bydlení. Sádrové desky a omítky se hodí pro stěny i stropy v kuchyni, koupelně i ve sklepě. Ve struktuře sádry jsou vázány molekuly vody. Díky tomu má sádra výborné protipožární vlastnosti, účinně ovlivňuje vlhkost vzduchu, udržuje stabilní teplotu a zlepšuje i jiné pobytové vlastnosti stavby.
Protipožární vlastnosti sádry jsou pravděpodobně nejznámější. Stručně si je proto přiblížíme hned úvodem.
Protipožární odolnost sádry
Je-li sádra, přesněji její hydratovaná forma, která je chemicky blízká sádrovci, vystavena teplotám nad 160 °C nebo dokonce ohni, uvolní se z její jedné tuny až 200 litrů vody ve formě vodní páry. Vyplývá to z jejího chemického složení CaSO4·2H2O, kdy na každou molekulu síranu vápenatého připadají dvě molekuly vody. S trochou nadsázky lze říct, že při hašení staveb se sádrovými konstrukcemi působí už před příjezdem hasičů hasební voda o objemu asi pětiny objemu exponovaných sádrových konstrukcí.Podstatné je, že při odbourávání vody z krystalové mříže sádrovce se spotřebuje velké množství tepelné energie. Výpočet tohoto tepla je na v Dodatku 1 za článkem.Uvažujme místnost 5 × 4 m o výšce stěn 3 m, jejíž stěny a strop jsou opatřeny sádrovým obkladem či omítkou o tloušťrce 2 mm. Celkový objem sádry pak je 1,48 m3, což představuje hmotu asi 1000 kg. Oheň znamená velký přísun tepla. V prvé a pro nás důležité fázi toto teplo vyvolá „odpaření vody z krystalové mříže". Tento děj připomíná skutečné odpařování vody v hrnci na plotně: jeho obsah se nepřipálí, dokud nevyvře veškerá voda. Podobně teplota sádry se drží na bezpečné úrovni, dokud se sádra nezbaví krystalové vody. Po odpaření vody se – v druhé fázi – ještě po nějakou dobu uplatňují efekty vysoké tepelné akumulace sádry, které také brzdí ohřev. K ohřátí dehydratované sádry na 300 °C je třeba dodat dalších cca 83 kWh.
Sádrová omítka nabízí nejen perfektní vzhled, ale i velmi příjemné a zdravé prostředí pro bydlení. Ilustrační foto Rigips
V Dodatku 1 je spočítáno, že k uvolnění vody z jedné tuny sádrovce je třeba dodat přes 106 MJ energie, v jiných jednotkách téměř 30 kWh. Celkově s efektem akumulace to dělá přes 113 kWh tepla, které odpovídá spálení 11 m3 zemního plynu. Kombinace chemické přeměny (dehydratace) a tepelné akumulace dělá ze sádrových staviv materiál s výjimečnou požární odolností.
Sádra šetrná k lidskému zdraví
Za pozornost stojí i další vlastnost sádry, totiž její jedinečnost z hlediska zdravotní bezpečnosti. V kontaktu s pokožkou se chová šetrně. Nevysušuje ji, ani nezatěžuje přílišnou vlhkostí. Kromě vodní páry neuvolňuje sádra žádné nebezpečné látky, ionty ani radikály. Síran vápenatý, pokud se např. při olíznutí sádrové stěny dostane do těla batolete, mu nezpůsobí žádné potíže. Tento materiál je hojně používán v medicíně pro kontaktní tuhé fixační obvazy a není známo, že by sádra pokožku a tkáně jakkoli poškozovala nebo u ní vyvolávala alergické reakce.
V souvislosti se sádrovými stavebními materiály můžeme občas číst, že mají stejnou hodnotu pH jako lidská kůže a také stejnou propustnost pro difuzi vodní páry.
