Vyhledávání

Logo TZB-info

Rady a zkušenosti díky portálu TZB-info

Kam dál pro informace ze stavebnictví

  • TZB-info Stavebnictví. Úspory energií. Technická zařízení budov.
  • ESTAV.cz Architektura. Stavba. Bydlení.
  • estav.tv On-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení.
  • Kalkulátor cen energií Nezávislý porovnávač cen elektřiny a plynu
  • Energospot Nejrychlejší přehled o spotových cenách elektřiny

Nosná stěna pro pasiv: ztracené bednění domácí výroby

Reklama
Nosná stěna pro pasiv: ztracené bednění domácí výroby

Dost diskusí se tu točí kolem nosné stěny pasivu. Sám jsem tu už také dost napsal, ale chci "proprat" diskuzí trošku jiný způsob: domácí výrobu ztraceného bednění z EPS.

Šlo by v podstatě o známý MED systém, ale s tím, že tvarovky se vyrobí na stavbě z deskového EPS do potřebných tvarů a s šířkou betonované mezery podle konkrétních statických potřeb (tj 10 až 15 cm).
Tvarovky ZB by se vyráběly podle tohoto vzoru:
https://www.tzb-info.cz/docu/diskuze/108…
Tedy deska EPS patřičné síly (třeba 30 cm), jakožto hlavní tepelněizolační vrstva, pak "špalíky" z EPS s čtvercovou podsatvou a výškou podle síly betonového jádra a opět desky z EPS, síly 5 cm, jakožto druhé "bednící" desky.
Spojení jedntlivých dílů PUR pěnou na zateplovák (třeba CT 84). Pevnosti spoje bych věřil, z vlastní zkušenosti vím, že spoj PUR pěnou je pevnější než EPS. Jiné statické zajištění polohy desek vůči sobě by nebylo třeba (stejně jako u MEDu).
Vzhledem k nízké objemové hmotnosti EPS bude možné vyrábět tvarovky o větších rozměrech (asi nejlépe 2 x 1 m, aby se s nimi dalo i dobře manipulovat).
Zdění by probíhalo lepením tvarovek na sebe, opět pomocí PUR pěny, při současném vyrovnávání rovinatosti, svislosti a kolmosti, dokud PUR neztuhne. Ostění z vlepených pruhů EPS.
Vylévání betonem podle doporučení jiných systémů ZB (Velex, MED, ...). Osazení oken a dveří podle technických listů MED.

A přínos? Maximální snížení nákladů na materiál oproti komerčním systémům ZB za cenu rozumné míry navýšení pracnosti a zachování reálnosti jednomužné svépomocné stavby (určitě to bude mnohem jednodušší než dočasná či posuvná bednění pánů Mico Mico či Petra Halady).

btw. systém použitelný pro vnitřní i vnější zateplení ;-)

0016001.jpg

0016001.jpg

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele
Registrovat

Nejnovější příspěvky

MŠ Milan Švaříček @milan.svaricek

Dobrý den, realizoval jste stavbu tímto systémem? jak to dopadlo?

před 7 roky

MŠ Milan Švaříček @milan.svaricek

Dobrý den, musím říct že je to opravdu velmi zajímavé, chtěl bych se zeptat jestli už něco takového máte vyzkoušeno,…

před 9 roky

JG Juraj Gradoš @juraj.grados159

Ako to išlo? Už mám EPD, ale "zvažujem" predaj a stavat nieco ako vy, akurat to davat medzi EPS v hrubke…

před 10 roky

103 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Dobrý den, realizoval jste stavbu tímto systémem? jak to dopadlo?

Dobrý den, musím říct že je to opravdu velmi zajímavé, chtěl bych se zeptat jestli už něco takového máte vyzkoušeno, popřípadě jestli bylo vše ok nebo jste musel něco doladit. Ještě se zeptám tento způsob se mi velmi líbí ale chtěl bych dům z venku obložit dřevem a musím řešit nějaký rošt,jak by jste ho řešil vy? Máte někdo podobný nápad jak udělat svépomocí co nejlevnějí takovouto betonovou zateplenou stěnu? Budu dělat i částečné podsklepí tak i stěny domu a chtěl bych využít podobný nebo shodný systém.

Ako to išlo? Už mám EPD, ale "zvažujem" predaj a stavat nieco ako vy, akurat to davat medzi EPS v hrubke 20+15+20 cm.

Ty špalíky jsou dost široké, bál bych se akustických mostů. Jsem městský typ a jediný důvod pro barák by pro mě bylo ticho. U takové skladby bude dost obtížné i spočítat váženou vzduchovou neprůzvučnost.

Jen tak když už jsme u řešení statiky betonu, kde se dá najít lepší (podrobnější) mapa sněhových oblastí. Pořád nevím kam dle nové mapy patřím :-(

JM Jiří Mitáček @jiri.mitacek613

Tak to se asi nedovíte....

Nerad bych Vas ze vsechny zrazoval od vasich techniologii, ale asi jste nkdy nevideli jak se zaleva cokoli betonem. Protoze nejakych par slepenych EPSsovych spaliku vam ty desky na 200% nikdy neudrzi. Musel by jste to kotvit nejak hlavne dole, protoze by se vat to rozjelo do vsech stran. Videl jsem jak klasicke ztracene bedneni tl asi 40mm do vysky asi 1m se pekne zavlnilo kdyz tam pumpou pustili beton. Vas napad by byl realizovatelny jen v pripade ze by jste tam beton daval rucne zednickou fankou a to jeste velmi lehce, jinak se vat to cele rozleti. Dale jsem videl jak zalevaji barak z original veloxu, na te dlouhe desce cca 2000mm 500mm vysoke tak je tam dole na hrane tak asi kotva kazdych 300mm a to jsou kotvy z cca 6mm dratu. Takze vase EPS terciky to neudrzi ani nahodou.
Nejdrive si to vyzkousejte v mensim meritku, aby jste nebyl zklaman z toho pokusu a nemel nakoupeny uz material na cely barak!!!
Take jsem porad badal jak nejlevnejsi skladbu zdi a jednoduchost a podle me neni nad BST a EPS a je jedno jestli zevnitr nebo zvenku, jde jen o pocit. Kam to nalepite je jedno.
BST 20mm od Neico 280 Kč/m2, tohle si jen skuste spocitat ze kubik betonu vas prijde na cca 2000 a na stejnou tl. vas to jen v betonu prijde na 400Kč coz uz je s tou slozitosti mimo misu. Badal jsem napodobit prave velox, stim ze bych koupil levne heraklitove desky a ten EPS si tam nelepil ale to nakonec vyjde take draz. Hlavne pronajem betonarske pumpy cca 5000,-/hod dle pozadovaneho dosahu. O jednoduchosti ve vystavbe z BST nemuze byt rec. Pokud chcete a i ja tak planuji ze treba v technicke mistnosti necham pohledove BST, maximalne to pretru nejakou barvou, ale bez omitek a stuku.
Hodne zdaru v testovani.

Chtěl jsem dělat něco podobného, po tom co jsem zjistil jak je Med (Mednax,Thermopor) neuvěřitelně drahý. Dostal jsem se k tomu, že spojit bednění není až tak těžké. Počítal jsem s výstavbou celého obvodu naráz po půlmetrech (rozměr EPS). Měl jsem dvě varianty skládání 1) bych je dával klasicky na ležato (lepení PUR pěnou) po metru a nebo 2) na stojato a každou druhou říznout na půl (jen první řadu) poté by se další řady sázeli do svislých otvorů (zase trochu PUR pěny aby se neřeklo). Vnitřní a vnější vrstvu bych k sobě přidělal pomocí roliček od toaletního papíru. Vyplněného prakticky čímkoliv pevnějším (stačí písek). vyplněnou ruličku bych vložil mezi a zvenku bych ji skrz na skrz prošpikoval závitovou tyčí, poté přes velkoplošnou podložku utáhnul matkou na obou stranách. Rulička toaletního papíru je dostatečně pevná na udržení obou EPS desek od sebe. Až tam bude beton zastoupí velice rychle jejich fci. Dle pokusů vydrží i dlouhodobé namáhání vlhkem. Materiálu je po světě celkem dost závitové tyče mi stačí jen na kus bednění co budu zrovna dělat. Pak je použiju na další várku. Po dokončení bednění třeba na krov. Ty závitové tyče by měli ještě jeden velice důležitý význam. Pomocí nich bych totiž kotvil zdi které jsou proti sobě naproti a z venkovní strany k nějakému pevnému kotevnímu bodu.

Nakonec jsem si to rozmyslel, protože oproti BST tvárnicím to nemá moc opodstatnění navíc bych to musel z venku omítat a nebylo by to vhodné pro popínavou zeleň. Celkově složitější za úsporu 5cm zdiva. Zatím to vypadá že mi bude stačit BST 150mm na stavbu bungalovu o rozměrech 6,5x 9,5m bez jediné vnitřní nosné zdi.

JM Jiří Mitáček @jiri.mitacek613

Pěkně vymyšleno, díky za popis.
Až vám to statik spočítá na 15, tak mi na něj dejte kontakt :) Ten můj nechce o BST 15 ani slyšet. Přecijen budu mít větší dům: 14,7 x 8,5 m, také bez nosných příček a střechu ponesou pouze delší stěny.
Asi nakonec také zůstanu u BST, bude to stavebně relativně nenáročné a jak sám píšete: omítky, popínavá zeleň, no vždyť víte.
Tuto diskusi jsem načal spíš proto, abych se ujistil, že pro mojí plánavanou svépomocnou výstavbu nic lepšího a levnějšího než BST + EPS není :-)
Btw. Jak budete řeit vnitřní povrch vnější stěny?
Dispozice už máte vymyšlené?

Používal jsem (v malém) systém podobný jako p. Halada. Vlastně jsem ho asi trochu inspiroval.
Rozhodně nepodceňujte tlak betonu při betonování. Závisí na výšce vrstvy. Počítejte i s vibrováním.
Určitě budou potřeba i kotvy. Čím bude jedna z vrstev ztraceného bednění tenčí a tím také méně pevná (asi vnitřní), tím budou muset být kotvy s menším rozestupem. Použijte závitové tyče, jako p. Halada a druhý den je odstraňte.
Proč na vnitřní straně 5 cm EPS? U stále obydlené stavby je akumulace na prospěch, takže podle mne nevidím žádné výhody, jen nevýhody. Instalace můžete v případě potřeby přímo zalít do betonu, nebo pro ně vynechst drážky. Jestliže trváte na nějaké vnitřní vrstvě na betonu, tak raději Velox 2,5 cm, nebo něco podobného. U vnitřních nosných stěn a příček by bylo (v závislosti na rozdílu teplot - viz požadavky ČSN 730540..) použití EPS síly odolávající tlaku betonu a ještě z obou stran předimenzované a zbytečně nákladné.
Osobně bych preferoval (a také jsem dělal) umístění EPS uvnitř betonu (zvenku cca 5 cm, zevnitř silnější nosná stěna). Použil jsem opakovaně používané moduly bednění. Třeba 2*1,4 m (2* na výšku patra s přesahem). Uvědomte si, že na "jeden zátah" uděláte jen omezenou kubaturu a druhý den už bednění můžete použít znovu jinde, takže toho bednění nebudete potřebovat moc.
Uvažte, zda je nutno EPS lepit PUR. Jsou to zbytečné náklady. Spotřeba na 30 cm tl. bude dost velká a cena PUR je vysoká. V případě Tl. 30 cm EPS použijte třeba toto složení: 5+20+5 cm s přesazeným středním dílem, takže vzniknou díly s perem a drážkou v ploše slepené jemnou cementovou maltou. Ty pak jen skládejte na sebe. Pevnosti = se pevnosti EPS lze snadno dosáhnout. Ověřte si zkouškou. Pokud byste se bál případných tep. mostú zatečením do hloubky 5 cm, stačí přelepení jakoukoliv lepií páskou před betonáží. Tenčí desky EPS se snadněji shánějí a cena za kubík EPS je stejná bez ohledu na tl. desek.
Betonování je třeba dobře zorganizovat, v případě stavby celého domu asi nejlépe mixy, jako p. Halada. Já jsem dělal menší množství sám a s míchačkou. Např. druhou řadu z patra takto: Hromada materiálu (u mne stavební ssuť+škvára) hned u míchačky a z druhé strany výtah. Lopatou přímo do míchačky, z míchačky na druhou stranu vyklopit do sudu, sud vytáhnot el. vrátkem po šikmé ploše do patra, tam ho vyklopit (upevněn tesně nad těžištěm, aby šel snadno vyklápět) do kolečka, převézt do potřebného místa, lopatou naházet dolů do bednění.
Takto se dá přepravit i mnoho tun materiálu s relativně malou námahou. Daleko horší by bylo nošení a usazování těžkých tvárnic. Oproti třeba pórobetonu zabudujeme (a přepravíme) překvapivě i méně vody.

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235

Mně jde o jednoduchost, použití závitových tyčí a jejich ochran systém zesložití do skutečné nesmyslnosti. To samé platí o vytváření instalací před zalitím - další věc, která hrubou stavbu neskutečně protáhne a kterou je dobré dělat pouze v případě, pokud trvám na vnitřním pohledovém betonu.
Tlak betunu musí u MED systému také unést pouze EPS příčky, žádné Velox spony, či jiný přídržný systém tam není.

O vnitřních nosných stěnách nepíši, systém se týká pouze obvodových nosných stěn.

Já si naopak myslím, že na lepení EPS je PUR to nejlepší, nejrychlejší a nejlevnější lepidlo. Spotřeba bude cca jedna kartuše na 5 m2 (podle zkušeností s lepením zateplováku stejné síly i na spáry mezi deskami).

V případě složení 5+20+5 a přesazení středního dílu je to další zbytečná pracnost, spotřebuji násobně lepidla více na lepení jednotlivých desek do sendviče. A btw. lepit na cementové lepidlo je držší a hlavě mnohem pracnější. Už se to tu několikrát probíralo (viz diskuse na téma Ceresit CT 84). Lepení lepící páskou metr hluboko v 12 cm široké škvíře s armaturou?

Každopádně děkuji za popis Vašeho systému.

Zkoušel jste počítat čas potřebný na výrobu tohoto bednění? Nevyjde laciněji (po započítání nákladů na práci) si to bednění koupit? Na "jednomužnou stavbu" to podle mě nebude, aniž byste dal v práci výpověď na půl roku :)
Kde plánujete skladovat vyrobené polotovary, než na ně přijde řada? Na pozemku?
Také si myslím, že Stavomodul tam nemá těch 6ks kovových kotev jen pro srandu králíkům, a že ty špalíky a PUR pěna to neudrží... Ale to by chtělo zkusit (aspoň na 10ks, aby se Vám to nevyvalilo při stavbě)

SS sup supec @sup.supec

Potřebný čas: ano bude to jistě pracnější než skládat koupené tvarovky. Ale ne násobně. Práce navíc bude výroba dřevěné šablony na přesné lepení tvrovek a výroba přepážek (jejich nařezání z deskového materiálu). Desky EPS se koupí všechny stejně velké.
Systém:
položit silnou desku EPS na rovnou plochu (podlahu). Nasadit šablonu, která vymezí umístění přpážek. Nanést do otvorů šablony PUR pěnu a usadit přepážky. Sundat šablonu, nanést PUR na konce přepážek. Položit druhou (tenkou) desku EPS, srovnat kolmost a zatížit a pokračovat vedle na druhé tvarovce.

K té výpovědi na půl roku, to máte pravdu. Ale jde mi o maximální jednoduchost, aby systém byl proveditelný dvěma rukama, byť každá ruka navíc stvbu vždy urychlí.
Vzhledem k tomu, že PUR tuhne poměrně rychle, bude možné na stavbě skladovat pouze deskový materiál, tvarovky by se vyráběly max. den dopředu.

Vycházím z MEDu, kde jsou přepážky jen z EPS, žádné jiné spony tam nejsou.

Ano, souhlas, pokus to chtít bude.

Nápad to není špatný, ale chtělo by to vyzkoušet v praxi. Obávám se, že špalíky neudrží tlak betonu při vylívání a přetrhnou se, nebo by se muselo betonovat po malých vrstvách. V uváděném příkladu je použta pro spojení nějaká kotva a polystyreové kostky slouží jako izolace a rozpěra.

PK Pavel Kříž @pavel.kriz891

Máte pravdu, pokus to chce. Obrázek byl pouze ilustrační :) Počet a plochu přepážek bych navrhl podle MED systému, kde vše drží pouze EPS.

Reklama

Přihlášení

nebo se přihlaste emailem

Zapomněli jste heslo?

Nemáte účet?

Registrovat se

Vypadá to, že nejste přihlášen

Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.

Registrovat se

Technická podpora

Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.