Jak na rovnou střechu s vysokým zatížením?

TZB-info
Diskuzní fórum
Stavba
Jak na rovnou střechu s vysokým zatížením?

AP Aleš Plecer @ales.plecer před 15 roky

Dobrý den.
Prosím o rady a řešení se skladbou střechy. Budu realizovat zelenou sedlovou střechu se sklonem 2 stupně. Tedy skoro rovnou. Půdorys je 14,5x12m.. Přesah bude 1,3m na každou stranu. Hledám co nejlevnější řešení s velkou únosností (zelená střecha kolektory+FV panely) a co nenižší celkovou výškou. Nechci realizovat ani železobetonový monolit, ani jakékoliv obdoby miako stropů. Poptal jsem u třech firem lisované vazníky, ale cena byla okolo 250 tis. Kč a výška cca 75-100cm. U vazníků se holt velká únosnost a nízký vazník vylučuje.
Nejraději bych realizoval strop z profilů I, které mě vyjdou na polovinu sbíjených vazníků při menší výšce a několikanásobné únosnosti.
Narazil jsem ale na problém jak se vyhnout tepelným mostům a celé to zaizolovat. Přiložil jsem 2 nákresy, jak by to asi bylo možné to realizovat.
Vždy budou v ose delší strany 2 sloupy podpírat středový profil I (průvlak)

1. První realizace počítá s uložením dřevěných trámů (25x30cm) na věnec delších stran zdí a na středový podpírací profil I. A na ně příčně traverzy. Traverzy by končily v úrovni zdi a přesah by byl realizován přišroubovaným dřeveným trámem. Izolace by se realizovala směrem od traverz do interiéru cca 40-50cm. Fasádní EPS by byl přetažen až přes trám mezi traverzy. (asi nejlevnější varianta s vyšší stavební výškou a nevyužitým prostorem mezi traverzami)

2. Druhá realizace by byla uložit traverzy přímo na věnec a středový průvlak a na ně podélně připevnit krokve cca 7x25cm a na ně laťování a střechu. Zde by se izolovalo v celé výšce traverz i krokví.Zde bude větší spotřeby dřeva, ale zase se dají použít nižší traverzy vzhledem k posílení o krokve. (asi dražší varianta).

Otázek je několik:
Varianta 1- Bylo by možné zaizolovat prostor mezi traverzami s ohledem na tepelný most traverz a srážení vlhkosti. Pomohlo by třeba opěnování ze všech stran a vyplnění vatou? Je nějaká jiná (lepší) možnost odizolování traverz od nosných zdí kromě dřeva?

Varianta 2 -Jak se budou chovat železné profily ve skladbě č.2 z hlediska kondenzace vlhkosti?

Napadá někoho nějaká třetí ještě lepší varianta levné vysocenosné střechy?

Děkuji za rady.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva833

Dobrý den. Již mě informoval. Vše OK. S pozdravem Laďa.

před 15 roky

AP Aleš Plecer @ales.plecer

Dobrý den. Překvapit se chci nechat, ale jak píšete nenašel jsem si čas. Člověk řeší to co momentálně hoří. Jinak už…

před 15 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva833

Dobrý den. Asi se nechcete nechat překvapit, neboť jste si ještě nenašel čas, abyste se kontaktoval. Jinak, bylo by…

před 15 roky

30 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva833 před 15 roky

Dobrý večer. Nezdá se mě Vaše cena za lisované vazníky. Ať
jsem v minulosti probíral jakékoliv konstrukce, vždy u tak jednoduchého zadání, jako je Vaše střecha, nejlacinější varianta byla z lisovaných vazníků. Znovu zadejte poptávku,
včetně zatížení hlínou, a vším co na té střeše bude a určitě
se dostanete na podstatně lacinější variantu, jak u kombinace železo - dřevo. Stejně výška vazníku v nejnižším místě musí být aspoň těch vašich 40 - 50 cm a vazník se musí řešit jako půlený, protože bude podpírán na středové nosné stěně. Při tomto řešení nemusíte nijak zvlášť řešit tepelné mosty a už vůbec nemusíte řešit případnou kondenzaci na traverzách.
S pozdravem Laďa.

AP Aleš Plecer @ales.plecer před 15 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva833Cena vazníků tak asi skutečně vychází (3 firmy s cenami 223-250tis), i když je to cena včetně instalace a dopravy. Železo je dnes dost levné, při větší objednávce vám dají 15% slevu a ještě mám možnost to mít bez DPH a dopravy. Traverzy si klidně troufnu přišroubovat sám, tak zaplatím do 5tis. za jeřáb. Dále mám jistotu, že to nemůže nikdy prasknout, ani když tam bude případně zatékat. Ono mít přímo nad hlavou 300 kg hlíny na každém metru není zase tak v pohodě, při představě že ten vazník je jentaktak. A vazník o rozponu 6m a nosnosti celkem okolo 6kN/m2 (vše dohromady hlína, izolace konstrukce, sníh, déšť) rozhodně neuděláte 50cm vysoký. Jediné plus je to s tou izolací, proto to byla má první volba, ale drahá. Při stavbě jsem trochu pesimista a raději vše sychruju a naddimenzuju. U vazníků to moc nejde a traverzy jsou navěky. A s výškou střechy jsem omezen. Tak zkouším jiné cesty.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 15 roky

http://people.fsv.cvut.cz/~hajekp/vyuka/…

Ten odkaz je pro inspiraci. Jinak zjednodušeně řečeno, dřevěný nosník s vysokou únosností znamená vysoký nosník (alespoň se tam vejde hodně izolace. V podstatě když Vám někdo (strojař, stavař ) navrhne nosník, tak si jej podle výkresu ztlučete i sám. Samozřejmě u "tenkých" a vysokých nosníků velkou roli hraje příčné provázání mezi sebou aby při namáhání neměly snahu vybočovat nebo-li zvýšit pevnost vzpěrnou. Stačí k tomu mít hodně desek a fošen a jako spojovací element točené hranaté hřebíky a případně "ježky".

AP Aleš Plecer @ales.plecer před 15 roky

JH Jozef Homola @jozef.homola562Právě že bych potřeboval vysoký nosník a to mít nemohu. Dále přeci jenom to je úplně jiná kategorie zatížení než když si někdo nalepí na střechu z vazníků o sklonu 25 stupňů šindele, či dá tašky. Tohle si opravdu netroufnu.