řízení smešovacích ventilů u teplovodní podlahovky a radiátorů?

TZB-info
Diskuzní fórum
Vytápění
řízení smešovacích ventilů u teplovodní podlahovky a radiátorů?

Rubriky:

Podlahové vytápění

RV Radek Vácha @radek.vacha před 15 roky

řízení smešovacích ventilů u teplovodní podlahovky a radiátorů?

Zdravím,

nechali jsme si nainstalovat tepelné čerpadlo vzduch voda s napojením na podlahové topení a jeden okruh radiátorů.

Po instalaci kotelny jsem si všiml, že firma umístila teplotní čidla, která ovládají směšovací ventily dvěma zcela různými způsoby.

Na jedné trase k rozdělovači je čidlo na trubce vedoucí teplou vodu a na druhé trase vedoucí k druhému rozdělovači je čidlo na zpátečce. U okruhu vyhrazeném pro radiátory je čidlo na trubce vedoucí teplou vodu.

Tepelné čerpadlo pak samozřejmě vykazuje zcela rozdílné hodnoty a každou větev natápí zcela rozdílným způsobem.

Rád bych si to sjednotil, ale nevím které umístění čidla je správné, zda na teplé vodě, či na zpátečce?

Díky za radu

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

RV Radek Vácha @radek.vacha

Zdravím, jak jsme již napsal radiátorů mám cca 5, vím že jejich kombinace s podlahovkou není ideální, ale ty největší…

před 15 roky

PS Petr Stoll @petr.stoll085

Uvažujete dobře, na zpátečku se čidlo dává většinou v případech, kdy např. potřebujete ochránit ocelový kotel před…

před 15 roky

RV Radek Vácha @radek.vacha

Zdravím děkuji .... uf teda to je na mne velmi náročné čtení. Ekvitermí regulaci obsahuje samo čerpadlo a dle…

před 15 roky

6 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

PS Petr Stoll @petr.stoll085 před 15 roky

Dobrý den, standardem bývá umístnění čidel na přívodním potrubí :
http://www.kea-olomouc.cz/index.php?ca=s…

Předpokládám, že máte ekvitermní regulaci. Pokud regulujete smyčku pro podlahové vytápění i otopná tělesa směšováním, může docházet k poklesu hmotnostního průtoku soustavou. V takovém případě je vhodné použít akumulační nádobu. Těžko radit na dálku.

U ekvitermní regulace TČ platí určité zásady :

"6. Ekvitermní regulace ve vytápěcím systému s TČ „vzduch-voda“

V odstavci 4 bylo řečeno, že při „spojitém“ měření se může teplota otopného média řídit ekvitermně. V této souvislosti je třeba předeslat následující. Ve vytápěcím systému s TČ je zpravidla řízenou (udržovanou) veličinou vstupní teplota otopné vody do TČ (tw1), respektive
vratná teplota z otopné soustavy (OS). Řízená veličina se při ekvitermní regulaci mění „ekvitermně“ (a je obecně známo, že pro dosažení optimální energetické náročnosti vytápěcího systému s TČ je nezbytné s ekvi-termní regulací pracovat).

