Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Reklama

Minimální teplota v bytě

Autor: Josef Grepl
Datum: 18.02.2009 17:08

Dobrý den.
Můj byt se nachází v sousedství nevyužívaného bytu. Jeho majitel, jelikož zde nebydlí, byt vůbec nevytápí(každý byt má své vlastní, nezávislé vytápění). V mém bytě se pak při poklesu venkovních teplot pod bod mrazu rosí zdi sousedící s tímto bytem, což přechází ve výskyt plísní. Zajímalo by mě, zda minimální teploty upravuje nějaká právní norma.Můžete mi, prosím, někdo poradit?

odpovědět na příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Petr Lukáš28.02.2009 08:50
Stoll Petr25.02.2009 10:04
Josef Grepl24.02.2009 20:47
Vladimír Buk24.02.2009 19:36
Petr Lukáš19.02.2009 20:51

Příspěvky
Autor: Vladimír Buk
Datum: 24.02.2009 19:36 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Pane Grepl-váš byt je se nachází ve větším domě s více byty, nebo je to menší bytový dům se 4 byty - je tam založeno SVJ?
Tepelná stabilita objektu vyžaduje teplotu v rozsahu 16-17 st.C
Pokud to není-což je váš případ-tak budete muset na vašem sousedovi vymáhat zvýšené náklady na vytápění a další škody /plísně aj./, které budou patrně i v dalších bytech /nahoře a dole/, soudní cestou.

Autor: Josef Grepl
Datum: 24.02.2009 20:47 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Děkuji za vaši reakci. Náš dům má 6 bytů. Doposud SVJ založeno nemáme, ale intenzivně se na tom pracuje. Problémy mám já a majitelé bytu dole pod nevytápěným bytem. Požádal jsem už i právníka, aby mi zákon týkající se tohoto problému vyhledal. Snad budu mít jasno na příští schůzce.Pokud by jste věděl, kde mám hledat, budu rád za každou nápovědu. Hezký den

Autor: Stoll Petr
Datum: 25.02.2009 10:04 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Dobrý den pane Grepl, na podobný dotaz jsme zde uváděl pár informací, snad vám některé pomůžou :

Předmět: Re: Nevytápění bytových jednotek
Autor: Stoll Petr
Datum: 23.01.2009 11:41 odpovědět upozornit redakci editovat nahoru
Dobrý den paní Hajníková, přikládám pár informací k podobnému tématu. Snad vám to k něčemu bude.
Zdraví Stoll Petr

Předepsané průměrné teploty
( zdroj: Byt Magazín, 2007/02 )
DOTAZ: V domě s ústředním vytápěním si majitelé bytu stěžují na to, že byt pod nimi je v zimním období nedostatečně vytápěn (všechny termostatické hlavice jsou nastaveny na nejnižší polohu) a teplota v místnostech nedosahuje projektantem stanovených hodnot. Existuje předpis, který by ukládal dodržovat nějakou minimální teplotu v bytě s ústředním vytápěním? Pokud ano, tak který? Jaké jsou možné postihy vůči takovému jednání?
ODPOVĚĎ:
Pravidla vytápění bytů stanoví § 3 vyhl. č.152/2001 Sb. Podle těchto pravidel musí být mimo jiné zajištěno, aby v průběhu topného období byly byty vytápěny tak, aby v době od 6:00 do 22:00 byly dosahovány předepsané průměrné vnitřní teploty (20 °C) a v době nočního útlumu aby snížení vnitřní teploty zajišťovalo požadavky tepelné stability (pokles na cca 17 až 18 °C). Podle §§ 689 a 690 občanského zákoníku musí být byt užíván tak, aby nemohlo docházet k poškozování ostatních uživatelů bytů v domě. V případě nedotápění jednotlivých místností určitého bytu v domě dochází k tomu, že vlivem prostupu tepla stěnami (včetně podlahy nebo stropu) jsou sousedící byty ochlazovány, a zvyšují se tak náklady na jejich vytápění. Přesto, že příslušné ustanovení občanského zákoníku hovoří o nájemních bytech, platí uvedené fyzikální zásady o prostupu tepla zcela obecně a lze je tedy uplatňovat, i když byty přejdou do osobního vlastnictví. Na uvedený nedostatek v provozu ústředního vytápění uvedeného bytu je třeba upozornit správu domu s požadavkem na zajištění nápravy. Pokud by tento postup nebyl úspěšný, je třeba se obrátit formou žaloby na příslušný soud.
Ing. Vincenc Staněk