Je dobré si uvědomit, že hodnota pH vyjadřuje kyselost či zásaditost vodných roztoků. Podrobnější informace o veličině pH je v Dodatku 2. Je zřejmé, že pevná, ztvrdlá sádra i lidská kůže mají k roztoku daleko. Přesto obě mohou kyselost či zásaditost projevovat. Výsledek měření pH lidské kůže zřejmě znamená, že jde o pH původně čisté vodní kapky na lidské pokožce, u níž se po jisté době ustálila hodnota pH odpovídající reakci pokožky. Často se uvádí hodnota pH = 5,5, což znamená, že reakce lidské pokožky je mírně kyselá.
pH sádry a co to je
Také reakce ztuhlé sádry na pomyslnou vodní kapku je kyselá. Naznačuje to fakt, že kyselina sírová je silnější kyselinou, než je hydroxid vápenatý zásadou (neutralizací obou vzniká síran vápenatý). Přesný výpočet, jenž je naznačen v Dodatku 3, dává pro vodní kapku na sádrovém povrchu hodnotu pH ≈ 4,0 v případě, že jde o nasycený roztok. V praxi se kapka na sádrovém povrchu neudrží, ale pokus lze uspořádat tak, že kus ztvrdlé stavební sádry vložíme do nádoby s vodou a necháme vyluhovat.
Z výpočtu a z chování síranu vápenatého je zřejmá další skutečnost. Přes tuto kyselost sádrového výluhu jsou chemické aktivity látek nebo iontové síly iontů, které přešly ze sádry do vody, slabé. Je to právě dané nízkou rozpustností síranu vápenatého ve vodě.
Stabilizace vlhkosti – jedinečná vlastnost sádry
Fyzikálně chemická „snášenlivost" a z lidského pohledu až „spolupráce" sádry a vody si říká o pozornost.
Nezvyklé chování krystalové vody v sádře jsme zmínili už při popisu její protipožární odolnosti. Voda se z krystalové mříže odbourává téměř stejně lehce, jako se odpařuje z vodní hladiny. Pokud právě nehoří, krystalová a volná voda tvoří s krystalovou mříží sádrovce rovnovážný systém popsaný vratnými reakcemi:
Pro úplnost uveďme ještě rovnovážnou reakci vody s její párou:
Čísla pod rovnicemi vyjadřují standardní molární slučovací Gibbsovy energie. Kladné znaménko u položky „teplo" znamená, že k posunutí rovnováhy ve prospěch složek vpravo je nutná energie. Rovnovážné konstanty podle (D4-1) v Dodatku 4 jsou K(1) = 0,14 pro rovnováhu (1), K(2) = 7,6×10–4 pro (2) a K(3) = 3,12×10–2. Molární koncentraci vodní páry v mol/dm3 lze vyjádřit pomocí částečného tlaku páry, viz Dodatek 4. Pro (2) pak platí:
Vzduch o teplotě 25 °C a relativní vlhkosti 60 % obsahuje 14,4 g vodní páry v jednom m3. To odpovídá molární koncentraci vodní páry ve vzduchu 8×10-4 mol/dm3 a částečnému tlaku 1990 Pa.
Jak tato tato čísla interpretovat? Kdyby ustálené hmotnostní poměry mezi sádrou (hemihydrátem) a sádrovcem (dihydrátem) ve ztuhlé hmotě závisely jen na obsahu vzdušné vlhkosti, která je přibližně 8×10-4 mol/dm3, materiál by byl podle (4) při hodnotě rovnovážné konstanty K(2) = 7,6×10–4 prakticky vysušen. Na 33 molekul sádry CaSO4·0,5H2O by připadla jediná molekula dihydrátu.
To se však nepozoruje. Na ustálené poměry musí mít proto vliv reakce (1). Při realističtějším poměru, kdy je rovnováha posunuta ve prospěch dihydrátu, na jehož 9 molekul připadá jedna molekula sádry, musí materiál obsahovat v pórech volnou vodu o koncentraci 24 kg/m3. Pro poměr složek 99:1 by to bylo už 112 kg/m3.
