Bytový dům

Rubriky:

Porovnání nákladů na vytápění

MI Mirka Ingrová @mirka.ingrova před 15 roky

Bytový dům

Dobrý den, bydlíme rok ve velice členěném bytovém domě. Účetnictví nám vede bytové družstvo. Nyní jsme měli schůzi, kde jsme se dověděli informace o spotřebě energií, což by nebylo tak hrozné, ale... Dozvěděli jsme se, že od minulého roku existuje vyhláška, která říká, že se musí kompenzovat koeficientem "znevýhodněné" byty (byty nad garáží, nebo podkrovní byty). Takže naši sousedé, kteří jsou horkokrevní a moc netopí, tak jsou etalonem (mají nejteplejší byt), mají koeficient 1. A byt, který je rohový, nad garáží, má koeficient 1,7. Moje otázka zní, jestli je možný takový rozdíl? Neměl by být rozdíl cca do pár procent? Není přece možné, že "teplejší" byty budou platit za jiné byty o tolik víc? Navíc, když někteří tady ještě na baráku nebydlí a vytápí tak sousedy. Tento systém se mi zdá hodně nespravedlivý. To je jakobych řekla, že když svítí slunce, tak je to nahoře vytápí střechou více, než nás, a že chci kompenzaci ve formě koeficientu. Prosím o vysvětlení, příp. o doporučení literatury. Neměla by tyto koeficienty počítat nějaká firma? Oni vlastně budou o 70 procent zvýhodnění. Ten rozdíl pak zaplatí ostatní dle výměry bytu?
Děkuji za Váš čas, přeji hezký den

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

2 odpovědi

Zobrazit všechny reakce

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067 před 15 roky

Zkusme udělat myšlenkový pokus, při kterém budou byty představovat stejně velké čtverce, které budeme posouvat po ploše. Zanedbáme, že okna propouštějí více tepla než zdi, na to by se potom musel udělat opravný koeficient.
Pokud budou čtverce každý sám o sobě jako rodinné domky, potom bude mít každý ztráty 4/4=1.
Pokud dva čtverce dáme k sobě, potom bude ztrácet každý z nich jen třemi stěnami, ztráty klesnou na ¾.
Pokud ke dvěma čtvercům připojíme třetí, potom jeden, který se stýká s oběma čtverci, bude mít volné jen dvě stěny, ztráty bude mít 2/4, ostatní budou mít stráty ¾ jako dosud. Prostřední bude mít o 33% menší ztráty, než oba dva ostatní!
Pokud ke třem čtvercům přiložíme třetí tak, aby zakryl jednu ze dvou volých stran toho prostředního čtverce, vznikne nám zajímavý útvar. tři čtvrece budou mít tři volné strany, jeden pouze jednu. Jejich ztráty budou ¾, ¾, ¾, ¼. Pokud by to byl přízemní bytový dům a počítali bychom jen ztráty do stran, tak tento dům bude mít 3+3+3+1=10 /4=2,5 ztrátu. Je pro ně výhodnější být takto, kdyby byly každý sám, je celková ztráta 4x1=4, takže skoro dvojnásobná. Jak to rozpočítat na byt (za předpokladu, že stejně větrají a vytápějí na stejnou teplotu? Dům jako celek spotřebuje 2,5, jeden byt tedy v průměru 2,5/4=0,5125.
Byt s jednou volnou stěnou jen 0,25, protože ho ostatní kryjí. Takže krytý byt dluží ostatním bytům celkem 0,2625! Více, než jsou jeho měřitelné ztráty! Obyvatelé tohoto bytu mají tři možnosti: buď každému ze tří bytů platit třetinu z rozdílu (0,5125-0,25=0,2625), nebo -pokud to pokládají za nespravedlivé - se přestěhují do okrajového bytu a budou spokojeni, protože jim bude na teplo platit soused (pokud tuto platbu přijmou, přijímat ji nemusejí)), nebo se odděli úplně a jejich tepelné ztráty stoupnou ze ¾ v okrajovém bytě na 1.

Pokud bude pod některými byty dole byt a pod některými garáž, bude příklad komplikovanější a rozdíly větší.
Je pravda, že za socialismu jsem bydlel pod střechou v rohovém domě a nic se nerozpočítávalo, a le to neznamená, že to bylo spravedlivé. S nainstalovým radiátorem to nebylo vytopitelné. Je fakt, že tam bylo tišeji a toho jsem si vážil.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 15 roky

PP Pavel Pleva @pavel.pleva067Nemám po ruce tu knížku, kde bylo uvedeno a exaktně změřeno jak který byt se podílí na tepelných ztrátách v bloku o čtyřech podlažích a dvou vchodech ale koeficienty jsou známy. To ovšem platí za předpokladu, že všichni mají stejný komfort. Zavedení poměrového měření spotřeby tepla neumí do detailu ošetřit ty případy, kdy někdo vlastní byt a tam nebydlí a tudíž netopí nebo extrémně šetří. Soused je „chudák“, protože otopná soustava dříve navržena s takovouto alternativou nepočítala. Mám několik statistických údajů, které říkají, že normální panelákový byt nezateplený má pouze poloviční ztrátu než samostatně stojící dům (mírně zateplen) o stejné podlahové výměře. Bylo by žádoucí to zákonně nějak lépe ošetřit aby ten kdo netopí více participoval na nákladech neboť prokazatelně nemá v domě i když má zavřené kohouty minusové teploty nebo teploty které se k této hodnotě blíží a tudíž je odběratelem tepla k tíži sousedů