http://www.starlit.cz/poradna.aspx?clanek=2007-001

K problematice “nedotápěného” bytu
Vyhláška č. 372/2001 Sb. vychází ze stávajících podmínek a možností rozvrhnout náklady na teplo v ústředně vytápěných bytových a nebytových prostorech. Lze statisticky prokázat, že s růstem případů “poměrového měření” roste paradoxně výskyt nulových nebo nule blízkých náměrů.
Rozpočet celkových nákladů jen podle údaje měřiče dodaného tepla potrubím ústředního topení nebo podle indikátoru registrujícího teplotu a dobu provozu otopného tělesa vede k vysokému rozptylu úhrad pro stejně rozměrné byty, zejména v důsledku značných rozdílů spotřeby tepla pro dosažení obvyklé tepelné pohody v rozdílně umístěných bytech. Teplo v bytě je měřitelné jen v částečném rozsahu, v množství, které prochází měřidlem nebo odhadem, poměrným způsobem výpočtu (na základě zjištění indikátoru vytápění). Nejznámější příčinou neopodstatněného rozptylu úhrad za spotřebované teplo je poloha bytu v domě.
Střední energetická náročnost bytu pro dosažení pokojové teploty 20oC při střední teplotě venkovního vzduchu 3,8oC závisí na objemu vytápěného prostoru, konkrétní měrné spotřebě tepla a délce a charakteru topného období. Skutečná energetická náročnost bytu z hlediska umístění bytu v objektu závisí na sedmi tepelných odporech, které připadají v úvahu pro prostup tepla (obvodovým pláštěm, okny, stropem respektive střechou, sklepem/nevytápěným okolím, podlahou/konstrukcí přilehlou k zemi, stěnou bytu do bytu sousedícího horizontálně, stěnou bytu do bytu sousedícího vertikálně).
Problematika nedotápěného bytu se řeší v souvislosti s rozhodnutím o výrazném nebo úplném uzavření otopných těles. Po zavedení plateb podle poměrového měření tepla pro vytápění začaly přibývat případy, kdy tzv. “spořivý” uživatel bytu uzavřel všechna otopná tělesa v bytě. Protože příčky mezi byty nejsou tepelně izolovány, dochází k vytápění bytu ze sousedních teplejších místností. Při přerušení vytápění klesne teplota v bytě obvykle o 2 až 5°C v závislosti zejména na počtu stěn, kterými teplo do bytu proniká. V těchto zvláštních případech nevytápěných bytů v domě lze teplotu v nevytápěném prostoru přesně exaktně vyjádřit. Takto vypočtená teplota umožňuje podle vztahu z přílohy č. 1, část A, bod 1 písmeno b) vyhlášky stanovit, kolik procent tepla “spořivý” uživatel bytu odcizil svým sousedům. Pro teplotní rozdíl mezi vytápěným a nevytápěným prostorem 1 až 5°C a průměrnou vnitřní teplotou vytápěného prostoru 21°C jsou “úspory” (odcizené teplo) v rozsahu 6,25 až 31,25 % průměrných nákladů v zúčtovací jednotce.
Závěrem
Při stanovení úhrad za teplo v bytě se vychází z poznatku, že neexistuje známá exaktní metoda měření nebo stanovení, která by spravedlivě vyjádřila podíly krytí tepelných ztrát uvnitř bytového domu. Systematická a účelová interpretace právní normy, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, umožňuje při stanovení úhrad za vytápění vyjít z výkonového pojetí otopné soustavy při dodávce tepla nebo z teplotní charakteristiky prostředí. Prostředkem je vymezení pojmu “výpočtová metoda”, jejímž obecným (blíže neupřesněným) pojetím v textu vyhlášky je dána rozúčtovateli volnost v přístupu ke stanovení úhrad. Podíl skutečné spotřeby tepla v bytě z celkové dodávky tepla do objektu není přímo úměrný zjištění indikátorů vytápění na otopných tělesech, jak někteří oponenti pravidel navrhují. Zmírnění rozptylu plateb podle metody měření respektive indikace je dosahováno rozdělením nákladů na složku základní a složku spotřební a u některých metod i souborem opravných koeficientů (korekcí). Zásadou pro určení opravných koeficientů v dikci právní normy je vyjádřena snaha dosáhnout stejné úhrady při dosažení srovnatelné tepelné pohody v porovnávaných bytech. Tomuto požadavku odpovídá i ustanovení vyhlášky podle § 4 odst. 4. Smyslem ustanovení je eliminovat vznik případných nejistot s uplatněním metod zjišťování a zpracování údajů o úrovni vytápění. Možností daných vyhláškou nebývá v praxi plně využito, což lze doložit aplikacemi s podílem základní složky nákladů ve výši 40%. Vyšší podíl základní složky nad 50 %, jak se ojediněle navrhuje, je zdůvodnitelný pouze tam, kde selhávají dostupné metody “poměrového měření” a je přistoupeno k rozúčtování nákladů na teplo úměrně velikosti započitatelné podlahové plochy.
Nevhodný je příměr s porušováním osobní svobody - jak někteří oponenti pravidel nepřiměřeně uvádějí při vyslovení soudu o potřebě platit pouze za tzv. “skutečnou spotřebu tepla”. Tepelná stabilita objektu a teplota jí odpovídající v bytě je výchozím parametrem, který je zapotřebí respektovat v souvislosti s požadavkem řádného užívání bytu. Tato teplota je v závislosti na stavební konstrukci vypočtena v rozsahu 16 až 18°C. Je nezbytné, aby uživatelé bytů tuto teplotu dodržovali, a proto u nájemních smluv je daný požadavek zpravidla neopomenutelnou součástí textu, který upravuje nájemní vztah (viz například literatura [1]).
Fyzikální vlastnosti tepla jsou v pozadí úvah, které ovlivnily tvorbu pravidel pro rozúčtování nákladů na teplo ústředně vytápěných bytů.
Literatura:
[1] Pravidla o poskytování a rozúčtování plnění nezbytných při užívání bytových a nebytových jednotek. Příloha č. 1 k usnesení Rady hlavního města Prahy č. 0962 ze dne 24.6.2003. 11 s.
[2] Skuhra, J.: K metodice rozúčtování nákladů na poskytování TUV. Energie & peníze, ročník IX , č.2/2004, str. 40- 43.
[3] Skuhra, J.: K metodice rozúčtování nákladů na vytápění. Energie & peníze, ročník IX, č.7-8/2004, str. 220-226.
[4] Metodické vysvětlivky k praktickému uplatnění vyhlášky MMR č. 372/2001 Sb., Obec & finance č. 5/2002 , příloha Věstník MMR, str. 16-18.
[5] Hoder, K.: Minimalizace nejistot rozdělení nákladů na vytápění bytového domu, 3 T (teplo, technika, teplárenství) č. 5/2004, str. 21-24.

