Izolace nosného zdiva od základů

TZB-info
Diskuzní fórum
Stavba
Izolace nosného zdiva od základů

Reklama

PV Petr Vorlicek @petr.vorlicek před 14 roky

Vážení,
rád bych Vás požádal o vyjádření k problematice izolace masivního nosného zdiva od základů stavby. Jde u vnějšího zateplení o důležitý tepelný most, není jistě na závadu věnovat detailu pozornost...
Osobně jsem se začel šťourat v parametrech použitelných materiálů, a k mému překvapení, některá řešení, která jsem dříve jednoznačně odsuzoval nevyznívají až tak špatně..
Posuďte následující Varianty pro izolaci zdiva z VPC 175mm (tedy v podstatě i betovoné konstrukce):
1) ISO-Kimmstein - Lambda 0,33, hustota 1200kg/m3, pevnost 20 MPa, cena 412kč/m
2) VPC KM-Beta, - Lambda 0,5, hustota 1200kg/m3, pevnost 10 MPa, cena 80 kč/m
3) FOAMGLAS, Lambda 0,05, hustota 175kg/m3, pevnost 1,6 MPa, cena asi 570,--Kč (2000kč/m3)
4) Ytong, Lambda 0,12, hustota 500kg/m3, pevnost (P4-500) 4 MPa, cena asi 135,--Kč

Doteď jsem četl argumenty proti Ytongu zejména ve smyslu nedostatečné pevnosti, která je ovšem trojnásobná ve srovnání s pěnosklem, na kterém se zakládá jen to sviští...Z těchto materiálů totiž vychází bezkonkurenčně jak cenově, tak technickými parametry....Má někdo nějaké výpočty min. pevnosti zdiva pro tak tenké nosné zdi??? Děkuji

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

MA Makadam Adam @makadam.adam

Videl som betónové a vápnopieskové steny na silnejšom pórobetóne, ale to boli bungalovy. Poschodový dom bude mať aké…

před 8 roky

TV Tonda Votrubec @tonda.votrubec

Dobrý den, už dlouho je tento příspěvek bez odpovědi, ale přece jenom se zkusím zeptat. Řeším čím izolovat patu zdiva.…

před 8 roky

SM Stanislav Mišák @stanislav.misak

Dobrý den, jaký materiál máte prosím na mysli? Podle indicijí mě napadá liaporbeton, ale žádné tvárnice, které by…

před 9 roky

110 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

Reklama

TV Tonda Votrubec @tonda.votrubec před 8 roky

Dobrý den, už dlouho je tento příspěvek bez odpovědi, ale přece jenom se zkusím zeptat. Řeším čím izolovat patu zdiva. Patrový dům z VPC 175mm na hranici pasivu. Nejprve jsem se přikláněl k pěnosklu, ale prošel jsem si všechny zde uvedené varianty a v současnosti přemýšlím hlavně nad Ytongem: Na webu výrobce je nabízená varianta P6-650 která má tabulkovou pevnost 6,5 MPa, pokud bych počítal že vlivem vlhkosti se dostanu i pod polovinu této hodnoty, jsem na 3 MPa - pro patrový dům dostatečné a mnohem více než pěnosklo. Z hlediska prostupu tepla je pro ytong obrovskou výhodou výška 25 cm (jedna řada cihel) oproti např. PERINSULu, který má 5 cm. Pokud jsem si spočítal prostup tepla skrz řadu ytongu s lambdou 0,179 tak R=1,57 m2xK/W a při použití pěnoskla s lambdou 0,05 tlouštka 5 cm R=1,17 m2xK/W. I když se vlhkostí ytongu izolační vlastnosti o něco zhorší, bude jedna řada ytongu P6-650 izolovat stejně jako 5 cm pěnoskla, přitom rozdíl v ceně poměrně značný... Můžete mi někdo zkontrolovat, jestli uvažuji správně?

Díky, Tonda..

MA Makadam Adam @makadam.adam před 8 roky

TV Tonda Votrubec @tonda.votrubecVidel som betónové a vápnopieskové steny na silnejšom pórobetóne, ale to boli bungalovy. Poschodový dom bude mať aké vysoké steny?

PP PASIV PASIV @pasiv.pasiv před 10 roky

Dobrý den,

jak jste tedy nakonec přerušil TM v padě zdiva?
V přehledu 4 materiálů chybí ještě jeden důležitý pátý materiál s vynikajícími fyzikálními vlastnostmi.

