Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Česká a evropská energetika v roce 2014

Autor článku: Mgr. Petr Strejček, Ph.D. MBA
Plné znění článku: Česká a evropská energetika v roce 2014
Anotace článku: Evropská ekonomika se potácí na hranici snad mikroskopicky rozpoznatelného růstu a jakékoliv ulehčení, například v podobě levnějších vstupů by znamenalo výraznou pomoc. Článek popisuje největší změny evropské i české energetiky za poslední dekádu a v závěru se pokusí definovat největší příčiny současného stavu v tomto důležitém odvětví.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Zobrazit všechny příspěvky zobrazuji 1 - 30 z 84   starší >>
Příspěvky
Předmět: Odpověď
Autor: Petr Strejček
Datum: 01.04.2014 16:39 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 116194
reakce na ...
Dobrý den, ještě mám odpověď ve věci ochranných transformátorů a linek. Nejsem technik VN a dotaz jsem vznesl přímo na CEPS a zde je odpověď:
Na těchto linkách jsou opravdu nainstalovány automatiky, které v případě přetížení linek zabrání pomocí vypnutí jejich destrukci nebo ohrožení života, zdraví nebo majetku obyvatel. Takovéto havarijní vypnutí ovšem znamená, že přenášený výkonu musí protéci přes jinou část PS, kde může vyvolat další přetížení, kaskádovité výpadky vedení PS, což může vést až k blackoutu části propojených přenosových soustav. Transformátory typu PST umožní předcházet takovýmto situacím, kdy je nezbytné havarijně vypínat vedení PS, a mimoto umožňují efektivně řídit toky a optimalizovat využití stávajících vedení s dostatečným předstihem než by se provozní situace stala kritickou.

Předmět: Re: Odpověď
Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.04.2014 07:05 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Děkuji. Z informace ČEPS mi vychází že vlastně transformátor ochraňuje vnější napojené systémy. Věřím že by jim odpojení nadělalo velké problémy. To znamená, že když někdo chce přes nás dopravovat větší množství el. energie mělo by být v jeho zájmu instalovat uvedený celkem drahý transformátor v místě připojení na naší soustavu. Ono to nebude tak jednoduché protože za transfer budou pěkné peníze, tak že je celkem jasné "vo co de".

Předmět: Odpověď
Autor: Petr Strejček
Datum: 31.03.2014 14:21 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 116194
reakce na ...
Dobrý den, energetický mix (EU i ČR) jsem zařadil do textu pro dokreslení ne instalovaného výkonu, který je samozřejmě jiný, než opravdová spotřeba, ale pro dokreslení například investic (podpor) pro nově instalované výkony. A nárůst některých výrob energie na úkor jiných...více než o liberalismu můžeme v některých případech hovořit o plánování a dotacích...

Předmět: spokojenost s energetikou EU
Autor: Tomáš tom
Datum: 31.03.2014 09:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
"Evropský koncový zákazník však pozitivní změny zatím nepociťuje."

Co se tady snažíte lidem namluvit? Mimo o něco větší množství čistější energie v distribuční síti a levnější technologii výroby je také levnější energie pro koncové zákazníky. To že si někdo vybere nevhodného dodavatele který prodává dražší energii je přece jeho problém a ne problém energetiky v EU.

Konkrétně nám energie od roku 2009 zlevnila o 361,35Kč/MWh, z 4570,93Kč/MWh na 4313,09Kč/MWh v roce 2014. A to díky přechodu na dodavatele který dodává energii pouze OZE.
Kdybychom zůstali u původního dodavatele tak bychom teď platili 4674,44Kč/MWh za jeho "špinavou a nebezpečnou" energii.

A také v dalších státech začíná vítězit právo a spravedlnost:
Italská soudkyně nařídila odstavení dvou uhelných bloků
https://energetika.tzb-info.cz/114071-italska-soudkyne-naridila-odstaveni-dvou-uhelnych-bloku

Pomalu se tedy vše k lepšímu obrací a trhy se narovnávají, ale ještě to bude nějakou chvíli trvat.

Předmět: Re: spokojenost s energetikou EU
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 31.03.2014 14:04 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Vy máte (Váš dodavatel) nějaké zvláštní elektrické vedení přímo z OZE elektrárny?
To určitě ne. Ostatně to byste platili za elektřinu více, než uvádíte. Za silovou místo 1 kč/kWh pravděpodobně někde mezi 2,5-13 kč/kWh.
Pokud nenakupujete zvláštním vedním přímo z OZE elektrárny, ale přes svého dodavatele ze sítě, nakupujete stejný mix elektřiny jako všichni ostatní. Včetně té "špinavé" z uhelných, která je ale nezbytná pro vyrovnávání výkonu FV a VE. (Přečerpávací vodní a plynové nestačí výkonem a také je z nich el. dražší, než z uhelných).
Mírné zlevnění konečné ceny elektřiny je způsobeno snížením regulovaných položek a také konkurenčním bojem mezi dodavateli.
Samotná cena silové elektřiny + příspěvek na OZE (v příspěvku na OZE je rozpočítána podstatná část výkupní cny OZE elektřiny) roste.
Pokud evropská politika výrazné podpory OZE bude pokračovat, dočkáme se toho, že:
1) Cena silové elektřiny na burze bude dále klesat (OZE elektřina je účetně "zadarmo").
2) I když cena na burze bude klesat, o to více se bude zvedat
položka "podpora OZE" na našem účtu za elektřinu. Tyto finance nejdou přes burzu. Cena na burze půjde dolů, ale my odběratelé budeme platit čímdále více.
3) Protože cena na burze bude klesat, nikdo nebude stavět jiné elektrárny, než ty hodně dotované garantovanou výkupní cenou. To jsou v Evropě nyní pouze OZE.
4) Pokud se současně razantně sníží dotace výkupních cen a současně se nezvýší cena na burze, začnou i stávající elektrárny končit s výrobou. Některé nebudou mít ani na provoz (v současnosti plynové), ostatní nebudou mít na rekonstrukce. Až skončí technická životnost těch co se ještě ekonomicky "drží nad vodou" bez dotací výkupní ceny (uhelné, JE), bude nedostatek elektřiny.
5) Pokud razantně neklesnou investiční + provozní náklady jakýchkoliv zdrojů výroby elektřiny schopných dodávat stabilně, nebo ještě lépe ve špičkovém provozu (kdykoliv, kdy je potřeba) na nynějších cca 1 kč/kWh, čeká nás skokové zvýšení ceny silové elektřiny.
Takové snížení součtu investičních a provozních nákladů je velmi málo prvděpodobné. V průběhu několika let nemožné.
Výsledek: Pokud se se systémm dotací hodně rychle něco neudělá v celé Evropě, spějeme neodvratně ke kolapsu v obchodování s elektřinou a skokovému zvýšení ceny silové elektřiny, přičemž už připojeným OZE budeme stejně muset platit ještě hodně roků vysokou garantovanou výkupní cenu.
To že jsme dotace zrušili u nás nestačí. Ceny elektřiny na burze určují "větší hráči".
My ze současného systému můžeme těžit jedině tím, že můžeme nakupovat v době nadbytku levnou dotovanou elektřinu ze zahraničí. Dotace totiž neplatí spotřebitel, ale tam, kde bylo vyrobeno.
Nakonec nám možná bude " k dobru" naše nadprodukce. Musíme doufat, že tak přežijeme lépe krizovou situaci, do které se velmi pravděpodobně žene celá Evropa se svou neuvážnou podporou OZE.

Předmět: Re (2): spokojenost s energetikou EU
Autor: Tomáš tom
Datum: 31.03.2014 20:50 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
"Vy máte (Váš dodavatel) nějaké zvláštní elektrické vedení přímo z OZE elektrárny?"
Ne, k čemu by to bylo dobré? Využíváme veřejnou síť a obchodník přebírá odpovědnost jak za spotřebu tak dokonce za výrobu od výrobců od kterých vykupuje a za nesoulad platí.
A vy máte domů nějaké extra vedení z nějaké elektrárny?

Zatím bohužel nemůžeme odkupovat od neschopných distributorů elektrické sítě které dostali do své správy (zvůle), tak jako se to děje například v Německu. U nás mají distributoři licenci natrvalo, bez ohledu na to, jak jsou v dané oblasti zákazníci spokojeni a jestli by mohli mít distribuci od konkurence levnější.

"Ceny elektřiny na burze určují "větší hráči".
Tak už to na trhu chodí, mne se také nelíbí že tady ceny stále ještě z větší části ovlivňují státem vydržované monopoly a dotované jaderné a uhelné zdroje.

Platíme silovou elektřinu z OZE 1183Kč/MWh + DPH 248,43Kč/MWh, potom příspěvek na OZE který je dle spotřeby silové elektřiny 495Kč/MWh + znovu DPH 103,95Kč/MWh za elektřinu z OZE.
Proč je energie z OZE kterou odebíráme dvakrát zdaněná?


"2) I když cena na burze bude klesat, o to více se bude zvedat
položka "podpora OZE" na našem účtu za elektřinu. Tyto finance nejdou přes burzu. Cena na burze půjde dolů, ale my odběratelé budeme platit čímdále více."
Cena příspěvků na OZE je zastropována zákonem. A pro nové OZE zrušená. Jak by mohla podle vás dále růst?

Připouštím 3 varianty které by mohli způsobit růst poplatků za OZE pro spotřebitelé:

1. "náš" nekonkurenceschopný a plýtvající průmysl získá další úlevy a o to více potom zaplatí občané:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/velke-firmy-maji-na-dosah-slevy-na-elektrinu-za-oze-mozna-zaplati-mene-1073708

2. protože zákon na podporu OZE již neexistuje, teď je to již zákon o "podporovaných zdrojích" kde se dostali i nebezpečné a emisní jaderné zdroje. Potom je tedy velká šance na to, že se příspěvek na OZE a KVET přejmenuje na příspěvek na PZ (podporované zdroje) a KVET a budou v tom také dotace do Temelínského a možná i Dukovanského tunelu:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/temelin-nestaci-sobotka-chce-rozsirit-i-dukovany-1074025

3. zvýší se daň a tím i daněný příspěvek na OZE, protože stát stále rozhazuje peníze a platí za někoho škody např:

České ministerstvo školství vynaloží 3,5 milionu korun na chod centra civilní jaderné spolupráce:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/zeman-podpora-zelene-energie-vysava-rozpocet-budoucnost-je-v-jadru-1072932

Ministerstvo životního prostředí řeší, jak zabezpečit staré doly. Za 120 milionů
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/ministerstvo-zivotniho-prostredi-resi-jak-zabezpecit-stare-doly-za-120-milionu-921247

Desítky milionů na rekultivace lomu Medard zmizely
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/desitky-milionu-na-rekultivace-lomu-medard-zmizely/r~i:article:509314/


Také budou růst poplatky za systémové služby, protože energetické ztráty nesmyslných traf na hranicích se započítají spotřebitelům do systémových služeb. Hlavně že to vyhráli nejlevnější Italové. Alespoň nějaká změna od předchozích tunelů které dělal ČEPS přes Kypr. Trhy ČEZu budou ochráněné a ztráty nikdo neřeší, to platí spotřebitelé.

Předmět: Re (3): spokojenost s energetikou EU
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 01.04.2014 06:47 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Citát z prvního příspěvku Toma:
"Kdybychom zůstali u původního dodavatele tak bychom teď platili 4674,44Kč/MWh za jeho "špinavou a nebezpečnou" energii. "
Z tohoto by logicky vyplývalo, že nyní už neodebíráte "špinavou a nebezpečnou energii". Proto má reakce, jestli máte vedení přímo z OZE elektrárny. Kdybyste chtěl spoléhat jen na OZE (a nepoužívat uhelnou a jadernou elektřinu), tak byste si večer ani nerozsvítil světlo. FVE jaksi po západu slunce nefunguje a bioplynové, VE, MVE ap. nestačí výkonem, nehledě na cenu.
Cenu na burze určují větší hráči: To je hlavně Německo a Zelenými prosazené zákony na podporu OZE. OZE je totiž dodávaná do sítě za nulovou cenu. Výkupní cena za OZE je pak rozpočítána na výrobu ostatní elektřiny formou příspěvku. U nás ho také zčásti platí stát. Tedy cena na burze je nižší, než kterou nakonec platíme bez ohledu na další poplatky (distribuci, systémové služby). Ten rozdíl bude růst s růstem podílu OZE.
Příspěvek na OZE je zastropován u nás a rozdíl je dotován ze státního rozpočtu. To je jen jiný způsob tunelu na peníze.
Další dotování OZE v zahraničí způsobí další pokles cen na burze, což už nyní způsobuje, že se nové zdroje nestaví, stávající neudržují a postupně to povede k likvidaci elektráren. Postup bude podle nákladů na výrobu a "síly" firem (jak dlouho dokáží přežít z vlastních zdrojů).
Znovu po několikráté dávám odkaz o nákladech na výrobu OZE:
http://www.mojeenergie.cz/cz/6892.prechod-nemecke-energetiky-k-obnovitelnym-zdrojum-ii
Pro ty méně chápavé, nebo líné přidám přepočet na kč/kWh pro rok 2020:
OZE vodní - 1,1 kč/kWh
OZE vítr - 2,26
OZE FV - 8,03
OZE biomasa - 2,92
OZE střední hodnota - 2,81
Proč jsem vybral rok 2020 ? Mnoho současných elektráren bude muset být odstaveno, protože technicky doslouží a dnešní ceny 1 kč/kWh neumožní jejich modernizaci.
Pokud zůstanou zachovány současné nízké ceny elektřiny na burze (nebo ještě poklesnou) a i OZE by byly provozovány na komeční bázi bez podpory "férově" s ostatními zdroji tak: Výrobu by skončily od nejdražší výroby v pořadí:
1) FV
2) biomasa
3) VE
Ty by skončily nejdříve. Asi by se udržely už provozem zaplacené vodní. Zvláště, pokud by byly provozovány špičkově.
Ekonomicky by se udržely by se také už postavené JE. U uhelných záleží jak moc jejich provoz podraží daň za vypouštění CO2. Plynové jsou poměrně ekologické, ale provoz také hodně drahý.
Stále však nebudou zdroje na obnovu a náhradu dosluhujících elektráren.
Pokud se cena silové na burze začne zvyšovat, opět začne být rentabilní i výstavba nových zdrojů. Ale bez dotací opět postupně od nejnižších nákladů. A tu bude JE OZE zdrojům velkou konkurencí jak ekonomicky, tak ekologicky. FV je až poslední v řadě také s ohledem na svou nespolehlivost dodávek.
Měli bychom si uvědomit co je prvotním cílem: Není to OZE za každou cenu. Je to především snížení produkce CO2. Zde je bez CO2 FV, větrné, JE, vodní, geotermální. U biomasy už je to složitější. Podmínkou je vysazování nových rostlin. Nehledě na další škodliviny vzniklé spalováním.
p.s. Naše podniky chtějí stejné výhody, jako ty co mají v Německu.

Předmět: Re (3): spokojenost s energetikou EU
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 01.04.2014 08:23 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Také znovu dávám externí náklady (započítány škody na zdraví) pro jednotlivé zdroje:
https://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitelna-energie/9022-ekonomicke-hodnoceni-externich-nakladu-vyroby-elektricke-energie
Nejméně škodí větné a vodní - 0,03-0,04
Jaderné -0,09
FV - 0,37
plynové - 0,56
nejhorší olejové, uhelné, biomasa - cca 1,1

Předmět: Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Jiří Babača
Datum: 01.04.2014 20:25 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Ještě jste zapomněl, pane Vintře, připočíst 0,14 - 2,36 euro za vyrobenou kilowatthodinu z JE za státní garance pro případ jaderné havárie
http://www.blisty.cz/art/58925.html

a také náklady na likvidaci jaderné elektrárny po skončení její životnosti. Příkladně likvidace jaderného komplexu v Sellafieldu bude stát 70 miliard liber (2,3 bilionu korun)
http://www.temelin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=474:likvidacesellafield&catid=48:radioaktivni-odpady&Itemid=94

Ono i bez zahrnutí těchto skrytých nákladů nevychází ekonomika nových jaderných nijak oslnivě, že.
http://www.temelin.cz/images/stories/ke-stazeni/temelinomika2.pdf

Předmět: Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.04.2014 07:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Asi vám obecně leží klasická energetiky v žaludku. Ale váš příspěvek je psán po osmé večer, tak že FV 0, že by zrovna foukalo tak to je z větru taky 0. Je to jednoduché kritizovat klasickou energetiku ale jak z toho když se ještě nějakou dobu bez ní neobejdeme. Nejkouzelnější je když si někdo postaví v současné době dům který má TZ 2,5 kW a přitom topí el. energií. Přeměna fosilního paliva na el. energii má účinnost něco přes 35%. To znamená jako by topil vlastním kotlem na tuhá paliva pro TZ 7,5 kW. Tak že nula od nuly pojde.

Předmět: Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 02.04.2014 07:19 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
P. Babačo, ty náklady jsem nepočítal já, no to jsou větší odborníci a ani ti se neshodnou.
Nicméně ty 0,14-2,36 €/kWh (už to rozpětí ?) nejsou skutečné náklady, jen imaginární, které nikdo negarantuje a ani nemůže. Je to stejné, jako byste chtěl pojistit na celkovou škodu třeba chemičku vyrábějící pesticidy apod, nebo přehradu vyrábějící elektřinu (ať porovnáme s OZE). Ty se také nepojišťují na celou škodu a přitom následky havárie by byly srovnatelné.
Na náklady likvidace JE se pokud vím odkládá do fondu z jejich zisku.
Psal jsem, že při nynějších cenách silové elektřiny se nevyplatí bez dotací stavět žádné zdroje. Ani OZE, ani JE (když uvažujeme bez CO2).
Článek o Temelínu, na který dávate odkaz je zajímavý i když už podle názvu tendenční. To jsou ty různé názory o ktrerých jsem psal výše. " Tři odborníci, čtyři různé názory".
Nicméně i podle něho vychází Temelín kontra průměr OZE ekonomicky přibližně nastejno. S tím, že některé OZE na tom budou ekonomicky hůře. Např. FV, když se k ní připočítají také náklady na další zdroje k vyrovnání jejch výkyvů výkonu.
Nebo systémy pro skladování energie.
Opět obvyklá demagogie: Uvádí se pokles ceny silové elektřiny na burze způsobená OZE (dodávají do sítě zadarmo), ale nezmiňují se příspěvky na OZE, které se rozpočítávají na všechnu el. energii. To znamená především na tu ne OZE (protože té je většina). Kdyby se účtovaly skutečné náklady na OZE (výkupní ceny) přímo do této silové elektřiny, vystoupila by cena OZE elektřiny tak vysoko, že by ji nikdo nechtěl.
Nejhorší na tom je to, že takto jsou vytlačovány i jedny OZE jinými. Zatímco by bylo vhodné přednostně nakupovat některé levnější OZE, které umí podporovat stabilitu sítě (dokonce lze provozovat špičkově), musíme vykupovat všechnu bez rozdílu. To je případ vodních, které nikdy neměly tak velkou podporu, jako nestabilní FV.