Svádí to k myšlence představovat si sádru aplikovanou ve stavebních konstrukcích jako porézní houbu nasáklou vodou. To by vysvětlovalo funkci sádrových staviv jako akumulátoru vlhkosti, který stabilizuje vlhkost.
S tím souvisí velká výměna vodní páry mezi sádrovým materiálem a vzduchem. Vzdušná vodní pára, která na sebe váže řadu polutantů, se některých může v sádrovém materiálu zbavit. Fázové a chemické přeměny mezi vodou, párou a krystalovou vodou jsou doprovázeny výměnami reakčního tepla, které mají vliv na tepelnou akumulaci a stabilizaci teploty.
Těmto tématům se budeme věnovat v dalších číslech.
Literatura a zdroje:
[1] Julák, A., Štulík, K., Vohlídal, J.: Chemické a analytické tabulky, GRADA Publishing 1999
Dodatek 1
Dehydratace sádrovce je popsána rovnicí
Konečnými produkty reakce je anhydrit (bezvodý síran vápenatý) a vodní pára. Údaje v gramech v 1. řádku pod rovnicí označuje množství látek, která v reakci vystupují. Jestliže se ze 172,17 g hydratované sádry uvolní za vysoké teploty 36 g vodní páry, jak ukazuje rovnice, pak z tuny sádry to je více než 200 kg. K tomu je třeba dodat tepelnou energii 18,32 kJ na jeden mol, tzn. na 172,17 g sádrovce. To plyne z 2. řádku pod rovnicí D1, který udává tzv. standardní molární slučovací energie látek vystupujících v reakci. Na tunu sádrovce to je už 106,4 MJ, tedy 29,6 kWh.
Rovnice (D2) ukazuje na podobnost tohoto děje s vypařováním vodní páry. Teplo, které je potřeba dodat vodě, aby se odpařily 2 moly (32 g) vodní páry, je velmi blízké teplu, které se spotřebuje na „odpaření" dvou molů vody ze sádrovce.
Dodatek 2
pH, kyselost, vodíkový exponent
Čistá voda obsahuje molekuly vody a v malém množství také oxoniové a hydroxylové ionty podle rovnice
Děj se nazývá autoprotolýza, protože se primárně odděluje od molekuly vody iont H+, který není schopen samostatné existence. Proto se váže na další molekulu vody za vzniku oxoniového kationtu. Až později se zjistilo, že vodíkový kationt H+ tvoří ve skutečnosti komplex se čtyřmi molekulami vody [H(H2O)4]+.
Pokud jsou kationty H3O+ v převaze nad anionty OH–, je roztok kyselý, v opačném případě zásaditý, pokud je jejich počet v roztoku vyrovnaný, je neutrální. Hodnota pH je definována jako záporný dekadický logaritmus aktivity oxoniových kationtů. Ve zředěných vodných roztocích lze aktivity nahradit molární koncentrací, která udává počet molů látky v 1 dm3. Pak platí:
Symbol pH, namísto p(H3O), pochází z doby, kdy se předpokládala samostatná existence kationtů H+. Podstatné je, že ve vodném roztoku je při dané teplotě součin molární koncentrace oxoniových a hydroxylových iontů, tzv. iontový součin vody, konstantní. Speciálně při teplotě 25 °C je vždy
Chemicky čistá voda při teplotě 25 °C má c(H3O+) = c(OH–) = 10–7 mol/dm3, tedy podle (D2-2) je pH = 7. Přilijeme-li do vody kyselinu, pH klesne, nejvýše však k hodnotě pH = 0 (přitom bude pOH = 14). Pro zásadu analogicky.
Pozn.: c(H3O+) = 10–7 c(OH–) znamená, že v 1 dm3 roztoku se nachází 10–7 molů látky, což je 19·10-7 g H3O+, resp. 17·10-7 g OH–, jak plyne z relativních atomových hmotností vodíku a kyslíku podle periodické tabulky prvků. Následující tabulka ukazuje závislost iontového součinu Kv = c(H3O+)·c(OH–) vody na teplotě
°C 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55
Kv·1014 0,1139 0,1846 0,2920 0,4505 0,6809 1,003 1,469 2,089 2,919 4,018 5,474 7,297
Tab. 1: Závislost iontového součinu Kv vody na teplotě.
Dodatek 3
Hodnotu pH vody nasycené síranem vápenatým lze spočítat z hodnoty rozpustnosti sádry a z hodnot disociačních konstant kyseliny sírové a hydroxidu vápenatého. Při teplotě 25 °C se rozpustí maximálně 0,275 g CaSO4·2H2O na 100 ml vody [1], což představuje molární koncentraci C = 1,6×10-6 mol/litr.
Rozpuštěný síran vápenatý se působením vody disociuje na kationty Ca2+ a SO42-, které se ve vodě hydrolyzují na kyselinu sírovou a hydroxid vápenatý. Ty se částečně a ve dvou stupních disociují na ionty
V závorce jsou jako pK uvedeny tabulkové hodnoty záporného dekadického logaritmu disociační konstanty K odpovídající reakční rovnováhy. Platí pK = –log10K.
Podle mezinárodního značení budeme molární koncentrace uvádět hranatými závorkami, např. molární koncentraci iontů HSO4– zapíšeme jako [HSO4–] atd. Pro hodnotu KA,I platí
Podobně vyjádříme známé disociační konstanty KA,II, KB,I a KB,II. Další, pátá rovnice vyjadřuje vztah mezi molárními koncentracemi oxoniových (vodíkových) a hydroxylových iontů
Šestá a sedmá rovnice vyjadřuje zákon zachování látky
A konečně poslední, osmá rovnice popisuje neutralitu roztoku
Máme 8 rovnic, které tvoří úplnou soustavu pro výpočet osmi molárních koncentrací z rovnic (D3-3) až (D3-5). Zajímá nás hlavně [H+] pro určení pH. Úspěch závisí na algebraických zkušenostech řešitele. Postupuje se např. tak, že molární koncentrace (až na [H+]) vyjádříme jako funkce disociačních konstant, molární rozpustnosti a [H+] a dosadíme do (D3-5). Pak řešíme kvadratickou rovnici s proměnnou [H+].
Dodatek 4
Rovnovážnou konstantu můžeme spočítat ze známé standardní molární slučovací Gibbsovy energie pomocí obecného vztahu
kde R = 8,3145 J/(mol·K) je molární plynová konstanta konstanta,
T je termodynamická teplota,
ΔG° je standardní molární slučovací Gibbsova energie.
Při výpočtech rovnovážných konstant u reakcí, jichž se účastní plynné složky, se často vyjadřuje molární koncentrace složky pomocí částečného tlaku v Pa této složky, který se vypočítá ze stavové rovnice. Pro molární koncentraci vodní páry v mol/dm3 platí
Rovnice a vzorce zde sice nejsou, ale kdo má zájem tak článek dohledá.
Chaloupek
Aj aj! Vlkost 70% je strašně moc. Dejte nábytek od zdí, sundejte obrazy. Topte radši ústředním topením, krbová vložka vlhkost moc neubere. A větrejte, větrejte a větrejte.
Já jsem intenzivně větral rok, měl jsem otevřenou diru na digestoř, děravé vstupní dveře a dvě velké díry ve štítě. A po tom roce mám pořád vlhkost 45%-55%. Při takhle intenzivním větrání se ovšem nedá mluvit o "komfortním" bydlení. Odvlhčovač je sice dražší než studenej průvan, ale zase se s ním líp bydlí :-)
pokud je venku bezna vlhkost od 60 k 95% vetrani mi moc nepomuze.
Sádru (a z ní bloky) na vnitřní obezdívku a příčky jsem volil právě pro její popisované vlastnosti - přijímání a opětné vydávání vlhkosti a pro spoustu dalších vlastností-skoro suchý proces, lepší dýchání atd.