PV Petr Vorlicek @petr.vorlicek před 10 roky

PP PASIV PASIV @pasiv.pasivAno, chybí, protože je ještě dražší než pěnosklo.
Já nakonec zvolil systémové řešení, které má sice nejhorší tepelně-izolační vlastnosti, ale nejlepší statické...

SE Stavitel Eiffel @stavitel.eiffel před 10 roky

Ytong ani penosklo nemusia mať dostatočnú pevnosť, aj keď len lokálne. Napríklad ťažká strecha so snehom líniovo zaťažuje tenké steny ktoré sú len po obvode domu, v stenách sú diery pre dvere alebo je stena tvorená len nosným stĺpom, môže byť poškodená päta steny, statik požaduje násobok pevnosti.

Napriek tomu sa penosklo aj ytong používajú pod VPC 17,5 cm, domy stoja a majitelia nechápu prečo by nemali. :-)

Ak máte lacné teplo a zateplené celé základy, zaobídete sa bez prerušovania tepelného mostu. Prerušenie vždy zvýši teplotu spodnej časti stien.

PK Pavel Kříž @pavel.kriz891 před 10 roky

SE Stavitel Eiffel @stavitel.eiffelDobrý den pane Jano, co si mám představit pod pojmem liniové zatížení?

JN Jan Novák @jan.novak351 před 10 roky

Pánové živě se diskutuje o nosných zdech, co nenosné příčky, tam byste se nebáli nosný Ytong pod VPC použít?

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva před 10 roky

JN Jan Novák @jan.novak351Dobrý den. U nosný stěn ( myšleno obvodové stěny ) je diametrálně jiné tepelné namáhání. Venkovní teploty klesají někde až k -20 °C, zatímco u běžných domů je pod barákem skoro vždy teplota nad nulou. Tím pádem je teplotní gradient pro tento detail poloviční až třetinový. Vedou se vášnivé diskuze, jaká že ve skutečnosti je teplota pod nepodsklepenou a vytápěnou podlahou a zdá se že klidně může být i do 10 °C, což by v konečném důsledku snížilo ten teplotní gradient až na čtvrtinu, proti obvodovým stěnám.
PS Ještě doplňuji, že tím nechci říci, že se to nemusí řešit. Každé přerušení tepleného mostu je žádoucí. Ale zde již záleží na investorovi, jaký chce postavit barák a kolik do toho chce vrazit peněz.
S pozdravem Laďa

MK matej kastner @matej.kastner před 13 roky

Pane Vorlíčku,
na čem jste to nakonec založil?

PV Petr Vorlicek @petr.vorlicek před 13 roky

MK matej kastner @matej.kastnerPane Kastnere,
nakonec jsem založil na originálních izolačních cihlách IZO-Kimmm.
Jsem za toto rozhodnutí nakonec velmi rád, ikdyž nebylo z možných variant zrovna nejlevnější (ale ani nejdražší).
Celá stavba stála přes léto na dešti, jelikož jsem udělal desku dokonale rovnou, izolační cihly ležely po deštích 2 cm ve vodě a byly totálně nacucané. Než jsem udělal první věnec, 17,5 cm silné zdi (části např. mezi dvěma franc. okny byly neprovázané) se kinklaly při každé větší bouřce. Kdyby to stálo na promáčeném Ytongu, tak bych asi nespal...
Teď je stavba promrzlá, kdyby tam byl potenciálně vlhký Ytong, měl bych z toho nyní opravdu nedobrý pocit.
Kdybych tento problém měl řešit nyní, asi bych to udělal stejně a navíc bych na vnitřní stranu zalitých bedňáků dal alespoň pětku XPS a bylo by to dokonalé.
Ytong bych tam rozhodně necpal, nemá pod takto těžkou konstrukcí zkrátka co dělat...(mám VPC 1800kg/m3)

CP chroustal pepa @chroustal.pepa před 13 roky

Ytong - JEDNOZNAČNĚ!
trochu si započítejme:
- navrhuji ytong P4-500 tl. 200mm, pevnost zdiva výpočtová je 1,18MPa, což při tloušťce zdiva 200mm znamená únosnost v patě stěny 236kN/m´, pro běžné dvoupodlažní rodinné domy s žb stropy o rozpětí do 8 se pohybuje zatížení v patě stěny do 60kN/m´(tzn. 6tun/m´), při započtení vzpěru stěny a výšky stěny s momenty od uložení stropů vychází únosnost v patě 103,2kN (únosnost vychází menší s ohledem na výstřednost zatížení) tzn. že únosnost v patě je pro rodinné domky dostatečná i pro šířce zdiva 200mm, problém bych viděl pouze u pilířů, kde bych oželel bodový most, základy jsou u rodinným domů předimenzované s ohledem na šířku obvodového zdiva, zatížení je u rodinných domů jednoznačné, jasně definované (pokud nestavíte zrovna na poddolovaním území nebo na nestabilních zeminách)
- cenově vychází ytong jednoznačně nejlevněji, i při detailním výpočtu teplotního pole se dá zjistit že lineární činitel prostupu tepla má zápornou hodnotu (tzn. není zde most - spočteno pro žb pasy, zepeplení pasů 200mm xps, podlaha 200mm eps, zdivo 200 mm ytong), použití např. ještě doplňkového pěnoskla v patě je zbytečné (úspora vychází při ceně tepla 500 kč/GJ při obvodu stavby 40 mm do 150 kč/rok!, pěnosklo bych spíše než z důvodů úspory tepla použil z důvodů zvýšení teploty v patě zdiva pro zamezení kondenzace, detailní výpočet 2d pole by ověřil, zda to má vůbec cenu z výše zmíněného dávat,
- až budu stavět tak mám jasno, žb pasy+ytong.

Cenově nejvýhodněji vychází izolace paty zdiva

Reklama

KP kocina petr @kocina.petr131 před 14 roky

pane Vorlicek,ze by naprava.nakonec to stejne zalozite na YTONGu P4 - 500 20cm.

PV Petr Vorlicek @petr.vorlicek před 14 roky

KP kocina petr @kocina.petr131Pane Kočino, já nejsem takový střelec jako vy, a rozhodně nepůjdu do úspory 20 tis, když nebudu mít naprostou jistotu, že je to O.K...Tu zatím rozhodně nemám, a jestli ji nezískám, založím na ISO-Kimm a první řadu cihel s nejnižší hustotou, zbytek naopak ty nejtěžší...Celé základy jsou prozatím na 100% podle projektu a ve 100%ní kvalitě, kvůli pár kačkám do toho nevložím nějaký pofiderní článek...Vám se to mluví, Vám to nenese 50tun VPC a bůhví kolik tun patra a betonové krytiny...

Nevím, jak reálné může být tvrzení o kondenzaci vlhkosti ve zdivu u založení...Skrz zeď se k první vrstvě jistě vnitřní vlhkost prokouše, rosný bod tam zřejmě také bude, musím uznat, že odizolování celých základů (tedy i zevnitř) má zřejmě co do sebe :-(

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235 před 14 roky

Problém Ytongu z hlediska pevnosti z velkou pravděpodobností nebude za normálních podmínek. Tam vyhoví. Jeho pevnost a odolnost však velmi klesá po namočení.
Problém vidím ve 2 případech.
1) Výrobce přímo nedoporučuje používání v úrovni terénu. Jestli si dobře pamatuji bývalo tam doporučení od 30 cm nad terénem kvůli odstřikující vodě.
2) Zkuste si představit nynější záplavy. Ale stačí třeba poškozená střecha při vichřicí, nebo prasklá hadice od pračky, nebo myčky. Už jsem zažil 10 cm vody v bytě.
Otázka je také dlouhodobé působení případné jen zvýšené vlhkosti. Ytong je velmi nasákavý.
Pevnost celé stavby závisí na nejslabším článku a na patě zdiva je nejvyšší zatížení.

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva833 před 14 roky

BV Bohuslav Vintr @bohuslav.vintr235Dobrý den. Zatím jsme řešili pevnosti a ty zřejmě v mnoha případech vyhoví. Tento pohled, který jste nastínil, je nutné brát vážně v úvahu. I když problém s odstřikující vodou bych v případě zateplení, nebo použití soklové omítky v podstatě vyloučil, pořád zůstává problém s náhodným zvýšením vlhkosti nad bezpečnou úrověň, náhodným zaplavením, či živelnou událostí. Všechno je potřeba vzít v úvahu a vycházet z místních podmínek při posouzení míry rizika při řešení tohoto detailu.
Základní pohled je jasný - jak jste napsal pevnost stavby závisí na nejslabším článku a umístění tohoto nejslabšího článku do paty stěny, kde je nejvyšší zatížení přinese zvýšené riziko statické poruchy.
S pozdravem Laďa

LD LUKÁŠ DROBNÝ @lukas.drobny před 14 roky

Dobrý den,

chtělo by to ještě prověřit ceny a také si myslím, že by se měli srovnávat zatížení materiálů s uvedením výpočtových hodnot uváděných výrobcem pro statický výpočet např. výpočtová hodnota pro FOAMGLAS PERINSUL JE 0,45 MPa a pro FOAMGLAS -F 0,40 MPa. Výsledná tabulka porovnání by poté měla být se shodným tepelným odporem v souvislosti k ceně (něco podobného tu počítal pan Smrčka pro NEOPOR a bílý EPS).

S pozdravem V.

http://www.azflex.cz/technicke-izolace/m…

PV Petr Vorlicek @petr.vorlicek před 14 roky

LD LUKÁŠ DROBNÝ @lukas.drobnyCeny jsem uvedl, u FOAMGLASu počítají s bezpečnostním součinitelem 3 (lze uvažovat pouze o Perinsulu), proto ta snížená pevnost na 0,4 MPa, to výrobci stavebních materiálů neuvádí, nebo to mají k dispozici pouze profíci...
Stejný uváděný tepelný odpor v poměru k ceně nemá význam, u Foamglasu byste dával tloušťku max 10 cm, u Ytongu dáte ale klidně 25 cm, protože je materiál za pár korun...Kdyby nebyla pevnostní otázka Ytongu diskvalifikační, neční co řešit, v cenovém srovnání to vychází naprosto jednoznačně pro Ytong...

JJ Jarda Jarda @jarda.jarda592 před 14 roky

Dobrý den,
nebylo by lepší tenhle detail řešit úplně jinak a na pěnosklo nebo Ytong zapomenout. Prostě zdít z VPC cihel od základu a přejet vnější izolaci až na spodek základu. A to samé zevnitř základu. Samozřejmě v podlaze bude dostatečná izolace. Jediné "slabé místo" je spodek základu, kudy je ale tepelná ztráta minimální. A cena, kterou byste dal za pěnosklo by se Vám splácela až několik let.

VS Vladimír Smrčka @vladimir.smrcka před 14 roky

JJ Jarda Jarda @jarda.jarda592Ano, naprostý souhlas. Toto je i moje řešení.

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva833 před 14 roky

Dobrý den. Vy jste si na vyslovenou otázku již odpověděl. Pevnost je uváděna od výrobce. U tenkých nosných konstrukcí
by se to mělo přepočítat podle tabulkových hmotností jednotlivých stavebních materiálů a potom celkovou hmotnost, včetně přirážky na výpočtovou vrstvu mokrého sněhu i působení tlakové síly větru, přepočíst na jednotku plochy. U každého domu to bude individuální záležitost a samozřejmě se musí připočítat bezpečnostní přirážka. Proto si myslím, že nějaká tabulka, která by mohla postihnout tyto skutečnosti, nemůže dopředu existovat. Jinak platí, že ten izolační materiál tu stěnu limituje.
S pozdravem Laďa

PV Petr Vorlicek @petr.vorlicek před 14 roky

LJ Laďa Jaskva @lada.jaskva833Limituje jistě v tom smyslu, že stěna pak nemá 20 MPa, ale Ytongových 4 MPa. Mě to ale nic neříká (jsem ten strojař, já počítám pevnost ve stovkách MPa...) a nemám sebemenší představu, jaké bezpečnostní koeficienty se tam používají. Podle mě jsou tak velké, že pro patrový dům s malou tloušťkou stěny to musí vycházet dosti podobně...(zvlášť, jestli je možné zakládat patrový dům na pěnoskle s třetinovou únosností...)
Já si rozhodně netroufám na to na základě vlastních výpočtů změnit tak základní prvek projektu, to by mi musel někdo zkušený posvětit...(zvlášť, když jsem studoval statické výpočty působení větru...)
Jde mi o to, jestli náhodou není výhoda pevnější VPC cihly taková, že bezpečnostní koeficient není 30, ale 150...:-( Za takovou opičárnu bych nerad platil hříšné peníze, když poskytuje horší technické parametry...

JČ Jarka Černá @jarka.cerna500 před 14 roky

Pán Vorlíček,
my sme postavili na Ytongu Lambda hr. 25 cm tehlovú stenu (v 2 podlažiach nad sebou). Svojho času som si pre zaujímavosť rátala, koľko ton unesie 1 tvárnica a bola tam veľká rezerva. Statik to v projekte počítal s obyčajným Ytongom (je pevnejší než YL) tr. P2.