KSD oknaDobrý den pánové.
Jak jsem již napsal, nehodlám zde v tuto chvíli obhajovat celkový přínos výše jmenovaných oken. Nejsem ani jejich prodejcem ani individuem zdatným v oboru stavební fyziky, takže za prvé nejsem přímo závislý na případném zisku a za druhé neovládám matematickofyzikální problematiku natolik, abych se účastnil Vašeho technického teoretizování. Okruhem mého zájmu je spíše oblast filozofie a psychologie, tedy nahony vzdálená stavební fyzice. Přesto, že z výše popsaných důvodů nedokáži simulovat matematické modely a tak předvídat více nebo méně verifikovatelné závěry, mohu své úsilí vložit do praktického pozorování, které i v rukou laika se blíží takříkajíc matematické jistotě. Jelikož pozorování, která by vnesla více světla do skutečné funkčnosti diskutovaného okna nemám musím se k celkovému hodnocení odmlčet. Při čtení Vašich přízpěvků však ve mne i přes nedostatek relevantních dat vyvstává potřeba reagovat. Ne ve smyslu konfrontačním. Jak jsem pochopil z Vašich závěrů, je téměř jisté, že fungování těchto oken je neupotřebitelné, nebo dokonce ubližující energetickému životu hypotetického domu v tom smyslu, že zabraňuje vniknutí nositele tepelné energie do nitra domu a tím jej v podstatě ochuzuje, jinak řečeno spíše vše zhoršuje. Na mnou uváděné hrubé stavbě jsem zaznamenal velice skromný, ale zajímavý efekt, který mohu sdělit již nyní. Objekt o němž hovořím je patrový. Současný tepelný odpor obvodového zdiva je jistě menší než R - 1, kdy je zdivo protkáno řadou škvír a netěsností. Vstupní otvor je pouze částečně zakrytý proti sněhové vánici. Dominantou přízemí je betonová základová deska a nosná betonová příčka. Strop v prvním patře není doposud zkompletován a je tvořen pouze prkenným pobitím, takže tu dochází k promrzání a nežádoucímu protahování chladu ven skrze nedokončenou střechu (dvouplašťový odvětrávaný systém). V prvním patře se nenacházejí žádné příčky, pouze obvodové cihlové zdivo. Celý dům je silně prochlazený jak jsem již několikráte psal. Přesto lze v celém průběhu zimy pozorovat, že přízemí je chladnější než první patro.
Naposledy za polojasného dne byl rozdíl teplot tak markantí, že v přízemí chodila paní v zimním kabátu a v prvním patře si jej mohla svléci, kdy si stěžovala na promrzání končetin v přízemní části domu. Měřený rozdíl teplot činí průměrně 5 stupňů. Nechci prostřednictvím tohoto postřehu vyvíjet tlak na ducha Vaší diskuze. Je mi jasné, že se nejedná o dostatečně pádný argument. Jeho pádnost je však relativní. Myslím tím, že sice nedokáže plně ospravedlnit konečnou efektivitu oken, ale v případě kdy je postaven proti závěrům výše jmenovaným. Tedy, že dům je spíše energeticky ochuzen, než obohacen, se v mých očích stává skutečností nabývající na významu. Objekt není zásobován teplem, jeho netěsnost jak ve zdivu, tak v zastřešení je markantní. Jedinou jeho vyhlídkou na zisk energie jsou diskutovaná okna. Kdyby byla hypoteticky brána tak jak pramení z Vašich vývodů, byl by objekt v podstatě vydán na pospas svému vnitřnímu klimatu, jehož kvalita by neodvratně závisela na podmínkách exteriéru, tedy letošní tuhé zimě. Přízemí je silně ochlazováno masivní betonovou nosnou příčkou, dále pak závany skrze vstupní otvor. Není žádného důvodu se domnívat, že s přízemí stoupá masa teplejšího vzduchu vzhůru do patra, kde se poté shromažďuje pod děravým prkenným záklopem. Za venkovních mrazivých podmínek by měl být přirozený stav uvnitř domu charakterizován téměř rovnoměrným rozložením teplot. Pakliže není klima domu ovlivňováno jiným okultním zdrojem energie. Nechci tímto vynášet žádný sofistikovaný závěr. Nechci však zastírat, že prozatím nepřijímám Vaše paradigma o nevpouštění energie do nitra domu. Je patrné, že kdyby okny neproudily solární zisky do interiéru, nemohlo by dojíti k tak rozdílnému klimatu u takto nezabezpečené, otevřené stavby. Naposledy bylo v přízemí naměřeno 5 a v patře 10 stupňů nad nulou. Z tohoto snad nevyplývá skutečnost, že KSD jsou zázrak, nýbrž stavím toto do opozice pouze proti Vašim definitivním závěrům, že okno v podstatě brání průchodu elektromagnetické energii. Jestliže byl teplotní rozdíl markantní i v mrazivějším prostředí, je přirozené, že k tomuto efektu musí být potřebná již ne pouze symbolická dávka energie, která vniká dovnitř domu, kde poté v přízemí je otupena promrzlou betonovou příčkou, zatímco v patře v tu samou dobu ovlivňuje klima již daleko účinněji, čímž dochází k onomu rozdílu teplot.
Dále bych se chtěl vyjádřit k ironizující poznámce pana Homoly. Tento sděluje ve svém přízpěvku, něco v tom smyslu, že dostal nápad, hodný patentování. Doslova říká, že by mohl již rovnou instalovat něco jako čirý radiátor do nitra okna, kterým by protékalo medium (voda, lihová směs), prostřednictvím jehož by bylo okno vytápěno. K tomuto uvádím, že již příležitost k patentování je nenávratně promarněna. Česká televize někdy v průběhu zimy, myslím, že se jednalo o vědeckopopularizační pořad Prizma, odvisílala dokument o vývoji tohoto systému, na němž se podílí vědecké kapacity z více zemí EU. Okna jsou prozatím vyvíjena pro využití ve výškových prosklenných budovách a v současné době jsou testována ve Španělsku na adekvátním objektu. Princip spočívá v průtoku vody vnitřním prostorem skleněné výplně. Inženýři zainteresovaní v tomto projektu informovali, že cílem, je razantně snížit náklady na chlazení a vytápění těchto výškových gigantů, kteří s tímto vždy zápolili. Podrobnější obraz tohoto, nemohu zodpovědně zprostředkovat. Vím, že šlo o chlazení pomocí přirozených vlastností vody. Vytápění bylo řešeno, dohřevem vodního media. Jelikož nejsem fyzik, nedovedu charakterizovat bilanci při průchodu imfraspektra, ale viditelné spektrum zřejmě nepůsobilo v tomto řešení žádné problémy, nevím.
Když jsem u toho viditelného spektra. doposud mi pan Homola neodpověděl na moji narážku ohledně jeho protimluvného prohlášení, týkajícího se vidielného spektra. V původní diskuzi se výjadřil v tom smyslu, že zahřátí okna je nesmysl, protože v místnosti by tímto nastala tma, jedině za těchto podmínek by okno mohlo hřát. O rok později již veřejně psal něco jiného. Připustil, že okno hřeje, kdy dokonce vysvětloval, že k zatmění interiéru nedojde, protože okno hospodaří pouze s neviditelným spektrem, kdy viditelnou složku energie slunce, bez většího zájmu vpouští dovnitř. Nejde mi v tomto případě o vysvětlení technického rázu. Spíše je pro mne nepochopitelné, jak můžete v původní diskuzi veřejně nařknout někoho z podvodu a k tomuto dokládat i příslušné deduktivní myšlenky. Z odstupem času již netrváte na původní kritice, tedy obviňování z podvodu, nýbrž zmírníte v uvozovkách na nerentabilnost a tímto tedy nesmyslnost zařízení, kdy opětovně toto potvrzujete adekvátními myšlenkami. Toto chápu až do chvíle, kdy se současné myšlenky mírnějšího postoje staví do kardinálního rozporu s původním smýšlením. Každý z nás nese plnou odpovědnost za slova, která z něho vycházejí. Tyto mohou i velmi ubližovat. Například ztráta pověsti je každému z nás velmi nepříjemnou disbalancí našeho vnitřního života. Jestliže nerozlišujete mezi pojmem podvodného jednání a pojmem nepřínosnosti či chybnosti systému a veřejně pronesená obvinění taktéž veřejně nenegujete a tím neuvedete do souladu se skutečností, dopouštíte se tím zbytečného poškozování druhého, které by jste asi sotva sám chtěl dobrovolně podstupovat. Je zřejmé, že kdybych se před pár dny neozval, jistě by nedošlo k opravě a vyjmutí mého jména z nějakého hanlivého seznamu. Je skutečností, že zpracováváte velké množství technických informací, která poté představujete jako bezchybná a poté nejste schopni bez nepřesností zveřejnit seznam čtyř jmen, a tím se dopustíte pro mne nepříjemného přehmatu. Je zřejmé pro každého vážnějšího pozorovatele, že i Vy diskutující se v rámci tohoto fóra těšíte své pověsti, kterou si pečlivě střežíte. Chápu, že není pro žádného z nás lehké přiznat se a příhlasit ke starým chybám. O to více bychom měli šetřit obviňujícími výroky z vědomého podvodu, nebo zveřejňovat seznamy podvodníků.