Má někdo zkušenosti s krby polského výrobce Kratki? Vybírám teplovodní krbovou vložku s vyměníkem a chladící smyčkou a externím přívodem vzduchu. Chci použít krb jako primární zdroj vytápěni. Tep. ztráty domu cca 5Kw. většina známějších výrobcu tohle vše nabízí až v relaci 50tis.
Dobrý den, chtěl bych poradit jak má být zapojena teplovodní krbová vložka Kratki Oliwia 22, můj topenář z horní starany zapojil pouze jedno ze dvou dvou šroubení které odvádí teplou vodu z krbu a nejsem si moc jistý že je to správně, za případné reakce a rady děkuji.
Mám zuzanu 19 kw, nemáte někdo zkušenosti s vytažením litinového tělesa roštu? (Pracovní postup) Pod litinovým roštem je v plechu díra o průměru 150 mm a uvažuji že bych to využil na odvod popele. Díky za info.
Zdravim, mám krb Kratki Zuzana 15 kw s teplovodním vým. na polovině domu podlahové topení, zbylá polovina radiátory plus podkroví radiátory. Pět let v provozu v pohodě s rezervou vytopím celý dům .
Jelikož též vlastním vložku polského výrobce Kratki Zuzana 15, se zájmem jsem si přečetl celou diskusi na dané téma. Překvapilo mne množsví negativních reakcí, jako: má to malý výkon, dehtuje to, věčně začouzené sklo. Ještě více mne překvapilaochota dosti velkého počtu lidí k úpravě vložky dle pana Heřta, aniž by se hlouběji zamysleli nad příčinami jejich nespokojenosti s výrobkem a zda by nebylo možné jít schůdnější cestou. Změřili údajně nízký výkon? Přečetli si návod a technické parametry výrobku , dodržovali doporučení výrobce? Existují tři oblasti ve kterých můžeme více či méně ovlivnit kvalitu topení pevnými palivy. Jsou to: 1.V čem se topí 2.Čím se topí 3.Kdo a jak topí 1.V čem se topí je zde dáno, vložka Zuzana, výkon 15kW limitován rozměry topeniště, teplosměnných ploch aotvory pro přívod vzduchu . Zde máme jedinou možnost a to dodržovat doporučení výrobce co se týče množství, druhu a kvality paliva a doby, za kterou je potřeba toto množství spálit (ne způsobem zde pana Marka – netopí to, spálím místo 5kg dřeva za hodinu 10kg. Nejenže se adekvátně nezvýší výkon, neboť teplosměnné ploch nejsou sto jej předat, ale zvýší se výrazně komínová ztráta a množství nespálených plynů, tudíž výrazné snížení účinnosti. Odtud pak problém, na který si pan Marek stěžuje- začouzené sklo). Dálke zde máme dva protagonisty- pány Batorka a Heřta, kterým nevyhovoval „nízký“ výkon vložky a dehtování. Otázkou je jak k tomuto závěru došli. Změřili výkon nebo jen tak bajvoko? Dle mého tak usoudili dle nízké teploty na výstupu z vložky. Každý řešil zvýšení teploty po svém. Pan Batorek instalací termoventilu do malého okruhu , podle mne nevhodný způsob. Dosáhl tím sice zvýšení teploty na výstupu, avšak za cenu snížení účinnosti vložky snížením teplotního spádu a snížení účinnosti celé soustavy vlivem práce čerpadla, které je nuceno čerpat část již ohřáté vody zpět do vložky. Nikde jsem ani nenašel zmínku výrobce, že by takovýto způsob zapojení doporučoval. Pan Heřt na to šel fikaně, opravdu cestou zvýšení výkonu vložky, ovšem za cenu na práci a materiál náročné úpravy. Aby dosahoval stálých výsledků co se týče dehtování, musí provozovat vložku s tímto zvýšeným výkonem., tím ovšem zvýšeným i do vzduchu. Je třeba si uvědomit, že výkon do vody je dán součinem teplotního spádu mezi výstupem a vstupem, tepelné kapacity vody a objemu!!! vody prošlé vložkou. Pro názoznost: výkon vložky do vody 12kW, objem vody 1000l/hod se ohřeje o 10stC, stejný výkon, objem 250l/hod se ohřeje o 40stC. Na příkladu vidíme, že je možné jít i schůdnější cestou – snížením otáček čerpadla a do systému nemusíme sáhnout.. Zde bych vytknul výrobci, že spotřrbitele o možnosti regulace objemem vody neinformuje a nechává jej jít cestou mnohdy trnitou. 