Předmět: Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 04.04.2014 07:31 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Mimochodem co lze také vyčíst z té studie o Temelínu zpracované v Rakousku (Je zřejmé, že Rakušané Temelínu "nefandí"):
Zde jsou roční dotace na OZE v ČR
http://www.tretiruka.cz/news/projedna-vlada-do-tretice-podporu-oze-ze-statniho-rozpoctu-/
Dle odkazu r Rakoských zdrojů by dotace provozování nových bloků JE byla zhruba 1 miliardu € ročně = 27,5 miliard Kč.
Když se podíváte na graf výroby elektřiny (jádro 35%), vycházelo by na dva bloky Temelína zhruba 24% výroby.
Zatímco na výrobu v OZE jsou roční dotace (2013) 43 miliard kč.
Ale výroba z OZE je jen 5,5% (neplést s instalovaným výkonem, ten je 22%).
Takže nové bloky Temelína by vyžadovaly dotaci 1,14 miliard/1% výroby, zatímco OZE 7,8 miliard/1% výroby.
Tedy na OZE jsou dotace skoro 9 krát vyšší.

Také se to může porovnat podle výkupní ceny:
Dle toho proti Temelínu zaujatému odkazu by z nových bloků Temelína musela být cena za 1 kWh zhruba 3 kč, aby se zaplatil.
To je jistě hodně oproti současným cenám na burze 1 kč/kWh. Musíme si ale uvědomit, že současná cena na burze není reálná, ale hodně "pokřivená". Nejsou tam započítány dotace (do OZE). Jinak by byla podstatně vyšší (taková, jakou skutečně platíme).
Např. OZE měly u nás do loňska výkupní cenu někde mezi 2,5-13 kč/kWH. Tedy v průměru cca 7 kč/kWh. Od té doby, co dotace nejsou se také prakticky už žádné nepřipojují a nestaví.
p.s. dotace (výkupní ceny) na OZE jsou garantovány na 20 let, na nové bloky Temelína uvažovány 35 let. To je v obou případech úměrné plánované životnosti.

Předmět: Re (6): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Jiří Babača
Datum: 04.04.2014 15:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Myslím, že ten, kdo si dobře přečetl již jednou linkovanou analýzu Temelinomika2, nepotřebuje více komentovat Váš přípisek.

(http://www.temelin.cz/images/stories/ke-stazeni/temelinomika2.pdf )

Předmět: Re (7): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 05.04.2014 19:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Já ten odkaz podrobně přečetl, ale Vy asi ne.
Zde je z něho citát z kterého jsem vycházel:
V případě, že by dotace poskytnutá ČEZu činila 108 eur za megawatthodinu
(v cenách roku 2013) po dobu 35 let, dosáhla by celková roční platba
spotřebitelů na dotaci ČEZu zhruba jedné miliardy eur. Tato částka by byla
vyplácena každý rok po dobu 35 let
Taktéž jsou tam zmiňované grafy podílu výroby jednotlivých zdrojů elektřiny.
Dále tam máte odkaz na hodnotu ročních dotací na OZE.
Závěr je zcela jasný, na OZE jsou dotace cca 9 krát vyšší přepočítáno na stejné množství vyrobené elektřiny.
Nesouhlasíte snad s pramenem informací, na který jste sám dal odkaz ? Nebo snad je tam nějaká jiná chyba ?
Vyjádřete se konkrétně.
Zde máte další odkaz na dotace na OZE:
http://www.penize.cz/nakupy/275131-jak-to-bylo-a-je-s-fotovoltaikou-v-cesku
Za rok 2013 dotace do OZE celkem 45 miliard kč (z toho stát 11,7). Pro další 2 bloky Temelína by to bylo jen 27,5 miliard, ale za podstaně více vyrobené energie, než je z OZE.
p.s. Tu dotaci OZE budeme platit také i v dalších letech. Dotace OZE jsou zastaveny u nás a jen pro nové instalace.
Bez dotací a za současných nízkých cen silové elektřiny na burze (což je ale způsobeno hlavně dotacemi OZE) nebudou žádné nové zdroje elektrické energie ani JE, ani OZE. Dokonce ani životní prostředí nejvíce ohrožující uhelné. Nebude možno ani nahrazovat ty, které bude nutno odstavovat.
p.s. Elektrická energie vyráběná v už postavených blocích JE u nás není vůbec dotována výkupními cenami a je prodávána za tržní cenu na burze a výroba je i tak rentabilní. Na rozdíl od OZE, které po zastavení dotací rentabilní nejsou, přesto, že mají zajištěn přednostní odkup.

Předmět: Re (8): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 08.04.2014 23:28 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Váš postup moc korektní není, doporučuji raději srovnávat srovnatelné:
- výkupní ceny, které uvádíte u OZE jsou minulé, zatímco u JE budoucí
- u OZE je doba vyplácení podpory 20 let, u JE 35 let - skoro dvakrát déle
- v době, kdy by hypoteticky mohly být dotace pro nové bloky v Temelíně vypláceny, už minulé výkupní ceny pro OZE nebudou
- pokud vůbec v té době bude nějaká podpora pro OZE, pak pro VTE určitě méně, než 2 Kč/kWh a pro FVE taky, což je jistě méně, než v té době bude vyžadovat Temelín
- nehledě na to, že nikdo neví, jak se do té doby rozvine fotovoltaika, protože i dnes jsou instalovány malé FVE bez podpory - jsou totiž právě v důsledku minulých dotací tak levné, že už v řadě případů podporu nepotřebují, což, jak se ukazuje, se jádru nejspíš nikdy nestane
- stejně tak nikdo dnes neví, jak se vyvinou technologie pro přizpůsobení spotřeby možnostem výroby OZE, nebo náklady na akumulaci

Předmět: Re (9): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 09.04.2014 12:42 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Zde je odhad nákladů na produkci OZE elektřiny z německých zdrojů (a ty určitě OZE "fandí"):
http://www.mojeenergie.cz/cz/6892.prechod-nemecke-energetiky-k-obnovitelnym-zdrojum-ii
Ani zde to nevychází pro OZE nějak podstatně lépe. A hlavně stejně jako elektřina z nových bloků Temelína by byla za dnešní ceny na burze neprodejná. Tím méně, pokud by šla cena na burze dále dolů.
Navíc je potřeba k nestabilním typu větrných a FV připočíst náklady na záložní zdroje k vyrovnání výkonu, nebo nějakou formu akumulace.
Vyrovnání nákladů na výrobu OZE oproti klasickým se nečeká dříve, než kolem roku 2040.
Dotace do JE se sice počítá na 35 let, ale ona ta elektrárna má životnost 50-60 let. Po 35 letech už bude vyrábět velmi levně.
Dotace do OZE je fixována na dobu 20 let a kolik je jejich technologická životnost? Snad jedině vodní vydrží vyrábět déle.
Největší problém je, že při současných cenách silové elektřiny na burze a bez dotací nelze (nevyplatí se) budovat žádné nové zdroje (ani JE, ani OZE, dokonce ani uhelné). Dokonce ani obnovovat ty stávající.
Bohužel nevidím za této situace žádné dobré řešení, jen více, nebo méně špatné.
1) Buď se skokově zvedne cena na burze, ale protože ještě skoro 20 let budeme platit vysoké výkupní ceny na už připojené OZE, tak i při zastavení podpory pro nové OZE také skokově vzroste cena pro zákazníky. Se všemi negativními důsledky.
Vyšší ceny na burze pak umožní budování a připojování dalších "čistějších" zdrojů místo uhelných, ať už to budou OZE, nebo JE. Mělo by to být na ekonomickém základu, t.j. od ty co umí vyrábět nejlevněji a také ty co umí držet stabilitu sítě.
2) Znovu se zavede podpora formou výkupní ceny. V tom případě by to ale pro zdroje neprodukující CO2 mělo být na stejné úrovni a s malusem pro nestbilní. Tedy třeba na stejné úrovni JE a biomasa, ale bez podpory FV a VE.
Opět negativní dopady na ekonomiku
3) Nebude se platit podpora za vyrobenou energii, ale bude investiční podpora úměrná očekávané výrobě elektřiny za životnost budovaného zařízení.
Ostaně to vlastně doporučují i ti Rakušané pro případné budování dalších bloků Temelína: Aby investici financoval stát, který bude mít příznivější procenta úroků z úvěru.
Ona totiž ekonomicky i ekologicky má JE s FV, vodní přehradou, nebo VE hodně společného: vysoké investiční náklady a pak už hodně levný provoz bez zvyšování množství CO2.

Předmět: Re (10): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 09.04.2014 13:17 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Všimnul jste si, že měrné výrobní náklady elektřiny z FV jsou v současnosti v Německu asi 3krát vyšší, než výkupní cena?
Přesto se v únoru postavilo přes 100 MWp.
Jak je to možné?

Co se týče životnosti JE - průměr je podstatně nižší, než uvádíte.
Naproti tomu u FV panelů doporučuji, abyste si něco nastudoval ze seriózních veřejně dostupných zdrojů (což blog pana Nejedlého moc není).

Předmět: Re (11): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 09.04.2014 19:06 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
V Německu je výroba elektřiny z OZE stále dotována výkupní cenou.
Ovšem i Němci si uvědomují problémy s dotacemi a "zařazují zpátečku" (tedy spíše omezení dalšího růstu).
https://oze.tzb-info.cz/114272-nemecko-stanovilo-hranice-pro-stavbu-novych-obnovitelnych-zdroju
Zde něco o ekonomice našich JE:
http://jaderelek.wz.cz/stranky/dukovany_temelin.html
Dukovany dávno splacené a cena vyrobené kWh je 0,60 kč.
Nejde o blog p. Nejedlého, ale o tabulky, které zjevně nepocházejí od p. Nejedlého, ale z německy mluvících zdrojů. A ty určitě nemůžeme podezírat, že by OZE přidávaly náklady. Takovou přehlednou tabulku jsem bohužel jinde nenašel. Ale máte možnost dát odkaz na lepší.
Reaktory nových bloků Temelína se plánují na 60 let provozu.
p.s. Zde odkaz na zdroje dat:
http://www.dena.de/dena/unternehmen.html
Doufám, že takový zdroj už pro Vás bude důvěryhodný.

Předmět: Re (12): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 10.04.2014 09:53 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
1) Můj předchozí příspěvek měl dvě části
- na první část jste vůbec neodpověděl
- na druhou sice reagujete, ale poněkud mimo, informaci o životnosti FV panelů tam nevidím

2) Je komické označit za "zařazení zpátečky", když: "Zatímco v současnosti činí [podíl OZE] zhruba 25 procent, v roce 2025 by se měl pohybovat mezi 40 a 45 procenty a v roce 2035 mezi 55 a 60 procenty." Vypadá to, jako byste tu zprávu ČTK, na kterou odkazujete, ani nedočetl.

3) Po 20 letech bude FVE v každém případě splacena. Za kolik bude vyrábět elektřinu potom? A jak dlouho?