http://web.mvcr.cz/archiv2008/2003/casopisy/vs/0526/pril2_info.html

Nolis napsal:
Možná jsem naivní, ale to mně příjde nefér už z toho důvodu, že sousedící byty by byly naší vinou "okrádány" o teplo. Když regulovaní nájemníci v našem domě netopí, tak je to samozřejmě znát i v okolních bytech na rostoucích nákladech za vytápění. Část bytu mých rodičů pod kterou se onen nevytápěný byt nachází má výrazně studenější podlahu atd. Prostě netopení našich regulovaných nájemníků má dopad na všechny, kdo žijí v našem domě a já bych se v nově zakoupeném bytě nerada stavěla do jejich role. Domnívám se, že pokud nebudu byt alespoň temperovat, mohlo by dojít k nějaké závadě, která by mohla poškodit i majitele domu. Vždyť ten byt je součástí domu jako celku. Možná se pletu, třeba k takové závadě, která by poškodila dům dojít nemůže, ale mě prostě ani nenapadlo, že bychom tam nemuseli topit a říkat si, že to má dopad jen na náš byt. Topit tam mi prostě příjde jako základní slušnost.

Odpověď:
V případě bytu najatého máte právo na uhrazení nájemného a služeb, pak logicky u bytu svého máte práva na náhradu nutných výdajů na udržování a topení. Toto uplatněte u soudu hned.
http://www.homr.cz/?s=nazory&id=89768&id_clanek=0&id_poradna=0&id_forum=1&id_seznam=0#p89768

