Rozvody vzduchu - podlaha nebo strop - Diskuzní fórum TZB-info

TZB-info
Diskuzní fórum
Větrání, klimatizace, rekuperace
Rozvody vzduchu - podlaha nebo strop

JJ Jindra Jelínek @jindra.jelinek před 14 roky

Rozvody vzduchu - podlaha nebo strop

Mohu se zeptat na názory a hlavně výhody nevýhody a omezení, která souvisejí s tím, zda se vedou rozvody pro rekuperaci plochými rozvody v podlaze s výustky v pod okny a pod, nebo je z nějakého důvodu výhodnější vést stropem s vyústěním pod stropem v dané místnosti.

Jde o to, že jsem nyní ve fázi návrhu systému pro zvažovaný dům. Myšlenka je taková, že zpočátku bude dům prostě vytápěn zdroji tepla v jednotlivých místnostech - buď přímotopy, nebo radiátory - to je v tuto chvíli celkem lhostejné. Uvádím to jen z toho důvodu, aby bylo jasné, že vzduchotechnika nebude primárně spojena s vytápěním, respektive vytápění na ní nemusí být nutně závislé.

Nicméně do budoucna, kdy je uvažováno intenzivnější užití domu bude provedena příprava pro rekuperaci v podobě zabudování rozvodů tak, aby se již nemuselo zasahovat do stěn a stropů pokud bude zájem systém doinstalovat.

V tento moment hledám informace o tom, který typ rozvodu je z nějakého důvodu a v některých ohledech výhodnější / vhodnější než druhý.

díky za náměty k orientaci v problematice.

P.S. Z různých materiálů Artey a dalších se mi důvody pro volbu toho či onoho způsobu rozvodu nedaří najít. Někde to kreslí jako výfuky svrchu do místností o kus dál jsou bez vysvětlení vyobrazeny na příkladu podlahové výustky s rozvodem v podlaze a pod.

Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele

Registrovat

Nejnovější příspěvky

MŠ Martin Šperl @martin.sperl946

Kdybyste počítal, tak byste nikdy takové nepřesnosti nemohl vypustit. Kdybyste totiž vycházel z výpočtových vzorců,…

před 14 roky

AU autor @autor

Naopak nic teoretického neodmítám a vše počítám. Nejsem "zedník", jsem technik. A kdybych měl např ve svém…

před 14 roky

MŠ Martin Šperl @martin.sperl946

Pane Šalý, další diletantismus, který by odborník neměl šířit. Umístění a typ distribučních segmentů jsou jedním z…

před 14 roky

158 odpovědí

Zobrazit všechny reakce

MŠ Martin Šperl @martin.sperl946 před 14 roky

V první řadě ploché potrubí není to samé co s kruhovým průřezem. Plocha potrubí nelze přepočítávat jednoduše vzorečkem obsah obdélníku = obsah kruhu. Přepočet se dělá podle stejné rychlosti nebo stejného objemu speciálními vzorci. Příklad z praxe: když chceme zaměnit kruhové potrubí o průměru 80mm, musíme použít ploché 200x50mm. To znamená, že plochého potrubí se spotřebuje v domě více a celkově je dražší než kruhové spiro (v našem nákupu cca 2x).
..
Druhým faktorem je druh přiváděného vzduchu. Je-li vzduch čistě větrací, je ideální v horní části místností. Čerstvý vzduch je obvykle studenější než vydýchaný v místosti a tak ideálně klesáním provětrá místnost. Přivede-li se studený vzduch k podlaze, prakticky se nezdvihne a odsátím pod dveřmi zůstává místnost hůře vyvětraná. To samé platí pro chlazení. Chladit od podlahy je hodnoceno většinou jako nekomfortní. Jedinou situaci, kdy je opodstatněné přivádět vzduch od podlahy je teplovzdušné vytápění. Teplovzdušné vytápění je kapitola sama o sobě a všechny tyto otázky jsme již několikrát probírali.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 14 roky

MŠ Martin Šperl @martin.sperl946Ohledně potrubí mám trochu jiný názor. Apeluji na všechny potenciální stavitele aby si dobře rozmysleli jaké potrubí si dají. Aby si uvědomili, že je to na mnoho let a co má tlakovou ztrátu na metr větší jak 1,5 Pa je pro ně z dlouhodobého hlediska nevýhodné ať to stojí co to stojí. Takže srovnáme úseky 10 m pro průtok 40 m3/hod.

Plast o 80 mm - 11,3 Pa (1,13 Pa/m)
Plast 200x50 mm - 3,33 Pa (0,33 Pa/m)
SPIRO o 80 mm - 33 Pa (cca 3 Pa/m)

A otázka. Proč v tom hranatém plastu je tak nízká tl. ztráta? Klesla rychlost (následkem většího průřezu) a ta funguje ve výpočtu ve druhé mocnině.

JJ Jindra Jelínek @jindra.jelinek před 14 roky

Doplňující dotazy:

1) Existuje někde nějaké doporučení, jaká by měla být výměna vzduch zajišťovaná v domě vzduchotechnikou / rekuperací? Projektant přišel s nějakým číslem a protože se s ním nemám možnost pár dní spojit a potřebuji o tom popřemýšlet, tak by mě zajímalo, od čeho se má odvodit plánovaná kapacita výměny / rekuperace. Od této hodnoty se totiž odvozují v projektu plánované objemy cpané do jednotlivých místností tedy i dimenze trubek velikost jednotky a pod. - dík za vysvětlení/odkaz/návod

2) Jen abych si udělal představu o tom, jak poběží v projektu uvažovaná rekuperační jednotka - výrobce u ní udává graf, který uvádí, že projektované množství vzduchu bude schopna dodávat v závislosti na tlakové ztrátě/odporu soustavy s během na 40-90% výkonu. Protože výkon souvisí jak se spotřebou tak s hluností, chci si spočítat rámcově jaký bude odpor soustavy a jak moc se tedy bude "namáhat" jednotka.

Jak to správně udělat?

Spočítal jsem si odpory třením podle projektovaného objemu/průřezu a tedy rychlosti vzduchu a délce vedení
+
Spočítal a sečetl jsem si tlakové lokální ztráty kolen podle jejich ohybu a tvaru a projektovaného průtoku/rychlosti danou větví
+
Spočítal a sečetl jsem tráty koncovek - výustků
...
Co dalšího ještě připočíst ?

započítávají se i ztráty třením a lokálních odpor "odtahového" potrubí?

započítavají se nějaké ztráty z případného doregulování průtoku jednotlivýi větvemi? (ucpávky, škrtící klapky?)... pokud ano, tak jakými hodnotami.

Díky za usměrnění mých úvah

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 14 roky

JJ Jindra Jelínek @jindra.jelinekCo se týká množství odsávaného vzduchu tak by se dalo konstatovat "každá ves jiný pes". Někdo se opírá o normy DIN , někdo o současnou ČSN 730540-2:20002 a někdo o hygienické předpisy nařízené vládou č.6/2003 sb. Mám takovou brožuru, kde se o tom píše hodně a taky se konstatuje jak je těžké řídit se podle potřeby v lokálních místnostech (myšleno při centrálním odsávání). To znamená okamžité zvýšení výkonu nebo pauza, protože když tam osoby nejsou je to větrání plýtváním. Komise EU kritizovala některé přísné normy jako "mrhání teplem". Bylo tak nějak stanoveno, že ideální je tak na osobu 26,7 m3/h. Ale "ale" je tam hodně. Když se jedná o pobyt ve velké místnosti může být i méně ale když se jedná o množství nábytku z formaldehydem, tak více, tak když se jedná o vyvětrávání radioaktivity a to všechno je dokonale nebo může být zkresleno součinitelem spárové průvdušnosti.

JH Jozef Homola @jozef.homola562 před 14 roky

Problém by se dal nazvat: Umístění koncových (distribučních) prvků v interiéru. Toto závisí na mnoha faktorech a odpověď není jednoznačná (tak už to na světě chodí). Záleží jaký způsob větrání je vhodný, tedy směšovací, vytěsňovací nebo zaplavovací. Distribuční prvky směšovací mají za cíl rychle přivedený vzduch rozptýlit, takže větraný prostor je teplotně i co do obsahu škodlivin stejnorodý. Je to vhodné pro teplovzdušné vytápění i chlazení s vyšším rozdílem teplot mezi přiváděným a odváděným vzduchem. Vytěsnovací větrání je založeno na tom, že se vzduch především přivádí do pobytové zóny osob a odtud je vytlačován k odvodním náustkům umístěným někde jinde. Směšovací výustky jsou vhodné obdélníkové a mohou být jak ve stropech, tak ve stěnách. Stropní vířivé mají kruhový radiální (do stran) výtok. Rychle klesá u nich tlak za výtokem a nezpůsobují takový průvan. Pro malé průtoky jsou vhodné talířové ventily. Existují ještě tzv štěrbinové výustky. Pro rodinné domy se osvědčily i přívody vzduchu plochými rozvody v podlaze (to tvrdí literatura). Já jsem názoru, že potrubní rozvody by měly umožnit raz za nějakou dobu čištění. Pak jsou lepší ty, které jdou z nějakého volného prostoru a jsou konstrukčně uzpůsobené tak, že nějakým jednoduchým úkonem se dají rozpojit (i když je to za několik let).

JM Jirka Meca @jirka.meca před 14 roky

Dobrý den, můj názor na toto je, pokud můžete, tak rozvody vzduchu veďte stopem, tedy mezi skutečným stropem a sníženým stropem z SDK (pod minerální vatou). Většinou je tam dostatek místa i pro kruhová potrubí, která jsou vhodnější (vzhledem k proudění vzduchu) než ploché kanály, které navíc bývají dražší a instalace do podlahy složitější. Určitě dejte pozor na dimenzování a materiál vzduchovodů, inspirací Vám může být toto vlákno:
https://forum.tzb-info.cz/115768-vzducho…
Pokud nebudete přiváděný vzduch dohřívat (bude mít tedy nižší teplotu než teplota místnosti), tak je taky výhodnější vyústek u stropu (ze stropu), než u podlahy.
Dalo by se toho napsat určitě mnohem víc, ale určitě se ozvou i místní odborníci :-)