Italové vyráběji sádrové bloky tl. 25mm rozměrů 650x1200mm. Tyto jsou však vždy, ač mají obvodové profilové následně tmelené osazení uchyceny do ocelové konstrukce jako sádrokarton. Po konzultaci s jejich technologem nebylo doporučeno,ani při plošném přilepení sádrových bloků (na hřeben)k polystyrénu a tmelení po obvodě, vzhledem k štíhlostnímu poměru bloků vynechat nosnou konstrukci z pozink. plechů.Odůvodnění - výrobce to nemá v technologickém předpisu, a pokud ví , nikdy tyto bloky nebyly takto bez opěrné konstrukce použity. Z těchto důvodů nedá záruku na to, že bloky bez ocelové opory vydrží vlastní zatížení konstrukce přizdívky.
Na základě těchto informací jsem volil samonosné sádrové bloky vyráběné v Polsku f. VG ORTH(Německo) - rozměrů 650x500x80mm opět s obvodovým osazením, lepení na sádrový tmel. Bloky jsou naprosto hladké - použije se pouze mikroskopický potěr finální sádrovou stěrkou. Bloky jsou stejně jako sádrokarton barevně rozděleny - klasické příčkovky(bílá), odolné proti vlhkosti(koupelny atd.-zelené).Příčky jsou zakládány na betonovou plovoucí podlahu na korkové pásky.Podrobnější údaje získáte na stránkách výrobce či u dovozce Gypstrend Kobeřice sro. Tam tento materiál označují tuším jako Superblok. Cena za m2 je zde cca 380-400Kč/m2 bez DPH. Tmel stojí cca 14 Kč/kg stejně jako finální stěrka. Spotřeba všeho je asi 2až 2,5 kg/m2. Více si již nepamatuji, snad to pro tazatele stačí.
Jen je potřeba získat zedníky, kteří z tohoto materiálu dovedou zdít- mají školení a praxi. Velmi záleží na založení první řady, přesnosti zdění a provázání bloků a rohů. Jinak vyhodíte drahý materiál. Po zatvrdnutí tmelu nelze již rozdělat jako cihly či betonové bloky. Sádrové bloky praskají mimo tmelenou spáru v ploše. Zbývá pouze demolice velkou palicí.Příčka je, ač v tl. 80mm, opravdu pevná.Přesnost se kontroluje 2m AL vodováhou-na dvou metrech jsou bloky naprosto přesné. Problémem je uchycení rámů dveří pokud nejsou obložkové. Nepoužívejte žádné pro sádru prodavači doporučované hmoždinky-(např. Fischer a další výrobci)nefunguje to.S uchycením do sádrových bloků nemají výrobci žádnou praxi. Hnoždinky klouzají ven, nebo sádra v okolí hmoždiny praská. Dále doporučované chem. hmoždiny nejsou v sádře odzkoušené a jsou drahé a technické řešení složité. Nejlépe turbošroub,ale pozor je nutno dokonale předvrtat díru. Je-li kratší či moc malý průměr sádrová blok praskne a špatně se opravuje.Osazoval jsem 10 dřevěných rámů a tak jsem postupně odzkoušel všechno.Otvory pro rám byly o cca 1 cm na každé straně větší-dopěnění montážní pěnou s následným překrytím spáry dřevěnou lištou. Takto uchycené dveře drží dobře(7 šroubů na rám).
Ale k problému s vlhkostí - sádra působí jako takový hydrotlumič-s vysokou schopností absorbovat vodu a znovu ji vydávat viz. popsáno výše.
Pochopil jsem, že asi nikdo zatím tento problém, kdy je možno se dostat s vnitřní sádrovou obezdívkou a příčkami na normální provozní stav RD po výstavbě neřešil.
Dále z hlediska hmot uvnitř zateplení(viz. diskutováno v příspěvcích výše)podotýkám :
-dům je patrový
-plocha jednoho patra je cca 60m2
-přízemí na hydroizolaci polystyren tl. 20cm (propojený s tepelnou polystyrenovou izolací obvodových stěn tl. 20cm) na něm železobetonová plovoucí podlaha tl. 16cm na ní dřevěná podlaha.
-vntřní obvod stěn obezděný sádrovými bloky je cca 6x10m výška 2,6. Sádrové bloky založeny na plovoucí železobetonové podlaze.
-strop přízemí pouze železobetonová kostrukce(filigrán. nosníky, betonové vložky a zalití betonem s kari sítípropojení s obvodovým věnecem)podlepený 20cm tl. polystyrenem na něm stěrka s perlinkou a štuk.
-délka příček ze sádrových bloků tl 80mm v přízemí je cca 15m
-patro je obdobné ale plovoucí podlaha má tl. pouze 8cm opět s dřevěnou podlahou
-strop patra - přiznané trámy cca 1m od sebe,mezi trámy sádrokarton na něm 20cm polystyrenu spojeného s obvodovým polystyrenovým zateplením tl. 20cm(termoska uzavřena)nad ním půda výšky cca 150cm -sádrokarton, folie , 20cm min. vaty, folie , betonová taška.
Dočetl jsem se kdysi, že sádrové bloky jsou používány v domech EKORD(pokud se tak jmenují). Tuším, že stavitel p. Groch? Ale je zde použita jiná konstrukce-na zateplení použita minerální vata atd.
Děkuji za všechny připomínky a diskuze. Zajímají mne Vaše názory, teoretické vývody a poznatky z praxe.
Děkuji.
Chaloupek
mam stejny problem,jen tu vlhkost mam vyssi a to jsem cele leto vetral.v soucasne dobe se vetrani asi moc nevyplati.vlhkost venku je nekdy vyssi,nez v dome.pohybuji se s vlhkosti 75-80%.
panove neresime zde akumulaci tepla,ale vlhkost.
ta me taky trapi,reseni by mozna bylo tim odvlhcovacem.nechce se mi jej kupovat.predpokladam,ze pristi rok bych ho nepotreboval.jedine reseni bude, pockat si na mrazy kdy venkovni vlhkost klesne na minimalni hodnoty. pak mit neustale zapnutou rekuperaci.
zna nekdo lepsi reseni?
Pokud vás to opravdu trápí, pak bych do toho odvlhčovače šel. Za půl roku intenzivního větrání a topení protopíte víc. Takhle stačí zatopit a odvlhčovat. Vysoušel jsem takto palubky na podlahy a dostal jsem se za 14 dnů na 9%... Denně cca 4litry vody. A to tam bylo sucho, že nešlo málem ani polknout. Navíc ho nakonec třeba za půlku můžete prodat.
Větrat, větrat a ještě větrat ale správně v celém objemu. Ta, aby v krátkém čase se dalo do pohybu co nejvíce vzduchu a nabralo to nějakou dynamiku a tím se také zabrání vybíjení tepla akumulovaného, i když ve vašem případě o nějaké akumulaci stěží mluvit. Sádra to je takový „prevít“. Ochotně vlhkost přijímá a taky odevzdává ale za předpokladu, že okolní vzduch je v ten moment podstatně sušší. Někdo říká, že její vlhkostně samo regulační vlastnosti jsou nedoceněny. To podle mne bývalo dříve, kdy se takzvaně větralo samo. Dnes při téměř hermetických stavbách se musí umět vyprodukovaná vlhkost odvést. Ale i tak nepředpokládejte nějaké výrazné snížení hodnoty relativní vlhkosti. Pro informaci mám stále 65% a přitom větrám a ani moc toho 2 osoby nevyprodukují a nemám obvodový plášť zateplen.
Ad. akumulace. Pokud jsou příčky 8 cm sádrové bloky, je to cca 76 000 J/m2K, to se vám zdá málo?
Zkuste použít nějaký obyčejný vysoušeč, žere cca 200w stojí zhruba 5000,- a dokáže docela divy. např.: http://jyxo.1188.cz/s?q=odvlh%C4%8Dova%C…
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
