Devalvace koruny a hypotéka

TZB-info
Diskuzní fórum
Stavba
Devalvace koruny a hypotéka

Reklama

FF fut fut @fut.fut před 16 roky

Devalvace koruny a hypotéka

Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli náhodou někdo nevíte, jak pokračuje splácení bankám v případě větší ekonomické krize a následně devalvaci koruny.
Pokud uzavřu hypo smlouvu např. na 20 let a 10tis měsíčně a stane se, jako např.ve 30letech, že dojde k devalvaci měn, ztratíme dejme tomu polovičku hodnoty, teda i výdělku, jak pak na tom se splátkama?

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

FF fut fut @fut.fut

když čtu příspěvky od -devalvace deflace- tak mě teda trochu mrazí v zádech, když se podívám rok dozadu, kdy o tom…

před 15 roky

HH hetzer hetzer @hetzer.hetzer

v riti jsou vzdy obycejni lide, ekonomika ne:) btw. po ozebraceni vsech co maji dluhy ocekavam inflaci a ozebraceni…

před 15 roky

PL Petr Lukáš @petr.lukas448

A bude v řiti ekonomika, tak pravděpodobně bude v podobné řiti i ten hi-tech průmysl, který má jakousi spotřebu zlata.…

před 15 roky

63 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Reklama

ML Michal Liberec @michal.liberec117 před 15 roky

Dobry den, take jsem se touto otazkou zabyval (zabyvam jiz vice jak 2 roky). Takze, pro zacatek je nutne uvest par veci, ktere zmeni pohled na svet. Vse se da overit, tak overujte :-)
Financni system byl navrzen tak, ze na konci hry bude jen jeden (ci vice lidi), ktery bude vlastnit cely svet. :-) Na zacatku banky zacaly tisknout penize, dejme tomu vytiskly 1000 dolacu, pujcily je lidem, ale chteli vratit 1010 dolacu, jelikoz nikdo nemel tech 10 navic, museli si je pujcit (opet na urok) takze dluh, jde pouze jednim smerem a to k tomu kdo tiskne penize. Krize 30.let byla vyvrcholeni dluhu(10%) a svet(ti co meli dolar) mel zkrachovat (jelikoz cely svet jeste nebyl zadluzen, tak se to nehodilo do kramu), jednoduse vetsine dluzniku odpustily dluhy, protoze penize kteryma by ho mohly splatit proste neexistovaly. pote nastavily urok na 5 procent a vyvrcholeni ma prijit jiz brzy. Jelikoz dnes je cely financni system provazan s dolarem, tak neexistuje mena kterou by to nepostihlo(neovereno). Nyni vsichni dluzi, pote co padne dolar (200x mensi hodnota,spis vic nez 200x), vsechny meny ztrati hodnotu, dluhy zustanou. Pote prijde to nejhorsi v historii lidsva a to, že banky zabaví domy, auta, nemocnice, policie a konecne cele staty. Pak je pouze a pouze na nich, co s nami udelaji. sedime ve vlaku, ktery nejspis nejde zastavit.
PS: tato hra neni nase hra, cely financni system je navrzen tak, aby ho malokdo prokoukl - uvedomte si, ze je to vymyslene cca 150 let
PS2:jsme s rodinou a znamymi pripraveni odjet mimo civilizaci, až to zacne, v prvni rade se lidi sami potlucou, kvuli kusu zvance
PS3: na vasi otazku: jednoduse receno pokud budete mit dejme tomu byt za 1 000 000,- a budete dluzit 100 000,-, tak o nej stejne prijdete, bude to konec vsech vrstev spolecnosti, uf :-)

HH hetzer hetzer @hetzer.hetzer před 15 roky

ML Michal Liberec @michal.liberec117

vas popis je mylny. takto to funguje jen pokud nic neprodukujete. pokud za pujcenych 1000 dolaru vyprodukujete 1500 dolaru, neni zadny problem vratit 1010 dolaru:)

JH jiri holub @jiri.holub048 před 16 roky

Myslíte se, že p.Staněk se mýlí?
"Kríza neskončila zavedením New dealu (ekonomická transformácia bohatstva v USA pozn. red.) v roku 1933, ale až zbrojnými objednávkami v roku 1938," upozorňuje Staněk.
http://dnes.atlas.sk/ekonomika/526775/ek…
Já má takový pocit, že zbrojení v USA, Německu, Švédsku pomohlo všem.
Myslím, že nám pomůže jedině technologický pokrok s dohodnutou cenou rovné 0 eurorublozlofordollibjenů, nebo?
Toť můj laicky pohled.

HH hetzer hetzer @hetzer.hetzer816 před 16 roky

JH jiri holub @jiri.holub048

a kdo to zbrojeni zaplatil? asi nevite ze WWII se splaci dodnes.