2.Čím se topí, to můžeme ovlivnit stoprocentně. Můžeme topit dřevem tvrdým či měkkým, ale v každém případě suchým do 20% vlhkosti nebo dřevěnými briketami. Pro krby je vhodnější tvrdé dřevo. Měkké více dehtuje, zvláště jehličnaté. Můžeme též topit hnědouhelnými briketami – výrobce uvádí jako alternativu. Zde kdesi v diskusi byla tato možnost zmíněna. Uhlí prakticky nedehtuje, je to vlastnost dřeva potažmo celulozy v dřevu hojně obsažené. Pozor na ořech, o němž zde také byla řeč. Ten vysychá pomalu a je potřeba rozštípnout i slabá polínka. Suším ořech již dva roky a když jsem rozštípl polínko cca 10cm v průměru, naměřil jsem vlhkost 50%!!! 3.Kdo a jak topí. Zde je pro topiče pole neorané. Způsobem topení můžeme hodně získat i ztratit. Je potřeba znát základní parametry vložky a tu dle těchto parametrů provozovat. Nyní o bolístkách, které byly v diskusi zmíněny. O výkonu bylo zmíněno v předešlých oddílech. K účinnosti: nejvyšší účinnosti dosáhneme při jmenovitém výkonu, zde se neobejdeme bez akumulační nádrže. Přikládat pouze tolik paliva, kolik je potřeba k udržení jmenovitého výkonu +-. Dávkovat právě tolik vzduchu, kolik je ho třeba ke spálení tohoto množství. Mnoho vzduchu ochladí topeniště a spaliny- sníží se účinnost, zrovna tak je-li vzduchu málo, do komína pošleme spalitelné plyny- tvorba sazí a dehtu. Nyní k dehtování: dochází k němu při kondenzaci spalin na chladných teplosměnných plochách, tedy nejvíce při zatápění. Jak dehtování omezit? Snížit množství spalin při roztápění tím, že nezakládáme oheň zespodu, nýbrž svrchu. Rozhořívání je pomalejší a netvoří se tolik spalin, které ještě naředíme vzduchem z ne celkem dovřených dvířek. Po dosažení teploty spalin 130-150stC dvířka zavřeme. Dřevo v topeništi neklademe blízko k stěnám a sklu dvířek. Ohniště plné plamenů je sice efektní, ale rozhodně ne efektivní. Oheň udržujeme tak aby plameny „neolizivaly“ teplosměnné plochy a prosklení. Při tom dochází k dehtování nejvíce. Termostat čerpadla nastavit tak, aby nesepnul dříve než dosáhneme teploty ve výměníku nejméně 65stC. Dehtu se úplně nezbavíte, to je jasné a potvrdil to i pan Heřt ve svém příspěvku rok po tuningu své vložky. Lze však jeho tvorbu výrazně omezit dodržováním zmíněného postupu zatápění, dostatečné teploty v topeništi. Já osobně již dehet neřeším, tvoří se pouze v zadní části vložky dole, kde je přívod vratné vody. Dosáhl tloušťky několika desetin mm a dále neroste, když se dosáhne jakéhosi rovnovážného stavu. Navíc má tu dobrou vlastnost, že na něm nic nekondenzuje jako na holém plechu. Tak malá vrstva dehtu nemá na účinnost prakticky žádný vliv, nehledě na to, že jeho teplotní vodivost je srovnatelná s vodivostí vody, takže k žádnému přbrždění nedochází. Jirka B.
Pane Bubníku Nechci zde působit jako nějaký netykavka, ale nemohu si odpustit komentář k vaší "přednášce". Pokud jste se postavil do role arbitra a krbového guru, bylo by dobře, kdybyste uváděl i skutečná fakta, nikoli váš výklad vycházející zřejmě z celkového nepochopení problematiky a zřejmé absence základních teoretických znalostí. Pokusím se v několika bodech narovnat vámi překroucená fakta.
1. Smyslem mých úprav, krbové vložky nebylo zvýšení výkonu, jak píšete, ale zvýšení účinnosti a eliminace vlivu zadehtování. Vložku tím pádem naopak nemusím provozovat se zvýšeným výkonem, jak si mylně vysvětlujete, ale dle libosti.
2. Na jedné straně odsuzujete řešení pana Bátorka s termoventilem, na straně druhé doporučujete regulaci průtoku tak aby se voda ohřála na 65st. To je přece proboha to samé, nebo si myslíte, že provoz čerpadla 40W vám nějak naruší účinnost systému? Zvláště když se těch 40W promění v teplo?
3. Pro názoznost: výkon vložky do vody 12kW, objem vody 1000l/hod se ohřeje o 10stC, stejný výkon, objem 250l/hod se ohřeje o 40stC. (vaše citace) - toto prostě v případě krbové vložky neplatí.
4. Tak malá vrstva dehtu nemá na účinnost prakticky žádný vliv, nehledě na to, že jeho teplotní vodivost je srovnatelná s vodivostí vody, takže k žádnému přbrždění nedochází. (vaše citace) - nás ale zajímá srovnání tepelné vodivost dehtu a oceli zde je rozdíl zhruba 133 x
Nicméně abych vás jen nekritizoval, musím vás i pochválit a poděkovat vám za cenné informace - opět si dovolím citovat - " Přikládat pouze tolik paliva, kolik je potřeba k udržení jmenovitého výkonu +-. Dávkovat právě tolik vzduchu, kolik je ho třeba ke spálení tohoto množství". Nyní již konečně vím jak na to a těším se na zítřejší topení s jmenovitým výkonem dosaženým optimální regulací vzduchu. Děkuji Heřt
Dobrý den pane Heřte, pokud jsem se dotkl Vašeho ega, omlouvám se, to nebylo mým cílem. Rád bych Vás požádal o vysvětlení, v čem konkrétně spočívá mé nepochopení problematiky a absence teoretických znalostí. Jinak to jsou pouze pusté proklamace. Dále se vyjádřím k jednotlivým bodům.
"1. Smyslem mých úprav, krbové vložky nebylo zvýšení výkonu, jak píšete, ale zvýšení účinnosti a eliminace vlivu zadehtování. Vložku tím pádem naopak nemusím provozovat se zvýšeným výkonem, jak si mylně vysvětlujete, ale dle libosti."
Smyslem úprav vložky sice nebylo zvýšení výkonu, přesto jste štítkový výkon topidla zvýšil. Výkon topidla totiž závisí na velikosti teplosměnných ploch. Dále Vás podezírám z toho, že vůbec nevíte, jakým výkonem topíte. Nikde jste se totiž nezmínil o měření výkonu či účinnosti. Všude pouze Váš odhad.
"2. Na jedné straně odsuzujete řešení pana Bátorka s termoventilem, na straně druhé doporučujete regulaci průtoku tak aby se voda ohřála na 65st. To je přece proboha to samé, nebo si myslíte, že provoz čerpadla 40W vám nějak naruší účinnost systému? Zvláště když se těch 40W promění v teplo?"
Jak jsem uvedl ve svém příspěvku, jde o to, nespouštět cirkulační čerpadla dříve než teplota ve vložce dosáhne 65stC. Nikoliv, že potom budu těch 65st. i nadále do vložky vracet. Teplota vratky je taková, jaká se vrací ze systému či aku nádrže. U mne je to okolo 30st.C. Takže to není to samé! Výkon čerpadla je sice marginální záležitost, ale účinnost tak jako tak snižuje.
"3. Pro názoznost: výkon vložky do vody 12kW, objem vody 1000l/hod se ohřeje o 10stC, stejný výkon, objem 250l/hod se ohřeje o 40stC. (vaše citace) - toto prostě v případě krbové vložky neplatí."
Tak tady jste mne tedy usadil-pro krbové vložky neplatí fyzikální zákony!!! Můžete blíže specifikovat? Jinak opět proklamace. Myslím, že zde pokulhávají Vaše teoretické znalosti.
"4. Tak malá vrstva dehtu nemá na účinnost prakticky žádný vliv, nehledě na to, že jeho teplotní vodivost je srovnatelná s vodivostí vody, takže k žádnému přbrždění nedochází. (vaše citace) - nás ale zajímá srovnání tepelné vodivost dehtu a oceli zde je rozdíl zhruba 133 x"
Zde by Vás trochu poopravil. Nás zajímá tepelná vodivost nejen dehtu a oceli, ale také vody!!! na přechodu ocel-voda. Jelikož tepelná vodivost dehtu a vody je přibližně stejná ocelový plech 4mm bude mít na přestup tepla topeniště-voda zanedbatelný význam.
"Nicméně abych vás jen nekritizoval, musím vás i pochválit a poděkovat vám za cenné informace - opět si dovolím citovat - " Přikládat pouze tolik paliva, kolik je potřeba k udržení jmenovitého výkonu +-. Dávkovat právě tolik vzduchu, kolik je ho třeba ke spálení tohoto množství". Nyní již konečně vím jak na to a těším se na zítřejší topení s jmenovitým výkonem dosaženým optimální regulací vzduchu. Děkuji Heřt "
Tu jizlivou poznámku v poslední větě ohledně spalovacího vzduch jste si moh odpustit. Z Vašich příspěvků je zřejmé, že s topenim máte velké zkušenosti, a že s nespokojíte jen tak s něčím a umíte se s problémy poprat a přijít věci na kloub. Má "přednáška" nesměřovala k Vaší osobě, ale k řadám dalších přispěvatelů, zde např. panu Markovi. Jirka B.
Dobrý den pane Bubníku Ano, dotkl jste se mého ega, proto z objektivního hlediska z mé strany poněkud nepřiměřená odezva. Jsem už takový. K jednotlivým bodům :
1. Úpravami vložky bych výkon zvýšil, pokud by většina povrchu vložky nebyla zanesena dehtem. Úpravami se snažím přiblížit původnímu stavu, kdy byl povrch čistý. Pamatuji se, že po instalaci jsem spálil pár polínek a telota v aku šla velmi rychle nahoru. Po nějakém čase jsem byl rozčarován. Proto ty úpravy, kterými se snažím - ano, zvýšit výkon který ovšem poklesl o desítky procent, alespoň na původní úroveň. Pochopitelně nejsem vybaven adekvátním vybavením pro měření výkonu, kvality spalování atd atd. Výkon odhaduji na základě spotřeby dřeva, kvality hoření, nárůstu teplot atp. Vzhledem k tomu, že je to tak trochu moje hobby, považuji tyto odhady za celkem objektivní.
2. V tomto bodě s vámi v podstatě souhlasím, ikdyž použití termoventilu zaručuje dostatečnou teplotu (65°C) celého povrchu vložky již odspoda. Pokud budete regulovat průtok, máte dole např. 30 st nahoře těch 65. Z hlediska účinnosti je to tak výhodnější, ikdyž spodek pak může více dehtovat. Mám to tak také. Bohužel jsem ale v průběhu 3 let pokusů nezjistil výraznější rozdíly v dehtování při výstupí teplotě až 80 st. Dehtovalo to také, takže tyto poučky zde zaznívají velice často, bohužel nefungují. Třeba jenom u mně.
3. Že 1 x 10 = 2,5 x 4 nás naučili už v 5 obecné, trochu mě mrzí, že mně podezíráte z toho, že jsem v té době chodil za školu. Ohříváte - li vodu na vyšší teplotu, je nižší tepelný spád a účinnost klesá - samozřejmě v podmínkách které řešíme, nikoli v laboratorních. Mám vysledováno - opět praxí a nikoli měřením, že ohřát vodu z 30 na 50, nebo z 50 na 70 je sakra rozdíl.
4. Otázka přestupu tepla a princip výměníků tepla je opravdu hodně těžký oříšek, závislý na mnoha faktorech, které nedokážeme objektivně posoudit. Hrají zde roli nejen tepelné vodivosi materiálů, ale i tvar, rychlost proudění vody, vzduchu na straně druhé atd. Do toho se pouštět nemá smysl. Ve vašem případě možná zadehtování vypadá jako lesklý kompaktní tenký povrch - jako nátěr. Pak bych s vámi souhlasil. V mém případě je zadehtování vtstva karbonu tloušťky až 1,0- 1,5 mm, pórovitá dalo by se říci až strupovitá hmota, která bude poměrně dobrým tepelným izolantem. S tím, že tepelná vodivost oceli není důležitá - souhlas, tak to je.
Jízlivou poznámku na konci beru zpět, pakliže vaše "přednáška" je určena panu Markovi a podobným. Naše neshody vznikly spíše z toho, že vy problematiku posuzujete z širšího hlediska, já se zabývám spíše svým konkrétním případem. V současnost pracuji na přesném měřiči tepoty aku nádrže v 10 - ti úrovních a následném zpracování, což přinese poměrně přesné výsledky o průběhu výkonu topidla, velikosti akumulace atd. Rád se pochlubím až to bude fungovat. s pozdravem T.Heřt
Začínám 5. topnou sezónu s Kratki Maja 12Kw. Vytápím 5 radiátorů, 70m2 podlahového topení, bojler TUV a pokud je potřeba, tak přebytky jdou do AKU nádrže. Vložka relativně funguje... jsou ale věci, které řeším, jak jsem zjistil na této diskusi, s řadou dalších majitelů.
Na to, že musím každý den před zatápěním, pokud chci vidět plameny, setřít sklo od sazí (stačí smetáčkem omést, nejsou zapečené) jsem si již zvykl, ale štve mě to. Stále jsem se utěšoval, že to bude možná tím, že topím sic suchým, ale jehličnatým nebo ovocným dřevem a né listnatým... ale ani 4 roky vyschlá hruška nebo ořech to nějak nezlepšilo. Tak s tím žiju.
Čím si více nejsem jist, je spotřeba dřeva... připadá mi a asi dle ohlasů zde nejsem sám, že je vložka značně hladová... v mrazech do ní není problém postupně naládovat 20-30 kg dřeva. Třeba to tak má být, ale kolikrát jsem si říkal, že by to chtělo nad vložku ještě jeden teplovodní výměník.
Zajímalo by mě prosím, a rád bych to i zkusil, zda by se Vaším zlepšovákem, nedaly tyto dvě hlavní bolístky mojí Maji trošku poléčit. Prosím Vás tedy, pokud je to možné o zaslání fotek Vaších zlepšováků na mail .
Další bod, který bych rád otevřel... řešil jste prosím někdo povinné revize teplovodních vložek Kratki? Nevíte prosím, zda je v republice nějaký výrobcem vyškolený revizák. Ne že bych z toho byl nadšen, ba naopak, další úřednický opruz, ale kdo ví, jak k tomu budou na životních prostředích přistupovat.
