Kam dál pro informace ze stavebnictví
Rubriky:
Chtěl jsem se zeptat jaký máte názor na zavedení měřičů TUV ?
našel jsem nějaké odkazy ( např. www.mereniteplevody.cz ) ale nejsem z toho moudrý - jestli je to dobré či ne .
Děkuji
Lorenc
Byl jsem pane Kocina, v teplárně. Mají tam takovou stavbu ze které jde pára. Ptal jsem se na co slouží. Slouží to na…
před 14 roky
pak podražila energie obecně a tím bylo po problému. - nadherny dovetek.kez by ty energie do 5 let podrazily uplne…
před 14 roky
Podobný problém s drahou TUV jsme řešili v našem malém sídlišti už v roce 1994. Spolu s vedením družstva a kotelnou se…
před 14 roky
6 odpovědí
Zobrazit všechny reakceJeště dodatek:
Mnohdy je to boj s větrnými mlýny i uvnitř SVJ a Byt .družstev, neboť rozhodnutí o instalaci (díky obezličky v zákoně, která připouští dohodu což nechápu) pošle sám (zabedněný a neznalý)statutární orgán, bez rozhodnutí nejvyššího orgánu, což je u SVJ Shromáždění vlaastníků a u družstev Shromáždění delegátů(valná hromada),
nebo v lepším případě se najde nějaká skupina totálních zabedněnců, která sedne na lep teplárenských loby a přehlasuje skupinu pokrokově smýšlejících a do budoucna vidících chytrých lidí.
Pak ovšem nechť jim ti chytří v budoucnu vyškrábou oči, neboť cena spotřebované energie pro teplou vodu se již pomalu blíži ceně spotřebovaného tepla pro vytápění a nkdy v budoucnu již nedojde k jejímu zlevněí, ale naopak ke zdražení a to razantně.
Těžební limity pro výrobu teplárenského uhlí se nedaří prolomit i když se všeobecně ví že je ho naopak 2x tolik, než je potřeba tepláren, ale těžařské společnosti jej raději prodají dráže někomu jinému, třeba za hranice, než aby jej dodali teplárnám za státem regulovanou cenu.(uhlí je státní majetek).
Dále se také ví, že teplo je chudá popelka v porovnáním s elektřinou a tak je i přehlížena v energetickém zákoně a schváleném Národním akčním plánu a novém připrvovaném zákonu o podporovaných zdrojích energie.Uhlí se tak nahražuje biomasou (dřevní štěpky) a na to je třeba nové technologie. Štěpky tak přijdou dráž než uhlí a v přímé úměře i dražší GJ na vytápění . Také se ví že energetický gigant ČEZ si zajistil u Českých Lesů pomalu 50% veškerých lesů pro výrobu štěpků na výrobu elektřiny.(nikoli tepla)
Dále se ví že účinnost takové výroby elektřiny je v malé účinnosti (20-30%na rozdíl od výroby tepla (80%), což je také energie.
Spálí tak ČEZ české lesy, jen pro to aby vykazoval gigantické zisky pro p. Romana a jeho skupině podnikatelů?
František Janoch STP
Podobný problém s drahou TUV jsme řešili v našem malém sídlišti už v roce 1994. Spolu s vedením družstva a kotelnou se zjistilo, že neúměrné náklady na TUV, které byly 2,8 x vyšší než teoretické jsou způsobeny venkovním zásobníkem na TUV (asi 100 m3), 24 h obíhající vodou ve smyčce a letním provozem kotle na tuhá paliva, který se půl dne nahříval, pak dělal vodu a pak den dobíhal tady byl odstavený a to se opakovalo. Po namontovaní bytových měřidel klesla spotřeba TUV natolik, že zásobník venkovní šel do šrotu, pak se zastavil oběh na noc a pak se plynofikovala kotelna, pak podražila energie obecně a tím bylo po problému.
Není divu, že z příspěvku , který jste si přečetl nejste moudrý. Příspěvek, který je vložen teplárenským loby, má jejiný účel a to dokonale vymýt mozky všem vlivným činitelům tj. statutárním orgánům bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, aby tito potvrdili předem připravenou dohodu, že toto patní měření nechtějí. Je to z jejich strany pochopitelné, naboť by se přišlo na to, kolik vlastně dělají ztráty na potrubní trase z předávací stanice až do bytu konečného spotřebitele, kolik vlastně stojí koncového uživatele jeden metr krychlový dálkové teplé vody.
Ukončení kalendářního roku je v SVJ a BD spojeno i s ukončením zúčtovacího období a s vyúčtováním nákladů na teplou vodu (dále TV) z její centrální přípravy. Centrální přípravou se rozumí společná příprava teplé vody pro více odběrných míst (zúčtovacích jednotek ).
Cenu za jednotku množství (1m3) teplé vody ( nebo množství studené vody spotřebované pro výrobu teplé vody) nikde na žádné faktuře od dodavatele teplé vody nenajdete. Množství spotřebované a účtované vody nenajdete ani na měsíčních fakturách ani na zúčtovací „třinácté faktuře“. Proč asi? Protože by se deklaratorně prokázalo, jaký je faktický rozdíl mezi součtem náměrů bytových vodoměrů z jednotlivých zúčtovacích jednotek a skutečně účtovaným množstvím této vody z výrobny (výměníkové stanice).
Ukázalo by se prokazatelně, jak draho nás přijde 1m3 „dálkové“ teplé vody, potažmo jak draho nás přijde dálkové ohřátí jednoho litru studené vody na vodu teplou oproti normálu a následně jak ohromné jsou v tomto ohledu účtované rozdílové ztráty. Proto se tak všemožně brání dodavatelé teplé vody zřídit, dle novely zákona 458/2000Sb. na patách domů fakturační, nebo i poměrové, měření spotřeby teplé vody a tepla na její ohřátí.
Příklad z Plzně:
Jak draho nás tedy přijde v roce 2011 dálkové ohřátí jednoho litru studené vody na vodu teplou , která nám teče z vodovodního kohoutku v bytě? Zařízení k ohřevu TUV musí byt navrženo tak, aby teplota vody v místě odběru (na výstupu u odběratele) trvale dosahovala hodnot mezi 45 až 60°C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček.
Z fyzikálních vlastnosti vody vyplývá, že pro zvýšeni její teploty o 1°C je potřebné dodat určité množství energie – tepla. K ohřátí běžného 1 l vody o 1°C je potřeba = 4,18 kJ.
K ohřati jednoho litru vody z 10°C na teplotu 57,5 °C, která odchází z výměníku (viz on-line dispečink- http://www.plzenskesluzby.cz/twdispecer/) je třeba dodat 198,55 kJ! ( V zemním potrubí, které přichází do výměníkové stanice, se uvažuje teplota studené vody 10°C).
V roce 2009 jsme spotřebovali 745,34 m3 teplé vody, kterážto spotřeba byla naměřena bytovými vodoměry, jejichž náměry v současné době považuje Plzeňská teplárenská jako relevantní na stejné úrovni jako patní vodoměry. Z pohledu vyúčtování celkových nákladý předávací stanice se bere celá množina zůčtovacích jednotek se stovky až tisíci nepřesných poměrových bytových vodoměrů , jako jeden odběratel a pak se rozúčtuje.
Dle faktury od Plzeňské teplárenské, nám byla na výrobu tohoto předmětného množství teplé vody 745,34m3 vyměřena spotřeba 288,79 GJ !!
K dálkovému ohřátí jednoho běžného litru teplé vody, která nám teče z kohoutku, nám tak vyměřuje Plzeňská teplárenská spotřebu 0,00038746 GJ = 0,38746 MJ = 387,46 kJ !!!
Dálkové ohřátí tohoto jednoho běžného litru teplé vody z 10°C na teplotu 57,5°C nás přijde 1,951448 x dráže, oproti normálu, za který je tento litr teplé vody vyroben tj.téměř 2x více oproti její výrobní ceně (bez ceny samotné studené vody).
Z kohoutku nám však teče teplá voda o teplotě nižší a nepřesahuje ani v nejlepším případě teplotu 52°C !! (další 10.2% ztráta). Vlivem cirkulace se však vratná teplá voda nevychlazuje na počátečních 10°C, její teplota je cca o 10°C nižší než u koncového odběratele a dopouštěním spotřebovaného množství vodou 10°C ve výměníkové stanici se spotřeba tepla na dohřátí minimalizuje!!
V roce 2011 zaplatíme za ohřátí jednoho m3 dálkové teplé vody (bez ceny dodané studené vody) cca částku 142,88 .-Kč včetně DPH !! (při základu spotřeby z roku 2009)
Včetně dodané studené vody bude výsledná cena /m3 teplé vody cca = 211.35 .-Kč (při základu z roku 2009, započtením dalších vlivů bude reálná cena za m3 TV = 214.-Kč včetně DPH uvnitř zúčtovací jednotky). Instalace patního měření + solární ohřev se jeví jako řešení a nanejvýš nutné !
V současnosti se stává potřeba energie pro přípravu teplé vody rozhodujícím faktorem z pohledu celkově dodané energie do budovy, na pokrytí potřeb vlastníků bytů v budově.
Efektivní způsob přípravy teplé vody v našem domě s již sníženou spotřebou tepla na vytápění, díky již provedenému kvalitnímu zateplení obvodového pláště budovy , výměně všech oken a vchodových dveří, je v současné době místem s největším potenciálem úspory!!
Pokud máme nyní ještě hledat úspory v rámci celkové dodané energie do budovy a tím snížit i výdaje všech vlastníků, je nutné ji hledat v efektivitě přípravy a dodávky teplé vody.
Celkově dodaná energie do budovy v jednotkách [ MWh] potřebná na přípravu teplé vody představuje v celkové bilanci energetické náročnosti budovy zahrnující vytápění, přípravu teplé vody, spotřebu el. energie na osvětlení, podíl ve výši 38% !! Toto je podíl dle doposud známých výsledků z roku 2009.
Pro teplo na vytápění je to podíl 61,53% a pro el.energii spol. částí budovy 0,47%.
Tento podíl energie pro teplou vodu bude v roce 2010 vyšší, neboť počet obyvatel, zejména dětí se v domě o 24 bytech oproti roku 2009 navýšil.
Ke kvalitativním parametrům teplé vody uvádím, že podle harmonizované evropské normy ČSN EN 806-2 tato předpokládá, že za úplného otevření výtokové armatury, by teplota teplé vody měla být 60°C. V případě ČR doposud platí vyhláška MPO 194/2007 Sb.,kde se uvádí, že teplá voda je dodávaná celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45°C až 60°C s výjimkou odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce.
Pokud bychom celý systém uvedli do skutečně plnohodnotného provozního stavu – od správného zaizolování potrubí o správné tloušťce i v prostupech, na odbočkách a armaturách, až po hydraulické vyvážení stoupaček nasazením regulátorů diferenčního tlaku a termostatických regulátorů, nastavení kapacitního chodu cirkulace čerpadlem s frekvenčním měničem a změnou regulace ohřevu, včetně takové samozřejmosti jako je měřidlo na patě domu a solárních kolektorů, pak můžeme mluvit o dalších velkých úsporách a o tom, že celý systém distribuce teplé vody bude na všech stoupačkách vyvážen tak, aby mezi jakýmikoliv dvěma výtokovými body byl teplotní rozdíl menší než 3K.
Doposud využíváme centrální ohřev z CZT předávací (výměníkové) stanice. Z pohledu výhodnosti a úspornosti je tento systém ten nejméně výhodný z výběru ostatních možných.(elektřina, plyn, solární). Decentrální ohřev (uvnitř zúčtovací jednotky) je zvlášť hospodárný, neboť k ohřevu vody dochází okamžitě při jejím průtoku topným tělesem. Vzhledem k bezprostřední instalaci ohřívače v místě odběru (pata domu) nedochází ke ztrátám energie a rovněž jsou minimalizovány ztráty z důvodu nadměrné délky přívodního potrubí, což je typické pro stávající centrální ohřev.
Při současném stavu, jsme trvale závislí na dodávkách dálkové předražené teplé vody a stačí aby někde na trase došlo k poruše na přívodu studené vody do výměníku, ten pak nemá co ohřívat a jsme všichni bez teplé vody. Nemáme absolutně žádnou průběžnou kontrolu o odebraném množství vody ani o množství tepelné energie spotřebované na její ohřev, ani o správnosti fakturovaného množství vody a energie.
Patní měření teplé vody smaže všechna tato negativa a umožní všechna pozitiva výše uvedená. Realizaci tohoto měření hradí dodavatel teplé vody a oprávněný náklad se rozpočítává do 16-ti následných let. Toto měření je nutnost, nikoli rozmar!!!
Bez měřídla TV na patě není možné odčítat denní, měsíční, půlroční a roční spotřeby, nutné k vyhodnocování operativního chování a s tím přijatá opatření.
Nově přijatá a schválená vyhláška č. 366/2010 Sb. ze dne 8.12.2010 ve svém §2 odst d) jesně upřednostňuje měřicí zařízení na patě. Rovněž v §3 odst.3) jasně dává najevo, že s tímto měřičem počítá.
Zákon 458/2000 Sb. v současném platném znění dává v § 78 odst.6 povinnost držiteli licence zřídit měření teplé vody na patě objektu.
V novém návrhu novely zákona 458/2000 Sb. se pod poř.číslem 128 navrhuje odstavec 6 opět zrušit . Naopak skupina poslanců jej chce ponechat a z poměrového měření zavést povinnost měření fakturačního, tak jak je to u měření tepla pro vytápění, což je logické. Projednávání bude v březnu 2011.
Jelikož jediné fakturační měřidlo je v současné době pouze na výstupu z předávací stanice a další měřidlo až v bytě u konečného spotřebitele, bylo by tedy vhodné aby i rozvody v příslušném domě převzal dodavatel tepla do své správy, neboť není naplněna litera obchodního zákona o dodávce a službě. Dodávka začíná u dodavatele na předávací stanici a končí na hranici objektu.Zde by mělo být měřidlo, ale není! Z hranice objektu až do bytu konečného spotřebitele je to služba, kterou zajišťuje vlastník objektu. (SVJ, Byt.družstvo)
Proto i z tohoto hlediska je nutné měřidla na patě instalovat, obdobně jako je to u studené vody, tepla pro vytápění, elektřiny aj.
František Janoch STP
V roce 2011 zaplatíme za ohřátí jednoho m3 dálkové teplé vody (bez ceny dodané studené vody) cca částku 142,88 .-Kč včetně DPH !!
prepocital jsem si ten rozdil 47,5st a vychazi levneji ohrivat TV pomoci elektriny v sazbe D45d.
dejte na strechu solarni termicke kolektory - pokud je to tedy technicky mozne.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.
