Kam dál pro informace ze stavebnictví
Má někdo zkušenosti s krby polského výrobce Kratki? Vybírám teplovodní krbovou vložku s vyměníkem a chladící smyčkou a externím přívodem vzduchu. Chci použít krb jako primární zdroj vytápěni. Tep. ztráty domu cca 5Kw. většina známějších výrobcu tohle vše nabízí až v relaci 50tis.
Zaujal mě tenhle produkt!!!
http://www.krbycz.cz/teplovodni-krbova-v…
Dobrý den pane Heřte, Spalovací komoru jsem rozdělil na dvě části plechem s deflektorem. Ten “sedí” na 2kusech…
před 6 roky
Dobrý den pane Bubníku, Ano máte to udělané pěkně, vložka vypadá že není příliš zadehtovaná, ikdyž největší problém…
před 6 roky
Tak se to konečně podařilo. Jirka B.
před 6 roky
209 odpovědí
Zobrazit všechny reakceDobrý den, chtěl bych poradit jak má být zapojena teplovodní krbová vložka Kratki Oliwia 22, můj topenář z horní starany zapojil pouze jedno ze dvou dvou šroubení které odvádí teplou vodu z krbu a nejsem si moc jistý že je to správně, za případné reakce a rady děkuji.
foto: http://jyxo.info/uploads/AD/ad3312c68df9…
Dobrý den,
řeším koupi krbové rohové vložky s výměníkem a narazil jsem na KRATKI MAJA 12 KW. Máte s ní někdo zkušenosti?
Děkuji
Dobrý den,
řeším koupi krbové rohové vložky s výměníkem a narazil jsem na KRATKI MAJA 12 KW. Máte s ní někdo zkušenosti?
Děkuji
Mám zuzanu 19 kw, nemáte někdo zkušenosti s vytažením litinového tělesa roštu? (Pracovní postup) Pod litinovým roštem je v plechu díra o průměru 150 mm a uvažuji že bych to využil na odvod popele. Díky za info.
Zdravim, mám krb Kratki Zuzana 15 kw s teplovodním vým. na polovině domu podlahové topení, zbylá polovina radiátory plus podkroví radiátory. Pět let v provozu v pohodě s rezervou vytopím celý dům .
Jelikož též vlastním vložku polského výrobce Kratki Zuzana 15, se zájmem jsem si přečetl celou diskusi na dané téma. Překvapilo mne množsví negativních reakcí, jako: má to malý výkon, dehtuje to, věčně začouzené sklo. Ještě více mne překvapilaochota dosti velkého počtu lidí k úpravě vložky dle pana Heřta, aniž by se hlouběji zamysleli nad příčinami jejich nespokojenosti s výrobkem a zda by nebylo možné jít schůdnější cestou. Změřili údajně nízký výkon? Přečetli si návod a technické parametry výrobku , dodržovali doporučení výrobce? Existují tři oblasti ve kterých můžeme více či méně ovlivnit kvalitu topení pevnými palivy. Jsou to:
1.V čem se topí 2.Čím se topí 3.Kdo a jak topí
1.V čem se topí je zde dáno, vložka Zuzana, výkon 15kW limitován rozměry topeniště, teplosměnných ploch aotvory pro přívod vzduchu . Zde máme jedinou možnost a to dodržovat doporučení výrobce co se týče množství, druhu a kvality paliva a doby, za kterou je potřeba toto množství spálit (ne způsobem zde pana Marka – netopí to, spálím místo 5kg dřeva za hodinu 10kg. Nejenže se adekvátně nezvýší výkon, neboť teplosměnné ploch nejsou sto jej předat, ale zvýší se výrazně komínová ztráta a množství nespálených plynů, tudíž výrazné snížení účinnosti. Odtud pak problém, na který si pan Marek stěžuje- začouzené sklo). Dálke zde máme dva protagonisty- pány Batorka a Heřta, kterým nevyhovoval „nízký“ výkon vložky a dehtování. Otázkou je jak k tomuto závěru došli. Změřili výkon nebo jen tak bajvoko? Dle mého tak usoudili dle nízké teploty na výstupu z vložky. Každý řešil zvýšení teploty po svém. Pan Batorek instalací termoventilu do malého okruhu , podle mne nevhodný způsob. Dosáhl tím sice zvýšení teploty na výstupu, avšak za cenu snížení účinnosti vložky snížením teplotního spádu a snížení účinnosti celé soustavy vlivem práce čerpadla, které je nuceno čerpat část již ohřáté vody zpět do vložky. Nikde jsem ani nenašel zmínku výrobce, že by takovýto způsob zapojení doporučoval. Pan Heřt na to šel fikaně, opravdu cestou zvýšení výkonu vložky, ovšem za cenu na práci a materiál náročné úpravy. Aby dosahoval stálých výsledků co se týče dehtování, musí provozovat vložku s tímto zvýšeným výkonem., tím ovšem zvýšeným i do vzduchu. Je třeba si uvědomit, že výkon do vody je dán součinem teplotního spádu mezi výstupem a vstupem, tepelné kapacity vody a objemu!!! vody prošlé vložkou. Pro názoznost: výkon vložky do vody 12kW, objem vody 1000l/hod se ohřeje o 10stC, stejný výkon, objem 250l/hod se ohřeje o 40stC. Na příkladu vidíme, že je možné jít i schůdnější cestou – snížením otáček čerpadla a do systému nemusíme sáhnout.. Zde bych vytknul výrobci, že spotřrbitele o možnosti regulace objemem vody neinformuje a nechává jej jít cestou mnohdy trnitou.
2.Čím se topí, to můžeme ovlivnit stoprocentně. Můžeme topit dřevem tvrdým či měkkým, ale v každém případě suchým do 20% vlhkosti nebo dřevěnými briketami. Pro krby je vhodnější tvrdé dřevo. Měkké více dehtuje, zvláště jehličnaté. Můžeme též topit hnědouhelnými briketami – výrobce uvádí jako alternativu. Zde kdesi v diskusi byla tato možnost zmíněna. Uhlí prakticky nedehtuje, je to vlastnost dřeva potažmo celulozy v dřevu hojně obsažené. Pozor na ořech, o němž zde také byla řeč. Ten vysychá pomalu a je potřeba rozštípnout i slabá polínka. Suším ořech již dva roky a když jsem rozštípl polínko cca 10cm v průměru, naměřil jsem vlhkost 50%!!!
3.Kdo a jak topí. Zde je pro topiče pole neorané. Způsobem topení můžeme hodně získat i ztratit. Je potřeba znát základní parametry vložky a tu dle těchto parametrů provozovat. Nyní o bolístkách, které byly v diskusi zmíněny. O výkonu bylo zmíněno v předešlých oddílech. K účinnosti: nejvyšší účinnosti dosáhneme při jmenovitém výkonu, zde se neobejdeme bez akumulační nádrže. Přikládat pouze tolik paliva, kolik je potřeba k udržení jmenovitého výkonu +-. Dávkovat právě tolik vzduchu, kolik je ho třeba ke spálení tohoto množství. Mnoho vzduchu ochladí topeniště a spaliny- sníží se účinnost, zrovna tak je-li vzduchu málo, do komína pošleme spalitelné plyny- tvorba sazí a dehtu. Nyní k dehtování: dochází k němu při kondenzaci spalin na chladných teplosměnných plochách, tedy nejvíce při zatápění. Jak dehtování omezit? Snížit množství spalin při roztápění tím, že nezakládáme oheň zespodu, nýbrž svrchu. Rozhořívání je pomalejší a netvoří se tolik spalin, které ještě naředíme vzduchem z ne celkem dovřených dvířek. Po dosažení teploty spalin 130-150stC dvířka zavřeme. Dřevo v topeništi neklademe blízko k stěnám a sklu dvířek. Ohniště plné plamenů je sice efektní, ale rozhodně ne efektivní. Oheň udržujeme tak aby plameny „neolizivaly“ teplosměnné plochy a prosklení. Při tom dochází k dehtování nejvíce. Termostat čerpadla nastavit tak, aby nesepnul dříve než dosáhneme teploty ve výměníku nejméně 65stC. Dehtu se úplně nezbavíte, to je jasné a potvrdil to i pan Heřt ve svém příspěvku rok po tuningu své vložky. Lze však jeho tvorbu výrazně omezit dodržováním zmíněného postupu zatápění, dostatečné teploty v topeništi. Já osobně již dehet neřeším, tvoří se pouze v zadní části vložky dole, kde je přívod vratné vody. Dosáhl tloušťky několika desetin mm a dále neroste, když se dosáhne jakéhosi rovnovážného stavu. Navíc má tu dobrou vlastnost, že na něm nic nekondenzuje jako na holém plechu. Tak malá vrstva dehtu nemá na účinnost prakticky žádný vliv, nehledě na to, že jeho teplotní vodivost je srovnatelná s vodivostí vody, takže k žádnému přbrždění nedochází.
Jirka B.
mam Milia Kratki 24 kW,skvela.bezproblemova vlozka.podmienkou je spravne zapojenie-3cestny ventil!
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o fotky zapojení teplovodní krbové vložky Kratki.
My máme konkrétně Kratki Zuzana 19kw oboustranná a bez externího přívodu vzduchu, chystáme se ji zapojit do topného systému s automatickým kotlem Opal na uhlí. Nyní přemýšlíme jak ji zapojit, zda dávat trojcetný ventil ano či ne??
Samzrejme cez 3-cestny ventil,inak bude vlozka dechtovat.
Zdravim pan Heřt mam taky isty problem s tym dechtovanim. Mohli by ste mi poslat nejake foto ako ste to spravili vy? krasovicius at azet.sk dakujem
Zdravim pan Heřt mam taky isty problem s tym dechtovanim. Mohli by ste mi poslat nejake foto ako ste to spravili vy? krasovicius at azet.sk dakujem
zdravím, chtěl bych se zeptat jestli s teplovzdušnýma vložkama této firmy bez vodního výměníku jsou také tyto problémy. Máte někdo zkušenosti? Díky
Teplovzdušná vložka nebude dehtovat. Otázka je špinění skel, s tím ale zkušenost mám jen u teplovodních vložek, ale řekl bych, že to rozhodně nebude fatální problém.
MAm MILIA 24 kw,bezpecnosta smycka,zalozny zdroj,dvojite predne sklo-tzv, Chladne sklo.Absolutna spokojnost.Vykurujem 400 m2 cez podlahove kurenie.Pozor pri napajani treba viest privod vykurovacej vody cez trojcestny ventil,inak bede vlozka dechtovat.ASmozrejme suche drevo je podmienkou.
Dobrý den, prosím pana Heřta o zaslání fotek úpravy KV. topím první sezonu mám stejné problémy. KV zn. Lechma 24 kW. Děkuji
Dobrý den, mám stejný problém, teplovodní vložka Kratki dehtuje na stěnách a na trubkách (šíleně!), palivo ok, nový komín, prostě špatné spalování a nižší teplota spalování. Mám podlahové topení, tak voda nemůže mít víc, jak 42 stupňů. Můžete prosím přiložit k článku fotky úpravy spalování? Nechci dávat veřejně email (roboti), děkuji. Daniel
Vy provozujete, škrtíte krbovou vložku na max. 42st.C? Bez nádrže a kotlového okruhu?
Dobrý den,
obracím se s prosbou - nemáte prosím někdo návod - potřebujeme vyčistit krbovou vložku Maja - Kratki z Polska, otevírání dvířek nahoru - nějak nevíme jak pořádně vyklopit dvířka. Nemáte někdo schéma, PDF návod, video-na vyčištění konkrétně krbové vložky Maja, prosím?
Děkuji
I. N.
Dobrý den.Mohl bych také poprosit pana Heřta o zaslání fotek tuningu jeho krbové vložky na email Adamekromanek at seznam.cz.Mám zuziu 15kw a problémy jako většina zde přítomných.Předem díky.
S pozdravem
Adámek Roman
Dobrý den pane Heřt, rád bych Vás také požádal o vychytávku co jste vymyslel na krbovou vložku z PL. Vlastním zuzanu 19 ( prosklenou s obou stran ). Mám stejné problémy jako popisují i ostatní ale začal jsem spozorovávat další a to unik spalin mezi sklem a rámem na horní části tak kde není těsnění od výroby. Stačí aby silněji foukal vítr a já pokud neotevřu klapku tak nesmím otevřít žádné okno v domě, jinak mi pak rámem jde kouř ven. Dokonce to má vliv i na dveře které jsou mezi obyvacím pokojem a chodbou které mi spojuje i krb. když nechám dveře zavřené tak když je venku větrno začnou pokuřovat. Mám nově zrekonstruovaný starší domek a po výměně oken mi tu vznikl tzv. podtlak. krbovky mám s externím přivodem vzduchu. Jediné co není nové je komín ale když tu byl kominík říkal že je v dobrém stavu a vysoky je 12 metrů a průměr 180mm do tvaru čtverce. Můj email je sichta.m at seznam.cz Moc děkuji za návod i jakou koliv radu.
Posílám foto krbové vložky, takhle zasrané sklo mám cca po 10 hodinách topení se suchým tvrdým dřevem
Co je zdrojem toho podtlaku?
Zdravim vsechny,mohl by jste mi prosim nekdo poslat fotky upravene vlozky Kratki aby mi nedehtovala a mela vetsi vykon. Dekuji vsem,uz jsem zoufalej.
L.VAKOC at SEZNAM.CZ
Zdravim.jak jsem se dočetl na tomto vláknu,asi jsem nevybral moc dobře.Vlastním kv Zuzana 19kW s externím přisáváním,provoz zhruba 2 roky.Sklo černé jak bota prakticky po každém topení,slaby výkon při nižším tlaku a poslední dobou pozoruji kouření při přikládání,ačkoli je otevírám"dvoufázově".Přisuzoval jsem to zanesenému komínu(200mm a od sopouchu ke konci 4,2m),ale komín je jak nový.Jsem z toho na nervy,už pomalu uvažuji o výměně kv.Moc prosím proto p.Heřta o foto jeho úpravy na muj mail bobanecek at tiscali.cz.Považuji to za poslední možnost,jak z dané situace"vybruslit" a když to nevyje tak pujde......Děkuji
Dobrý den pane Heřte, chtěl bych Vás poprosit o zaslání fotek úprav kv na mail:reno.gazurinni at seznam.cz
Předem diky
Gazur
Dobry den,
Pane Heřte,chci vas moc pozadat o zaslani fotek uprav vasi krbove vlozky,koupil jsem si stejnou znacku a mam problemy ohledne dehtovaní az se s toho muzu zblaznit...moc vam budu vdecny za drahou pomoc...s pozdravem Martin.. muj email.. Majki88 at seznam.cz
Zdravím. Nepočítejte s tím, že se dhtování zbavíte. To je nekonečný boj a čištění od dehtu sysifovská práce. Úpravy které jsem udělal by měly zachovat popřípadě i zlepšit účinnost vložky i při zadehtování.
Dobrý večer
Vlastním krbovou vložku maja, pan Heřt zuzanu. Chtěl jsem Vás pane Heřte také poprosit o foto Vašich úprav. Vložka je sice v menším formátu, ale věřím, že Vámi provedené úpravy půjdou částečně i u vložky maja. Děkuji za info. mdockal at seznam.cz MD
Také bych chtěl požádat o zaslání infa a fotek. mr.kato at centrum.cz
Moc děkuji.
Zdravim jakopu mate vlozku??Uz jste taky zacal experimentovat??
Dobry den,,jak experimenti vymyslite neco at nam to topi jak ma??Hodte nejake prispevky,,
Dobry den budu vdecny za jakekoliv rady a dokumentaci k tomuto problemu,,a jak mate provedeny upravy,,dekuji,
Tuning krbové vložky Kratki zuzana 15 kW s bočním prosklením.
Tak jak jsem slíbil, napíšu své zkušenosti z úpravou teplovodní vložky. V loňském roce jsem provozoval tuto vložku bez úprav a moje pocity byly smíšené. Špinění skel, silné dehtování malý výkon = velká spotřeba dřeva, bordel kolem kamen. Výhody - nízká cena a bezkonkurenční vzhled alespoň pro mě.
Zkušenosti s provozem - v krbu hoří táborák žlutým kouřivým plamenem, který olizuje 3 trubky, které jsou pokryty 3 mm vrstvou karbonu, který samozřejmě omezuje přenos tepla do vody, což je pro mě to hlavní. Krb sice topí, teplo sálá, ale můj odhad účinnosti je tak někde mezi 30 - 40%. Bojoval jsem tedy s dehtem a karbonem, pořídil si různé škrabky kartáče a šťouráky. Výsledkem byla podlaha pokrytá sazemi, černé ruce, bolavá záda a nas...á manželka. Potom jsem se soustředil na dobré rady - používání zcela suchého dřeva, vyšší teploty vratné vody - k ničemu.
Přistoupil jsem tedy k tuningu. Ten jsem se rozhodl vymyslet tak, aby všechny úpravy byly vratné - tedy aby nedošlo k neopravitelnému poškození vložky.
1. vyřešení opachu skel. Vrtání dírek do rámu dvířek není dobré, proud vzduchu potom tvoří mapy na skle a výsledek je spíše negativní. Uvolnil jsem tedy mírně boční sklo na horním okraji - poměrně náročná operace - zarezlé štoubky, silikonový tmel v těsnění, které je třeba mírně odtrhnout. Tím vznikla nahoře malá mezírka - opravdu malá - spíše netěsnost, kterou shora dolu, podél skla vniká proud vzduchu. Výsledek naprosto překvapivý, nejen že se téměř nešpiní boční sklo, ale výrazný vliv i na čelní sklo. Nyní stačí čistit 1 x týdně - vlhkou hubkou a nějakou pastou na nádobí cca 5 min.
2. Vyložení části topeniště šamotem - tato úprava je poněkud diskutabilní. Ze šamotového plátu tl 2 cm jsem si odřízl pruhy, kterými jsem překryl spodní část topeniště, tak aby nebyl omezen přívod vzduchu roštem. Nelíbilo se mi, že litinová část spodku krbu po okrajích roštu odvádí teplo pod krb a tím pádem do vzduchu v místnosti. Používám to, faktem je že se spodek krbu tolik nerozpálí, ale o pozitivním vlivu na účinnost spalování nemám zatím názor. Vyložení boků topeniště nepokládám za účelné, jednak je poměrně složité technicky a značně omezí přenos tepla do vody, což je hlavní problém tohoto typu vložek.
3. Zadní část topeniště je řešena poněkud nešťastně, vzhledem k tvaru roštu. Do této části se nedostane prakticky žádný vzduch, tedy zde dochází k hromadění popela a uhlíků, které fungují jako tepelná izolace a brání přenosu tepla. Do litinové část jsem provrtal 5 otvorů cca 9 mm, které přivádějí vzduch do zadní část topeniště. Uvažuji o jejich zvětšení. Jsou překryty šamotým plátkem s mezerou, aby popel nepropadával otvory pod krb.
4. Nyní to hlavní - mým cílem bylo eliminovat vliv zadehtování vložky. To jsem se rozhodl řešit opláštěním trubek v horní části topeniště ocelovými vložkami s navařenými ocelovými pláty. Tyto pláty jsou vystaveny proudu žhavých spalin. Svým tvarem v podstatě obracejí proud spalin zpět do topeniště. Mohou se rozpálit na vysokou teplotu, kterou předávají do trubek naplněných vodou. Vzhledem k vyšší teplotě ocelových plátů na nich k usazování karbonu nedochází – shoří. Mají přibližně trojnásobnou plochu než povrch trubek. Stačí je občas omést košťátkem.
5. Dalším krokem bylo umístění dalšího „teplopřevodného“ prvku do zadní části topeniště. Pracuje na stejném principu – rozpálená ocelová hmota ve tvaru jakéhosi roštu, která teplo předává do pláště krbu – plocha přenosu cca 600 cm2. Plamen prochází tímto roštem, který rozpaluje. Rovněž účinně zachytává sálavé teplo ze žhavých uhlíků.
6. Snížení teploty vratné vody. Vyřadil jsem z provozu trojcestný ventil, který udržoval teplotu vratné vody na 55 st. Logicky, čím nižší teplota vratné vody, tím vyšší tepelný spád = vyšší účinnost přenosu tepla. Argument proti je oblíbený strašák nízkoteplotní koroze a dehtování. Zkušenost – vyšší teplota vratné vody dehtování stejně nezabrání, použitím ocelových vložek již mě nezajímá, po ročním provozu koroze = 0. Tedy nebudu řešit. Možná u jiného typu kotle může mít vliv, rozhodně však ne u krbové vložky kterou mám.
7. Subjektivní zkušenosti : Po zhruba měsíčním provozu mohu konstatovat následující: Krb nyní hoří nádherným oranžovomodrým plamenem, což svědčí o kvalitním spalování vznikajícího dřevoplynu. Nějaké vědecké vysvětlení pro to nemám, (nejsem termodynamik) - zřejmě došlo ke změně proudění spalin vlivem ocelových vložek a obrácení toku spalin zpět do topeniště. Tím zřejmě dochází k dokonalejšímu promísení vzduchu a vznikajících plynů a tím ke zlepšení účinnosti spalování. Nebudu se však raději pouštět na tenký led. Co je však naprosto neoddiskutovalné - krb nyní poskytuje s rezervou dostatek tepla i pro ohřev TUV pro 4 člennou rodinu a vytápěnou plochu cca 250 m2. Denně spálím tak 15 – 20 kg dřeva, kuriozní je, že dřevo je letos pokácené, tedy k topení nevhodné. Stejně hoří. Použitím zcela suchého dřeva by se parametry krbu ještě podstatně zlepšily. Tvar ocelových tuningových vložek přinesl ještě jednu poměrně významnou skutečnost. Na „ teplopřevodném“ roštu nyní mohu velmi kvalitně grilovat bez zápachu v místnosti, což rodina a známí velmi ocenily.
8 Závěrem. Do ,krbu jsem nainstaloval zhruba 25 kg ocelových prvků. Stálo mě to zhruba 20 hodin nepříjemné práce, 10 hodin přemýšlení a kreslení, spolupráci ochotného a šikovného zámečníka, ale výsledek je dle mého názoru naprosto famózní. Odhaduji úsporu paliva tak na 30 – 40 %. To je lepší investice než zateplení. Nebudu ale předbíhat, zatím jsem ve stádiu měření účinnosti vložky tak nebudu předčasně jásat. Výkon kotle měřím objemem vyexpandované vody z akumulační nádoby. Měření pomocí teploměrů je nepřesné. Zatím mi vycházejí naprosto neuvěřitelné hodnoty – hodné termonukleárního reaktoru, tak raději ještě výpočty prověřím než budu dělat nějaké závěry.
S pozdravem T.Hert
moc dekuji za kompletni rozepsani postupu vylepseni krbove vlozky s temi otvory do dna zadni vasti krbu to je dobry napad je pravda ze vzadu temer 10 cm je prostor ktery je bez vzduchu zustavaji tam nedohorele kusy dreva uhliky atd... s tim rostem jsem moc nepochopil a jak mate udelane ocelove platy u trubek s vodou? jinak co se tyce oplachu skla kratki delaji oplach skla tim ze nahore neni utesnene sklo ale i prez to se mi sklo spini jako blazen tak ze nevim jak toto jinak udelat snad kdyz se zmeni teplota spalovani bude sklo cistejsi. jinak jsem vas chtel poprosit zda by jste mi neposlal na email fotky vsech uprav aby jsem videl jak je vse reseno email je 6miloslav9 at gmail.com predem moc dekuji a verim ze vase usili bude fungovat a pomahat dalsi kdo se rozhodne pro kroky vylepsit krbovou vlozku s pranim pekneho dne Marek
Moje zkušenosti s vložkou Zuzana 15 kW BS s bočním prosklením + akumulační nádrž 1000l. Tuto vložku jsem si vybral ze dvou důvodů.
1. cena - 28 000,-
2. Vzhled - je prostě hezká - dle mého názoru bezkonkurenčně.
Topil jsem zatím 1 sezónu a moje zkušenosti jsou - nechci říci že negativní, ale měl jsem poněkud jiné představy. Hlavním problémem je poměrně silné dehtování, které omezuje přenos tepla do vody a snižuje účinnost topení i pod 50%. Druhou nepříjemností je špinění skla. Takže minimálně jednou týdně čištění krbu od nánosu karbonu a skla. Trvá to tak hodinku až dvě což je ještě přijatelné, ale ten bordel kolem kamen a na rukách! Nejsem příliš změkčilý, ale pro někoho to může být vážný problém. Již jsem problém dehtování diskutoval, dostal jsem nějaké dobré rady - ohledně suchosti dřeva a teploty vratné vody, ale pokusy na tomto poli nepřinesly nějaké významné zlepšení. Rozhodl jsem se tedy pro "tuning" vložky. Mám v plánu vyložit spodní část šamotem, pro zvýšení teploty spalování. Do vložky namontuji ocelová žebra tak , aby se "prodloužila" cesta přenosu tepla do vody a kovové části se tak mohly rozpálit na vysokou teplotu, při které karbon shoří. Rovněž se pokusím o přivedení sekundárního vzduchu.
Problém špinění skla se dá poměrně snadno omezit oplachem skla pomocí vyvrtaných otvorů v rámu dvířek. Chystám se na to, o zkušenosti se rád podělím. Chápu, že pro normálního člověka jsou tyto postupy nepřijatelné.
Závěrem tedy pokud nejste nadšenec, a nechcete mít podobné starosti, kupte si raději jinou vložku, ale obávám se že budete muset připlati tak 2-3 násobek. Druhá možnost je ta , že se smíříte s tím, že spálíte místo 5 m dřeva 8 - 10 m ročně.
Ještě k externímu přívodu vzduchu - ten akorát omezí nasávání teplého - vyhřátého vzduchu z místnosti s krbem. Účinnost spalování se tím nezlepší.
Považuji to za jistý druh ventilace, kdy je vydýchaný vzduch - (když se v zimě moc nevětrá) odváděn krbem do komína a čerstvý proudí netěsnostmi dveří a oken do domu.
No tak asi dam tych cca 30-35tis a pojdem do Venus 16.2 pripadne Uniflam,BeF...vsetky maju aj sekundarne spalovanie aj oplachovanie skla.
Ale aj tak diki za rady
kupili ste ? vybrali? pripadne nejake dalsie skusenosti s KRatki?
zvazujem teplovzdusnu MAJA 12kw s rohovym sklom
mam take zuzanu 15kw oboustranou dvirka nepruhladna z obou stran a nizky vykon neni pripojeno externi prisavani vzduchu muze toto mit takovy vliv.nebo lze spatne pripojit.diky
Dobrý den,
jen malé upozornění, trochu mi uniká vztah mezi tepelnou ztrátou objektu, Vy jste psal 5kW a výkonem teplovodní vložky, která je 19kW. Možná jsem to špatně pochopil, ale jen pro případné upozornění...
nejsem odborník, ale zcela správná připomínka.
moje reakce byla hlavně na výrobce a druh krbu.
já volím kratki-maja 12kW(9kW do vody, 3kWdo vzduchu). aku nádrž mít nebudu(bohužel), můj amatérský výpočet tepelných ztrát podle dostupných dat na internetu mi dal opravdu ztráty(2kW zkrz obálku budovy, 2kW odhad na tep.ztráty větráním a 1kW volím jako korekční faktor na reálný stav novostavby). v tuto chvíli provádím odpady, vodovod, elektriku uvnitř.
také zvažuji vytápění teplovodním krbem od kratki s regulací přívodu vzduchu. bude to u mě jediný zdroj tepla. zajímalo by mě, zda někdo volíte na radiátory samočinné termoventily(termohlavice). já si u několika radiátorů nebudu dávat termohlavice pro případ přehřátí.
kratki teplovodní krby jsou vlastně ocelové kotle a ocelových kotlů mají lidi hodně. tak v čem by měl být problém? jaká je životnost takových kotlů? děkuji.
mrkněte na http://www.krby-krbove-vlozky.cz/index.a…
No jasně ale pokud jste porovnal krby s vašeho odkazu s krby Kratki je pořád cena výše:( Mě jde o zkušenosti konkrétně s vložky Kratki případně nějaké recenze či jiné tipy. Poradí někdo?
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