Dobrý den Vložka Maja patří k těm vložkám, které jsou na tom s účinností poněkud hůře. Zejména dojde-li k zadehtování vnitřku, k němuž vlastně dojde zákonitě. Foto úprav vám pošlu, ale myslím si, že váš problém bych řešil spíše výměníkem na kouřovodu. To špinění skel je závislé na proudění vzduchu vložkou. Většinou pomůže drobná škvíra kolem skla, kterou krb přisává studený vzduch a "oplachuje tak sklo". Pokud v krbu při ztatápění zapálíte něco co hodně kouří - třeba vlhké seno, jehličí, je krásně vidět proudění spalin. Tyto úpravy je potřeba opravdu dobře promyslet a provést z důvodu možného úniku spalin. T.Heřt
Zdravím všechny, mám Kratki Maja, zatopím, netrvá dlouho (cca 3 hodiny) a sklo je tak černé, že nevím, jestli uvnitř hoří oheň, když otvírám dvířka výsuvem vzhůru, tak z 90 procent nahoru vytáhnu kouř, který z poza krbu poté dojde jako neviditelný do obyváku, vzhledem, že za 10 dní čekám prcka, tak naprosto nemyslitelné takto fungovat. Pročetl jsem naprosto celou diskuzy, ale aby někdo napsal, že sklo se nešpiní, kamna nedechtují, nekouří, to sem se nedočetl. Kamarád má velmi podobná kamna ale Českého výrobce, dal za ně sice 2x tolik, ale žádný z těchto problémů nezná, sklo má krom rožečků čisté jak když se díváte na otevřený oheň a to čistí max 2x za topnou sezónu. Konzultoval jsem s ním vše několikrát a věřte, že dělám vše jak on, mám i stejný komí, který jsem dokonce ještě prodlužoval aby to bylo stopro. Jsem zoufalý, Prosím o radu co skutečně pomůže, jinak kladivo na obezdívku krbu, pak na prasátko a do obyváku půjde klaviltní výrobek z Česka. Děkuji a přeji všem aby jim to šlapalo. Ještě další, pokud bude někdo mít skutečně skvělé odezvy na úpravy, a půjde to jak jsem popsal u kamoše, tak prosím pošlte i foto na e-mail: Díky
Dveře otvírejte při žhavých uhlících na dně ne při plném ohni.
Sklo se začuzuje z důvodu nízké teploty v topeništi. A těch může být několik např: 1)vlhké dřevo(skutečně by mělo být 3roky sušené) 2)udušený vzduch a škrcený výkon
přikládám samozřejmě až na uhlíky, tedy snažím se, ale když je poleno zhořelé nad roštem a okolo nikoli, tak tam prostě musím jít, protože nehoří. Dřevo by mělo být vyschlé, zkusil jsem i dovézt od toho kamoše. Postup přikládání zatím při nejmenším zakuřování: otevřu klapku do komína, zavřu přisávání z venku i ze vnitř, chvíli počkám a pak pomalu otvírám a stejně to většinou zakouří, že je to někde v místnosti cítit, vidět ne. Ještě mě zajímá, že když zavřu všechno přisávání, tak oheň vcelku pěkně hoří, tak nevím, jestli to nemá někde netěsnot? Díky za reakci
Ještě by mě zajímalo, jestli má někdo sklo od fy. kratki stále čisté, nebo je to jejich bolest? já to mám tak na špachtli, pak spec. prostředek na mytí těchto skel, jinak naprostá tma. Když mám super suché dřevo, tak se sklo začerní při, po dohoření dřeva. Jinak u dvouletého dřeva po druhém nebo třetím přiložení.
Víte, vložka Maja nepatří ke špičkovým výrobkům ve své kategorii. Vzhledem k tomu, že se pravděpodobně jedná o vložku teplovodní, nelze počítat s vysokou teplotou v topeništi. Špinění skel ve vašem případě je způsobeno špatnou cirkulací vzduchu a spalin ve vložce. Sklo by správně mělo být omýváno přisáváním vzduchu zvenčí, který vytvoří vrstvu mezi sklem a spalinami. Pak se sklo nebude špinit. U vložky Maja toto zřejmě je vyřešeno špatně. V suchosti dřeva a tp problém nehledejte. Dá se laborovat se škvírami kolem skel, dírkami v rámu dvířek atd. ale to předpokládá jistou technickou erudovanost a ochotu se problémem zabývat. Vzhledem k tomu, že budete mít jiné starosti (potomek) nepovažuji experimentování za vhodné.
Dobrý den, pročítám už nejeden měsíc nejednu diskuzi o krbovych vložkách a až teď bych chtel poprosit kohokoliv (i Vás) o radu, po které vložce mám sáhnout, pakliže pro mě není podstatná cena, protože na krbu šetřit nechci. Budemem mít pasivní dům, krb v obýváku o 50m2 s tím, že krb by měl výměníkem nahrívat akumulačku. Dolní patro (115 m2) podlahovka, horní patro (65 m2) radiatory. Krbem bych chtel nejen topit, ale i ohřívat vodu na sprchovaní/koupání (4-členná rodina). V tom by melo krbu (+ v měsících, kdy se v krbu netopí) pomoct solárko na střeše. Jeho výkon jsme zatím neřešili. Moc by se mi líbila vložka s výsuvem dvířek nahoru, ale jsem ochoten z ní slevit, pakliže všechny požadavky, které na ní mám, se nezvládnou potkat. A sice: dostatečný výkon do vody, výsuv dvířek, terciární vzduch, kvalita, a hlavně minimalizovat problémy se začouzením skla.
Poraďte prosím, po čem sáhnout, když cenu momentálně házím za hlavu.
Máte komínovou klapku zavřenou a otvíráte jí teprve před přikládáním? Jedna trvalá netěsnost u těchto vložek je v horní části dvířek nad sklem kvůli oplachu.
V této netěsnosti bude zásadní problém.Sám to popisujete poleno Vám odhoří od roštu a vrch polene zůstává.Tak to není dobře. Pod rošt jde pravděpodobně hodně vzduchu.
Má to vypadat takto,zamyslete se ,jak toho u Vás docílit: Na roštu by měla být trvale žhavá vrstva 5-10cm.Tím docílíte vysoké teploty v topeništi,zašpiněné sklo se bude vypalovat a přiložené dřevo bude splynovávat.Zakryjet rošt kusem plechu.
Pokud budete zavírat přivody vzduch musíte být schopný oheň udusit.
Pro informaci:Včera jsem čistil po 4 topných sezonách komín.Dole v komíně 1/2 kýble sazí,jinak komín čistý.Když topím není to na komíně téměř vidět.
Těžko říct,ale je to obyčejná svařená bedna jako každá jiná.Problém spíš bývá vzduchu moc bez spalinového čidla se proces spalování a teploty na výstupu udržuje blbě.
Tak nevím, někdo píše moc vzduchu, tedy zakrýt plechem část roštu, druhý že přívod je příliš malý, tak nevím. Ty otvory v dvířkách nad sklem na oplach jsem vůbec nenašel? Vytvořit vrstvu žhavého uhlí je problém, vše mi vyhoří, prakticky nic nezbývá, vše vyhoří, popel prakticky nevynáším. K tomu sklu, když topím suchým smrkem, tak je sklo čisté, ale jak jsem psal neudělám žhavé, musím přikládat na neohořelý kousek dřeva a tak to kouří do místnosti.
Nejsou to vyloženě otvory. U takových vložek bývá někdy pouze vynechyné těsnění mezi dvířky a sklem v horní části. Na první pohled z venčí to vidět není ale když se dvířka otevřou tak to bývá zevnitř vidět.
Má ta vaše vložka externí přívod vzduchu? Koukal jste kde a jaký?
Tak nevím, někdo píše moc vzduchu, tedy zakrýt plechem část roštu, druhý že přívod je příliš malý, tak nevím. Ty otvory v dvířkách nad sklem na oplach jsem vůbec nenašel? Vytvořit vrstvu žhavého uhlí je problém, vše mi vyhoří, prakticky nic nezbývá, vše vyhoří, popel prakticky nevynáším. K tomu sklu, když topím suchým smrkem, tak je sklo čisté, ale jak jsem psal neudělám žhavé, musím přikládat na neohořelý kousek dřeva a tak to kouří do místnosti.
přívod externího vzduchu mám, zjistil jsem netěsnost v napojení do krbu, tak proto to asi hoří i když zcela zavřu klapku z venku. Zezadu se tam nedostanu, tak až vyhoří, tak utěsním zevnitř silikonem a uvidíme, jinak na odkazu u správného topení v krbu, jak poznám správné topení? přijde mi, že mi oheň hoří rovně do komína. Dál sem se chtěl zeptat, s klapkou v kouřovodu mám nějak hýbat, nebo nechat stále otevřenou? Díky za rady
Správné topení na videu začíná v čase 1:25.Oheň do komína nemá rovně hořet pokud hoří je tam moc vzduchu.Pozorujte co a jak rychle leze z komína.Má kouřit pomalu a minimálně teméř to není vidět.
Pokud se Vám nedaří nasimulovat hoření tak jak na videu (video není špička),tak je vložka blbé konstrukce a chce to její úpravu.
