Vyhledávání
Naše další weby
Autor: Dan ...
Datum: 17.09.2009 16:27 odpovědět upozornit redakci editovat reakce na ...
Já vím jak to myslíte. Pokusím se Vám vysvětlit jak to myslím já.
Dovoluji si také zkopírovat části Vašeho příspěvku.
Napsal jste:
„Vtip je v tom, že výkon PT je velmi závislý na rozdílu povrchové teploty podlahy a místnosti. Tedy stejného snížení výkonu PT jako snížením teploty podlahy, což vyžaduje zásah regulátoru topné vody a velkého zpoždění je dosaženou zvýšením teploty místnosti.
To znaméná, že každé přehřátí místnosti zákonitě sníží výkon PT a to ihned bez jakéhokoliv zásahu (proto samoregulace).“
Pokud by se zvedla teplota vzduchu v místnosti skokově na teplotu povrchu podlahy (což samozřejmě nelze), tak ano těsně po tomto skoku byl výkon PT nulový. A postupně by stoupal jak by se prohřívala podlaha ze spodních vrstev.
Jenomže toto zvýšení teploty skokové není, proto se plynule zvyšuje teplota vzduchu i podlahy.
Například teplota vody bude 35°C a teplota povrchu 23,7°C (jsou to Vaše údaje)
Rozdíl teplot voda – povrch je 11,3°C.
Místnost se vlivem např. slunce bude ohřívat postupně až třeba o 2°C čímž se zvýší teplota podlahy také o 2°C. Rozdíl voda – povrch je 9,3°C. Tepelná vodivost betonu je stále stejná, proto prostup tepla od topné vody k povrchu podlahy lineárně klesá se snižující se tepelným rozdílem. Rozdíl 11,3°C a 9,3°C je 12,15%. Což znamená, že topení topí při stejné teplotě vody (ta je dána venkovní teplotou, která se nemění) jen o 12,15% méně.
Pokud tohle považujete za samoregulaci, pak ano. Těch 12.15% se samoregulovalo.
Vlivem zvýšení tepelného rozdílu na venkovní zdi se zvýší také tepelná ztráta. Budeme uvažovat teplotu kolem např. -2°C venku a +20°C uvnitř. Rozdíl je 10%. I to přispěje k samoregulaci, ale to už není zásluha PT ale vlastnost každého domu.
Dále - to co píšete o akumulaci, tak s tím samozřejmě souhlasím.
S čím však nesouhlasím ani malinko, je věta která od Vás zazněla několikrát je tato:
„(v určitých případech dokonce voda začne odebírat teplo z místnosti). Ať už bude teplota zpátěčky i po smíchání jakákoliv tato neodebraná energie sníží spotřebu plynu v kotli.“
To, že se voda průchodem podlahou tolik neochladí to beru. O těch 12,15%. Ale na to aby dokázalo PT odebírat teplo z místnosti, tak to opravdu ne. Pokud máte stejnou venkovní teplotu, tak kotel Vám stále dává 35°C teplou vodu a jaká teplota by asi tak musela být v místnosti, aby Vám odcházela z PT 35°C teplá voda? Nesmysl. Pokud budete mít v místnosti 35°C, tak pokud budete mít dokonalou izolaci pod PT, tak se topná voda jen neochladí!
Další Vaše vyjádření:
„Jestliže je kotel mimo provoz a jede oběhové čerpadlo a v jedné místnosti je delší dobu vyšší teplota (třeba solární zisk), tak i podlaha a zpětná voda bude teplejší a po průchodu přes kotel se stane vodou topnou. (Ovšem s malým výkonem, protože se neohřeje o moc).“
Uvědomte si, že zpátečka z PT osluněné místnosti se smíchá se zpátečkou ostatních místností a tuto vodu čerpáte do všech místností. Je zajímavé, že uvažujete tak, že v některých topí a v té osluněné chladí. Jaký by asi musel být rozdíl teplot, aby stejná voda někde topila a jinde chladila? Dovoluji si tvrdit, že rozhodně více, než 2°C.
Autor: Bohuslav Vintr
Datum: 18.09.2009 07:21 odpovědět upozornit redakci reakce na ...
Těch Vámi spočtených 12,5% samoregulace by platilo za dvou podmínek:
1) vyrovnaly by se teploty do ustáleného stavu. Z fyzikálního hlediska v nekonečném čase. Reálně alespoň víc, než 3 hodiny. Z hlediska posunu slunce horizontálně i vertikálně se ale ozářené místo mění případně není v dané místnosti žádná ozářená plocha i za zcela jasného dne. Ale budiž.
2) Musíte uvažovat také spád teploty mezi předměty ozářenými (především podlaha) a teplotou (vzduchu), kterou si přečtete na teploměru.
Tedy po ozáření teplota podlahy není výpočtových 23,2°C (proto jsem použil formulaci byla by). Za podmínek přehřátí o 2°C má povrch podlahy teplotu (pro celkový výkon 2*ztráta) 25,4°C. Přitom jsme uvažovali teplotu vstupní vody 30°C a střední teplotu topné vody 26°C. Tedy rozdíl mezi teplotou povrchu a vody 0,6°C.
Jestliže rozdílu (45-28=24) 17°C odpovídá výkon PT 100W/ m čtv. má naše PT výkon 100/17*0,6=3,5 W/ m čtv. (pro Vaši místnost způsobí PT přehřívání z kotle "závratnými" 105W).
A to jsem podhodnotil solární zisk jen na dvojnásobek ztráty. Kolik má Vaše místnost ztrátu při venkovní teplotě 0°C ? Špičkový solární zisk přes jižní dvojsklo 7 m čtv, může dosáhnout až 5 kW.
K případu běžícího čerpadla a odstaveného kotle: Tepelné spády jsou počítané pro ustálený stav pro příslušný tok energie. Nelze je vttáhnou stejnou hodnotou na stav neustálený.
Jednoduše řečeno: Když máme v jedné místnosti 23°C a v druhé 21°C, tak teplota oběhové vody bude někde mezi nimi (22°C) a jednu místnost bude chladit a druhou ohřívat. Malým výkonem. Jestliže Vaši max. ztrátu pokryje teplota topné vody třeba 31°C, pak 1°C rozdílu topné vody bude 31-21=10 1/10=10% Vaší maximální ztráty.
Fajn. Zbývají nám dva body, kde máme rozdílné názory. Všimněte si prosím mé snahy o sjednocení našich názorů a prosím…
před 15 roky
Jako každý plynový KK nemá plynulou regulaci v plném rozsahu 0-100%. Proto při zvyšování venkovní teploty prochází…
před 15 roky
Jak přestane zapalovat? Vám kotel běží v režimu 0/100%? Myslel jsem, že umí řídit výkon a tím i teplotu plynule...…
před 15 roky
122 odpovědí
Zobrazit všechny reakceNevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení