Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Česká a evropská energetika v roce 2014

Autor článku: Mgr. Petr Strejček, Ph.D. MBA
Plné znění článku: Česká a evropská energetika v roce 2014
Anotace článku: Evropská ekonomika se potácí na hranici snad mikroskopicky rozpoznatelného růstu a jakékoliv ulehčení, například v podobě levnějších vstupů by znamenalo výraznou pomoc. Článek popisuje největší změny evropské i české energetiky za poslední dekádu a v závěru se pokusí definovat největší příčiny současného stavu v tomto důležitém odvětví.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re (42): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník19.04.2014 09:22
Re (38): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník19.04.2014 09:18
Re (41): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr18.04.2014 21:54
Re (37): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr18.04.2014 21:18
Re (40): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník18.04.2014 09:48
Re (36): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník18.04.2014 09:44
Re (39): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr18.04.2014 09:09
Re (35): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr18.04.2014 08:40
Re (38): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník18.04.2014 08:37
Re (37): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr18.04.2014 07:38
Re (34): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník17.04.2014 17:44
Re (36): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník17.04.2014 17:41
Re (35): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr17.04.2014 15:08
Re (33): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr17.04.2014 14:46
Re (34): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník17.04.2014 12:33
Re (32): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník17.04.2014 12:31
Re (33): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr17.04.2014 11:44
Re (31): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr17.04.2014 11:06
Re (30): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník16.04.2014 17:37
Re (32): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník16.04.2014 14:34
Re (29): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr16.04.2014 11:15
Re (31): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr16.04.2014 11:12
Re (28): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník15.04.2014 20:55
Re (30): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník15.04.2014 20:51
Re (27): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr15.04.2014 19:51
Re (29): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr15.04.2014 19:29
Re (26): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník15.04.2014 10:59
Re (28): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník15.04.2014 10:58
Re (25): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr15.04.2014 10:48
Re (27): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr15.04.2014 10:40
Re (24): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník15.04.2014 09:27
Re (26): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník15.04.2014 09:25
Re (25): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr15.04.2014 06:39
Re (23): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr15.04.2014 06:30
Re (24): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník15.04.2014 00:58
Re (22): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník15.04.2014 00:54
Re (21): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr14.04.2014 22:20
Re (23): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr14.04.2014 22:17
Re (20): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník14.04.2014 20:52
Re (22): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník14.04.2014 20:09
Re (21): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr14.04.2014 10:29
Re (20): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník14.04.2014 06:56
Re (19): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr14.04.2014 06:55
Re (19): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr14.04.2014 06:40
Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník13.04.2014 18:55
Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník13.04.2014 18:51
Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník13.04.2014 18:49
Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník13.04.2014 18:45
Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník13.04.2014 18:41
Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr13.04.2014 13:07
Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr13.04.2014 01:28
Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr13.04.2014 01:03
Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr13.04.2014 00:32
Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr13.04.2014 00:11
Re (16): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník11.04.2014 22:07
Re (16): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník11.04.2014 22:04
Re (16): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník11.04.2014 21:58
Re (15): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr11.04.2014 20:36
Re (15): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr11.04.2014 16:08
Re (15): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr11.04.2014 15:40
Re (14): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník11.04.2014 11:09
Re (14): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník11.04.2014 11:05
Re (13): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr11.04.2014 09:10
Re (13): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr10.04.2014 14:49
Re (12): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník10.04.2014 09:53
Re (11): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr09.04.2014 19:06
Re (10): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník09.04.2014 13:17
Re (9): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr09.04.2014 12:42
Re (8): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBronislav Bechník08.04.2014 23:28
Re (7): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr05.04.2014 19:29
Re (6): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenJiří Babača04.04.2014 15:49
Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr04.04.2014 07:31
Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenBohuslav Vintr02.04.2014 07:19
Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenVladimír Křen02.04.2014 07:14
Re: OdpověďVladimír Křen02.04.2014 07:05
Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektrárenJiří Babača01.04.2014 20:25
OdpověďPetr Strejček01.04.2014 16:39
Re (3): spokojenost s energetikou EUBohuslav Vintr01.04.2014 08:23
Re (3): spokojenost s energetikou EUBohuslav Vintr01.04.2014 06:47
Re (2): spokojenost s energetikou EUTomáš tom31.03.2014 20:50
OdpověďPetr Strejček31.03.2014 14:21
Re: spokojenost s energetikou EUBohuslav Vintr31.03.2014 14:04
spokojenost s energetikou EUTomáš tom31.03.2014 09:38
Deformovaný trhVladimír Křen30.03.2014 07:46

Příspěvky
Předmět: Odpověď
Autor: Petr Strejček
Datum: 01.04.2014 16:39 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 116194
reakce na ...
Dobrý den, ještě mám odpověď ve věci ochranných transformátorů a linek. Nejsem technik VN a dotaz jsem vznesl přímo na CEPS a zde je odpověď:
Na těchto linkách jsou opravdu nainstalovány automatiky, které v případě přetížení linek zabrání pomocí vypnutí jejich destrukci nebo ohrožení života, zdraví nebo majetku obyvatel. Takovéto havarijní vypnutí ovšem znamená, že přenášený výkonu musí protéci přes jinou část PS, kde může vyvolat další přetížení, kaskádovité výpadky vedení PS, což může vést až k blackoutu části propojených přenosových soustav. Transformátory typu PST umožní předcházet takovýmto situacím, kdy je nezbytné havarijně vypínat vedení PS, a mimoto umožňují efektivně řídit toky a optimalizovat využití stávajících vedení s dostatečným předstihem než by se provozní situace stala kritickou.

Předmět: Re: Odpověď
Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.04.2014 07:05 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Děkuji. Z informace ČEPS mi vychází že vlastně transformátor ochraňuje vnější napojené systémy. Věřím že by jim odpojení nadělalo velké problémy. To znamená, že když někdo chce přes nás dopravovat větší množství el. energie mělo by být v jeho zájmu instalovat uvedený celkem drahý transformátor v místě připojení na naší soustavu. Ono to nebude tak jednoduché protože za transfer budou pěkné peníze, tak že je celkem jasné "vo co de".

Předmět: Odpověď
Autor: Petr Strejček
Datum: 31.03.2014 14:21 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 116194
reakce na ...
Dobrý den, energetický mix (EU i ČR) jsem zařadil do textu pro dokreslení ne instalovaného výkonu, který je samozřejmě jiný, než opravdová spotřeba, ale pro dokreslení například investic (podpor) pro nově instalované výkony. A nárůst některých výrob energie na úkor jiných...více než o liberalismu můžeme v některých případech hovořit o plánování a dotacích...

Předmět: spokojenost s energetikou EU
Autor: Tomáš tom
Datum: 31.03.2014 09:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
"Evropský koncový zákazník však pozitivní změny zatím nepociťuje."

Co se tady snažíte lidem namluvit? Mimo o něco větší množství čistější energie v distribuční síti a levnější technologii výroby je také levnější energie pro koncové zákazníky. To že si někdo vybere nevhodného dodavatele který prodává dražší energii je přece jeho problém a ne problém energetiky v EU.

Konkrétně nám energie od roku 2009 zlevnila o 361,35Kč/MWh, z 4570,93Kč/MWh na 4313,09Kč/MWh v roce 2014. A to díky přechodu na dodavatele který dodává energii pouze OZE.
Kdybychom zůstali u původního dodavatele tak bychom teď platili 4674,44Kč/MWh za jeho "špinavou a nebezpečnou" energii.

A také v dalších státech začíná vítězit právo a spravedlnost:
Italská soudkyně nařídila odstavení dvou uhelných bloků
https://energetika.tzb-info.cz/114071-italska-soudkyne-naridila-odstaveni-dvou-uhelnych-bloku

Pomalu se tedy vše k lepšímu obrací a trhy se narovnávají, ale ještě to bude nějakou chvíli trvat.

Předmět: Re: spokojenost s energetikou EU
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 31.03.2014 14:04 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Vy máte (Váš dodavatel) nějaké zvláštní elektrické vedení přímo z OZE elektrárny?
To určitě ne. Ostatně to byste platili za elektřinu více, než uvádíte. Za silovou místo 1 kč/kWh pravděpodobně někde mezi 2,5-13 kč/kWh.
Pokud nenakupujete zvláštním vedním přímo z OZE elektrárny, ale přes svého dodavatele ze sítě, nakupujete stejný mix elektřiny jako všichni ostatní. Včetně té "špinavé" z uhelných, která je ale nezbytná pro vyrovnávání výkonu FV a VE. (Přečerpávací vodní a plynové nestačí výkonem a také je z nich el. dražší, než z uhelných).
Mírné zlevnění konečné ceny elektřiny je způsobeno snížením regulovaných položek a také konkurenčním bojem mezi dodavateli.
Samotná cena silové elektřiny + příspěvek na OZE (v příspěvku na OZE je rozpočítána podstatná část výkupní cny OZE elektřiny) roste.
Pokud evropská politika výrazné podpory OZE bude pokračovat, dočkáme se toho, že:
1) Cena silové elektřiny na burze bude dále klesat (OZE elektřina je účetně "zadarmo").
2) I když cena na burze bude klesat, o to více se bude zvedat
položka "podpora OZE" na našem účtu za elektřinu. Tyto finance nejdou přes burzu. Cena na burze půjde dolů, ale my odběratelé budeme platit čímdále více.
3) Protože cena na burze bude klesat, nikdo nebude stavět jiné elektrárny, než ty hodně dotované garantovanou výkupní cenou. To jsou v Evropě nyní pouze OZE.
4) Pokud se současně razantně sníží dotace výkupních cen a současně se nezvýší cena na burze, začnou i stávající elektrárny končit s výrobou. Některé nebudou mít ani na provoz (v současnosti plynové), ostatní nebudou mít na rekonstrukce. Až skončí technická životnost těch co se ještě ekonomicky "drží nad vodou" bez dotací výkupní ceny (uhelné, JE), bude nedostatek elektřiny.
5) Pokud razantně neklesnou investiční + provozní náklady jakýchkoliv zdrojů výroby elektřiny schopných dodávat stabilně, nebo ještě lépe ve špičkovém provozu (kdykoliv, kdy je potřeba) na nynějších cca 1 kč/kWh, čeká nás skokové zvýšení ceny silové elektřiny.
Takové snížení součtu investičních a provozních nákladů je velmi málo prvděpodobné. V průběhu několika let nemožné.
Výsledek: Pokud se se systémm dotací hodně rychle něco neudělá v celé Evropě, spějeme neodvratně ke kolapsu v obchodování s elektřinou a skokovému zvýšení ceny silové elektřiny, přičemž už připojeným OZE budeme stejně muset platit ještě hodně roků vysokou garantovanou výkupní cenu.
To že jsme dotace zrušili u nás nestačí. Ceny elektřiny na burze určují "větší hráči".
My ze současného systému můžeme těžit jedině tím, že můžeme nakupovat v době nadbytku levnou dotovanou elektřinu ze zahraničí. Dotace totiž neplatí spotřebitel, ale tam, kde bylo vyrobeno.
Nakonec nám možná bude " k dobru" naše nadprodukce. Musíme doufat, že tak přežijeme lépe krizovou situaci, do které se velmi pravděpodobně žene celá Evropa se svou neuvážnou podporou OZE.

Předmět: Re (2): spokojenost s energetikou EU
Autor: Tomáš tom
Datum: 31.03.2014 20:50 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 103641
reakce na ...
"Vy máte (Váš dodavatel) nějaké zvláštní elektrické vedení přímo z OZE elektrárny?"
Ne, k čemu by to bylo dobré? Využíváme veřejnou síť a obchodník přebírá odpovědnost jak za spotřebu tak dokonce za výrobu od výrobců od kterých vykupuje a za nesoulad platí.
A vy máte domů nějaké extra vedení z nějaké elektrárny?

Zatím bohužel nemůžeme odkupovat od neschopných distributorů elektrické sítě které dostali do své správy (zvůle), tak jako se to děje například v Německu. U nás mají distributoři licenci natrvalo, bez ohledu na to, jak jsou v dané oblasti zákazníci spokojeni a jestli by mohli mít distribuci od konkurence levnější.

"Ceny elektřiny na burze určují "větší hráči".
Tak už to na trhu chodí, mne se také nelíbí že tady ceny stále ještě z větší části ovlivňují státem vydržované monopoly a dotované jaderné a uhelné zdroje.

Platíme silovou elektřinu z OZE 1183Kč/MWh + DPH 248,43Kč/MWh, potom příspěvek na OZE který je dle spotřeby silové elektřiny 495Kč/MWh + znovu DPH 103,95Kč/MWh za elektřinu z OZE.
Proč je energie z OZE kterou odebíráme dvakrát zdaněná?


"2) I když cena na burze bude klesat, o to více se bude zvedat
položka "podpora OZE" na našem účtu za elektřinu. Tyto finance nejdou přes burzu. Cena na burze půjde dolů, ale my odběratelé budeme platit čímdále více."
Cena příspěvků na OZE je zastropována zákonem. A pro nové OZE zrušená. Jak by mohla podle vás dále růst?

Připouštím 3 varianty které by mohli způsobit růst poplatků za OZE pro spotřebitelé:

1. "náš" nekonkurenceschopný a plýtvající průmysl získá další úlevy a o to více potom zaplatí občané:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/velke-firmy-maji-na-dosah-slevy-na-elektrinu-za-oze-mozna-zaplati-mene-1073708

2. protože zákon na podporu OZE již neexistuje, teď je to již zákon o "podporovaných zdrojích" kde se dostali i nebezpečné a emisní jaderné zdroje. Potom je tedy velká šance na to, že se příspěvek na OZE a KVET přejmenuje na příspěvek na PZ (podporované zdroje) a KVET a budou v tom také dotace do Temelínského a možná i Dukovanského tunelu:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/temelin-nestaci-sobotka-chce-rozsirit-i-dukovany-1074025

3. zvýší se daň a tím i daněný příspěvek na OZE, protože stát stále rozhazuje peníze a platí za někoho škody např:

České ministerstvo školství vynaloží 3,5 milionu korun na chod centra civilní jaderné spolupráce:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/zeman-podpora-zelene-energie-vysava-rozpocet-budoucnost-je-v-jadru-1072932

Ministerstvo životního prostředí řeší, jak zabezpečit staré doly. Za 120 milionů
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/ministerstvo-zivotniho-prostredi-resi-jak-zabezpecit-stare-doly-za-120-milionu-921247

Desítky milionů na rekultivace lomu Medard zmizely
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/desitky-milionu-na-rekultivace-lomu-medard-zmizely/r~i:article:509314/


Také budou růst poplatky za systémové služby, protože energetické ztráty nesmyslných traf na hranicích se započítají spotřebitelům do systémových služeb. Hlavně že to vyhráli nejlevnější Italové. Alespoň nějaká změna od předchozích tunelů které dělal ČEPS přes Kypr. Trhy ČEZu budou ochráněné a ztráty nikdo neřeší, to platí spotřebitelé.

Předmět: Re (3): spokojenost s energetikou EU
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 01.04.2014 06:47 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Citát z prvního příspěvku Toma:
"Kdybychom zůstali u původního dodavatele tak bychom teď platili 4674,44Kč/MWh za jeho "špinavou a nebezpečnou" energii. "
Z tohoto by logicky vyplývalo, že nyní už neodebíráte "špinavou a nebezpečnou energii". Proto má reakce, jestli máte vedení přímo z OZE elektrárny. Kdybyste chtěl spoléhat jen na OZE (a nepoužívat uhelnou a jadernou elektřinu), tak byste si večer ani nerozsvítil světlo. FVE jaksi po západu slunce nefunguje a bioplynové, VE, MVE ap. nestačí výkonem, nehledě na cenu.
Cenu na burze určují větší hráči: To je hlavně Německo a Zelenými prosazené zákony na podporu OZE. OZE je totiž dodávaná do sítě za nulovou cenu. Výkupní cena za OZE je pak rozpočítána na výrobu ostatní elektřiny formou příspěvku. U nás ho také zčásti platí stát. Tedy cena na burze je nižší, než kterou nakonec platíme bez ohledu na další poplatky (distribuci, systémové služby). Ten rozdíl bude růst s růstem podílu OZE.
Příspěvek na OZE je zastropován u nás a rozdíl je dotován ze státního rozpočtu. To je jen jiný způsob tunelu na peníze.
Další dotování OZE v zahraničí způsobí další pokles cen na burze, což už nyní způsobuje, že se nové zdroje nestaví, stávající neudržují a postupně to povede k likvidaci elektráren. Postup bude podle nákladů na výrobu a "síly" firem (jak dlouho dokáží přežít z vlastních zdrojů).
Znovu po několikráté dávám odkaz o nákladech na výrobu OZE:
http://www.mojeenergie.cz/cz/6892.prechod-nemecke-energetiky-k-obnovitelnym-zdrojum-ii
Pro ty méně chápavé, nebo líné přidám přepočet na kč/kWh pro rok 2020:
OZE vodní - 1,1 kč/kWh
OZE vítr - 2,26
OZE FV - 8,03
OZE biomasa - 2,92
OZE střední hodnota - 2,81
Proč jsem vybral rok 2020 ? Mnoho současných elektráren bude muset být odstaveno, protože technicky doslouží a dnešní ceny 1 kč/kWh neumožní jejich modernizaci.
Pokud zůstanou zachovány současné nízké ceny elektřiny na burze (nebo ještě poklesnou) a i OZE by byly provozovány na komeční bázi bez podpory "férově" s ostatními zdroji tak: Výrobu by skončily od nejdražší výroby v pořadí:
1) FV
2) biomasa
3) VE
Ty by skončily nejdříve. Asi by se udržely už provozem zaplacené vodní. Zvláště, pokud by byly provozovány špičkově.
Ekonomicky by se udržely by se také už postavené JE. U uhelných záleží jak moc jejich provoz podraží daň za vypouštění CO2. Plynové jsou poměrně ekologické, ale provoz také hodně drahý.
Stále však nebudou zdroje na obnovu a náhradu dosluhujících elektráren.
Pokud se cena silové na burze začne zvyšovat, opět začne být rentabilní i výstavba nových zdrojů. Ale bez dotací opět postupně od nejnižších nákladů. A tu bude JE OZE zdrojům velkou konkurencí jak ekonomicky, tak ekologicky. FV je až poslední v řadě také s ohledem na svou nespolehlivost dodávek.
Měli bychom si uvědomit co je prvotním cílem: Není to OZE za každou cenu. Je to především snížení produkce CO2. Zde je bez CO2 FV, větrné, JE, vodní, geotermální. U biomasy už je to složitější. Podmínkou je vysazování nových rostlin. Nehledě na další škodliviny vzniklé spalováním.
p.s. Naše podniky chtějí stejné výhody, jako ty co mají v Německu.

Předmět: Re (3): spokojenost s energetikou EU
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 01.04.2014 08:23 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Také znovu dávám externí náklady (započítány škody na zdraví) pro jednotlivé zdroje:
https://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitelna-energie/9022-ekonomicke-hodnoceni-externich-nakladu-vyroby-elektricke-energie
Nejméně škodí větné a vodní - 0,03-0,04
Jaderné -0,09
FV - 0,37
plynové - 0,56
nejhorší olejové, uhelné, biomasa - cca 1,1

Předmět: Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Jiří Babača
Datum: 01.04.2014 20:25 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Ještě jste zapomněl, pane Vintře, připočíst 0,14 - 2,36 euro za vyrobenou kilowatthodinu z JE za státní garance pro případ jaderné havárie
http://www.blisty.cz/art/58925.html

a také náklady na likvidaci jaderné elektrárny po skončení její životnosti. Příkladně likvidace jaderného komplexu v Sellafieldu bude stát 70 miliard liber (2,3 bilionu korun)
http://www.temelin.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=474:likvidacesellafield&catid=48:radioaktivni-odpady&Itemid=94

Ono i bez zahrnutí těchto skrytých nákladů nevychází ekonomika nových jaderných nijak oslnivě, že.
http://www.temelin.cz/images/stories/ke-stazeni/temelinomika2.pdf

Předmět: Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Vladimír Křen
Datum: 02.04.2014 07:14 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Asi vám obecně leží klasická energetiky v žaludku. Ale váš příspěvek je psán po osmé večer, tak že FV 0, že by zrovna foukalo tak to je z větru taky 0. Je to jednoduché kritizovat klasickou energetiku ale jak z toho když se ještě nějakou dobu bez ní neobejdeme. Nejkouzelnější je když si někdo postaví v současné době dům který má TZ 2,5 kW a přitom topí el. energií. Přeměna fosilního paliva na el. energii má účinnost něco přes 35%. To znamená jako by topil vlastním kotlem na tuhá paliva pro TZ 7,5 kW. Tak že nula od nuly pojde.

Předmět: Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 02.04.2014 07:19 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
P. Babačo, ty náklady jsem nepočítal já, no to jsou větší odborníci a ani ti se neshodnou.
Nicméně ty 0,14-2,36 €/kWh (už to rozpětí ?) nejsou skutečné náklady, jen imaginární, které nikdo negarantuje a ani nemůže. Je to stejné, jako byste chtěl pojistit na celkovou škodu třeba chemičku vyrábějící pesticidy apod, nebo přehradu vyrábějící elektřinu (ať porovnáme s OZE). Ty se také nepojišťují na celou škodu a přitom následky havárie by byly srovnatelné.
Na náklady likvidace JE se pokud vím odkládá do fondu z jejich zisku.
Psal jsem, že při nynějších cenách silové elektřiny se nevyplatí bez dotací stavět žádné zdroje. Ani OZE, ani JE (když uvažujeme bez CO2).
Článek o Temelínu, na který dávate odkaz je zajímavý i když už podle názvu tendenční. To jsou ty různé názory o ktrerých jsem psal výše. " Tři odborníci, čtyři různé názory".
Nicméně i podle něho vychází Temelín kontra průměr OZE ekonomicky přibližně nastejno. S tím, že některé OZE na tom budou ekonomicky hůře. Např. FV, když se k ní připočítají také náklady na další zdroje k vyrovnání jejch výkyvů výkonu.
Nebo systémy pro skladování energie.
Opět obvyklá demagogie: Uvádí se pokles ceny silové elektřiny na burze způsobená OZE (dodávají do sítě zadarmo), ale nezmiňují se příspěvky na OZE, které se rozpočítávají na všechnu el. energii. To znamená především na tu ne OZE (protože té je většina). Kdyby se účtovaly skutečné náklady na OZE (výkupní ceny) přímo do této silové elektřiny, vystoupila by cena OZE elektřiny tak vysoko, že by ji nikdo nechtěl.
Nejhorší na tom je to, že takto jsou vytlačovány i jedny OZE jinými. Zatímco by bylo vhodné přednostně nakupovat některé levnější OZE, které umí podporovat stabilitu sítě (dokonce lze provozovat špičkově), musíme vykupovat všechnu bez rozdílu. To je případ vodních, které nikdy neměly tak velkou podporu, jako nestabilní FV.

Předmět: Re (5): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 04.04.2014 07:31 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Mimochodem co lze také vyčíst z té studie o Temelínu zpracované v Rakousku (Je zřejmé, že Rakušané Temelínu "nefandí"):
Zde jsou roční dotace na OZE v ČR
http://www.tretiruka.cz/news/projedna-vlada-do-tretice-podporu-oze-ze-statniho-rozpoctu-/
Dle odkazu r Rakoských zdrojů by dotace provozování nových bloků JE byla zhruba 1 miliardu € ročně = 27,5 miliard Kč.
Když se podíváte na graf výroby elektřiny (jádro 35%), vycházelo by na dva bloky Temelína zhruba 24% výroby.
Zatímco na výrobu v OZE jsou roční dotace (2013) 43 miliard kč.
Ale výroba z OZE je jen 5,5% (neplést s instalovaným výkonem, ten je 22%).
Takže nové bloky Temelína by vyžadovaly dotaci 1,14 miliard/1% výroby, zatímco OZE 7,8 miliard/1% výroby.
Tedy na OZE jsou dotace skoro 9 krát vyšší.

Také se to může porovnat podle výkupní ceny:
Dle toho proti Temelínu zaujatému odkazu by z nových bloků Temelína musela být cena za 1 kWh zhruba 3 kč, aby se zaplatil.
To je jistě hodně oproti současným cenám na burze 1 kč/kWh. Musíme si ale uvědomit, že současná cena na burze není reálná, ale hodně "pokřivená". Nejsou tam započítány dotace (do OZE). Jinak by byla podstatně vyšší (taková, jakou skutečně platíme).
Např. OZE měly u nás do loňska výkupní cenu někde mezi 2,5-13 kč/kWH. Tedy v průměru cca 7 kč/kWh. Od té doby, co dotace nejsou se také prakticky už žádné nepřipojují a nestaví.
p.s. dotace (výkupní ceny) na OZE jsou garantovány na 20 let, na nové bloky Temelína uvažovány 35 let. To je v obou případech úměrné plánované životnosti.

Předmět: Re (6): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Jiří Babača
Datum: 04.04.2014 15:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100297
reakce na ...
Myslím, že ten, kdo si dobře přečetl již jednou linkovanou analýzu Temelinomika2, nepotřebuje více komentovat Váš přípisek.

(http://www.temelin.cz/images/stories/ke-stazeni/temelinomika2.pdf )

Předmět: Re (7): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 05.04.2014 19:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Já ten odkaz podrobně přečetl, ale Vy asi ne.
Zde je z něho citát z kterého jsem vycházel:
V případě, že by dotace poskytnutá ČEZu činila 108 eur za megawatthodinu
(v cenách roku 2013) po dobu 35 let, dosáhla by celková roční platba
spotřebitelů na dotaci ČEZu zhruba jedné miliardy eur. Tato částka by byla
vyplácena každý rok po dobu 35 let
Taktéž jsou tam zmiňované grafy podílu výroby jednotlivých zdrojů elektřiny.
Dále tam máte odkaz na hodnotu ročních dotací na OZE.
Závěr je zcela jasný, na OZE jsou dotace cca 9 krát vyšší přepočítáno na stejné množství vyrobené elektřiny.
Nesouhlasíte snad s pramenem informací, na který jste sám dal odkaz ? Nebo snad je tam nějaká jiná chyba ?
Vyjádřete se konkrétně.
Zde máte další odkaz na dotace na OZE:
http://www.penize.cz/nakupy/275131-jak-to-bylo-a-je-s-fotovoltaikou-v-cesku
Za rok 2013 dotace do OZE celkem 45 miliard kč (z toho stát 11,7). Pro další 2 bloky Temelína by to bylo jen 27,5 miliard, ale za podstaně více vyrobené energie, než je z OZE.
p.s. Tu dotaci OZE budeme platit také i v dalších letech. Dotace OZE jsou zastaveny u nás a jen pro nové instalace.
Bez dotací a za současných nízkých cen silové elektřiny na burze (což je ale způsobeno hlavně dotacemi OZE) nebudou žádné nové zdroje elektrické energie ani JE, ani OZE. Dokonce ani životní prostředí nejvíce ohrožující uhelné. Nebude možno ani nahrazovat ty, které bude nutno odstavovat.
p.s. Elektrická energie vyráběná v už postavených blocích JE u nás není vůbec dotována výkupními cenami a je prodávána za tržní cenu na burze a výroba je i tak rentabilní. Na rozdíl od OZE, které po zastavení dotací rentabilní nejsou, přesto, že mají zajištěn přednostní odkup.