Naproti tomu v systému MaR zkušebny je řízenou veličinou výstupní teplota otopné vody z TČ (tw2), respektive vstupní teplota do otopné soustavy. To proto, že normativní parametry TČ se uvádějí v závislosti na výstupní teplotě z TČ (např. při A2/W35 je tw2 = 35 °C – vžité
označení parametrů zavedené normou ČSN EN 255-1).
Chceme-li uvést do souladu řízení TČ s řízením zkušebny, musíme vzít v potaz specifika ekvitermní regulace ve vytápěcím systému s TČ. Při ekvitermní regulaci se řídí teploty otopného média tw1 a tw2 v závislosti na vnější teplotě vzduchu tex tak, aby se výkon otopné
soustavy Q(OS) právě rovnal tepelné ztrátě objektu Qz: Qz = fce (tex) = Q(OS) = fce (tw1, tw2) Obecně platí, že s poklesem vnější teploty tex při stálém průtoku otopného média rostou obě teploty otopného média (vstupní do zdroje tw1 i výstupní ze zdroje tw2) a zvětšuje se teplotní rozdíl Δtw = tw2 – tw1 mezi nimi !!! (a naopak). To platí pro jakýkoliv zdroj tepla.
Ve vytápěcím systému s TČ musíme základní požadavek ekvitermní regulace (Qz = Q(OS)) dále rozšířit. Vytápěcí systém je z řady důvodů vesměs řešen jako bivalentní (pokud možno s paralelní bivalencí). Teplota paralelní bivalence je definována jako teplota, při které
je výkon TČ Q(TČ) právě roven tepelné ztrátě objektu Qz. Z pohledu ekvitermní
regulace pak musí být navíc roven i výkonu otopné soustavy Q(OS). V systému
s TČ a ekvitermní regulací proto pro teplotu paralelní bivalence platí požadavek:
Qz = Q(TČ) = Q(OS) Z tohoto vztahu se musí vycházet při návrhu OS !!! S ohledem na většinou zkrácenou denní provozní dobu TČ (např. 22 hod) se musí provést korekce,
zohledňující že: Qz•24 = Q(TČ)•22 Při návrhu otopné soustavy se musí vycházet
z použitého TČ. Každé TČ má definován určitý optimální průtok otopného média, kterému musí být návrh otopné soustavy podřízen. Při návrhu otopné soustavy pro zadanou vnější
výpočtovou teplotu texV se proto může volit jen jedna z teplot média, např. výstupní
ze zdroje, tj. vstupní do OS (tw2), druhá teplota, tj. vstupní do zdroje, respektive
výstupní z OS (tw1) se určí výpočtem.
Porovná-li se teplotní rozdíl dosahovaný na TČ Δtw(TČ) = tw2(TČ) – tw1 s požadovaným
ekvitermním rozdílem teplot pro OS Δtw = tw2 – tw1 = fce (tex), pak se dá říci, že je „protichůdný“. Zatímco žádaný teplotní rozdíl Δtw s poklesem vnější teploty roste, dosahovaný teplotní rozdíl Δtw(TČ) klesá! Průběhy teplot otopného média ve vytápěcím systému při ekvitermní regulaci jsou pro určitý konkrétní případ znázorněny v diagramu na
obr. 1. OS je navržena na vstupní teplotu tw2 = 50 °C při vnější výpočtové teplotě texV =
–15 °C. Průtok v OS je dán parametry TČ při „jmenovité“ teplotě např. texJ = +2 °C, při které
je ohřátí média v TČ Δtw(TČ) = 5 K. Průběhy tw2 a tw2(TČ) se protínají v bodě, který je dánteplotou paralelní bivalence, v daném případě texBP = –5 °C. Potřebné ohřátí otopného média při teplotě texV = –15 °C je dáno hodnotou Δtw = 5,7 K. Z tohoto celkového ohřátí zajišťuje TČ ohřev o Δtw(TČ) = 3,3 K, zbývající ohřev Δtw(BZ) = 2,4 K zajišťuje bivalentní zdroj. Jestliže tedy při změně vnější teploty tex počítáme ekvitermní teploty tw1 a tw2 a teplotu tw1 pak pokládáme za řízenou veličinu TČ, pak za řízenou veličinu v systému MaR zkušebny nemůžeme pokládat vypočtenou teplotu tw2, ale „korigovanou“ teplotu
tw2(TČ)."
Autor: Ing. Luděk Klazar

RV Radek Vácha @radek.vacha před 15 roky

PS Petr Stoll @petr.stoll085Zdravím děkuji .... uf teda to je na mne velmi náročné čtení.

Ekvitermí regulaci obsahuje samo čerpadlo a dle teploty venku a ztrát upravuje křivku vody kterou natápí do akumulační nádoby.

Apoň pokud si nepletu co je to ekvitermní regulace.

Z akumulační nádoby to pak jde na 3 okruhy, dva pro podlahu kde jsou i směšovací vetily a jeden pro radiátory (v domě je jich asi 5) a tady není směšovací ventil, ale čerpadlo sleduje teplotu kterou pouští do tohoto okruhu a pokud se voda vrací zbytečně teplá pak vypne oběhové čerpadlo a to pak zase zapne při poklesu teploty o předem nastavený počet stupňů. Takže tady má být čidlo na zpátečce.

Takže chápu dobře že mám dát čidla na přívodní trubky. Ono je to i logické protože pak vím že podlaha bude mít při celkovém prohřátí x stupňů dle nastavení, kdežto když bych to dal na zpátečku tak by tam na začátku teklo třeba 35 stupnu a směšovák by to popuštěl páč by se mu vracelo třeba jen 20.

Uvažuju dobře?

JZ Jícha Zdeněk @jicha.zdenek před 15 roky

to je málo informací. Především má jít tepelné čerpadlo na co nejnižší teplotu a vůbec by se nemělo směšovat. Pokud už se směšuje kvůli jednomu radiátoru (což je absurdní), proč by se mělo směšovat i u toho radiátoru už nechápu vůbec. Na radiátory by měla jít ostrá voda z TČ a pro podlahovku by se mělo směšovat, ale je to nehospodárné, protože se degraduje účinnost TČ.

RV Radek Vácha @radek.vacha před 15 roky

JZ Jícha Zdeněk @jicha.zdenekZdravím, jak jsme již napsal radiátorů mám cca 5, vím že jejich kombinace s podlahovkou není ideální, ale ty největší rozdíly vyřeší akumulační nádoba.
A to abych nemusel zbytečně topit hodně teplou vodu pro radiátory, zase vyřeší to, že jsem vzal velikost všech radátorů od projektatna a zvětšil ji dle možností (prostoru), což v důležitějších místnostech bylo i trojnásobně. Tím pádem je mohu krmit podstatně chladnější vodu než 50stC, vychází mi to někam k 30stC