Důvod, proč vše nemůže být rozděleno jen podle naměřené spotřeby, je ten, že dodávka tepla a teplé vody musí být zajištěna i k bytům, které zrovna nikdo neobývá a které nemají puštěné radiátory ani nespotřebovávají teplou vodu. Voda v soustavě však musí cirkulovat, aby kdykoliv po otevření kohoutů mohla začít téct či ohřívat radiátory. A udržování této cirkulace v chodu samozřejmě něco stojí. Nevytápěný byt rovněž přijímá teplo skrz stěny z okolních bytů, jejichž obyvatelé by na svého souseda dopláceli. Je proto spravedlivé, že určitým dílem na celkové spotřebě participuje každý, ať sám osobně teplo využívá, či nikoliv. Na druhou stranu je důležité, že tento systém umožňuje, aby ti, kdo šetří a spotřebovávají tepla méně, také méně platili.
Pokud není někdo spokojen s vyúčtováním tepla, kam se může obrátit se žádostí o kontrolu?
Vyúčtování nákladů za teplo a teplou užitkovou vodu konečným spotřebitelům v domě (zúčtovací jednotky) musí obsahovat náležitosti dle vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. V případě nejasností ve vyúčtování se mohou koneční spotřebitelé obrátit na majitele objektu.
Celkové výchozí údaje použité při vyúčtování, tedy cena tepelné energie a její množství na vstupu do zásobovaného objektu kontroluje Státní energetická inspekce. Pokud je konečný spotřebitel přesvědčen o nesprávném vlastním rozúčtování celkových nákladů na tepelnou energii, může se obrátit v této občansko právní záležitosti na soud.
http://www.ptas.cz/html/zpravodaj/duben2005/


Odchylka v rozsahu 0 a. 40% není pro všechny objekty stejná a musí být pro objekt
stanovena na hodnotě, která odpovídá minimálně teplotě zaručující tepelnou stabilitu objektu
v souladu s § 3 vyhlášky č. 152/2001 Sb. a § 689 občanského zákoníku, podle kterého je
každý uživatel bytu povinen odebírat službu řádně, tj. v daném případě tak, aby nedošlo k
porušení tepelné stability domu. Vnitřní minimální teplota zajišťující tepelnou stabilitu se v
praxi pohybuje na úrovni 16 a. 18 °C. Proto by maximální odchylka - 40 % měla být
akceptována pouze v nezbytných a odůvodněných případech, např. u neobsazených bytů či
nebytových prostorů.

Výpočtová teplota vnitřního vzduchu ti místnosti stanovená projektem (stavebního objektu) je podle § 3 odst.
7 vyhlášky č. 152/2001 Sb. definována jako výsledná teplota, která vyjadřuje vedle teploty vnitřního vzduchu
místnosti i vliv sálání jejích stěn. Hodnoty požadovaných výpočtových teplot jsou uvedeny pro různé místnosti
bytových i nebytových prostor v příloze č. 2 vyhlášky MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
účinnosti u.ití energie při spotřebě tepla v budovách, a vycházejí z ČSN 06 0210 - Výpočet tepelných ztrát
budov při ústředním vytápění.
Průměrná vnitřní výpočtová teplota tis ve vytápěných prostorách objektu ve oC se stanoví jako vážený
aritmetický průměr z vnitřních teplot ve v.ech vytápěných místnostech objektu, kde vahami jsou objemy
vytápěných prostorů (místností) v objektu [v m3]; obvykle lze položit tis = 20 oC.
Poznámka: Dodržení vnitřní teploty obytné místnosti předpokládá, .e topná voda (topné médium) je
dodávána o takové teplotě a v takovém množství, aby správně dimenzované a hydraulicky vyvážené odběrné
tepelné zařízení (vnitřní rozvody, otopná tělesa) bylo schopno stanovenou teplotu zabezpečit. Průměrná vnitřní
teplota vzduchu ve vytápěné místnosti (měří se teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu
oslunění) činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou
podlahy v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod. (§ 3 odst. 8 vyhlášky č. 152/2001 Sb.).
Průměrná teplota venkovního vzduchu tes ve dnech vytápění v otopném období se stanoví jako průměrná
teplota stanovená z denních hydrometeorologických měření v dané lokalitě.

Modifikace započitatelné podlahové plochy o část plochy místností nevytápěných podle
přílohy č. 1, část A, bod 2:
V bodu 2 části A přílohy č. 1 jsou uvedeny v dal.í tabulce koeficienty pro započtení
přiměřených částí podlahové plochy místností přímo nevytápěných (ale bezprostředně
sousedících s vytápěnými prostorami) do započitatelné podlahové plochy vytápěných
místností, které ji zvy.ují o redukovanou hodnotu těchto podlahových ploch a to
v závislosti na počtu stěn, kterými nevytápěná místnost sousedí s vytápěnými místnostmi.
Poznámka: Venkovní stěnou místnosti se rozumí nejen vertikální, ale i horizontální stěna, tj. strop nebo podlaha
např. nad průjezdem. Koeficienty v tomto bodě se pou.ijí pouze u místností bytů a nebytových prostorů bez
otopných těles; vyjadřují účinek prostupu tepla stěnami z místnosti s otopným tělesem ústředního vytápění domu
na vnitřní teplotu místnosti bez otopného tělesa ústředního vytápění domu.
Přímo nevytápěné místnosti v.ak mohou získat tepelný zisk nepřímo, z potrubí vnitřního
rozvodu. Dal.í, přídavný koeficient, označený .n. vyjadřuje vliv neizolovaného potrubí
procházejícího místností bez otopného tělesa na vnitřní teplotní úroveň. Proto podle dal.ího
vzorce uvedeného v písm. b) bodu 2 části A přílohy č. 1 se určí hodnota navý.ení n, o kterou
se zvý.í hodnota koeficientu vybraného z tabulky, která uvozuje text bodu 2 části A přílohy
č. 1 pro nevytápěné místnosti bytu či nebytového prostoru, sice bez otopného tělesa, ale
přitápěné jimi procházejícím neizolovaným potrubím vnitřního rozvodu tepelné energie. Podíl
pětinásobku povrchu S tohoto potrubí (2prl) k (započitatelné) podlahové plo.e této místnosti
A určuje velikost navý.ení koeficientu vybraného z tabulky uvozující bod 2 části A přílohy
č. 1. Navý.ení přichází v úvahu tehdy, je-li délka potrubí l > 0,5 m. Součet hodnoty
koeficientu z tabulky spolu s vypočtenou hodnotou navý.ení n v.ak mů.e být vět.í ne. 1. Jeli
vět.í ne. 1, za referenční podlahovou plochu nevytápěné místnosti, která se připočte
k započitatelné plo.e bytu resp. nebytového prostoru se vezme celá (započitatelná) podlahová
plocha této nevytápěné místnosti.

http://www.starlit.cz/filesASP/pokyn_372.pdf

2) Cíleně se zaměříme na vytápění. Pokud máme byt s větším počtem místností budeme vytápět jen místnost, kde převážně žijeme. Vytápění v ostatních místnostech zcela uzavřeme a vlivem vnitřních prostupů tepla mezi byty nabereme teplo od sousedů. Zejména pokud na radiátorech máme elektronické indikátory podle norem ČSN EN 834 se spouštěcí teplotou více než 30 °C dosáhneme nulových náměrů. Můžeme se tak domnívat, že jsme žádné teplo nespotřebovali, i když teplota v těchto "nevytápěných" místnostech dosahovala 15 ÷ 19 °C při průměrné venkovní teplotě mezi 3 až 5 °C. Můžeme se také dožadovat "nulové úhrady" za vytápění v důsledku údajné "skutečné nulové spotřeby tepla". Pokud se to vašim sousedům zejména v okrajových energeticky náročnějších bytech nebude líbit, odkažte je na stanovisko soudních znalců a energetických auditorů, kde
se dozvíte, že vás k úhradě za nulové náměry nemá nikdo co nutit, poněvadž neodebírat teplo z vlastního radiátoru je vaše nezpochybnitelné právo a navíc od souseda je to levnější.
http://www.vipa.cz/clanky/2007EaP-4.pdf

Předmět: Re: Rozúčtování tepla na konečné spotřebitele
Autor: Stoll Petr
Datum: 08.12.2008 14:00 odpovědět upozornit redakci editovatnahoruV předposledním odstavci komentáře k § 4 odst. (4) metodický pokyn praví, že "...každý uživatel bytu je povinen odebírat službu (rozuměj dodávku tepla do bytu) řádně, tj. v daném případě tak, aby nedošlo k poruše tepelné stability domu. Vnitřní minimální teplota se se v praxi pohybuje na úrovni 16 až 18 °C. Proto by maximální odchylka - 40 % měla být akceptována v nezbytných a odůvodněných případech, např. u neobsazených bytů či nebytových prostorů."
https://www.tzb-info.cz/2136-vyhlaska-c-372-2001-sb-a-jeji-kolize-s-evropskou-legislativou

Předmět: Re (3): Pravidla rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění mezi konečné spotřebitele
Autor: Stoll Petr
Datum: 04.02.2008 10:36 odpovědět upozornit redakci nahoru
Dobrý den, snad vám pomůže několik odpovědí k uvedené problematice :

Před jakýmkoli soudním sporem by jste měl mít k dispozici znalecký posudek na vytápění svého bytu. Musím Vás také upozornit, že vypnutí radiátorů s tím, že se nechám vytápět okolními byty je v podstatě krádež se svými důsledky – otázkou bude dokazatelnost takového činu.
Pro podporu si můžete vyžádat stanovisko Státní energetické inspekce. SEI tuto problematiku neřeší mohla by však vydat pouze své stanovisko k problému. Současně se můžete obrátit na MMR ČR jako tvůrce vyhláška k zaujetí stanoviska.

S pozdravem

Milan Mach
http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=1620&keyword=teplo%20od%20soused%F9


Vytápění v bytech (dotaz č. 2690)

obor: Měření a regulace
stav: zpracováno (ECČB)

Dotaz T.Pondikas 16.01.2006 16:43
V domě,které patří společenství vlastníků jednotek(dále SVJ, byty jsou v osobním vlastnictví)majitel jednoho bytu,který má plynový kotel a radiátory vůbec netopí a v druhém bytě není instalováno žádné topení(jeden byt užívá pouze v létě náhodně o víkendech,druhý je prázdný).Společenství vlastník(tj.ostatní vlastníci),potřebuje vědet,zda existují předpisy,či zákony,nebo směrnice,které stanovují povinnost v těchto bytech aspoň temperovat do 14 C.Dále,zda při neuposlechnutí výzvy SVJ (SVJ je právnická osoba zapsaná do OR),jak v takovém případě ze zákona postupovat.Z výše uvedeného vyplýva,že uživatelé okolních bytů musí topit daleko více,a to se projeví zvýšenými
finančními náklady na topení. Děkuji T.Pondikas


Potvrzení ECČB 17.01.2006 08:04

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Předali jsme jej energetickému poradci, který zpracuje odpověď a zašle Vám ji nejpozději do týdne.

S přátelským pozdravem

Váš tým ECČB


Odpověď ECČB 24.01.2006 10:44
Vážený pane Podnikasi,

děkujeme Vám za Váš dotaz a v návaznosti na něj odpovídáme následující:
v uvedeném případě je nutné vycházet z kolaudačního rozhodnutí pro Váš dům, ve kterém bydlíte. Pokud se bude jednat o individuální vytápění bytů, je třeba zapracovat do stanov SVJ pravidla pro uživatele bytů i ohledně vytápění.

Nedotápění může být tolerováno pod úroveň 16 - 17° C, která odpovídá obvyklé teplotě tepelné stability objektu.

Ke způsobu hodnocení tzv. „ nedotápěného bytu“, kdy uživatel bytu těží z efektu prostupu tepla ze sousedství. Při přerušení vytápění klesne teplota v bytě o 2 – 3° C v závislosti zejména na počtu stěn, kterými teplo do bytu proniká.
V těchto zvláštních případech nevytápěných místností lze teplotu v nevytápěném prostoru exaktně vyjádřit takto: vypočtená teplota umožňuje podle vztahu z přílohy
č. 1, část A, bod 1 písmeno B vyhlášky 372/2001 Sb. stanovit kolik procent tepla „spořivý“ uživatel místnosti získal z okolí, nebo fakticky „odcizil“ svým sousedům.
Pro teplotní rozdíl mezi vytápěným a nevytápěným prostorem 1 - 5° C a průměrnou vnitřní teplotou vytápěného vnitřního prostoru 21° C je množství (odcizeného tepla) v rozsahu 6,25 – 31,25% průměrných nákladů.
Podle přílohy č. 2 vyhlášky 291/2001 Sb, kterou se stanový podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách,je výpočtová vnitřní teplota obývacích místností (obývacích pokojů, ložnic, jídelen. atd) ti= 20°C.
Zdánlivá výhoda samostatných zdrojů tepla v bytech je v tom, že každý bude topit tzv. za své, že odpadnou pře o výši úhrady za vytápění. Nevýhoda je v tom, že to vede ještě k větším spekulacím a tzv. „krádežím“ tepla.
Obranou je zapracovat do pravidel pro uživatelé bytů SVJ i teplotní poměry.
Při nedodržení pravidel je možné bránit se soudní cestou.

S pozdravem ECČB


Ing. Josef Šťastný
Energetický poradce ECČB
http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=2690&keyword=teplo%20od%20soused%F9

Dotaz Zora Karvánková 03.03.2007 18:15
Děkuji za odpověď.Dodržujeme poměr SS a ZS 50%:50%. Máme instalovány indikátory první skupiny, indikující teplo topného tělesa. Koeficienty byly stanoveny vzhledem ke světovým stranám a počtu ochlazovaných venkovních stěn. Problémem je to , že v některých bytech nájemníci netopí a náklady na vytápění mají korekcí upraveny na 60% průměrných nákladů. Naopak v bytech v jiných bytech i přes korekci jsou náklady na vytápění 140% průměrných nákladů. Ve vyhlášce je jako přípustná hodnota +-40% průměrných nákladů na metr čtvereční, což je ve vyúčtování dodržováno.Otázka tedy zněla, zda je možné odstranit tyto hroty ve vyúčtování snížením maximální přípustné hodnoty z +-40% na +-30%.Pokud ne,jakou jinou cestu zvolit k zamezení tomu , že někteří nájemníci trvale netopí a odsávají teplo z jiných bytů volit?