Předmět: Re (8): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 08.04.2014 23:28 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Váš postup moc korektní není, doporučuji raději srovnávat srovnatelné:
- výkupní ceny, které uvádíte u OZE jsou minulé, zatímco u JE budoucí
- u OZE je doba vyplácení podpory 20 let, u JE 35 let - skoro dvakrát déle
- v době, kdy by hypoteticky mohly být dotace pro nové bloky v Temelíně vypláceny, už minulé výkupní ceny pro OZE nebudou
- pokud vůbec v té době bude nějaká podpora pro OZE, pak pro VTE určitě méně, než 2 Kč/kWh a pro FVE taky, což je jistě méně, než v té době bude vyžadovat Temelín
- nehledě na to, že nikdo neví, jak se do té doby rozvine fotovoltaika, protože i dnes jsou instalovány malé FVE bez podpory - jsou totiž právě v důsledku minulých dotací tak levné, že už v řadě případů podporu nepotřebují, což, jak se ukazuje, se jádru nejspíš nikdy nestane
- stejně tak nikdo dnes neví, jak se vyvinou technologie pro přizpůsobení spotřeby možnostem výroby OZE, nebo náklady na akumulaci

Předmět: Re (9): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 09.04.2014 12:42 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Zde je odhad nákladů na produkci OZE elektřiny z německých zdrojů (a ty určitě OZE "fandí"):
http://www.mojeenergie.cz/cz/6892.prechod-nemecke-energetiky-k-obnovitelnym-zdrojum-ii
Ani zde to nevychází pro OZE nějak podstatně lépe. A hlavně stejně jako elektřina z nových bloků Temelína by byla za dnešní ceny na burze neprodejná. Tím méně, pokud by šla cena na burze dále dolů.
Navíc je potřeba k nestabilním typu větrných a FV připočíst náklady na záložní zdroje k vyrovnání výkonu, nebo nějakou formu akumulace.
Vyrovnání nákladů na výrobu OZE oproti klasickým se nečeká dříve, než kolem roku 2040.
Dotace do JE se sice počítá na 35 let, ale ona ta elektrárna má životnost 50-60 let. Po 35 letech už bude vyrábět velmi levně.
Dotace do OZE je fixována na dobu 20 let a kolik je jejich technologická životnost? Snad jedině vodní vydrží vyrábět déle.
Největší problém je, že při současných cenách silové elektřiny na burze a bez dotací nelze (nevyplatí se) budovat žádné nové zdroje (ani JE, ani OZE, dokonce ani uhelné). Dokonce ani obnovovat ty stávající.
Bohužel nevidím za této situace žádné dobré řešení, jen více, nebo méně špatné.
1) Buď se skokově zvedne cena na burze, ale protože ještě skoro 20 let budeme platit vysoké výkupní ceny na už připojené OZE, tak i při zastavení podpory pro nové OZE také skokově vzroste cena pro zákazníky. Se všemi negativními důsledky.
Vyšší ceny na burze pak umožní budování a připojování dalších "čistějších" zdrojů místo uhelných, ať už to budou OZE, nebo JE. Mělo by to být na ekonomickém základu, t.j. od ty co umí vyrábět nejlevněji a také ty co umí držet stabilitu sítě.
2) Znovu se zavede podpora formou výkupní ceny. V tom případě by to ale pro zdroje neprodukující CO2 mělo být na stejné úrovni a s malusem pro nestbilní. Tedy třeba na stejné úrovni JE a biomasa, ale bez podpory FV a VE.
Opět negativní dopady na ekonomiku
3) Nebude se platit podpora za vyrobenou energii, ale bude investiční podpora úměrná očekávané výrobě elektřiny za životnost budovaného zařízení.
Ostaně to vlastně doporučují i ti Rakušané pro případné budování dalších bloků Temelína: Aby investici financoval stát, který bude mít příznivější procenta úroků z úvěru.
Ona totiž ekonomicky i ekologicky má JE s FV, vodní přehradou, nebo VE hodně společného: vysoké investiční náklady a pak už hodně levný provoz bez zvyšování množství CO2.

Předmět: Re (10): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 09.04.2014 13:17 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Všimnul jste si, že měrné výrobní náklady elektřiny z FV jsou v současnosti v Německu asi 3krát vyšší, než výkupní cena?
Přesto se v únoru postavilo přes 100 MWp.
Jak je to možné?

Co se týče životnosti JE - průměr je podstatně nižší, než uvádíte.
Naproti tomu u FV panelů doporučuji, abyste si něco nastudoval ze seriózních veřejně dostupných zdrojů (což blog pana Nejedlého moc není).

Předmět: Re (11): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 09.04.2014 19:06 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
V Německu je výroba elektřiny z OZE stále dotována výkupní cenou.
Ovšem i Němci si uvědomují problémy s dotacemi a "zařazují zpátečku" (tedy spíše omezení dalšího růstu).
https://oze.tzb-info.cz/114272-nemecko-stanovilo-hranice-pro-stavbu-novych-obnovitelnych-zdroju
Zde něco o ekonomice našich JE:
http://jaderelek.wz.cz/stranky/dukovany_temelin.html
Dukovany dávno splacené a cena vyrobené kWh je 0,60 kč.
Nejde o blog p. Nejedlého, ale o tabulky, které zjevně nepocházejí od p. Nejedlého, ale z německy mluvících zdrojů. A ty určitě nemůžeme podezírat, že by OZE přidávaly náklady. Takovou přehlednou tabulku jsem bohužel jinde nenašel. Ale máte možnost dát odkaz na lepší.
Reaktory nových bloků Temelína se plánují na 60 let provozu.
p.s. Zde odkaz na zdroje dat:
http://www.dena.de/dena/unternehmen.html
Doufám, že takový zdroj už pro Vás bude důvěryhodný.

Předmět: Re (12): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 10.04.2014 09:53 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
1) Můj předchozí příspěvek měl dvě části
- na první část jste vůbec neodpověděl
- na druhou sice reagujete, ale poněkud mimo, informaci o životnosti FV panelů tam nevidím

2) Je komické označit za "zařazení zpátečky", když: "Zatímco v současnosti činí [podíl OZE] zhruba 25 procent, v roce 2025 by se měl pohybovat mezi 40 a 45 procenty a v roce 2035 mezi 55 a 60 procenty." Vypadá to, jako byste tu zprávu ČTK, na kterou odkazujete, ani nedočetl.

3) Po 20 letech bude FVE v každém případě splacena. Za kolik bude vyrábět elektřinu potom? A jak dlouho?

Předmět: Re (13): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 10.04.2014 14:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Že by filantropie?
Nebo spekulace na vzrůst ceny energie a snaha připojit se ještě za výhodné garantované výkupní ceny na dobu 20 let.
Životnost FV panelů se udává na 25 let s poklesem účinnosti o 20%. Ale to zrovna Vám psát nemusím, že.
Takže FV panely "zadarmo" budou vyrábět 5 let po splacení, ale s nižším a klesajícím výkonem.
Ale JE by vyráběla "zadarmo" ještě 25 let po splacení a plným výkonem.
Samozřejmě v obou případech je možné, že budou vyrábět i déle, ale asi už budou technicky i morálně zastaralé.
Náklady na výrobu v JE za 35 let je těžko predikovat, ale asi to nebude řádově více, než těch dnešních 0,6 kč/kWh. U ceny energie a zvláště v době, kdy nebude svítit a foukat se dá předpokládat růst podstatně vyšší a to už dříve.
Na závěr 3 citace z odkazu:
Německá vláda chce úpravou zákona zpomalit růst ceny elektřiny, která v posledních letech zdražovala zejména kvůli nákladům na podporu obnovitelných zdrojů.
Podle nových pravidel by se také měly začít obnovitelné zdroje samy prosazovat na energetickém trhu a v budoucnu by neměly mít výhodu zaručeného přednostního výkupu vlastní produkce. Od roku 2017 by se to mělo týkat všech zařízení o výkonu přes 100 kilowattů.
Cílem přijatého zákona je zpomalit růst ceny elektřiny, za kterým v posledních letech stálo právě placení podpory rychle se rozvíjejícím obnovitelných zdrojů. V současnosti platí německé domácnosti na podporu obnovitelných zdrojů 6,24 centu (1,71 koruny) za odebranou kilowatthodinu elektřiny, loni to bylo 5,23 centu. Díky novému zákonu by se měl růst tohoto poplatku zpomalit a do roku 2020 by měl vzrůst na maximálně 7,7 centu za kilowatthodinu.
Já tam čtu, že sice Němci počítají s ambiciózním růstem OZE dle dřívějších proklamací, ale na rozdíl od dřívějška to chtějí mít více pod kontrolou. Jde o zpomalení růstu cen elektřiny.
Mají tam stropy pro jednotlivá OZE (tedy také regulují poměr jednotlivých OZE). Třeba hodně omezili mořské VE z 10 000 na 6500 (nejvíce se na ně doplácelo).
Všimněte si kolik už dnes doplácejí Německé domácnosti na OZE. Je to 1,71 kč/kWh (přepočteno na koruny) s růstem přes 16% ročně. A dále to poroste, i když to teď trochu zbrzdí. Také továrny už budou trochu méně chráněny od poplatků na OZE.
Němci jsou sice na jedné straně disciplinovaní, ale na druhé straně jsou schopni si "pro cent nechat vrtat koleno" (podnikají nájezdy za levnými nákupy).
Jak dlouho myslíte, že ten růst budou snášet bez reptání?

Předmět: Re (14): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.04.2014 11:05 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Velmi často zaměňujete pojmy.
Několik příkladů:
1) garance výkonu je něco jiného, než životnost
2) "zadarmo" u FVE je něco jiného, než "zadarmo" u JE
3) zpomalení je něco jiného, než zpátečka
4) stropy pro OZE v Německu jsou něco jiného než stropy OZE v ČR
5) příspěvek na podporu OZE je něco jiného než náklady na podporu OZE

ad 1) Myslíte, že nějaký výrobce by riskoval poskytovat garanci na celou dobu životnosti?

ad 2) Těší mě, že alespoň uvádíte, že "zadarmo" u JE podle Vás znamená 0,60 Kč/kWh.

ad 3) Německo má především plán rozvoje OZE a snaží se jej držet. Takže když mají více FVE, než plánovali, sníží podporu dříve, než plánovali. Když se nedaří rozvíjet větrníky na moři, sníží tento dílčí cíl, ale přidají jinde.
Obrazně řečeno Němci v případě OZE jen trochu povolili tlak na plynový pedál.
Na rozdíl od jádra, kde jednoznačně dupli na brzdu.

ad 4) Konkrétně v případě FVE určeno, že pokud bude za předchozích 12 měsíců instalovaný výkon v určitém pásmu, bude se v následujících 3 měsících výkupní cena snižovat o 1 % měsíčně. Bude-li instalováno více, pokles výkupní ceny bude rychlejší a naopak. V extrémních případech může výkupní cena klesat o 2,5 % měsíčně (= cca 30 % za rok), nebo naopak růst.

ad 5) Je nutno si uvědomit, že:
celkové náklady = výdaje - příjmy
Domácnosti mají například nižší cenu silové elektřiny, než kdyby podpora OZE nebyla. Pokud by cena silové elektřiny na burze stoupla automaticky se sníží příspěvek na podporu OZE (a naopak - to je taky podstatný důvod, proč v posledních letech příspěvek roste tak rychle).

Předmět: Re (15): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 11.04.2014 15:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Je potřeba lépe se dívat, které výroky dávám do uvozovek.
Například jsem nikdy nenapsal, že Němci "dupli na brzdu". Originál mého výroku je tento: "zařazují zpátečku" (tedy spíše omezení dalšího růstu).
ad 1) Tak tedy prozraďte, jaká výkonnost (v %) bude u FV panelu po 60 letech provozu a jestli je reálné, že ho někdo bude tak dlouho provozovat ?
Ať můžeme srovnat s životností jaderného reaktoru.
Ostaně OZE není jen FV. Jak je to s životností ostatních?
ad 2) Ano "zadarmo" je po splacení investice u FV něco jiného, než u JE. Proto jsem to dal do uvozovek. V každém případě jsou to však malé částky. Ani u FV to zcela zadarmo není. U FV parků např. kromě údržby samotné techniky také mytí panelů, sečení trávy, ostraha, plot ap.
ad 5) příspěvek na OZE sice nejsou náklady, ale má to velmi úzkou souvislost. Velikost příspěvku záleží na nákladech a ceně elektřiny.
ad 5) Základní problémy příspěvku na OZE jsou:
a) Místo aby byl určen tržně určuje ho více, nebo méně špatně nějaká vyhláška, nebo zákon "na tvrdo"
b) Nesprávně určná velikost nejen celkově a v čase, ale i navzájem mezi různými OZE. A netýká se to jen ČR.
c) Není reflektována potřebnost výkonu (různá cena energie) jak v průběhu dne, tak v průběhu roku.
d) Tím, že se tato částka neobjeví na burze, tak burzovní cenu velmi deformuje. Společně s garancí vysokých dřívějších výkupních cen na 20 let to způsobuje, že nyní není možno z cen na burze investovat do nových lepších zdrojů, které by nyhradily ty technicky, nebo i morálně dosluhující. Týká se to i OZE, které se po snížení dotací např. u nás letos už téměř vůbec nestaví. S vidinou dalšího snižování dotací výkupních cen (a to je ekonomická nutnost) je není možno financovat z očekávaných výtěžků prodeje na burze.
Zatím je určitá setrvačnost. Starší elektrárny si už na investice vydělaly a např JE, uhelné, velké vodní přežívají (plynové už ne) i při nynějších burzovních cenách. Ale co bude až doslouží?
Při nynějších cenách a bez dotací nebude investovat nikdo. Ani do OZE.
p.s. Jste taky dlužen vysvětlit tu hádanku se stavbou OZE v Německu, pokud mají náklady větší, než vydělají. Já osobně nejsem v Německých reáliích dost zběhlý.

