Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Diskuse ke článku: Zásady navrhování šikmých střech

Autor článku: doc. Ing. František Kulhánek, CSc., ČVUT Praha
Plné znění článku: Zásady navrhování šikmých střech
Anotace článku: Článek je úvodem hlavních zásad návrhu šikmých střech především z pohledu tepelné ochrany budov. Zabývá se skladbou těchto konstrukcí s ohledem na polohu tepelněizolační vrstvy a probírá zásady, jejichž dodržení je nezbytné pro kvalitní návrh jednotlivých vrstev i střešního souvrství jako celku.

přidat ke článku nový příspěvek

Příspěvky v této diskusi vyjadřují názory čtenářů. Redakce portálu TZB-info nemůže ovlivnit jejich obsah, ale vyhrazuje si právo je odstraňovat.
Chronologický seznam příspěvků
Re: Doplnění k článkuJiří Kubíček09.04.2014 00:11
Doplnění k článkuJan Rypl07.04.2014 12:21

Příspěvky
Předmět: Doplnění k článku
Autor: Jan Rypl
Datum: 07.04.2014 12:21 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 100371
reakce na ...
pan Ing. Kulhánek mi přesně mluví z duše. Pokud máme správně nastavit konstrukci pro vyhovující difúzní bilanci a zabránění vzniku vyšších kondenzací v konstrukci jak 100 g/m2/rok, pak je nutné u lehké dvoupláštové konstrukce umožnit jak potenciál odparu vodních par a kondenzací z tepelného izolantu do vnějšího prostředí (použitím vysoce paropropustné DHV a funkční dostatečně nadimenzované ventilační mezerou umístěné nad ní) a přitom funkční vzduchotěsně-parotěsnící vrstvou zároveň omezit vstup vodních par z vytápěného interiéru do místa rosného bodu konstrukce (at difundací plochou či průnikem vzduchu). Pak ovšem nelze udělat takové zásadní chyby, jako právě dnes jsem zažil v telefonickém rozhovoru. Tj. kde realizační firma provedla ve stanové střeše (navíc se střešními okny a sedlovými vikýři) vysocedifúzní DHV tak, že ji místo difúzním prkenným bedněním podložila nedifuzními OSB deskami a ještě následný realizátor aplikovat hliníkovou parozábranu tak, že ji bez jakéhokoliv těsnění perforují všechny vruty sádrokartonové desky. Tj. kde se v konstrukci potkaly hned dvě kumulační chyby, tj. špatná funkčnost parotěsně-vzduchotěsnící vrstvy a ještě výrazné omezení možnosti odpařování vodních par z konstrukce do exteriéru. A "najednou" se investor diví, jak to, že mu pod OSB deskou v zateplené šikmině i střešní dutině vznikají obrovské kumulující se neodpařitelné kondenzace a následné škody. Navíc v takové konstrukci fakticky není možné vytvořit tříplášťovou konstrukci (s ventilační mezerou i pod OSB deskou) a důsledkem tedy bude totální demontáž střešního pláště i podhledů a vše provést znovu a tentokrát správně. A to přitom letos zima byla velice mírná bez vysokých mrazů, tj. bez extrémních teplotních rozdílů mezi vnitřním a venkovním prostředím. Nestačilo by jen dodržovat montážní pravidla výrobců DHV a parozábran (viz.: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplikacni%20manual%2004_2012.pdf ) či alespon selský rozum ?

Jan Rypl, , tel.: 602194045

Předmět: Re: Doplnění k článku
Autor: Jiří Kubíček
Datum: 09.04.2014 00:11 odpovědět upozornit redakci

uživatel: 113007
reakce na ...
Dobrý den, podkládat vysocedifúzní DHV OSB deskami je šlendrián, bez odvětrávané mezery pod OSB ještě větší a nechápu, jak mohou některé firmy takto střechy navrhovat. Osobně bych ale ani nepoužíval dřevěné bednění (vyjma střech s nadkrokevní izolací a přiznanými trámy), tyto střechy jsou v dnešní době též dost nevhodné a dost obtížně se u nich řeší odvětrávaná mezera pod bednění. Bohužel znám celkem dost novostaveb se zabedněnou střechou nad krokvemi, na bednění daná lepenka a izolace nasoukaná mezi krokve až k bednění. Každý se spoléhá na to, že ho zachrání pouze parozábrana. Jen těžko takovým známým vymlouvám, aby to tak nedělali.

přidat ke článku nový příspěvek

Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:
Toto je nemoderovaná diskuse čtenářů portálu TZB-info. Redakce nenese zodpovědnost za obsah příspěvků a vyhrazuje si právo příspěvky odstraňovat.



 
 
Reklama