FF fut fut @fut.fut před 16 roky

Dosti přesně platí následující poučka. Téměř všichni ti, kdo pracují pro vládu, centrální banky a komerční bankovní domy, inflaci obhajují. Laik, pokud se chce správně zorientovat, by si měl uvědomit, že inflace dlužníkům pomáhá v dobách konjunktury (a ničí je v okamžiku recese), zatímco vždy ochuzuje věřitele.
Deflace dle většiny ekonomických učebnic není vítaný úkaz, naopak je negativním jevem, jehož je třeba se vyvarovat. Klesající ceny nás sice činí reálně bohatšími a jsou znakem rostoucí životní úrovně, ovšem úvahy o blahodárnosti deflace jsou smeteny poučkou, že deflací roste reálné zadlužení dlužníků, skomírá ekonomický růst a roste nezaměstnanost. Nalajnovány jsou katastrofické scénáře firem, jimž rostou reálné splátky dluhů, rostou reálné sazby, reálné mzdy a naopak klesají tržby. Do toho lidé odkládají svoji spotřebu a čekají na hlubší pokles cen, jsou vystrašeni tlakem na pokles svých nominálních mezd, vybírají vklady a posílají banky do zkázy. Systém se hroutí a končí v hluboké depresi.

VM Vladimír Motl @vladimir.motl před 16 roky

FF fut fut @fut.fut

Zdá se bohužel, že jsme zajatci nutnosti neustálého růstu ukazatele hospodářského růstu. Víc druhů jogurtu, víc aut na ulicích, víc druhů bot atd.

Jak se říká, každá katarze přináší očištění. Možná ty obávané ekonomické deprese mají svůj velký význam v celém tomhle systému. Velká americká deprese z třicátých let minulého století přinesla netušené společenské změny.

Víc než deprese je třeba se bát nebezpečí, které s sebou přináší konjunktura transatlantické ekonomiky, která zvyšuje rozdíly mezi t.zv. vyspělými zeměmi a těmi, kde lidé nemají ani na jedno jakékoliv jídlo denně, o jogurtech, botách a autech nemluvě.

Řešení ? Věřím, že návrat k tradičním hodnotám, které dnes mizí - spokojenost s životem, společenská solidarita, návrat funkce rodiny.Nevím jen jak to zařídit při dnešní nadnárodní ekonomické propojenosti štvané nutností stálého růstu.

FF fut fut @fut.fut před 16 roky

Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli je na trhu banka nebo produkt, který nabízí od počátku splácení každý měsíc splácet rovný podíl výše hypotéky + úrok. Nelíbí se mi, že např. hypo 1,5mil, fix na tři roky, splátkách cca 10000kč/měsíc = cca 360tis zaplaceno za tři roky, ale zůstatek výše půjčených prostředků (jistiny) činí 1,42 mil!!!
Naproti tomu je např. klasický úvěr (třeba podnikatelský) u kterého se platí každý měsíc fix jistiny a úrok každým měsícem klésá.
Děkuji

PS petr sniper @petr.sniper před 16 roky

FF fut fut @fut.fut

Poslední tři roky hypotéky, při teoreticky stejné výši měsíční splátky i úroku, bude kolik % připadat na jistinu a kolik na úroky?

AM Adam Malý @adam.maly před 16 roky

jiná situace je u stavebního spoření
příklad:
dnes si založíte nové stavební spoření, nemáte tedy napořeno nic, požádáte o překlenovací úvěr (úrok 4,8%), vychází to celkově příznivěji než hypotéka (asi díky těm státním podporám) a to hlavní: předem budete vědět kolik zaplatíte (na rozdíl od hypotéky kde nevíte jak se to pohne po skončení doby fixace a nikdo vám tedy neřekne kolik celkově zaplatíte)

HR Honza Ringo @honza.ringo317 před 16 roky

AM Adam Malý @adam.maly

U stavebního spoření s meziúvěrem nevíte kdy dostanete řádný úvěr (mimo jiné vázán i na tzv. hodnotící číslo které stanovuje banka jednostranně) a tedy kolik celkem zaplatíte. U toho meziúveru totiž platíte úrok z celé poskytnuté částky která se neumořuje tak jako u hypotéky.

AM Adam Malý @adam.maly před 16 roky

banky upravují úrok po uplynutí doby fixace (ale to přímo nesouvisí s inflací)
pokud jste si pořídil před deseti roky hypotéku se splátkou 6000Kč/měsičně a váš tehdejší plat byl řekněme 18000,- od té doby platy vzrostly ... dnes máte třeba 24000,- (splátka je podobná jako před lety +-nějaký to procento) tak už to provás není taková zátěž jako na začátku splácení
pokud by ovšem vaše mzda klesla, tak se z toho picnete (banka vám nic neodpustí) ... můžete se s ní dohodnout na rozložení splácení na delší dobu

HH hetzer hetzer @hetzer.hetzer816 před 16 roky

splatky zustanou stejne.
ovsem v pripade velke inflace na tom naopak brutalne vydelate:)

FF fut fut @fut.fut před 16 roky

HH hetzer hetzer @hetzer.hetzer816

Jste si tím jist? Nějaký odborný názor by mě utvrdil, ale stále je to ,,jedna paní povídala". Kontaktoval jsem banky, ale žádná konkrétní odpověď se mi nedostala. Že by na něco takového banky nebyli připraveny? Nebo se to pak odvíjí od celkové expertní politiky? Pokud tomu je jak píšete, všicni co dluží se nemají čeho obávat!