Předmět: Re (16): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.04.2014 22:04 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Opět dezinterpretujete, co jsem napsal, cituji z úvodu Vašeho příspěvku:
"Například jsem nikdy nenapsal, že Němci "dupli na brzdu"."
Copak jsem to někdy tvdil?

ad 1) to nikdo neví, ty, co fungují 30 let se pohybují někde kolem 90 %.

ad 2) bavme se o FVE na střechách, ten nesmysl na polích zanikne

ad 5) (první) něco tam chybí (na straně zisků)
ad 5) (druhé) Vaše tvrzení jsou částečně nepodložená a částečně chybná
například podpora OZE v ČR nebyla snížena, ale zrušena, přesto se FVE instalují

ad p.s.) to byla otázka pro Vás, chtěl jsem tím naznačit, že problematice nerozumíte, což jste právě přiznal, děkuji
kromě toho jste opět zaměnil pojmy - že je výkupní cena nižší, než výrobní náklady, ještě neznamená, že investor prodělá

Předmět: Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 13.04.2014 00:32 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
ad2) "ty nesmysly na polích" nezmizí nejméně 20 let po připojení (tedy nejméně dalších 15 let)
Protože z hlediska stability sítě a nemožnosti spotřebovat maximální výrobu při nejpříznivějších podmínkách můžeme mít připojen jen omezený instalovaný výkon, budou znevýhodněny právě ty nové střešní instalace.
a) Nedostanou žádnou podporu
b) Při nadprodukci FV budou odpojovány ze sítě přednostně (až bude zrušen i přednostní odkup). Protože ty už připojené mají vysoké podpory a přednostní odkup ze zákona na 20 let.
c) Zůstane zakonzervován stav, kdy jinak by mohly být vyměněny staré FV panely na polích za novější generaci na střechách.
ad 5) Podpora OZE nebyla zrušena. Pro všechny zůstala výhoda přednostníhom odkupu a kromě vyjímek (FV) pořád dotované výkupní ceny (i když většinou nižší, než dříve).

Předmět: Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.04.2014 18:45 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
odpojit střešní FVE je nesmysl - technicky to nelze zařídit

vůbec není jisté, jak velké FVE skončí
je možné, že budou zrušeny, panely budou rozprodány a instalovány na střechy, kde budou fungovat dále (bez podpory)

ad 5) vypadl jste z kontextu, diskutujeme o podpoře budoucích OZE a JE

Předmět: Re (15): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 11.04.2014 20:36 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Citát p. Bechnika:
Pokud by cena silové elektřiny na burze stoupla automaticky se sníží příspěvek na podporu OZE (a naopak - to je taky podstatný důvod, proč v posledních letech příspěvek roste tak rychle).
Takto to ovšem není, protože příspěvek na OZE se nesníží minimálně 15 let. Naopak bude valorizován o inflaci.
Jedíné, co by šlo je zastavit jeho další navyšování zastavením všech dalších ových dotovaných výkupních cen a normálním obchodováním OZE elektřiny na burze za tržní hodnotu.
Žádný výrobce OZE elektřiny nebude dobrovolně prodávat na burze za cca 1 kč/kWh, když dostává (a ještě dlouho bude dostávat) zákonem garantovaných 2,5-15 kč/kWh.
Také ta stavba PVE, vodních a případně bioplynových elektráren k vyrovnání FV by byla pěkná. Ale kdo to zafinancuje, při nynějších cenách na burze? Náklady na přehrady podobné, jako na dostavbu Temelína. Nehledě na odpor stejných "ochránců přírody" co tak slovně podporují OZE. Měl jste slyšet, když se jen objevila zmínka o možnosti nových "Dlouhých strání".
Co to takhle otočit a nepřipojovat tolik FV, abychom nemuseli stavět tolik PVE?
Pořád je tu problém vysoké ceny elektřiny OZE bez dotací. Tím více, pokud by ještě byla potřeba akumulace.
Např bioplynové se prakticky přestaly stavět už loni a to ještě byly dotace cca 2,5 kč/kWh. Návratná je cena někde kolem 3. Aspoň kdyby zpracovávaly jen odpady, ale oni zpracovávají hodně kukuřice nazeleno.
U FV s akumulací bychom se také těžko dostali pod 3 kč/kWh průměrně, aby byla ekonomicky návratná + investice do PVE.
A jsme opět u dostavby JE za 3 kč/kWh a stabilním výkonem.

Předmět: Re (16): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.04.2014 21:58 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
1) opět jste zaměnil pojmy: výkupní cena je něco jiného, než příspěvek na OZE
2) nejčastější příčinou záporných cen je neochota regulovat JE v časných ranních hodinách, ale i v té době bychom platili 3 Kč/kWh
3) otázka je, jak často bychom byli rádi, že elektřinu z JE máme, řekněme, že 1000 hodin ročně, jenže ty 3 Kč/kWh bychom museli platit celý rok (8000 hodin), takže můžete násobit, čímž se dostaneme klidně k 10 Kč/kWh, za těch podmínek už je řada řešení levnější, například mikrokogenerace provozovaná podle potřeby
4) když necháme vývoj na trhu, budeme mít určitou dobu velmi levnou silovou elektřinu, časem se však dostaneme do stavu, že staré elektrárny doslouží, takže budou období, kdy bude elektřina velmi levná, ale i období, kdy bude extrémně drahá (když nebude svítit ani foukat), obchodníci zareagují novými tarify a firmy se přizpůsobí, bude to dynamičtější, než dnes, otázka je pouze, nakolik budou odběratelé ochotni přizpůsobit spotřebu, aby se s cenou udrželi na pro ně přijatelné úrovni

Předmět: Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 13.04.2014 00:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
1) Příspěvek na OZE se počítá z výkupních cen OZE a výroby OZE.
Ty milardy (loni 44 miliard) příspěvků na podporu OZE budeme platit každý rok i do budoucna bez ohledu na aktuální cenu na burze. Cena na burze může mít maximálně nepřímý vliv na výkupní ceny (a tedy také příspěvky) budoucí. Tedy na to o kolik dalších miliard poroste nad těch 44 miliard ročně. Ale protože další rapidní zvyšování je ekonomicky neúnosné (i v Německu), budou stejně garantované výkupní ceny OZE sníženy na minimum, nebo zrušeny bez ohledu na ceny na burze.
2) Další účelová tvrzení:
a) Zatím jde o vyjímečné situace se zanedbatelnou dobou a významem. A pokud nebude připojeno mnoho výkonově nestabilních zdrojů, tak to tak i zůstane.
b) Pokud by byla cena na burze např -1kč/kWh, dodával by Temelín zhruba za 2 kč/kWh (2 původní bloky za -1 a 2 nové za 3 garantované)
c) Nejde ani tak o neochotu, ale jednak je to jedna z nejlevnějších energií (cca 0,6 kč/kWh) a jednak turbína sice zastavit jde, ale reaktor ne a bylo by to velice neefektivní. Jsou zdroje, které by měly být tlumeny v době přebytku přednostně. Např. vodní, VE, FV, které jdou třeba i odpojit ihned a s nulovými vícenáklady (kromě toho, že nevyrábějí a tedy nevydělávají).
3) Za energii z JE bychom platili cca 4*440 za 0,6 Dukovany + 2*1000 za dejme tomu 0,8 původní Temelín + 2*1200 za 3 nový Temelín. To vychází na cca 1,6 kč/kWh.
To je shodou okolností stejná cena, jakou platíme za elektřinu dnes (1 kč/kWh silová na burze + 0,6 příspěvku na OZE)
Jednalo by se o dobu někde kolem roku 2025 a to je predikovaná průměrná cena elektřiny z OZE cca 2,5 kč/kWh. Odkaz na zdroj jsem už dával dříve.
Výsledek (jakkoliv se do budoucnosti těžko predikuje):I při garantované ceně 3 kč/kWh pro nové bloky by mohla být cena jaderné elektřiny zhruba na stejné úrovni, jako platíme nyní za mix + příspěvky na OZE a na 65% ceny z OZE.
4) Do této slepé uličky nás ale nedostalo tržní hospodářství, ale naopak systém dotování OZE, který způsobil pád cen na burze na deformované nereálně nízké ceny. Protože do sítě je dodávána OZE elektřina za nulovou cenu. Náprava bude bolestná.

Předmět: Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.04.2014 18:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
v ad 1) jste ztratil kontext, předchozí diskuse byla o Německu, zapomněl jste odečíst cenu silové elektřiny a další příjmové položky (náklady na záložní zdroje už jsou zahrnuty)

ad 2) a 3) celý Váš omyl (pokud to není záměrná demagogie) se zakládá na průměrování minulých a budoucích cen
jenže ve skutečnosti porovnáváme náklady na nové JE (= 3 Kč/kWh) s jinými alternativami, z nichž mnohé už dnes jsou levnější (VTE i FVE)

ad 4) OZE v ČR jednoznačně vytlačují uhlí, to byl cíl a ten se naplňuje, takže jaká slepá ulička?

Předmět: Re (13): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 11.04.2014 09:10 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Dostavba Temelína je nyní odložena, kvůli nejistotě budoucích cen elektřiny na burze.
Ale otázka stavby JE se znovu bude objevovat. Je to společně s OZE rovnocenná možnost, pokud chceme minimalizovat produkci CO2.
Stále dlužíte nějaké tabulky (odkazy na ně) ohledně externích nákladů a nákladů na výrobu pro různé zdroje elektřiny.
U těch s nestabilní dodávkou nezapomeňte na náklady na doplňkové špičkové zdroje, nebo nějakou formu akumulace.
Zkuste si představit jak by to asi vypadalo, kdyby podíl OZE byl nad 50% výroby elektřiny a z toho ty s nestabilním výkonem by byly 50%. U nás by to byla hlavně FV.
Tedy 50 % výroby ve FV. To by ovšem znamenalo 250% instalovaného výkonu ve FV (na 10% nyní instalovaného výkonu z mixu připadá jen 2% výroby).
Co by to znamenalo za jasného poledne a s přednostním odkupem elektřiny z OZE:
1) Všechny ostatní elektrárny by musely být odpojeny. Tím by jim samozřejmě vznikly škody. Tyto zvýšené náklady by musely být rozpočítány do ceny elektřiny vyráběné jindy. Vedlo by to k podstatnému zvýšení ceny silové elektřiny v této době.
2) V dobách intenzivního svitu by se cena silové elektřiny propadla na 0, nebo do záporných hodnot. I tak by nejméně polovina FV musela být odpojena. To by ale znamenalo, že ani FV by si na sebe nevydělaly.
3) V zimních měsících s nedostatkem svitu i ve dne a s krátkou dobou mezi východem a západem slunce a přitom nejvyšší poptávkou na elektřinu (mimo jiné i na topení včetně TČ), by byl elektřiny nedostatek. Byla by tedy extrémně drahá. Pokud bychom chtěli držet pro tyto účely v záloze špičkové zdroje, tak by asi chtěly, aby někdo zaplatil za pohotovost k výrobě po zbytek roku.
Nehledě na to, že si nedovedu představit, jak za takových podmínek udržet stabilitu sítě.
To bychom byli v zimě, ale i jindy při nižším svitu rádi za stabilní dodávky z JE, třeba i za ty 3 kč/kWh.
I dnes je totiž průměrná cena silové elektřiny na burze kolem 1 kč/kWh, ale k tomu je nutno připočíst příspěvek na OZE 0,58 kč/kWh (2013), Tedy celkem cca 1,6 kč/kWh. To je ale průměr, ve době nesouladu s vyšší poptávkou a nižší nabídkou je to reálně i dnes více
A do budoucna příspěvek na OZE ještě poroste, protože kromě FV jsou i u nás pořád na ostatní OZE. I kdyby teď byly už pro všechny nově připojené OZE příspěvky zrušeny, stejně je budeme v této výši platit ještě skoro 20 let.

Předmět: Re (14): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.04.2014 11:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Mnohé problémy jsou v praxi menší, než jak jsou popisovány českými energetiky.
Například v roce 2009 nás představitelé ČEPS strašili, že když tady bude 2000 MWp FVE, bude nutno v létě denně odstavovat (sic!) jaderky.
Ve skutečnosti máme mnohem více, než 2000 MWp, ale jaderky nikdy nebyly ani regulovány, natož odpojovány.

Podobné je to i s Vámi popisovanými "problémy" v bodech 1) až 3).

Vaše poznámka, že by řešením mohly být nové JE, je naprostý nesmysl. Jednak jste zapomněl, že ty 3 Kč/kWh bychom museli platit celý rok, ale hlavně při vysokém podílu OZE jsou nutné rychle regulovatelné zdroje (vodní akumulační a přečerpávací, bioplynová kogenerace...).

Kromě toho například v pasivních domech je tak pomalý pokles teploty, že je možno i několik dní překlenout bez vytápění.

Předmět: Re (15): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 11.04.2014 16:08 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Problémy se budou zvětšovat se zvětšujícím se podílem zdrojů s nestabilním výkonem.
I mezi OZE je potřeba rozlišovat. Např. vodní mohou pracovat i špičkově.
Bioplynové by mohly po přidání plynojemu taky. Ale proč by si dělaly nějaké problémy s další investicí do plynojemu, když mají pohodlný zaručený výdělek prostřednictvím garantované výkupní ceny (na 20 let) a ještě s přednostním odkupem i v době, kdy jejich elektřinu zrovna moc nepotřebujeme.
Pro rozvoj OZE i samotné FV bychom udělali lépe, kdybychom část těch miliard investovali místo do vysokých výkupních cen raději do stavby další přečerpávací elektrárny.
Ovšem velkou vodní elektrárnu nám zamítnou ti samí zelení, co tak horují pro OZE (nebo jejich "bratři"). Měl jste slyšet reakce, když se nedávno jen zmínila možnost druhých "Dlouhých strání".
Nicméně napište, jak Vy byste si představoval řešení u vysokého podílu FV (a u jiných OZE u nás nemáme tak velký potenciál) na celkové výrobě.
Nemuselo by to být ani 50% výroby. Ono stačí i o hodně reálnějších 25%. Stále platí, že na 25% výroby musí být instalováno 125% výkonu ve FV. O ony ty panely za dobrých podmínek těch 125% dají. A v zimě třeba měsíc v kuse skoro nic. Jak ty rozdíly vyřešíte. Budete platit elektrárny (přečerpávací, bioplynové, plynové), které budou naplno vyrábět jen 2-3 měsíce za rok a zbytek paběrkovat jen trochu v noci a ve dne budou úplně vypnuté. Takovou nebude chtít provozovat nikdo. Respektive, kdyby se ty náklady rozpočítaly na to málo vrobené energie, ani si netrufám odhadnou, kolik by pak kWh od nich stála. Ale nad 10 kč by to bylo určitě.
To už základ za 3 kč z JE a menší množství FV doplněné OZE schopnými regulace (především vodní), případně plynovými sloužícími současně jako městské kotelny s minimem uhelných mi případá jako lepší řešení.
P.s. Ani v daleké budoucnosti nebudou všechny domy pasivní. Maximálně ty nově postavené. To zbouráme i historické budovy? A co továrny: ty také vydrží několik dní bez elektřiny ? Nemocnice, doprava, úřady, nebudete se mýt a koupat, vařit ? Elektřina není potřeba jen na topení.

Předmět: Re (16): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 11.04.2014 22:07 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
1) stejně jak se budou objevovat problémy, budou nalézána jejich řešení, jsou přitom přinejmenším dva typy lidí: jedni hledají problémy, druzí hledají řešení
2) situaci mezi Zelenými rozumíte asi stejně, jako situaci OZE v Německu
3) většina kotlů a TČ má roční využití výkonu kolem 1000 hodin, to je jako by jely na plný výkon jen zhruba 2 měsíce
4) jaký je podíl historických budov, které nelze zateplit? Kromě toho ochrana historických památek na současné úrovni je zhruba stejně udržitelná, jako současný důchodový systém

Předmět: Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 13.04.2014 01:03 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
ad 1) Úplně nejlepší je problémy předvídat, tak, aby vůbec nevznikly, nebo byly minimalizovány na zvládnutelnou míru.
Rozhodně je to lepší, než iniciovat nezvládnutý boom FV a až ex post řešit následky. Zvlášť když FV stojí podstatnou část z těch 44 miliard dotací ročně a postavit PVE trvá zhruba 10 let.
ad 2) V tomto případě ani netřeba rozumět, stačí číst vyjádření.
OZE ano, ale náklady na garantované výkupní ceny se rozpočítaji na ostatní (ostatní elektřinu). Nestabilní FVE a VE ano, ale když chceme postavit vodní nádrž, nebo PVE (nejlépe regulovatelné) k vyrovnávání výkonu, tak to ne. To bychom tu zaplavili nějaké nenahraditelné údolí, tu zase nevratně změnili jeden z mnoha kopců.
ad 3) To je právě ten problém, že je spotřeba soustředěna do krátkého období v zimě.
Kdyby byla rovnoměrně rozdělena po celém roku a nejlépe, kdyby používala AN k možnosti odběru nadbytku v rámci denního cyklu, byl by to ideální spotřebič pro zdroje typu JE.
Kdyby byla spotřeba soustředěna kolem 12 hodiny letních měsíců, byl by to ideální spotřebič pro FV.
Ale topit "jak na potvoru" potřebujeme nejvíce, když zrovna nesvítí (večer v zimě).
To jde dohromady s JE doplněnými špičkovými zdroji typu PVE, ale prakticky se to vylučuje s FV. Doporučuji se někdy podívat na měsíční souhrny dopadající solární energie za zimní měsíce.

Předmět: Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.04.2014 18:51 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Kdybychom uměli předvídat problémy, nikdy bychom nezačali pálit uhlí...
Boom FVE nikdo neinicioval, vyplynul z neočekávaného propadu cen FV panelů, problém je, že jej nikdo, kdo k tomu měl v ČR moc, nebyl ochoten přibrzdit, viz
https://energetika.tzb-info.cz/energeticka-politika/10355-kdo-a-jak-se-snazil-v-roce-2009-zastavit-boom-fotovoltaiky

ad 2) - stačilo by vědět, že jedni Zelení prosazují VTE a druzí se jim snaží v tom zabránit. Tomu říkám vnitrostranická demokracie, ne že jedna strana = jeden názor.

ad 3) - hezké zdůvodnění, že k vytápění se elektřina z JE jednoduše nepoužívá

Předmět: Re (19): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 14.04.2014 06:55 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
ad 3) Jenže s oběma JE byly současně postaveny i PVE, tak aby mohla být vyrobená elektřina používána třeba i na to topení. Současně existovala už tehdy akumulační sazba na ohřev TUV a topení pro využití noční výroby. Zpočátku neexistovala sazba přímotopná.
Jaká opatření byla udělána v souvislosti s rozvojem FV? Žádná.
Přitom instalovaný výkon srovnatelný. O co se v tomto zasloužili zelení, kteří pomáhali rozvoji OZE ?

Předmět: Re (20): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.04.2014 20:52 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Vy snad ani nevíte, proč je výkon Dalešic roven výkonu jednoho bloku v Dukovanech a výkon Dalešic + Dlouhých strání = jeden blok v Temelíně (přibližně).

JE pracují na plný výkon v létě i v zimě. Z toho jasně vyplývá, že pro vytápění je nutno na zimu pustit jiné elektrárny. To je největší absurdita podpory přímotopů, která byla zavedena z jediného důvodu - aby se obhájila stavba JE.

opatření v souvislosti s FVE:
1) už jsem dříve uvedl, že některá opatření zamítli energetici
2) největší kolekci velkých FV parků vlastní ČEZ (a to mají pouze třetinu toho, co plánovali)
3) změnilo se schéma provozování stávajících PVE - je ekonomický nesmysl stavět další PVE, když stačí lépe využívat ty, které máme

Předmět: Re (21): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 14.04.2014 22:20 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Omyl, JE nepracují v létě na plný výkon. Pravidelné odstávky jsou pro jednotlivé reaktory vždy plánovány na léto a tím je omezen letní výkon.
Je dobře, že je v rámci jedné firmy obsaženo více zdrojů s různými charakteristikami výroby a zdroji energie. Doplňují svoje JE, případně FV svými PVE. Ohledně zisků je pořád lepší, když jdou do státního rozpočtu, než k neznámým vlastníkům na Bahamách (viz Amun-re).
PVE se dobře hodí na vyrovnání denních výkyvů. Ideální právě k JE. U FVE je to horší. Denní cyklus solárního záření (a tedy výroby) by sice mohly vyrovnat, ale tam je daleko větší problém kolísání v průběhu roku.
Tam PVE nepomůže. Musí být jedině záložní zdroj, který půl roku nebude vyrábět prakticky vůbec (v létě v noci je odběr nízký a obstarají to ostatní zdroje) a naplno vyrábí jen tak 2 měsíce v roce.

Předmět: Re (22): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.04.2014 00:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Cílem je letní odstávky zkrátit na minimum, už dnes JE jedou na plný výkon více než 80 % času.
V dobře zateplených domech je nutno vytápět pouze 30 % času, a ještě k tomu většinou na částečný výkon.
Tohle prostě nejde dohromady a PVE k tomu nepomohou = Vaše tvrzení dříve v tomto vláknu je chybné

Předmět: Re (23): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 15.04.2014 06:30 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Vaše tvrzení:
V dobře zateplených domech je nutno vytápět pouze 30 % času, a ještě k tomu většinou na částečný výkon.
Není sice zcela přesné, nicméně ten čas vytápění rozhodně nevychází na polední a letní výrobu FV. V tomto směru právě lépe vyhovuje JE ke které se používají v mixu ještě jiné regulovatelné zdroje. Ne jen PVE, ale i vodní a také uhelné (z těch významějších).
Z těch neprodukujících CO2 mají na stabilitu sítě výrazně negativní vliv VE a FVE, neutrální jsou JE, bioplyn, průtočné vodní, pozitivní PVE, akumulační vodní, případně spalování biomasy.

Předmět: Re (24): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.04.2014 09:27 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Vaše argumentace je zcestná
- je evidentní, že JE k vytápění vůbec nepřispívají
- navrhovat FV k vytápění zřejmě napadlo jen Vás, ale uznávám, že to je nesmysl, jenže je to nesmysl, který jste vyrobil Vy sám, takže skutečnost, že jej nyní sám kritizujete je jednoduše směšná

Předmět: Re (25): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 15.04.2014 10:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
No právě, konečně jste na to přišel.
Ze sítě, kde je připojeno mnoho FV se nedá napájet el. topení.
Jenže čím pak budeme napájet tu stále se rozšiřující skupinu TČ šetřících životní prostředí ? S TČ a nějakým FV panelem Vám pak primární energie vyjde. A když bude v zimě nedostatek energie budeme nadávat "na otloukánka" ČEZ (protože ten může za všechno).
Průběh odběru u TČ je dokonce ještě horší, než u přímotopů. Nejenže se topí hlavně v zimě po západu slunce, ale navíc klesá COP a zapínají se elektrické bivalentní zdroje.

Předmět: Re (26): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.04.2014 10:59 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Nejlepší korelaci mezi výrobou elektřiny a potřebou energie pro vytápění mají větrné elektrárny, viz obrázek 3 a 4 v https://oze.tzb-info.cz/vetrna-energie/11077-rocni-vyuziti-vykonu-vetrnych-elektraren-v-ceske-republice
Alespoň mezi OZE.
Lépe jsou na tom jen uhelné.

Předmět: Re (27): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 15.04.2014 19:51 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Nejlepší korelaci v průběhu roku mají JE a uhelné elektrárny (z těch s významným podílem v mixu), které jsou tlumeny přes léto.
VE jsou na tom sice lépe, než FV, ale:
1) U nás malý podíl, mimo jiné i kvůli odporu ochránců přírody.
2) Také se nedá ovládat výkon, kromě vypnutí. Nyní kvůli přednostnímu odkupu vlastně ani nejdou vypnout v době nadbytku.
3) V zimě se stává, že i na kopcích je třeba i 14 dní téměř bezvětří a dole inverze a to v celé střední Evropě. Pro ty případy opět musíte mít v záloze jiné zdroje na značnou část výkonu.
4) Je podobně nepříznivý poměr instalovaného výkonu a skutečně vyrobené energie, jako u FV.
Je to podobné, jako v tom vtipu: sednete si do vany ledové vody, hlavu strčíte do roztopené trouby a v průměru Vám bude tak akorát. Chvilku bezvětří, chvilku pořádný vítr. V průměru možná tak akorát, jen se trefit s tou spotřebou zrovna do doby, když fouká.
Pokud máte hodně VTE například na ploše jednoho okresu, nebo i kraje, nechovají se jako mnoho drobných zdrojů, ale jako jeden velký zdroj.

Předmět: Re (28): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.04.2014 20:55 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Myslím, že jste opět něco popletl.
VE vyrábějí zhruba tolik, co FVE, dokonce i jejich souhrnný výkon, pokud započítáme PVE, je srovnatelný.
Regulovatelnost, s výjimkou průtočných, je vynikající.

Korelace výroby JE s potřebou na vytápění je zanedbatelná, proto i jejich podíl na vytápění je zanedbatelný.
Na rozdíl od VTE, u nichž je situace podstatně lepší.

Předmět: Re (29): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 16.04.2014 11:15 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Vodní jsou regulovatelné výtečně, zvláště ty přečerpávací, zato větrné vůbec.
Pokud byste čistě teoreticky provozoval jen jadernou energetiku, stačil by její max. výkon někde na denním průměru dne s největší spotřebou (to je někdy v zimě). Zbytek regulace během dne by obstaraly PVE. S tím, že směrem k létu by byl výkon reaktorů pomalu tlumen, což JE umí dobře. V létě by byly některé bloky odstaveny, což se děje i nyní.
Kdybyste čistě teoreticky chtěl provozovat jen FV energetiku, vůbec by to nešlo. Ani s podstatně vyšší kapacitou PVE byste v zimních měsících dost el. energie nevyrobil. Nehledě na to, že byste musel mít kapacitu PVE na několikadenní spotřebu na dny, kdy by FV nevyráběla vůbec, což je také nereálné.
V zimních měsících se plný svit (jestli se tomu tak dá říkat) počítá jen v hodinách za celý měsíc. V létě byste měl ohromné nevyužitelné přebytky výroby.
Jak jsem psal, u větrných je sice lepší celoroční průběh, ale několikadenní výpadek byste jen akumulací v PVE taky nepokryl.
Ale taková bioplynová stanice (OZE) pracuje s průběhem výroby podobným JE. S tím, že je tam navíc možnost plynojemu, nebo dodávek plynu do plynové sítě. Ovšem zase je tu ta ekonomika. Dražší, než jaderná elektřina. Také to zpracovávání kukuřice nazeleno má k ekologii daleko.

Předmět: Re (30): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 16.04.2014 17:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Vaše naivita je zarážející.
Zřejmě vůbec nevíte, jaká je v ČR kapacita PVE - k vyrovnání denního diagramu by jich muselo být mnohonásobně více.

Kromě toho v případě rozpadu sítě by JE měly v ostrovním provozu vážné problémy, pokud by vůbech byly schopny provozu.

Že je 100 % FVE je nesmysl, vůbec není třeba dokazovat, on to totiž nikdo nikdy nenavrhoval (kromě Vás samozřejmě).
Že je možno provozovat síť se 100 % OZE, už bylo celkem spolehlivě prokázáno.