Předmět: Re (13): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 10.04.2014 14:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Že by filantropie?
Nebo spekulace na vzrůst ceny energie a snaha připojit se ještě za výhodné garantované výkupní ceny na dobu 20 let.
Životnost FV panelů se udává na 25 let s poklesem účinnosti o 20%. Ale to zrovna Vám psát nemusím, že.
Takže FV panely "zadarmo" budou vyrábět 5 let po splacení, ale s nižším a klesajícím výkonem.
Ale JE by vyráběla "zadarmo" ještě 25 let po splacení a plným výkonem.
Samozřejmě v obou případech je možné, že budou vyrábět i déle, ale asi už budou technicky i morálně zastaralé.
Náklady na výrobu v JE za 35 let je těžko predikovat, ale asi to nebude řádově více, než těch dnešních 0,6 kč/kWh. U ceny energie a zvláště v době, kdy nebude svítit a foukat se dá předpokládat růst podstatně vyšší a to už dříve.
Na závěr 3 citace z odkazu:
Německá vláda chce úpravou zákona zpomalit růst ceny elektřiny, která v posledních letech zdražovala zejména kvůli nákladům na podporu obnovitelných zdrojů.
Podle nových pravidel by se také měly začít obnovitelné zdroje samy prosazovat na energetickém trhu a v budoucnu by neměly mít výhodu zaručeného přednostního výkupu vlastní produkce. Od roku 2017 by se to mělo týkat všech zařízení o výkonu přes 100 kilowattů.
Cílem přijatého zákona je zpomalit růst ceny elektřiny, za kterým v posledních letech stálo právě placení podpory rychle se rozvíjejícím obnovitelných zdrojů. V současnosti platí německé domácnosti na podporu obnovitelných zdrojů 6,24 centu (1,71 koruny) za odebranou kilowatthodinu elektřiny, loni to bylo 5,23 centu. Díky novému zákonu by se měl růst tohoto poplatku zpomalit a do roku 2020 by měl vzrůst na maximálně 7,7 centu za kilowatthodinu.
Já tam čtu, že sice Němci počítají s ambiciózním růstem OZE dle dřívějších proklamací, ale na rozdíl od dřívějška to chtějí mít více pod kontrolou. Jde o zpomalení růstu cen elektřiny.
Mají tam stropy pro jednotlivá OZE (tedy také regulují poměr jednotlivých OZE). Třeba hodně omezili mořské VE z 10 000 na 6500 (nejvíce se na ně doplácelo).
Všimněte si kolik už dnes doplácejí Německé domácnosti na OZE. Je to 1,71 kč/kWh (přepočteno na koruny) s růstem přes 16% ročně. A dále to poroste, i když to teď trochu zbrzdí. Také továrny už budou trochu méně chráněny od poplatků na OZE.
Němci jsou sice na jedné straně disciplinovaní, ale na druhé straně jsou schopni si "pro cent nechat vrtat koleno" (podnikají nájezdy za levnými nákupy).
Jak dlouho myslíte, že ten růst budou snášet bez reptání?

Předmět: Re (14): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.04.2014 11:05 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Velmi často zaměňujete pojmy.
Několik příkladů:
1) garance výkonu je něco jiného, než životnost
2) "zadarmo" u FVE je něco jiného, než "zadarmo" u JE
3) zpomalení je něco jiného, než zpátečka
4) stropy pro OZE v Německu jsou něco jiného než stropy OZE v ČR
5) příspěvek na podporu OZE je něco jiného než náklady na podporu OZE

ad 1) Myslíte, že nějaký výrobce by riskoval poskytovat garanci na celou dobu životnosti?

ad 2) Těší mě, že alespoň uvádíte, že "zadarmo" u JE podle Vás znamená 0,60 Kč/kWh.

ad 3) Německo má především plán rozvoje OZE a snaží se jej držet. Takže když mají více FVE, než plánovali, sníží podporu dříve, než plánovali. Když se nedaří rozvíjet větrníky na moři, sníží tento dílčí cíl, ale přidají jinde.
Obrazně řečeno Němci v případě OZE jen trochu povolili tlak na plynový pedál.
Na rozdíl od jádra, kde jednoznačně dupli na brzdu.

ad 4) Konkrétně v případě FVE určeno, že pokud bude za předchozích 12 měsíců instalovaný výkon v určitém pásmu, bude se v následujících 3 měsících výkupní cena snižovat o 1 % měsíčně. Bude-li instalováno více, pokles výkupní ceny bude rychlejší a naopak. V extrémních případech může výkupní cena klesat o 2,5 % měsíčně (= cca 30 % za rok), nebo naopak růst.

ad 5) Je nutno si uvědomit, že:
celkové náklady = výdaje - příjmy
Domácnosti mají například nižší cenu silové elektřiny, než kdyby podpora OZE nebyla. Pokud by cena silové elektřiny na burze stoupla automaticky se sníží příspěvek na podporu OZE (a naopak - to je taky podstatný důvod, proč v posledních letech příspěvek roste tak rychle).

Předmět: Re (15): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 11.04.2014 15:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Je potřeba lépe se dívat, které výroky dávám do uvozovek.
Například jsem nikdy nenapsal, že Němci "dupli na brzdu". Originál mého výroku je tento: "zařazují zpátečku" (tedy spíše omezení dalšího růstu).
ad 1) Tak tedy prozraďte, jaká výkonnost (v %) bude u FV panelu po 60 letech provozu a jestli je reálné, že ho někdo bude tak dlouho provozovat ?
Ať můžeme srovnat s životností jaderného reaktoru.
Ostaně OZE není jen FV. Jak je to s životností ostatních?
ad 2) Ano "zadarmo" je po splacení investice u FV něco jiného, než u JE. Proto jsem to dal do uvozovek. V každém případě jsou to však malé částky. Ani u FV to zcela zadarmo není. U FV parků např. kromě údržby samotné techniky také mytí panelů, sečení trávy, ostraha, plot ap.
ad 5) příspěvek na OZE sice nejsou náklady, ale má to velmi úzkou souvislost. Velikost příspěvku záleží na nákladech a ceně elektřiny.
ad 5) Základní problémy příspěvku na OZE jsou:
a) Místo aby byl určen tržně určuje ho více, nebo méně špatně nějaká vyhláška, nebo zákon "na tvrdo"
b) Nesprávně určná velikost nejen celkově a v čase, ale i navzájem mezi různými OZE. A netýká se to jen ČR.
c) Není reflektována potřebnost výkonu (různá cena energie) jak v průběhu dne, tak v průběhu roku.
d) Tím, že se tato částka neobjeví na burze, tak burzovní cenu velmi deformuje. Společně s garancí vysokých dřívějších výkupních cen na 20 let to způsobuje, že nyní není možno z cen na burze investovat do nových lepších zdrojů, které by nyhradily ty technicky, nebo i morálně dosluhující. Týká se to i OZE, které se po snížení dotací např. u nás letos už téměř vůbec nestaví. S vidinou dalšího snižování dotací výkupních cen (a to je ekonomická nutnost) je není možno financovat z očekávaných výtěžků prodeje na burze.
Zatím je určitá setrvačnost. Starší elektrárny si už na investice vydělaly a např JE, uhelné, velké vodní přežívají (plynové už ne) i při nynějších burzovních cenách. Ale co bude až doslouží?
Při nynějších cenách a bez dotací nebude investovat nikdo. Ani do OZE.
p.s. Jste taky dlužen vysvětlit tu hádanku se stavbou OZE v Německu, pokud mají náklady větší, než vydělají. Já osobně nejsem v Německých reáliích dost zběhlý.

Předmět: Re (16): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.04.2014 22:04 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Opět dezinterpretujete, co jsem napsal, cituji z úvodu Vašeho příspěvku:
"Například jsem nikdy nenapsal, že Němci "dupli na brzdu"."
Copak jsem to někdy tvdil?

ad 1) to nikdo neví, ty, co fungují 30 let se pohybují někde kolem 90 %.

ad 2) bavme se o FVE na střechách, ten nesmysl na polích zanikne

ad 5) (první) něco tam chybí (na straně zisků)
ad 5) (druhé) Vaše tvrzení jsou částečně nepodložená a částečně chybná
například podpora OZE v ČR nebyla snížena, ale zrušena, přesto se FVE instalují

ad p.s.) to byla otázka pro Vás, chtěl jsem tím naznačit, že problematice nerozumíte, což jste právě přiznal, děkuji
kromě toho jste opět zaměnil pojmy - že je výkupní cena nižší, než výrobní náklady, ještě neznamená, že investor prodělá

Předmět: Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 13.04.2014 00:32 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
ad2) "ty nesmysly na polích" nezmizí nejméně 20 let po připojení (tedy nejméně dalších 15 let)
Protože z hlediska stability sítě a nemožnosti spotřebovat maximální výrobu při nejpříznivějších podmínkách můžeme mít připojen jen omezený instalovaný výkon, budou znevýhodněny právě ty nové střešní instalace.
a) Nedostanou žádnou podporu
b) Při nadprodukci FV budou odpojovány ze sítě přednostně (až bude zrušen i přednostní odkup). Protože ty už připojené mají vysoké podpory a přednostní odkup ze zákona na 20 let.
c) Zůstane zakonzervován stav, kdy jinak by mohly být vyměněny staré FV panely na polích za novější generaci na střechách.
ad 5) Podpora OZE nebyla zrušena. Pro všechny zůstala výhoda přednostníhom odkupu a kromě vyjímek (FV) pořád dotované výkupní ceny (i když většinou nižší, než dříve).

Předmět: Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.04.2014 18:45 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
odpojit střešní FVE je nesmysl - technicky to nelze zařídit

vůbec není jisté, jak velké FVE skončí
je možné, že budou zrušeny, panely budou rozprodány a instalovány na střechy, kde budou fungovat dále (bez podpory)

ad 5) vypadl jste z kontextu, diskutujeme o podpoře budoucích OZE a JE

Předmět: Re (15): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 11.04.2014 20:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Citát p. Bechnika:
Pokud by cena silové elektřiny na burze stoupla automaticky se sníží příspěvek na podporu OZE (a naopak - to je taky podstatný důvod, proč v posledních letech příspěvek roste tak rychle).
Takto to ovšem není, protože příspěvek na OZE se nesníží minimálně 15 let. Naopak bude valorizován o inflaci.
Jedíné, co by šlo je zastavit jeho další navyšování zastavením všech dalších ových dotovaných výkupních cen a normálním obchodováním OZE elektřiny na burze za tržní hodnotu.
Žádný výrobce OZE elektřiny nebude dobrovolně prodávat na burze za cca 1 kč/kWh, když dostává (a ještě dlouho bude dostávat) zákonem garantovaných 2,5-15 kč/kWh.
Také ta stavba PVE, vodních a případně bioplynových elektráren k vyrovnání FV by byla pěkná. Ale kdo to zafinancuje, při nynějších cenách na burze? Náklady na přehrady podobné, jako na dostavbu Temelína. Nehledě na odpor stejných "ochránců přírody" co tak slovně podporují OZE. Měl jste slyšet, když se jen objevila zmínka o možnosti nových "Dlouhých strání".
Co to takhle otočit a nepřipojovat tolik FV, abychom nemuseli stavět tolik PVE?
Pořád je tu problém vysoké ceny elektřiny OZE bez dotací. Tím více, pokud by ještě byla potřeba akumulace.
Např bioplynové se prakticky přestaly stavět už loni a to ještě byly dotace cca 2,5 kč/kWh. Návratná je cena někde kolem 3. Aspoň kdyby zpracovávaly jen odpady, ale oni zpracovávají hodně kukuřice nazeleno.
U FV s akumulací bychom se také těžko dostali pod 3 kč/kWh průměrně, aby byla ekonomicky návratná + investice do PVE.
A jsme opět u dostavby JE za 3 kč/kWh a stabilním výkonem.

Předmět: Re (16): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.04.2014 21:58 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
1) opět jste zaměnil pojmy: výkupní cena je něco jiného, než příspěvek na OZE
2) nejčastější příčinou záporných cen je neochota regulovat JE v časných ranních hodinách, ale i v té době bychom platili 3 Kč/kWh
3) otázka je, jak často bychom byli rádi, že elektřinu z JE máme, řekněme, že 1000 hodin ročně, jenže ty 3 Kč/kWh bychom museli platit celý rok (8000 hodin), takže můžete násobit, čímž se dostaneme klidně k 10 Kč/kWh, za těch podmínek už je řada řešení levnější, například mikrokogenerace provozovaná podle potřeby
4) když necháme vývoj na trhu, budeme mít určitou dobu velmi levnou silovou elektřinu, časem se však dostaneme do stavu, že staré elektrárny doslouží, takže budou období, kdy bude elektřina velmi levná, ale i období, kdy bude extrémně drahá (když nebude svítit ani foukat), obchodníci zareagují novými tarify a firmy se přizpůsobí, bude to dynamičtější, než dnes, otázka je pouze, nakolik budou odběratelé ochotni přizpůsobit spotřebu, aby se s cenou udrželi na pro ně přijatelné úrovni

Předmět: Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 13.04.2014 00:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
1) Příspěvek na OZE se počítá z výkupních cen OZE a výroby OZE.
Ty milardy (loni 44 miliard) příspěvků na podporu OZE budeme platit každý rok i do budoucna bez ohledu na aktuální cenu na burze. Cena na burze může mít maximálně nepřímý vliv na výkupní ceny (a tedy také příspěvky) budoucí. Tedy na to o kolik dalších miliard poroste nad těch 44 miliard ročně. Ale protože další rapidní zvyšování je ekonomicky neúnosné (i v Německu), budou stejně garantované výkupní ceny OZE sníženy na minimum, nebo zrušeny bez ohledu na ceny na burze.
2) Další účelová tvrzení:
a) Zatím jde o vyjímečné situace se zanedbatelnou dobou a významem. A pokud nebude připojeno mnoho výkonově nestabilních zdrojů, tak to tak i zůstane.
b) Pokud by byla cena na burze např -1kč/kWh, dodával by Temelín zhruba za 2 kč/kWh (2 původní bloky za -1 a 2 nové za 3 garantované)
c) Nejde ani tak o neochotu, ale jednak je to jedna z nejlevnějších energií (cca 0,6 kč/kWh) a jednak turbína sice zastavit jde, ale reaktor ne a bylo by to velice neefektivní. Jsou zdroje, které by měly být tlumeny v době přebytku přednostně. Např. vodní, VE, FV, které jdou třeba i odpojit ihned a s nulovými vícenáklady (kromě toho, že nevyrábějí a tedy nevydělávají).
3) Za energii z JE bychom platili cca 4*440 za 0,6 Dukovany + 2*1000 za dejme tomu 0,8 původní Temelín + 2*1200 za 3 nový Temelín. To vychází na cca 1,6 kč/kWh.
To je shodou okolností stejná cena, jakou platíme za elektřinu dnes (1 kč/kWh silová na burze + 0,6 příspěvku na OZE)
Jednalo by se o dobu někde kolem roku 2025 a to je predikovaná průměrná cena elektřiny z OZE cca 2,5 kč/kWh. Odkaz na zdroj jsem už dával dříve.
Výsledek (jakkoliv se do budoucnosti těžko predikuje):I při garantované ceně 3 kč/kWh pro nové bloky by mohla být cena jaderné elektřiny zhruba na stejné úrovni, jako platíme nyní za mix + příspěvky na OZE a na 65% ceny z OZE.
4) Do této slepé uličky nás ale nedostalo tržní hospodářství, ale naopak systém dotování OZE, který způsobil pád cen na burze na deformované nereálně nízké ceny. Protože do sítě je dodávána OZE elektřina za nulovou cenu. Náprava bude bolestná.

Předmět: Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.04.2014 18:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
v ad 1) jste ztratil kontext, předchozí diskuse byla o Německu, zapomněl jste odečíst cenu silové elektřiny a další příjmové položky (náklady na záložní zdroje už jsou zahrnuty)

ad 2) a 3) celý Váš omyl (pokud to není záměrná demagogie) se zakládá na průměrování minulých a budoucích cen
jenže ve skutečnosti porovnáváme náklady na nové JE (= 3 Kč/kWh) s jinými alternativami, z nichž mnohé už dnes jsou levnější (VTE i FVE)

ad 4) OZE v ČR jednoznačně vytlačují uhlí, to byl cíl a ten se naplňuje, takže jaká slepá ulička?

Předmět: Re (13): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 11.04.2014 09:10 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Dostavba Temelína je nyní odložena, kvůli nejistotě budoucích cen elektřiny na burze.
Ale otázka stavby JE se znovu bude objevovat. Je to společně s OZE rovnocenná možnost, pokud chceme minimalizovat produkci CO2.
Stále dlužíte nějaké tabulky (odkazy na ně) ohledně externích nákladů a nákladů na výrobu pro různé zdroje elektřiny.
U těch s nestabilní dodávkou nezapomeňte na náklady na doplňkové špičkové zdroje, nebo nějakou formu akumulace.
Zkuste si představit jak by to asi vypadalo, kdyby podíl OZE byl nad 50% výroby elektřiny a z toho ty s nestabilním výkonem by byly 50%. U nás by to byla hlavně FV.
Tedy 50 % výroby ve FV. To by ovšem znamenalo 250% instalovaného výkonu ve FV (na 10% nyní instalovaného výkonu z mixu připadá jen 2% výroby).
Co by to znamenalo za jasného poledne a s přednostním odkupem elektřiny z OZE:
1) Všechny ostatní elektrárny by musely být odpojeny. Tím by jim samozřejmě vznikly škody. Tyto zvýšené náklady by musely být rozpočítány do ceny elektřiny vyráběné jindy. Vedlo by to k podstatnému zvýšení ceny silové elektřiny v této době.
2) V dobách intenzivního svitu by se cena silové elektřiny propadla na 0, nebo do záporných hodnot. I tak by nejméně polovina FV musela být odpojena. To by ale znamenalo, že ani FV by si na sebe nevydělaly.
3) V zimních měsících s nedostatkem svitu i ve dne a s krátkou dobou mezi východem a západem slunce a přitom nejvyšší poptávkou na elektřinu (mimo jiné i na topení včetně TČ), by byl elektřiny nedostatek. Byla by tedy extrémně drahá. Pokud bychom chtěli držet pro tyto účely v záloze špičkové zdroje, tak by asi chtěly, aby někdo zaplatil za pohotovost k výrobě po zbytek roku.
Nehledě na to, že si nedovedu představit, jak za takových podmínek udržet stabilitu sítě.
To bychom byli v zimě, ale i jindy při nižším svitu rádi za stabilní dodávky z JE, třeba i za ty 3 kč/kWh.
I dnes je totiž průměrná cena silové elektřiny na burze kolem 1 kč/kWh, ale k tomu je nutno připočíst příspěvek na OZE 0,58 kč/kWh (2013), Tedy celkem cca 1,6 kč/kWh. To je ale průměr, ve době nesouladu s vyšší poptávkou a nižší nabídkou je to reálně i dnes více
A do budoucna příspěvek na OZE ještě poroste, protože kromě FV jsou i u nás pořád na ostatní OZE. I kdyby teď byly už pro všechny nově připojené OZE příspěvky zrušeny, stejně je budeme v této výši platit ještě skoro 20 let.

zobrazuji 1 - 30 z 84   starší >>
přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama