Pojednání o peletách.
Pelety palivo budoucnosti
Na trhu se můžeme setkat s mnoha druhy pelet.
1.Především pelety z bílého měkkého dřeva průměru 6mm a 8mm(tzv. bílé pelety). Tyto pelety se využívají hlavně domácnostmi především v Německu a Rakousku. Pelety 6mm se vyrábí hlavně proto, aby menší zařízení do 15-20 kW je mohli snadno spalovat. Výhody těchto pelet jsou především v tom , že neprodukují téměř žádný popel, nespékají se. Spalovací zařízení je tudíž poměrně jednoduché a levné. Nevýhodou těchto pelet je poměrně drahá výroba. Surovina (piliny) je čím dál méně dostupná a tudíž dražší a dražší. Ještě větší nevýhodou je to, že surovina je pilina ze syrového dřeva a obsahuje tzv. vodu vázanou. Tato voda si vyžádá ke svému odpaření mnoho energie. Zpravidla platí pravidlo: Pokud chceme vyrobit 100kg bílých pelet potřebujeme spálit dalších 100kg na usušení prvních 100 kg. Toto způsobuje poměrně vysoké náklady na výrobu. Cena bílých pelet na sklonku roku 2008 se pohybuje kolem 4,5 Kč za kg. Výhřevnost těchto pelet je cca 17 MJ/kg.
2. Pelety z bílého dřeva s příměsí kůry. Tyto pelety mají podobné vlastnosti jako pelety bílé s tím , že se při spalování se spékají a potřebují lépe vybavený hořák. Výhřevnost těchto pelet je zpravidla vyšší než bílých a prodejní cena nižší. Dnes se pohybuje kolem 3,8 Kč/kg.
3. Kůrové pelety tyto pelety. Tyto pelety jsou poměrně vzácné. Spékavost mají vyšší než pelety s příměsí kůry. Na trhu se setkáme spíše s kůrovými briketami.
4. Rostlinné pelety- toto je poměrně široký pojem.
Tyto pelety je možné vyrábět z mnoha různých druhů rostlinných odpadů, slam a energetických plodin. Energetické plodiny je u nás poměrně nový pojem a celý obor je spíše ve stádiu testování. Naproti tomu v zemích , jako je Indie nebo Brazílie se tyto již poměrně hojně pěstují. V naší české kotlině se setkáváme především s peletami z rostlinných odpadů. Tyto se zpravidla vyrábějí velmi jednoduchými postupy (tzv. granulací). Toto lisování není nijak drahé i na těch nejstarších lisech lze vylisovat tunu pelet maximálně za 700Kč. Rostlinné pelety patří na trhu zpravidla k těm nejlevnějším, protože se surovina nesuší a je to zemědělský odpad. Naproti tomu pelety z rostlin mají zpravidla poměrně hodně popela až 10%. Tento popel je ale ekologický a může sloužit jako hnojivo. Rostlinné pelety skrývají jednu velkou nástrahu a to nízkou teplotu tavení popela. Toto je vlastnost , která je asi nejvíce zastoupena v obilí ale i v kukuřici naproti tomu řepková sláma touto vlastností téměř netrpí. Takže pelety z řepkové slámy patří spíše do skupiny pelet , které se spalují poměrně dobře. Mají sypký popel a poměrně dobrou výhřevnost mezi 16-17 MJ. Řepková sláma se před lisováním nemusí sušit a je zastoupena v hojném množství. Jednoduše se dá spočítat, že se každý rok v Čechách zaorá řepkové slámy za miliardy korun přepočteno například na cenu zemního plynu. Poměrně dobře se spalují pelety z makoviny nebo řepných řízků . Jsou obvykle doprovázeny větším úletem a kotel se musí častěji čistit. Zajímavé jsou pelety z Vojtěšky , které trpí střední spékavostí. Dobrý hořák si i s těmito poradí celkem slušně.
Jako pelety s největší výhřevností je možné označit pelety z kukuřičné slámy. Z jednoho hektaru kukuřičného pole je možné získat opravdu velké množství energie. Bylo by opravdu na místě tuto energii začít využívat. Jako pelety s největšími problémy při spalovaní lze označit pelety z obilných slam. Vlastnosti obilných slam se trochu liší v každé oblasti, ale obecně lze tvrdit, že se obilné slámy hůře lisují (granulátory mají menší výkon) , pelety se mimořádně spékají , ale dobrý hořák je spalovat dokáže. Slámy je v Čechách takové množství a cena energií a uhlí stoupá tak rychle , že brzy dojde i na tento nesporný potenciál.
Obecně lze říci , že sláma ve žních je v podstatě připravena k lisování přímo na poli (pokud se vlhkosti týče) a je spíše otázka technologická kolik se této využije k výrobě pelet. Nejdražší se ukazuje její jakýkoli transport. Z tohoto důvodu se ekonomicky tváří nejlépe ji zpracovávat přímo na poli. Na takové to zařízení si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
Skladování pelet: Všechny druhy pelet je nutné skladovat v suchém zastřešeném prostředí. Pokud je nutné pelety nasypat do sklepa s vlhkou podlahou , tak je dobré vyrobit alespoň falešnou dřevenou podlahu nebo násypku. Pelety poměrně snadno nabírají vzdušnou vlhkost a tím velice trpí jejich výhřevnost. Pří styku s vodou se pelety tzv. rozpletou a vzniknou nám mokré piliny nebo např. mokrá slámová drť. Bílé pelety lze snadno koupit zabalené v patnáctikilových igelitových pytlích. Rostlinné pelety se takto zatím nevyskytují , protože se většinou dodávají do velkých elektráren jako volně ložené státem dotované palivo. Domácností , které topí rostlinnými peletami je ještě poměrně málo. Můžeme sledovat první vlašťovky , které si nechávají zavážet pelety stejným způsobem jako uhlí. (menším nákladním automobilem s dopravníkem). Pro topení středně velkých objektů (firmy , školy, penzióny) se s výhodou používá převážení pelet v bigbagu.
Poškodit by se hořák neměl, je klidně možné, že se to ani moc napékat nebude. Pokud máte možnost pelety koupit,…
před 10 roky
Dobrý den, mám automatický kotel Atmos D25P - http://www.atmos.eu/kotle-na-pelety/ na spalování pelet (topím pouze…
před 10 roky
Dobrý den pane Zavi, k rostlinným peletám můžeme přidat také pelety z papíru,které se dobře lisují .Rotační hořák…
před 16 roky
6 odpovědí
Zobrazit všechny reakceNevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