Pokud bude třeba pokrýt několikadenní výpadek, je jistě výhodnější držet v záloze zdroj, jehož fixní náklady jsou nízké, přestože cena za vyrobenou elektřinu bude třeba 10 Kč/kWh, než JE, která má fixní náklady tak vysoké, že i při maximálním využití výkonu se pohybují kolem 2 Kč/kWh.

Předmět: Re (31): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 17.04.2014 11:06 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
K JE byly současně stavěny PVE a společně s regulovatelnou částí výkonu uhelných a vodních stačily k vyrovnání výkonu bohatě.
K tomu čistě teoretickému provozu jen JE by jich bylo potřeba o několik více. Ale spíše by byly instalovány záložní zdroje (používány ty už postavené) o poměrně malém výkonu současně s opatřeními na straně spotřeby (důsledné blokování spotřebičů na výhodnějších tarifech ve špičkách odběru).
Pokud by by byly teoreticky jen FV, nebo zdroje s velkou převahou FV, nešlo by to vůbec. PVE nejdou použít pro delší výpadek a záložní zdroje by musely být ve výkonu rovnajícímu se špičkovému odběru ze sítě. Pro samotnou FV. Teprve s klesajícím podílem FV by jich mohlo být méně, ale pokud by FV a větrné el. měly v mixu převažující výkon nad ostatními zdroji, bylo by to stejně hlavně ekonomicky neudržitelné.
Připomínám, že u vodních nelze čekat nějaký masivní nárust a u biomasy bez intenzivního pěstování také ne. Navíc elektřina z biomasy není levná ani nyní a přímé spalování produkuje také jiné exhalace, než jen CO2.

Předmět: Re (32): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 17.04.2014 12:31 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Zdá se, že proti mixu OZE neumíte najít rozumný argument.
Proto stále opakujete tu absurditu se 100 % FVE, kterou nikdo kromě Vás nikdy nenavrhoval.

Výkon a akumulační kapacita PVE odpovídají potřebě pro případ výpadku JE, nikoli potřebě vyrovnávání odběrového diagramu v rámci jednoho dne. Na to je jejich kapacita příliš malá.

Naopak FVE jednoznačně umožňují alespoň v některých obdobích odpojit celé uhelné bloky, které by jinak musely běžet pro vyrovnání výroby JE a odběrového diagramu.
Viz obrázky a vysvětlení:
https://forum.tzb-info.cz/9100-diskuse-ke-clanku-energetika-pro-21-stoleti-v-ceske-republice#text10
a následující diskusi.

Předmět: Re (33): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 17.04.2014 14:46 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Omezit výkon uhelných, nebo i odpojit v létě ano. To se ale dělá i ve spojení s JE. Kdyby stoupl výkon JE, mohly by být některé bloky uhelných úplně zrušeny. A to nás stejně čeká, jak bude docházet uhlí.
Při připojování FV zatím stále čerpáme rezervy regulovatelnosti z dřívějška. Větrné zatím malý výkon, než aby se příliš projevily.
Ovšem pokud v mixu bude hodně FV (nepíšu zdaleka jen o hypotetických 100% FV), Taky by musely být postaveny další uhelné (nebo jiné s podobnou regulovatelností) pro vyrovnávání výkonu FV. Ty by typicky byly celé léto odstaveny a pracovaly by jen v zimě (naplno jen cca 2 měsíce, ale s výkonem blížícím se instalovanému ve FV).
Tu zhruba půlroční pohotovost v průběhu roku by ale musel někdo zaplatit, protože to nevyrábějí a nevydělávají, ale zadarmo to není.
Takže v souvislosti s masivním rozvojem FV budeme dotovat uhelné v době pohotovosti a tak zvyšovat celkové náklady na energie (včetně různých příspěvků) ?
Už jste cca spočítal, za kolik by po dostavbě dodávaly JE a za kolik FV zdroje?

Předmět: Re (34): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 17.04.2014 17:44 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Uhlí je v našem mixu jeden z důležitých zdrojů, který vyrovnává rozdíly den-noc.
Při vyšším podílu JE by nastala jedna z možností:
- uhelné zdroje by byly provozovány v ještě nevýhodnějším režimu, což by se projevilo na ceně
- bylo by nutno regulovat JE a některé v létě nuceně odstavovat, což by se projevilo na ceně

Pokud by se zvýšil podíl FVE, možná by bylo nutno řešit, co s vyrobenou elektřinou za ideálních slunečních podmínek, ale určitě by nebylo nutno stavět další uhelné zdroje.

Předmět: Re (35): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 18.04.2014 08:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Z prvním odstavcem zcela souhlasím a tak jak to platí pro JE, tak násobně více to platí pro FV.
Ovšem:
1) Snad se shodneme, že uhlí jako zdroj energie chceme co nejdříve a o nejvíce omezit.
2) Uhlí stejně u nás bude docházet. Doprava ze zahraničí by byla nejen drahá, ale další ekologická zátěž.
Takže stejně ho musíme nahradit, včetně regulační schopnosti.
A teď jakým zdrojem, když potřebujeme, aby nejvíce vyráběl v maximu spotřeby. A to je v zimě a nejčastěji navečer.
1) FVE to být nemůže, potřebovali bychom akumulaci z léta do zimy a to je nemožné. Bez ohledu na náklady.
2) VTE trochu pomoci mohou, charakteristiku výroby mají lepší, než FV ale:
a) Malý instalovaný výkon, odpor proti dalším instalacím,
b) špatný poměr instalovaný/využitelný výkon.
c) Stejně se nemůžeme spolehnout na to, že budou vyrábět, kdy budeme potřebovat. I u nich existují dlouhodobé, těžko předvídatelné výpadky výroby.
3) Bioplyn. V současném pojetí není regulovatelné. Denní výkyvy by bylo možno vykrývat stavbami plynojemů, ovšem bez dotací nyní nejsou cenově konkurenceschopné. Dlouhodobější akumulace není technicky zvládnuta a byla by velmi nákladná.
4) Přímé spalování biomasy. Je realizováno pro vyrovnávání výkonu už nyní při spoluspalování s uhlím. Výrazné zvětšení potenciálu je nepravděpodobné. Po opuštění spalování uhlí by patrně některé uhelné elektrárny mohly být přestavěny na spalování samotné biomasy. Ale i tak přijdeme o regulační schopnost spojenou se spalováním uhlí.
5) Pokrýt spotřebu v zimě JE jde technicky bez problémů. Pouze pokud budou pracovat v méně vhodném režimu, než nyní (budou mimo zimu výrazněji tlumeny) budou stoupat celkové náklady. Není to však nic dramatického. Nyní vyrábějí naše JE 1 kWh za cca 0,7 kč, což je výrazně méně, než z jakéhokoliv OZE.
Vysoká cena elektřiny z OZE je způsobena především v minulosti přiznanými a na 20 let garantovanými výkupními cenami. Například za FV elektřinu připojenou mezi lety 2008-2013 platíme (a budeme ještě nejméně 15 let platit) více, než 6 kč/kWh. Kdybychom připojili ještě jednou tolik FV (nebo jiného OZE) s dnešní cenou cca 2 kč/kWh, bylo by to pořád 4 kč/kWh.
Z tohoto pohledu by byla i dvojnásobná cena elektřiny z nyní provozovaných JE na úrovní cca 1,4 kč/kWh více, než výhodná.
Kdybycho dostavěli další 2 bloky Temelína s garantovanou cenou 3 kč/kWh, bylo by to za JE pořád jen cca 1,5 kč/kWh.
Dokonce i při extrémně velkém navýšení nevhodným průběhem výroby na dvojnásobek pořád jen 3 kč/kWh, což je pořád méně, než při použití OZE (4 kč/kWh).
P.s. Nyní platíme za silovou elektřinu + přípěvek na OZE 1,6 kč/kWh.

Předmět: Re (36): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 18.04.2014 09:44 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Mýlíte se v těchto bodech:
1),
2) b) a c),
3),
4)

ad 5) průměr, který stále dokola opakujete, je naprostý nesmysl, který jsem tady už opakovaně vyvracel:

FVE potřebují 2 Kč/kWh po dobu 15 let, dalších 15 let stačí řekněme 0,2 Kč/kWh
JE potřebují 3 Kč/kWh po dobu 35 let, následně jim bude stačit 1 Kč/kWh

V době, kdy by hypoteticky mohly být připojeny nové JE, budeme platit za dnešní FVE 0,00 Kč/kWh, výrobní náklady dnešních JE budou stále kolem 1 Kč/kWh.

Takže průměr v oné hypotetické budoucnosti bude kolem 1 Kč pro OZE a kolem 2 Kč pro JE
= poměr1:2, což je pro JE ještě horší, než 2:3 u nových zdrojů
Ale protože regulovat se budou přednostně staré JE, může to být ještě horší

Nemýlím-li se, je v Británii CfD formulováno tak, že se platí za plnou výrobu bez ohledu na to, zda byla realizována = i když bude nutno výkon JE snížit, zaplatí odběratelé za "službu" snížení výkonu tolik, kolik by zaplatili za vyrobenou elektřinu. Cena je dohodnuta dnes, ale bude každoročně valorizována o inflaci.

Naproti tomu ceny FV panelů stále klesají. V současnosti sice zanedbatelně, ale i v minulosti byly rychlejší poklesy střídány stagnací nebo dokonce růstem.
I kdyby se pokles cen panelů dnes zastavil, znamená to do budoucna trvalý pokles cen podle míry inflace.

Předmět: Re (37): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 18.04.2014 21:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Nesouhlasím s Vaším nesouhlasem, zvláště bod 5).
Prostě, když se před Vámí objeví nepříjemná věc (informace), chováte se jak ty 3 opice (nevidí, neslyší, necítí).
Je to stejné, jako když tvrdíte, že nelze spočítat vážený průměr výkupních cen z FV za minulých 5 roků. Ale na obdobný výpočet (se stejným problémem hodnoty měnící se v průběhu roku) u VTE máte současně odborný článek, kde jste to vyřešil.
FV potřebují (ty připojené) více, než 6 kč/kWh po příštích 15 let. Ani po splacení nebudou dodávat za 0. Minimálně z něčeho musí platit údržbu. Spíše ale kvůli stáří a technickému i morálnímu zastarání (budou se množit poruchy, nové FV budou mít vyšší účinnost) budou vyměněny a cyklus splácení začne nanovo.
Pokud by jejich výroba v mixu stoupla nad cca 20%, znamenalo by to nutnost instalovaného výkonu cca 100%. A to znamená časté odstavování pro nadvýrobu (stejný účinek má 0 cena). To ovšem znamená, že po zbytek času, kdy prodávají by musela cena stoupnout nad ty cca 2 kč/kWh. Tak nízké ceny lze totiž pak dosáhnout jen absolutní předností výkupu (včetně předností před ostatními OZE). Všechna FV elektřina by musela být za ty 2 kč/kWh vykoupena.
Přesně jak jste napsal. Pokud už jednou bude CFD pro JE zaplaceno, bylo by neefektivní nové bloky tlumit. Určitě ne v zimě. Mimo CFD budou totiž náklady na výrobu stejné, jako u bloků starých, tedy cca 0,7 kč/kWh (na možná to vzroste na tu 1 kč), tak daleko těžko předvídat. Což je méně, než nakupovat OZE. Na nějaké 2-3 hodinové špičky FV kolem poledne a jen po omezený počet dní za rok, které možná srazí cenu po tu omezenou dobu pod 0,7 nebudou reagovat.
Tlumit se ale určitě nebudou ani bloky starší vyrábějící za 0,7-1 kč/kWh. Což je zase méně, než za OZE.
Připomínám, že nadbytek aktuálního výkonu OZE způsobený FV, nebo VTE způsobí nárust jejich průměrné ceny. Logicky by měly být odstavovány, jako první:
1) Ten nadbytek způsobily
2) Počítáno za celou energetiku to bude nejekonomičtější.
Tzn. Nové instalace OZE při tlumení výkonu, budou muset po ostatní dobu prodávat za více, než těch 2 kč/kWh (2 bylo spočteno za podmínky prodeje všechny vyrobené energie).
Tedy pro staré FV po splacení a skončení podpory aspoň 0,5, staré biomasa podle ceny biomasy (2,8 ?), nové FV cca 2,5, průměr možná někde 1,6 ???.
Do ukončení výplaty garantovaných výkupních cen OZE (ještě 15-20 let) je to ovšem pro tyto OZE nad 6 kč/kWh + valorizace dle inflace po celou dobu.
U JE za předpokladu dostavby je to (pro stálou cenu paliva) daleko předvídatelnější: 4 bloky 440 po 0,6 kč/kWh + 2 bloky 1000 po 0,8 + 2 bloky 1200 po 3. Vážený průměr 1,6 kč/kWh.
Pokud ale počítáme CFD pro nové bloky "bokem" tak jako nynější podporu OZE, tak by vlastně na burze soubor JE mohl prodávat jen za 0,7 kč/kWh. (podobně jako nyní dodávají do sítě "zadarmo" OZE)
Zdroje s tak nízkou cenou by ve výrobě omezoval jen blázen s vyjímkou krizových situací. Zvláště, když se ví, že se bez nich v zimě neobejdeme. Při sjednávání kontraktů na zimu si budou moci diktovat: buď vám prodáme levně za 0,7, ale po celý rok. Nebo jen na zimu, ale za 1,5 a pak si můžete v létě shánět levnější, třeba od FV.
P.s. A "neznásilňujte" matematiku (výpočet váženého průměru)

Předmět: Re (38): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 19.04.2014 09:18 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Pokud opravdu věříte, že z dat, která jste stáhnul z ERÚ, lze vypočítat průměrrnou výkupní cenu současných FVE, pak je mi Vás líto.
Pokud jste navíc přesvědčen, že problém v článku
https://oze.tzb-info.cz/vetrna-energie/11077-rocni-vyuziti-vykonu-vetrnych-elektraren-v-ceske-republice
je obdobný, jen prokazujete své neznalosti matematiky a fyziky.

Protože nerozumíte problematice, ke které se vyjadřujete, je další diskuse zbytečná.

Předmět: Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 13.04.2014 01:28 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Fotogalerie:
Na počátku debaty jsem tu byl upozorněn na poněkud neseriózní porovnání cen energií OZE a z jádra, když nebyly porovnávány ceny za stejná období.
Tak jsem si dal tu práci a z volně dostupných zdrojů jsem udělal co nejlepší porovnání cen v minulosti. U cen budoucích jsou výsledky pochopitelně velmi nejisté.
Víme, že JE Dukovany vyrábí za 0,6 kč/kWh. Temelín provozované 2 bloky 0,8 kč/kWh. To vychází za současné JE na 0,7 kč/kWh.
Konkrétně pro FV to vychází dle tabulky:
Za období 2008-2013 je to 6,2 kč/kWh
Pro ilustraci, pokud by byly za 10 let dostavěny další 2 bloky Temelína, kde by pro tyto 2 bloky byla garantovaná cena 3 kč/kWh (za takových podmínek by je bylo možno postavit), tak za všechny JE by to vycházelo na 1,6 kč/kWh a to je pořád podstatně méně, než predikovaná cena elektřiny z OZE (2,5 kč/kWh) v té době.

Předmět: Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.04.2014 18:49 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Vřele všem doporučuji, aby si Vaši tabulku dobře prohlédli.
Kdybyste to nemyslel vážně, považoval bych to za skvělý vtip.
Obrázek jsem si uložil do svého archivu kuriozit.
Diskutujeme totiž o budoucích cenách, za neseriózní jsem označil srovnání budoucích cen elektřiny z nových JE s podporou OZE postavených v minulosti.

Předmět: Re (19): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 14.04.2014 06:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Právě proto, že porovnávání budoucích cen je neseriózní, provedl jsem porovnání cen minulých z dostupných údajů.
Važte slova. Tabulka je založena na snadno dohledatelných statistických údajích.
Debatu přesunuji pod novější článek.

Předmět: Re (20): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.04.2014 06:56 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Vstupní data jsou v pořádku. Dokonce pravděpodobně víte, jak se počítá vážený průměr.
Problém však je, jak s těmi správnými daty zacházíte.
Vyrobil jste naprostou absurditu.

Předmět: Re (21): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 14.04.2014 10:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Vstupní data a výpočet v pořádku = výsledek v pořádku.
Ale chápu, že pro zastánce FV je to "hořká pilulka"

Předmět: Re (22): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 14.04.2014 20:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Vstupní data jsou v pořádku = správně jste opsal roční výrobu (všech FVE) v jednotlivých letech (druhý sloupec). Stejně tak jste z posledního cenového rozhodnutí správně opsal výkupní ceny pro rok 2014 pro FVE instalované v daných letech a kategoriích výkonu (střední část tabulky mezi druhým a předposledním sloupcem).
Jenže následně s nimi nakládáte zcela nekorektně. Jednak počítáte aritmetický průměr výkupních cen v letošním roce pro FVE instalované v jednotlivých letech, což už samo o sobě je nesmysl, a jednak tento výsledek násobíte celkovou výrobou všech FVE v roce, kdy byly FVE s onou (nesmyslnou) průměrnou výkupní cenou instalovány, což je další nesmysl.
Je asi jasné, že když výsledky takovéto výpočtu sečtete, dostanete opět nesmysl, a když jej vydělíte výrobou od roku 2008, dostanete sice výsledek, jehož rozměr je Kč/MWh, jenže je to jen další nesmysl v řadě, který se průměrné ceně elektřiny z FVE ani zdaleka nepřibližuje.

Předmět: Re (23): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 14.04.2014 22:17 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
P. Bechnik ty ceny se liší pouze o valorizaci podle inflace a to byla, jak víme v minulých letech nízká.
Výsledek není žádný nesmysl.
Chyba několika % o které píšete je vzhledem k ceně na burze opravdu zanedbatelná.
Ovšem máte možnost udělat tabulku přesnější.
V každém případě to málo změní na poměru cen energie z JE a FV.
Dokonce i kdybychom uvažovali těch budoucích 3 kč/kWh pro nové bloky Temelína, což by ale zase nebylo korektní k JE (cca 15 letý rozdíl v uvedení do provozu).
P.s. těším se na tu přesnou tabulku (rozpočítáno přesně po letech), abychom mohli porovnat, o kolik jsem se spletl.

Předmět: Re (24): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.04.2014 00:58 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Mýlíte se, rozdíl je mnoho desítek procent. Ten výpočet je zcela špatně.

Podstatné je, že z tabulky plyne, že výkupní ceny elektřiny z FVE byly ve druhém pololetí 2013 (před valorizací) pod 3 Kč/kWh i u systémů do 5 kWp a do budoucna by dále klesaly, takže v roce 2020 by byly s vysokou pravděpodobností pod 2 Kč/kWh.

Předmět: Re (25): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 15.04.2014 06:39 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Vím dobře o co Vám jde. Ovšem to zjednodušení, co jsem použil (protože mi nejsou známy hodnoty výroby v końkrétním roce podle data připojení) nebudou dělat zas tak podstatný rozdíl. Ve skutčnosti bude cena za FV ještě vyšší, než vypočtených 6,2 kč/kWh.
Dokonce ani desítky % nebudou podstatné, jestliže porovnáváme ceny šestinásobné, případně dvojnásobné.
Nicméně jsem zvědav jak se Vy "pochlapíte" s přesnějším výpočtem. Koneckonců já jsem oproti Vám ve FV pouze amatér, Vy to máte v náplni práce.
Cena výroby ve FV záleží především na ceně panelů a ta pokud vím šla v poslední době spíše nahoru a není naděje ani v budoucnu na nějaký razantní pokles, jako tomu bylo dříve.
Pořád zapomínáte na náklady na vyrovnání výkonu v průběhu roku alespoň na úroveň JE (když už ne podle spotřeby).
p.s. Výroba za všechny JE by byla po dostavbě nových bloků Temelína cca 1,6 kč/kWh. Kolik by byla za všechny připojené FV, když pořád budou připojeni ti z tabulky ? Počítejte výrobu nově připojených FV na úrovní výroby těch 2 nových bloků JE.
Mimochodem predikovaná cena z FV dle DENA je pro rok 2030 4,3 kč/kWh.

Předmět: Re (26): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.04.2014 09:25 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Už těch demagogií nechte:
Výkupní ceny elektřiny z FVE jsou v Německu v současnosti mezi 2,50 a 3,80 Kč/kWh.
V době, kdy by hypoteticky mohly být postaveny nové bloky v Temelíně, už za současné FVE budeme (stejně jako Němci) platit 0,00 Kč/kWh, tomu se současné JE nikdy nevyrovnají.
Pokud v té době budou nějaké výkupní ceny pro FVE, pak určitě pod 2 Kč/kWh, tomu se nové JE taky nikdy nevyrovnají.

Z těch dat, která jste použil, se k průměrné výkupní ceně elektřiny z FVE nedá dopočítat.

Náklady na podpůrné služby jsou zahrnuty v příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ, v celkovém objemu jsou zanedbatelné (méně než 5 %). Důvod je prostý - nevyrovnává se výroba jednotlivých OZE (další nesmysl), ale jejich mix.

Předmět: Re (27): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 15.04.2014 10:40 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Já ale nemluvím o ceně FV elektřiny z nově připojených za 10 let. Já mluvím (a podle hodnoty to tak správně počítá i DENA) o všech připojených. A za 10 let budou připojeny ještě všechny s těmi nesmyslně velkými garantovanými výkupními cenami. Nehledě na to, že ani pro nové nebude klesat pořizovací cena k 0.
Stejně tak je potřeba počítat u JE se všemi (ne jen s nejdražšími).
Ta cena se s velkou přesností dá spočítat i z těch neúplných dat. Tak se taky trochu snažte, když tak rád poučujete.

Předmět: Re (28): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.04.2014 10:58 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
V tom je právě celý Váš omyl.
Když rozhodujeme, jaký nový zdroj pořídit, musíme porovnávat jen nové zdroje.
Kromě toho za 10 let žádné nové JE v ČR nebudou. Diskutujeme o období za 15 až 50 let (doba výkupu elektřiny z JE), kdy už naopak nebudou vypláceny výkupní ceny pro stávající FVE.
U DENA si nejdříve zjistěte, ve kterém roce a co přesně počítali. Vaše interpretace jsou totiž často chybné.

Předmět: Re (29): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 15.04.2014 19:29 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Běžného uživatele zajímá, kolik který rok platí na účtu. Toho zvídavějšího kolik ze které skupiny zdrojů. Kdy ty zdroje byly připojeny až jako poslední v řadě. Nebo snad chcete tvrdit, že 2 bloky Temelína by prodávaly za 0,8 a druhé dva za 3? Stejně tak ČEZ prodává svou jadernou elektřinu společně Dukovany + Temelín.
Dokonce i když FV mají mnoho různých vlastníků, tak po připjení do sítě nepoznáte, zda platíte a využíváte tu za 15, nebo tu třeba za 2,5.
Ale můžete spočítat a říct FV dodává sumárně za tolik a JE sumárně za tolik. A cena mixu zase pak závisí na dílčích cenách.
Právě kvůli různým průběhům výroby musíte rozlišovat po skupinách. Protože když si v prosinci sednete k TV novinám, nebo večernímu filmu a na termostatu přímotopu (TČ) dáte "volume doprava", tak máte jistotu, že ta elektřina určitě nepochází z FV, ale značná část je z JE, která jede na rozdíl od léta naplno.
p.s. Co ta tabulka? Že byste to nezvládl?

Předmět: Re (30): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 15.04.2014 20:51 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Právě, že běžného odběratele zajímá jen výsledek.
A ten bude tím horší, čím dražší nový zdroj bude připojen.
FVE a VTE jsou už dnes levnější, než plánované budoucí JE.

U JE je korelace mezi výrobou elektřiny a potřebou na vytápění horší, než u VTE, jejich podíl na vytápění je proto zanedbatelný, převažují jednoznačně uhelné elektrárny.
Pasivní domy vydrží v zimě i několik dnů bez vytápění.

Už jsem napsal, že Vaši tabulku nedokáže z veřejně dostupných zdrojů spravit nikdo, takže celkem logicky ani já.

Princip CfD je právě o tom, že za 3 Kč/kWh by dodávaly pouze nové bloky. Představte si ten průvan v peněžence, kdyby se to vztahovalo na všechny JE v ČR.

Předmět: Re (31): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 16.04.2014 11:12 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Takže kontrolní otázka: za kolik by cca po dostavbě dodával celý Temelín ?

Předmět: Re (32): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 16.04.2014 14:34 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Z hlediska peněženky koncového odběratele to je špatně položená otázka.
Podstatné je, zda bude levnější elektřina z nových JE bloků nebo z nových FV panelů a/nebo nových VTE.
Další podstatná otázka je, jaká bude doba vyplácení podpory a doba životnosti po skončení podpory.
A třetí - jaká bude cena po skončení podpory.

Kromě toho, jsou Vaše výpočty nesmyslné. Abychom mohli spočítat, za jakou průměrnou cenu bude dodávat celý soubor JE, musíme znát budoucí cenu silové elektřiny na trhu. Současné bloky totiž budou dodávat za tuto cenu, nikoli, jak se snažíte nám namluvit, za výrobní náklady.

Trh je navíc dlouhodobý a krátkodobý a cena, kterou je ochoten platit odběratel, závisí na mnoha faktorech. Je proto velmi pravděpodobné, že FVE po skončení podpory budou prodávat za nižší cenu, než JE po skončení podpory.

Předmět: Re (33): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 17.04.2014 11:44 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Na platbě za elektřinu se vždy podílejí všechny zdroje za sledované období včetně příspěvků na podporu. Tedy v případě JE všechny JE za období, v případě FV všechny za období a v případě OZE také všechny za období.
Potom ještě můžeme uvažovat jak velký podíl z draze vyrábějících záložních špičkových zdrojů je potřeba k jednotlivým skupinám a které skupiny tak celek více prodražují.

Předmět: Re (34): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 17.04.2014 12:33 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Je velmi pravděpodobné, že OZE (tedy i FVE) po skončení podpory budou prodávat za nižší cenu, než JE po skončení podpory. Jednoduše proto, že si to budou moci dovolit.
Ani jeden z těchto zdrojů však nebude prodávat za výrobní náklady, ale spíše za takovou cenu, aby po započtení dalších nákladů (na odchylku...) byl výsledek pro obchodníky srovnatelný.

Proto je důležité pouze to, jaká bude výkupní cena u podporovaných zdrojů, přičemž je téměř jisté, že v době, kdy by hypoteticky mohly být připojeny nové bloky JE, to u JE bude podstatně více než u FVE nebo VTE.

Předmět: Re (35): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 17.04.2014 15:08 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Citát:
Je velmi pravděpodobné, že OZE (tedy i FVE) po skončení podpory budou prodávat za nižší cenu, než JE po skončení podpory.
To právě není vůbec jisté. U jaderné elektřiny je nyní výrobní cena cca 0,7 kč/kWh a do budoucna je těžko možno počítat s nějakým větším růstem, když paliva je na trhu spíše nadbytek a zásoby také nebudou docházet zvláště v souvislosti s využíváním jiných paliv, nuž uranu a pravděpodobným spuštěním množivých reaktorů.
Naopak FV elektřina má nyní náklady cca 2 kč/kWh a nelze už čekat razantní snižování, jako dříve.
Ceny JE a OZE se budou maximálně sbližovat. U některých OZE půjdou spíše nahoru.
Navíc s OZE typu FV bude potřeba více akumulace a záložních zdrojů než pro JE a to cenu mixu dále prodražuje.
Všichni budou prodávat svoji výrobu (aspoň doufám) za rovných podmínek na burze bez dotací cen. Potom cenu vždy určuje ten nejdražší, který je potřeba k výrobě požadovaného výkonu.
V poledne v létě to bude FV, ale nula to nebude. Večer už někdo jiný.
Hádejte kdo bude cenu určovat přes celou zimu?
Hádejte, co to udělá s cenou mixu, když budou opět hypoteticky na trhu jen 2 výrobci, kteří by mohli oba vyrábět za srovnatelnou nízkou cenu za předpokladu, že by oba vyráběli naplno co mohou po celý rok.
Když bude každý z nich vyrábět jen polovinu roku bude jejich výroba cca dvakrát dražší. Protože u obou nejsou rozhodující částkou náklady provozní, ale ty investiční, rozpočítané do výroby + ty na pohotovost. A ty se musí platit bez ohledu na to, jestli se vyrábí a vydělává, nebo ne. Naopak se celkové náklady zvednou delší dobou splatnosti úvěru.
To se týká i samotné FV, kde je poměr instalovaného/využitelnému výkonu je cca 5:1. To znamená, že při jejich vysokému podílu v mixu a za ideálních solárních podmínek jich bude muset být velká část odpojena pro nadvýrobu dokonce i kdyby současně nevyráběly ani žádné jiné zdroje.
Za těchto podmínek můžete místo poklesu cen elektřiny z FV čekat spíše její růst i v případě, že cena panelů půjde dolů.

Předmět: Re (36): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 17.04.2014 17:41 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Otázky, v nichž se mýlíte (nebo je záměrně překrucujete, to opravdu nedokážu posoudit):
- je jisté, že FVE mohou po splacení prodávat elektřinu za nižší cenu, než JE.
- není jisté, že při vyšším podílu FVE + VTE bude třeba výrazně vyšších akumulačních kapacit a více záložních zdrojů
- v každém případě bude potřeba záložních zdrojů výrazně nižší, než instalovaný výkon FVE + VTE
- nové OZE jsou už dnes levnější, než nové JE, do budoucna se tento rozdíl bude prohlubovat
- hypotetická situace 2 výrobců bude ve skutečnosti vypadat jinak, jeden z výrobců (FVE + VTE) totiž bude dodávat polovinu roku za cenu, která je výrazně nižší než cena druhého výrobce při celoroční výrobě. Druhou polovinu roku bude dodávat druhý výrobce za cenu, která je oproti dvojnásobku nižší o variabilní náklady = možností, kdy takový mix bude výhodnější, než samostatné dodávky od druhého výrobce, je celá řada
- investiční náklady jsou rozhodující položkou pouze u JE, u FVE a VTE je to v podstatě jediná nákladová položka
- i kdyby musela být velká část FVE odpojena za ideálních slunečních podmínek, na celkovou výrobu to bude mít malý vliv, protože ideální podmínky nastávají jen zřídka

Předmět: Re (37): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 18.04.2014 07:38 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
Investiční náklady jsou rozhodující nejvíce u FV, VTE, VE a až pak u JE.
Např. u FV jsou investiční prakticky jedinými. Koupíte panely a nainstalujete, potom už praktickz žádné náklady (jen údržba).
Podobně u VTE a přehrad.
U JE jsou už přece jen nějaké náklady na doplňování paliva (i když oproti investici do stavby velmi malé).

Potíž FV + VTE je, že v zimních měsících se bez záložních zdrojů ve značném výkonu neobejdou vůbec. Není to sice prostý součet instalovaného výkonu FV + VTE, ale jeho značná část. Zvláště, když reálně nastávají několikadenní výpadky (kolem 14 dní), kdy prakticky nic nevyrábí obojí. V současnosti a přinejmenším ještě dlouho nebudou ekonomicky přijatelné možnosti dlouhodobé akumulace elektřiny.
Zatímco JE by se teoreticky mohly bez nez záložních zdrojů obejít úplně. Pro denní výkyvy by bylo možno postavit dostatek PVE. Druhá věc, je, že ekonomicky je vhodnější vyvážené množství PVE a záložních zdrojů, ovšem řádově menších instalovaných výkonů, než u kombinace FV + VTE.
Záložní zdroje vyrábějící jen po omezenou dobu budou z principu vždy drahým zdrojem výroby a to tím více, čím méně často budou využívány.

Předmět: Re (38): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 18.04.2014 08:37 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Ano, elektřina ze záložních zdrojů pro FVE + VTE bude dražší, než pro JE.
Jenže elektřina z FVE + VTE bude naopak levnější.

Potřebný záložní výkon bude spíš zlomek celkového výkonu FVE + VTE.

Ke vztahu investičních, provozních a celkových nákladů k ceně elektřiny si přečtěte naši předchozí diskusi.

Ani všechny vhodné lokality pro PVE by nestačily pro vyrovnávání rozdílů výroby JE v celodenním cyklu.

Nehledě na to, že odběrový diagram je už dnes ovlivněn snahou maximalizovat využití JE.

Předmět: Re (39): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 18.04.2014 09:09 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
1) Elektřina z FVE a VTE nebude levnější, než z JE ještě nejméně 15 let. viz můj vedlejší příspěvek. Jak to bude dál je otázka, ale nejpravděpodobněji budou ceny z OZE a JE velmi podobné (Z OZE o něco vyšší).
2) Záložní zdroje pro FV a VTE rozhodně nebudou zlomek instalovaného výkonu. Pokud by neměly být odstavovány, odhaduji to kolem 75% instalovaného výkonu. Pokud budou FV a VTE v době nadbytku odstavovány, mohlo by to být sice méně, ale zase bude narůstat cena výroby z FV a VTE a nebudou ostatním zdrojům konkurenceschopná. Kromě toho bude ještě klesat jejich i tak nízká využitelnost (poměr instalovanéh k využitému výkonu).
3) Vhodná lokalita pro PVE je prakticky každý kopec pod kterým teče nějaký větší potok. Viz. Dlouhé stráně. Je to spíše otázka ekonomická (vysoké investiční náklady). Kromě toho jsem psal, že spojení JE a pouze PVE k vyrovnání diagramu je pouze hypotetická (i když technicky reálná) možnost.
4) Umožnit co nejekonomičtější provoz JE je diktováno celkovou ekonomikou mixu. Nehledejte za tím nic jiného. Je to prostě celkově nejvýhodnější s celkově nejnižší cenou elektřiny s reálným složením mixu a navíc omezením produkce CO2.
Navíc pro nahrazení výkonu JE nemáme v zimě reálnou možnost náhrady. Cesta Německa s kombinací uhlí, plynu, dovozu a částečně VTE není pro nás dobrou alternativou.

Předmět: Re (40): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 18.04.2014 09:48 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
1) ceny el. z nových FVE + VTE jsou nižší, než ceny el. z nových JE už dnes - viz CfD v Británii
Kromě toho, do 15 let tady nová JE nebude

2) to jste krutě přestřelil, v extrémním případě to bude určitě méně, než minimum denního diagramu spotřeby v zimních měsících po odečtení BPS a mikrokogenerace a dalších podobných zdrojů, které v té době budou v provozu

3) vhodných lokalit je cca 20, všechny v chráněných oblastech

4) to se změní v okamžiku, kdy bude k dispozici levnější zdroj, což se částečně už děje, viz obrázky u:
https://forum.tzb-info.cz/9100-diskuse-ke-clanku-energetika-pro-21-stoleti-v-ceske-republice#text10

Předmět: Re (41): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 18.04.2014 21:54 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
BPS jedou svým stálým výkonem a při výpadku FV a většiny VTE (nebo naopak) Vám nepomohou "více z nich nevymáčknete". Musel byste statisticky vyhodnotit pravděpodobnost souběhu výpadku FV a VTE a zvoliot míru bezpečnosti (jak často by vznikla pravděpodobnost nezvládnutelné situace). Ale někde kolem těch 75% by to být mělo.
Za inverze si vyjímečně dovedu představit i téměř 100% výpadek FV + VTE a to by pak znamenalo znamenalo i se 75%
zálohou krizový stav.
Uvažovat musíte pokrytí maximuma spotřeby, ne minima.
Masovému rozšíření mikrokogenerace moc nevěřím.
1) Používá fosilní palivo (ZP)
2) Když už plyn, tak na co mikrokogeneraci za nejméně 300 tisíc a navíc bych tu odpadní tepelnou energii nevyužil, když si mohu pořídit za 30 tisíc kondenzační kotel s téměř 100% účinností? Spotřebu elektřiny mám minimální, když topení a ohřev TUV je plyn.
Pro PVE jsou jistě lokality vhodnější a méně vhodné. Ale v podstatě je to jak jsem napsal: každý stabilní kopec s větším potokem u úpatí.
Ten o kterém byla zmínka, že by se mohlo stavět (tedy nejspíše ve vhodnosti 1 v pořadí) je kousek naproti Dlouhých strání a není v CHKO. Podobných se najde mnoho, stačí hledat.

Předmět: Re (42): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 19.04.2014 09:22 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
Opět se několikanásobně mýlíte.
Vzhledem k tomu, že jste opakovaně prokázal, že nerozumíte problematice, ke keteré se vyjadřujete, naposledy zde:
https://forum.tzb-info.cz/11019-diskuse-ke-clanku-ceska-a-evropska-energetika-v-roce-2014/vsechny-prispevky#text84
považuji další diskusi za zbytečnou.

Předmět: Re (17): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 13.04.2014 13:07 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100268
reakce na ...
ad1) Citát: "druzí hledají řešení"
Napište mi, kolik a jakých řešení inicializovali a hlavně dovedli k realizaci zelení (jako strana i jejich širší okruh), případně vlastníci FV, kteří se často k zeleným též hlásí?
Kolik bylo postaveno PVE společně s prosazením podpory OZE a jmenovitě FV v takové formě, jak byla?
Co navrhují nově teď ?
1) Zůstává dotovaná výkupní cena pro dříve připojené, kterou zaplatí všichni spotřebitelé. Pro všechny přednostní odkup.
2) Instalaci FV panelů pro vlastní využití vyrobené elektřiny. Ovšem pro stabilitu sítě a s tím souvisejícími náklady je úplně jedno, jestli jsou FV panely instalovány na střeše, nebo ve FV parcích. Dokonce ani na rozvodech (financováno poplatkem za distribuci) se neušetří. Stejně musí být vedení z elektrárny až ke spotřebitele na plný příkon pro zimní večery s max. odběrem ze sítě. Potřebné zařízení včetně PVE zaplatí zase všichni místo té menšiny kvůli kterým hlavně budou potřeba.
Nehledě na to že nebudou platit daně jako ostatní výrobci a poplatky (za distribuci ap.) jako sppotřebitelé.
3) Nová myšlenka Net-meteringu.
Spočívá zkráceně a trochu zjednodušeně v tom, že budou dodávat přebytky do sítě v létě hlavně přes poledne, kdy už tak je nízká cena elektřiny (a další dodávky navíc ji ještě srazí) a není poptávka a potom stejné množství v zimě odeberou.
a) Kdo zaplatí rozdíl ceny mezi dodávkou a odběrem ?
b) Kdo zaplatí distribuci (jednou tam, podruhé zpět), zůčtování a daň ?
c) Kdo zaplatí stavbu a provoz záložních zdrojů, které budou pro ně vyrábět ?
Zase ne Ti co budou využívat výhody .
Je potřeba si uvědomit, že ta organizace, která jim bude obstarávat elektřinu (převážně v zimních měsících) ji bude muset nakoupit za tržní cenu včetně daně.

Předmět: Re (18): Ekonomika JE a skryté náklady jaderných elektráren
Autor: Bronislav Bechník
Datum: 13.04.2014 18:55 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 110148
reakce na ...
kdo dělá problémy:
kdybyste četl aktuální zprávy:
- dozvěděl byste se, kdo byl za firmou Amun.Re, která prodala FVE ČEZu (a tedy kdo loboval proti změně zákona, a tedy proč například moje snaha - https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/5983-jaky-je-primereny-pokles-vykupnich-cen-pro-fotovoltaiku - byla k ničemu)
- taky byste věděl, že v létě 2010 ČEZ na valné hromadě hlásil, že budou mít asi 450 MWp FVE na konci roku
- ...

o tom, kdo hledá řešení:
provozovatel jedné velké FVE požádal ještě před zahájením výstavby o připojení plynové elektrárny do stejného přípojného bodu, kterou navrhoval provozovat pro vyrovnání produkce FVE tak, aby dodával baseload (považuji to za nesmysl, ale to je v této chvíli vedlejší)
nedostal povolení na tu plynovou část

ad 3) tohle prosadit nelze, takže se o to ani nikdo nesnaží, o podobě net-meteringu se jedná, ale bude vypadat jinak

Předmět: Deformovaný trh
Autor: Vladimír Křen
Datum: 30.03.2014 07:46 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100035
reakce na ...
Dávat do jednoho grafu uhelný zdroj, jaderný zdroj s FV je poněkud zcestné. I když je zmíněna nespolehlivost OZE instalovaný výkon není úplně vypovídající. Den má 24 hod a jak bylo poznamenáno je zatěžování el. soustavy s menšími výkyvy než jaké ve výrobě vznikyjí a tyto výkyvy je nutno pokrýt na úkor účinnosti zdrojů na fosilní paliva. Další zkreslující prvek je zavedení spoluspalování biomasy ve velkých kotlích jen za účelem získání dotací.
Jenom by mne zajímalo skutečné ohrožení naší el. soustavy přetoky el. energie. Každá linka má svůj ochranný systém. Tyto ochrany musí odpovídat možnostem sítě. Proč se v případě překročení možností sítě linky neodpojí?

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama