Poradí někdo správný postup při položení zemnícího pásku,musí být položen pod celým obvodem domu,zda musí být v každém rohu vyveden,jakou velikost pásku atd.Děkuji
Ale může se něco přihodit,provedením pospojováním všeho dle vašeho textu pouze snížíte riziko následků, žádná ochrana…
před 11 roky
Nechci se teď pouštět do křížku s chodícimi encyklopediemi norem a vyhlášek. ale ším dále bude hromosvod od objektu…
před 12 roky
Můžete být poněkud konkrétní a naznačit v čem a jakým způsobem vznikne cenový rozdíl mezi realizací vnější ochrany…
před 12 roky
73 odpovědí
Zobrazit všechny reakceMám jeden možná debilní dotaz na odborníky, ale přece...
Když je zemnící pásek v základech spojen s uzemněním v domě, je s ním tedy spojena kostra pračky, lampičky a pod...
Když do bleskosvodu uhodí blesk, tak je bleskosvod spojen s těmito spotřebiči. To opravdu nevadí?
(prosím, bez emocí :-)
PV Petr Vorlicek @petr.vorlicekNěkteré pravdy je asi třeba opakovat pořád dokola.
Nejlepší je samozřejmě udělat izolovaný hromosvod. Ale ne jen "nějak" izolovaný, ale izolovaný dostatečně. To Vám ale pak vyjde min. bezpečná vzdálenost hromosvodu od objektu 1 metr a víc (to se musí spočítat podle místních podmínek). Máte takový?
Pokud nemáte, pak nastupuje druhá metoda, a sice pospojovat. Všechno, bez výjimky. Co není pospojováno, na tom se může proti pospojovaným částem objevit napětí v řádu stovek kV až milionů voltů, s následným obloukovým výbojem a požárem.
Ten vysoký potenciál (vyvolaný průchodem bleskového proudu do zemniče) se šíří celým objektem - stavební konstrukcí, trubkami, dráty... Obyvatel je pak v pozici vlaštovky sedící na drátech VN. Té se taky nic nestane, ale dá práci jí to vysvětlit.
jsem laik.
Po celem obvodu stavby, vyvody aspon kazdych 15m, viz.: http://www.kniska.eu/animace/07.1%20Uzem…
min prurez 100mm2 (150?)
minimalni prurez mozna bude ovlivnen vodivosti pudy(nebo ceho, kdyz je v betonu...), dle ČSN EN 62 305 (...) coz by melo byt i v projektove dokumentaci
Chtěl bych se zeptat na uzemnění starého domu.
Koupil jsem si domeček z 20 let a ted ho spravuji, elektriku hodlám dělat příští jaro a lelikož jsem vystudoval slaboproud se zaměřením na počítačové systémy tak to raději přenechám odborné firmě ale nerad bych se dočkal toho, že až budu mít hotovy betonové podlahy a stěny pak mi přijde elektrikář a řekne že se musí zatlouci uzemňovací tyče a podobně a je potřeba všechno rozmlátit.
Situace je následující: po důkladném hledání po zemnícího pásku ani vidu ani slechu, dodatečné položení pásku kolem domu nepřipadá v úvahu ( dům je umístěn mezi domy a od ulice je 2,5 metrový asfaltový chodník) jediné volné místo je na dvoře (60m2) ale od sousedů jsem zjistil že po celém dvoře v hloubce asi +-20cm je dlažba z kamenů na štorc, takže asi se bude muset použít zemnících tyčí. Hromosvod je v dezolátním stavu a pochybuji že je i správně uzemněn.
Otázka zní: šlo by využít pro uzemnění (vody, plynu, odpadu, bojleru, pojistkové skříně a PEN svorky) uzemnění hromosvodu který bude nově udělán tou samou firmou jako elektroinstalace nebo bude nutné uložit zemnící pásek do zeminy v místnosti a pak na nej přijde ipa s betonem. Nebo je případné jiné řešení tohoto problému.
Předpokládám že zmiňovaná 20cm hloubka pro uložení zemnícího pásku je málo a bude nutné použít tyčí ( lze použít pásek a ten spojit s dvěma 2m tyčemi připevněnými na zemnící pasek na začátku a na konci pásku?)
Rad bych měl orientační představu než budu vybírat el. firmu.
děkuji za odpověď, případné Vaše zkušenosti na řešení tohoto problému na chrostik888 at gmail.com
PN Petr Novák @petr.novak788Pokusil jsem se Vám odpovědět v jiném, zřejmě omylem Vámi zadaném dotazu. Doplním ještě o poznatek a zkušenost s vodivosti různých druhů zeminy a hloubky uložení strojených zemničů. V kamenitých a písčitých půdách dosáhnout předepsaných odporů je někdy takřka nemožné. Spojením různých druhů strojených zemničů se přiblížíte požadovanému odporu, ovšem nejvíce pomohou hloubkové zemnící tyče. Ty se dostanou do hloubek kolem dvou metrů, kde již nehrozí vysychání zeminy a změna odporu s tím spojená. S tím souvisí i hloubka uložní pásku. 20 cm je sakryš málo a chce to 80cm pod zámrznou hloubku. A spojení jednotlivých zemničů přes předepsané svorky, omotat pytlovinou a zalít asfaltem. Pozor na přechody pozink-měď, pokud budete přidávat zemniče k stávajícímu zemnění hromosvodu.
Když jsem před 44 lety vstupoval do praxe, tehdy ještě v třineckých železárnách tak mi parťák říkal věc, které se mi nechtělo tehdy věřit. Elektrikář si to musí třikrát ověřit ale kutil má vždy jasno. Slovíčko krize udělalo své a dnes máme samotvůrců v každém druhém baráčku přehršel. Všude byli aspoň dvakrát a někteří dokonce třikrát. A elektrikář je ten, co jim radí špatně, blbě to udělá a ještě za to chce nehorázné peníze. PRYČ od těchto všeumělů, proto-že problémy s IBP nebude mít on, ale elektrikář který to dodělával po něm-pokud se na to dá.
Jeden příklad z praxe. V jedné obci investuje městský úřad nemalé miliony na tlakovou kanalizaci a jímky s čerpadly až po ovládací automatiky, umístěné na objektech domů. Majitelé domů si pouze za své připraví přívodní kabely 5*2,5, napojené na stávající rozvody elektriky v domě. Zde platí jasná pravidla jak, čím, co je k tomu třeba a z toho vyplyne za kolik. Nevěřili by jste, v jakém stavu jsou elektriky v jednotlivých staveních a co vše je nutno udělat. Že místo rozdělení sítě na TN-S se MUSÍ přizemnit dalším zemnícím páskem a spojení 4-vodič na pětivodič musí být podle nějakých norem to nezajímá nikoho. Hlavně aby to moc nestálo. Když jsem to všechno viděl a slyšel názory místích odborníků, dal jsem za pravdu mému parťákovi z doby vstupu do praxe a bral jsem radši nohy na ramena. Z toho plyne, že všeumělci byli, jsou a budou vždy. Elektrikáři, mějte se na pozoru a vše si třikrát nejdříve ověřte. Je to VYHRAZENÉ zařízení. U plynu těch kutilů moc není-tam si nebezpečí každý uvědomí- u elektriky je nebezpečí stejné, ne-li větší. Plyn bouchne a je po srandě. U elektriky se průšvich vleče pomalu, ale jistě.Uzemnění PE je důležitá věc pro bezpečnost, stejně jako použití proudových chráničů venkovních zásuvek ať už jakých koliv provedení.
BS Bartel St. @bartel.st065Mluvíte mi z duše. K tomu není co dodat a zaslouží to velký potlesk.
:-)
Dobrý den. Pane Ukrt, jsem laik, normy a vyhlášky neznám. Přesto jsem si celou elektriku dělal sám a prošla revizí od revizáka, kterého jsem si našel v telefonním seznamu bez závad a bez připomínek. Protože mě to velice baví a v podstatě od dětství se hraju s elektrikou, tak si to pro sebe troufnu udělat sám. A v tomto případě jednoznačně mohu konstatovat, že jak zapojení, tak provedení a co je nejdůležitější, tak dodržení všeho, co vyžadují ty vyhlášky a normy jsem splnil bez ztráty kytičky. A proč to tak je ? Je to tím, že jsem opravdu učenlivý, a technicky zdatný, jako většina profesně vyučených.O to ale nejde. Spoustu věcí samozřejmě nevím a tak si to musím nastudovat, nebo se zeptat lidí, kteří to opravdu znají. A co nevím, tak se ptám nyní Vás. Je zemnící pásek zabetonovaný v základech povinný, nebo připouští norma i použití zemnících tyčí ? A jestli je přípustné oboje, co je podle Vás cenově výhodnější a co je technicky jednodušší a co Vy osobně preferujete a proč. Doufám, ve Vaší odpověď, protože ty předešlé příspěvky byly jaksi zvláštní, nebo co. Děkuji.
S pozdravem Laďa
LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva833Dobrý den, pane Jaskva. Předešlé příspěvky jsem dost promazal, protože někoho uráží, když cituji normy. Vážím si těch, co něco umí a je mi lhostejné, jestli v tom oboru má vzdělání nebo ne. Pokud je pravda, co píšete, pak před vámi smekám.
Co se týče vašeho dotazu, tak přípustné jsou oba způsoby zemničů, norma pouze doporučuje přednostně základový zemnič. U nových staveb preferuji základový zemnič, není třeba nic kopat a zasypávat, protože díra už je. Navíc je to dost v základech chráněno před dalším poškozením. Musí se pouze dát pozor na přechod beton/zemina, nebo se tomu vyhnout. Výstupy z betonu je vždy nutné chránit (hrozí poškození elektrolýzou a ureznutí) Normy vše řeší tak, aby to bylo bezproblémové. U stojících domů samozřejmě to do základů už nejde, tak se to dělá jinak. Někdy ani ty zemnicí tyče být nemusí. Vše záleží na okolnostech.
Vzhledem k tomu, že tady už nemíním nikomu veřejně radit, jak to udělat, ozvěte se mi e-mailem, můžeme to probrat a napíšu vám, jak to udělat a co na to normy. Tady jsem napsal dost podrobný popis, včetně obrázků, jak to udělat, ale všechno jsem smazal, až na malé výjimky, protože tazatele strašně urazila citace norem a popis, jak to dobře udělat.
Přidám si jeden dotaz..
Mám stoletý hromosvod( v uvozovkách) po revizi jsou naměřené odpory ok.
Chystám se nyní trošku překopat elektriku a vzešel problém ( teba takhle to funguje na 90% domech v obci) jednak přívodní vodič z nástřešáku je nedostatečný =výměna za 4x 10mm
Horší je to však s elektroměrovou skříní. Domnívám se že by správně měla být kostra z nástřešáku ve skříni připojena na zemění domu a dále měla by být nainstalovaní přepěťová ochrana. Vzhledem k tomu že mám hromosvod a ještě nástřešák tak T1 +T2 bych chtěl sloučit k elektoměru a tady mi chybí připojení na uzemnění. Je možné přivést si od zakopaného zemnícího jímače na který je napojen i hromosvod svorku do el. skříně. Nebo si mám vyrobit jímač nový? Předpokládám, že bych udělal kuří nohu a k ní dal tři dvojmetrové jímací tyče( podle naměřeného odporu bych pak ještě nějakou přidal.
Nebo je možné to připojit na stávající jimač pod zemí a třeba k němu přidat jimací tyče.
Provedení vývodů je uvedeno v projektové dokumentaci. Jakýkoliv kutil nadělá více škody než užitku a zedníky k tomu nepouštějte už vůbec. Pozvěte si odborníka. Jak se to má provádět je popsáno v ČSN 33 2000-5-54 ed.2, včetně příloh, které jsou dost důležité!
Kde budete mít vývody se nedá jednoznačně určit, je to podle dispozice stavby a podle toho, co vše bude na zemnič připojeno. Jak už jsem psal, dodržte přesně výkresovou dokumentaci a technickou zprávu projektu elektro a hromosvodu. Pro ilustraci jak to dělat, přikládám obrázek. Znovu připomínám, že není jedno, jak se to udělá, jak jsou provedeny výstupy uzemnění z betonu atd. Je to dost složité!!! Nedělejte žádné pokusy, protože za několik let můžete taky zjistit, že už žádné uzemnění nemáte, protože se to rozpadne v důsledku bludných proudů a elektrolýzy v zemi a v betonu.
Neposlouchejte rady typu "pásek raději větší, ....nešetřete... a pod." to jsou opravdu rady z křišťálové koule.
UJ Ukrt Jan @ukrt.janUvedený způsob patří k objektů, stavěným technologií XIX. století.
Nebere v úvahu zateplení základů.
PS: Není šetřit jako šetřit. Původní otázka zněla, jestli opravdu musí dát pásek pod celý obvod.
Podívejte se do projektu.
FeZn pásek 30x4. Zbytečně nešetřit a dát na celý obvod. Vývody FeZn o průměru min. 10mm (od pásku až po zkušební svorku).
Počet vývodů dle rozměrů a tvaru objektu a vypočteného rizika pro zařazení do třídy ochrany.
Zbytek až po té, co najdu svou křišťálovou kouli.
Nevhodný příspěvek
Pokud chcete upozornit redakci na diskusní příspěvek, který svým obsahem porušuje pravidla diskusí na portálu TZB-info, klikněte na tlačítko Odeslat. V diskusích jsou nepřípustné zejména příspěvky vulgární, urážlivé a nesouvisející s tématem dané diskuse.
Vyberte způsob sdílení
Přihlášení
nebo se přihlaste emailem
Nemáte účet?
Vypadá to, že nejste přihlášen
Registrací a přihlášením získáte mnoho výhod. Neunikne vám žádný nový příspěvek u oblíbených témat, můžete se ptát i odpovídat.
Technická podpora
Máte potíže s přihlášením, vkládáním příspěvků, nebo se správou vašeho profilu? Napište nám! Uvítáme také připomínky, podněty a nápady k vylepšení diskuzního fóra. Děkujeme.