Odpověď Město Vsetín 05.03.2007 09:39
Dobrý den,
pokud jsou dodržovány zákonné úpravy, zbývá jenom dohoda s nájemníky, kteří odsávají teplo z okolních bytů, aby tak nečinili. Technicky je to řešitelné výměnou termostatických regulačních ventilů za typy, které jsou ve výrobě nastaveny na minimální uzavírací teplotu 17-18st.C, dále osazením výše uvedeného systému poměrového měření tepla na principu měření vnitřní teploty v bytě, a nebo také osazením poměrových měřičů, které zaznamenávají i ustálenou teplotu uzavřeného radiátoru, která je shodná s teplotou v místnosti.

Jaromír Holub
MEPS Vsetín
http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=4775&keyword=teplo%20od%20soused%F9

Uvedený případ v Vašem dotazu může být příkladem úmyslné nebo (v lepším případě) neúmyslné krádeže tepla umožněné neodpovídající metodou rozdělování nákladů na vytápění, nerespektující účinky vnitřních tepelných a teplotních toků mezi místnostmi bytů uvnitř objektu. V tomto případě se obvykle nedaří uspokojivě dosáhnout dohody, protože méně platící vlastníci či nájemci bytů za vytápění, byť za přijatelnou a srovnatelnou vnitřní teplotu, nebudou chtít platit více a zbavit se své výhody, že má za sousedy uživatele bytů, kteří kvůli dětem, nemocným nebo starým lidem topit prostě jsou nuceni. Při jednání o dohodě by však neměla mít většina právo potlačovat právo menšiny, např. uživatelů krajových bytů více náročnějších na dodávku tepelné energie k dosažení stejné vnitřní teploty.

Oporu v řešení a domáhání se svých práv je třeba hledat v občanském zákoníku, např. v §3, §689 a §690. Odvolání proti takovému rozúčtování je však zcela na místě, i když toto rozúčtování nebude v přímém rozporu s vyhláškou.

Ke konkrétnějšímu vyjádření nejsou k dispozici potřebné údaje z poměrového měření a údaje o zúčtovací jednotce (celkové náklady, celkový odběr tepla, rozměry, plochy jednotek – místností bytů, indikované náměry, situování bytů apod.) pro poměrné rozdělování nákladů.

Z dotazu lze však usoudit (viz slova: naměřené neuvěřitelné hodnoty jakoby vůbec netopili a sousedi mají v některých místnostech úplně vypnuté topení), že se jedná o značné rozdíly ve využívání instalovaného výkonu otopných těles, které zakládají při rozúčtování velké rozdíly v úhradách, které neodpovídají skutečnému užití tepelné energie. Tyto rozdíly mohou být v rozporu fyzikálními zákony a se zdravým rozumem a dobrými mravy. Proto stojí za to se odvolat.

K dotazu ještě možno toliko doporučit obrátit se na energetického auditora, který by daný problém, danou nespravedlnost pomohl odstranit. Těmito případy se specielně zabývá energetický auditor Ing. V. Zunt (tel.:602269281,
e-mail: ).

S pozdravem
SPVEZ
http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=4937&keyword=kr%E1de%BEe%20tepla

Zdá se mi nesystematické počítat platbu za teplo jednotlivým bytovým jednotkám podle jejich individuálních měřičů, jelikož dochází k zisku tepla od okolních bytů. Na druhou stranu se mi zdá zase nevhodné počítat spotřeby podle umístění bytů v domě z pohledu toho, že některé byty mohou být přetápěny.
http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=5490&keyword=kr%E1de%BEe%20tepla

Podrobněji k vlastnímu dotazu.

Na popsaný případ se nevztahuje žádný předpis, vyjma obecných předpisů jako je občanský zákoník nebo zákon o vlastnictví bytů, jejichž způsob aplikace je mimo působnost EKIS a k jejichž výkladu je oprávněn pouze soud pro konkrétní případ.
Podle našeho názoru se nelze v dané situaci, kdy šest z deseti bytů je vytápěno individuálně a pouze čtyři byty jsou vytápěny pomocí otopné soustavy ústředního vytápění, úspěšně domáhat řešení podle vyhlášky MMR č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele (dále jen „vyhláška“). Zejména proto, že ve smyslu ustanovení § 2 - vymezení pojmů – se totiž v tomto případě nejedná o vytápění, neboť pro účely vyhlášky vytápěním není vytápění bytů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné energie“ a také proto, že objekt nemá „jedno společné technologicky propojené odběrné zařízení“, ale těchto odběrných zařízení má více – kromě čtyř bytů ústředně vytápěných ještě v každém ze šesti bytů s plynovým kotlem.
Vlastníci bytů se však mohou dohodnout, že se budou řídit (některými) ustanoveními vyhlášky.
Pojem „vytápěný byt“ je zavádějící a proto se ve vyhlášce (§ 6 odst. 2) používá slov „byty odpojené od vnitřního rozvodu vytápění“. Principiálně se jedná o to, že ústřední vytápění domu zajišťuje temperování a vytápění objektu jako celku trvale a včetně společných částí, a to nejen otopnými tělesy, ale i vnitřním rozvodem. Individuální vytápění v bytech bývá jejich uživateli často vypnuté, nevyužívané s vědomím, že jim teplo „nateče“ ze sousedních trvale ústředně vytápěných prostor. Toto však nevylučuje možnost právě opačnou. Stejným způsobem mohou uživatelé centrálně vytápěných bytů otopná tělesa zavírat a získávat teplo prostupem právě z bytů individuálně vytápěných (zejména při použití poměrových indikátorů). Věc je samozřejmě ještě složitější vzhledem k akumulaci tepla ve stavební konstrukci, ale v principu tyto vnitřní tepelné toky zohledňuje ustanovení citovaného odst. 2.
Popisovaný způsob rozdělování nákladů realitní kanceláří je po metodologické stránce akceptovatelný, protože vystihuje fyzikální podstatu problému. Je však věcí společenství vlastníků, jak se v dané věci rozhodne, aniž by některému vlastníku způsobovalo prokazatelnou úmyslnou újmu. Obecně lze konstatovat, že k uvedené kombinaci centrálního a individuálního vytápění vůbec z fyzikální podstaty a z důvodu možných negativních důsledků ve vztazích mezi uživateli bytů nemělo dojít, nebo měla být předem jednoznačně stanovena pravidla využívání obou systémů včetně pravidel rozúčtování.

S pozdravem
SPVEZ
http://www.i-ekis.cz/?akce=archiv&idp=3339&keyword=kr%E1de%BEe%20tepla

http://www.bukovsky.cz/p-5.html

http://www.son.cz/view.seam?newsId=1

Autor: Petr Lukáš
Datum: 28.02.2009 08:50 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
Kdo má silnější kabát - vyhrává!

Pěkné povídání, fakt jsem se u něj pobavil. Vyhrožování soudama je obvykle bez efektu - i když to teplo někdo "krade", bavíme se pořád řádově o několikatisícikorunových částkách a nad těmi každý soud mávne rukou a dotlačí to do autu.
Jediné řešení je si vyčuraného majitele bytu pěkně vyčíhnout a dát mu přesdržku. To pomůže vždycky. 2x do roka rozbitá držka mu za těch pár tisícovek "úspor" jistě stát nebude.

Můj osobní názor je, že tyto problémy kolem vytápění jsou nedílným specifikem daného způsobu bydlení (bytový dům) a jako s takovým těžko něco naděláte. Mít za souseda zimomřivce, který topí celou zimu na 24-25 st.C, je pro chladomilného souseda (18-19st.C) stejným bohulibým požehnáním jako pekárna hned za rohem ulice - díky čemuž má rohlíky o pětinu levnější, než je celorepublikový průměr.

Daný dotazující se "poškozený" se může alespoň utěšovat tím, že je sousední byt alespoň neobydlený - mohlo by být totiž ještě HŮŘ! Mohla by v něm bydlet nepřizpůsobivá menšina! Pak by i tak zcela jistě zůstal neotápěný a navíc by z toho určitě plynula další dodatečná "pozitiva" (=negativa), vůči nimž by se pak tento problém mohl jeviti jako zcela banální a podružný.

Autor: Petr Lukáš
Datum: 19.02.2009 20:51 odpovědět upozornit redakci

reakce na ...
I kdyby nějaká právní norma existovala, bude vám to prdlačky platné. Jakpak to na něm budete vymáhat?

odpovědět na původní příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama